Zhodnocení významu plemeníků selle français ve šlechtění českého teplokrevníka

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat, Oddělení chovu koní Zhodnocení významu plemeníků selle français ve šlechtění českého teplokrevníka Diplomová práce Vedoucí práce: Vypracoval: doc. Ing. Iva Jiskrová, Ph. D. Bc. Dana Kuřitková Brno 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zhodnocení významu plemeníků selle français ve šlechtění českého teplokrevníka vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. V Brně dne: Podpis diplomanta:

3 PODĚKOVÁNÍ: Tímto si dovoluji poděkovat paní doc. Ing. Ivě Jiskrové, Ph. D. za metodické vedení a konzultace při zpracování mé diplomové práce. Chtěla bych také poděkovat svému manželovi Mgr. Josefovi Kuřitkovi a svým rodičům za morální pomoc a vytvoření podmínek pro vznik této práce.

4 ABSTRAKT Cílem práce bylo zhodnocení významu plemeníků selle français ve šlechtění českého teplokrevníka. Základní data jsme získali z Přehledu o sportovních koních České republiky, zahrnující výsledky skokových soutěží za období let Sportovní výkonnost koní je vyjádřena hodnotou PPB(průměrné pomocné body). Ta je stanovena na základě získaných trestných bodů v soutěži a přepočtena pomocí matic zohledňujících obtížnost soutěže. Pro statistické zpracování databáze jsme použili metodu modelu GLM obecný lineární model. Následné testování bylo provedeno metodou mnohonásobného porovnání podle Tukey B. Byly sledovány efekty plemenná skupina, věk, pohlaví, stupeň obtížnosti soutěže, počet startů, rok startu. Z výsledků vyplývá statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi efekty plemenná skupina, věk, pohlaví, stupeň obtížnosti soutěže a počet startů. Efekt roku startu je pouze statisticky průkazný. Zjistili jsme, že nejvyšší hodnotu PPB dosáhla plemenná skupina hannoverských koní, na druhém místě se umístila plemenná skupina holštýnských koní. Ihned za těmito skupinami importovaných plemen se umístila plemenná skupina český teplokrevník, kde otec je selle français. Další v pořadí jsou importovaní selle français a následně skončila plemenná skupina český teplokrevník, kde otec i otec matky je plemene selle français. Nejlepších výsledků dle hodnoty PPB dosahovali koně devítiletí, nejpočetnější skupinou byli koně šestiletí. Podle pohlaví byli nejvýkonnější hřebci, klisny se umístily na druhém místě v hodnotě PPB, byly však skupinou s největší četností. Valaši dosahovali výrazně horších výsledků. U efektu stupně obtížnosti soutěže jsme dospěli k závěru, že nejvíce koní dosáhlo výkonnosti ZL. Naše výsledky prokázaly, že se zvyšujícím počtem startů koně se zvyšuje i hodnota jeho dosaženého PPB. Při zkoumání efektu roku startu jsme zjistili, že v letech počty startujících koní mírně vzrůstají a stoupá i hodnota dosaženého PPB. Klíčová slova: koně, český teplokrevník, selle français, skoková výkonnost

5 ABSTRACT The aim was to evaluate the impact of Selle Français stallions in the Czech warmblood horse. The underlying data was obtained from the Survey of the Czech Republic sport horses, including the jumping competition results for the period Horses sport performance is represented by the PPB (average via points). This is determined on the penalty point s basis in the competition and recalculated by matrix reflecting the difficulty of the competition. For statistical processing of the database we used the GLM method - general linear model. Subsequent testing was performed by multiple comparisons according to Tukey - B. The effects that have been observed: breeding group, age, gender, competition difficulty level, number of starts, the year of start. The results showed statistically significant difference between the effects of breeding group, age, gender, level of difficulty of the competition and the number of starts. The effect of the year of start is just statistically significant. The highest scores of PPB reached the group of Hannoverian horses; on the second place was group of Holstein horses. Immediately behind these imported breed groups ranked the Czech warmblood by Selle Français. Next in line are imported Selle Français, and then ended with a group of Czech warmblood by Selle Français from mothers by Selle Français. The best results by the PPB value achieved the nine years old horses; the most numerous group was six years old horses. According to gender were the most successful stallions, mares were placed second by the PPB value, but was superior in number. Geldings achieved significantly worse results. In the competition degree of difficulty effect, we conclude that most horses reached ZL performance. Our results showed that with increasing number of starts of horse increases the value of his PPB achievement. When examining the effect of the year of the start we found that in the years the number of competing horses slightly grew and slightly increases the achieved PPB value. Key words: horses, Czech warmblood, Selle Français, jumping performance

6 OBSAH: 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Vývoj a směry šlechtění plemene český teplokrevník Charakteristika plemene český teplokrevník po roce Charakteristika plemene selle français a jeho selekčního systému Charakteristika plemene selle français Charakteristika selekčního systému plemene selle français Významní plemeníci selle français Furioso II (SF) Cor de la Bryére (SF) Almé (SF) Grand Veneur (SF) Double Espoir (SF) Jalisco B (SF) Quidam de Revel (SF) Baloubetdu Rouet (SF) Postup využití selle français ve šlechtění českého teplokrevníka Využití anglonormanů v počátcích šlechtění českého teplokrevníka Využití plemeníků selle français ve šlechtění českého teplokrevníka Plemeníci selle français působící v chovu českého teplokrevníka Mykonos (SF) Rif du Madon (SF) Ascot (SF) Veneur du Luc (SF) Tancarville (SF)... 39

7 Thurin (SF) Thoas du Theillet (SF) Jasmin (SF) Baxte de Quettehou (SF) Palisco (SF) First Bride (SF) Manillon Rouge (SF) Toy de Maziere (SF) Dormane du Puy (SF) MATERIÁL A METODIKA Databáze a její rozdělení Sledované faktory: Rozdělení skupin podle plemene Označení plemenných skupin Rozdělení podle věku Rozdělení podle pohlaví Rozdělení podle stupně obtížnosti soutěže Rozdělení podle roku startu Metody statistického zpracování VÝSLEDKY A DISKUZE Charakteristika srovnávací základny Charakteristika efektu plemenné skupiny Plemenná skupina 8 - hannoverský kůň Plemenná skupina 9 holštýnský kůň Plemenná skupina 4 - český teplokrevník - otec je plemene selle français, matka český teplokrevník Plemenná skupina 10 - selle français... 58

8 Plemenná skupina 6 - český teplokrevník otec je plemene selle français, otec matky je plemene sellefrançais Plemenná skupina 2 - český teplokrevník -otec je plemene holštýnský kůň, matka český teplokrevník Plemenná skupina 3 český teplokrevník -otec je plemene hannoverský kůň, matka český teplokrevník Plemenná skupina 7 -český teplokrevník otec není příslušníkem žádného ze sledovaných plemen Plemenná skupina 1- český teplokrevník otec i matka jsou plemene český teplokrevník Plemenná skupina 5 český teplokrevník otec matky je plemene selle français Charakteristika efektu počtu startů Charakteristika efektu stupně obtížnosti soutěže Charakteristika efektu pohlaví Charakteristika efektu roku startu Charakteristika efektu věku ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM TABULEK A GRAFŮ PŘÍLOHY... 79

9 1 ÚVOD V České republice, stejně jako v jiných zemích Evropy je v dnešní době kůň využíván hlavně ke sportovním účelům a jako společník pro trávení volného času. V posledních dvaceti letech se situace v chovu koní v našich zemích velmi změnila. Došlo k zániku státních podniků a zemědělských družstev, které se chovem koní zabývaly a šlechtění a zlepšování výkonnosti českého teplokrevníka je z velké části v rukou soukromých chovatelů. Se změnou politické situace se otevřely možnosti využití špičkových zahraničních plemeníků, ať již formou jejich dovozu, nebo nákupu inseminačních dávek. V chovu českého teplokrevníka v současné době působí množství plemeníků, zástupců různých plemenných knih. Po počátečním nadšení z možnosti jejich použití se objevil nejeden problém. Potomci těchto hřebců jsou často výkonní, ale s problematickým charakterem, špatnou jezditelností a vyžadují pro podání maximálních výsledků precizní profesionální přístup. Jejich potenciál je proto v mnoha případech v podmínkách českých sportovních stájí nevyužit. Mám nejednu vlastní zkušenost s výcvikem takovýchto schopných, ale v ostatních ohledech velmi problematických koní. Potomci např. hřebců Servátor, Renomee, nebo Ramiro 47 jsou mezi jezdeckou veřejností svými schopnostmi na straně jedné a špatným charakterem a jezditelností na straně druhé pověstní. K vypracování této diplomové práce na téma zhodnocení významu plemeníků selle français ve šlechtění českého teplokrevníka, mě naopak přivedla velmi pozitivní zkušenost s výcvikem a sportovním využitím potomků plemeníků selle français. V průběhu několika let jsem měla možnost jezdit koně po hřebcích Tancarville, Baxte de Quettehou, Rif du Madon a Palisco. Všichni tito koně se vyznačovali výborným charakterem, ochotou ke spolupráci s jezdcem a skokovými schopnostmi na velmi dobré úrovni, které potvrdili dosažením výkonnosti S ve skocích a T ve všestrannosti. Plemeno selle français nabízí chovatelům českého teplokrevníka alternativu k používání plemeníků německých plemenných knih. Plemenní hřebci selle français předávají svým potomkům nejenom skokové schopnosti, ale i dobrou jezditelnost a charakter. 9

10 2 CÍL PRÁCE Cílem naší práce je potvrdit, nebo vyvrátit hypotézu, že vliv plemeníků selle français ve šlechtění českého teplokrevníka je pozitivní. Zhodnocení provedeme na základě porovnání výkonnosti skokových koní v České republice, které budeme dále členit dle plemenné příslušnosti. Dále vyhodnotíme i vliv zvolených efektů plemenná skupina, pohlaví, věk, počet startů, stupeň obtížnosti soutěže a rok startu. 10

11 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3. 1 Vývoj a směry šlechtění plemene český teplokrevník Zmínky o chovu koní v našich zemích se objevují již při jejich osidlování Slovany v 6. století. Kůň byl důležitým dopravním a tažným zvířetem. Postupně nabyl významu i ve vojenství (DUŠEK, 1992). Archeologické nálezy u Libice, odkrytý hrob v Brně a hradištní nálezy u Děvína (Slovensko), svědčí o tom, že Slované chovali koně od pradávna (ŠTENCL, 1976). První písemná zmínka o koních v českých zemích je v tzv. Análech fuldských z r Jiným dokladem je i pojednání rytíře Jana Dobřenského (kolem 1560) Zpráva o dobytku koňském, kde se pochvalně zmiňuje o koních kraje nymburského a čáslavského (ŠTENCL, 1976). Jak dokládá zpráva jindřichohradeckého archiváře Teplého, již od 16. století existuje rozlišení koní na těžké (chladnokrevné) a lehké (teplokrevné) (MISAŘ, 2001). Značné škody utrpěl chov v českých zemích během třicetileté války, ve které se větší část válečných akcí odehrávala na tomto území. Zatímco hřebčíny šlechty měly velmi dobrou úroveň, zemský chov byl stále v převážném útlumu. Proto četná chovatelská opatření z následující tereziánské doby směřovala právě k zlepšování zemského chovu, který byl producentem koní pro vojenské účely, což bylo jeho hlavním posláním. Byly to předpisy z roku 1755 o dosažení remontů, z roku 1756 o zlepšení chovu koní, z roku 1763 patent k zavedení jednotného vedení chovu koní. Rakousko-uherská říše byla rozdělena na menší chovatelské oblasti a byl nařízen soupis hřebců, kteří měli výšku v kohoutku nejméně 16 pěstí (168 cm) a byli bez dědičných vad. Patentem bylo nařízeno zřizovat připouštěcí obvody navzájem vzdálené 3-4 míle. Vrchnost musela také zajistit soupis hřebců a klisen podle panství a statků. V roce 1764 bylo vydáno další nařízení o zřizování erárních hřebčinců, o bezplatném zapouštění klisen, o volném prodeji koní atd. (DUŠEK, 1992). Také Josef II pokračoval v podpoře chovu koní. Opatřením z roku 1780 zlepšil chov koní a jeho organizaci, zřídil zvěrolékařskou školu (k té dala základ již Marie Terezie v roce 1767), vypisoval chovatelské prémie, podporoval vydávání odborných hipologických publikací atd. (DUŠEK, 1992). 11

12 Podle MISAŘE et al.(2001) je dokonce nařízení Josefa II z roku 1780 nejdůležitějším mezníkem v našem chovu koní, protože podle něho byla organizací a řízením zemského chovu pověřena vojenská správa. Ta převzala všechny vhodné plemenné hřebce, zřídila hřebčí stanice a umístila je u jednotlivých jezdeckých vojenských útvarů. Staly se tak základem pro vývoj českých a moravských hřebčinců. Působením vojenské správy v chovu koní stouply početní stavy hřebců v majetku vojenského eráru v Čechách z počtu 60 hřebců určených k chovu v roce 1782 na 500 hřebců na 81 stanicích v roce Většina těchto hřebců byla získána z uherských hřebčínů Mezöhegyes a Kisbér, kde byl chován polokrevník a později silnější Nonius (ŠTENCL, 1976). V roce 1867 došlo k zavedení tzv. dualismu Rakousko uherské říše, který se rovněž promítl i do rozdělení oblastí chovu koní. Do našich zemí dodávaly plemenné hřebce již pouze rakouské hřebčíny Radovec a Piber. U českých chovatelů sílila poptávka po mohutných teplokrevných hřebcích, kterou nemohly domáčí hřebčíny pokrýt. Řízení chovu koní bylo proto od roku 1869 svěřeno ministerstvu orby, které začalo s importy těžkých západních teplokrevných hřebců. Byli importováni zejména anglonormani, norfolkové, hackeyové, koně východofríští a ke konci století se dovoz zaměřil i na koně oldenburské. Armáda si ale pořád udržela dozor nad hřebčíny a hřebčinci, kde se dále chovali ušlechtilí, rychlí, výkonní teplokrevní koně ovlivnění anglickým plnokrevníkem (MISAŘ, 2001). Druhá polovina 19. století, až do začátku první světové války je charakterizována prudkým rozmachem chovu koní. Hlavním znakem tohoto období je požadavek na zvýšení mohutnosti teplokrevného koně. To si vynutilo import velkého počtu plemeníků ze západu a úbytek plemeníků lehkého rázu hřebčinského původu. Plemenářská práce se v zemském chovu stávala intenzivnější, zavádělo se připouštění klisen vhodnými plemeníky, prováděl se zápis klisen do plemenných knih, zřizovaly se odchovny, hříbárny a družstevní pastviny pro klisničky určené k chovu, např. hříbárna v Nových Dvorech u Písku založena roku 1886, nebo zemská hříbárna v Šumperku založená v roce 1909 (ŠTENCL, 1976). Již v tomto období je znatelná rozdílnost mezi chovatelskými záměry v Čechách a na Moravě. V Čechách se použití oldenburského koně v chovu teplokrevníka blížilo pozměňovacímu křížení oldenburská krev byla používána soustavně a byli dováženi co nejmohutnější hřebci, často i s vadami exteriéru a fundamentu. Na Moravě je oldenburský kůň použitý v teplokrevném chovu jako přilití krve pouze v jedné, nebo 12

13 dvou generacích, takže moravský chov zůstává převážně polokrevný. Moravští chovatelé vždy vyžadovali koně temperamentnější a živější, než chovatelé v Čechách. Toto období prudkého rozmachu chovu koní končí první světovou válkou, kterou zemský chov velmi utrpěl. Odvody armádě došlo k velkým početním ztrátám teplokrevných koní a samozřejmě i k ztrátám na plemenném materiálu (ŠTENCL, 1976). Obnovu chovu koní po první světové válce řídilo oddělení pro chov koní v sekci živočišné výroby na ministerstvu zemědělství. Základnu tvořily především státní hřebčince. V tomto období docházelo k intenzifikaci a restrukturalizaci zemědělství a k zvýšené potřebě tažné síly koně i v dalších odvětvích. To vedlo k hromadnému importu mohutných teplokrevných hřebců (oldenburských a plemene Nonius), který však do našeho chovu přinášel i negativní jevy měkkou lymfatickou konstituci, časté vady fundamentu včetně zhoršené kvality kopyt. Importovaní koně se obtížně aklimatizovali, dávali nevyrovnané potomstvo ztrácející mohutnost. V roce 1924 byl vydán zákon o plemenitbě hospodářských zvířat 169 Sb. Tímto zákonem měli chovatelé prostřednictvím zemědělských rad přímý vliv na vývoj chovu koní. Byl také zaveden povinný zápis klisen do plemenných knih, klisny byly označovány výžehem. Byly zpřísněny požadavky na kvalitu klisen po stránce typu a zevnějšku a zavedeny první zkoušky výkonnosti klisen v zemském chovu. Nově do chovu zařazovaní hřebci z hřebčínů i ze zemského chovu byli také podrobeni zkouškám výkonnosti (MISAŘ, 2001). Vývoj chovu teplokrevných koní v období let 1918 až 1945 je rozdílný v Čechách a na Moravě. Chov teplokrevných koní v Čechách značně ovlivnily státní hřebčince v Nemošicích a Písku. V nemošické oblasti byla snaha o založení genealogických linií, které by sjednotily chov teplokrevníka na v té době velmi žádaný typ mohutného hospodářského koně. Přes některé nedostatky, zejména ve fundamentu a mechanice pohybu ovlivnili příslušníci těchto linií chov významnou měrou a na dlouhé období. Jednalo se o linie založené hřebcem 496 Bystrým, narozeným roku 1919 po oldenburském hřebci 658 Ehlert z matky po 41 Furioso IX, dále importovaným oldenburským hřebcem 544 Genius a nejméně početnou linii založil také importovaný oldenburský hřebec 209 Rexius. V písecké oblasti se chov teplokrevníka vyvíjel obdobně, byli zde používáni oldenburští hřebci maximálně mohutní a byli připařováni na klisny po oldenburských hřebcích. Docházelo tak v podstatě k pozměňujícímu křížení. Linie zde založil importovaný oldenburský hřebec 606 Essex, který byl v typu 13

14 velmi mohutného hospodářského koně s hrubší stavbou těla, byl i poněkud lymfatický. Další linii založil hřebec Vrchota, narozený roku 1920 po oldenburském hřebci 657 Ego, z matky po 313 Kašpar. Potomstvo této linie bylo dobré, relativně ušlechtilé (DUŠEK, 1992). Podle MISAŘE et. al.(2001), tak vznikly tzv. oldenburské linie, které byly jedním z faktorů výstavby českého teplokrevníka. V obou oblastech však byli při tak výrazném použití oldenburské krve použiti jako korektoři prošlechtění plemeníci tradičních rakouských polokrevných kmenů, pocházející především z hřebčína v Kladrubech nad Labem a z Hostouně. Byli to plemeníci kmenů Furioso, Przedswit, Gidran a Star of Hannover (DUŠEK, 1992). Kmen Furioso byl založen v roce 1841 v maďarském hřebčíně Mezöhegyes anglickým plnokrevníkem, hnědákem Furioso narozeným roku 1836 po otci Privateur, z matky Miss Furey. Rozšířil se do maďarského zemského chovu, ale hlavně do ostatních významných hřebčínů, především Radovce a Piberu. Některé z těchto hřebčínů se snažily udržet kmen Furioso čistý, jinde ho mísily i s jinými kmeny, později i plemeny, jako hannoverským, východopruským a oldenburským. S úspěchem bylo použito i velké množství hřebců anglických plnokrevníků. Furioso je představitelem všestranně užitkového koně středně vysokého a mohutného rámce (ŠTRUPL, 1983). Kmen Przedswit byl založen v hřebčíně Piberu hřebcem anglického plnokrevníka Przedswit, hnědákem, narozeným v roce 1872 po otci Knight of the Gartet po matce The Jewel, který na sklonku svého života působil tři roky i v oblasti hřebčince v Nemošicích. Chov tohoto kmene byl z Piberu přesunut do hřebčína Radovce, odkud byli jeho příslušníci zařazováni do chovu také v Čechách a na Moravě. Kmen Przedswit byl chován v hřebčíně Pohořelice a také v hřebčíně v Kladrubech nad Labem. Zde se choval ve dvou liniích. Linie Przedswita VII ryzáci velmi ušlechtilých tvarů v typu jezdeckého koně a linie Przedswita VIII hnědáci v typu mohutnějšího tažného teplokrevníka. Zevnějškem se příslušníci kmene Przedswit podobají Furiosům v důsledku dlouhodobého míšení obou kmenů (ŠTRUPL, 1983). Kmen Gidran má svůj původ v hřebčíně Babolna, kde byl založen arabským hřebcem Gidranem, ryzákem, narozeným v roce 1810 v Arabii. Z hřebčína Babolna byl chov rozšířen i do ostatních hřebčínů. Gidrani se vyznačovali charakteristickým zevnějškem, hrubší, často mírně klabonosou hlavou, vysoko neseným až obráceným krkem, dlouhým silným hřbetem s vysoko nasazeným kořenem ocasu a silnými končetinami s krátkou holení. Při chovu se kladl hlavní důraz na mohutnost (ŠTRUPL, 1983). 14

15 Kmen Star of Hannover vznikl v hřebčíně Hostouni. Založil ho angloarabský ryzák Star of Hannover, který se narodil roku 1912 v hřebčíně Radovci. Kmen se později choval i v hřebčíně v Motěšicích a v Kladrubech nad Labem. Byli to koně v typu jezdeckého angloaraba se schopnostmi pro sportovní využití (ŠTRUPL, 1983). Chov teplokrevných koní na Moravě, jak bylo již zmíněno, měl odlišný charakter než chov teplokrevných koní v Čechách. Plemenná kniha koní byla na Moravě založena již v roce 1909 a od té doby byla zdokonalována plemenářská práce v chovu ušlechtilého teplokrevného koně (BÍLEK, 1958). Tradice chovu teplokrevníka, postavená na polokrevných kmenech nebyla na Moravě přerušena a chov v tomto směru pokračoval i v období 1918 až V chovu byl mimo kmenů Furioso, Przedswit a Gidran použit i anglonormanský kmen Nonius, založený v hřebčíně Mezöhegyes stejnojmenným hřebcem narozeným v roce 1810 ve Francii po polokrevném otci Orion. Na výstavbě moravského teplokrevníka se nadále významně podílel i orientální polokrevný kmen Shagya, založený arabským hřebcem Shagya, narozeným roku 1830 v Sýrii (MISAŘ, 2001). Od originálních arabů se kmen Shagya liší svou mohutností, dosahuje průměrné výšky v kohoutku přes 160 cm. Kromě toho vyniká souladností, hloubkou, šířkou a kulatostí tvarů, kterou arabi postrádají. Platí to především pro příslušníky kmene Shagya chované v Radovci, odkud byli tito hřebci dodáváni i na Moravu. Radovečtí Shagyové vynikali neobyčejně prostorným, energickým a efektním klusem a byli většinou bílé barvy (ŠTRUPL, 1983). Příslušníci kmene Shagya byli také velmi tvrdí a odolní a tyto vlastnosti přenášeli na potomky ještě po mnoho generací. Jejich použití, zvláště v polokrevných kmenech Furioso, bylo dosti časté a pokračovalo se v něm i na Moravě v Pohořelickém hřebčíně (BÍLEK, 1958). Nejvýznamnější oblasti chovu teplokrevníka na Moravě byli na Olomoucku, Prostějovsku, částečně Přerovsku, Kroměřížsku, Brněnsku a Hodonínsku. Zejména v oblasti Brna a Hodonína byl oblíbený ušlechtilý polokrevník s výraznou mechanikou pohybu. Moravští chovatelé měli navíc v oblibě bílou barvu a tak tam byli přednostně přidělováni většinou bílí hřebci orientální a angloorientální. I zřejmě proto byli polokrevníci Furioso v Pohořelicích chováni v této pro ně nezvyklé bílé barvě (ŠTENCL, 1976). 15

16 Do roku 1949 zaujímali plemeníci pohořelického chovu významnou pozici v chovu ušlechtilého teplokrevného koně na Moravě. Postupně však rostl i vliv moravských zemských plemeníků, kteří byli potomci ušlechtilých pohořelických, radoveckých i piberských hřebců, ale i produkty jednorázového zmohutnění hřebci oldenburskými (MISAŘ, 2001). Chov koní v českých zemích za německé okupace v letech 1938 až 1945 lze označit za intenzivní nebo spíše až za exploatační. Okupační úřady musely armádě zajistit povinné dodávky koní, a proto měly samozřejmě zájem na rozvoji chovu koní. Zřídily např. dobrovolné prohlídky neplodných klisen, byly pořádány přehlídky potomstva a menší výstavy. V jednotlivých oblastech byly prováděny plemenářské rozbory klisen. Do hřebčína Kladruby nad Labem postavily okupační úřady hannoverské hřebce Schwall a Dolling (ŠTENCL, 1976). V roce 1944 byli všichni hřebci zemského chovu na Moravě souhrnně označeni jako teplokrevníci moravského chovu. Rozdílný typ teplokrevného koně v Čechách a na Moravě byl uznán a vznikla samostatná plemena český teplokrevník a moravský teplokrevník (MISAŘ, 2001). Přechod fronty přes naše území v roce 1945 znamenal velké ztráty pro chov koní v Čechách a na Moravě. Značný počet koní ustupující německá armáda odvlekla, k doplnění stavu koní si válčící armády vybíraly ty nejschopnější jedince, bez ohledu na to, zda se jednalo o chovný materiál (MISAŘ, 2001). V hřebčinci v Tlumačově nezůstal po přechodu fronty ani jeden kůň. Válečné a frontové události vnesly do chovu koní i nebezpečné nákazy, kterým mnoho koní podlehlo. Velký pohyb koní, jejich velká koncentrace, nevyhovující ustájení a výživa způsobily rozšíření chřipky, hříběcího a velmi nebezpečné vozhřivky. Znovu došlo k rozšíření hřebčí nákazy. Likvidace těchto nákaz, kterou prováděly veterinární správy ve spolupráci s hřebčinci, si vyžádala přísná protinákazová opatření a v ohrožených oblastech umělou inseminaci klisen, která měla zabránit šíření hřebčí nákazy. Po kapitulaci německé armády zůstalo na území Čech velké množství tzv. trofejních koní. Část těchto koní připadla Sovětské armádě, část získala vojenská remontní služba. Z těchto koní se poskytovaly náhrady chovatelům z Čech, Moravy i Slovenska za koně, kteří jim byli zrekvírováni v průběhu války. Přednostně však byli vybráni koně s výžehy známých chovů (hannoverského, meklenburského, trakénského a východopruského). Takto bylo získáno přes 400 klisen, které se staly základem chovného stáda ve vojenském hřebčíně v Hostouni na Šumavě. Pro státní hřebčince byli 16

17 z těchto zabavených koní vybráni i někteří polokrevní, hannoverští a oldenburští hřebci. U těchto hřebců bohužel však nebyl známý původ, ale jen výžeh. Podle těchto výžehů se u některých z nich později podařilo dohledat veškeré údaje. Někteří, takto náhodně získaní hřebci, měli pro náš chov velký význam. Jde zejména o plnokrevného hřebce City, který po sobě zanechal jednoho z našich nejlepších plnokrevných plemeníků Masise, nebo o hannoverského hřebce Jeneral, který byl po zjištění jeho původu přejmenován na Alarm a působil jako hlavní plemeník v hřebčíně Kladruby nad Labem (ŠTENCL, 1976). Poválečné období je charakterizované snahou o doplnění stavu tažných koní pro potřebu zemědělství, byly proto dále využívány hlavně linie českého teplokrevníka založené oldenburskými hřebci Essex, Genius, Bystrý a Rexius. V omezené míře se používali také hřebci kmenů Furioso, Star of Hannover a Przedswit. Tento trend byl udržován až do 60. let minulého století, kdy nastává i neuvěřitelně prudký pokles početních stavů koní (DUŠEK, 1992). Ten je způsoben především zapojením mechanizačních prostředků do zemědělství, socializací vesnice, ale i zrušením jezdeckých složek v armádě. Ve státní normě ČSN Plemenní koně, která specifikovala povinné zkoušky výkonnosti pro hřebce zařazované do plemenitby jsou již teplokrevní koně rozděleni na užitkové typy mnohostranně užitkový, jednostranně užitkový sportovní a jednostranně užitkový tažný. S rozmachem jezdeckého sportu v druhé polovině 60. let minulého století opět stoupá zájem o koně v jezdeckém typu a začíná snaha o typovou přestavbu českého teplokrevníka na kvalitního polokrevného jezdeckého koně se sportovními předpoklady (MISAŘ, 2001). V této době úplně vymizely linie založené oldenburskými hřebci a začíná éra využívání zušlechťujících plemen, zejména německých. Němečtí teplokrevní hřebci měli být především korektory tělesné stavby a fundamentu, ale i zlepšovatelé mechaniky pohybu (DUŠEK, 1992). Někteří z těchto importovaných plemeníků významně ovlivnili český teplokrevný chov. Z plemene německý teplokrevník (teplokrevník chovaný na území bývalé NDR) to byli zejména Admetos, Amon, Duman, Duramus, Jury, Kontur, Kornett, Löwenmut, z hannoverských plemeníků Alarm, Almhirt, Dietwatd, Diktant, Dux, Genius, Gottward, Libero, Lopez, Servátor, holštýnský plemeník Cattaro, trakénští hřebci Karneol, Obvod, Quoniam, Topas, hřebci bavorského teplokrevníka Grantast a Frühesch. Byl importován i první zástupce knihy KWPN Taarlo a plemenné knihy SF 17

18 Mykonos. Někteří z nich založili v českém teplokrevném chovu linie. V 70. a 80. letech minulého století byla v teplokrevném chovu již zcela zřejmá snaha o zaměření na produkci jezdeckých a sportovních koní. Tato snaha vyústila v roce 1995 vydáním prvního svazku plemenné knihy českého teplokrevníka, kde je zakotven maximální tlak na sportovní výkonnost a zlepšení konkurenceschopnosti českého teplokrevníka vůči zahraničním plemenům sportovních koní (MISAŘ, 2001) Charakteristika plemene český teplokrevník po roce 1995 V roce 1995 byl vydán první svazek plemenné knihy českého teplokrevníka. Chovatelé českého teplokrevníka byli registrováni v rámci ASCHK. Zájem chovatelů o rychlejší postup při šlechtění a zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat č. 154/2000 Sb. poskytl impuls a nástroje k vytvoření samostatného Svazu chovatelů Českého teplokrevníka. Hlavními body šlechtitelského programu bylo rozšířit pastevní odchov hříbat a mladých koní, získat porovnatelné výsledky v růstu, vývinu, zevnějšku a výkonnosti u tříletých koní. Rovněž byly vytvořeny předpoklady pro hodnocení úspěšnosti plemeníků a pro zintenzivnění šlechtění vyhlášením akceleračního programu (REGNER, 2004). V Řádu plemenné knihy českého teplokrevníka je chovný cíl stanoven takto: Cílem šlechtění českého teplokrevníka je ušlechtilý, korektní a lehce jezditelný kůň, který na základě svého temperamentu, charakteru, prostorné a elastické mechaniky pohybu a pevného zdraví, je vhodný pro všechny druhy výkonnostního jezdeckého sportu v rámci disciplin FEI a je dobře využitelný i pro běžný jezdecký a rekreační sport a soutěže spřežení. Dospělý kůň je středního tělesného rámce s dobrými liniemi, pevného fundamentu a bez zjevných podmíněných genetických vad (ROČENKA SCHČT, 2006). Český teplokrevník je intenzivně šlechtěn na sportovní výkonnost, kdy selekčním kriteriem je především výkonnost skoková, která je prověřovaná všestrannými a sportovními výkonnostními zkouškami (MISAŘ, 2001). Jedním z bodů šlechtitelského programu je zlepšení konkurenčních schopností českého teplokrevníka na zahraničních trzích, k čemuž napomáhá i množství teplokrevných plemen, která mohou být použita v chovu. Jsou to: anglický plnokrevník, 18

19 angloarab a jedinci arabského původu, belgický jezdecký kůň, dánský teplokrevník, francouzský jezdecký kůň, furioso, holandský jezdecký kůň, kůň kinský, moravský teplokrevník, všechny varianty německého jezdeckého teplokrevníka, polský kůň, slovenský kůň uznaný na území ČR, slovenský teplokrevník, švédský teplokrevník, trakénský kůň. U vyjmenovaných plemen je požadován stejnosměrný teplokrevný rodokmen (ROČENKA SCHČT, 2006). Množství použitých plemen a poměrně krátké období šlechtění jsou však příčinou variabilnější tělesné stavby českého teplokrevníka (MISAŘ, 2001). K urychlení dosažení chovného cíle je prováděna několikastupňová selekce klisen i hřebců českého teplokrevníka. Selekce se provádí na základě informací a výsledků hodnocení. Hřebci jsou selektováni při registraci hříbat, při výběru do testační odchovny, při základních zkouškách výkonnosti, při 100 denním testu, při udělování výběru do plemenitby, na základě informací o potomstvu. Klisny jsou selektovány při registraci hříbat, při zápisu do PK, při výkonnostních zkouškách, při přehlídkách tříletých klisen, při skoku ve volnosti čtyřletých klisen, v KMK, při přeřazování do vyšších oddělení PK. U hřebců a klisen se hodnotí dále uvedené znaky tak, aby se vyloučením nedostatků ve stavbě těla, mechanice pohybu, v projevech výkonnosti a vyloučením dědičně podmíněných vad zlepšovala kvalita a zdraví chovaných koní. Sledované znaky u českého teplokrevníka jsou plemenný typ a pohlavní výraz, stavba těla (hlava, krk, hřbet a plec, rámec, přední končetiny, zadní končetiny), pravidelnost pohybu, kmih a elasticita (klus), cval, krok, skok ve volnosti, výcvik, jezditelnost, skoková zkouška pod sedlem, celkový dojem a vývin. Pro urychlení selekční práce v chovu sportovních koní byl vytvořen Akcelerační program. Jeho snahou je založit tzv. plemenné jádro s prokázanou sportovní výkonností a kvalitním rodokmenem (ROČENKA SCHČT, 2006). Přehlídky tříletých klisen, soutěže skoku ve volnosti pro čtyřleté klisny, výstavy chovných koní, spolupořádání Kritéria mladých koní a Šampionátu mladých koní jsou podle NOVÁKOVÉ (2005) činnosti v rámci Svazu chovatelů českého teplokrevníka, které také výrazně přispívají k urychlení selekční práce a dosažení chovného cíle. 19

20 4. 3 Charakteristika plemene selle français a jeho selekčního systému Charakteristika plemene selle français Francie měla již v polovině 9. století dvě centra vznikajícího cíleného chovu koní. Na jihu území v oblasti řeky Rhȏny ovlivňovali chov koní Maurové přivážející orientální koně ze severní Afriky. V této oblasti je jejich vliv patrný dodnes. Na severu země v Normandii vzniklo druhé centrum chovu koní, které bylo pod vlivem Vikingů, zde byla rozšířena středně těžká, až těžká plemena koní. Zakládaly se zde mnohé hřebčíny, z nichž některé jsou činné dodnes (Rouen, Caen, Bayeux). Od konce 11. do začátku 13. století nabyly na oblibě rytířské souboje, pro tyto účely se tedy rozšířil chov těžkých teplokrevných plemen koní, schopných unést dospělého muže v brnění. Vznikala také celá řada center výcviku jezdeckých škol. V polovině 16. století za vlády krále Ludvíka XIII. rostla obliba italského školního jezdeckého umění, jehož centrem byla Neapol. Toto jezdecké umění položilo základ tzv. francouzské jezdecké škole. Chovali se ušlechtilí, rychlí, obratní koně živého temperamentu. Rozkvět chovu a výcviku koní trval i za vlády Ludvíka XIV. a XV. V této době vznikly základy výcviku koní srovnatelné se současnou drezurou. Požadavky na množství koní byly takové, že Francie byla nucena dovážet koně z okolních zemí. V armádě Ludvíka XIV. se např. používalo vrané holštýnské plemeno a meklenburští hnědáci. V roce 1730 byl umístěn historicky první plemenný hřebec do hlavního státního hřebčince království Le Pin. Permanentní válečný stav království v nejvyšší míře ovlivňoval požadavky na plemennou skladbu koní. Vznikla armádní jezdecká škola Cadre Noir. V hřebčinci Du Pin byla původní těžká plemena nahrazována mohutnými zástupci anglické krve (anglickými plnokrevníky, polokrevníky, ev. jejich kříženci). Část těchto importů se uplatňuje v dostizích, které byly v této době velmi populární. Chov dostihových koní byl tehdy rozvíjen například i mnišským řádem z kláštera Mont-ait-Michel. Chov koní byl dále podporován i po nastolení republiky, vzniklo vysoké učení zvěrolékařské, centra pro chov užitkových koní, armádní jezdecká akademie. Začátek 19. století byl ve znamení zvýšeného dovozu plnokrevných koní z Anglie a jejich využití v dostihovém a klusáckém sportu (DURUTTYA, 2010). 20

21 Většina dnešních normandských hřebců má předky ve třech plnokrevnících 18. Století Matchemovi, Herodovi a Eclipsovi (TYRYCHTROVÁ, 1997). Počátky chovu moderního francouzského jezdeckého koně lze datovat na začátek 19. století, kdy se v Normandii začaly místní normandské klisny křížit s dovezenými anglickými plnokrevníky a také s velmi významnými liniemi norfolkských roadsterů. Normandští chovatelé vytvořili dva typy chovaných koní, první byl anglonorman, který se brzy rozdělil na tažného koba a jezdeckého koně. Druhý typ byl rychlý tažný kůň, vyhovující velké poptávce po klusácích. Po čase typ klusáka zanikl a prototypem francouzského jezdeckého koně se stal vitální jezdecký anglonorman, ovlivněný přibližně stejně anglickým plnokrevníkem a norfolkským koněm (EDWARDS, 1995). CHAIGNE(2008) dodává, že mimo regionu Normandie se na vzniku plemene francouzského jezdeckého koně, (tehdy pojmenovaném pouze francouzský polokrevník) podíleli i polokrevní koně z oblasti Vendeé, polokrevní koně z oblasti centrální Francie (okolí Cluny) a angloarabští polokrevníci z jihozápadní oblasti Francie. Na podporu chovu užitkových typů organizovala armáda výběry jezdeckých a vojenských koní v Saumur. Tam byly preferovány následující typy koní ušlechtilý kůň pro elitní jezdecké útvary, mohutnější jezdecký kůň pro dragounské útvary, jezdecký kůň pro dělostřelecké útvary, lehčí a těžší dělostřelecký kůň, tažný a vozatajský kůň (MISAŘ, 2001). V první světové válce došlo k podstatnému snížení stavu chovných klisen a k všeobecnému omezení chovu, přesto se podařilo plemeno udržet a chov znovu rozvinout, zejména díky podpoře armády (KHOLOVÁ, 2004). Po ukončení první světové války se ve Francii i v zahraničí opět zvýšila poptávka po mohutnějších koních. Použitím hřebců staršího původního typu, kteří se zachovali ve státních hřebčincích v západní Francii v Le Pin a St. Lȏ, se podařilo zregenerovat původní typ anglonormana. Byl to kůň anglického typu, měl krátký obdélníkový rámec, silnou kostru, výšku v kohoutku kolem 160 cm, obvod hrudníku 180 cm a obvod holeně cm. Hlavu měl v profilu mírně klabonosou, silný, dlouhý, nízko nasazený krk, hluboký hrudník, dobře vyvinutý kohoutek, pevný hřbet, dlouhou širokou, často mírně skloněnou záď a normální postoj končetin. Barvou to byli nejčastěji hnědáci, nebo ryzáci, nikdy bělouši. Choval se i jezdecký typ anglonormana, který byl celkově lehčí, zejména v obvodu hrudníku a holeně (BÍLEK, 1958) 21

22 Po druhé světové válce ztratili chovatelé jezdeckých typů koní odbytiště. Za podpory sportovních jezdců se spojili s cílem šlechtit jezdecké koně dřívějších lokálních užitkových typů na sportovní výkonnost. První zkoušky mladých koní ve skokových disciplínách se uskutečnily v roce 1947 v Normandii, později i v ostatních regionech Francie. Propozice zkoušek mladých koní byly postupně zdokonalovány. Od roku 1958 začalo postupné sjednocování koní šlechtěných na sportovní výkonnost na typ anglonormana a od roku 1963 se pro sjednocovaný typ začal používat název selle français. V jeho plemenitbě plnil anglický plnokrevník významnou funkci korektora konstituce, tělesné stavby a mechaniky pohybu. K nejvýznamnějším plnokrevníkům použitým v chovu selle français patří Orange Peel, narozený 1919, po otci Just ď Orange z matky Rirette po Ajax, Rantzau, narozený 1946, po otci Foxlight z matky Rancune po Cavaliere ď Arpino, Fra Diavolo, narozený 1938, po otci Black Devil z matky Frayeur po Blandford, Ultimate, narozený 1941, po otci Umidwar z matky No Go po Beaudeleire a Furioso, nar. 1939, po otci Precipitation z matky Maureen po Son In Law (MISAŘ, 2001). Plnokrevní hřebci Orange Peel, Rantzau, Fra Diavolo i Ultimate jsou příslušníci hřebčí linie Eclipse, která se do dnešní doby v chovu selle français nejvíce dynamicky rozvíjí. K potomkům hřebce Orange Peel patří např. Ibrahim se syny Quastor a Almé. Linie pokračuje přes Almého ke Galoubetovi A, I Lave You a Jaliscovi B se syny Quidam de Revel, Papillon Rouge, Quito de Baussy, kteří patří mezi nejlepší producenty skokových koní ve světovém měřítku. Plnokrevný hřebec Rantzau je otcem významného hřebce Cor de la Bryére, který ovlivnil celý německý i světový chov sportovních koní. Linie Fra Diavola je zastoupena především synem Nankinem a jeho potomky Urielem a Paladin des Ifs. Potomky plnokrevného hřebce Ultimate jsou např. Quirinal, Amour du Bois, Grand Veneur, nebo Le Tot de Semilly. K hřebčí linii Eclipce patří i velmi populární plnokrevní hřebci používaní v chovu selle français v nedávné minulosti Laudanum a Night and Day. Hřebčí linie Matchema je zastoupena v chovu selle français hlavně plnokrevným hřebcem Furioso s potomky Lurioso, Mexico a hlavně Furioso II, který působil v německém chovu. Linie hřebce Herod je v součastné době v chovu selle français nejméně zastoupená ( LE COURTOIS, 1991). 22

23 Dnešní plemeno selle français je možno charakterizovat pěti základními klíčovými slovy ušlechtilost, síla, rovnováha, pozornost a inteligence. Přes značnou diverzitu svého původu však neztrácí selle français svůj standardní typ (CHAIGNE, 2008). Podle SAMBRAUSE (2006) je selle français ušlechtilý, harmonický, jezdecký kůň středního až velkého obdélníkového rámce ( cm), s těžší, suchou, často mírně v profilu nebo nose klabonosou hlavou, dlouhým, rovným, silnějším svalnatým, středně až níže nasazeným krkem, méně výrazným, dlouhým svalnatým kohoutkem, středně dlouhou, pevnou, dobře vázanou horní linií, skloněnou, až výrazně skloněnou zádí, dlouhou, šikmou svalnatou plecí, velmi hlubokou, širokou, dlouhou hrudí, delším, hrubším trupem, silnějším kostnatým, suchým fundamentem s prostornými klouby, prostornými kopyty s dobrou rohovinou a korektními postoji, barva hnědák, ryzák. Selle français je konstitučně tvrdý, pozdní jezdecký kůň s vynikající mechanikou pohybu ve cvalu a kroku, méně vyváženým klusem, vynikající skokan, poměrně dobře přizpůsobivý klimatickým podmínkám, ale náročný na podmínky chovu (MISAŘ, 2001). Chovným cílem selle français je produkce vysoce výkonného sportovního koně v typu odpovídajícímu požadavkům trhu s dobrou mechanikou pohybu a temperamentem, který má skokovou potenci, je ochotný spolupracovat s jezdcem a je učenlivý a dobře jezditelný. Jeho prioritou jsou skokové soutěže a soutěže všestrannosti, ale chovatelská práce se zaměřuje i na oblast drezurního využití (CHAIGNE, 2008). V roce 2003 vznikla ve Francii Association Nationale du Selle Français (ANSF), která sdružuje všechny chovatele, majitele plemeníků, jezdce, regionální svazy a sdružení zabývající se chovem a využívající selle français. ANSF vede plemennou knihu selle français, stanovuje chovný cíl, dbá na genetický pokrok, stanovuje podmínky selekce, organizuje soutěže a akce k rozvoji selle français, zajišťuje poradenský a chovatelský servis pro chovatele, propaguje selle français ve Francii i ve světě ( 2010). Selle français je nejvíce využíván v jezdeckém sportu, především skokovém, ale má velký význam i v korekci skokové výkonnosti ostatních sportovních plemen (MISAŘ, 2001). Světové jezdecké hry (WEG) jsou kompletní ukázkou kvality zúčastněných zemí v jednotlivých druzích hipických sportů. Podle úspěchů, či neúspěchů reprezentantů 23

24 jednotlivých plemenných knih posuzují chovatelé účinnost použitých postupů a metod šlechtění. Selekční programy v chovu sportovních plemen koní využívají dlouhodobě výsledků skokových soutěží k odhadu plemenné hodnoty plemeníků. Proto má původ koně v této kategorii soutěží pozici vstupní informace v selekčním programu (MISAŘ, 2003). V roce 2010 byly uspořádány Světové jezdecké hry v Kentucky v USA (WEG 2010). Největších úspěchů dosáhli zástupci plemenné knihy selle français v skokové soutěži družstev, kde se umístnili na druhé příčce za německým týmem. Složení družstva bylo následující Pénélope Leprevost Mylord Carthago*HN SF, Patrice Delaveau Katchina Mail SF, Olivier Guillon Lord de Theize SF, Kevin Staut Silvana de Hus KWPN (EQUICHANNEL, 2010). Francouzští jezdci měli k dispozici dva plemenné hřebce selle français, klisnu plemene selle français a klisnu plemene KWPN. Hřebec Mylord Carthago*HN je po otci Carthago Z, působícím v holštýnské plemenné knize, z matky Fragance de Chaluz po Jalisco B. Hřebec Lord de Theize je po otci Donald Rouge II (jehož otec je i u nás působící, i když jen inseminačními dávkami, Thoast du Theillet po Narcos II) z matky Elisa de Theize po Tolbiac des Halles. Klisna Katchina Mail je po holštýnském hřebci Calvaro (linie hřebce Cor de la Bryere) z matky Elvira Mail po otci Laudanum. U této klisny je však i na pozici matky matky hannoverská klisna Adoret Z po Almé. Silvana de Hus je příslušnicí plemenné knihy KWPN, je po otci Corland (linie hřebce Cor de la Bryere) z matky Donate po Widor (SPORTHORSE DATA, 2010). Z výše uvedených rozborů původů koní francouzského družstva je již zřejmé prolomení přísného řádu plemenné knihy selle français, kdy bylo na přelomu 21. století dovoleno využívat nejvýkonnějších reprezentantů německých a holandských plemen šlechtěných na sportovní výkonnost (MISAŘ, 2003). Z celkových výsledků skokových soutěží WEG 2010 v Kentucky je však patrný i velký vliv plemene selle français na ostatní plemena sportovních koní. Například vítěz soutěže jednotlivců Philippe Le Jeune z Belgie sedlal hřebce Vigo d Arsouilles, náležejícího k plemenné knize belgický teplokrevník, původem je to však selle français jeho otec Nabab de Reve je po Quidam de Revel (SF) a matka Illico d Arsouilles je po hřebci Fleuri du Manoir (SF) po Ibrahim. Z celkově 113 zúčastněných koní jich 12 (tj. 10,6%) náleželo přímo k plemenné knize selle français. U dalších 21 startujících koní figuruje na pozici otce plemeník selle français. Dá se říci, že z celkového počtu 113 špičkových skokových koní v této vrcholové soutěži bylo přímo selle français nebo 24

25 mělo ve svém původu předky selle français 29,2 % startujících koní.(equichannel, 2010) Charakteristika selekčního systému plemene selle français Podle DRAPEROVÉ (1999) stojí Francie v čele vývoje moderního sportovního koně ve dvacátém století. Velký vliv na tuto skutečnost má selekční systém selle français. Ten je založen nejen na sportovní klasifikaci, jak je tomu v okolních zemích, ale na úspěšnosti daného jedince, jeho rodičů, potomků a příbuzných. CHAIGNE (2008) dále uvádí, že v chovu selle français probíhá selekce hřebců i klisen. V dřívější době se selekce prováděla také pouze podle výkonnosti koně byli vybíráni podle výkonnostního indexu, který byl každý rok spočítán podle dosažených sportovních výsledků. Tento index sloužil ke každoroční kontrole dědičnosti, tedy hodnocení plemeníků podle potomstva. Nyní se však v selekci hřebců přikročilo k intenzivnějším postupům a selekce hřebečků začíná již ve věku dvou let a má dvě etapy. V první etapě je pořádáno pět regionálních svodů hřebečků v každé oblasti Francie, kde je posouzeno přibližně 400 dvouletků. V druhé fázi potom v říjnu probíhá finále v St Lȏ, kterého se zúčastní 80 nejlepších, 10 až 20% dostane osvědčení na jeden rok, které si mohou jako tříletí potvrdit, pokud se také dostanou do finále. U dvouletků je posuzován typ (40%), mechanika pohybu (30%) a skok ve volnosti (30%). Selekce tříletých hřebečků probíhá ve třech etapách. První fáze je shodná s hřebečky dvouletými. Do druhé fáze, do finále v St Lȏ se kvalifikuje 90 nejlepších tříletých, z nichž 20 až 30% je licentováno. U tříletých hřebečků je posuzován typ (40%), mechanika pohybu (30%), skok ve volnosti (15%). Skok ve volnosti byl do selekce zařazen až v roce 2007, jako důsledek snahy intenzivně sledovat skokovou potenci a především ochotu skákat. Jako třetí fáze selekce je posuzován skok pod jezdcem (15%). Tato fáze je povinná pro udělení licence plemeníka a je prováděna skupinou jezdců mezinárodní úrovně, kteří jsou také národními trenéry. Tříletí hřebečci jsou testováni v průběhu dvou až tří dní několika posouzeními pro zachování co největší objektivnosti (CHAIGNE, 2008). Jak uvádí Michael Gaspard, prezident poroty ANSF v GUIDE ANSF(2008), je testování mladých, tříletých hřebečků pod jezdcem velkým přínosem pro plemennou 25

26 knihu selle français. Testování provádí např. Jacques Bonet, mistr Francie, Bruno Rocuet a Christian Hermon, členové francouzského reprezentačního týmu a Eric Navet, pětinásobný mistr Francie a mezinárodně úspěšný parkurový jezdec. V hodnotící komisi je dále Laurient Elias, trenér reprezentačního týmu a Nikolas Blondeau, etolog. Jezdci se při posuzování hřebců zaměřují především na skokový potenciál, odraz, polohu předních a zadních nohou nad skokem, sílu skoku, respekt před skokem, plynulý pohyb a rovnováhu. Dále je hodnocena i ochota spolupracovat s jezdcem a celkový dojem. Etolog Nikolas Blondeau provádí jednoduchou zkoušku citlivosti hřebců, jejich temperamentu a důvěry k lidem pomocí testu nastupování a vystupování z přepravního vozu. Podle národního trenéra Laurenta Eliase jsou schopnosti sportovního koně z části vrozené a z části získané v průběhu tréninku. Testování může pomoci k odhalení té vrozené části získané chovem. Prezident poroty ANSF, Michael Gaspard považuje za jeden z největších přínosů testování tříletých hřebečků pod jezdcem spojení chovatelského a jezdeckého světa a poznání jejich vzájemných požadavků a samozřejmě intenzivní rozvoj plemenné knihy selle français získáváním kvalitních informací o hřebcích a zohledňování připomínek jezdeckých expertů. Selekce čtyřletých, pětiletých a šestiletých hřebců se uskutečňuje prostřednictvím posouzení jejich výkonnosti. Jde o soutěže pro mladé koně (skokové finále ve Fontainebleau, drezurní finále v Saumuru,ve všestrannosti - finále v Pompadour ) tzv. cycle classique, které jsou francouzskou specifikou (CHAIGNE, 2008). Tento model je založen na přísném hodnocení podle trestných bodů, s mírným vlivem stylových rozhodčích, posouzením přiježděnosti, mechaniky pohybu a exteriéru. Posuzují se zvlášť klisny, zvlášť hřebci a valaši. Cílem je roztřídit populaci do kategorií s ohodnocením elite, excellent a tres bon. Koně se postupně zúčastňují okresních, krajských a národních kol, nesmí startovat na jiných závodech. Krajské kolo má dvě části a je zde tříčlennou komisí posouzen skokový styl, přiježděnost, mechanika pohybu a exteriér. Kůň zde může získat kladné body, které se ve finále odečtou od získaných trestných bodů (0 tr. b. + 1 bod, 4 tr. b. +0,5 bodu, 8 12 tr. b. + 0,25 bodu). Posouzení stylu skoku, mechaniky 26

27 pohybu a exteriéru se provádí 20bodovou stupnicí. Až jeden tr. b. si z výsledku finále může odečíst kůň, který úspěšně startoval v drezurní soutěži, nebo terénní zkoušce. Základní kola se jezdí pouze na trestné body, bez rozeskakování. Výše popsaný systém se nazývá cykle classique a pro čtyřleté koně je toto hodnocení konečné. Koně pětiletí a šestiletí pokračují dalším kolem, které je nazýváno grand criterium, kam postoupí 50 nejlepších koní z cykle classique. Sečtením tr. b. ze všech tří kol je určen vítěz. Ve Fontainebleau se koná i samostatná soutěž pro sedmileté koně, která se jezdí jen na trestné body bez vlivu výše uvedených subjektivních známek. Obtížnost soutěží je vysoká, finálové parkury dosahují u čtyřletých koní výšky 115cm, u pětiletých 125cm a u šestiletých 135cm. Maximální jsou i šířky skoků, počet skoků a délka parkuru. (HOLÝ, 2009). Klisny selle français jsou hodnoceny podle vlastní výkonnosti a podle výkonnosti celé rodiny (předci, potomstvo, poboční příbuzní). Každoročně se pořádají i svody klisen s hříbaty, kde se posuzuje typ a mechanika pohybu, 70% hodnocení za klisnu a 30% hodnocení za hříbě. Konají se i chovatelské zkoušky výkonnosti pro mladé koně ve věku dvou a tří let. Tyto umožňují průběžně hodnotit produkci hřebečků. Jsou pořádány na třech úrovních výběry okresní, výběry krajské, výběry celonárodní. Výběr plemenného hřebce může být udělen výběrovou komisí i výkonným hřebcům, jejichž výkonnostní index překračuje hodnotu 150, to znamená, že jsou to hřebci nejvyšší národní, nebo mezinárodní úrovně. Plemenná kniha selle français byla dlouhou dobu uzavřena plemeníkům zahraničních plemenných knih. Toto se změnilo a v posledních letech je již pro zahraniční plemenné hřebce otevřena. Musí to však být hřebci prověření ve zkouškách výkonnosti a musí je posoudit výběrová komise. Týká se to hřebců pětiletých až sedmiletých, kteří se v národních, nebo mezinárodních šampionátech mladých koní umístili do 10 místa, hřebců mezinárodní sportovní úrovně a plemeníků, kteří mají potomstvo zapsané v WBFSH (Světová federace chovu a šlechtění sportovních koní. Snahou ANSF je provádět kvalitní selekci a urychlit genetický pokrok selle français. (CHAIGNE, 2008). Podle MISAŘE (1999) jsou ve Francii využity k selekci nejen výsledky ze soutěží pro mladé koně a ze soutěží pro všechny koně bez věkového omezení (oficiální sportovní jezdecké soutěže), ale je využitý i odhad plemenné hodnoty metodou BLUP. 27

28 Podstatou metody je sestavení matice příbuznosti a matice výkonnosti, jejich vzájemné propojení a stanovení plemenné hodnoty podle výkonnosti potomstva při respektování vlivu zvolených pevných a nahodilých efektů. Odhady plemenné hodnoty slouží v procesu dalšího šlechtění, případně selekce. Základní selekce hřebců před zařazením do chovu má tedy dvě fáze selekce podle stanovené hodnoty BLUP s ohledem na úroveň odhadu plemenné hodnoty rodičů a sourozenců a selekce podle vlastní výkonnosti Významní plemeníci selle français Furioso II (SF) Tmavý ryzák Furioso II se narodil roku 1965 ve Francii u chovatele H. Lemoine Escajeula klisně Dame de Ranville (Talisman) po otci Furioso xx (HANUŠOVÁ, 2002). Hřebec Furioso xx nar. 1939, po otci Precipitation z matky Maureen po Son In Law, výrazně přispěl k zlepšení exteriéru selle français a svým potomkům předával výborné chody a skokové schopnosti. Působil v hřebčíně Le Pin jako plemeník až do roku 1970 (KHOLOVÁ, 2004). Jako tříletý byl Furioso II zakoupen oldenburským chovatelem Georgem Vorwerkem a importován na stanici v Cappeln. Zde působil v letech 1968 až 1986, kdy poprvé tuto stanici opustil a byl zapůjčen do Zangersheide, kde v srpnu téhož roku uhynul ve věku 21 let na následky těžké koliky. Od začátku své kariéry plemeníka byl chovateli hojně využíván pro své výkonné potomstvo. Výdělek potomků Furiosa II se na německém území vyšplhal až na 5, 788 miliónů marek. Především v Německu zanechal 56 körovaných synů, ke kterým přibyli ještě Faust Z a Freedom Z narození v posledním ročníku v Zangersheide. Progresivně se linie hřebce Furioso II rozvíjí hlavně přes hřebce For Pleasure, Freiherr Feiner Stern a Fidelio Florestan I. V holandském chovu jsou velmi populární jeho synové Voltaire a Purioso. Sto Furiosových dcer získalo státní premii (HANUŠOVÁ, 2002). 28

29 Cor de la Bryére (SF) Byl zakoupen v roce 1971 ve Francii delegací Svazu chovatelů holštýnských koní jako tříletý. Byl synem plnokrevného hřebce Rantzau, který byl ve Francii prověřeným producentem skokových koní, z matky Quenotte po Lurioso. V témže roce absolvoval hřebec výkonnostní zkoušky holštýnského svazu, ve kterých zvítězil. Již v prvním ročníku připustil 70 klisen. Potomkům předával suverénní způsob skoku s vynikající technikou nohou (TYRYCHTROVÁ, 1997). Cor de la Breére byl využíván v chovu až do roku 2000, kdy jeho život ukončily problémy se srdcem. Dožil se 32 let. Celkem dal Cor de la Bryére přibližně 50 körovaných synů a přes 60 státem prémiovaných klisen. K jeho nejvýznamnějším synům patří Calypso I IV, Calando I V, Caletto I III, Corrado I II, Cordalmé a další. Cor de la Bryére je velice úspěšný i jako mateřský otec, stejně jako jeho synové. Dosud je körováno přibližně 25 plemeníků, jejichž matka byla dcerou Cor de la Bryéra. Do roku 2000 jeho přímí potomci získali na výhrách skoro 5 miliónů marek. Linie, kterou Cor de la Bryére založil je v současnosti jednou z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších linií v chovu sportovního teplokrevníka na celém světě (HANUŠOVÁ, 2002) Almé (SF) Hnědák narozený v roce 1966 ve Francii po otci Ibrahim z matky Girondime po Ultimate. Byl velmi úspěšným mezinárodním skokanem, ale jeho chovná kariéra tyto úspěchy zcela zastínila. Je to zřejmě nejvýznačnější hřebec v historii chovu skokových koní. Jeho potomci získali nejvyšší úspěchy: Galoubet A, Herban, I Love You, Joyau d Or, Jolly Good, Jalisco B. Jako dosud jediný hřebec na světě dal dva světové šampiony a tři olympijské koně. Rovněž mezi jeho vnuky jsou olympijští koně Ratina Z, Quidam de Revel, Papillon Rouge, Rochet M a vítězové světového a evropského šampionátu Quito de Baussy a Ratina Z. Žádný jiný hřebec dosud nezanechal tak výkonné potomstvo a nepřenášel tak výrazně skokovou potenci ( 2010). 29

30 Grand Veneur (SF) Ryzák narozený roku 1972 ve Francii po otci Amour du Bois z matky matky Tanagra G po Le Mioche. Grand Veneur absolvoval úspěšnou kariéru mezinárodního skokana a později se stal jedním z nejvýznamnějších francouzských plemeníků, producentů skokových koní. Zanechal 300 potomků na úrovni mezinárodních soutěží a 60 plemenných hřebců. K jeho nejlepším potomkům patří Lama des Landes, Le Tot de Semilly, Major de la Cour, Rocky du Carel, Sioux de Baugy, Quartzy II a další ( 2010) Double Espoir (SF) Ryzák narozený roku 1969 ve Francii po otci Ibrahim z matky Quatrieme Espoir po Plein d Espoirs. Double Espoir byl jedním z historicky nejúspěšnějších francouzských plemeníků, který výraznou měrou ovlivnil jak francouzský, tak i světový chov skokových koní. Double Espoir je příbuzensky prochován na vynikajícího plnokrevného plemeníka Orange Peel, který je v chovu skokových koní velmi ceněn. Double Espoir dal v chovu sportovních koní celou řadu vynikajících plemenných koní a skokanů, kteří se úspěšně prezentovali na vrcholových světových soutěžích. Jsou to především Apache d Adries, Flipper d Elle, Avec Espoir, Calin d Espoir, Fidelio du Thot a další. Značná část jeho nejlepších potomků pochází z matek po plnokrevných hřebcích. Double Espoir je významným francouzským přínosem pro světový chov (ERC, 2008) Jalisco B (SF) Hnědák narozená roku 1975 ve Francii po otci Almé z matky Tangara po plnokrevném hřebci Furioso. Jalisco B byl mimořádným sportovním koněm, získal mnoho mezinárodních úspěchů a byl i účastník olympijských her v Soulu. Jeho kariéra plemeníka však tu sportovní zcela zastínila. Stal se nejúspěšnějším pokračovatelem linie svého otce Almé. Jeho potomci získali nejvyšší umístění ve vrcholných světových soutěžích, světových šampionátech i olympijských hrách. Byli to především Olisco, 30

31 Papillon Rouge, Palisco, Quidam de Revel, Quito de Baussy, Qualisca III, Rochet M, Dollar du Murier a mnoho dalších. V nejvyšším sportu jsou již velmi úspěšní i jeho vnuci Nabab de Reve, Diabolo du Harc, Guidam a další. Jalisco B se ve světovém žebříčku plemeníků WBFSH za období umístil na třetím místě (ERC, 2004) Quidam de Revel (SF) Narozený v roce 1982 ve Francii. Jeho otcem je Jalisco B, matkou Dirka po Nankin. Po olympijských hrách v Barceloně, kde získal čtvrté místo, byl s vysokým indexem ISO 185 prodaný do Dánska. Zde započala jeho úspěšná kariéra plemeníka. V krátké době se dostal do čela žebříčku světových plemeníků a toto místo si stále udržuje. V současné době je jeho krev zastoupena ve všech významných plemenných knihách sportovních koní na světě. K jeho nejvýznamnějším synům plemeníkům patří Gidam v Holandsku, Nabab de Revel v Belgii, Dollar de la Pierre ve Francii, Quantum, Quinar, Quite Capitol a Quidam s Rubin v Německu, Quite Easy ve Švédsku. Quidam de Revel je důstojným pokračovatelem linie svého děda Almé ( 2010) Baloubetdu Rouet (SF) Narodil se v roce 1989 ve Francii po otci Galoubet A z matky Gmesange du Rouetpo Starter. Již v šesti letech byl finalistou ve Fontainebleau, v sedmi letech se stal vítězem a mistrem Francie. V devíti letech byl prodán do Brazílie, kde sportoval s jezdcem Rodrigem Pessoa. Získal mnoho umístění v mezinárodních soutěžích. Mezi nejvýznamnější patří zlatá individuální medaile z olympijských her v Aténách (2004) a tři prvenství vybojované při finále Světového poháru 1998 (Helsinki), 1999 (Göteborg) a 2000 (Las Vegas). V roce 2004 byl Baloubet du Rouet zvolen nejlepším koněm světa. Jeho potomci se jeví velmi nadějně, mezi nejlepší patří např. Balou du Rouet (WIKIPEDIA, 2010) 31

32 3. 4 Postup využití selle français ve šlechtění českého teplokrevníka Využití anglonormanů v počátcích šlechtění českého teplokrevníka V teplokrevném chovu se koně původem z Francie využívali v našich zemích již v 19. století, kdy byli hřebci téměř výhradně původu orientálního, lipického a španělského nahrazováni hřebci s krví anglickou a normanskou. Od roku 1869 převzalo chov koní od ministerstva války ministerstvo orby a cíl chovu se tím pádem značně změnil. Byli požadováni koně mohutní, ranější, klidnějšího temperamentu, vhodní pro potřeby zemědělců. Proto bylo importováno mimo jiné i 30 anglonormanských hřebců, kteří byli, hlavně na Moravě, intenzivně využiti v chovu, takže koncem 19. století bylo registrováno již 65 hřebců s anglonormanským původem domácího chovu. Mnozí z těchto hřebců se v chovu osvědčili (ŠTENCL, 1977). V Čechách založili anglonormani domácí linie do třetí generace. Nejrozšířenější a velmi úspěšná byla linie založená importovaným hřebcem 150 Centaure po otci Centaure z matky Postulante, narozeným roku 1868 a dovezeným z Francie v roce V chovu působil do roku 1894, tedy 22 let do stáří 26 roků. V zemském chovu zanechal 83 hřebců, kteří příslušeli ke čtyřem generacím 53 synů, 23 vnuků, 6 pravnuků a 1 prapravnuk. Další významnější linie založili anglonormanští hřebci 188 National, 154 D Artagnan a 218 Interprȇte (BÍLEK, 1958). Podle DUŠKA (1992) byly stavy anglonormanských plemeníků v Čechách a na Moravě následující: v roce 1872 zde působilo 59 hřebců, v roce 1891 jejich stav narostl na 116 hřebců, v roce 1896 to bylo 90 hřebců a v roce 1914 jejich počet klesl na pouhých 27 hřebců. Po první světové válce, která velmi zdecimovala chov koní, byl opět uskutečněn import chovného materiálu ze zahraničí, mimo jiné i z Francie. Jednalo se např. o doplnění stavu chovných klisen v hřebčíně Horní Motěšice. Význam tohoto importu však již nebyl tak veliký, např. v roce působilo v chovu jen 6 anglonormanských hřebců, po roce 1938 to již nebyl ani jediný (ŠTENCL, 1977). Ve snaze o zmohutnění polokrevného stáda v hřebčíně Kladruby bylo také přistoupeno k importu anglonormanů z Francie. Byl to import hřebce Gontram před 32

33 druhou světovou válkou a po ukončení této války import hřebce Orkán. V kladrubském chovu se však tito anglonormanští hřebci neosvědčili (ŠTENCL, 1976) Podle KRYBUSE a HOŠÁKA (2004) lze z historických hipologických pramenů vysledovat vývoj chovu teplokrevných koní v Čechách a na Moravě v letech cca , v těchto letech hřebci původních polokrevných kmenů vytvořili několikatisícovou populaci čistokrevně prochovaných teplokrevných koní. A i zde je patrný velký vliv anglonormanů. Například polokrevný kmen Nonius byl založen v roce 1816 anglonormanským světlým hnědákem Nonius, po polokrevném otci Orion z normanské matky, který byl ukořistěn rakouskou armádou ve Francii v roce Nonius senior zplodil v Mezöhegyesi 79 hřebců a 137 klisen (ŠTENCL, 1977). Anglonormanská klisna 54 Eclatante měla zase zásadní vliv na polokrevný kmen Przedswit. Její syn Przedswit I R po otci Przedswit xx, měl rozhodující význam pro úspěšnou genezi kmene a založil hřebčí linii P I- R (MILOTA, 2000). Tato anglonormanská klisna, 54 Ecletante, měla neobyčejné tělesné míry: výšku 176 cm, objem hrudi 215 cm, tedy rozdíl + 39 cm. Podle BÍLKA (1958) bylo převážně zásluhou této klisny, že se její syn Przedswit I R stal zakladatelem celé linie Przedswitů. Teplokrevný chov na Moravě a v Čechách byl významně ovlivněn především potomstvem hřebce Przedswit III K, příslušníka právě linie P I- R ( KRYBUS, HOŠÁK, 2004) Využití plemeníků selle français ve šlechtění českého teplokrevníka Prvním plemeníkem selle français působícím v novodobém chovu českého teplokrevníka byl hřebec Mykonos (1978, po otci Amour du Bois z matky Hysope po Quastor), dovezený roku 1982 jako plemeník do hřebčína Kladruby nad Labem (SIXTA, 2006). Podle CHVÁTALA (2010), byl vedením hřebčína získán od holandského obchodníka s koňmi výměnou za čtyři odstavená hříbata starokladrubského bělouše. Jeho otec, Amour du Bois byl vítězem výkonnostních zkoušek ve Fontainebleau a ve Francii si ho chovatelé velmi cenili. 33

34 Až v roce 1991 byl firmou ERC s. r. o. ( Equinní Reprodukční Centrum) dovezen do české republiky další plemeník selle français - Rif du Madon (1983, po otci Matinal z matky Allegresse po Questeur). Byl zapůjčen ze Slovenska a působil zde pouze jednu připouštěcí sezonu (potom pouze inseminačními dávkami). Následujícího roku 1992 uskutečnila firma ERC s. r. o. import plemeníka selle français Ascota (1982, po otci Almé z matky Bella po Prince du Cy), který působil v chovu českého teplokrevníka do roku 1998, kdy předčasně uhynul (ERC, 1996). Prvním potomkům hřebce Ascota byla vytýkána menší korektnost hlavně předních končetin. Podle CHVÁTALA (2010) neměl sám Ascot korektní postoj předních končetin a to byl i důvod jeho cenové dostupnosti a možnosti dovozu do České republiky. Ve firmě ERC s.r.o. začal v roce 1992 působit i hřebec Veneur du Luc (1987, po otci Double Espoir z matky El Taike po Popof xx), který byl do chovu zapůjčený svým majitelem. Po skončení sportovní kariéry se hřebec do chovu vrátil a s přestávkami v něm působil až do své smrti v roce 2006 (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010). Studenti tehdejší Vysoké školy veterinární a farmaceutické v Brně uskutečnili v roce 1992 pod vedením MVDr. Otakara Chvátala studijní cestu do státních hřebčínů ve Francii. Výsledkem této cesty bylo poskytnutí sta inseminačních dávek vybraných plemeníků selle français rozvíjejícímu se chovu českého teplokrevníka. U inseminačních dávek se platilo pouze zpracování. Vedením francouzského svazu byli vybráni mladí nadějní hřebci s výborným původem Tancarville (1985, po otci Count Ivor xx z matky La Belle de Mars po Ukase), Thurin (1985,po otci Grand Veneur z matky Harmonie de Thurin po Quastor), Thoas du Theillet (1985, po otcinarcos II z matky Icone po Night and Day xx) a starší osvědčený hřebec Jasmin (1975, po otci Pot d Or z matky Violetta po Ibrahim). Vybraných hřebců si francouzští chovatelé velmi cenili, např. Thurin stál při nákupu do majetku Haras Nationaux 4 miliony franků, Tancarville byl velmi úspěšný ve sportu a Jasminovo potomstvo dosahovalo výborných výsledků jak v parkuru, tak v soutěžích všestranné způsobilosti. V chovu českého teplokrevníka se všichni hřebci dobře uplatnili CHVÁTAL (2010) Na vzrůstající popularitu plemeníků selle français reagoval Zemský hřebčinec Tlumačov pronájmem hřebce Baxte de Quettehou (1989, po otci Kayack zmatky Primevere de Come po Tanael) z Francie roku V chovu působil do , kdy 34

35 uhynul. Potomci tohoto hřebce se velmi dobře uplatnili ve sportu i v chovu (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010). Dalším plemeníkem selle français importovaným firmou ERC s. r. o. do České republiky byl Palisco (1981, po otci Jalisco B zmatky Ines de Barres po Gaur xx). V chovu českého teplokrevníka působil v roce 2002 a po velmi kladných ohlasech chovatelů byl z Francie znovu přivezen v roce V roce 2008 ve věku 27 let uhynul (ERC, 2004). ŠCHK Kubišta navázal v roce 2004 spolupráci s francouzským hřebčínem Haras des Rouges a do svého chovu zapůjčil z Francie dva plemeníky selle français Manillon Rouge (2000, po otci Papillon Rouge zmatky Estrona po Zortin) a First Bride (1993, po otci Paladin des IFS zmatky Kalinka LB po Sans Souci). First Bride byl po ročním působení v chovu, kdy zde zanechal velmi kvalitní potomky vrácen majiteli do Francie. Manillon Rouge je do současné doby využíván v ŠCHK Kubišta, kde je nabízen i ostatním majitelům klisen. Jeho potomstvo se také jeví jako velmi nadějné, např. ve finále skoku ve volnosti v roce 2010 se na 2. a 3. místě umístily klisny v majetku ŠCHK Kubišta po Manillon Rouge (HŘEBČÍN KUBIŠTA, 2010). Toy de Maziere (1985, po otci Laudanum xx zmatky Jolie Mouche po Pot d Or xx) byl zapůjčen do chovu ERC s. r. o. z Francie v roce Svým původem měl uspokojit požadavky chovatelů po výkonném a charakterním plemeníkovi, který by zvýšil podíl plnokrevné krve a produkoval potomky vhodné pro všestrannou způsobilost. Hřebec Toy de Maziere bohužel po necelém jednom připouštěcím období předčasně uhynul. Zanechal v chovu velmi malý počet potomků (ERC, 2007). V chovu ERC s. r. o. od roku 2008 do současné doby působí plemeník selle français Dormane du Puy (1991, po otci Double Espoir zmamie de Thurin po Grand Veneur). Jeho zatím mladé potomstvo je chovateli hodnoceno velmi kladně a hřebec je hojně využíván (ERC, 2008). Mimo výše jmenované hřebce jsou pro chovatele dostupní i jiní, významní plemeníci selle français formou hluboce zmražených inseminačních dávek. Pro jejich vysokou cenu však nejsou širokou chovatelskou veřejností příliš využívány. 35

36 Plemeníci selle français působící v chovu českého teplokrevníka Mykonos (SF) Mykonos (nar. 1978, po Amour du Bois z Hysope po Quastor), hnědák, míry 180/169/206/22,8. Ve Francii absolvoval výkonnostní zkoušky v kategorii těžkých jezdeckých koní v rámci plemene selle français, ve kterých zvítězil. V roce 1982 byl dovezen jako plemeník do hřebčína Kladruby nad Labem. Mykonos byl prvním hřebcem plemene selle français použitým v chovu českého teplokrevníka. Byl to hřebec velmi mohutný, souladného exteriéru a s dobrým fundamentem. Měl prostorné chody. Ve sportu nebyl nikdy testován. K importu tak mohutného koně s minimálním podílem plnokrevné krve vedla kladrubský hřebčín stálá obava ze ztráty mohutnosti chovného stáda. Potomstvo bylo vyrovnané a výkonné, i když někdy těžkopádné a s horšími chody v klusu. V Kladrubech nad Labem působil Mykonos v letech Do chovu po něm byli zařazeni tři synové: 2398 Mykonos 10 z matky po Furioso XLV, 253 Mykonos 21 z matky po Quoniam II a 2455 Mykonos 22 z matky po Przedswit X. Všichni se poměrně dobře uplatnili. Hřebec Mykonos dosahuje ve statistikách ČJF ASH 0,69. V chovu má zařazeno 62 klisen (SIXTA, 2006). Podle PLEMNNÉ KNIHY ČT, 2010 dosáhli potomci hřebce Mykonos výkonnost ve skoku T, v drezuře L a ve všestrannosti Z Rif du Madon (SF) Rif du Madon (nar. 1983, po Matinal z Allegresse po Quester). Tmavý hnědák s mírami 169 cm KVH a 23,5 cm Ohol. byl zařazen do třídy Elita (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010). Otec hřebce Rif du Madon Matinal náleží k linii hřebce Ibrahim. Matka Allegresse je po hřebci Questeur po otci Furioso xx. 36

37 Rif du Madon byl importován v roce 1987 na Slovensko a byl využíván hlavně v chovu Nový Tekov, kde zanechal kvalitní potomstvo. V České republice působil v ERC Mnětice pouze v roce 1991, k dispozici jsou však dávky mraženého spermatu ( ERC, 1991). Po hřebci Rif du Madon je zapsáno v plemenné knize Českého teplokrevníka 15 klisen. Jeho potomci dosáhli výkonnost skok T, drezura S, všestrannost T (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010) Ascot (SF) Ascot (nar. 1982, po Almé z Bella po Prince du Cy). Ryzák velmi ušlechtilý a výborného exteriéru a KVH 168 cm. V roce 1992 byl zařazen do chovu v ERC Mnětice (SIXTA, 2006). Ascot se narodil v Holandsku, kde krátce působil v chovu. Ve Francii nebyl uchovněn pro nesplnění sportovní výkonnosti. Ve sportu byl testován pouze v roce 1992 při svém návratu do Francie, ve stáří 10 let, kdy na úrovni 140 cm získal dvě vítězství a dvě druhá místa. V České republice to byl první syn legendárního Almého. Matka Bella byla ze 75 % sestrou matky světového šampiona Quito de Baussy (ERC, 1996). Ascotovi potomci však po svém otci dědili vynikající skokovou potenci a skokový styl, který předváděli na sportovních kolbištích. Do chovu byl zařazen jeho syn 918 Alois z matky po Garut (skok T) a 2834 A Hilton. Širšímu využití Ascota bohužel zabránilo jeho předčasné uhynutí v roce Dosud jsou však k dispozici dávky mraženého spermatu (SIXTA, 2006). Po hřebci Ascot je zapsáno v plemenné knize Českého teplokrevníka 37 klisen a hřebec 918 Alois. Jeho potomci dosáhli výkonnost skok T, drezura S, všestrannost L (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010). 37

38 Veneur du Luc (SF) Veneur du Luc (nar. 1987, po Double Espoir z El Taire po Popof xx). Ryzák s KVH 165 cm a Ohol. 21,5 cm byl při výkonnostních zkouškách ohodnocen velmi vysokými známkami třída 8,2, body exteriér 8,16, body výkon 8,63. Zařazen do chovu byl v roce 1992 před svým působením na sportovních kolbištích (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010). Otec hřebce Veneur du Luc je známý plemeník Double Espoir, který významnou měrou ovlivnil chov skokových koní prakticky ve všech významných chovech na celém světě. Přísluší k linii plemeníka Ibrahim. Matka El Taile je po plnokrevném hřebci Popof, který se velmi osvědčil zejména jako otec matek. V původu matky se nachází i další plnokrevný hřebec Fra Diavolo, který je pro chov selle français také velmi důležitý a nacházíme ho v původech mnoha úspěšných koní. Veneur du Luc byl testován ve sportu jako mladý, především v soutěžích pro mladé koně, kde dosahoval dobrých výsledků. Jako sedmiletý a osmiletý absolvoval se svým rakouským majitelem několik startů v Rakousku na úrovni CSI a CSIO. Po návratu do České republiky se ještě krátce presentoval ve sportu na úrovni ST. Sportovní kariéru ukončil v roce 2001 a od roku 2002 působil v chovu ERC Mnětice až do své smrti v roce Potomci Veneur du Luca vynikají výborným charakterem, snadnou jezditelností a skokovými schopnostmi (ERC, 2004) V plemenné knize Českého teplokrevníka je po hřebci Veneur du Luc zapsáno 59 klisen. Jeho potomci dosáhli výkonnost skok T, drezura T, všestrannost ZL (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010). 38

39 Tancarville (SF) Tancarville (nar. 1985, po Count Ivor xx z matky La Belle de Mars po Ukase), ryzák. Zařazen do chovu Českého teplokrevníka v roce 1993 (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010). Plnokrevný plemeník Count Ivor byl v majetku Haras Nationaux a v chovu selle français byl hojně využíván, jeho potomci dosahovali úspěchů ve skocích i ve všestrannosti. La Belle de Mars je po hřebci Ukase, který je synem vynikajícího plemeníka Ibrahim. 2010). Tancarville dosáhl výkonnost ve skoku T, ISO 157 (SPORTHORSE DATA, V chovu Českého teplokrevníka působil Tancarville jen inseminačními dávkami a jeho potomstvo dosáhlo sportovní výkonnosti ST ve skoku, L v drezuře a ST ve všestrannosti. V plemenné knize Českého teplokrevníka má zapsány 3 dcery (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010) Thurin (SF) Thurin (nar. 1985, po Grand Veneur z matky Harmonie de Thurin po Quastor), ryzák. Zařazen do chovu Českého teplokrevníka v roce 1993 (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010). Grand Veneur absolvoval úspěšnou kariéru mezinárodního skokana a později se stal jedním z nejvýznamnějších francouzských plemeníků, producentů skokových koní. Zanechal 300 potomků na úrovni mezinárodních soutěží a 60 plemenných hřebců. K jeho nejlepším potomkům patří Lama des Landes, Le Tot de Semilly, Major de la Cour, Rocky du Carel, Sioux de Baugy, Quartzy II a další ( 2010). Matka Harmonie de Thurin je po hřebci Quastor, který je synem vynikajícího plemeníka Ibrahim. 39

40 Thurin dosáhl sportovní výkonnosti T ve skokových soutěžích, ISO 159. Jeho majitelem byl Haras Nationaux(SPORTHORSE DATA, 2010). V chovu Českého teplokrevníka působil Thurin jen inseminačními dávkami a jeho potomstvo dosáhlo sportovní výkonnosti S ve skoku, ST v drezuře a Z ve všestrannosti. V plemenné knize Českého teplokrevníka má zapsáno 7 dcer a jednoho plemenného hřebce Thurin Frýbert zmatky po Przedswit XX (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010) Thoas du Theillet (SF) Thoas du Theillet (nar. 1985, po Narcos II z matky Icone po Night and Day), hnědák. Zařazen do chovu Českého teplokrevníka v roce 1993 (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010). Narcos II patřil mezi nejlepší sportovní koně Francie, vyhrál juniorský šampionát Evropy v roce ISO 166. Podle výkonnosti potomstva je jedním z nejlepších plemeníků Francie ( 2010). Matka Icone je po významném plnokrevném plemeníkovi Night and Day v majetku Haras Nationaux. Jeho potomci byli úspěšní ve skokových soutěžích i v soutěžích všestrannosti (SPORTHORSE DATA, 2010). Thoas du Theillet dosáhl sportovní výkonnosti T ve skokových soutěžích. V chovu Českého teplokrevníka působil Thoas du Theillet jen inseminačními dávkami a jeho potomstvo dosáhlo sportovní výkonnosti ST ve skoku a Z v drezuře. V plemenné knize Českého teplokrevníka má zapsáno 5 dcer (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010) Jasmin (SF) Jasmin (nar. 1975, po Pot d Or xx z matky Violetta po Ibrahim), ryzák. Zařazen do chovu Českého teplokrevníka v roce 1993 (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010). Pot d Or byl významným plnokrevným plemeníkem, který významně ovlivnil chov selle français. Jeho potomstvo dosahovalo úspěchů jek ve skokových soutěžích, 40

41 tak v soutěžích všestrannosti. V chovu se uplatnil např. jeho syn Polack II, Sir du Manoir, Joli Coeur. Matka Violetta je po vynikajícím plemeníkovi Ibrahim (SPORTHORSE DATA, 2010). V chovu Českého teplokrevníka působil Jasmin jen inseminačními dávkami a jeho potomstvo dosáhlo sportovní výkonnosti T ve skoku, ST v drezuře a L ve všestrannosti. V plemenné knize Českého teplokrevníka má zapsáno 11 dcer (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010) Baxte de Quettehou (SF) Baxte de Quettehou (nar. 1989, po Kayack z matky Primevere de Come po Tanael). Při zápisu do plemenné knihy českého teplokrevníka v roce 1999 byl ohodnocen 8,2 body a zařazen do třídy Elita. Míry hřebce Baxte de Quettehou jsou KVH 169 cm, Ohol 23,2 cm (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010). Otec hřebce Baxte de Quettehou je Kayack, syn anglického plnokrevníka Rakosi xx po Tanerko xx. Potomci hřebce Kayack dosáhli úspěchů jak ve skokových soutěžích, tak v soutěžích všestranné způsobilosti. Do chovu selle français byli zařazeni tři jeho synové (Baxte de Quettehou, Quast Sous, Adadgio du Hil). Kayackova matka Tahitienne je pravou sestrou hřebce Almé (KATALOG HŘEBCŮ, 2003). Baxte de Quettehou byl zakoupen státním hřebčincem Saint Lȏ jako tříletý. Jako čtyřletý byl ohodnocen třídou Elita. Jako pětiletý se kvalifikoval do finálových soutěží ve Fontainebleau. Jako šestiletý absolvoval bezchybně šest kvalifikačních soutěží pro Fontainebleau. V témže roce startoval již na úrovni A2(ST). Od roku 1994 působil zároveň i jako plemeník (CATALOQUE DES ÉTALONS NATIONAUX, 1994). Zemským hřebčincem Tlumačov byl Baxte de Quettehou pronajat z Francie od roku V chovu působil do , kdy uhynul. Hřebec Baxte de Quettehou dosáhl vlastní výkonnosti T ve skoku. Je zařazen v akceleračním programu. Jeho potomci v České republice dosáhli výkonnosti ST** ve skoku, L v drezuře a L ve všestrannosti. V plemenné knize Českého teplokrevníka má zapsáno 31 dcer (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010). 41

42 Palisco (SF) Palisco (nar. 1981, po Jalisco B z matky Ines des Barres po Gaur xx) hnědák s mírami KVH 166 cm a Ohol. 21,5 cm. Palisco byl synem mimořádného hřebce Jalisco B, výborného sportovního koně, mimo jiné i účastníka olympijských her, ale především vynikajícího plemeníka, který se stal nejúspěšnějším pokračovatelem linie svého otce Almé. Matka hřebce Palisco klisna Innes de Barres je po plnokrevném hřebci Gaur. Jako 4letá se kvalifikovala do finále ve Fontainebleau s ISO 120 a dále byla využívána v chovu, kde dala další čtyři úspěšné potomky. Palisco byl ve čtyřech letech finalistou ve Fontainebleau, v pěti letech se umístil na třetím místě. Byl prodán do Itálie, kde startoval na mezinárodní úrovni. V roce 1996 byl zakoupen zpět do Francie, kde působil v chovu a zároveň byl využíván ve sportu do věku 17 let. Palisco byl hřebec příjemného temperamentu, tvrdé konstituce, vynikajícího charakteru, velmi dobré mechaniky pohybu a jezditelností. Vynikal abnormální skokovou potencí, dynamikou a stylem skoku a ochotou k práci. V chovu v České republice působil v letech 2002 a 2004 až 2008, kdy ve věku 27 let uhynul (ERC, 2004). Hřebec Palisco dosáhl vlastní výkonnosti T ve skoku. Je zařazen v akceleračním programu. Jeho potomci v České republice dosáhli výkonnosti ST** ve skoku, L v drezuře a S ve všestrannosti. V plemenné knize Českého teplokrevníka má zapsáno 57 dcer (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010) First Bride (SF) First Bride (nar. 1993, po Paladin des IFS z Kalinka LB po Sans Souci). Ryzák s KVH 169 cm a Ohol. 22 cm byl při zápisu do plemenné knihy Českého teplokrevníka ohodnocen třída 8,1 bodu. Zařazen do chovu byl v roce 2004 a vyřazen z chovu byl v roce 2005, kdy se vrátil zpět do Francie (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010). 42

43 Paladin des IFS byl úspěšným sportovním koněm, vítězem mnoha mezinárodních soutěží. Byl vyhlášen koněm Francie v roce Velmi dobře se uplatnil i v chovu, je držitelem rekordu 22 jeho potomků se probojovalo v roce 1999 do finálových soutěží ve Fontainebleau v hlavní soutěži. Matka Kalinka LB byla vynikající sportovní kůň ISO 157, byla ve výběru na Olympijské hry v Los Angeles, vítězka CSO. Pochází z velmi kvalitní rodiny, např. bába z matčiny strany Tournebride se zúčastnila Olympijských her ISO 165. First Bride je bez vlastní sportovní výkonnosti. Ve Francii byl využit v chovu a první potomci se v roce 2002 jevili velmi nadějně (HŘEBČÍN KUBIŠTA, 2010). V chovu Českého teplokrevníka působil pouhé dvě připouštěcí sezony v chovu Hřebčína Kubišta. Jeho potomci v České republice zatím dosáhli výkonnosti L* ve skoku (pětiletí). V plemenné knize Českého teplokrevníka má zapsáno 13 dcer (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010) Manillon Rouge (SF) Manillon Rouge (nar. 2000, po Papillon Rouge z Estrona po Zortin). Tmavý hnědák s KVH 168 cm a Ohol. 21,5 cm byl při zápisu do plemenné knihy Českého teplokrevníka ohodnocen třída 7,8 bodu. Zařazen do chovu byl v roce 2004 (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010). Papillon Rouge byl vynikajícím sportovním koněm vítěz mnoha mezinárodních závodů, účastník Olympijských her v Barceloně, mistr Francie atd. Jeho úspěchy pokračují i v chovu, mezi nejlepší potomky patří např. Rochet Rouge účastník Olympijských her. Papillon Rouge je úspěšným pokračovatelem linie Almé. Manillon Rouge nebyl pro zranění testován ve sportu a z tohoto důvodu nebyl ve Francii zařazen do chovu (HŘEBČÍN KUBIŠTA, 2010). Jeho potomci v České republice zatím dosáhli výkonnosti L** ve skoku a L v drezuře (pětiletí). V plemenné knize Českého teplokrevníka má zapsáno 14 dcer (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010). 43

44 Toy de Maziere (SF) Toy de Maziere (nar. 1985, po Laudanum xx z Jolie Mouche popot d Or). Ryzák s KVH 163 cm a Ohol. 20,5 cm byl při zápisu do plemenné knihy Českého teplokrevníka ohodnocen třída 7,5 bodu. Zařazen do chovu byl a vyřazen z chovu byl , kdy bohužel uhynul (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2010). Otec Laudanum xx byl jedním z nejlepších plnokrevných plemeníků v chovu sportovních koní. Sám má za sebou úspěšnou kariéru na úrovni CSI a CSIO s hodnocením ISO 156. Od roku 1978 působil jako plemeník a dal mnoho mezinárodně úspěšných sportovních koní i plemeníků např. Obéron du Moulin, Raspail a další. Jolie Mouche je dcerou dalšího významného plnokrevného plemeníka Pot d Or, který se v chovu selle français velmi osvědčil. Je otcem např. plemeníka Jasmín, působícího v chovu českého teplokrevníka. Toy de Maziere byl importován do Německa, kde působil pod jménem Laudatus. Ve sportu dosáhl mnoha umístění na mezinárodní úrovni a v chovu má v Oldenburgu zařazeného jednoho syna. Ze svého působení ve Francii zanechal také kvalitní potomky (ERC, 2007) Dormane du Puy (SF) Dormane du Puy (nar. 1991, po Double Espior z matky Mamie de Thurin po Grand Veneur), ryzák s mírami KVH 173 cm, Ohol. 21,8 cm. Otec Dormane du Puy Double Espoir byl jedním z nejúspěšnějších plemeníků selle français, který výraznou měrou ovlivnil francouzský i světový chov skokových koní. Double Espoir je příbuzensky prochován na plnokrevného hřebce Orange Pell, který je ve francouzském chovu velmi ceněn. Matka Mamie de Thurin pochází z význačné rodiny. Mimo Dormane du Puy dala do chovu i plemenné hřebce Talent Pletiere a Emir Pletiere a klisny Starkie Pletiere a Fetich Pletiere. Mamie de Thurin je dcerou Harmonie de Thurin, která dala mimo jiné 44

45 rovněž po hřebci Grand Veneur plemenného hřebce Thurin, který inseminačními dávkami působil i v chovu českého teplokrevníka. Dormane du Puy se kvalifikoval do finále ve Fontainebleau jako čtyřletý, pětiletý i šestiletý. Ve sportu byl ohodnocen vysokým ISO 150. Od roku 2005 byl využíván k plemenitbě v rámci Haras Nationaux. Ve Francii dal více jak 130 potomků, kteří se dobře uplatňují ve sportu. Dormane du Puy byl do České republiky zakoupen v roce 2006 a v roce 2007 byl zapůjčen do chovu Národního hřebčína v Topolčiankách. Od roku 2008 působí v chovu ERC Mnětice. Jeho potomstvo je zatím mladé, z jeho hodnocení je však patrné, že na ně přenáší své nejlepší vlastnosti výborný charakter, vynikající exteriér s mimořádnou horní linií, krátkým hřbetem a širokými a dobře vázanými bedry (ERC, 2008). 45

46 4 MATERIÁL A METODIKA 4. 1 Databáze a její rozdělení Podkladem pro vytvoření databáze jsou údaje, které byly získány z Přehledu o sportovních koních v České republice z let Přehled je zpracováván každý rok Českou jezdeckou federací ve spolupráci s Ústřední evidencí koní Slatiňany. Sportovní výkonnost každého koně s licencí České jezdecké federace je zde charakterizována hodnotou PPB, která udává průměr pomocných bodů na jeden start. Tato hodnota je získána ze skutečného výsledku koně v dané soutěži v trestných bodech a jeho přepočtu pomocí daných matic zohledňujícím stupeň obtížnosti soutěže na pomocné body. Od roku 2008 jsou skokové soutěže v České republice rozděleny podle počtu hvězd na určitém výkonnostním stupni, které značí obtížnost soutěže. S ohledem na tento fakt byly změněny i matice používané k výpočtům. Tab. č. 1: Matice pro výpočet pomocných bodů v roce Stupeň Diskvalifikace Trestných bodů v soutěži soutěže (odečítá se) do TT T ST S L ZL Z

47 Tab. č. 2: Matice pro výpočet pomocných bodů v roce Stupeň Diskvalifikace Trestných bodů v soutěži soutěže (odečítá se) do T** T* ST** ST* - 4, ,5 5,5 4,5 3,5 2,5 1,5 S** S* - 5, L** L* - 6 5,5 4,5 3,5 2,5 1,5 ZL Z V Přehledu o sportovních koních jsou zpracovány pouze výsledky klasických soutěží a v seznamech startujících koní jsou zahrnuti koně, kteří absolvovali minimálně tři starty (PELLAROVÁ et al., 2009). Ve sledovaném období let jsme se zaměřili jen na koně startující ve skokových soutěžích. Soubor koní startujících ve skokových soutěžích byl dále členěn podle sledovaných faktorů Sledované faktory: Rok startu Plemeno Pohlaví 47

48 Rok narození Otec Matka Otec matky Počet startů PPB Věk při startu Rozdělení skupin podle plemene Cílem práce je zhodnocení významu plemeníků selle français ve šlechtění českého teplokrevníka. Sledovali jsme tedy potomky plemeníků selle français v populaci českého teplokrevníka a to jak vliv selle français na pozici otce, tak vliv selle français na pozici otce matky. Ostatní kontrolní skupiny byly vytvořeny ze zástupců plemene českého teplokrevníka, kteří byli dále členěni podle plemenné příslušnosti otce a zástupců plemenných knih selle français, hannoverské a holštýnské Označení plemenných skupin Soubor dat byl rozčleněn do deseti skupin s ohledem na plemennou příslušnost jedince, nebo na plemennou příslušnost otce. 1 český teplokrevník - otec i matka jsou plemene český teplokrevník 2 český teplokrevník -otec je plemene holštýnský kůň, matka český teplokrevník 3 český teplokrevník -otec je plemene hannoverský kůň, matka český teplokrevník 4 český teplokrevník - otec je plemene selle français, matka český teplokrevník 5 český teplokrevník otec matky je plemene selle français 48

49 6 český teplokrevník otec je plemene selle français, otec matky je plemene selle français 7 český teplokrevník otec není příslušníkem žádného ze sledovaných plemen 8 hannoverský kůň 9 holštýnský kůň 10 - selle français Rozdělení podle věku Soubor dat byl členěn podle věku koně v daném roce startu do patnácti skupin. A čtyřletí koně B pětiletí koně C šestiletí koně D sedmiletí koně E osmiletí koně F devítiletí koně G desetiletí koně H jedenáctiletí koně CH dvanáctiletí koně I třináctiletí koně J čtrnáctiletí koně K patnáctiletí koně L šestnáctiletí koně M sedmnáctiletí koně N osmnáctiletí koně a koně starší 49

50 Rozdělení podle pohlaví h hřebci k klisny v valaši Rozdělení podle stupně obtížnosti soutěže Soubor dat jsme rozdělili podle nejvyšší dosažené výkonnosti koně do sedmi skupin Z stupeň ZL stupeň L stupeň S stupeň ST stupeň T stupeň TT stupeň Rozdělení podle roku startu Soubor dat byl rozdělen do pěti skupin podle daného roku startu

51 4. 2 Metody statistického zpracování Pro statistické zpracování databáze jsme použili metodu modelu GLM obecný lineární model, vycházející z metody nejmenších čtverců v programu UNISTAT verze Modelová rovnice y ijklmn = μ + a i + b j + c k + d l + f m + g n + e ijklmn y ijklmn sledovaný efekt μ celkový průměr souboru a i efekt a té plemenné skupiny (i = 1, 10) b j efekt j té skupiny podle počtu startů (j = 1, 44) c k efekt k tého stupně obtížnosti (k = 1, 7) d l efekt l tého pohlaví (l = 1, 2, 3) f m efekt m tého roku startu (m = 1, 5) g n efekt n tého věku (n = 1, 20) e ijklmn reziduální efekt Mnohonásobným porovnáváním podle Tukey B jsme prokázali rozdíly hodnot PPB jednotlivých skupin. 51

52 5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5. 1 Charakteristika srovnávací základny Údaje pro vytvoření databáze byly získány z výsledků sportovních sezón 2005 až 2009, které jsou každoročně zveřejňovány Českou jezdeckou federací v Přehledu o sportovních koních. Z celkové databáze jsme se zaměřili pouze na výsledky ze skokových soutěží. Vyloučili jsme koně startující ve více disciplínách. Dále jsme vyloučili koně plemene anglický plnokrevník, koně bez původu a koně jiných importovaných plemen, než které v naší práci sledujeme. Tab. č. 3: Charakteristika vstupních údajů Rok Počet všech koní ve skok. soutěžích Počet hodnocených koní Celkem Z tabulky č. 4 obecný lineární model, analýza rozptylu je zřejmé, že vliv sledovaných efektů plemenná skupina, počet startů, dosažená výkonnost, pohlaví a věk je vysoce statisticky průkazný (P 0,01), vliv efektu rok startu je statisticky průkazný (P 0,05). 52

53 Tab. č. 4: Obecný lineární model Analýza rozptylu Zdroj variability Součet čtverců St. vol. Průměrný čtverec Stat F Významn. Konstanta 66426, ,402 3,670 0,0554 C1 102, ,376 4,597 0,0000 C2 204, ,757 1,923 0,0003 S3 7476, , ,595 0,0000 S4 106, ,006 21,422 0,0000 C5 23, ,880 2,376 0,0497 C6 675, ,555 14,369 0,0000 Vysvětleno 17498, ,827 85,203 0,0000 Chyba 18100, ,474 Celkem 35598, ,812 C1 plemenná skupina C2 počet startů S3 stupeň obtížnosti S4 pohlaví C5 rok startu C6 - věk 5. 2 Charakteristika efektu plemenné skupiny Tab. č. 5: Charakteristika efektu Plemenné skupiny pomocí PPB Skupina Příp. Průměr ,6375 * * * ,7139 * * * * * ,7615 * * * * ,9365 * * * * ,0174 * * * * * 6 7 3, , ,6097 * * * * * * * ,5400 * * * * * * * ,9886 * * * * * * * *..P < 0, 05 (statisticky průkazný rozdíl) Mnohonásobným porovnáváním podle Tukey B jsme prokázali, že podle hodnot PPB (průměr pomocných bodů na jeden start) je pořadí plemenných skupin následující (řazeno sestupně): 53

54 Plemenná skupina 8 - hannoverský kůň V souboru dat bylo hodnoceno 223 případů, hodnota PPB hannoverských koní je 4,9886. Toto zjištění potvrzuje výsledky JISKROVÉ (1996), která ve své práci dospěla při porovnání výkonnosti sportovních koní v České republice k závěru, že nejvyšší výkonnost mají potomci hannoverských klisen a hannoverských hřebců. Hannoverského koně označila za nejvýkonnějšího ve své diplomové práci i KRČOVÁ (2007). Tento dosažený výsledek však není jednoznačným potvrzením obecné výkonnosti a výjimečnosti hannoverských koní. Je třeba si uvědomit, že velká většina těchto koní je nakupována v zahraničí jako investice v řádu statisíců až milionů korun. Sportovní koně jsou v těchto případech nakupováni po důkladné selekci. Jejich následný trénink, předvedení na závodech a celková péče o ně je spíše nadstandardní. V mnoha případech se jedná o plemenné hřebce, jejichž přípravě a prezentaci na skokových závodech je věnována mimořádně veliká pozornost Plemenná skupina 9 holštýnský kůň Jako druhá nejvýkonnější skupina koní byli vyhodnoceni holštýnští koně s 431 případy a hodnotou PPB 4,54. Již podle počtu případů, kterých je skoro dvakrát více, než v případě hannoverských koní je zřejmé, že holštýnští koně jsou mezi českými jezdci velmi populární. Holštýnské plemeno je jedním z nejprogresivněji se rozvíjejících plemen sportovních koní v Evropě. Jeho chovatelé se v poslední době zaměřili hlavně na zlepšení jezditelnosti holštýnských koní a využívají k tomuto účelu v nemalé míře také plemeníky selle français. Jak dodává HOŠÁK (2011), hřebci selle français se podíleli na vzniku holštýnských linií a holštýnský kůň je jím nadále zušlechťován. O dalších vlivech působících na dobré umístění importovaných holštýnských koní lze říci to samé, jako u koní hannoverských. Za největší příčinu dobrého umístění můžeme tedy mimo genetický základ považovat nákup již koně selektovaného, s vlastnostmi, které jsou požadovány pro skokové soutěže. Na našich kolbištích tedy není testován celý vzorek populace. 54

55 KRČOVÁ (2007) ve své práci řadí holštýnské koně až na třetí místo za koně hannoverské a koně oldenburské, které jsme do naší databáze nezahrnovali. I tento výsledek však potvrzuje jejich kvalitu Plemenná skupina 4 - český teplokrevník - otec je plemene selle français, matka český teplokrevník Na třetím místě, jako nejlépe umístěná plemenná skupina českého teplokrevníka, se umístila skupina, kde otcem je plemeník selle français a matka je český teplokrevník. Skupina měla 306 případů a hodnota PPB činila 3,6097. Hřebci plemene selle français nejsou v chovu českého teplokrevníka využíváni dlouhou dobu. Prvním hřebcem tohoto plemene importovaným do České republiky byl Mykonos, který se stal plemeníkem v NH Kladruby v devadesátých letech minulého století. Přes toto krátké období působení, ve srovnání s plemeníky německých plemen, dokázali hřebci selle français velmi dobře navázat na klisny českého teplokrevníka a zanechat celou řadu velmi kvalitních potomků. Jak uvádí HOŠÁK (2011), čím méně plemen se objeví v rodokmenu klisny, tím je více homogenní a je jednodušší výběr hřebce stejného krevního složení. V našem případě se jedná o klisny českého teplokrevníka s původy postavenými na rakousko uherských kmenech, na plnokrevníku a na arabovi. Obdobný krevní základ má i plemeno selle français. Chovatelé a jezdci na potomcích plemeníků selle français kladně hodnotí hlavně charakter a ochotu ke spolupráci s jezdcem. Ta je precizním selekčním systémem francouzských chovatelů v plemeni dále utužována a jedinec, byť s výbornými sportovními předpoklady a nadprůměrnými skokovými schopnostmi, ale bez dobré jezditelnosti a charakteru nedosáhne v selekčním systému selle français výborných výsledků a není zařazen do chovu. 55

56 Tab. č. 6: Počty hodnocených potomků jednotlivých plemeníků selle français Plemeník SF Počet potomků- rok Ascot Baladin de L oir Baxte de Quett Cabdula du Tillard Fazur Mail Hand in Glove Jasmin Manillon Rouge Mykonos Narcos II Palisco Rif du Madon Rox de la Touche Schogun II Sioux de Baugy Tancarville Thoas du Theillet Thurin Veneur du Luc Veneur du Prelet Celkem

57 V tabulce č. 6 jsou uvedeni plemeníci selle français, jejichž potomci byli hodnoceni v naší práci. Z tabulky vyplývá navýšení počtu potomků selle français z 50 hodnocených potomků v roce 2005 na 85 hodnocených potomků v roce Nejvíce hodnocených potomků v letech má hřebec Ascot, a to 114. Ascot je průběžně velmi dobře hodnocen v žebříčcích nejlepších plemeníků dle IRSH. Index relativní sportovní hodnoty vyjadřuje, jaké úspěšnosti dosahují potomci plemeníka ve srovnání s celou populací sportovních koní. V roce 2010 byl vyhodnocen za rok na 16. místě s IRSH 111,38 (IRSH > 100 = plemeník produkuje nadprůměrné potomstvo). Na druhém místě v počtu potomků je hřebec Veneur du Luc s 69 potomky. Tento hřebec se umístil v žebříčku plemeníků dle IRSH v roce 2010 na 31. místě s IRSH 103,2. Palisco má v hodnoceném souboru třetí nejpočetnější skupinu potomků- 60. Jeho potomci jsou nejmladší, sportují od roku 2007, přesto je Palisco již hodnocen v žebříčku plemeníků dle IRSH na 65. místě s IRSH 86,52. Všichni výše jmenovaní hřebci Ascot, Veneur du Luc a Palisco působili v České republice v chovu ERC Mnětice, která se propagací hřebců, ale především výběrem vhodných plemeníků v nemalé míře zasloužila o rozšíření krve selle français do chovu českého teplokrevníka. Jediným hřebcem selle français (mimo Mykonose), který působil v zemském hřebčíně byl Baxte de Quettehou. Po tomto hřebci jsme hodnotili 28 potomků. Hřebec se umístil v žebříčku plemeníků dle IRSH v roce 2010 na 60. místě s IRSH 89,37 (PELLAROVÁ, 2010). Více potomků má také skupina hřebců Jasmin, Thurin, Thoas du Theillet a Tancarville. Jedná se o plemeníky, kteří byli k dispozici pouze prostřednictvím mražených inseminačních dávek. Tyto dávky byly České republice darovány francouzskými chovateli, z tohoto důvodu byly finančně dostupné. Ostatní hřebci uvedení v tabulce, (s výjimkou Manillon Rouge, který působí v soukromém chovu Hřebčína Kubišta) jsou k dispozici ve formě mražených dávek a prodej těchto dávek společně s inseminací klisen ve vlastním středisku zajišťuje fa ERC Mnětice. Inseminace klisny takovýmto, byť velmi kvalitním hřebcem je finančně nákladná, což je jistě příčinou omezeného využití těchto hřebců českými chovateli. 57

58 Plemenná skupina 10 - selle français Na čtvrtém místě našeho výzkumu byli vyhodnoceni příslušníci plemenné knihy selle français. Byly hodnoceny pouze tři případy a hodnota PPB byla 3,5033. Tato skupina není vzhledem k malé četnosti případů významně statisticky odlišná od jiných skupin. Přes nespornou kvalitu koní plemene selle français jsou jejich importy do České republiky stále ojedinělé. Příčinou je pravděpodobně větší vzdálenost Francie a tím pádem i větší náklady na získání kontaktů, výběr koně a jeho následnou koupi. Vlastní pořizovací cena koně je ve Francii srovnatelná s Německem a jinými západoevropskými zeměmi, odkud se koně běžně do České republiky importují Plemenná skupina 6 - český teplokrevník otec je plemene selle français, otec matky je plemene selle français Na pátém místě se umístila plemenná skupina českého teplokrevníka, kde otec i otec matky jsou plemene selle français. Tato plemenná skupina měla sedm případů a hodnota PPB činila 3,2771. Tato skupina není vzhledem k malé četnosti případů významně statisticky odlišná od jiných skupin. Výsledky této plemenné skupiny plně potvrzují závěry práce REGNERA (2010), který uvádí, že pokud budou připařováni hřebci na klisny po otcích pocházejících z téže plemenné knihy, je pravděpodobné, že jejich potomci dosáhnou lepších výsledků, než jejich vrstevníci. Malou četnost této plemenné skupiny lze vysvětlit zatím krátkým působením plemeníků selle français v chovu českého teplokrevníka a snahou chovatelů klisnu před zařazením do chovu prověřit ve sportu. Na druhou stranu tato skupina svědčí o vzrůstající oblibě selle français u chovatelů a o jejich snaze vlastnosti předávané selle français ve svých chovech utvrdit. Lze předpokládat, že v průběhu příštích let bude četnost této skupiny vzhledem k jejím kvalitám narůstat. 58

59 Plemenná skupina 2 - český teplokrevník - otec je plemene holštýnský kůň, matka český teplokrevník Na šestém místě s 1026 hodnocenými případy a hodnotou PPB 3,0174 se umístila plemenná skupina, kde otcem je holštýnský plemeník. Podle DUŠKA (2007) bylo intenzivním šlechtěním dosaženo u holštýnského plemene poměrně tvrdé konstituce, vynikající mechaniky pohybu a dobrých skokových schopností, které se velmi dobře projevují u jejich potomků v chovu českého teplokrevníka. Jak uvádí SIXTA (2006) holštýnští hřebci ovlivňují chov českého teplokrevníka teprve posledních dvacet let. Mezi prvními hřebci tohoto plemene, kteří byli do České republiky dovezeni, byl velmi dobrý Cattaro, Landruf, Comero a Carol. Potomci těchto hřebců vykazovali dobrou skokovou potenci a získávali si u chovatelů velkou oblibu. Dnes již působí v chovu českého teplokrevníka 19 holštýnských plemeníků (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2011). Potvrzuje se tak hypotéza JISKROVÉ (1996), která ve své práci předpokládala růst počtu a výkonnosti potomků holštýnských plemeníků Plemenná skupina 3 český teplokrevník - otec je plemene hannoverský kůň, matka český teplokrevník Na sedmém místě s 614 hodnocenými případy a hodnotou PPB 2,9365 se umístila plemenná skupina, kde otcem je hannoverský plemeník. Hannoverské plemeno je jedním z nejdéle využívaných plemen k zušlechťování českého teplokrevníka. Podle MISAŘE a JISKROVÉ (2001) působí hannoverští hřebci v zemském chovu nepřetržitě od roku Dnes působí v chovu českého teplokrevníka dvacet hannoverských hřebců, majitelem většiny z nich je Stáj Mustang. s. r. o. (PLEMENNÁ KNIHA ČT, 2011). JISKROVÁ (1996) ve své práci uvádí, že plemenné skupiny s vlivem hannoverského koně prokazují vysokou výkonnost, která se se snižováním podílu hannoverského plemene snižuje. 59

60 Naše práce potvrdila vysokou výkonnost pouze u importovaných hannoverských koní. U potomků F1 generace, kde otec je hannoverský kůň se tato vysoká výkonnost nepotvrdila Plemenná skupina 7 - český teplokrevník otec není příslušníkem žádného ze sledovaných plemen Na osmém místě s 1528 hodnocenými případy a hodnotou PPB 2,7615 se umístila plemenná skupina, kde otec není příslušníkem žádného ze sledovaných plemen. Tato skupina je druhou nejpočetnější plemennou skupinou a je velmi různorodá. Jsou zde zastoupeni potomci otců různých plemenných knih. Mezi nejvíce zastoupené plemenné knihy patří KWPN Amarillo, Bentley, Boston, Fetyš, Jaspis, Jersey, Oscar, Taarlo, dále bavorská plemenná kniha Rock n Roll, Rosario, Ronald, vestfálská plemenná kniha Watergatte, Papillion, trakénští hřebci Sargoni, Obvod, Ballast, velkopolští hřebci Burbon a Pedro atd. Umístění až na osmém místě je s největší pravděpodobností výsledkem právě této velké různorodosti zušlechťujících plemen. Ve skupině se tak vyskytují velmi dobří plemeníci i plemeníci, kteří na své potomstvo skokové schopnosti nepřenášejí. Pokud by byla tato skupina dále členěna, jistě by např. potomci hřebců plemenné knihy KWPN dosáhli lepšího umístění Plemenná skupina 1- český teplokrevník otec i matka jsou plemene český teplokrevník Na devátém, tedy předposledním místě, se umístila plemenná skupina českého teplokrevníka, kde otec i matka jsou plemene český teplokrevník. Tato skupina měla největší počet hodnocených případů 3178 a hodnotu PPB 2,7139. V této skupině byli zařazeni i potomci F1 generace, kde na pozici otce, nebo matky je místo českého teplokrevníka anglický plnokrevník. Anglického plnokrevníka jsme neposuzovali jako samostatné plemeno, ale jako přilití krve za účelem dodání konstituční tvrdosti a obecné výkonnosti HOŠÁK (2011). 60

61 Nízká výkonnost u českého teplokrevníka není překvapující. Do devadesátých let minulého století byl český teplokrevník šlechtěn na všestrannou výkonnost a na skokovou výkonnost nebyl cílevědomě selektován. V posledních dvaceti letech je snaha chovatelů českého teplokrevníka plemeno intenzivně šlechtit. Jak uvádí MISAŘ (2010), dynamiku šlechtění omezovalo několik příčin: zánik státních hřebčínů, zánik jednotné plemenářské organizace, často malá odbornost vedení chovatelských svazů a samotných chovatelů. K podobným výsledkům dospěla ve své práci i JISKROVÁ (1996), která uvádí, že skupiny nezušlechtěného českého teplokrevníka a skupiny s převažujícím vlivem českého teplokrevníka vykazují nízkou, nebo průměrnou úroveň výkonnosti Plemenná skupina 5 český teplokrevník otec matky je plemene selle français Na posledním, tedy desátém místě se umístila plemenná skupina, kde otec matky je plemene selle français a plemenná příslušnost otce není sledována. Tato skupina měla 83 sledovaných případů a hodnotu PPB 2,6372. U této skupiny jsme sledovali vliv jednorázového přikřížení plemeníka selle français a jeho vliv na potomstvo v další generaci. Plemennou příslušnost otce potomka jsme z důvodu malé četnosti případů dále nečlenili. Pozitivní vliv plemeníka selle français se v tomto případě nepodařilo potvrdit. Graf č. 1: Rozložení četností plemenných skupin 61

62 1 český teplokrevník - otec i matka jsou plemene český teplokrevník 2 český teplokrevník - otec je plemene holštýnský kůň, matka český teplokrevník 3 český teplokrevník - otec je plemene hannoverský kůň, matka český teplokrevník 4 český teplokrevník - otec je plemene selle français, matka český teplokrevník 5 český teplokrevník otec matky je plemene selle français 6 český teplokrevník otec je plemene selle français, otec matky je plemene selle français 7 český teplokrevník otec není příslušníkem žádného ze sledovaných plemen 8 hannoverský kůň 9 holštýnský kůň 10 - selle français Z grafu č. 1 vyplívá, že nejpočetnější plemennou skupinou je skupina, kde otec i matka jsou plemene český teplokrevník (43%), druhá nejpočetnější je plemenná skupina českého teplokrevníka, kde otec není příslušníkem žádného ze sledovaných plemen (21%). S 14% četností se na třetím místě umístila plemenná skupina českého teplokrevníka, kde otec je holštýnský kůň Charakteristika efektu počtu startů Mnohonásobným porovnáváním dle Tukey - B jsme zkoumali také efekt počtu startů. Naše výsledky prokázaly, že se zvyšujícím počtem startů koně se zvyšuje i hodnota jeho dosaženého PPB. Nejvyšší hodnota PPB byla 7,7175 u četnosti startů 41 v průběhu jezdecké sezony. Četnost startů se v průběhu života sportovního koně mění v souvislosti s jeho věkem a výkonností. Mladý kůň se zúčastňuje skokových soutěží v omezeném množství, aby nebyl fyzicky a psychicky přetěžován. S přibývajícími zkušenostmi kůň dospívá i fyzicky a může být do skokových soutěží nasazován častěji. Skokoví koně na vrcholu kariéry se zpravidla zúčastňují soutěží tři víkendy v měsíci s týdnem na odpočinek a větším obdobím klidu po ukončení sportovní sezony, která trvá od měsíce března do měsíce října. 62

63 5. 4 Charakteristika efektu stupně obtížnosti soutěže V tabulce č. 7 uvádíme rozdělení četnosti koní, startujících ve skokových soutěžích v letech podle efektu stupně obtížnosti soutěže (dosažená výkonnost koně). Tab. č. 7: Rozdělení četností koní podle efektu stupně obtížnosti soutěže Obtížnost soutěže Počet koní % Z ,31 ZL ,43 L ,64 S ,06 ST 406 5,49 T 215 2,9 TT 12 0,16 Celkem Z tabulky č. 7 vyplývá, že nejvíce koní dosáhlo výkonnosti ZL (41,43%). Výška překážek v soutěži obtížnosti ZL je do 110 cm. Této výkonnosti dosahují po první sezoně většinou mladí čtyřletí a pětiletí koně startující prvním rokem a těchto soutěží se zúčastňují i začínající jezdci a jezdci amatéři, kteří nemají ambice, ani schopné koně pro absolvování vyšších a obtížnějších soutěží. Skoková soutěž stupně L sice znamená lehká, ale k jejímu absolvování je již potřeba koně se skokovými schopnostmi a cílevědomou přípravu. Mladí skokoví koně této výkonnosti dosahují na konci druhé závodní sezony a tento stupeň obtížnosti bývá vyvrcholením na většině menších regionálních závodů. Výkonnosti stupně L dosáhlo 22,64% koní. Od soutěže stupně S lze teprve hovořit o skokovém sportu, výška překážek dosahuje 130 cm a parkúr musí obsahovat i dvě kombinace skoků. Absolvováním 63

64 tohoto stupně obtížnosti mohou být klisny zařazeny do Akceleračního programu. Výkonnosti stupně S dosáhlo 14,06% koní. Tento fakt je potěšující z hlediska srovnání s nejnižší obtížností Z (výška překážek do 100 cm), kterou dosáhlo 13,31% koní. Soutěží stupně ST (výška překážek 140 cm), T (výška překážek 150 cm) a TT (výška překážek 160 cm) se zúčastňují už jen opravdu skokově nadaní a dobře trénovaní koně se zkušenými jezdci. Této skutečnosti odpovídají i nízká procentuální zastoupení těchto výkonností ST 5,49%, T 2,9%, výkonnost TT dosáhlo jen 12 koní, což je 0,16%. Tab. č. 8: Charakteristika efektu stupně obtížnosti soutěže hodnocené pomocí PPB Skupina Příp. Průměr Z ZL L S ST T TT Z 985 1,2850 * * * * * * ZL ,3040 * * * * * * L ,0873 * * * * * * S ,1851 * * * * * * ST 406 5,8800 * * * * * * T 215 8,3536 * * * * * * TT 12 10,8975 * * * * * * *.. P <0,05 (statisticky průkazný rozdíl) V tabulce č. 8 je uvedena charakteristika efektu stupně obtížnosti soutěže hodnocené pomocí PPB. Z tabulky je patrné, že nejvyšších hodnot PPB dosahují koně startující v soutěžích nejvyšší obtížnosti. Těch se zúčastňují pouze koně skokově nadaní, dobře trénovaní a prověření v soutěžích nižší obtížnosti. Jezdecké umění a zkušenosti jezdců jsou také jedním z faktorů, které tento výsledek ovlivňují. Soutěže do stupně S mají přípravný a částečně selekční charakter a zúčastňují se jich koně a jezdci rozdílné kvality Rozložení četností koní podle nejvyšší dosažené výkonnosti je graficky znázorněno v grafu č

65 Graf č. 2: Rozložení četností koní podle nejvyšší dosažené výkonnosti 5. 5 Charakteristika efektu pohlaví Tabulka č. 9 obsahuje charakteristiku třídění celého souboru podle efektu pohlaví. Tab. č. 9: Charakteristika třídění celého souboru podle efektu pohlaví Pohlaví koně Počet koní % PPB hřebec ,92 4,13 klisna ,7 3,20 valach ,38 3,03 celkem Z tabulky vyplývá, že nejvíce zastoupenou skupinou ve skokových soutěžích jsou klisny s 48,7%, následují valaši s 38,38% a nejméně početnou skupinou jsou hřebci s 12,92%. 65

66 Klisny jsou nejvíce využívanou skupinou ve skokových soutěžích s druhou nejvyšší hodnotou PPB 3,20. Toto zjištění je potěšující, zejména z pohledu chovatelského. V roce 2004 publikovala JISKROVÁ (2004) ve své práci závěry, kde klisny dosahovaly hodnotu PPB horší jak valaši. Naše zjištění lze tedy považovat za důkaz zlepšující se kvality klisen a dobré práce českých chovatelů, kteří dnes dávají přednost zařazování klisny do chovu až po její testaci ve sportu. Hlavním důvodem je jistě výstavba kvalitního chovného stáda a zpětné ověření vhodnosti volby plemeníka, otce klisny, ale zanedbatelný není ani tlak ze strany kupujících na kvalitu a sportovní výkonnost rodičů nabízeného potomka této klisny. Toto platí dvojnásobně s přihlédnutím k nynějším možnostem importu kvalitních koní ze zahraničí. Valaši jsou druhou nejpočetnější skupinou, hodnota jejich PPB 3,03 je však nejnižší. Tento výsledek lze zdůvodnit faktem, že valaši jsou nejlépe ovladatelní, jsou přizpůsobivější a cenově dostupnější a jsou tedy přednostně využíváni začínajícími jezdci, juniory a dětmi v soutěžích nižší obtížnosti. 4,13. Hřebci jsou nejméně četnou, avšak nejvýkonnější skupinou s hodnotou PPB Hřebci jsou na ošetřování a výcvik velmi nároční a vyžadují zkušený personál i jezdce. Proto se na našich kolbištích setkáváme většinou pouze s hřebci plemennými, nebo o zařazení do chovu usilujícími. Jsou to tedy koně výborných plemenných hodnot a s výbornými skokovými schopnostmi, kteří prošli celou řadou selekcí. Podle MARŠÁLKA (2010) jsou hřebci selektováni při registraci hříbat, výběru do testační odchovny, při bonitacích v testačních odchovnách, při základních zkouškách výkonnosti, v 100 denním testu, v KMK, při výběru do plemenitby. Hřebci importovaní ze zahraničí prochází podobným selekčním sítem v zemích svého původu. Výsledky skupiny hřebců jsou tedy výsledky vyselektované, vysoce kvalitní skupiny koní. Rozdělení četností koní podle pohlaví je graficky znázorněno v grafu č

67 Graf. č. 3: Rozdělení četností koní podle pohlaví 5. 6 Charakteristika efektu roku startu startu. Tabulka č. 10 obsahuje charakteristiku třídění celého souboru podle efektu roku Tab. č. 10: Charakteristika třídění celého souboru podle efektu roku startu Rok startu Počet koní % PPB ,17 3, ,14 3, ,26 3, ,16 3, ,26 3,3164 celkem

68 Tabulka potvrzuje naše zjištění, že vliv efektu rok startu je pouze statisticky průkazný (P 0,05) a nemá tedy na hodnotu PPB větší vliv. V letech se počty startujících koní lišili pouze o 4%, což je zanedbatelné ( viz. graf č. 4). Hodnota PPB vykazovala v jednotlivých letech růst, výjimkou je jen rok V sezoně 2009 byla hodnota PPB nejvyšší (3,3164). Lze tedy předpokládat mírný výkonnostní vzestup skokových koní v České republice. Graf. č. 4: Rozložení četností koní ve sledovaných letech 5. 7 Charakteristika efektu věku Věkové kategorie jsme členili do patnácti skupin. Z důvodu dostatečně velkého souboru dat jsme koně rozčlenily vždy podle ročníku narození a to až do sedmnácti let věku. Koně osmnáctileté a starší jsme spojili do jedné skupiny. Při bližším rozboru tabulky č. 11 Charakteristika efektu věku podle hodnocení pomocí hodnoty PPB a grafu č. 5 Rozdělení četností startů koní v jednotlivých věkových kategoriích je zřejmé, že nejnižší počet startů a zároveň nejnižší hodnotu PPB dosáhla skupina koní 20, 21 a 22 letých. Takto staří koně bývají sportovně využíváni vzhledem ke svým možným zdravotním obtížím jen výjimečně a v soutěžích nejnižší obtížnost. 68

69 Nízkou hodnotu PPB vykazují i koně čtyřletí a pětiletí. Tito mladí koně se zúčastňují pouze soutěží malé obtížnosti a jejich výkony ještě nebývají vyrovnané. Pětiletý ročník má druhý nejvyšší počet startů. Svědčí to o snaze chovatelů a majitelů prověřit ve sportu maximum koní. Tento trend pokračuje ještě u ročníku šestiletých, kde je dokonce počet startujících koní nejvyšší a i hodnota PPB stoupá. Od sedmého roku věku počet startujících koní pozvolna klesá a hodnota PPB stoupá. Soutěží se přestávají zúčastňovat koně, kteří nejsou k těmto účelům vhodní, a to buď z důvodu malé výkonnosti, špatné jezditelností, nebo ze zdravotních důvodů. Tab. č. 11: Charakteristika efektu věku podle hodnocení pomocí PPB Skupina Příp. Průměr , , , ,7692 * * * * * * * ,9335 * * * * * * , , ,1466 * * * * , , , ,3391 * * ,3875 * * ,4284 * * ,4760 * * * ,5084 * * * ,5264 * * * , , ,6700 *.. P <0, 05 (statisticky průkazný rozdíl) Statisticky průkazně nejvýkonnější skupinou s hodnotou PPB 3,5264 a četností startů 977 byli koně devítiletí. V tomto věku se koně mohou již účastnit těch nejvyšších soutěží. Z důvodu malé četnosti startů statisticky neprůkazně skončili s vyšší hodnotou PPB ještě koně 18 a 19 letí. Nejvyšší hodnotu PPB a to 8,67 dosáhla s jednou četností 69

70 skupina koní 23letých. Jedná se o klisnu Cetku, nar. 1983, po otci 93 Quoniam 161 z matky po 985 Alarm 85 s dosaženou výkonností ST. Tyto příklady názorně dokumentují trend posledních let, kdy se věk startujících koní i na té nejvyšší úrovni výrazně zvyšuje. Je to důsledek několika faktorů lepší celoživotní péče o koně a jeho trénink, nezařazování do chovu jedinců se zdravotními problémy, nebo vadami (např. RTG vyšetření končetin hřebců před zařazením do chovu, povinné v České republice od roku 2008, které se v západní Evropě provádí již několik let), lepší veterinární péče (např. RTG vyšetření končetin při koupi sportovního koně, nebo operace volných tělísek v kloubech, které dřív zapříčiňovaly vyřazení koní ze sportu) a v neposlední řadě zlepšení povrchů kolbišť (pořádání významných závodů na jiném povrchu než je písek s geotextílií je už téměř nemyslitelné). Například JISKROVÁ (2004) ve své práci uvádí, že koně starší než deset let vykazují velmi nízký počet startů. Naše práce prokázala prudký pokles startů až po patnáctém roku věku koně. Graf č. 5: Rozdělení četností startů koní v jednotlivých věkových kategoriích 70

71 6 ZÁVĚR Cílem naší diplomové práce bylo zhodnocení významu plemeníků selle français ve šlechtění českého teplokrevníka. K vytvoření základní databáze byly použity údaje získané z Přehledu o sportovních koních v České republice z let Z této databáze jsme vyloučili koně startující v jiné disciplíně, než ve skokových soutěžích. Dále jsme vyloučili koně plemene anglický plnokrevník, koně bez původu a koně jiných importovaných plemen, než které v naší práci sledujeme. Vstupní údaje, tedy jméno, původ, rok narození, pohlaví, počet absolvovaných soutěží, dosažený stupeň výkonnosti, PPB a rok startu jsme po uvedené selekci získali celkem od koní. Soubor dat jsme rozdělili do deseti skupin podle původu koně. Sledovali jsme tedy potomky plemeníků selle français v populaci českého teplokrevníka a to jak vliv selle français na pozici otce, tak vliv selle français na pozici otce matky. Ostatní kontrolní skupiny byly vytvořeny ze zástupců plemene českého teplokrevníka, kteří byli dále členěni podle plemenné příslušnosti otce a zástupců plemenných knih selle français, hannoverské a holštýnské. Pro statistické zpracování databáze jsme použili metodu modelu GLM obecný lineární model, vycházející z metody nejmenších čtverců v programu UNISTAT verze Při tomto zpracování byl zohledněn i vliv sledovaných efektů, tj. plemenná skupina, počet startů, stupeň obtížnosti soutěže, pohlaví, věk a rok startu. Zjistili jsme, že vliv sledovaných efektů plemenná skupina, počet startů, stupeň obtížnosti soutěže, pohlaví a věk je vysoce statisticky průkazný, vliv efektu rok startu je statisticky průkazný. Předpokládali jsme, že vliv plemeníků selle français na šlechtění českého teplokrevníka je pozitivní. Tato naše hypotéza se potvrdila jako pravdivá. Při porovnání výkonnosti skupin rozdělených dle plemene se na třetím místě za importovanými koňmi hannoverskými a holštýnskými umístila skupina českého teplokrevníka, kde otcem je plemeník selle français. Jako čtvrtá nejvýkonnější plemenná skupina byla vyhodnocena skupina importovaných koní selle français a na 71

72 pátém místě skončila plemenná skupina českého teplokrevníka, kde otec a otec matky jsou plemene selle français. Plemenné skupiny českého teplokrevníka, kde otec byl selle français tedy výkonností převyšovaly plemenné skupiny českého teplokrevníka, kde otcem byl příslušník jiné plemenné knihy. Pouze u plemenné skupiny českého teplokrevníka, kde otec matky byl selle français a otce potomka jsme podle plemene nečlenili, se neprokázal pozitivní vliv selle français na zlepšení výkonnosti. Mnohonásobným porovnáváním dle Tukey - B jsme zkoumali také efekt počtu startů. Naše výsledky prokázaly, že se zvyšujícím počtem startů koně se zvyšuje i hodnota jeho dosaženého PPB. Počet startů ovlivňuje věk koně a jeho výkonnost. Nejvyšší četnosti startů tedy dosahovali koně startující v nejobtížnějších soutěžích. U efektu stupně obtížnosti soutěže jsme dospěli k závěru, že nejvíce koní dosáhlo výkonnosti ZL. Druhou nejpočetnější skupinou byli koně s dosaženou výkonností L a třetí největší četnost měla skupina koní s výkonností S. O zlepšující se kvalitě skokových koní v České republice svědčí fakt, že až na čtvrtém místě byla skupina koní, která dosáhla pouze výkonnosti stupně Z. Při srovnání jednotlivých skupin dle pohlaví jsme zjistili, že nejvíce zastoupenou skupinou ve skokových soutěžích jsou klisny, následují valaši a nejméně početnou skupinou jsou hřebci, kteří však mají nejvyšší hodnotu PPB. Vzhledem k tomu, že se ve velké míře jedná o plemenné hřebce, nebo o hřebce, kteří se o zařazení do chovu ucházejí a prošli již mnohými selekcemi je to pochopitelné. Klisny v porovnání s valachy dosáhly vyšší hodnoty PPB. Na základě tohoto zjištění lze předpokládat, že postupně dochází ke zlepšování kvality klisen a že se tato skutečnost pozitivně odrazí v budoucí chovatelské a plemenářské práci. Při zkoumání efektu roku startu jsme zjistili, že v letech se počty startujících koní lišili pouze o 4%, což je zanedbatelné. Hodnota PPB vykazovala v jednotlivých letech růst, výjimkou je jen rok V sezoně 2009 byla hodnota PPB nejvyšší. Lze tedy předpokládat mírný výkonnostní vzestup skokových koní v České republice. 72

73 Hodnocením jednotlivých skupin členěných podle věku v roce startu jsme dospěli k závěrům, že nejvyšší hodnoty PPB dosáhla skupina koní devítiletých. Nízké hodnoty PPB dosahovaly skupiny koní čtyřletých a pětiletých a koní starších 20 let. Prokázali jsme však, že hodnoty PPB zůstávají vysoké i u koní starších a k jejímu poklesu dochází až po dvacátém roku věku. Svědčí to o delším využívání koní k aktivnímu sportu v porovnání s minulými léty. Největší četnost startů měla skupina koní šestiletých. Výsledky naší práce jsme potvrdili prokazatelně pozitivní vliv plemeníků selle français na šlechtění českého teplokrevníka. Plemeno selle français nabízí chovatelům českého teplokrevníka alternativu k používání plemeníků německých plemenných knih ke zlepšení výkonnosti koní, hlavně jejich skokových schopností. Využití německých plemeníků má v českých zemích dlouholetou tradici a ne vždy mělo jen kladné výsledky. Potomci těchto hřebců byli často výkonní, ale s problematickým charakterem, špatnou jezditelností a vyžadující pro podání maximálních výsledků precizní profesionální přístup. Jejich potenciál byl proto v mnoha případech v podmínkách českých sportovních stájí nevyužit. U plemene selle français je snaha selekcí vyřazovat z chovu koně se špatnou výkonností a jezditelností, velký důraz je kladen hlavně na ochotu koně ke spolupráci s jezdcem. Tyto vlastnosti plemeníci selle français přenášejí v našich podmínkách na své potomky, kteří jsou mezi jezdeckou a chovatelskou veřejností známí nejenom dobrými skokovými vlastnostmi, ale hlavně dobrou jezditelností a výborným charakterem. V současné době není ve státních hřebčincích jediný zástupce plemenné knihy selle français. Chovatelům je k dispozici pouze jeden hřebec selle français nabízený fa ERC Mnětice, což je vzhledem k vynikajícím výsledkům potomků selle français jistě škoda. Přínosem pro rozvoj výkonnosti plemene český teplokrevník a hlavně pro jeho využitelnost pro nejširší jezdeckou veřejnost by tak byl jistě nákup, nebo pronájem kvalitních plemeníků selle français do státních hřebčinců Tlumačov, nebo Písek. 73

74 7 POUŽITÁ LITERATURA 1. ANONYM: Catalogue des étalons nationaux Fontainebleau 3 au 11 septembre , s ANONYM: Guide ansf des étalons , s ANONYM: Svaz chovatelů českého teplokrevníka. Katalog hřebců 2003, 1. vyd. Písek, 2003, s ANONYM: Svaz chovatelů českého teplokrevníka. Ročenka SCHČT vyd., Písek, BÍLEK, F. et. al. Speciální zootechnika, Chov koní. 3. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1958, 1031 s. 6. DRAPEROVÁ, J. Obrazová encyklopedie, Plemena koní celého světa. dotisk 1. vyd., Praha: Nakladatelství Václav Svojtka & Co., 1999, 120 s. ISBN DUŠEK, J. et al. Chov koní v Československu. 1.vyd. Praha: Brázda, s. ISBN X 8. DUŠEK, J. et al. Chov koní. 2. přeprac. vyd., Prah: Brázda, 2007, 404 s., ISBN EDWRDS, E. H. Obrazová encyklopedie koní. 1. vyd., Praha, Nakladatelství a vydavatelství Cesty, 1995, 389 s., ISBN ERC, Katalog plemenných hřebců působících v inseminaci čerstvým semenem , s ERC, Katalog plemenných hřebců působících v inseminaci čerstvým semenem , s ERC, Katalog plemenných hřebců působících v inseminaci čerstvým semenem , s ERC, Katalog plemenných hřebců působících v inseminaci čerstvým semenem , s ERC, Katalog plemenných hřebců působících v inseminaci čerstvým semenem , s

75 15. HANUŠOVÁ, K. Vybrané linie chovu německého teplokrevníka Cor de la Bryere. Jezdectví, 2002, roč. 50, č. 1, s HANUŠOVÁ, K. Vybrané linie chovu německého teplokrevníka Furioso II. Jezdectví, 2002, roč. 50, č. 9, s HOLÝ, V. Hodnocení mladých koní ve Francii. Jezdectví, 2009, roč. 57, č. 12, s HOŠÁK, S. Výběr rodičovského páru podle rodokmenu. Jezdectví, 2011, roč. 59, s CHAIGNE, B. Selekční program Selle Français orientovaný na produkci moderního sportovního koně. Sborník referátů: Aktuální problémy chovu a šlechtění koní v ČR, 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 2008, 120 s., ISBN CHVÁTAL, O. Plemeníci selle français působící v chovu českého teplokrevníka. Brno, 2010, Ústní sdělení 21. JISKROVÁ, I. Hodnocení sportovní výkonnosti koní v České republice a odhad plemenné hodnoty českého teplokrevníka (Habilitační práce). Brno, 2004, 101s., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 22. JISKROVÁ, I. Vliv importu zahraničních plemen na zvýšení sportovní výkonnosti českého teplokrevníka (Doktorská dizertační práce). Brno, 1996, 103 s., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 23. KHOLOVÁ, H. Francouzský jezdecký kůň. Jezdectví, 2004, roč. 52, č. 1, s KRČOVÁ, S. Zhodnocení významu hannoverského koně ve šlechtění českého teplokrevníka (Diplomová práce). Brno, 2007, 54 s., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 25. KRYBUS, V., HOŠÁK, S. Vývoj šlechtění moravského teplokrevníka a principy jeho regenerace. Sborník referátů: Aktuální otázky chovu koní v ČR, 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická universita v Brně, Brno, 2004, s LE COURTOIS, B. Les lignées ď étalons normands, L Éperon, Spécial élevage du cheval de sport en Normandie, 1991, č. 4, s

76 27. MARŠÁLEK, M. Využití šlechtitelských opatření v chovu českého teplokrevníka. Sborník referátů: Aktuální problémy chovu a šlechtění koní v ČR, 1. vyd. Mendelova univerzita v Brně, Brno, 2010, 96 s., ISBN MILOTA, V. Geneze kmene Przedswit. Jezdectví, 2000, roč. 48, č. 4, s MISAŘ, D. Chov a metody selekce sportovních plemen koní a možnost jejich použití ve šlechtění českého teplokrevníka. Sborník referátů: Nové poznatky v chovu koní, 1. vyd., Výzkumný ústav živočišné výroby Praha 10 Uhříněvěs, 1999, ISBN X 30. MISAŘ, D. Plemenné knihy a způsob jejich vedení v České republice. Sborník referátů: Aktuální problémy chovu a šlechtění koní v ČR, 1. vyd. Mendelova univerzita v Brně, Brno, 2010, 96 s., ISBN MISAŘ, D. Zastoupení plemen šlechtěných na sportovní výkonnost na WEG Jezdectví, 2003, roč. 51, č. 5, 97 s. 32. MISAŘ, D., JISKROVÁ, I. Chov a šlechtění koní. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2001, 170 s. ISBN NOVÁKOVÁ, M. Český teplokrevník. Jezdectví. 2005, roč. 53, č. 12, 54 s. 34. PELLAROVÁ, A., et al., Přehled o sportovních koních ČR. Ročník REGNER, K. Hodnocení vybraných hřebců plemene ČT podle výsledků šestiletého potomstva ve skokových soutěžích. Sborník referátů: Aktuální problémy chovu a šlechtění koní v ČR, 1. vyd. Mendelova univerzita v Brně, Brno, 2010, 96 s., ISBN REGNER, K. Současný stav šlechtění koní v rámci PK ČT. Sborník referátů: Aktuální otázky chovu koní v ČR, 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická universita v Brně, Brno, 2004, 184 s. 37. SAMBRAUS, H. H., Atlas plemen hospodářských zvířat. 1. vyd., Praha, Nakladatelství Brázda, 2006, 296 s., ISBN SIXTA, V. Nejvýznamnější plemeníci v chovu českého teplokrevníka. 1. vyd. Jihlava: Ekon, 2006, 160 s. ISBN

77 39. ŠTENCL, F., et. al. Vývoj chovu koní u nás 1. díl.1. vyd. Pardubice: Ústav veterinární osvěty Pardubice, s. 40. ŠTENCL, F., et. al. Vývoj chovu koní u nás 2. díl.1. vyd. Pardubice: Ústav veterinární osvěty Pardubice, s. 41. ŠTRUPL, J. et. al., Chov koní. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1983, 416 s. ISBN / TYRYCHTROVÁ, Z. Cor de la Bryere. Jezdectví, 1997, roč. 45, č. 4, s TYRYCHTROVÁ, Z. Selle Français. Jezdectví, 1997, roč. 45, č. 6, s Duruttya, M. Na návštěvě v nejproslulejším hřebčinci Francie Haras du Pin. [online], 2010 [ cit ]. Dostupný z WWW: Selle Français [online], 2010 [cit ]. Dostupný z WWW: ERC, [online], 2010 [cit ]. Dostupný z WWW: Wikipedia, [online], 2010 [cit ]. Dostupný z WWW: Equichannel [online], 2010 [cit ]. Dostupný z WWW: Sporthorse Data [online], 2010 [cit ]. Dostupný z WWW: Plemenná kniha ČT on- line [online], 2010 [cit ]. Dostupný z WWW: Hřebčín Kubišta on- line [online], 2010 [cit ]. Dostupný z WWW: 77

78 8 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tab. č. 1: Matice pro výpočet pomocných bodů v roce Tab. č. 2: Matice pro výpočet pomocných bodů v roce Tab. č. 3: Charakteristika vstupních údajů..52 Tab. č. 4: Obecný lineární model Analýza rozptylu...53 Tab. č. 5: Charakteristika efektu Plemenné skupiny pomocí PPB..53 Tab. č. 6: Počty hodnocených potomků jednotlivých plemeníků selle français 56 Tab. č. 7: Rozdělení četností koní podle efektu stupně obtížnosti soutěže.63 Tab. č. 8: Charakteristika efektu stupně obtížnosti soutěže hodnocené pomocí PPB.64 Tab. č. 9: Charakteristika třídění celého souboru podle efektu pohlaví.65 Tab. č. 10: Charakteristika třídění celého souboru podle efektu roku startu..67 Tab. č. 11: Charakteristika efektu věku podle hodnocení pomocí PPB..69 Graf č. 1: Rozložení četností plemenných skupin 61 Graf č. 2: Rozložení četností koní podle nejvyšší dosažené výkonnosti..65 Graf. č. 3: Rozdělení četností koní podle pohlaví 67 Graf. č. 4: Rozložení četností koní ve sledovaných letech...68 Graf č. 5: Rozdělení četností startů koní v jednotlivých věkových kategoriích.70 78

79 9 PŘÍLOHY Foto 1: FURIOSO II, 1965, po otci Furioso xx, z matky Dame de Ranville po Talisman Foto 2: COR DE LA BRYÉRE, 1968, po otcirantzau xx z matky Quenotte po Lurioso Foto 3: ALMÉ, 1966, po otci Ibrahim z matky Girondime po Ultimate Foto 4: GRAND VENEUR, 1972, po otci Amour du Bois z matky Tanagra B po Le Mioche Foto 5: DOUBLE ESPOIR, 1969, po otci Ibrahim z matky Quatrieme Espoir po Plein d Espoirs Foto 6: JALISCO B, 1975, po otci Almé z matky Tanagra po Furioso xx Foto 7: QUIDAM DE REVEL, 1982, po otci Jalisco B z matky Dirka po Nankin Foto 8: BALOUBET DU ROUET, 1989, po otci Galoubet A z matky Gmesange du Rouet po Starter Foto 9: MYKONOS, 1978, po otci Amour du Bois z matky Hysope po Quastor Foto 10: RIF DU MADON, 1983, po otci Matinal z matky Allegresse po Questeur Foto 11: ASCOT, 1982, po otci Almé z matky Bella po Prince du Cy Foto 12: VENEUR DU LUC, 1987, po otci Double Espoir z matky El Taike po Popof Foto 17: BAXTE DE QUETTEHOU, 1989, po otcikayack zmatky Primevere de Come po Tanael Foto 18: PALISCO, 1981, po otci Jalisco B zmatky Ines de Barres po Gaur xx Foto 19: FIRST BRIDE, 1993, po otci Paladin des IFS zmatky Kalinka LB po Sans Souci Foto 20: MANILLON ROUGE, 2000, po otci Papillon Rouge zmatky Estrona po Zortin Foto 21: TOY DE MAZIERE, 1985, po otci Laudanum xx zmatky Jolie Mouche po Pot d Or xx Foto 22: DORMANE DU PUY, 1991 po otci Double Espoir zmamie de Thurin po Grand Veneur Foto 23: TANCARVILLE, 1985, po otci Count Ivor xx z matky La Belle de Mars po Ukase Foto 24: THURIN, 1985, po otci Grand Veneur z matky Harmonie de Thurin po Quastor Foto 25: THOAS DU THEILLET, 1985, po otcinarcos II z matky Icone po Night and Day xx Foto 26: JASMIN, 1975, po otci Pot d Or z matky Violetta po Ibrahim 79

80 Foto 1 FURIOSO II, 1965, po otci Furioso xx, z matky Dame de Ranville po Talisman Foto 2 COR DE LA BRYÉRE, 1968, po otci Rantzau xx z matky Quenotte po Lurioso

81 Foto 3 ALMÉ, 1966, po otci Ibrahim z matky Girondime po Ultimate Foto 4 GRAND VENEUR, 1972, po otci Amour du Bois z matky Tanagra B po Le Mioche

82 Foto 5 DOUBLE ESPOIR, 1969, po otci Ibrahim z matky Quatrieme Espoir po Plein d Espoirs Foto 6 JALISCO B, 1975, po otci Almé z matky Tanagra po Furioso xx

83 Foto 7 QUIDAM DE REVEL, 1982, po otci Jalisco B z matky Dirka po Nankin Foto 8 BALOUBET DU ROUET, 1989, po otci Galoubet A z matky Gmesange du Rouet po Starter

84 Foto 9 MYKONOS, 1978, po otci Amour du Bois z matky Hysope po Quastor Foto 10 RIF DU MADON, 1983, po otci Matinal z matky Allegresse po Questeur

85 Foto 11 ASCOT, 1982, po otci Almé z matky Bella po Prince du Cy Foto 12 VENEUR DU LUC, 1987, po otci Double Espoir z matky El Taike po Popof xx

86 Foto 17 BAXTE DE QUETTEHOU, 1989, po otci Kayack z matky Primevere de Come po Tanael Foto 18 PALISCO, 1981, po otci Jalisco B z matky Ines de Barres po Gaur xx

87 Foto 19 FIRST BRIDE, 1993, po otci Paladin des IFS z matky Kalinka LB po Sans Souci Foto 20 MANILLON ROUGE, 2000, po otci Papillon Rouge z matky Estrona po Zortin

88 Foto 21 TOY DE MAZIERE, 1985, po otci Laudanum xx z matky Jolie Mouche po Pot d Or xx Foto 22 DORMANE DU PUY, 1991 po otci Double Espoir z Mamie de Thurin po Grand Veneur

89 Foto 23 TANCARVILLE, 1985, po otci Count Ivor xx z matky La Belle de Mars po Ukase Foto 24 THURIN, 1985, po otci Grand Veneur z matky Harmonie de Thurin po Quastor

90 Foto 25 THOAS DU THEILLET, 1985, po otci Narcos II z matky Icone po Night and Day xx Foto 26 JASMIN, 1975, po otci Pot d Or z matky Violetta po Ibrahim