Na prahu Antropocénu: od prvních sídel po globální urbanizaci

Transkript

1 Na prahu Antropocénu: od prvních sídel po globální urbanizaci Ing. Pavel Holubec, Ph.D. Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze U3V

2 Evoluce urbánní formy II: od počátků modernity po globální urbanizaci 8

3 Milníky v historii urbanizace neolit mladší doba kamenná první trvalá sídla doba bronzová, první města zrod modernity, fosilní paliva doba železná, antika

4 Evoluce urbánní formy 12 archetypů měst: - šíří se světem jako druhy organismů [koncept složeniny-asembláže] - kontinuální vývoj + skokové mutace, ko-evoluce s vývojem společnosti počátek? 1. artikulace [0] populační a obchodní centrum [Çatal Hüyük Mohendžodaro- Jericho] starověk 1 starověké ekonomické centrum / městský stát [Uruk] 2 centrum starověké říše [Memfis Babylón] 3 starověká obchodní metropole [Atény Kartágo] 2. artikulace 4 starověká imperiální metropole [Řím] středověk 5 středověký městský stát / feudální město [Siena Lübeck Basilej] novověk 6 novověká obchodní metropole [Benátky Amsterdam] 7 novověká koloniální metropole [Londýn] [8] industriální region [Manchester Porůří Keihanshin Kladensko] 9 novověká národní metropole [Paříž Vídeň Berlín Moskva] 10 novověká obchodně-industriální metropole [New York Chicago] 11 post-industriální metropole [Los Angels] [12]mega-urbánní koridor [Tokio-Tokaidó, Bosh-Wash] 1. artikulace 2. artikulace

5 6: Benátky - Amsterdam novověká obchodní metropole informační a technologická převaha, umožňující využití marginálního území či specifické niky, ale i obranu před početně silnějšími konkurenty a soupeři (močály, loďstvo) centrum dálkového obchodu (privilegia, monopol) doprava vodními kanály (uzpůsobení města tehdy nejefektivnějšímu druhu dopravy) podpora umění, rychlé rozšíření knihtisku

6 Benátská republika (vznik) původ v 7. stol.. kdy se obyvatelé laguny spojili ve společné obraně před Longobardy, Huny a jinými nájezdníky na rozpadající se Západořímskou říši v 8. stol. postupné osamostatnění od Byzantské říše (formální přináležitost umožnila městu nestát se součástí jiných politických celků) r. 823 uloupeny ostatky sv. Marka z Alexandrie, který se od té doby stal patronem města v 9. stol se ze shluku sídel začalo rodit město, s opevněními, mosty a kamennými stavbami a narůstala i vojenská síla Benátek v 10. stol. získán první opěrný bod v Istrii (Capodistria)

7 Benátky

8 Benátská republika (vzestup) cca r vítězství nad Dalmácií a nad saracény, obléhajícími Byzantské město Bari v jižní Itálii obchodní privilegia (monopol na obchod mezi Svatou říší římskou a Orientem) účast na křížových výpravách (1124 po půlročním obléhání získán Tyros, díky vojenské pomoci autonomie v Jeruzalémském Království) křižácké státy = 1. pokus o Evropskou kolonizaci zámoří?

9 Benátky

10 Benátská republika (námořní velmoc) rivalita s Byzancí (nejprve obchodní privilegia, pak r vypuzeni Benátčané z území Byzance) r došlo k osamostatnění Zadaru od Benátek při 4. křížové výpravě (1202-4) Zadar dobit (neb křižáci neměli čím zaplatit za převoz, a dóže Enrico Dandolo jim nabídl toto) a poté vypleněna Konstantinopol, což prý bylo nejhanebnější a nejziskovější plenění města v historii Benátčané získali též velká území (Řecké ostrovy, větší část Konstantinopole, řadu Jadranských přístavů) dominance ve středomořském obchodu poté rivalita a války s Janovem ( stol.)

11 Marco Polo opouští Benátky (1271)

12 Benátská republika

13 Benátky

14 Benátská republika (obyvatelstvo) po velkém moru roku 1348 pokles ze obyv. na cca koncem 15. století obyvatel Benátek + další 2 miliony v její středomořské koloniální říši dnes , ale denně přítomno lidí

15 Amsterdam (počátky) počátky města ve 12. století, kdy zde rybáři postavili most přes řeku Amstel, pod kterým bylo stavidlo, chránící vesnici před záplavami 1275: zdejší obyvatelé získali právo volného průchodu Holandskem bez nutnosti platit mýto, což se stalo základem atraktivity města pro obchodníky, prodávající zde zboží z Dánska, Německa a Skandinávie 1323: zapojení do sítě hanzovních měst, import obilí a dřeva z Baltských zemí 15. stol.: nejvýznamnější obchodní město Holandska požáry r a 1452: dřevěné domy zakázány

16 Republika spojených nizozemských provincií do 16. stol. bylo Nizozemí součástí Svaté říše římské, resp. Francouzského království (Flandry), později přešlo pod vládu Habsburků r Nizozemí pod vedením Viléma Oranžského revoltovalo proti vládě krále Filipa II. Španělského (kvůli vysokým daním, pronásledování protestantů a Filipovy snahy o modernizaci a centralizaci vlády), čímž byla zahájena Osmdesátiletá válka 1579: severní provincie podepisují Utrechtskou unii, kde si slibují vzájemnou podporu v obraně před Španěly a 1581 deklarují nezávislost na Filipovi II. Španělé však část území na jihu dobývají zpět

17 Vrchol španělské rekonkvisty severního Nizozemí (1590)

18 Republika spojených nizozemských provincií r přichází pomoc Anglie, postup Španělů se zastavuje a po dobití Antverp (největší město Niz.) je ustavena linie mezi severním a jižním Nizozemím r Angličané poráží Španěly na moři a těžiště španělské pozornosti se přesouvá mimo Nizozemí (též Hugenotské války ve Francii) r byla ukončena (nevyhlášená) Anglo-Španělská válka a r uzavřeno Dvanáctileté příměří mezi Španělskem a Nizozemskou republikou Nizozemí se zapojuje do 30tileté války finanční podporou protestantů, na což Španělé odpovídají ekonomickou válkou (pozemní útoky selhaly) Španělsko uznalo nezávislost provincií až r podpisem Vestfálského míru

19 80tiletá válka

20 Nizozemský zlatý věk po dobití Antverp Španěly (1585) a rozdělení sfér vlivu dochází k masivní migraci protestantů do severního Nizozemí (mj. zkušených řemeslníků a bohatých obchodníků z Brugg, Gentu a Antverp) díky tomu se během 45 let transformuje malý Amsterdamský přístav v jeden z největších na světě a Amsterdam v centrum světového obchodu krom toho se Nizozemí stává útočištěm pro další protestantské uprchlíky (např. Komenský) a pronásledované menšiny (Sefardští židé z Iberského poloostrova, Hugenoti z Francie) masová imigrace a komplikovaná politická situace paradoxně prospívá celkové modernizaci země

21 Nizozemské obchodní trasy, Amsterdam

22 Nizozemsko první moderní ekonomikou 1602 založena Holandská východoindická společnost (VOC), čímž byla založena první burza 1609 založena Amsterdamská banka, v podstatě první centrální banka využití energie z rašeliny, vynález větrných mlýnů a kotoučové pily odstartovaly ranou průmyslovou revoluci, vysoušení poldrů, zefektivnění zemědělství a technologickou revoluci ve stavbě lodí díky tomu r Nizozemská obchodní flotila představovala ½ celkové evropské lodní tonáže, Amsterdam dominoval evropskému obchodu, Nizozemci měli nejvyšší životní standard v Evropě, což umožnilo i široký kulturní rozkvět (Rembrandt) Holandsko se stalo nejurbanizovanějším regionem světa

23 Amsterdam (1662)

24 Amsterdam (1686)

25 Nizozemci měli největší obchodní flotilu v Evropě

26 Holandské umění

27 Populace Amsterdamu mezi lety 1560 a 1590 poklesla populace Antverp ze na obyvatel zlatý věk

28 7: Londýn novověká koloniální metropole centrum námořní obchodně-koloniální říše zároveň odbytiště výrobků: technologický rozvoj táhne do značné míry domácí poptávka zajišťuje směnu zboží domácí (národní) produkce za zboží dovozové, export-import burza lidí, zboží, dovedností a informací

29 Londýn (1593)

30 Velký mor (1665-6) Velký požár Londýna (1666) během moru zahynulo téměř lidí (cca 1/5 populace) velký požár zničil 60% budov a obnova trvala 10 let

31 Londýn (1616, 1673)

32 Posun těžiště moderního světosystému těžiště světosystému se postupně přesouvá ze Středomoří (kde na čas dosáhla obchodní hegemonie Benátská republika) do severozápadní Evropy (kde z obchodu nejvíce těžily Spojené nizozemské provincie) a dále do Spojeného království Velké Británie centrem světových financí se však Londýn stává teprve po Britském vítězstvím v Napoleonských válkách, kdy se Británie stává globální námořní a imperiální silou č.1 (Pax Brittanica ) Londýn je největším městem na světě v letech 1831 (kdy s 1,66 mil obyv. předstihl Peking) až 1925 (kdy ho přerostl New York s 7,77 mil obyl)

33 Trojúhelníkový obchod v Atlantiku ( stol.)

34 Londýn ( )

35 Populace Londýna

36 Hustota obyvatel Británie před a po její industrializaci

37 Britské impérium r. 1866

38 [8]: Manchester Porůří Keihanshin - Kladensko různě zaměřené industriální regiony síťové uspořádání typu propletenec (nehierarchické vztahy) dochází zde ke vzniku nových technologických i urbánních forem, které zpravidla bývají formalizovány či standardizovány jinde - emergence často nejasná struktura a nezřetelné hranice, administrativní uspořádání může jít úplně napříč, nelogicky rozvoj podél (převážně dopravních) os Opět otázka: je to vůbec město/celek?

39 Průmyslové město (Birmingham, Manchester, Ostrava)

40 Porůří

41 Železnice (Kladensko)

42 9: Paříž Vídeň Berlín - Moskva novověká národní metropole hierarchické vztahy, koncentrické kruhy urbanistické osy, bulváry, blokový zástavba železnice, metro vnitrozemská poloha, nevýrazný terén dobře aplikovatelná Christallerova teorie centrálních míst centrum vzniká jakožto funkce vymezení teritoriální hranice národního státu nejlépe v jeho těžišti

43

44 Paříž

45 Paříž

46 Populace Paříže (-59 až 1800)

47 Populace Paříže ( )

48 10: New York - Chicago novověká obchodně-industriální metropole kontinentální centrum/brána (gateway) jednoduchý pravoúhlý uliční rastr, umožňující rychlý růst, makro-bloková zástavba mrakodrapy intenzifikace díky využití nových energetických zdrojů (elektřina, ropa, plyn) funkční zónování

49

50 11: Los Angels post-industriální metropole dálnice masivní suburbanizace, kobercová zástavba decentralizovaný či polycentrický propletenec nástup informačních technologií, umožňující delokalizaci celé řad aktivit, subdodávky síťová struktura, umožňující libovolnou expanzi i přeskakování terénních a jiných překážek (leap-frog development)

51

52 Globální metropole a města > obyvateli

53 [12]: Tokio-Tokaidó mega-urbánní koridor kontinentální urbanizace, konurbace (srůstání měst) podél kapacitních transportních koridorů (Šinkansen koridor) závislé na globální produkci i konzumaci zboží, na globálních tocích energie, zboží i lidí, na národních i nadnárodních korporacích, spravujících různé komplexní a technologické systémy, ale i na dostatečně stabilních státních útvarech, které zajišťují kontinuitu veškerých kritických toků Opět, ještě naléhavěji: lze i toto považovat za město?

54 Tokaidó (Šinkansen koridor)

55 Mega-urbánní regiony: USA

56 Evropský modrý banán: 110 milionů obyvatel

57 Počátek Antropocénu? 1800