R O Z H O D N U T Í. I. o opatření k nápravě

Transkript

1 *KUCBX00IEITV* KUCBX00IEITV O D B O R Ž I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í, Z E M Ě D Ě L S T V Í A L E S N I C T V Í Čj.: KUJCK 72596/2015/OZZL Sp.zn.: OZZL 41819/2015/makr datum: vyřizuje: Ing. Martina Krejčová telefon: R O Z H O D N U T Í I. o opatření k nápravě Krajský úřad Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví (dále jen krajský úřad ), jako příslušný správní úřad podle 67 odst. 1 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění a 33 písm. i) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v platném znění ukládá podle 19b odst. 1 zákona o integrované prevenci opatření k nápravě právnické osobě Teplárna Tábor, a.s. se sídlem U Cihelny 2128, Tábor, IČO (dále jen provozovatel ) na základě zjištění z provedeného přezkumu ukončeného dne doručením námitek, pro zařízení Teplárna Tábor, a.s. Výroba a rozvod tepla a elektřiny (dále jen zařízení ). Provozovatel provede tato opatření k nápravě: 1) U kotle K 1.4 a kotle K1.6 budou plněny emisní limity pro SO mg/m 3, NO x 450 mg/m 3, TZL 50 mg/m 3 a CO 175 mg/m 3. Termín: dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí 2) Pro kotel K 1.7 budou plněny emisní limity pro SO mg/m 3, NO x 200 mg/m 3, TZL 30 mg/m 3 a CO 175 mg/m 3. Termín: dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí 3) Od se mění pro kotel K 1.7 hodnota emisního limitu pro TZL na 25 mg/m 3. II. o změně integrovaného povolení Krajský úřad Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví (dále jen krajský úřad ), jako příslušný správní úřad podle 67 odst. 1 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném Stránka 1

2 znění a 28 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v platném znění mění podle 19a odst. 3 zákona o integrované prevenci integrované povolení číslo jednací KUJCK 28069/2006 OZZL/24/Hl/R ze dne , ve znění změny č.j.: KUJCK 16147/2008 OZZL/5/Eg ze dne , změny č.j.: KUJCK 28100/2008 OZZL/4/Str ze dne , změny č.j.: KUJCK 31789/2009 OZZL/3/Str ze dne , změny č.j.: KUJCK 14607/2010 OZZL/6/Str ze dne , změny č.j.: KUJCK 36011/2010 OZZL/3/Str ze dne , změny č.j.: KUJCK 22770/2011 OZZL/3/Str ze dne , změny č.j.: KUJCK 41820/2011 OZZL/2/Eg ze dne , změny č.j.: KUJCK 24892/2012 OZZ/5/Eg ze dne a změny č.j.: KUJCK 67632/2013 OZZ/7/Hav ze dne (dále jen integrované povolení ), vydané právnické osobě Teplárna Tábor, a.s. se sídlem U Cihelny 2128, Tábor, IČO (dále jen provozovatel ) pro zařízení Teplárna Tábor, a.s. Výroba a rozvod tepla a elektřiny (dále jen zařízení ) následovně: 1) V části Popis zařízení a popis umístění zařízení: se hodnota 72 m nahrazuje hodnotou 74 m. 2) Za větu Na každém z kotlů K 1.4 až K 1.7 je instalováno zařízení pro kontinuální měření emisí základních znečišťujících látek. se vkládá věta v tomto znění: Kotle K 1.4, K 1.5 a K 1.6 jsou v období od do v režimu 39 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. 3) Za nadpis Sklad chemických látek se vkládá věta v tomto znění: Sklad kyseliny chlorovodíkové (31%) a hydroxidu sodného (50%). 4) Text včetně nadpisu Dieselagregát se ruší a nahrazuje se textem: Dieselagregát Náhradní zdroj elektrické energie o jmenovitém tepelném příkonu 344 kw. Dieselagregát je veden jako záložní zdroj a jeho provoz nepřesahuje 300 hod/rok. 5) Na konec textu kapitoly Související technické a technologické jednotky se přidává odstavec v tomto znění: Akumulační nádrže na horkou vodu Systém akumulace umožňuje optimalizaci výroby elektrické energie a tepla tak, že se výroba energií stává účinnější a ekologičtější. Jedná se o 6 venkovních stojatých nádrží o objemu 100 m 3. 6) Text bodu A.1 Ovzduší se ruší a nahrazuje se textem: A.1.1 Emisní limity a další podmínky provozování kotle K 1.4 a) Emisní zdroj Látka nebo Emisní limit Vztažné ukazatel v mg/m 3 podmínky Četnost měření Kotel K 1.4 SO A kontinuální měření Palivo: hnědouhelný NO x 450 A kontinuální měření generátorový dehet; TZL 50 A kontinuální měření topný olej CO 175 A kontinuální měření kyslíku v odpadním plynu 3% pro kapalná paliva b) Správnost údajů kontinuálního měření se ověří jednorázovým měřením 1x za kalendářní rok. c) Každé 3 kalendářní roky bude provedena kalibrace kontinuálního měření emisí. Stránka 2

3 d) V případě, že dodavatel kapalného paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu na takové úrovni, že při spalování nedojde k překročení emisního limitu, lze od kontinuálního měření SO 2 upustit. e) Jednorázové měření se provádí po prvním uvedení stacionárního zdroje do provozu; po každé změně paliva; po každém zásahu do konstrukce nebo vybavení stacionárního zdroje, který by mohl vést ke změně emisí. A to nejpozději do 3 měsíců od vzniku některé z těchto skutečností. A.1.2 Emisní limity a další podmínky provozování kotle K 1.5 a) Emisní zdroj Látka nebo Emisní limit Vztažné ukazatel v mg/m 3 podmínky Četnost měření Kotel K 1.5 SO A kontinuální měření Palivo: hnědouhelný NO x 450 A kontinuální měření generátorový dehet; TZL 50 A kontinuální měření topný olej CO 175 A kontinuální měření kyslíku v odpadním plynu 3% pro kapalná paliva b) Správnost údajů kontinuálního měření se ověří jednorázovým měřením 1x za kalendářní rok. c) Každé 3 kalendářní roky bude provedena kalibrace kontinuálního měření emisí. d) V případě, že dodavatel kapalného paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu na takové úrovni, že při spalování nedojde k překročení emisního limitu, lze od měření SO 2 upustit. Provozovatel v tomto případě pak pro stanovení emisí použije hodnot emisních faktorů dle platné legislativy e) Jednorázové měření se provádí po prvním uvedení stacionárního zdroje do provozu; po každé změně paliva; po každém zásahu do konstrukce nebo vybavení stacionárního zdroje, který by mohl vést ke změně emisí. A to nejpozději do 3 měsíců od vzniku některé z těchto skutečností. A.1.3 Emisní limity a další podmínky provozování kotle K 1.6 a) Emisní zdroj Látka nebo Emisní limit Vztažné ukazatel v mg/m 3 podmínky Četnost měření Kotel K 1.6 SO A kontinuální měření Palivo: hnědouhelný NO x 450 A kontinuální měření generátorový dehet; TZL 50 A kontinuální měření topný olej CO 175 A kontinuální měření kyslíku v odpadním plynu 3% pro kapalná paliva b) Správnost údajů kontinuálního měření se ověří jednorázovým měřením 1x za kalendářní rok. c) Každé 3 kalendářní roky bude provedena kalibrace kontinuálního měření emisí. d) V případě, že dodavatel kapalného paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu na takové úrovni, že při spalování nedojde k překročení emisního limitu, lze od měření SO 2 upustit. Provozovatel v tomto případě pak pro stanovení emisí použije hodnot emisních faktorů dle platné legislativy. e) Jednorázové měření se provádí po prvním uvedení stacionárního zdroje do provozu; po každé změně paliva; po každém zásahu do konstrukce nebo vybavení stacionárního zdroje, který by mohl vést ke změně emisí. A to nejpozději do 3 měsíců od vzniku některé z těchto skutečností. A.1.4 Emisní limity a další podmínky provozování kotle K 1.7 a) Podmínky platné do Emisní zdroj Látka nebo Emisní limit Vztažné Četnost měření Stránka 3

4 ukazatel v mg/m 3 podmínky SO A kontinuální měření NO Kotel K 1.7 x 200 A kontinuální měření TZL 30 A kontinuální měření Palivo: hnědé uhlí CO 250 A kontinuální měření Hg* nestanoven B 1x kalendářní rok** kyslíku v odpadním plynu 6% pro pevná paliva B- koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek *- rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako rtuť **- provádí se nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření b) Podmínky platné od Emisní zdroj Látka nebo Emisní limit Vztažné ukazatel v mg/m 3 podmínky Četnost měření SO A kontinuální měření NO Kotel K 1.7 x 200 A kontinuální měření TZL 25 A kontinuální měření Palivo: hnědé uhlí CO 250 A kontinuální měření Hg* nestanoven B 1x kalendářní rok** kyslíku v odpadním plynu 6% pro pevná paliva B- koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek *- rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako rtuť **- provádí se nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření c) Biomasa - slámové pelety a dřevní pelety - může být v kotli K 1.7 spoluspalována s uhlím v maximálním množství 20% hmotnostních. b) Správnost údajů kontinuálního měření se ověří jednorázovým měřením 1x za kalendářní rok. e) Každé 3 kalendářní roky bude provedena kalibrace kontinuálního měření emisí. d) Kromě pravidelného jednorázového měření se dále provede měření po prvním uvedení stacionárního zdroje do provozu; po každé změně paliva; po každém zásahu do konstrukce nebo vybavení stacionárního zdroje, který by mohl vést ke změně emisí. A to nejpozději do 3 měsíců od vzniku některé z těchto skutečností. A.1.5 Provozovatel nepřekročí níže uvedené emisní stropy Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Emisní strop v t/rok tuhé znečišťující látky 35 Kotle K 1.4, K 1.5 a K souhrn oxid siřičitý 360 oxidy dusíku 130 7) Bod D.2 se včetně textu vypouští a nahrazuje se textem: D.2 Provozovatel bude zařízení provozovat v souladu s Provozním řádem, obsahujícím soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárního zdroje, včetně opatření k předcházení, ke zmírňování průběhu a odstraňování důsledků havarijního stavu v souladu s podmínkami ochrany ovzduší (dále jen provozní řád ). Provozovatel do 2 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí krajskému úřadu předloží ve dvou výtiscích zpracovanou aktualizaci provozního řádu. 8) Bod G.7 se včetně textu vypouští. 9) Na konec kapitoly III. se přidává text v tomto znění: Stránka 4

5 3. Krajský úřad vydává provozovateli povolení provozu vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Integrované povolení tak nahrazuje rozhodnutí podle 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Odůvodnění Krajský úřad obdržel dne od provozovatele Teplárna Tábor, a.s., se sídlem: U Cihelny 2128, Tábor dokument Žádost o zařazení do přechodného režimu pro spalovací stacionární zdroje, kde uvádí, že je provozovatelem spalovacího zařízení o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 199,1 MW a vyrobené teplo je ve formě páry a horké vody dodáváno do soustavy centrálního zásobování teplem. Provozovatel udává, že v roce 2009, 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014 bylo množství dodaného tepla více než 90%. Provozovatel uvádí, že splňuje všechny podmínky k zařazení do přechodného režimu podle 39 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění (dále jen zákon o ochraně ovzduší ). V 39 zákona o ochraně ovzduší je uvedeno: 1) V období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2022 u spalovacích stacionárních zdrojů, jejichž celkový jmenovitý tepelný příkon stanovený podle 4 odst. 7 a 8 je od 50 MW do 200 MW včetně, u nichž bylo první povolení provozu vydáno před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána úplná žádost o první povolení provozu před tímto datem a které byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, není provozovatel povinen plnit specifické emisní limity pro oxidy dusíku, tuhé znečišťující látky a oxid siřičitý stanovené prováděcím právním předpisem nebo technickou podmínku nahrazující specifický emisní limit pro oxid siřičitý podle 4 odst. 6, pokud nejméně 50 % tepla dodávaného k využití ze stacionárního zdroje, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let, je dodáváno ve formě páry nebo horké vody do soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona. 2) O zařazení do přechodného režimu podle odstavce 1 musí provozovatel požádat krajský úřad nejpozději do 30. června Krajský úřad provede na základě žádosti odpovídající změnu jím vydaného povolení provozu. 3) Provozovatel spalovacích stacionárních zdrojů je povinen v období uvedeném v odstavci 1 dodržovat emisní limity a emisní stropy stanovené v povolení provozu a platné k 31. prosinci Pokud provozovatel splní podmínky dané zákonem, platí pro něj, že je povinen v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2022 dodržovat emisní limity a emisní stropy stanovené v povolení provozu a platné k 31. prosinci Vzhledem k tomu, že provozovatel tyto podmínky pro kotle K 1.4, K 1.5 a K 1.6 splnil, pokud nedojde ke změně integrovaného povolení nebo zákona, zůstávají pro něj emisní limity platné až do konce roku Pokud chce provozovat i po tomto roce, musí plnit zpřísněné limity uvedené v příslušných právních normách. Kotle K 1.7 se výše uvedený paragraf netýká, neboť se jedná o nový kotel. Krajský úřad vyhodnotil zaslanou písemnost jako ohlášení změny podle 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v platném znění. Na základě tohoto ohlášení krajský úřad provedl přezkum podle 18 odst. 6 písm. a) zákona o integrované prevenci. Současně krajský úřad provedl přezkum, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně integrovaného povolení podle 18 odst. 1 zákona o integrované prevenci a přezkum podle 18 odst. 2 písm. c) téhož zákona, kdy došlo ke změně příslušných právních předpisů. Přezkum byl proveden v souladu s 18 odst. 7 zákona o integrované prevenci přezkumem podkladů předložených provozovatelem. Z přezkumu byl sepsán protokol dne číslo jednací KUJCK 61258/2015/OZZL, spisová značka OZZL 41819/2015/makr. Provozovatel podal námitky proti kontrolnímu zjištění, které byly krajskému úřadu doručeny dne Vyřízení námitek je v souladu s 14 odst 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném znění, součástí tohoto odůvodnění. Na základě přezkumu závazných podmínek dospěl krajský úřad k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, ale že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení podle 19a odst. 3 zákona o integrované prevenci, v souladu s 19a odst. 4 zákona o integrované prevenci. Zároveň krajský úřad při přezkumu zjistil, že hodnoty emisních limitů byly v podmínkách integrovaného povolení uvedeny chybně, byly navýšeny nad zákonnou mez. K tomuto nedopatření došlo rozhodnutím ze dne , č.j.: KUJCK 41820/2011 OZZL/2/Eg, což bylo zjištěno až nyní, i když krajský úřad již k zařízení vydal rozhodnutí ze dne č.j.: KUJCK 24892/2012 OZZL/5/Eg a rozhodnutí ze dne č.j.: KUJCK 67632/2013 OZZL/7/Hav. Počet vydaných rozhodnutí však nijak nesnižuje potřebu nápravy tohoto stavu. Z toho důvodu krajský úřad zahájil řízení o opatření k nápravě, neboť v souladu 14 odst. 3 zákona o integrované prevenci nesmí být stanovené závazné podmínky provozu mírnější, než podmínky provozu, které by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů. Stránka 5

6 Krajský úřad oznámil v souladu s 47 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dopisem ze dne číslo jednací KUJCK 64394/2015/OZZL, spisová značka OZZL 41819/2015/makr zahájení řízení o opatření k nápravě a o změně integrovaného povolení. Krajský úřad tímto dopisem zároveň požádal o zaslání vyjádření příslušné správní úřady. Ve stanovené lhůtě krajský úřad žádné vyjádření neobdržel. Základní zpráva nemusí být zpravována, neboť v současné době nejsou naplněny určující podmínky stanovené v odstavci 1 4a zákona o integrované prevenci. V námitce k protokolu provozovatel znovu nesouhlasí s tím, že nový kotel K 1.7 není zahrnut do přechodného režimu podle 39 zákona o ochraně ovzduší a do tohoto režimu krajský úřad zahrnuje jen kotle K 1.4, K 1.5 a K 1.6. V protokolu již krajský úřad na tuto informaci reagoval a opětovně uvádí následující: Ve stanovisku MŽP se uvádí, že smyslem přechodného režimu je poskytnout provozovatelům nezbytný časový prostor pro realizaci investic k zajištění plnění nových emisních limitů. Přechodné režimy se týkají tzv. starých kotlů, pro které jsou k plnění přísnějších emisních limitů potřebné investice. Nikoli kotlů nově postavených, kde jsou stanoveny emisní limity již před výstavbou a kotle jsou schopny je plnit. Nelze stanovit emisní limit pro nový kotel na úrovni limitů pro staré kotle. Pro kotel K 1.7 byly stanoveny správné limity již před jeho uvedením do provozu. Že byly v průběhu provozu omylem navýšeny nad zákonnou mez, je politováníhodné, ale v tomto nezákonném stavu nelze setrvávat. A je na krajském úřadu, aby toto pochybení napravil. Což tímto činí. Provozovatel v protokolu uvádí, že výstavba nového kotle K1.7 byla zahájena s tím, že se za splnění stanovených limitů zaručil dodavatel kotle ČKD DIZ Praha. Ale po několikanásobném překročení termínů předání nebyl dodavatel schopen dokončit dostavbu, tak s ním byla ukončena spolupráce. Provozovatel provedl veškeré dokončovací práce a zabezpečil kolaudaci k Jenže první roky provozu ukázaly, že tento nový kotel plní tyto limity jen za cenu enormního přetěžování. Krajský úřad k výše uvedenému konstatoval, že do právních vztahů mezi dodavatelem kotle a provozovatelem krajský úřad nezasahuje. Kotel byl zkolaudován proto, že bylo zřejmé, že provozovatel bude plnit zákonné limity. Pokud by limity neplnil, kolaudace by nebyla možná. Pokud je kotel schopen limity plnit, bude je plnit. Případné přetěžování kotle není věcí krajského úřadu. Pokud limity schopen plnit není, pak nemůže být provozován. Pokud provozovatel provozoval kotel tak, že plnil limity mírnější, než jaké ukládají právní normy, což mu bylo nedopatřením uvedeno v integrovaném povolení, pak provozovatel poškozen nijak nebyl, a lze dovodit, že se pro provozovatele jednalo o výhodnou situaci. Ale životní prostředí bylo znečišťováno nad míru nezbytně nutnou, což není v souladu s ochranou životního prostředí, kterou příslušné právní normy řeší. Ochrana životního prostředí a zdraví obyvatel je veřejným zájmem. V odůvodnění ke změně limitů se v rozhodnutí ze dne , č.j.: KUJCK 41820/2011 OZZL/2/Eg uvádí, že tato změna proběhla z důvodu změny kategorie zdroje. V té době ale v právních předpisech k žádné změně nedošlo a ani v zařízení nedošlo k fyzické změně. Je tedy zřejmé, že jde o omyl Ing. Egnera, který rozhodnutí vyřizoval. K navýšení hodnot emisních limitů došlo pouze u některých znečišťujících látek, a to jen u kotlů K 1.4, K 1.6 a K 1.7, nikoli u kotle K 1.5. Ing. Egnera se není možné zeptat na jeho názor, neboť se odstěhoval do zahraničí. Dále provozovatel v protokolu uvádí, že přechod zpět na zákonné limity by zhoršil provozní spolehlivost dodávek tepla. K tomu krajský úřad uvedl, že kotel K 1.7 není jediným zařízením provozovatele. V místě jsou ještě kotle K 1.4, K 1.5 a K 1.6 a dále provozovatel provozuje ještě špičkovou kotelnu TTA2. Pokud tedy potřebuje provozovatel kotel K 1.7 upravit, může po tu dobu dodávku tepla pokrýt provozem ostatních zařízení. Provozovatel má tato zařízení z toho důvodu, aby v případě výpadku zařízení nebo oprav nedošlo zároveň přerušení dodávek tepla. Nicméně, jakým způsobem zajistí provozovatel plnění emisních limitů, není věcí krajského úřadu. Krajský úřad znovu uvádí, že přechodný režim slouží k tomu, aby bylo možné nashromáždit potřebné investice na úpravu starých kotlů tak, aby byly schopny plnit přísnější emisní limity. Nikoli na úpravu kotlů nových, pro které jsou přísnější emisní limity přímo stanoveny v právních předpisech. Provozovatel tak nemůže postavit nový kotel, který tyto limity plnit neumí. Námitku krajský úřad shledal jako nedůvodnou. V další námitce provozovatel uvádí, že emisní limity jsou pro jednotlivé kotle stanoveny podle celkového příkonu, s čímž u kotle K 1.7 nesouhlasí. Krajský úřad k tomu sděluje, že postupoval v souladu s přílohou č. 2 vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, v platném znění (dále jen vyhláška č. 415/2012 Sb.), kde se uvádí, že specifické emisní limity jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu. Námitku krajský úřad shledal jako nedůvodnou. K námitce provozovatele ohledně vazby stanovených emisních limitů a Přechodného národního plánu České republiky schváleného krajský úřad cituje z tohoto dokumentu: Cílem Přechodného národního plánu je prostřednictvím postupného snižování celkových ročních emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze spalovacích stacionárních zdrojů zahrnutých Stránka 6

7 do Přechodného národního plánu, dosáhnout připravenosti na plnění emisních limitů stanovených s účinností od 1. ledna 2016 ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, a to nejpozději k 1. červenci K dosažení výše uvedeného cíle slouží emisní stropy pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku, které budou těmto spalovacím stacionárním zdrojům stanoveny krajskými úřady v integrovaných povoleních jak závazné podmínky provozu. Tyto emisní stropy jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto plánu. Jejich součty uvedené v příloze č. 5 k tomuto plánu pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku jsou pro Českou republiku nepřekročitelné. Česká republika se rozhodla pro využití přechodného národního plánu, neboť by u dotčených spalovacích stacionárních zdrojů z časových důvodů nebylo možné zrealizovat investice nezbytné k zajištění plnění nových emisních limitů od 1. ledna Jak je zřejmé, Přechodný národní plán České republiky se netýká nových kotlů, které jsou schopné plnit přísné emisní limity, ale kotlů takzvaně starých, které by přísnější emisní limity plnily ze dne na den jen obtížně. Proto má provozovatel také v integrovaném povolení již od roku 2007 stanoveno, že bude plnit plán snížení emisí znečišťujících látek a pro kotle K 1.4, K 1.5 a K 1.6 má stanoven emisní strop pro látky TZL, SO 2 a NO x. Jak provozovatel dobře ví, emise z kotle K 1.7 nikdy nebyly zahrnuty do tohoto emisního stropu. A ani být zahnuty nemohly, jak z výše uvedeného vyplývá. Mimo to, krajský úřad konstatuje, že se ve stanovisku MŽP uvádí, že zdroje, které již jsou do Přechodného národního plánu České republiky zařazeny, nabytím právní moci změny integrovaného povolení, která tomuto zdroji umožní využití přechodného režimu podle 39, přestávají být součástí Přechodného národního plánu České republiky. Krajský úřad tedy musí upozornit provozovatele, že se ho tato skutečnost týká a to přímo v souvislosti s tímto rozhodnutím, neboť provozovatel si o zařazení do přechodného režimu podle 39 zákona o ochraně ovzduší dne sám požádal, viz výše. Stále však platí, že se uvedené netýká kotle K 1.7, neboť byl zkolaudován jako kotel, který je schopen plnit emisní limity pro nové kotle a také je plnil. Námitku krajský úřad shledal jako nedůvodnou. Krajský úřad v souladu s 19b odst. 1 zákona o integrované prevenci uložil opatření k nápravě týkající se emisních limitů. Hodnoty emisních limitů byly v podmínkách integrovaného povolení uvedeny chybně (viz výše), což bylo v rámci posledního přezkumu zjištěno. Proto jsou hodnoty upraveny tak, aby byly v souladu s 14 odst. 3 zákona o integrované prevenci závazné podmínky provozu nesmí být mírnější než podmínky provozu, které by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů. V kapitole Popis zařízení a popis umístění zařízení: byla na žádost provozovatele upravena výška komínu ze 72 m na 74 m. V téže kapitole byla za větu Na každém z kotlů K 1.4 až K 1.7 je instalováno zařízení pro kontinuální měření emisí základních znečišťujících látek doplněna věta Kotle K 1.4, K 1.5 a K 1.6 jsou v období od do v režimu 39 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Odůvodnění viz výše. Text byl na žádost provozovatele rozšířen za nadpisy Sklad chemických látek a Dieselagregát. Na konec kapitoly s názvem Související technické a technologické jednotky byl doplněn na žádost provozovatele odstavec s nadpisem Akumulační nádrže na horkou vodu. Bod A.1 Ovzduší byl zpřehledněn a upraven. V bodu A.1.1 a A.1.3 byla opravena omylem zapsaná hodnota emisního limitu TZL 100 mg/m 3 na původní a správnou hodnotu 50 mg/m 3. Tato změna byla v odůvodnění rozhodnutí ze dne navázána na změnu kategorie zdroje, ke které nedošlo ani v reálu, ani z důvodu změny v legislativě. Evidentně se jedná o chybu, která však provozovatele nijak nepoškodila. Navrácením k původnímu limitu krajský úřad napravuje současný stav. Bod A kotel K 1.5 není provozován. Pokud není provozován, nemůže být ani prováděno měření emisí. Podmínky jsou stanoveny pro případ znovuuvedení kotle K 1.5 do provozu. V bodu A.1.4 byly pro nově postavený kotel K 1.7 s vlastním kontinuálním měřením emisí opraveny chybně napsané hodnoty emisních limitů. Správné limity byly pro kotel K 1.7 stanoveny již v rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení ze dne , a to pro SO mg/m 3, NO x 200 mg/m 3, TZL 30 mg/m 3 a CO 250 mg/m 3. Kotel nebyl do plánu snižování emisí zahrnut z toho důvodu, že se jednalo o zcela nový kotel, který měl plnit emisní limity pro budoucí nové zdroje znečišťování ovzduší. Provozovatel tedy již před uvedením kotle do provozu věděl, jaké limity budou muset být plněny. Tyto emisní limity jsou na stále stejné úrovni, nebyly legislativně měněny. Kotel byl uveden do trvalého provozu v roce V rozhodnutí ze dne byla ale provedena změna emisních limitů. Pro SO mg/m 3, NO x 400 mg/m 3, TZL 50 mg/m 3 a limit pro CO zůstal na 250 mg/m 3. Tato změna byla v odůvodnění navázána na změnu kategorie zdroje, ke které nedošlo ani v reálu, ani z důvodu změny v legislativě. Evidentně se jedná o chybu, která však provozovatele nijak nepoškodila. Navrácením k původnímu limitu krajský úřad napravuje současný stav. U kotlů nad 50 MW příkonu spalujících uhlí je nově v 3 odst. 4 vyhlášky č. 415/2012 Sb. uvedena povinnost provádět 1x ročně měření Hg a jejích sloučenin. Proto byla tato povinnost stanovena. Provozovatel má povoleno spoluspalování biomasy v kotli K 1.7. V současné době ale biomasa není spalována. A ani není její spoluspalování v dohledné době plánováno. Emisní limity stanovené pro její spoluspalování Stránka 7

8 vycházely ze špatného výpočtu. Z těchto důvodů byly tyto limity vypuštěny. Před tím, než bude provozovatel biomasu spalovat, si zažádá o stanovení emisních limitů pro její spoluspalování s uhlím. Rozdělení podmínek podle data do a od vychází z platných legislativních předpisů. Pravidelné jednorázové měření Cd, Hg, Pb, As, PCDD, PCDF, PCB, PAH se podle současné legislativy již neprovádí. Bylo tedy vyškrtnuto. Jednorázové měření se provádí v souladu s 3 odst. 1 vyhlášky č. 415/2012 Sb. po prvním uvedení stacionárního zdroje do provozu; po každé změně paliva; po každém zásahu do konstrukce nebo vybavení stacionárního zdroje, který by mohl vést ke změně emisí, a to nejpozději do 3 měsíců od vzniku některé z těchto skutečností. Týká se to látek uvedených příloze 4 části A zákona o ochraně ovzduší pro spalovací zdroje, jejichž jmenovitý tepelný příkon je jednotlivě 50 MW a vyšší, a je spalováno tuhé nebo kapalné palivo. Podle odst zákona o integrované prevenci zůstávají povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů a správních aktů, které integrované povolení nezahrnuje, integrovaným povolením nedotčeny. V souladu s přílohou 4 zákona o ochraně ovzduší část B se kontinuální měření emisí oxidu siřičitého podle bodů 1.1. a 1.2. nevztahuje na spalovací stacionární zdroje spalující výlučně kapalné palivo, u kterého dodavatel paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu na takové úrovni, aby při spalování nebyl překročen emisní limit a pokud není spalovací stacionární zdroj vybaven odsiřovacím zařízením. V těchto případech se provádí jednorázové měření emisí. V souladu s odst zákona o integrované prevenci zůstávají povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů a správních aktů, které integrované povolení nezahrnuje, integrovaným povolením nedotčeny. Bod D.2 souvisí se zapracováním nových podmínek do provozního řádu. Bod G.7 byl vyškrtnut, protože se změnil obsah bodů, na které odkazoval. Kapitola III. byla rozšířena o bod 3., který souvisí s povolením provozu dieselagregátu, viz výše. Krajský úřad po provedeném řízení o změně integrovaného povolení rozhodl tak, jak je výše uvedeno. Poučení účastníka I. a II. Proti rozhodnutí o opatření k nápravě a proti rozhodnutí o změně integrovaného povolení lze podat odvolání k Ministerstvu životního prostředí, odboru výkonu státní správy II v Českých Budějovicích, ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, podáním učiněným u Krajského úřadu Jihočeský kraj, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví. Ing. Karel Černý vedoucí odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví otisk úředního razítka Účastníci řízení Teplárna Tábor, a.s., U Cihelny 2128, Tábor (DS) Na vědomí (po nabytí právní moci) Městský úřad Tábor, odbor životního prostředí, Žižkovo náměstí 2, Tábor, (DS) ČIŽP, oblastní inspektorát, U Výstaviště 16, Post Box 32, České Budějovice (DS) Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 10 Vršovice (DS) Krajská hygienická stanice, Na Sadech 25, České Budějovice (DS) Krajský úřad Jihočeský kraj, OZZL, oddělení ochrany ovzduší a nakládání s odpady zde Stránka 8