FINÁLNÍ EX-ANTE HODNOCENÍ ROP NUTS 2 JIHOZÁPAD ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Transkript

1 FINÁLNÍ EX-ANTE HODNOCENÍ ROP NUTS 2 JIHOZÁPAD ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA DHV CR, spol. s r.o., Táboritská 1000/23, Praha 3

2 Obsah 1 ÚVOD Cíle a principy hodnocení Legislativní rámec hodnocení Proces ex-ante hodnocení Evaluační otázky SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZÁVĚRŮ A DOPORUČENÍ HODNOCENÍ DÍLČÍCH KAPITOL ROP NUTS 2 JZ Úvod Současná ekonomická a sociální situace regionu Analýza zkušeností s realizací předchozích programů Situační analýza regionu SWOT analýza Strategie a její vazby na prioritní osy a oblasti podpory Relevance, zdůvodnění a vertikální konzistence zvolené strategie Nastavení specifických cílů programu a výběr prioritních os Horizontální konzistence intervencí Vnější koherence ROP JZ Zohlednění horizontálních témat Hodnocení obsahu prioritních os Kvantifikace cílů HODNOCENÍ OČEKÁVANÝCH DOPADŮ Přidaná hodnota Společenství HODNOCENÍ FINANČNÍHO RÁMCE KVALITA IMPLEMENTAČNÍHO A MONITOROVACÍHO SYSTÉMU...36 U 7 SEZNAM EVALUAČNÍCH OTÁZEK CHECKLIST...37 DHV CR, spol. s r.o. 2

3 Seznam zkratek ČR EAFRD EK ERDF ESF ES EU EK FS HDP IOP MF MHD MMR NPR NRP NSRR OP ORP PRK PRV EAFRD ROP ROP JZ RPS MMR RR ŘO JZ SF EU SOZS SROP TOP ZS Česká republika Evropský zemědělský fond rozvoje venkova Evropská komise Evropský regionální rozvojový fond Evropský sociální fond Evropské společenství Evropská unie Evropská komise Fond soudržnosti Hrubý domácí produkt Integrovaný operační program Ministerstvo financí Městská hromadná doprava Ministerstvo pro místní rozvoj Národní program reforem Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Operační program Obce s rozšířenou působností Program rozvoje kraje Program rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova Regionální operační program Regionální operační program regionu NUTS 2 Jihozápad odbor Rámce podpory Společenství Ministerstva pro místní rozvoj Regionální rada Řídící orgán Region NUTS 2 Jihozápad Strukturální fondy Evropské unie Strategické obecné zásady Společenství Společný regionální operační program Tématický operační program Zprostředkující subjekt DHV CR, spol. s r.o. 3

4 1 Úvod 1.1 Cíle a principy hodnocení V souladu s článkem 46 Obecných nařízení ke strukturálním fondům pro programové období je hlavním cílem ex ante hodnocení operačních programů optimalizovat alokaci finančních zdrojů v rámci operačního programu a zvýšit jeho kvalitu. Za účelem dosažení uvedeného cíle by ex ante hodnocení mělo posoudit potřeby daného regionu/sektoru, navržené cíle, očekávané výsledky a dopady včetně jejich kvantifikace a kvalitu procedur pro implementaci, monitoring, evaluaci a finanční řízení programu. Vedle posouzení obsahu operačního programu je cílem ex ante hodnocení také formální kontrola, zda předložený dokument obsahuje všechny náležitosti vyžadované v Nařízeních Rady týkajících se využívání SF (viz níže). Úkolem ex-ante hodnotitele je také upozornit na slabé stránky programového dokumentu, příp. rizika spojená s realizací jednotlivých intervencí a navrhnout doporučení k jejich eliminaci. V závěru celého procesu pak hodnotitel posuzuje, do jaké míry byla jeho doporučení akceptována ze strany zpracovatele a řídicího orgánu programu. Při vypracování ex-ante hodnocení jsme využili třífázového přístupu k ex-ante hodnocení. V první fázi bylo prováděno průběžné hodnocení konceptu dílčích částí ROP, včetně formulace doporučení pro další průběh zpracovávání ROP. Druhou fází bylo předfinální hodnocení konsolidované verze ROP, které umožnilo ex-ante hodnotiteli posoudit vnitřní konzistenci a relevanci celého dokumentu před samotným finálním hodnocením a naopak zpracovateli zapracovat připomínky k těmto oblastem do finální podoby ROP. Třetí fázi pak představuje tato závěrečná zpráva, která vedle souhrnného zhodnocení aktuální dopracované verze ROP též přihlíží k tomu, jakým způsobem zpracovatel ROP přistoupil k doporučením formulovaným v prvních fázích hodnocení a zohlednil je ve výsledném dokumentu. 1.2 Legislativní rámec hodnocení Základním dokumentem pro vypracování ex-ante hodnocení je Nařízení Rady 1083/2006 o obecných ustanoveních o ERDF, ESF a FS a o zrušení nařízení č. 1260/1999. Vedle tohoto základního rámce je stěžejním dokumentem doporučující metodika Evropské komise věnovaná ex-ante hodnocení Working Paper on Ex Ante Evaluation. Z dalších relevantních dokumentů lze jmenovat následující: Metodika ex-ante hodnocení operačních programů (MMR ČR) Metodika pro přípravu programových dokumentů pro období (MMR ČR) Pro ex-ante hodnocení bylo zároveň nutné vyjít z obecnějších dokumentů ve vazbě na hodnocený ROP, kterými jsou: relevantní Nařízení Rady (především 1080/2006, 1081/2006, 1083/2006 a 1084/2006) Národní program reforem Národní strategický referenční rámec Operační programy ČR pro programovací období DHV CR, spol. s r.o. 4

5 1.3 Proces ex-ante hodnocení V souladu s metodikou ex-ante hodnocení operačního programu probíhá ex-ante hodnocení paralelně se zpracováním programového dokumentu tak, aby hodnotitel měl možnost přispívat ke kvalitě programového dokumentu od samého začátku. Ex-ante hodnocení ROP JZ bylo rozděleno na základě dohody se zadavatelem do tří fází: 1. První fázi představovalo průběžné komentování dílčích částí programu a formulace doporučení pro další postup, resp. úpravu jednotlivých výstupů zpracovatele (zpracováno v březnu 2006). 2. Výstupem druhé fáze bylo předběžné finální hodnocení ke konsolidované verzi ROP JZ (jednalo se o verzi, která byla předložena vládě ČR dne 20. června 2006). 3. Výstupem závěrečné třetí fáze je toto finální hodnocení, které bude jako součást operačního programu předloženo EK. Ex-ante hodnotitel ROP JZ ve svém přístupu kombinoval technickou asistenci tvůrcům programu s hodnocením vlastního dokumentu a návrhem následných doporučení. Při posuzování textu programového dokumentu hodnotitel vycházel z vlastní představy o obsahovém zaměření a struktuře dokumentu, která vycházela z jeho vlastních zkušeností, dílčích nezávislých hodnocení (problémy a potřeby regionu) a v neposlední řadě z metodických doporučení MMR ČR a EK. Základem vzájemné komunikace mezi zpracovatelem ROP, ex-ante hodnotitelem a zadavatelem programu i jeho hodnocení (Jihočeský a Plzeňský kraj) byla ová komunikace a ad-hoc schůzky zástupců zainteresovaných stran. Ex ante hodnotitel ROP JZ se dále pravidelně účastnil koordinančních schůzek ex ante hodnotitelů jednotlivých OP, jež byly připraveny a organizovány Evaluační jednotkou MMR ČR. Na těchto schůzkách byly diskutovány metodické a věcné problémy související s ex-ante hodnocením a koordinován postup a harmonogram hodnocení. 1.4 Evaluační otázky Formulace evaluačních otázek vytváří základní referenční kostru celého hodnocení. Ex ante hodnotitel nejprve formuloval několik základních, rámcových otázek a poté je rozvedl do otázek dílčích. Každá dílčí evaluační otázka je vztažena k hodnoticímu kritériu a dílčí kapitole hodnocení. Základní hodnoticí kritéria byla stanovena následovně: a) relevance programu (relevance) b) externí a interní koherence programu (internal and external coherence) c) efektivita programu (effectiveness) d) užitečnost/udržitelnost programu (utility/sustainability) e) kvalita implementačního systému Odpovědi na jednotlivé otázky mají podobu komentáře, který obsahuje hodnocení předmětné problematiky a doporučení k odstranění identifikovaných slabých míst. Aby bylo možné provést rychlou kontrolu formální i obsahové správnosti operačního programu a porovnat kvalitu jeho jednotlivých části, je na každou dílčí otázku zodpovězeno také prostřednictvím čtyřstupňové škály odpovědí, která je společná pro všechny otázky. Evaluační otázky mají následující podobu: 1. Situační analýza + analýza SWOT DHV CR, spol. s r.o. 5

6 Je situační analýza koncipována jako nástroj k identifikaci nejdůležitějších problémů, které by měl ROP řešit? Jsou všechny údaje uvedené v analytické části relevantní a aktuální? Byla věnována dostatečná snaha o identifikaci vývojových trendů v relevantních sférách a jejich vzájemných souvislostí? Byly identifikovány hlavní problémy, které doprovází realizaci dosavadních programů? Byly zjištěny zásadní podmínky pro úspěšnou realizaci programů? Podařilo se v analýze SWOT shrnout nejvýznamnější zjištění ze situační analýzy a seřadit je podle jejich významu? 2. Návrh strategie Existuje jasná vazba mezi situační analýzou, analýzou SWOT, strategií a výběrem prioritních os? Je strategie konkrétně zdůvodněna a vysvětlena? Je ve strategii dostatečně zdůvodněno, proč byl nebo naopak nebyl navržen regionálně diferencovaný přístup k řešení jednotlivých problémů (např. zaměření vybraných prioritních os pouze na vybrané územní celky/mikroregiony)? 3. Návrh prioritních os a kvantifikace cílů Je u každé prioritní osy uvedeno, jaký problém bude její realizací vyřešen/zmírněn? Jsou prioritní osy konzistentní s globálním cílem a specifickými cíli? Je v ROP jasně definováno rozhraní a styčné plochy se sektorovými OP a programem rozvoje venkova financovaným v rámci EAFRD? Jsou u každé prioritní osy uvedeny hlavní typy předpokládaných aktivit a projektů? Byla uvedena logická a přehledná indikátorová soustava pro hodnocení na úrovni programu a prioritních os? Je navržená indikátorová soustava v souladu s navrženými cíli a je provázána s indikátory NSRR? Byly navržené cíle kvantifikovány? 4. Implementace a finanční rámec Odpovídá struktura finančních alokací na jednotlivé prioritní osy potřebám regionu? Jsou použity standardní formáty finančních tabulek? Je specifikováno, které instituce budou plnit konkrétní funkce v rámci implementačního systému (ŘO, certifikační orgán, orgán pro příjem a platbu prostředků, ZS, MV)? Jsou správně vymezeny jejich kompetence, zodpovědnosti a vzájemné vztahy? V případě MV - je správně specifikováno i jeho složení? Je v ROP konkrétně uvedeno, zda a jak byl respektován princip partnerství při přípravě OP a jak je plánováno zajištění toho principu při jeho realizaci a hodnocení? Je odpovídajícím způsobem plánováno zajištění informovanosti a publicity během realizace ROP? DHV CR, spol. s r.o. 6

7 Umožní navržený implementační systém podporu komplexních/integrovaných projektů? DHV CR, spol. s r.o. 7

8 2 Shrnutí hlavních závěrů a doporučení ROP NUTS 2 Jihozápad v současné fázi přípravy je odpovídajícím podkladem pro následné provádění regionálně zaměřené podpory v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jedná se o dokument, který na obecné úrovni splňuje požadavky na něj kladené. Při zohlednění doporučení obsažených v ex-ante hodnocení týkajících se zejména dopracování indikátorové soustavy a zvážení definice jednotlivých cílů programu v návaznosti na očekávané výsledky, výstupy a dopady, bude možné předložený dokument využít jako vhodný nástroj pro podporu rozvoje NUTS 2 Jihozápad. Situační analýza a analýza SWOT jsou z pohledu hodnotitele přijatelné jako analytický podklad pro návrhovou část. Většina kapitol analýzy byla pojata problémově. Za nedostatečné považujeme popsání oblasti letecké dopravy, které je v návrhové části věnovaná značná pozornost a je pro ní vyčleněna samostatná oblast podpory. Ve SWOT analýze byla vytknuta zejména nekonzistentnost některých silných stránek se závěry analýzy (hustá silniční síť, rozsáhlá železniční síť, apod.) a naopak absence relativně nízké míry nezaměstnanosti, která je přitom zdůrazňována při nastavování strategie. Současná podoba strategie splňuje nároky na její provázanost se situační analýzou a SWOT analýzou. Z obsahového pohledu jsme ve strategii postrádali vysvětlení, zda, proč a do jaké míry byl nebo naopak nebyl k řešení jednotlivých problémů navržen regionálně diferencovaný přístup. Ve strategii by měla být více zdůrazněna i urbánní dimenze programu a zdůvodnění principů využívání integrovaného přístupu v rámci ROP. Globální cíl vyplývající ze strategie považujeme za příliš obecný a vzhledem k nastavenému indikátoru i za obtížně ovlivnitelný realizací intervencí ROP JZ. Mezi horizontálními tématy doporučujeme vyřadit specifické téma rozvoj informační společnosti, které je možné pokrýt i v rámci horizontálního tématu rovné příležitosti. Co se týče hodnocení obsahu prioritních os, obecně lze shrnout, že podle našeho názoru obsahují prioritní osy příliš široké zaměření aktivit, které hrozí rozmělnit podporu na různé typy projektů (platí zejména pro prioritní osy 1 a 2). Doporučení, jak tento stav napravit jsou obsažena v textu a obecně očekáváme jasnější stanovení preferovaných projektů prostřednictvím výběrových kritérií, která nejsou součástí tohoto dokumentu. Považujeme také za vhodné ještě jednou zvážit znění jednotlivých cílů prioritních os (globálních i specifických), v zájmu jasnějšího vyznění a také návaznosti na indikátorovou soustavu. Kostra indikátorové soustavy představuje dobrý podklad pro budoucí provádění podpory. Považujeme však za nutné soustavu ještě jednou zrevidovat z pohledu vnitřní logiky. Za nezbytné považujeme doplnit metodiku monitorování indikátorů a důsledně kvantifikovat jednotlivé cíle. Při zvažování úprav doporučujeme soustředit se zejména na indikátory na úrovni programu. Hodnocení dopadů programu odhalilo obdobná zjištění jako předchozí části, tedy že zejména bude problematické prokázat přispění ROP JZ k dosažení globálního cíle programu a že by bylo vhodné celkovou podporu více zaměřit na skutečně problémové oblasti s větším využitím principu koncentrace. Za oblast s potenciálně největšími dopady považujeme urbánně zaměřenou oblast podpory 2.1. Nastavení finančního rámce na úrovni prioritních os považujeme za akceptovatelné a odpovídající jednak zjištěním analytické části a jednak politickým prioritám regionu NUTS 2 Jihozápad. Implementační a monitorovací systém je na úrovni detailnosti vyžadované v ROP dobře popsán a je kvalitním podkladem pro další rozpracování v rámci programového dokumentu a operačního manuálu. DHV CR, spol. s r.o. 8

9 3 Hodnocení dílčích kapitol ROP NUTS 2 JZ 3.1 Úvod Úvodní kapitola podle názoru hodnotitelů plní svůj cíl, kterým je obecné zhodnocení účelu vytvoření ROP NUTS 2 JZ a uvedení této skutečnosti do širšího kontextu. Popisuje proces tvorby programu, včetně respektování principu partnerství, vymezuje legislativní rámec tvorby ROP a v neposlední řadě informuje o vazbách na relevantní koncepční dokumenty na národní i regionální úrovni. Tato část ROP není z hlediska celého dokumentu nikterak stěžejní, a proto jí je věnován jen omezený prostor v tomto hodnocení. Připomínky, které k ní máme, jsou technického charakteru a týkají se zhodnocení výchozích dokumentů. Zde je věnován jen velmi malý prostor pro popsání vazby mezi ROP JZ a jednotlivými existujícími PRK. Vzhledem k tomu, že oba PRK představují základní koncepční dokumenty pro určení strategického směřování aktivit obou krajů, bylo by účelné detailněji popsat, do jaké míry ROP JZ přispívá k naplňování cílů obou PRK. Respektujeme přitom, že smysl PRK a ROP je odlišný a zaměření intervencí ROP je z centrální úrovně poměrně striktně vymezeno, takže mohou pokrýt jenom relativně úzký segment priorit PRK. Ovšem tyto okolnosti by v dokumentu měly být okomentovány. K výčtu výchozích dokumentů na regionální úrovni by také bylo vhodné uvést jejich závaznost, tj. zda byly oficiálně schváleny zastupitelstvem. 3.2 Současná ekonomická a sociální situace regionu Analýza zkušeností s realizací předchozích programů Analýza zkušeností s realizací předchozích programů je při tvorbě současného ROP JZ jednou z významných procesních fází. Právě kvalitní analýza dosavadních zkušeností může zpracovateli programu i ŘO ROP JZ přispět k vyvarování se dřívějších chyb a k efektivnějšímu a pro žadatele příjemnějšímu nastavení struktury programu a implementačního systému. Z tohoto důvodu hodnotitel oceňuje prostor, který zpracovatelé věnovali této problematice. Analýza předchozích zkušeností, jež zmiňuje i předvstupní pomoc, která měla v regionu NUTS 2 Jihozápad větší význam než v jiných regionech, se zaměřuje především na zkušenosti z administrace SROP, chápaného jako předchůdce v současnosti připravovaných ROP. V této souvislosti by bylo vhodné v textu zdůraznit, že u analýzy administrace SROP se jedná o předběžné hodnocení. Hodnotitel v textu této podkapitoly postrádá shrnutí hlavních zjištění analýzy, které by umožnilo získat přehled o tom, na co se zpracovatel na základě této analýzy zaměřoval při přípravě programu. Proto je zde heslovitě uvádíme v pořadí, v jakém jsou uvedeny v textu analýzy: špatně nastavená struktura intervencí SROP nezohledňující regionální specifika a způsobující nerovnoměrné čerpání v různých oblastech podpory celkové úspěšné čerpání prostředků poukazující na vysokou absorpční kapacitu regionu nutnost zjednodušení a zefektivnění implementačního systému zejména s ohledem na žadatele o podporu (snížení administrativní náročnosti) složité a špatně nastavené indikátory hodnocení, nezohledňující specifické typy projektů DHV CR, spol. s r.o. 9

10 nedostatky informačního systému MSSF ve smyslu komplikovaného procesu zpracování a distribuce dat mezi složkami implementační struktury a zejména obtížné generování přehledů a tiskových zpráv příliš formální přístup k hodnocení nedostatečně zohledňující obsahovou stránku žádostí nutnost zprostředkování větší zpětné vazby pro žadatele (zejména neúspěšné) v zájmu dalšího zvýšení absorpční kapacity Podle našeho názoru se zpracovateli podařilo obsáhnout většinu významných poučení z administrace předchozích programů. Daná zjištění jsou však uváděna jen na obecné úrovni a chybí k nim zcela konkrétní doporučení k nápravě. Zdůrazňujeme tedy, že v intencích výše uvedeného shrnutí by otázce využití dřívějších zkušeností měla být dána zvýšená pozornost i v dalších fázích nastavování ROP JZ, kdy bude větší a detailnější prostor věnován implementačním a procesním otázkám. Za nedostatek analýzy dřívějších zkušeností považujeme také nezahrnutí zhodnocení účinků již realizovaných intervencí, úspěšnosti žadatelů a zjištění nejčastějších chyb předkladatelů projektů. Uvědomujeme si ovšem, že možnosti pro takové hodnocení jsou omezené neúplnými a obtížně zjistitelnými informacemi, které měl zpracovatel k dispozici. Doporučení k analýze zkušeností z předchozích programů: zjištěním z této analýzy věnovat zvýšenou pozornost v dalších fázích přípravy programu (zpracování prováděcího dokumentu, operačního manuálu, apod.) a nadefinovat konkrétní doporučení pro odstranění zjištěných nedostatků Situační analýza regionu Situační analýza regionu byla oproti předcházející verzi přepracována. Při jejím zpracování bylo ještě ve větší míře využito převážně selektivního přístupu se zaměřením na intervence dané kompetencemi krajů a tématickým vymezením ROP vs. TOP. To umožnilo analýzu zacílit na skutečně relevantní oblasti a zároveň odstranit pasáže bez výraznějšího významu pro ROP JZ. Tento přístup vzhledem k podmínkám, za jakých jednotlivé ROP v ČR vznikají, je podle našeho názoru možné akceptovat. S tímto úhlem pohledu tedy analýzu obecně hodnotíme jako obsahově vyváženou. K analýze jako celku máme však některé připomínky. Po formální stránce zůstaly v analýze zachovány některé nesrovnalosti, na které bylo upozorňováno již v předchozím hodnocení (viz rozpory v údajích o státem podporovaných hospodářsky slabých regionech na str. 26 dole a na str. 44 nahoře). V textu také dochází k opakování informací či vět, což je způsobeno zřejmě průběžnými úpravami textu (např. na str. 29 nahoře 3. odstavec opakuje to, co je již uvedeno ve 2. odstavci, nebo na str. 48 se v podkapitole Přímé zahraniční investice poslední věta téměř shoduje s větou o pár řádek výše). Co se týče obsahové stránky, je většina kapitol analýzy pojata problémově a upozorňuje na pozitivní a negativní stránky daných oblastí, na které mohou navazovat další části programu. Hodnotitel ocenil i snahu zpracovatele o získání co nejširší datové základny, která je detailně prezentovaná zejména v přílohách programu. Výjimkou je však např. oblast letecké dopravy, která má v analýze jen okrajové postavení, a jen se zde proklamativně bez jakéhokoliv rozvedení, komentáře nebo zdůvodnění zmiňují negativní projevy absence významných veřejných regionálních letišť s mezinárodním provozem. Vzhledem k tomu, že právě DHV CR, spol. s r.o. 10

11 výstavba letišť je jednou z oblastí podpory tohoto programu, hodnotitel očekává jasná zdůvodnění potřeby výstavby této infrastruktury. Vypořádání předešlých doporučení: nově zvážit smysl a poslání ROP zohledněno přepracovat analýzu tak, aby v ní byly zřetelné problémy regionu soudržnosti včetně jejich sociálního a ekonomického kontextu (s přihlédnutím na potenciálně přípustné oblasti intervence) zapracovat do analýzy hodnocení územní diferenciace doplnit subkapitolu o řízení cestovního ruchu z větší části zohledněno nezohledněno nepovažováno za účelné zohledněno 3.3 SWOT analýza Hlavním cílem analýzy SWOT by mělo být shrnutí podstatných bodů a jasná odpověď na otázku, které body jsou klíčové z hlediska regionálního rozvoje. Ačkoliv je metoda SWOT nazývána analýzou, je potřeba si uvědomit, že se de facto jedná o nástroj souhrnného hodnocení stavu regionu, a to v podobě určité syntézy problémů z dílčích oblastí do konzistentního systému rozvojových bariér a potenciálu. Zejména pak má tento nástroj sloužit k orientaci v identifikovaných problémech. Důležitým aspektem utřídění a seřazení problémů je potřeba odstranění rozporů mezi dílčími problémy/požadavky. Základem SWOT analýzy je rozčlenění na vnitřní analýzu (silné a slabé stránky S a W) a vnější analýzu (příležitosti a hrozby O a T). Vnitřními podmínkami se rozumí podmínky ovlivnitelné na úrovni analyzovaného území. Naproti tomu příležitosti a hrozby představují z hlediska území, pro které je analýza tvořena, podmínky vnější a tudíž neovlivnitelné a popisují de facto charakter vnějšího prostředí a vlivů, přičemž jejich vymezení by mělo být orientováno jak do současnosti, tak do budoucnosti. Předkládaná SWOT analýza doznala výrazných změn oproti předcházející verzi. Tyto úpravy jednoznačně zvyšují celkovou kvalitu SWOT analýzy a přispívají ke konzistenci celého dokumentu. Vedle jednoznačného metodického rozdělení vnitřní a vnější analýzy byly k souhrnné SWOT analýze doplněny dílčí tématicky zaměřené analýzy, které následně umožnily jasnější a konkrétnější formulaci prioritních os a jejich obsahu. SWOT analýza tak v této podobě již jasně shrnuje pohled zpracovatele na hlavní slabiny a přednosti regionu a je dobrým podkladem pro stanovení strategie. I přes toto výrazné zlepšení upozorňujeme na některé nesrovnalosti, zejména ve vazbě mezi situační analýzou regionu a SWOT analýzou. Mezi silné stránky jsou v souhrnné analýze začleněny i hustá silniční a rozsáhlá železniční síť a nadprůměrná vzdělanostní úroveň regionu v rámci ČR. V prvním případě se jedná o vyložený rozpor se situační analýzou, kde se na str. 27 uvádí, že hustota silniční sítě je pod průměrem ČR a řadí region NUTS 2 Jihozápad na 5. místo mezi 7 srovnatelnými NUTS 2 v ČR a podle hustoty železniční sítě je region v rámci ČR na posledním 7. místě. Je tedy zarážející, že se tento fakt dostal mezi DHV CR, spol. s r.o. 11

12 silné stránky a doporučujeme jeho odstranění. V druhém případě se jedná o formulační problém. Přestože NUTS 2 Jihozápad je např. v počtu vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců při zanedbání Prahy na místě mezi ostatními NUTS 2 ČR, stále tento ukazatel není nad průměrem ČR a je tedy nutné v zájmu správnosti přeformulovat tuto silnou stránku, se kterou se jinak obsahově ztotožňujeme. Naopak mezi silnými stránkami postrádáme zmínku o pracovním trhu a zaměstnanosti, jejichž relativně dobré regionální charakteristiky jsou v situační analýze opakovaně zmiňovány. Přitom je tato silná stránka, jak bude komentováno v následující kapitole, obsažena i ve výčtu pozitivních specifik regionu ve strategii programu. Faktické neopodstatnění slabé stránky špatná vybavenost a kapacita regionálních letišť v rámci situační analýzy bylo již popsána v předchozí podkapitole. Doporučení ke SWOT analýze zvážit přeformulování silných a slabých stránek v zájmu konzistence SWOT analýzy se situační analýzou (podrobněji viz text) Vypořádání předešlých doporučení: Přepracovat celou SWOT analýzu tak, aby z ní byly zřetelné hlavní problémy a šance regionu soudržnosti a mohla se stát nástrojem pro odvození strategie. Jednotnou SWOT doplnit o dílčí SWOT za vybrané problémové okruhy. zohledněno 3.4 Strategie a její vazby na prioritní osy a oblasti podpory Relevance, zdůvodnění a vertikální konzistence zvolené strategie Pozitivně lze hodnotit, že současná podoba strategie ROP JZ vychází ze zjištění situační analýzy a SWOT analýzy. Tato vazba je zvýrazněna v podkapitole věnované východiskům strategie, kde jsou zopakována hlavní pozitiva a negativa regionu. Zde však narážíme na formální problém, protože některé body se neshodují se silnými a slabými stránkami regionu vymezenými v souhrnné analýze SWOT (na absenci relativně nízké nezaměstnanosti ve SWOT analýze jsme již upozorňovali; mezi slabými stránkami ve strategii se objevují ve SWOT analýze nezdůrazňované velké rozdíly mezi urbanizovanými a venkovskými oblastmi nebo nevyhovující struktura a kapacita služeb sociálních zařízení, kde doporučujeme změnit formulaci na kapacita zařízení sociálních služeb, protože současné znění je zavádějící). Oba soubory slabých a silných stránek (ve SWOT analýze a ve strategii) je tedy nutné doplnit tak, aby strategie obsahovala podmnožinu slabých a silných stránek regionu (nejvíce tedy úplný výčet) uvedených ve SWOT analýze a aby bylo dosaženo vzájemné konzistence. Hlavním zdůvodněním nastavení strategie je uplatnění principu územní soudržnosti se specifickým zřetelem na venkovské oblasti chápané jako významná část území regionu NUTS 2 Jihozápad vzhledem k jeho charakteru osídlení. Stabilizací venkovských oblastí je zdůvodňována i podpora regionálních center, u nichž jsou zdůrazňovány zejména jejich obslužné funkce vůči jejich zázemí. Tento pohled podle názoru hodnotitele naznačuje nedostatečné zohlednění významu měst (zejména regionálních center jako pólů růstu) pro region a také urbánní dimenze ROP JZ jako takové na úkor problematiky rozvoje venkova. Přitom urbánní politika je jednou z priorit, kterým by se jednotlivé ROP měly věnovat. Dojem hodnotitele, že tato problematika je ve strategie opomíjená, nemusí nutně odpovídat záměrům zpracovatele, protože plánované intervence by měly mít zřetelné dopady i pro DHV CR, spol. s r.o. 12

13 samotné obyvatele měst a obecně na prostředí ve městech. Ve strategii každopádně postrádáme zmínku o (ne)využívání integrovaného přístupu při řešení městské problematiky. Globální cíl ROP JZ je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života obyvatel. Takto nastavený cíl je velice obecný, přestože určitá vazba na strategický cíl 4 NSRR Vyvážený a harmonický rozvoj území ČR, který svým zaměřením nejvíce odpovídá zaměření ROP, je z tohoto znění patrná. Ovšem chybí zde větší konkretizace, jak tento cíl bude v regionu NUTS 2 Jihozápad rozvíjen. Hlavním problémem takto nastaveného globálního cíle je, že samotná realizace ROP JZ bude jen obtížně významnějším způsobem přispívat k jeho naplňování (jak z pohledu struktury intervencí, tak celkových disponibilních finančních prostředků) a reálný dopad programu tak bude možné dokázat jen obtížně. Samotný růst HDP v regionu, který byl zvolen jako indikátor tohoto cíle, bude jistě mnohem více ovlivněn celkovým vývojem ekonomiky ČR eventuálně ekonomik našich nejvýznamnějších zahraničních partnerů (např. Německo), než konkrétními intervencemi ROP JZ. Hodnotitel navrhuje jako možné znění globálního cíle na základě výše popsaných připomínek následující formulaci: Zvýšení kvality života obyvatel regionu prostřednictvím zlepšení dopravní dostupnosti regionálních center a jejich zázemí, zlepšení kvality fyzického prostředí a nabízených služeb v sídlech a zlepšením podnikatelské a investiční atraktivity regionu, zejména v oblasti cestovního ruchu. Takto nadefinovaný cíl dobře odráží navazující návrh obsahového rozložení jednotlivých prioritních os programu a odpovídá tak předpokládaným realizovaným intervencím v rámci ROP JZ. Zůstává přitom zachována vazba na příslušný strategický cíl NSRR, který je dále konkretizován. Za nedostatek strategie považujeme fakt, že z ní jasně nevyplývá, zda, proč a do jaké míry byl nebo naopak nebyl k řešení jednotlivých problémů navržen regionálně diferencovaný přístup. Ve strategii je implicitně zmiňována dualita mezi regionálními centry a jejich zázemím a potřeba rozdílného přístupu k těmto územím. Je zde také uvedeno, co je podle zpracovatele nutné udělat pro stabilizaci venkovských oblastí (rozvoj vztahů mezi centry a jejich zázemím včetně dopravní dostupnosti, rozvoj obslužných funkcí spádových obcí, aktivizace potenciálu cestovního ruchu) a co je nutné zajistit pro stabilizační funkci center (rozvoj místního podnikatelského prostředí a lokalizace investic, rozvoj služeb, dobrá dostupnost z okolních obcí). Nedozvídáme se však, zda je regionálně diferencovaný přístup ze strany zpracovatele přijat jako základní strategický přístup, na které problémy center a na které problémy venkovských oblastí se ROP zaměří a zda se tyto problémy budou řešit odděleně. Výrazným opomenutím ve strategii je podle našeho názoru skutečnost, že zde nebylo zmíněno využití integrovaného přístupu jako vhodného způsobu k řešení některých typů projektů, ačkoli plán na jeho využívání vyplývá z dalších obsahových částí programu. Tento přístup bude využíván zejména pro projekty ve vazbě na urbánní politiku, je ve shodě s doporučeními EK i samostatného oddělení urbánní politiky MMR ČR a je více než účelné jeho okomentování v textu strategie. Tento přístup je totiž jednou ze specifik ROP oproti TOP a umožňuje efektivněji využívat různé typy intervencí v zájmu jejich vzájemné synergie a multiplikačních efektů. DHV CR, spol. s r.o. 13

14 Doporučení ke strategii přeformulovat východiska strategie v zájmu zajištění vertikální konzistence s analýzou SWOT doplnění nebo přeformulování strategie ve smyslu většího zdůraznění podpory problematiky urbánního rozvoje (viz aktuální stanoviska EK) doplnění zdůvodnění, proč bude (ne)využit regionálně diferencovaného přístupu k jednotlivým problémům doplnění komentáře k využití integrovaného přístupu k řešení některých typů projektů v rámci ROP JZ přeformulovat globální cíl tak, aby v programu nastavené intervence výrazně přispívaly k jeho naplňování Vypořádání předešlých doporučení: Provést celkové přepracování strategie ROP JZ tak, aby strategie jasně a důvěryhodně zdůvodňovala zaměření intervencí programu v kontextu problémů regionu a svojí strukturou byla v souladu s metodikou MMR a EK. částečně zohledněno Nastavení specifických cílů programu a výběr prioritních os Globální cíl ROP JZ je dále rozveden do 4 specifických cílů programu, na které se vážou 4 prioritní osy programu. Specifické cíle jsou postupně zaměřeny na: zlepšení dostupnosti center osídlení jak vůči jejich zázemí (ostatním částem regionu), tak vůči nadregionální dopravní síti stabilizaci venkovských oblastí prostřednictvím vyváženého rozvoje sídelních funkcí měst a obcí zlepšení potenciálu území a posílení ekonomického významu udržitelného cestovního ruchu zajištění efektivního čerpání prostředků ROP a zvyšování absorpční kapacity Z definic jednotlivých specifických cílů lze odvodit předpokládané obsahové zaměření prioritních os na dopravu, rozvoj sídel, cestovní ruch a podporu předkládání projektů do ROP JZ. Toto zaměření odpovídá základním mantinelům pro intervence ROP, které byly odsouhlaseny na základě jednání mezi regiony soudržnosti a jednotlivými ministerstvy zodpovědnými za příslušné TOP. Podle hodnotitele má však znění specifických cílů s výjimkou 4. cíle slabou formulační úroveň a je do určité míry i zavádějící. Zejména znění druhého specifického cíle je příliš obecné a hodnotitel považuje logiku stabilizace venkovských oblastí podpořením sídelní funkce všech sídel (tj. městských i venkovských) za zavádějící a neodpovídající následnému zaměření příslušné priority. Tento cíl se v tomto znění primárně orientuje na venkovské oblasti a k jejich stabilizaci přispívá rozvojem všech sídel včetně měst. Tím by ale tento cíl byl de facto naplňován i ostatními prioritními osami, které bezesporu budou také přispívat k rozvoji sídel. Navíc pod tento cíl nutně obsahově spadá i urbánní problematika a DHV CR, spol. s r.o. 14

15 rozvoj měst jako takových a při naplňování tohoto cíle se tedy nelze spokojit se směřováním intervencí do měst pouze za účelem pozitivních dopadů na zázemí měst, ale naopak je nutné se soustředit i na prostředí ve městech jako takové a na kvalitu života obyvatel měst. Tento komentář vyplývá i z aktuálního postoje EK k nastavení ROP v ČR, který vytýká nedostatečné zdůraznění urbánní dimenze. Domníváme se, že je tudíž nutné už na úrovni stanovení specifického cíle odlišovat jednak rozvoj měst a jednak stabilizaci venkovských oblastí a tuto dualitu dále rozpracovávat na úrovni příslušné prioritní osy. Na základě stanovení specifických cílů ROP JZ byly následně vybrány 4 prioritní osy, které jsou dále rozvedeny do 15 oblastí podpory. Počet prioritních os i oblastí podpory odpovídá rozsahu, finančním možnostem a tématickému zaměření intervencí ROP JZ. Vazba mezi specifickými cíli a nastavením prioritních os a jednotlivých oblastí podpory je v podstatě zřejmá. Výjimkou na úrovni vazby specifického cíle a prioritní osy, kde vazba není úplně evidentní, je prioritní osa 2. Tento fakt byl již připomínkován výše a z pohledu hodnotitele je situaci možné vyřešit přeformulováním tohoto specifického cíle ve smyslu následujícího doporučení. Obsahově totiž zaměření prioritní osy i následných oblastí podpory odpovídá představám hodnotitele a je v návaznosti na zjištění předcházejících analytických částí ROP JZ. Detailnější připomínky hodnotitele, zejména k oblastem podpory jsou popsány v kapitole 3.5. Hodnocení obsahu prioritních os. Doporučení ke specifickým cílům programu přeformulovat specifický cíl 2 v zájmu ozřejmení jeho vnitřní logiky a větší obsahové návaznosti na příslušnou prioritní osu Horizontální konzistence intervencí Prioritní osy dále rozvedené v podobě oblastí podpory jsou v rámci ROP JZ navrženy tak, že v rámci hodnoceného dokumentu nedochází k reálným překryvům podpory. Je možné identifikovat různé případy formálních překryvů, kdy určitý typ aktivity lze podpořit z různých prioritních os nebo oblastí podpory, ovšem podle názoru hodnotitele se vždy jedná o logické začlenění daného typu podpory v rámci zdůvodnění zaměření dané prioritní osy nebo oblasti podpory. K reálnému věcnému překryvu tak nedochází. Jedná se například o možnost podpoření výstavby, rekonstrukce a vybavení objektů sociální a vzdělávací infrastruktury v rámci oblastí podpory 2.1 i 2.2, ovšem obě tyto oblasti podpory jsou jinak zaměřené a k věcnému překryvu tudíž nedochází (regionální centra se zpracovanými integrovanými plány rozvoje vs. podpora ostatních sídel formou individuálních projektů). Pro celou oblast potenciálních překryvů bude stěžejní následné nastavování detailnějších pravidel v rámci prováděcího dokumentu a dalších návazných dokumentů ROP JZ. Případné vnější překryvy ROP JZ s ostatními operačními programy jsou komentovány v rámci hodnocení jednotlivých prioritních os Vnější koherence ROP JZ V rámci této kapitoly je hodnocena vnější koherence ROP JZ vůči nadřazeným a navazujícím strategickým a legislativním dokumentům ve vazbě na implementaci SF EU. Těmito dokumenty jsou Strategické obecné zásady společenství, příslušná Nařízení Rady, Národní strategický referenční rámec a Národní program reforem. Vedle toho je v tomto hodnocení zmíněna koherence s Programem rozvoje venkova financovaným z EAFRD. Vazba na ostatní tématicky zaměřené operační programy je již hodnocena vždy v návaznosti na příslušné obsahové hodnocení jednotlivých prioritních os, obecně však platí, že se DHV CR, spol. s r.o. 15

16 podařilo překryvy s ostatními OP vyřešit. Návaznosti na většinu těchto dokumentů je v rámci ROP JZ věnována samostatná kapitola. Zde pozitivně hodnotíme vypracování přehledných tabulek vazeb jednotlivých prioritních os ROP na tyto dokumenty. SOZS Obecně hodnotitel konstatuje, že ROP JZ je vhodně vázán na rámec a obecné zásady pro politiku soudržnosti na roky uvedené ve Strategických obecných zásadách společenství (SOZS). ROP JZ jako celek přispívá ke konvergenci regionu a aktivizaci jeho růstového potenciálu, podporuje regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a ve své 4. prioritní ose též přispívá k posílení institucionální správy a řízení v souvislostí s implementací SF EU. Stejně tak ROP JZ alespoň částečně naplňuje 4 vyjmenované zásady politiky soudržnosti. Hodnotitel však poukazuje na to, že např. v oblasti zlepšování dopravní infrastruktury mají z hlediska EU prioritu sítě TEN-T a na ně navazující spojující komunikace a čím nižší úroveň komunikace, tím je vazba na SOZS diskutabilnější. Zároveň připomínáme, že i z pohledu SOZS je jako vhodná metoda regionálních intervencí doporučován integrovaný přístup. Reálně se tento přístup v ROP JZ objevuje (zejména ve 2. a 3. prioritní ose), ovšem opět upozorňujeme, že ve strategii zmínka o něm zcela chybí. Poslední poznámkou k vazbě na SOZS ze strany hodnotitele je zdůrazňování územního rozměru politiky soudržnosti a jeho významu jak pro městské, tak pro venkovské oblasti. Nutnost duálního přístupu k venkovské a městské problematice opět potvrzuje výše uvedená doporučení, která se vztahovala k posílení urbánní dimenze ROP JZ jak na úrovni strategie, tak na úrovni 2. specifického cíle a prioritní osy zaměřené na stabilizaci a rozvoj měst a obcí tak, aby nesloužila pouze jako prostředek pro stabilizaci venkovských oblastí. Relevantní nařízení k SF Formální podoba a zaměření celého ROP JZ odpovídá požadavkům relevantních Nařízení Rady k implementaci SF EU. ROP JZ jako program financovaný z ERDF je v souladu se schválenými operacemi v rámci cíle Konvergence. NSRR Národní strategický referenční rámec (NSRR) je chápán jako průnikový dokument mezi národními a evropskými strategickými dokumenty (především SOZS). Zároveň je nadřazeným dokumentem ke všem operačním programům, které z něj vycházejí a naplňují jeho jednotlivé specifické cíle a priority. ROP JZ v tomto směru splňuje výše uvedené požadavky a přispívá k naplňování všech 4 specifických cílů NSRR, s důrazem zejména na poslední z nich tj. vyvážený rozvoj území, který je nejvýznamnější oblastí intervencí pro všechny ROP. Národní program reforem Národní program reforem (NPR) je jedním ze série jednotných národních dokumentů zpracovávaných členskými zeměmi EU, které mají podpořit naplňování Lisabonské strategie na národní úrovni. Obecně se zabývá podporou hospodářského růstu a zvyšování zaměstnanosti. Je však nutné zdůraznit, že jen část tohoto dokumentu se váže k oblastem podporovaným ze SF EU a opět jen část z nich je možné podporovat v rámci ROP. Oceňujeme snahu autorů ROP JZ explicitně popsat přímé vazby mezi ROP JZ a NPR, ovšem podle našeho názoru jsou z podstaty nastavení celého systému implementace SF EU možnosti ROP naplňovat cíle NPR jen omezené. Program rozvoje venkova (EAFRD) Provázanost ROP JZ s EAFRD je velice komplikovaná. Zásadním problémem v tomto smyslu je paralelní tvorba operačních programů a Programu rozvoje venkova. V průběhu tvorby těchto dokumentů proběhlo na úrovni NSRR řada jednání k možným překryvům a vzájemné komplementaritě. Docházelo tak k četným úpravám a vzájemným interakcím na DHV CR, spol. s r.o. 16

17 obou stranách. Zpracovatelům ROP JZ se podařilo vzájemné překryvy odstranit. Z pozice ex-ante hodnotitele navíc velmi oceňujeme souhrn vypořádání potenciálních překryvů s Programem rozvoje venkova u popisu jednotlivých prioritních os Zohlednění horizontálních témat Strategie ROP JZ zapracovává do svého znění v souvislosti s Nařízením Rady 1083/2006 a SOZS horizontální témata udržitelný rozvoj a rovné příležitosti. Popis promítnutí obou těchto témat do nastavení priorit, který je uveden ve strategii považujeme v této fázi za dostatečný. Doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost dalšímu zohledňování horizontálních témat, jejichž cílem je dále zvyšovat kvalitu předkládaných projektů, při zpracovávání navazujících prováděcích dokumentů ve vazbě na ROP JZ. Vedle těchto dvou horizontálních témat, které EU považuje za zásadní, bylo pro účely ROP JZ doplněno specifické horizontální téma rozvoj informační společnosti. Ex-ante hodnotitel souhlasí s tím, že rozvoj informační společnosti je jedním ze základních principů naplňování Lisabonské strategie, i s tím, že je účelné projekty zaměřené na tuto oblast zvýhodňovat. Na druhou stranu ovšem není zcela zřejmé, proč je pro tento účel vymezeno samostatné horizontální téma. Zpracovatel uvádí 3 oblasti, ve kterých by se toto specifické horizontální téma mělo projevit: širokopásmový přístup v regionech kultura a cestovní ruch interaktivní veřejné služby zejména pro znevýhodněné osoby Sám zpracovatel ROP přiznává, že na základě rozdělení kompetencí mezi TOP a ROP není možné v rámci ROP JZ podporovat zavádění širokopásmového internetu, protože to bude podporováno v IOP. Zavádění informačních technologií v oblasti kultury a cestovního ruchu je možné podporovat standardně v rámci jednotlivých prioritních os (což se v oblasti cestovního ruchu ostatně explicitně děje). Dalším důvodem v neprospěch tohoto specifického horizontálního tématu je i fakt, že základní horizontální téma rovné příležitosti podporuje mj. i osoby znevýhodněné špatnou dopravní dostupností, tj. v našich podmínkách obyvatele venkovských oblastí, a zároveň řeší problematiku tzv. digital divide, tj. propast mezi osobami, které mají přístup k moderním komunikačním a informačním technologiím a mají schopnost je užívat, a těmi, kteří touto výhodou nedisponují. Přestože tedy chápeme důvody, které zpracovatele vedly k zařazení dodatečného horizontálního tématu, domníváme se, že stejného efektu je možné docílit i bez něj a jeho zařazení pouze komplikuje strukturu programu. Doporučení k horizontálním tématům vyřadit specifické horizontální téma rozvoj informační společnosti DHV CR, spol. s r.o. 17

18 3.5 Hodnocení obsahu prioritních os Obecné hodnocení V předchozí hodnocené verzi ROP JZ byla úroveň popisu prioritních os shledána jako nedostatečná a dle názoru hodnotitele obtížně akceptovatelná ze strany EK. Popis prioritních os nesplňoval ani formální náležitosti dané Obecnými nařízeními k SF. Připomínky průběžného ex-ante hodnocení a jejich vypořádání zpracovatelem programu jsou uvedeny v následujícím rámečku. Vypořádání předešlých doporučení: Upravit strukturu popisu priorit tak, aby respektovala Obecná nařízení ke SF a metodiku MMR (doplnit návrh hodnotitele) zohledněno Zásadním způsobem přepracovat text popisu priorit, zejména v subkapitolách Výchozí stav, Strategie pro dosažení cílů a Zaměření podpory platí pro všechny prioritní osy částečně zohledněno Zpracovatel zohlednil požadavek na formální strukturu popisu prioritních os a ten tak v tomto směru odpovídá požadavkům na něj kladeným. V této souvislosti ovšem doporučujeme, aby v popisu prioritních os bylo v souladu s metodikou MMR (Metodika pro přípravu programových dokumentů pro období ) využíváno namísto hlavního cíle termínu globální cíl, který je využíván i na úrovni celého programu, kde plní stejnou roli jako na úrovni jednotlivých prioritních os. Z obsahového hlediska popisu priorit postrádáme zejména v některých prioritních osách (1 a 2) podrobnější výčet podporovaných aktivit. Ten sice v popisu nechybí (i když právě u prioritních os 1 a 2 není uvedeno, že se jedná o podporované aktivity), ovšem je jen velice hrubý a nedává ucelený obrázek o celkovém zaměření podpory. To je možné zohlednit buď již přímo ve znění ROP JZ nebo eventuálně v rámci prováděcího dokumentu, kde bude nutné jednotlivé podporované aktivity dále rozpracovat. Výzva k přepracování textu popisu priorit byla též zohledněna, ovšem některé problematické pasáže v textu, jmenovitě vytýkané v průběžném hodnocení, byly zachovány v původním znění. Toto doporučení průběžného ex-ante hodnocení tak bylo zohledněno jen částečně, nicméně hodnotitel oceňuje kvalitativní posun oproti předchozí verzi. Obecné doporučení k popisu prioritní os: v popisu prioritní os nahradit název části hlavní cíl termínem globální cíl Hodnocení jednotlivých prioritních os Prioritní osa 1: Dostupnost center Prioritní osa navazuje na problémy definované v situační analýze stejně tak jako na slabé stránky související s nevyhovující dopravní infrastrukturou obsažené ve SWOT analýze. Hodnotitel souhlasí s nutností investic do této oblasti. Prioritní osa Dostupnost center se dále dělí na 5 oblastí podpory: 1.1 Modernizace regionální silniční sítě DHV CR, spol. s r.o. 18

19 1.2 Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu 1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy 1.4 Rozvoj regionálních letišť 1.5 Rozvoj místních komunikací Oproti předcházející verzi došlo k úpravě struktury oblastí podpory, přičemž se jejich počet zvýšil o jednu. Připomínky průběžného hodnocení aktualizované na současnou podobu dokumentu jsou obsaženy v následujícím rámečku: Vypořádání předešlých doporučení: Vyřadit samostatné oblasti podpory 1.4 a 1.5 nezohledněno považováno za regionální priority Zvážit vyřazení výstavby silnic II. a III. třídy z podporovaných aktivit v OP 1.1. nezohledněn argument výrazné finanční náročnosti Přeřadit podporu zpracování koncepcí, programů a projektů v oblasti dopravy do prioritní osy 4 Technická asistence nezohledněno se souhlasem hodnotitele Prověřit průchodnost projektů zaměřených na modernizace regionálních železničních stanic nezohledněno se souhlasem hodnotitele Po jednáních mezi zpracovatelem, hodnotitelem a zástupci regionu NUTS 2 Jihozápad hodnotitel již netrvá na přeřazení podpory zpracování koncepcí, programů a projektů v oblasti dopravy do prioritní osy 4. Zcela jiný charakter této intervence oproti ostatním oblastem podpory v rámci prioritní osy Dostupnost center bude však muset být následně zohledněn při tvorbě prováděcího dokumentu a nastavování implementačních mechanismů. Zároveň ex-ante hodnotitel souhlasil se zachováním možnosti podpory projektů zaměřených na modernizace regionálních železničních stanic a na základě průběžných jednání mezi ČD a kraji tuto možnost naopak vítá. Nelze ovšem přehlédnout, že vzhledem k finanční alokaci pro ROP JZ a s ohledem na závažnost a rozsah problémů, které mají být v rámci této prioritní osy řešeny, jsou cíle této prioritní osy příliš ambiciózní. Hodnotitel z tohoto důvodu nadále navrhuje zvážit vyřazení oblasti podpory 1.4, tj. rozvoj regionálních letišť. Vnímáme, že pro zástupce regionu NUTS 2 Jihozápad je tato oblast prioritou, nicméně náročnost tohoto typu projektů je podle našeho názoru mimo finanční rámec ROP JZ a její význam pro region je z našeho pohledu ve srovnání s ostatními oblastmi podpory diskutabilní. Navíc důvody, proč by měla být tato oblast podporována, se neobjevují v situační analýze regionu. Této oblasti je věnována pouze parciální pozornost (viz kapitola 3.2.2). Proto se domníváme, že zařazení této oblasti působí nekoncepčně a účelově. Za neopodstatněné považujeme také zařazení samostatné oblasti podpory Rozvoj místních komunikací. Tento typ intervence obecně není relevantní z pohledu cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU (viz SOZS) a lze předpokládat, že nebude akceptovatelný z pozice EK. Nechceme problematiku místních komunikací vyřazovat z podporovatelných aktivit zcela kvůli případům, kdy oprava místní komunikace má význam u projektů komplexnějšího charakteru jako např. pro revitalizace upadajících areálů, pro rozvoj infrastruktury cestovního ruchu nebo pro projekty revitalizací center měst. Toho je DHV CR, spol. s r.o. 19

20 možné docílit zařazením oprav a výstavby místních komunikací mezi podporované aktivity v ostatních oblastech podpory i u jiných prioritních os, což ostatně zpracovatel již zohlednil (viz např. oblast podpory 2.1). Plošnou podporu tohoto typu projektů v rámci samostatné oblasti podpory však i nadále nedoporučujeme mimo jiné i v rámci naplnění principu koncentrace zdrojů. Prioritní osa 2: Stabilizace a rozvoj měst a obcí Tato prioritní osa nejvíce ze všech zdůrazňuje územní rozměr intervencí doporučovaný v rámci SOZS a vhodný zejména pro ROP. Pro tuto prioritní osu také platí, že je ze všech prioritních os nejšířeji zaměřená. To je dáno širokým spektrem podporovaných aktivit, které však úzce souvisí s charakterem podporovaných projektů. Druhým důvodem je ovšem i volba zpracovatele ROP, který do této prioritní osy zahrnul podporu velice různorodých území a typů projektů (dle velikosti, zaměření, typu podpory, atd.). Prioritní osa zahrnuje 5 oblastí podpory: 2.1 Integrované projekty rozvojových center 2.2 Revitalizace částí měst a obcí 2.3 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství 2.4 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci 2.5 Rozvoj zdravotnické péče I v rámci této prioritní osy došlo oproti předcházející verzi ROP JZ k úpravě struktury oblastí podpory, přičemž i zde se jejich počet zvýšil o jednu. Přidání jedné oblasti podpory bylo dáno obsahovým zdůrazněním urbánní politiky a pro účely řešení čistě městských problémů tak byla vyčleněna oblast podpory 2.1, která také nejvíce využívá integrovaného přístupu k řešení projektů. Připomínky průběžného hodnocení aktualizované na současnou podobu dokumentu jsou obsaženy v následujícím rámečku: Vypořádání předešlých doporučení: Změnit název prioritní osy nezohledněno Změnit název oblastí podpory 2.3 a 2.4 v zájmu konzistence s typem podpory z ERDF zohledněno Přepracovat návrh intervencí tak, aby byla posílena urbánní dimenze programu a zajištěn územně integrovaný přístup k podpoře měst zohledněno Vzhledem k tomu, že zpracovatel ROP nezohlednil doporučení na změnu názvu prioritní osy, upozorňuje hodnotitel na to, že pojem město je formálně podmnožinou pojmu obec. Název prioritní osy, stejně tak jako název oblasti podpory 2.2, využívající oba tyto pojmy tak působí nejednoznačně a vyvolává pochybnosti o jasném zacílení podpory. V rámci této prioritní osy je uplatňován územně diferencovaný přístup. Ten je relativně striktně definován u oblasti podpory 2.1, kde jsou vyjmenována jako podporovatelná pouze krajská města a okresní města v Jihočeském kraji. V popisu prioritní osy přitom vůbec není vysvětleno, proč došlo k takovému výběru, a na základě jakých kritérií. Hodnotitel v tomto DHV CR, spol. s r.o. 20