Svaz chovatelů českého strakatého skotu

Transkript

1 Svaz chovatelů českého strakatého skotu chovný cíl a standard šlechtitelský program českého strakatého skotu duben 2007 brozura.indd :56:59

2 Chovný cíl a šlechtitelský program se vztahují na období nejbližších pěti let, tj. zhruba do roku 2012, s výhledem na další období. 1. Výchozí předpoklady 1.1. Tendence evropského chovu strakatého skotu V evropských zemích se stále důrazněji prosazuje multifunkční pojetí významu chovu skotu v celé soustavě zemědělství a ochrany i kultivace životního prostředí. Strakatý skot, který zaujímá v řadě evropských zemí významný podíl na celkových stavech skotu má v tomto procesu nezastupitelné postavení. Svým oboustranným produkčním zaměřením se uplatňuje efektivně ve všech produkčních systémech i oblastech. Strategie a ekonomika chovu plemene vychází z předpokladu, dosud v evropských zemích realizovaného, že masná komponenta užitkovosti vyrovnává, do značné míry, rozdíl mléčné užitkovosti oproti jednostranně zaměřeným dojným plemenům. Týká se to nejen vlastního výkrmu, jehož parametry jsou shodné se specializovanými masnými plemeny, ale také nebo především výhodného zpeněžování telat a zástavového skotu. Nepříznivý vývoj spotřeby hovězího masa a v souvislosti s tím i produkce a cen jatečného skotu v posledním roce tento předpoklad do určité míry narušil. V předních evropských zemích s chovem strakatého skotu je však patrný již určitý obrat k vyšší spotřebě, produkci i cenám jatečných zvířat a zástavového skotu. Evropský trh bude klást stále vyšší nároky na kvalitu a zdravotní nezávadnost produktů chovu skotu. Tlak veřejnosti bude zdůrazňovat pohodu chovaných zvířat. V chovu strakatého skotu se budou stále více prosazovat hlediska fitness, zejména dlouhovýkonnost, plodnost, průběh porodů, ztráty a vitalita telat apod., jako předpoklad zefektivnění chovu Užitkový typ a směry šlechtění Strakatý skot se plně osvědčil, pro svoje všestranné produkční využití, menší náročnost, hospodárnost chovu a přizpůsobivost, ve všech výrobních oblastech a technologických systémech i pro všechny produkční směry. Plemeno bude proto i nadále šlechtěno na kombinovaný užitkový typ, který tvoří společný základ pro využití jak ve stádech dojeného skotu, tak pro výběr zvířat pro specializovaný masný program. Podstatně větší důraz bude kladen v procesu šlechtění na účinné zlepšování kvalitativních parametrů mléka a masa a na soubor vlastností a znaků, které napomáhají snižování nákladů a zvyšování hospodárnosti chovu (funkčních znaků). Významnou rezervou pro zlepšení celkové efektivnosti chovu skotu je všestranné snižování výrobních nákladů u všech kategorií skotu. Rozhodujícím nástrojem v tomto směru je úroveň řízení jednotlivých chovů. Český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná plemena jsou využívána i v systémech bez tržní produkce mléka. České strakaté plemeno je dlouhodobě šlechtěno, vedle mléčné užitkovosti, i na užitkovost masnou a dosahuje v ukazatelích masné užitkovosti velmi dobrých výsledků, srovnatelných s masnými plemeny a jejich kříženci. Do budoucna se předpokládá rozšíření oddílu M plemenné knihy českého strakatého skotu a využívání části populace v systémech bez tržní produkce mléka Stavy skotu a užitkovost Reálně dosažitelnou a efektivní úroveň průměrné mléčné užitkovosti v celé populaci plemene lze odhadnout na cca kg mléka. Roční nárůst užitkovosti, vzhledem k současné úrovni, se bude postupně zpomalovat. Předpokládá se proto, že stavy krav plemene se ustálí zhruba na současné úrovni cca kusů. Z toho: - zapojeno v kontrole mléčné užitkovosti cca 200 až krav - zapsáno v PK cca 165 až krav brozura.indd :56:59

3 2. Chovný cíl a standard plemene 2.1. Hlavní směry chovného cíle Cílem je intenzivní, stabilní a hospodárná produkce mléka a masa vysoké kvality, dosahovaná za přiměřených nákladů. Tyto požadavky charakterizuje: Kombinovaný maso-mléčný užitkový typ Zdůraznění kvalitativních ukazatelů produkce, zejména: - u mléka - obsah mléčných složek, počet somatických buněk Zdůraznění ukazatelů fitness, zejména: dlouhovýkonnost, snadné porody, vitalita telat, adaptabilita, pastevní schopnost Pevná konstituce a dobrý zdravotní stav, zejména mléčné žlázy Harmonické a funkční utváření tělesných partií, hlavně vemene a končetin, jemná kostra, střední až větší tělesný rámec, dobré osvalení a šířkové i hloubkové rozměry Střední ranost 2.2. Základní parametry chovného cíle Mléčná užitkovost - prvotelek kg - dospělých krav kg - obsah bílkovin v mléce nejméně 3,5 % - obsah tuku v mléce 4,0-4,1 % - délka produkčního využití dojnic 4-5 laktací - poměr obsahu bílkovin a tuku v mléce 1 : 1,15-1,20 Masná užitkovost - denní přírůstek ve výkrmu býků g a vyšší - jatečná výtěžnost žírných býků % - třída klasifikace zmasilosti nejhůře R, optimálně U Ranost - věk při 1. zapuštění měsíců - věk při 1. otelení měsíců Plodnost - servis perioda do 100 dní - inseminační index do 1,8 - březost po I. inseminaci - jalovice % - krávy % - mezidobí dní 2.3. Standard plemene - hmotnost jalovic ve věku 12 měsíců kg - hmotnost býků ve věku 12 měsíců kg - hmotnost jalovic při 1. zapuštění kg - hmotnost v dospělosti - krav kg - býků kg - výška v kříži dospělých - krav cm - býků cm 3. Selekční program 3.1. Minimální rozsah sledovaných znaků a vlastností, testování a posuzování U krav se zjišťují tyto ukazatele a užitkové a funkční vlastnosti: původ, mléčná užitkovost - kg mléka, obsah tuku, bílkovin a laktózy v %, brozura.indd :56:59

4 dojitelnost - u dcer testovaných býků a matek býků - absolutní průměrný minutový výdojek, pro vyhodnocení býka je vyžadováno minimálně 15 dcer reprodukční vlastnosti (plodnost) - data a počet zapuštění, zabřeznutí, datum otelení, testování plodnosti se skládá ze dvou forem: - paternální komponenta - podle výsledku zabřezávání po býku v období testovacího připařování, - maternální komponenta - podle výsledků zabřezávání dcer býka ve stejných úsecích jako KU, ranost - věk při prvním otelení Vlastnosti reprodukce a ranost zvířat jsou hodnoceny na základě údajů v databázích ČMSCH a.s.: zevnějšek - u dcer testovaných býků, u matek býků a na žádost chovatele u všech prvotelek ve stádě, příp. u dalších krav popis jednotlivých tělesných partií podle metodiky, vady zevnějšku, souhrnné hodnocení. Hodnocení zevnějšku a zjišťování základních tělesných rozměrů pro účely KD zajišťují podle mezinárodně harmonizované metodiky Evropského sdružení chovatelů strakatého skotu (System 97) bonitéři ČMSCH, průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat u všech plemenic, údaje o průběhu porodů jsou shromažďovány na základě prvotní evidence v chovech. Vzhledem k dosud rozdílnému rozsahu a kvalitě záznamů v chovech nejsou data zatím centrálně vyhodnocována v systému KD, genetický typ (DNA) u krav a jalovic, vybraných jako využitelné matky býků, u plemenic pro které byla uzavřena smlouva na produkci býčků a u krav a jalovic při prodeji embryí a na žádost chovatele i u dalších jalovic a krav. Principy metod zjišťování a posuzování vlastností zvířat a jejich plemenné hodnoty a organizace, odpovědné za jejich metodické řízení stanovuje Rozhodnutí komise č. 2006/427 z 20. června 2006, Rozhodnutí č.94/515/es z 27. července 1994 a Rozhodnutí Rady č. 96/463/ES z 23. července Testování a posuzování znaků mléčné užitkovosti se provádí v systému kontroly užitkovosti (KU) podle metodiky mezinárodní organizace pro kontrolu užitkovosti ICAR. Zjišťování a sběr dat zajišťují technici plemenářských společností a zpracování Českomoravská společnost chovatelů, a.s. (ČMSCH). Testu masné užitkovosti podléhají všichni býci zařazení do testovacího připařování. Plemenné hodnoty jsou stanovovány s využitím dostupných zdrojů. Plemenné hodnoty jsou zveřejňovány a využívány pro potvrzení o původu v souladu s předpisem Komise 2006/427 ES, je-li dosaženo minimální spolehlivost 50 % a vyšší. Dílčí plemenné hodnoty jednotlivých znaků jsou použity pro výpočet komplexního selekčního indexu SIC, jehož složení odpovídá ekonomickému významu jednotlivých sledovaných vlastností a znaků. Kontrolu dědičnosti zdraví včetně diagnostiky a sledování dědičných poruch zdraví zajišťuje útvar genetiky SVÚ Brno. Objektivní zjišťování (testování) a posuzování vlastností zvířat, spolehlivý přenos dat a jejich kontrola před zpracováním v kontrole dědičnosti je základním předpokladem efektivního programu šlechtění. Trvalým úkolem je proto zdokonalování systému kontroly užitkovosti a dalších systémů testování vlastností s vytvořením zpětné vazby pro zajištění co největší objektivity shromažďovaných dat. Rozsah sledovaných vlastností a znaků bude dále upřesňován event. rozšiřován podle stupně poznání, vědeckého a technologického pokroku, zájmu a potřeb chovatelů a zpracovatelů Matky býků Efektivní stav vybraných matek býků cca krav, tj. 0,25-0,30 % z počtu krav zapsaných v PK. Selekční kritéria a hranice pro výběr matek býků stanovuje pokyn Rady PK - Selekční kritéria matek býků - otců býků. Hodnocení zevnějšku provádí nezávislí bonitéři. Výběr matek býků provádí pracovníci Svazu nebo pracovníci oprávněných osob vždy za účasti chovatele. Špičkové matky býků, popř. jalovice s vynikající rodokmenovou hodnotou, se doporučuje využít pro ET. brozura.indd :57:00

5 3.3. Matky býků - masný program Výběr matek býků provádí pracovníci Svazu nebo pracovníci oprávněných osob vždy za účasti chovatele. - Plemenná příslušnost C 1, přednostně vybírat C88 a více - Minimální výška v kříži - na I. laktaci min. 140 cm - Hodnocení osvalení a užitkového typu min. 80 bodů - Otec - pozitivně prověřen na masnou užitkovost 3.4. Otcové býků Předpokládá se využití otců býků domácí provenience v rozsahu cca 2-3 býky ročně; žádoucí je časově omezené využití otců býků na kratší připařovací období, s tím, že otcové býků budou vyhlašováni v kratších intervalech v průběhu roku. Výběr býků z domácí produkce se doplňuje, v potřebném rozsahu, výběrem špičkových býků ze světové populace fylogeneticky příbuzných strakatých plemen. Výběr probíhá obdobně v kratších intervalech na základě aktuálních výsledků KD. Selekční kritéria a hranice pro výběr otců býků z domácí produkce stanovuje pokyn Rady PK - Selekční kritéria matek býků - otců býků. a hodnocení zevnějšku potomstva je provedeno oficiálním lineárním popisem. Podmínky pro výběr otců býků ze zahraničí: - otec býků v zemi prověření Výběr provádí Rada plemenné knihy na základě komplexního zhodnocení všech uvedených hledisek. Výběr a rozsah využití otců býků na vybrané matky býků doporučí Svaz v dohodě s oprávněnými osobami, které následně uzavírají s chovatelem dohodu o produkci býčků. Svaz chovatelů zveřejní oficiální seznam býků doporučených pro cílené připařování minimálně dvakrát ročně Otcové býků - masný program Počet otců pro masný program bude vycházet z požadavku trhu - Plemenná příslušnost C 1, přednostně vybírat C 88 a více - Parametry masné užitkovosti - minimálně na úrovni požadavků pro vyhlášení zlepšovatele masné užitkovosti - Upřednostňuje se genetická homozygotní bezrohost doložená uznaným chovatelským sdružením 3.6. Produkce a výběr býků do plemenitby Býci českého strakatého plemene budou i nadále vybíráni z odchoven, které jsou základem hodnocení masné užitkovosti v souladu s metodikou kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena a plní současně i funkci přípravy pro plemenitbu a karantény. Selekční kritéria a hranice pro výběr býků do plemenitby jsou definovány v metodice kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena. Ročně se předpokládá nákup býčků do odchoven. To odpovídá, při náročném předvýběru, produkci cca býčků a plnému využití stavu MB, včetně ET. Zahraniční býci zařazovaní do testace v České republice musí při příchodu na ISB projít základním výběrem. Intenzita výběru býků do plemenitby se bude pohybovat mezi %, tzn. výběr býků do inseminace a využití dalších býků pro přirozenou plemenitbu Testovací připařování Ročně se zařazuje do testovacího připařování nejméně 80 býků, převážně z domácí produkce, doplněných omezeným počtem býčků z dovozu, popřípadě z reciproké mezinárodní testace. Býci jsou zařazováni do testovacího připařování co nejdříve po výběru a přípravě na inseminační stanici, optimálně do 18. měsíců věku. brozura.indd :57:00

6 Rozsah testovacího připařování musí umožnit nejméně 300 zabřezlých plemenic po každém testovaném býku. Žádoucí je určit pro testovací připařování nejméně 20 % z počtu I. inseminací a uplatnit ho přednostně u prvotelek. Po skončení periody testovacího připařování se přeruší využití býka na dobu nejméně 6 měsíců Výběr komplexně prověřených býků zlepšovatelů k opakovanému nasazení Intenzita selekce vyhlašovaných býků zlepšovatelů se bude pohybovat na úrovni do 15 % z počtu testovaných v příslušném roce. Býky komplexně prověřené zlepšovatele k opakovanému nasazení vyhlašuje Svaz a rozsah jejich využití projednává s oprávněnými osobami. - Selekční kriteria a hranice pro výběr býků zlepšovatelů k opakovanému nasazení upravuje pokyn Rady PK - vyhlašování býků zlepšovatelů Výběr a vyhlašování býků zlepšovatelů masné užitkovosti Intenzita selekce vybíraných býků zlepšovatelů masné užitkovosti se bude pohybovat do 5 % z počtu býků testovaných v příslušném roce. Býky zlepšovatele masné užitkovosti vyhlašuje Svaz a rozsah jejich využití projednává s oprávněnými osobami. Vybraní býci zlepšovatelé masné užitkovosti jsou určeni k využití jak v systému chovu krav bez tržní produkce mléka, tak v dojených stádech s kombinovanou užitkovostí. - Selekční kritéria a hranice pro tuto kategorii upravuje pokyn Rady PK vyhlašování býků zlepšovatelů. - Při výběru a vyhlašování býků této kategorie se přihlíží k PH masné užitkovosti a hodnocení zevnějšku potomstva, zejména v ukazatelích užitkového typu a osvalení Zařazení býků do oddělení M hlavního oddílu Oddělení M je vedeno v rámci hlavního oddílu A plemenné knihy pro býky českého strakatého skotu masného typu. Podmínky zápisu do oddělení M upravuje pokyn Rady PK - zápis býků masného typu českého strakatého skotu do oddělení M oddílu A plemenné knihy. 4. Selekce ve stádech Širší variabilita vlastností a znaků v rámci celé populace strakatého skotu v ČR i v zahraničí je považována za přednost plemene, která dává jednotlivým zemským populacím i chovatelům dostatečný prostor pro výběr vhodných typů a korektorů podle vlastních podmínek a záměrů. V rámci jednotlivých stád je naopak žádoucí vyšší stupeň unifikace vlastností a znaků, která usnadňuje selekci a připařování ve stádě. Pro zajištění takového modelu selekce je žádoucí definování konkrétního cíle šlechtění ve stádě a dále: Na úseku připařování: - skupinové nebo individuální připařování a volba vhodného plemeníka - korektora - omezení počtu připařovaných plemeníků prodloužené na více let (ve zdůvodněných případech) Na úseku selekce: - rozhodující etapu selekce soustředit na období počátku prvé laktace (1. až 2. kontrola, popř. 100 denní laktace) - tam, kde je to provozně schůdné, se doporučuje soustředit prvotelky do standardních podmínek samostatné stáje nebo oddílu stáje - stanovit minimální kritéria chovu pro výběr prvotelek do stáda dojených krav - vyselektované prvotelky účelně využít - k tomu účelu zvýšit intenzitu odchovu a zapouštění jalovic na nejméně % ze stavu dojených krav brozura.indd :57:00

7 5. Masný program českého strakatého skotu Český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná plemena kombinovaného užitkového typu jsou v ČR využívána v systému dojeného i masného skotu. České strakaté plemeno je dlouhodobě šlechtěno, vedle mléčné užitkovosti, i na užitkovost masnou a dosahuje v ukazatelích masné užitkovosti velmi dobrých výsledků, srovnatelných s masnými plemeny a jejich kříženci. Rozhodujícími ukazateli v tomto směru jsou: růstová schopnost, tělesný rámec, podíl tuku ve svalovině, jatečná výtěžnost, schopnost výkrmu býků do vyšší porážkové hmotnosti a nižší podíl kostí. Početnost stáda strakatého skotu umožňuje v řadě zemědělských podniků zaměřit výrobu, vedle prvořadé mléčné užitkovosti, i na produkci zástavového skotu nebo žír skotu s diferencovanou délkou výkrmu a porážkovou hmotností podle požadavků odběratele Program šlechtění Určujícím principem programu zůstane i nadále souběžné šlechtění českého strakatého skotu, jako plemene kombinovaného užitkového zaměření na mléčnou i masnou užitkovost a na hlavní ukazatele fitness, společné pro oba užitkové směry. Selekční program se bude i nadále opírat, jak o výběr pozitivně prověřených býků na masnou užitkovost v rámci komplexního testování, tak o záměrné připařování a produkci býků masného typu pro inseminaci i přirozenou plemenitbu. Pro účely záměrné produkce býků masného typu se vybírají: - Matky býků z dojené populace krav z chovů, které jsou dlouhodobě zapojeny do kontroly dědičnosti zdraví, vykazují dobré parametry reprodukce a jsou typově vyrovnané. Hlediskem výběru bude zejména užitkový typ, osvalení, tělesný rámec a plemenná příslušnost (výlučně C 1 ). Přihlíží se k výsledkům KD masné užitkovosti otce a otce matky. - Otcové býků z komplexně prověřených a i z býků výrazných zlepšovatelů masné užitkovosti, popř. z býků fylogeneticky příbuzných strakatých plemen, pozitivně prověřených na masnou užitkovost. Výběr provádí Svaz Testování a posuzování Pro testování a posuzování masné užitkovosti českého strakatého skotu vlastní užitkovosti i užitkovosti potomstva je zpracována samostatná Metodika kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogenticky příbuzná kombinovaná plemena vycházející z předpokladu využití všech dostupných zdrojů informací o masné užitkovosti v souladu s nařízením Komise 2006/ Vývoj metodických postupů testování, hodnocení a selekce Pro základní metodické postupy testování a posuzování a odhadu plemenné hodnoty jsou určující směrnice ICAR a metodiky schválené a přijaté EVF (Evropským sdružením strakatého skotu). O změnách základních metodických postupů kontroly užitkovosti a zkoušky dědičnosti, odvozených z mezinárodních uzancí rozhoduje Svaz na základě odborné diskuse a vyjádření Svazových orgánů. 7. Kontrola realizace šlechtitelského programu plemene Rada PK, jako pracovní orgán Svazu pro řízení PK a šlechtitelského programu, hodnotí na všech svých zasedáních postup a výsledky realizace šlechtitelského programu v průběhu roku. Na tomto podkladě přijímá Svaz opatření a zpřesňuje metodické postupy k usměrnění, popř. korekci šlechtitelského programu. Komplexní vyhodnocení realizace šlechtitelského procesu za uplynulý rok a porovnání dlouhodobého vývoje zpracovává Svaz formou ročenky zveřejňované obvykle v I. čísle svazového ZPRAVODAJE následujícího roku. ZPRAVODAJ je distribuován všem členům PK a všem zainteresovaným chovatelským organizacím. Svaz předkládá souhrnnou zprávu o rozboru šlechtění a realizaci programu MZe ČR po jejím projednání a odsouhlasení Členským shromážděním SCHČSS. Podrobný výklad výsledků je součástí programu každoročního Členského shromáždění SCHČSS, odborných seminářů pořádaných Svazem nebo zájmovými organizacemi na krajské i okresní úrovni. brozura.indd :57:00

8 8. Obecná ustanovení Výjimky z jednotlivých ustanovení a parametrů šlechtitelského programu (týká se kriterií pro matky býků, otce býků a býky zlepšovatele - prověřené KD) může povolit v zásadě jen Svaz. Pouze při výběru býků do plemenitby v odchovnách je oprávněn o nich na místě rozhodnout i hodnotitel, určený Svazem. Výjimky mohou být uplatněny pouze ve zdůvodněných případech, kdy je účelné přihlédnout k vynikající úrovni některé z hlavních vlastností, popř. při zdůvodněných odchylkách od stanovených parametrů u dalších vlastností. brozura.indd :57:00

9 Svaz chovatelů českého strakatého skotu METODIKA LINEÁRNÍHO POPISU A HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU SKOTU krávy - české strakaté plemeno A. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 1. Metodika je určena k popisu a hodnocení zevnějšku krav českého strakatého skotu a ostatních plemen kombinovaného užitkového typu chovaných v České republice. 2. Metodika je v souladu s jednotným systémem popisu a hodnocení exteriéru evropských strakatých plemen skotu kombinovaného užitkového typu, přijatým v rámci Evropského sdružení chovatelů strakatého skotu. 3. Výsledky popisu a hodnocení zevnějšku jsou podkladem pro odhad plemenné hodnoty býků v rámci kontroly dědičnosti. Využívají se rovněž při výběru matek býků, hodnocení chovů, sestavování připařovacích plánů, zpeněžování skotu a při dalších speciálních příležitostech (výstavy, přehlídky skotu apod.). 4. Lineární popis a hodnocení exteriéru krav pro účely kontroly dědičnosti býků provádí bonitér, kterému bylo uděleno osvědčení pro české strakaté plemeno. 5. Součástí lineárního popisu a hodnocení zevnějšku krav, včetně vad tělesné stavby, je zjištění stanovených tělesných rozměrů. 6. Pro účely kontroly dědičnosti musí být v chovu hodnoceno současně 5 dcer více (nejméně 2) plemeníků v zájmu propojení a srovnatelnosti výsledků hodnocení dcer různých otců pro následné statistické vyhodnocení. 7. a hodnocení krav se pro potřeby kontroly dědičnosti provádí v období dnů po otelení. Nejvhodnější doba je cca 3 měsíce po otelení. 8. znaků zevnějšku, zjištěné tělesné rozměry, vady tělesné stavby a celkové hodnocení zevnějšku se zaznamenávají na předepsaném tiskopise nebo v počítači. 9. Zjišťované tělesné rozměry: obvod hrudi, výška v kohoutku Tělesné rozměry měřené holí: výška v kříži, délka zádě, šířka zádě v kyčlích a hloubka těla - středotrupí brozura.indd :57:01

10 B. LINEÁRNÍ POPIS ZNAKŮ ZEVNĚJŠKU Lineární popis vyjadřuje skutečné utváření daného znaku v době popisu v rámci možných biologických extrémů, stupnicí 1-9 bodů. 1. Výška (v kříži) Je charakterizována výškou v kříži a klasifikována 1-9 body podle následujících tabulek. Měří se na křížové kosti. Výška v kříži, v cm Mladé krávy Dospělé krávy po 1. otelení po 2. otelení po 3. otelení 1 do 126 do 128 do a více 149 a více 150 a více brozura.indd :57:01

11 2. Osvalení Požaduje se velmi dobré osvalení, zejména dlouhá kýta, klenutá vně, dovnitř i dozadu (kalhoty), široká a dobře osvalená bedra a kohoutek. Posuzuje se při pohledu ze strany a zezadu. Charakteristika - kýta / profil 1 slabě vyvinutá / velmi konkávní 3 středně vyvinutá / konkávní 5 dobře vyvinutá / rovný 7 výrazná / konvexní 9 velmi výrazná / velmi konvexní 3. Délka zádě Je charakterizována vzdáleností mezi kraniálním ukončením hrbolu kosti kyčelní a kaudálním ukončením hrbolu kosti sedací. Měření se provádí hůlkovou mírou z boku zvířete. Při výrazném osvalení (ztučnění) se měří vždy silným přitlačením míry. Délka zádě v cm Krávy po 1. otelení Krávy po 2. a dalším otelení 1 do 45 do a více 62 a více brozura.indd :57:03

12 4. Šířka zádě (v kyčlích) Je charakterizována vzdáleností mezi vnějším ukončením hrbolů kosti kyčelní (největší šíře). Měření se provádí hůlkovou mírou zezadu. Při výrazném osvalení (ztučnění) se měří obdobně jako u délky zádě. Šířka zádě v cm Krávy po 1. otelení Krávy po 2. a dalším otelení 1 do 44 do a více 62 a více 5. Sklon zádě Je charakterizován odchylkou spojnice dorsálního ukončení hrbolu kosti kyčelní a hrbolu kosti sedací od vodorovné roviny procházející hřbetní linií. S ohledem na plemennou charakteristiku se za průměr považuje mírně skloněná záď. Posuzuje se při pohledu ze strany. Charakteristika 1 výrazně zdvižená záď nad +3 cm 2 zdvižená záď +1 až +3 cm 3 rovná záď 0 cm 5 mírně skloněná záď -4 až -5 cm od vodorovné roviny 7 znatelně skloněná záď -9 až -13 cm 9 výrazně sražená záď více než -18 cm brozura.indd :57:06

13 6. Hloubka středotrupí Je charakterizována hloubkou hrudníku, měřenou a posuzovanou od hřbetní linie v místě nasazení posledního žebra ke spodině břišní. Posuzuje se absolutní hloubka středotrupí, nikoliv ve vztahu k výšce v kohoutku nebo v kříži. Měří se hůlkovou mírou. Hloubka středotrupí v cm Krávy po 1. otelení Krávy po 2. a dalším otelení 1 do 63 do a více 95 a více 7. Postoj zadních končetin (úhel hlezenního kloubu) Je charakterizován zaúhledním zadních končetin v hlezenním kloubu. Posuzuje se při pohledu ze strany. Při nestejném postavení se posuzuje horší končetina. Charakteristika 1 výrazně strmý postoj (otevřené hlezno) 3 strmý postoj 5 normální zaúhlení zadních končetin (úhel o ) 7 větší zaúhlení zadních končetin (šavlovitý postoj) 9 výrazně šavlovitý postoj brozura.indd :57:08

14 8. Charakter hlezenního kloubu Posuzuje se při pohledu zezadu jednak míra vyklenutí směrem dovnitř a ven, pohmatem pak stupeň houbovité struktury. Pokud jsou otoky kloubů patrné pouze na jedné končetině, považují se za způsobené ustájením a neposuzují se. Pokud jsou na obou končetinách, považují se za podmíněné dědičnou dispozicí a popisují se podle skutečného stavu. Charakteristika 1 lymfatické (výrazně houbovité) 3 hrubé (houbovité) mírně dovnitř vyklenuté 5 normálně vyklenuté (bez houbovitých struktur) 7 normálně utvářené suché 9 velmi suché jemné 9. Spěnka Je charakterizována sklonem spěnky a pevností vazů. Délka spěnky se v popise nezohledňuje. Charakteristika 1 velmi měkká - silně uvolněné vazy (prošlápnutá), šikmý sklon spěnky 3 měkká - uvolněné vazy, šikmý sklon spěnky 5 normální utváření spěnky - mírně pérující 7 mírně strmá 9 velmi strmá - příliš strmý sklon spěnky, až svislé postavení, překlubování brozura.indd :57:10

15 10. Paznehty uje se výška patky paznehtu zadní končetiny v cm. Výška je zjišťována odhadem při pohledu ze strany u paznehtu s horším utvářením. Charakteristika 1 1 cm a nižší 2 1,5 cm 3 2 cm 4 2,5 cm 5 3 cm 6 3,5 cm 7 4 cm 8 4,5 cm 9 5 cm a vyšší 11. Délka vemene (předních čtvrtí) uje se utváření předních čtvrtí, jejich délka od středu vemene a upnutí při pohledu ze strany. Za střed vemene se považuje brázda mezi předními a zadními čtvrtěmi, a pokud není zřetelná, tak střední vzdálenost mezi předními a zadními struky. Posuzuje se vzdálenost této linie k přednímu upnutí vemene na spodině břišní. Charakteristika 1 velmi krátké přední čtvrtě 3 krátké přední čtvrtě 5 průměrná délka a upnutí předních čtvrtí 7 delší, dobře upnuté čtvrtě 9 velmi dlouhé, pevně upnuté čtvrtě s plochým přechodem na břišní stěnu brozura.indd :57:12

16 12. Délka zadního upnutí uje se utváření zadních čtvrtí, jejich délka od středu vemene a upnutí při pohledu ze strany. Za střed vemene se považuje brázda mezi předními a zadními čtvrtěmi, a pokud není zřetelná, tak střední vzdálenost mezi předními a zadními struky. Posuzuje se vzdálenost této linie k zadnímu upnutí vemene. Charakteristika 1 velmi krátké 3 krátké 5 střední 7 dlouhé 9 velmi dlouhé 13. Nasazení vemene (zadní upnutí) uje se výška upnutí zadních čtvrtí při pohledu ze zadu. Je charakterizována absolutní vzdáleností od spodního okraje vulvy k místu upnutí vemene (vnější řasy). Vzdálenost se zjišťuje měřením nebo odhadem. Charakteristika 1 velmi nízko upnuté (vzdálenost vulva - řasa - více než 40 cm) 3 níže upnuté 5 průměrně upnuté (30 cm) 7 vysoko upnuté 9 velmi vysoko upnuté (méně než 20 cm) brozura.indd :57:13

17 14. Závěsný vaz uje se výraznost a nasazení závěsného vazu při pohledu zezadu. Rozhodující je hloubka středu brázdy rozdělující zadní čtvrtě mezi struky (prolomení vemene). Charakteristika 1 nezřetelný závěsný vaz - báze vemene bez přerušení 3 závěsný vaz málo zřetelný, nedosahuje do poloviny vemene 5 závěsný vaz zřetelný, dosahuje do poloviny vemene 7 závěsný vaz zřetelný po celé délce vemene 9 výrazný závěsný vaz po celé délce vemene, výrazné rozdělení vemene 15. Základna vemene (hloubka) Je charakterizována postavením spodní linie vemene k myšlené přímce, vedené vodorovně středem hlezna. Posuzuje se při pohledu ze strany i u krav na I. laktaci. Charakteristika 1 spuštěné, pytlovité vemeno 3 uvolněné vemeno, spodní linie pod úrovní hlezenního kloubu 5 základna vemene je 4 cm nad úrovní hlezenního kloubu 7 dobře upnuté vemeno, spodní linie je 9-10 cm nad úrovní hlezenního kloubu 9 vysoko zavěšené vemeno, spodní linie je vysoko (15 a více cm) nad úrovní hlezenního kloubu brozura.indd :57:15

18 16. Rozmístění předních struků Posuzuje se poloha umístění struků na předních čtvrtích vně od podélné brázdy vemene při pohledu zezadu. Charakteristika 1 struky až na vnějším (laterálním) okraji čtvrtí 3 struky vně od středu čtvrtě 5 struky umístěné ve středu čtvrtě 7 struky blíže k podélné brázdě vemene 9 struky velmi blízko k podélné mediální brázdě vemene 17. Postavení struků Je charakterizováno odchýlením předních struků od svislé osy směrem ven nebo dovnitř při pohledu ze zadu. Charakteristika 1 výrazně vychýlené od středu vemene do stran 3 mírně vychýlené od středu vemene do stran 5 kolmé 7 mírně vychýlené do středu vemene 9 výrazně vychýlené do středu vemene brozura.indd :57:17

19 18. Úhel předního upnutí vemene Hodnotí se úhel mezi prvními deseti centimetry předního vemene a kolmicí k břišní stěně. Posuzuje se při pohledu ze strany. Přední vemeno by mělo být pevně upnuté a tak by se při chůzi mělo co nejméně pohybovat do stran. Charakteristika 1 úhel upnutí pod 30 º 3 úhel upnutí pod 45 º 5 úhel upnutí 45 º 7 úhel upnutí nad 45 º 9 úhel upnutí 80 º 19. Délka struků Je charakterizována délkou předních struků. V případě nestejné délky je pro posouzení rozhodující delší struk. Charakteristika 1 velmi krátké struky (méně než 1,5 cm) 3 krátké struky (3 cm) 5 střední délka struků (5 cm) 7 delší struky (7-8 cm) 9 velmi dlouhé struky (více než 12 cm) brozura.indd :57:20

20 20. Tloušťka struků Měří se na základně předního struku. Charakteristika 1 výrazně malá tloušťka - do 2 cm 3 malá tloušťka - 2 cm 5 normální tloušťka - 2,5 cm 7 větší tloušťka - 3 cm 9 výrazně větší tloušťka - nad 4 cm Souhrn rozmezí popisu zevnějšku - české strakaté plemeno Znak Počet bodů 1 9 Výška v kříži malá velká Osvalení slabé vynikající Délka zádě krátká dlouhá Šířka zádě úzká široká Sklon zádě zdvižená sražená Hloubka středotrupí mělké hluboké Postoj zadních končetin strmý šavlovitý Charakter hlezenního kloubu lymfatický suchý Spěnka měkká strmá Paznehty patka nízká vysoká Délka vemene přední čtvrtě krátké dlouhé Délka zadního upnutí krátké dlouhé Nasazení vemene upnutí nízko vysoko Závěsný vaz nezřetelný výrazný Základna vemene hloubka spuštěné vysoko zavěšené Rozmístění předních struků na vnějším okraji u podélné brázdy Postavení struků vychýlení od středu do stran do středu Délka struků krátké dlouhé Tloušťka struků slabé silné C. VADY TĚLESNÉ STAVBY a) součástí popisu zevnějšku krav je záznam zřetelného výskytu vyjmenovaných tělesných vad b) výskyt vady se uvádí v předepsaném tiskopise přiděleným číslem vady c) zvlášť výrazný výskyt vady se označí v tiskopisu zakroužkováním příslušného čísla vady a ve výsledcích se započítává jako dvojnásobný výskyt vady brozura.indd :57:21

21 Číslo vady vady 1 volná lopatka 2 zaškrcený hrudník za lopatkou 3 měkký hřbet 4 volná bedra 5 úzká záď 6 střechovitá záď 7 výrazně předsazená přední končetina (vyplecená) 8 hrubé vady postoje a utváření přední končetiny 9 kravský postoj 10 uvolněné mezipaznehtní vazy 11 keloid 12 torze paznehtu 13 rozštěpení paznehtu 14 hrubé končetiny 15 edematické vemeno 16 stupňovité vemeno 17 nedostatečně žlaznaté vemeno 18 kuželovité struky 19 nálevkovité struky 20 přídavný pastruk 21 mezistruk 22 pastruk s vývodem 23 ostatní pastruky D. CELKOVÉ HODNOCENÍ Zahrnuje hodnocení 4 výsledných charakteristik užitkového typu a zevnějšku. Hodnocení výsledné charakteristiky je stanoveno pomocí výstupu z kapesního počítače - psionu. Výsledný počet bodů charakteristik rámec, osvalení a vemeno může bonitér upravit nahoru i dolu pěti body, u končetin může provést korekci deseti bodovou. 1. Rámec Představuje souhrnné vyjádření čtyř měřených znaků, přičemž pro jednotlivé znaky jsou pevně stanoveny váhy. Váhy pro znaky při hodnocení rámce: výška v kříži: 30% hloubka středotrupí: 30% délka zádě: 20% šířka zádě: 20% 2. Osvalení Požaduje se velmi dobré osvalení, zejména dlouhá kýta, klenutá vně, dovnitř i dozadu (hloubka a klenba zadní kýty, kalhoty), široká a dobře osvalená bedra a kohoutek. Celkové hodnocení osvalení je vyjádřeno převodem z devítibodového lineárního popisu na stobodový systém celkového hodnocení. 3. Končetiny Posuzuje se utváření končetin, jejich postavení, zaúhlení a celková mechanika pohybu. Požadují se: suché končetiny se zřetelnými, přiměřeně silnými a pevnými kostmi a klouby, s výraznými a pevnými šlachami, s pravidelným a širokým postojem. Zadní končetiny dobře zaúhlené, od hlezna ke spěnce téměř kolmo postavené k zemi, s výraznými a jemnými hlezny. Spěnky pevné, středně dlouhé a pružné, svírající s vodorovnou rovinou úhel cca 55. brozura.indd :57:23

22 paznehty pevné, dobře vázané, sevřené nebo jen mírně rozevřené, zaoblené s úhlem přední stěny 45 a s přiměřeně vysokou patkou, bez mezipaznehtních výrůstků. Chůze pravidelná s prostorným krokem. Celkové hodnocení musí být v souladu s popisem zaúhlení zadní končetiny, utvářením hlezna a spěnky. Váhy pro znaky při hodnocení končetin: charakter hlezenního kloubu 20% postoj zadních končetin 30% (optimum 5-6 bodů) spěnka 30% (optimum 5-6 bodů) paznehty - patka 20% (optimum 5-8 bodů) 4. Vemeno Posuzuje se tvar vemene, jeho struktura, délka a šířka, pravidelnost utváření, upevnění a přechod na spodinu břišní, tvar, velikost, zakončení, postavení a rozestavění struků. Přihlíží se rovněž k výraznosti žilného systému vemene. Požaduje se: tvar - polovejčitý s pravidelným utvářením a velikostí čtvrtí, bez výrazného bočního dělení a dělení předních čtvrtí. upnutí - dlouhé, prostorné vemeno pevně upnuté ke spodině břišní, s vysokým a pevným upnutím zadních čtvrtí, s prostorným mléčným zrcadlem, s plochým přechodem předních čtvrtí na břišní stěnu, s výrazným a dlouhým závěsným vazem. struktura - měkká a elastická, bez přebytečné tkáně a edémů, s jemnou a měkkou kůží, s výrazným a zřetelným žilným systémem. struky - stejně velké a utvářené, středně dlouhé (5-7 cm) a široké (2,5-3 cm), válcovité s oblým zakončením, kolmo postavené, dostatečně vzdálené od sebe, při pohledu ze strany umístěné uprostřed čtvrtí, při pohledu ze zadu mírně dovnitř čtvrtí, rozestavěné do čtverce. Při výskytu závažných pastruků (přídavných struků, mezistruků a pastruků s vývodem) nebo při zjištění strukové píštěle může být vemeno hodnoceno nejvýše 6 body. Celkové hodnocení musí být v souladu s popisem délky vemene, předních čtvrtí, nasazení - upnutí, závěsného vazu, základny vemene, postavení, délky a tlouštky struků. Váhy pro znaky při hodnocení vemene: délka vemene - přední čtvrtě 30% základna vemene - hloubka 30% nasazení vemene - zadní upnutí 30% závěsný vaz 10% Bodové vyjádření celkového hodnocení zevnějšku: Hodnotí se počtem bodů v rozmezí za každou výslednou charakteristiku. Jednotlivé charakteristiky se přepočítávají podle uvedeného maximálního zastoupení bodů (tabulka č.1), které je stanoveno podle zásad šlechtitelského programu chovu českého strakatého skotu v České republice. Tabulka č. 1 Kategorie Body Rámec 35 Osvalení 25 Končetiny 10 Vemeno 30 CELKEM 100 Stanovení výsledné třídy Na základě celkového počtu bodů (součet bodů v jednotlivých charakteristikách) - viz. tabulka č. 2 - jsou krávy zařazeny do šesti výsledných tříd zevnějšku podle klíče - viz. tabulka č. 3. brozura.indd :57:23

23 Tabulka č. 2 Třída Počet bodů 0,10 / 10 % 0,25 / 25 % 0,30 / 30 % 0,35 / 35 % E ,0 25,0 30,0 35,0 99 9,9 24,8 29,7 34,7 98 9,8 24,5 29,4 34,3 97 9,7 24,3 29,1 34,0 96 9,6 24,0 28,8 33,6 95 9,5 23,8 28,5 33,3 94 9,4 23,5 28,2 32,9 93 9,3 23,3 27,9 32,6 92 9,2 23,0 27,6 32,2 91 9,1 22,8 27,3 31,9 90 9,0 22,5 27,0 31,5 VG 89 8,9 22,3 26,7 31,2 88 8,8 22,0 26,4 30,8 87 8,7 21,8 26,1 30,5 86 8,6 21,5 25,8 30,1 85 8,5 21,3 25,5 29,8 G+ 84 8,4 21,0 25,2 29,4 83 8,3 20,8 24,9 29,1 82 8,2 20,5 24,6 28,7 81 8,1 20,3 24,3 28,4 80 8,0 20,0 24,0 28,0 G 79 7,9 19,8 23,7 27,7 78 7,8 19,5 23,4 27,3 77 7,7 19,3 23,1 27,0 76 7,6 19,0 22,8 26,6 75 7,5 18,8 22,5 26,3 F 74 7,4 18,5 22,2 25,9 73 7,3 18,3 21,9 25,6 72 7,2 18,0 21,6 25,2 71 7,1 17,8 21,3 24,9 70 7,0 17,5 21,0 24,5 69 6,9 17,3 20,7 24,2 68 6,8 17,0 20,4 23,8 67 6,7 16,8 20,1 23,5 66 6,6 16,5 19,8 23,1 65 6,5 16,3 19,5 22,8 P 64 6,4 16,0 19,2 22,4 63 6,3 15,8 18,9 22,0 62 6,2 15,5 18,6 21,7 61 6,1 15,3 18,3 21,4 60 6,0 15,0 18,0 21,0 59 5,9 14,8 17,7 20,7 58 5,8 14,5 17,4 20,3 57 5,7 14,3 17,1 20,0 56 5,6 14,0 16,8 19,6 55 5,5 13,8 16,5 19,3 54 5,4 13,5 16,2 18,9 53 5,3 13,3 15,9 18,6 52 5,2 13,0 15,6 18,2 51 5,1 12,8 15,3 17,9 50 5,1 12,5 15,0 17,5 brozura.indd :57:24

24 Tabulka č. 3 Počet bodů Výsledná třída E - excelentní VG - velmi dobrá G+ - dobrá plus G - dobrá F - vyhovující 64 a méně P - nevyhovující Krávy na I. a II. laktaci mohou být zařazeny nejvýše do výsledné třídy VG (velmi dobrá), s počtem bodů nejvýše 89. V plemenářské dokumentaci se výsledky celkového hodnocení vyjadřují uvedením výsledné třídy a celkového počtu bodů, případně se uvádí společně s počtem bodů za každou charakteristiku v pořadí: rámec - osvalení - končetiny - vemeno E. TĚLESNÉ ROZMĚRY U krav hodnocených v kontrole dědičnosti plemenných býků se stanovují následující tělesné rozměry: výška v kříži výška od země k nejvyššímu bodu předního okraje křížové kosti (na spojnici hrbolů kyčelních) hloubka těla, středotrupí měří se v místě nasazení posledního žebra od hřbetní linie ke spodině břišní délka zádě vzdálenost mezi kraniálním ukončením hrbolu kosti kyčelní a kaudálním ukončením hrbolu kosti sedací šířka zádě v kyčlích vzdálenost mezi vnějším ukončením hrbolu kosti kyčelní (největší šířka) výška v kohoutku výška od země k nejvyššímu bodu kohoutku obvod hrudníku posuzuje se za kohoutkem F. ZBARVENÍ Uvádí se základní barva zvířete a podíl barvy v procentech z povrchu těla (bez hlavy). Pro základní barvu se používá následující klíč: 1. červená 2. žlutá 3. černá 4. jiné zbarvení (např.: šedá, tzv. myší) Podíl barvy se uvádí podle následujícího klíče: % % % % % % % % % Zpracováno na základě jednotného systému lineárního popisu a hodnocení zevnějšku přijatého Evropským sdružením chovatelů strakatého skotu. Projednáno: v Radě plemenné knihy Svazu chovatelů českého strakatého skotu Zpracoval: Svaz chovatelů českého strakatého skotu, U topíren 2, Praha 7 Ve Žďáře nad Sázavou dne brozura.indd :57:24

25 M e t o d i k a kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena Kontrola masné užitkovosti se provádí: 1) staniční metodou a) v odchovnách plemenných býků b) v stanicích kontroly výkrmnosti skotu (SKVS) 2) neřízeným polním testem Pro výpočet plemenné hodnoty testovaných býků jsou využívána data získaná staniční metodou a z polního testu. Pro výpočet plemenné hodnoty lze využívat pouze data, která jsou získána v souladu s metodickými pokyny pro odchovny plemenných býků, stanice kontroly výkrmnosti a polní test. Vlastní evidence zvířat u všech způsobů kontroly masné užitkovosti (neřízený polní test, odchovny plemenných býků a stanice kontroly výkrmnosti) musí být v souladu s ústřední evidencí podniku, který spravuje odchovná zařízení. I. Metodický pokyn pro odchovny plemenných býků Posláním odchoven je přezkoušet za standardních podmínek růstovou schopnost plemenných býčků ze záměrného připařování matek býků. Test v odchovně plemenných býků musí absolvovat každý býk českého strakatého plemene, který má být předveden k základnímu výběru. Údaje získané o vlastní užitkovosti býků jsou využity pro odhad plemenných hodnot masné užitkovosti. Růstová schopnost se zjišťuje v odchovnách plemenných býků zkouškou vlastní užitkovosti. Hlavní zásady zkoušky vlastní užitkovosti: a) býčci se nakupují do odchoven do věku 120 dnů b) zkouška začíná 121. dnem a končí 365. dnem věku býka c) nakoupení býčci se umisťují v přijímacím oddělení individuálně nebo ve vyrovnaných skupinách s ohledem na věk a hmotnost, v jednom kotci může být maximálně 15 ks d) v průběhu vlastního testu jsou býci ustájení vazně nebo volně ve skupinách v počtu maximálně 15 ks a s minimální věkovou diferencí e) výživa býků je založena na zkrmování objemných krmiv, jadrné směsi a je v souladu s normovanou potřebou živin pro denní přírůstek min g f) příprava býků pro předvedení na výběr zahrnuje ošetření paznehtů, úpravu srsti, aplikaci nosního kroužku a přípravu na vlastní předvedení Zkouškou vlastní užitkovosti se zjišťují: a) hmotnost vážením s přesností na 1 kg minimálně 1. při umístění býčků do odchovny 2. ve věku 120 ± 3 dny 3. každý měsíc ± 3 dny 5. před výběrem pro plemenitbu (do 7 dnů před výběrem) a to vždy ve dvou po sobě jdoucích dnech ve stejnou denní dobu a ze získaných hodnot se vypočítá průměr b) průměrný denní přírůstek, kdy za období zkoušky vlastní užitkovosti se nedělají srážky na nakrmenost a pro výpočet přírůstků od narození do výběru pro plemenitbu se jednotně odpočítává živá hmotnost při narození 40 kg c) tělesné rozměry ve věku 365 ± 3 dny, tj. na konci zkoušky vlastní užitkovosti: brozura.indd :57:24

26 povinné: - výška v kříži - obvod hrudníku - šířka pánve - délka pánve volitelné: - délka těla - výška v kohoutku Evidence v odchovně plemenných býků: Evidenční karta býka, popřípadě počítačová evidence, obsahuje údaje o odchovu býka a zakládá se bezprostředně po nákupu býčka. Do karty, popřípadě počítačové databáze, se evidují všechny zjišťované údaje o hmotnosti, tělesných rozměrech a zdravotním stavu a uzavírají se ke dni výběru pro plemenitbu tak, že se vypočítá průměrný denní přírůstek hmotnosti 1. v přípravném období 2. v období zkoušky vlastní užitkovosti od 120 dne věku do 365 dnů 3. v období od narození do výběru pro plemenitbu Výpis o býku z počítačové databáze, je podkladem pro uznané chovatelské sdružení při hodnocení býka, jehož výsledek se jménem a adresou majitele (kupujícího) se do databáze doplní. Evidenční záznamy vybraných i vyřazených býků (i během odchovu) se soustřeďují u provozovatele odchovny, předávají se uznanému chovatelskému sdružení a jsou podkladem pro stanovení selekčních kriterií, zpracování a jednorázová šetření. Výsledky zkoušek vlastní užitkovosti se vyhodnocují: a) pro selekci býků na vlastní růstovou schopnost, včetně výpočtu vlastní PH pro růstovou schopnost. b) v kontrole dědičnosti masné užitkovosti pro výpočet souhrnného indexu masné užitkovosti 1. Sledované ukazatele o růstu býků se posuzují ve vztahu ke všem býkům plemen kombinovaného typu, kteří dokončili test za posledních 12 měsíců; za vrstevníky jsou považováni i všichni býci aktuálního výběru, průměrný denní přírůstek hmotnosti býka v období zkoušky a odchylka od průměrné hodnoty vrstevníků se uvádí v gramech a zaznamenává se na evidenční kartě o odchovu býka. 2. Hlavním selekčním ukazatelem růstové schopnosti je: a) relativní plemenná hodnota pro růst býka b) kapacita těla a tělesný rámec vyjádřený výškou v kříži ve 365 dnech 3. Doplňující selekční ukazatele a) hmotnost býka ke dni výběru pro plemenitbu b) průměrný denní přírůstek hmotnosti od narození do výběru c) průměrný denní přírůstek hmotnosti v období testu Výše uvedené selekční ukazatele je povinna příslušná oprávněná osoba dát k dispozici hodnotiteli nejpozději v den výběru minimálně tištěnou formou v katalogu pro výběr býků. 4. Selekční hranice pro zařazení do plemenitby: a) pro ukazatel relativní plemenné hodnoty pro růst býka: minimálně x - 1s (RPH pro růst býka 88 a více) b) hodnocení kapacity těla minimálně 75 body (výška v kříži 128 cm a více) 5. Hodnotitel může udělit výjimku jen v případech velmi dobrého hodnocení exteriéru býka, s přihlédnutím k dobrému užitkovému typu a osvalení. Do množiny vrstevníků vstupují býci, kteří prošli výběry rok zpětně včetně aktuálního výběru. brozura.indd :57:24

27 II. Metodický pokyn pro stanice kontroly výkrmnosti Masná užitkovost plemen kombinovaného typu zjišťovaná ve stanicích kontroly výkrmnosti skotu (SKVS), slouží k odhadu plemenné hodnoty masné užitkovosti a indexu masné užitkovosti na základě hodnot zjištěných u vlastních potomků, pro sledování a hodnocení vývoje plemene a užitkových typů z hlediska výkrmnosti a jatečné hodnoty. V SKVS jsou dodržovány základní chovatelské podmínky, provozně vyhovující a kapacitně navazující oddělení mléčné výživy, rostlinné výživy a výkrmu, s technologií založené na volném ustájení s poměrem míst u žlabu 1 : 1, s volným přístupem k napáječkám. Krmná dávka musí umožňovat ad-libitní zkrmování objemných krmiv, zajišťující požadovanou úroveň užitkovosti vyjádřenou průměrným přírůstkem. Doporučený průměrný přírůstek v testu: dní 1200 g dní 1400 g dní 1600 g dní 1300 g Hlavní zásady testování masné užitkovosti: a) do stanice se zastavují telata synové jednotlivých otců v počtu minimálně 12 ks ve věku do 4 týdnů (výjimečně do 3 měsíců), ve věkovém rozpětí v turnusové skupině ± 7 dnů, synové každého býka jsou zastoupeni nejméně ve 3 testovaných turnusech a při sestavování skupin se přihlíží i k vyrovnanosti živé hmotnosti býčků. Minimální počet pro vyhodnocení skupiny jsou 4 ks b) po přesunu do stanice jsou býčci ustájení v příjmovém oddělení mléčné výživy, které slouží současně jako karanténa c) do 151 ± 7 dnů věku probíhá předvýkrm býků a krmná dávka v tomto období zajišťuje svým složením průměrný denní přírůstek 950 g d) výkrm je ukončen ve stáří 530 ± 10 dní e) krmná dávka zabezpečuje minimální průměrný denní přírůstek v testu 1300 g. Při testování masné užitkovosti se zjišťuje: a) hmotnost zvířat 1. při nákupu 2. na začátku testu 3. na konci testu 4. při porážce b) hodnocení osvalení (1-9 bodů) před odsunem na jatky (hodnocení provádí bonitér nebo proškolený pracovník SKVS). c) zatřídění podle jakosti Evidence v SKVS a) seznam nakoupených býčků do SKVS, který vyplňuje oprávněná osoba a předává do ústřední evidence dohodnutým způsobem a v dohodnutých termínech b) evidenční karta pro skupinu zvířat nebo adekvátní počítačová evidence, do které se zaznamenávají údaje 1. označení býka (číslo skupiny, ušní číslo býka, otec býka) 2. datum nákupu, začátku a ukončení testu, úhynu, nutné porážky, veterinární zákroky 3. hmotnost při nákupu, při začátku a při ukončení testu 4. jatečná výtěžnost 5. zatřídění podle jakosti brozura.indd :57:25

28 c) sběrný doklad, vyplněný po ukončení testování masné užitkovosti celé skupiny, nebo adekvátní počítačová evidence a odesílaný do konce následujícího měsíce do ústřední evidence. Výsledky testování masné užitkovosti na SKVS jsou sumarizovány a odesílány ke zpracování čtvrtletně. Pro výpočet plemenných hodnot býka se použijí údaje o všech zvířatech z kontrolního výkrmu kromě těch, u nichž byl vývin prokazatelně snížen onemocněním a jedinců vyřazených testem extrémních odchylek. Pro vyhodnocení plemenného býka se použije minimálně 6 potomků, z nichž každý má vrstevníky nejméně po 2 otcích. III. Metodický pokyn pro využití údajů neřízeného polního testu Pro potřeby vyhodnocení dat z polního testu se využívají všechny dostupné údaje o býcích porážených v ČR do věku 30 měsíců na jatkách, která podléhají povinnosti hlášení údajů o klasifikaci JUT v souladu s vyhláškou č. 194/2004 Sb., o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a platnou legislativou Evropské unie. V případě dostupnosti lze využít i údaje o upravených jatečných tělech získané v zahraničí. U zvířat zařazených do genetického hodnocení je stanoven maximální genetický podíl ostatních plemen do 25 %. Test začíná dnem narození a je ukončen dnem porážky. Během testu se zjišťují minimálně následující údaje: - netto přírůstek - zatřídění dle zmasilosti podle systému SEUROP. Údaje o klasifikaci, použité pro genetické hodnocení českého strakatého skotu jsou přebírány z databáze Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. IV. Zpracování dat Plemenné hodnoty jsou stanovovány s využitím údajů z odchoven, SKVS a neřízeného polního testu. Plemenné hodnoty jsou zveřejňovány a využívány pro potvrzení o původu v souladu s rozhodnutím Komise 86/130 ES, resp. 94/515, je-li dosaženo minimální spolehlivost 50 % a vyšší. Pouze za tohoto předpokladu lze PH použít pro výpočet komplexního selekčního indexu. brozura.indd :57:25

29 Selekční kriteria matek býků - otců býků 1.1. Matky býků Hlavní: Plemenná příslušnost C 1, výjimečně C 2, tak aby potomek splňoval kriteria C 1 PH kg bílkovin min. x + 1,7 s stáda PH % bílkovin min. -0,10 obsah bílkovin min. 3,5 % výjimečně 3,4 % za prvních 100 dní I. laktace min. 3,3 % hodnocení zevnějšku za rámec a vemeno min. 80 b. (G+) dbát na správné rozmístění a postavení struků dojitelnost APMV (stabilizační selekce) min. 1,9 minimální výška v kříži - na I. laktaci 136 cm - na II. a další laktaci 140 cm obvod hrudníku - na I. laktaci 195 cm - na II. a další laktaci 200 cm pravidelné zabřezávání (individuální posouzení úrovně tohoto znaku vzhledem k průměru stáda a využití plemenice pro ET) produkce bílkovin v kg: - za prvních 100 dnů I. laktace min. 100 kg - za I. laktaci min. 230 kg - za II. laktaci a vyšší min. 260 kg Hodnocení zevnějšku provádí nezávislí bonitéři. Výběr matek býků provádí pracovníci Svazu nebo pracovníci oprávněných osob vždy za účasti chovatele. Za matky býků se nevybírají krávy s plemennou příslušností C Matky býků - masný program Výběr matek býků provádí pracovníci Svazu nebo pracovníci oprávněných osob vždy za účasti chovatele. Plemenná příslušnost C 1, přednostně vybírat C 88 a více minimální výška v kříži - na I. laktaci min. 140 cm hodnocení osvalení a rámce min. 80 bodů otec - pozitivně prověřen na masnou užitkovost 1.3. Otcové býků Předpokládá se snížení počtu otců býků domácí provenience na cca 2-3 býky ročně; žádoucí je časově omezené využití otců býků na kratší připařovací období, s tím, že otcové býků budou vyhlašováni v kratších intervalech v průběhu roku. Výběr býků z domácí produkce se doplňuje, v potřebném rozsahu, výběrem špičkových býků z evropské populace fylogeneticky příbuzných strakatých plemen; předpokládá se nákup semene 2-3 býků ročně. Výběr probíhá obdobně v kratších intervalech na základě aktuálních výsledků KD. Selekční kritéria a hranice pro výběr otců býků: - mezi nejlepšími pěti býky v ročníce narození SIC min GZW minimálně 125 bodů - PH kg bílkovin minimálně x + 1,5 s - RPH dojitelnosti 92 - RPH plodnosti 92 - hodnocení zevnějšku potomstva na veřejné přehlídce (nejméně 15 dcer z 5 chovů) - bez závažných vad - otec býků v zemi původu a hodnocení zevnějšku potomstva provádí nezávislí bonitéři. Výběr provádí Svaz na základě komplexního zhodnocení všech uvedených hledisek. brozura.indd :57:25