Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra systematické teologie Diplomová práce 2010 Lenka Černohorská

2 Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra systematické teologie Křesťanská výchova Lenka Černohorská Morální aspekty podnikání Diplomová práce Vedoucí práce: ThLic. ICLic. Vladimír Filo 2010

3 Obsah Úvod Vymezení základních pojmů Morálka a morální teologie Úloha morální teologie Vědecký výklad morální teologie Povolání věřících v Krista Etika Vztah mezi etikou a morálkou Podnikání Vývoj podhledu na vztah morálky a podnikání Starověk Středověk Novověk léta 20. století v ČR Podnikatelská etika Etický kodex Trvání kodexů Podstata a význam etických kodexů Typy etických kodexů Úloha a význam etických kodexů Námitky proti etickým kodexům Výhody etických kodexů Současnost Charakteristika CSR Pyramida společenské odpovědnosti firem Motivace Teoretické přístupy zahrnující společenskou odpovědnost Stakeholders teorie Stockholedr teorie Uplatňovaní CSR... 54

4 3.5.8 Důvody přijetí společenské odpovědnosti firem Standardy spojené se společenskou odpovědností firem Oblasti konfliktů morálky a podnikání Práce Mzda Spravedlivá mzda a její kritéria Etické aspekty práce v podnikání Diskriminace Nezaměstnanost Kapitál Kapitál a práce Půda - životní prostředí Výhoda Závěr Seznam obrázků a tabulek Seznam použitých zkratek Bibliografie... 85

5 Úvod Současné podnikatelské prostředí, prošlo významným vývojem, který změnil dnešní podobu, charakter a vnímání základních funkcí podniku a podnikání. Prostřednictvím stírání fyzických hranic podniku i omezení jednotlivých trhů, tyto podmínky vyústily do dynamických a vysoce absorpčních globálních trhů s parametry nadnárodní konkurence a individualizované poptávky jednotlivých zákazníků. Na začátku 21. století má značný vliv globalizace ekonomiky. Globální trh je velmi úzce spojen s fungováním mechanismu globální konkurence a využití kapitálu v globálním rozsahu. Unikátnost vývojových trendů vychází ze skutečnosti, že rychlost změn, k nimž dochází turbulentní rychlostí, ovlivňuje oblast podnikání. V podmínkách globálního trhu je důležitá konkurenceschopnost, která je spojena s efektivním využitím kapitálu. Ten, kdo dnes studuje podnikovou ekonomiku, bude konfrontován s problémem zastoupení morálky v ekonomickém jednání. Otázka vztahu ekonomie a etiky není nová. Ve všech dobách byli lidé zabývající se podnikáním odkazovaní na své morální zásady. V minulém století byla hospodářská morálka předmětem veřejných diskuzí. Často k tomu daly podněty papežské encykliky např. Rerum novarum (1891) nebo Quadragesimo anno. (1931). V České republice v roce 1989 došlo k zásadním společenským, politickým a ekonomickým změnám, které se výrazně dotkly i systému podnikání. Česká Církev se snaží na tyto nové výzvy v podnikání reagovat a vydává v roce 2000 sociální list Pokoj a dobro. V souvislosti se současnou finanční krizí je morální odpovědnost zmiňována ještě častěji. Benedikt XVI. vícekrát ve svých proslovech upozorňuje, že za součastnou hospodářskou krizi může pokles morálních hodnot. Místopředseda Evropské komise Günter Verheugen deklaroval, že morálně odpovědné firmy budou v lepším postavení než ty, které se chovají amorálně. To vše jsou podměty, které mě vedly k napsání diplomové práce na téma Morální aspekty podnikání.

6 Závěr V následující kapitole jsou shrnuty poznatky, které jsem získala ze studia odborné literatury. Morálka není pouze zvyk nebo obyčej, ale je to také součást teologické vědy, která charakterizuje lidskou činnost, která nadpřirozenými prostředky směřuje k nadpřirozenému cíli. Poukazuje na to, jakým způsobem a za jakých okolností je jednání hodnoceno jako dobré. Jejím úkolem je poučit člověka jak má žít, aby napodoboval Boha. Materiálním předmětem morální teologie jsou lidské skutky. Formálním předmětem je potom vztah těchto skutků k nadpřirozenému cíli. Mezi prameny morální teologie patří: Písmo svaté, tradice, učitelský úřad, učení teologů a Církevních otců. Ze vztahu mezi etikou a morálkou můžeme konstatovat, že morálka směruje k nadpřirozenému cíli a předpokládá zjevení, které posuzuje nadpřirozenou vírou a používá nadpřirozené milosti. Naproti tomu cílem etiky je přirozený cíl, za použití přirozených prostředků rozumu. Morální teologie předpokládá jako základ principy etiky. Klíčové otázky etiky jsou vymezeny posouzením jednání: co je dobré a co je spravedlivé. Těmito zásadami by se mělo lidstvo řídit nejen v osobním životě, ale také, jak vyplývá z mnoha církevních dokumentů, i v oblasti podnikání. Podnikání nemá být činností prováděnou pouze za účelem dosažení zisku, ale má sloužit společnému dobru celé lidské společnosti. Vztah morálky a podnikání je popsán již ve Starém zákoně. Není to tedy otázka položena až v dnešní době, ale hledáním odpovědi na vztahy morálky a podnikání se zabývali již myslitelé starověku, například babylonský král Chammurapi, který vydal Zákoník, který upravuje i podnikatelské vztahy. Aristoteles souhlasí s tvorbou zisku, který následně slouží k zabezpečení života, ale již odsuzuje neúměrné obohacování a nadměrné shromažďování peněz. Otázkám podnikání a morálky se věnují filozofové, teologové i ekonomové. Konec 20. století je spojen s pojmem podnikatelská etika, která je různě definována. Vychází z obecných morálních norem společnosti. V tomto období se začíná hovořit o etickém kodexu, který napomáhá řízení podniku v každodenním rozhodování, zvyšuje důvěru zákazníků a dodavatelů, vede řídící pracovníky k zamyšlení nad způsobem

7 činnosti podniku a jeho poměru ke společnosti a okolí, dbá o hodnoty, které jsou ve společnosti uznávané. V současné době je trendem firem aplikovat do své strategie společenskou odpovědnost firem, ve které jde především o harmonizaci ekonomických, sociálních a environmentálních oblastí. V oblasti společenské odpovědnosti můžeme rozlišit čtyři základní stupně: ekonomický, legální, etický a filantropický, které na sebe navazují vzestupném sledu. Střety morálky a podnikání mohou vznikat například v těchto oblastech: práce, půda, kapitál. Práce neznamená jen činnost, kterou vykonávají lidé na výrobu a směnu zboží nebo poskytování služeb, ale odlišuje člověka od ostatních tvorů, neboť člověk je Bohem určený k tomu, aby si podmanil zemi. Člověk pracuje nejen z nutnosti, ale z přirozenosti. Práce přispívá k neustálému rozvoji vědy a techniky, vzestupu kultury a mravní úrovně společnosti. Morální konflikty mohou nastat v případech, když se stane člověk nezaměstnaný, nebo nemá náležitou odměnu za práci, dále to může být diskriminace, sociální opatření, bezpečnostní a hygienické normy aj. K plnění svých cílů potřebuje podnik nejen kvalifikované zaměstnance, ale i majetek, který musí mít kapitálovou strukturu, tj. prameny, ze kterých majetek vznikl. Správný vztah k majetku závisí na životním postoji člověka. Morální problémy vznikají v oblasti vztahů k soukromému a společnému vlastnictví. V současné době je velmi aktuální vztah ekonomie a životního prostředí. Země je dar od Boha a je daný člověku k odpovědnému užívání vůči budoucím generacím. Člověk má zemi chránit, obdělávat a zúrodňovat. Podnikání může životní prostředí hodně ovlivnit, může prostředí ničit a devastovat, ale může ho i zušlechťovat a chránit. Na toto životní prostředí působí především nevhodná technika a energetika, násilná doprava, zemědělství, zneužívání živé a neživé přírody, drancování neobnovitelných přírodních zdrojů, kyselé deště, znečištění moří, ubývání lesů aj. Tyto oblasti se v podnikání upravují pomocí standardů ISO a EMAS. Výzkumy provedené v oblasti vztahů morálky a podnikání ukazují, že morální hodnoty v podnikání jsou konkurenční výhodou. Firmě se posiluje image, roste spokojenost zákazníků i zaměstnanců, snižují se transakční náklady. Zlepšují se vztahy se všemi skupinami stakeholders, tj. se zainteresovanými skupinami. Z výše uvedeného vyplývá, že uplatňování morálních aspektů podnikání je v zájmu celé společnosti. Bez dodržování morálních zásad nelze v ekonomické sféře legálně

8 uskutečňovat žádný podnikatelský záměr, protože podniky nemohou dlouhodobě předstírat etické a legální chování. Vrcholem a cílem hospodářského života není a nemůže být nic jiného a nikdo jiný než člověk. Bůh dává člověku sílu bojovat a trpět z lásky ke společnému dobru. Apoštol Pavel v listě Římanům vybízí všechny lidi: Mějte v ošklivosti zlo a přidržujte se dobra.