Na prahu Antropocénu: od prvních sídel po globální urbanizaci

Transkript

1 Na prahu Antropocénu: od prvních sídel po globální urbanizaci Ing. Pavel Holubec, Ph.D. Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze U3V

2 Evoluce urbánní formy II: od počátků modernity po globální urbanizaci 7

3 Milníky v historii urbanizace neolit mladší doba kamenná první trvalá sídla doba bronzová, první města zrod modernity, fosilní paliva doba železná, antika

4 Evoluce urbánní formy 12 archetypů měst: - šíří se světem jako druhy organismů [koncept složeniny-asembláže] - kontinuální vývoj + skokové mutace, ko-evoluce s vývojem společnosti počátek? 1. artikulace [0] populační a obchodní centrum [Çatal Hüyük Mohendžodaro- Jericho] starověk 1 starověké ekonomické centrum / městský stát [Uruk] 2 centrum starověké říše [Memfis Babylón] 3 starověká obchodní metropole [Atény Kartágo] 2. artikulace 4 starověká imperiální metropole [Řím] středověk 5 středověký městský stát / feudální město [Siena Lübeck Basilej] novověk 6 novověká obchodní metropole [Benátky Amsterdam] 7 novověká koloniální metropole [Londýn] [8] industriální region [Manchester Porůří Keihanshin Kladensko] 9 novověká národní metropole [Paříž Vídeň Berlín Moskva] 10 novověká obchodně-industriální metropole [New York Chicago] 11 post-industriální metropole [Los Angeles] [12]mega-urbánní koridor [Tokio-Tokaidó, Bosh-Wash] 1. artikulace 2. artikulace

5 6: Benátky - Amsterdam novověká obchodní metropole informační a technologická převaha, umožňující využití marginálního území či specifické niky, ale i obranu před početně silnějšími konkurenty a soupeři (močály, loďstvo) centrum dálkového obchodu (privilegia, monopol) doprava vodními kanály (uzpůsobení města tehdy nejefektivnějšímu druhu dopravy) podpora umění, rychlé rozšíření knihtisku

6 Benátská republika (vznik) původ v 7. stol.. kdy se obyvatelé laguny spojili ve společné obraně před Longobardy, Huny a jinými nájezdníky na rozpadající se Západořímskou říši v 8. stol. postupné osamostatnění od Byzantské říše (formální přináležitost umožnila městu nestát se součástí jiných politických celků) r. 823 uloupeny ostatky sv. Marka z Alexandrie, který se od té doby stal patronem města v 9. stol se ze shluku sídel začalo rodit město, s opevněními, mosty a kamennými stavbami a narůstala i vojenská síla Benátek v 10. stol. získán první opěrný bod v Istrii (Capodistria)

7 Benátky

8 Benátská republika (vzestup) cca r vítězství nad Dalmácií a nad saracény, obléhajícími Byzantské město Bari v jižní Itálii obchodní privilegia (monopol na obchod mezi Svatou říší římskou a Orientem) účast na křížových výpravách (1124 po půlročním obléhání získán Tyros, díky vojenské pomoci autonomie v Jeruzalémském Království) křižácké státy = 1. pokus o Evropskou kolonizaci zámoří?

9 Benátky

10 Benátská republika (námořní velmoc) rivalita s Byzancí (nejprve obchodní privilegia, pak r vypuzeni Benátčané z území Byzance) r došlo k osamostatnění Zadaru od Benátek při 4. křížové výpravě (1202-4) Zadar dobit (neb křižáci neměli čím zaplatit za převoz, a dóže Enrico Dandolo jim nabídl podíl z kořisti) a poté vypleněna Konstantinopol, což prý bylo nejhanebnější a nejziskovější plenění města v historii Benátčané získali též velká území (Řecké ostrovy, větší část Konstantinopole, řadu Jadranských přístavů) dominance ve středomořském obchodu poté rivalita a války s Janovem ( stol.)

11 Marco Polo opouští Benátky (1271)

12 Benátská republika

13 Benátky

14 Benátská republika (obyvatelstvo) po velkém moru roku 1348 pokles ze obyv. na cca koncem 15. století obyvatel Benátek + další 2 miliony v její středomořské koloniální říši dnes , ale denně přítomno lidí

15 Obchodní trasy Benátčanů a Janovanů

16 Cesta k zámořským objevům Portugalská a Španělská a rekonkvista: dobití Lisabonu (1147) a Sevilly (1248) růst Osmanské říše a dobití Konstantinopole roku 1453 odřízlo Benátčany a Janovany od obchodu s Asií (koření, hedvábí, kadidlo), Janované se začali usazovat v Portugalsku a portugalští králové podporovat námořní obchod a průzkumné výpravy vynález karavely v pol. 15. stol., pokroky v kartografii a astronomii papež Mikuláš V. udělil r portugalským králům právo na všechny objevené země a moře za Kanárskými ostrovy, na obchod a na konkvistu muslimů a pohanů

17 Janovská mapa světa (1457)

18 Zámořské objevy a rozdělení světa Portugalci obepluli Afriku (1488 Bartolomeo Dias dosáhl mysu Dobré naděje) Spojení Kastílie a Aragonie a dokončení rekonkvisty (1492 dobita Granada) vedlo Španěly k hledání způsobu obejití portugalského monopolu na západoafrický obchod a podpořili tak riskantní podnik Kryštofa Kolumba (byl odmítnut Portugalci, Benátčany, Janovany i Angličany), hledající cestu na východ plavbou na západ tyto objevy vedly Španělsko a Portugalsko k uzavření Tordesillské smlouvy (1494), která svět rozdělila mezi tyto 2 mocnosti

19 Cantiniho mapa (1502): nejstarší portugalské objevy

20 Dobití Nového světa, obchod, kolonizace, finance po rekonkvistě (znovudobití) Iberského poloostrova se konvistadoři vrhli na dobývání Nového světa a váleční dobrodruzi si rychle podmanili říši Aztéků (Cortés 1521) a Inků (Pizzaro 1533) zlato a stříbro z Nového světa způsobilo v Evropě nebývalou inflaci, umožnilo vzestup Španělských Habsburků a financování válek i umění, nakonec ale, jako již od Římských dob, putovalo do Indie a Číny, kde bylo směněno za koření, hedvábí a porcelán Španělský stát několikrát zbankrotoval (za Filipa II 4x), počátky dluhového financování státních (zejména válečných) výdajů bankovní domy začaly o to více tahat za nitky evropské politiky

21 Nové cesty do Indie a Číny, kolonizace v 16. století

22 Vznik globální ekonomiky: Čínská poptávka po stříbře v Číně se v 15. stol. díky novým dolům rozšířilo stříbro jako neoficiální platidlo (vedle papírových bankovek a bronzových mincí) vláda tuto šedou ekonomiku nejprve potlačovala, ale pak úplně obrátila: omezila zásahy do trhu, a papírové peníze byly nahrazeny stříbrnými mincemi, v nichž se začaly platit jednotné daně čínská ekonomika vzkvétala, populace se rozrůstala a životní úroveň rostla, vláda pouze potřebovala zajistit dostatek stříbra čínské i japonské doly se rychle vyčerpaly, právě v čas je ale nahradily ohromné zdroje z Nového světa, které skrz Sevillu a Manilu do Číny proudily po několik století

23 Vznik globální ekonomiky: propojení globálních toků propojení poptávky po drahých kovech v Číně a Indii s jejich zdroji v Novém světě skrze nově objevené námořní trasy organizovali zejména italští, holandští a němečtí bankéři, kteří na tomto obchodu fantasticky zbohatli, a prostřednictvím půjčování peněz evropským vládám podřídili politiku, a skrze ni i společnost, abstraktnímu imperativu exponenciálního růstu (půjčky totiž chtěli zpět i s úroky, 5% ročně povolila i církev) ekonomika se osamostatnila, a okolo ní se zorganizovaly politické a vojenské síly = opak středověkého uspořádání (kde vše bylo podřízeno morálním náboženským kodexům)

24 Mapa světa (Amsterdam,1658)

25 Amsterdam (počátky) počátky města ve 12. století, kdy zde rybáři postavili most přes řeku Amstel, pod kterým bylo stavidlo, chránící vesnici před záplavami 1275: zdejší obyvatelé získali právo volného průchodu Holandskem bez nutnosti platit mýto, což se stalo základem atraktivity města pro obchodníky, prodávající zde zboží z Dánska, Německa a Skandinávie 1323: zapojení do sítě hanzovních měst, import obilí a dřeva z Baltských zemí 15. stol.: nejvýznamnější obchodní město Holandska požáry r a 1452: dřevěné domy zakázány

26 Republika spojených nizozemských provincií do 16. stol. bylo Nizozemí součástí Svaté říše římské, resp. Francouzského království (Flandry), později přešlo pod vládu Habsburků r Nizozemí pod vedením Viléma Oranžského revoltovalo proti vládě krále Filipa II. Španělského (kvůli vysokým daním, pronásledování protestantů a Filipovy snahy o modernizaci a centralizaci vlády), čímž byla zahájena Osmdesátiletá válka 1579: severní provincie podepisují Utrechtskou unii, kde si slibují vzájemnou podporu v obraně před Španěly a 1581 deklarují nezávislost na Filipovi II. Španělé však část území na jihu dobývají zpět

27 Vrchol španělské rekonkvisty severního Nizozemí (1590):

28 Republika spojených nizozemských provincií r přichází pomoc Anglie, postup Španělů se zastavuje a po dobití Antverp (největší město Niz.) je ustavena linie mezi severním a jižním Nizozemím r Angličané poráží Španěly na moři a těžiště španělské pozornosti se přesouvá mimo Nizozemí (též Hugenotské války ve Francii) r byla ukončena (nevyhlášená) Anglo-Španělská válka a r uzavřeno Dvanáctileté příměří mezi Španělskem a Nizozemskou republikou Nizozemí se zapojuje do 30tileté války finanční podporou protestantů, na což Španělé odpovídají ekonomickou válkou (pozemní útoky selhaly) Španělsko uznalo nezávislost provincií až r podpisem Vestfálského míru

29 80tiletá válka

30 Nizozemský zlatý věk po dobití Antverp Španěly (1585) a rozdělení sfér vlivu dochází k masivní migraci protestantů do severního Nizozemí (mj. zkušených řemeslníků a bohatých obchodníků z Brugg, Gentu a Antverp) díky tomu se během 45 let transformuje malý Amsterdamský přístav v jeden z největších na světě a Amsterdam v centrum světového obchodu krom toho se Nizozemí stává útočištěm pro další protestantské uprchlíky (např. Komenský) a pronásledované menšiny (Sefardští židé z Iberského poloostrova, Hugenoti z Francie) masová imigrace a komplikovaná politická situace paradoxně prospívá celkové modernizaci země

31 Nizozemské obchodní trasy, Amsterdam

32 Nizozemsko první moderní ekonomikou 1602 založena Holandská východoindická společnost (VOC), čímž byla založena první burza 1609 založena Amsterdamská banka, v podstatě první centrální banka využití energie z rašeliny, vynález větrných mlýnů a kotoučové pily odstartovaly ranou průmyslovou revoluci, vysoušení poldrů, zefektivnění zemědělství a technologickou revoluci ve stavbě lodí díky tomu r Nizozemská obchodní flotila představovala ½ celkové evropské lodní tonáže, Amsterdam dominoval evropskému obchodu, Nizozemci měli nejvyšší životní standard v Evropě, což umožnilo i široký kulturní rozkvět (Rembrandt) Holandsko se stalo nejurbanizovanějším regionem světa

33 Amsterdam (1662)

34 Amsterdam (1686)

35 Nizozemci měli největší obchodní flotilu v Evropě

36 Holandské umění

37 Populace Amsterdamu mezi lety 1560 a 1590 poklesla populace Antverp ze na obyvatel zlatý věk

38 7: Londýn novověká koloniální metropole centrum námořní obchodně-koloniální říše zároveň odbytiště výrobků: technologický rozvoj táhne do značné míry domácí poptávka zajišťuje směnu zboží domácí (národní) produkce za zboží dovozové, export-import burza lidí, zboží, dovedností a informací

39 Londýn (1593)

40 Velký mor (1665-6) Velký požár Londýna (1666) během moru zahynulo téměř lidí (cca 1/5 populace) velký požár zničil 60% budov a obnova trvala 10 let

41 Londýn (1616, 1673)

42 Posun těžiště moderního světosystému těžiště světosystému se postupně přesouvá ze Středomoří (kde na čas dosáhla obchodní hegemonie Benátská republika) do severozápadní Evropy (kde z obchodu nejvíce těžily Spojené nizozemské provincie) a dále do Spojeného království Velké Británie centrem světových financí se však Londýn stává teprve po Britském vítězstvím v Napoleonských válkách, kdy se Británie stává globální námořní a imperiální silou č.1 (Pax Brittanica ) Londýn je největším městem na světě v letech 1831 (kdy s 1,66 mil obyv. předstihl Peking) až 1925 (kdy ho přerostl New York s 7,77 mil obyvatel)

43 Trojúhelníkový obchod v Atlantiku ( stol.)

44 Londýn ( )

45 Populace Londýna

46 Hustota obyvatel Británie před a po její industrializaci

47 Britské impérium r. 1866

48 [8]: Manchester Porůří Keihanshin - Kladensko různě zaměřené industriální regiony síťové uspořádání typu propletenec (nehierarchické vztahy) dochází zde ke vzniku nových technologických i urbánních forem, které zpravidla bývají formalizovány či standardizovány jinde - emergence často nejasná (protože transformující se) struktura a nezřetelné hranice, administrativní uspořádání může jít úplně napříč, nelogicky rozvoj podél (převážně dopravních) os Otázka: je to vůbec město/celek?

49 Průmyslové město (Birmingham, Manchester, Ostrava)

50 Porůří

51 Železnice (Kladensko)

52 9: Paříž Vídeň Berlín - Moskva novověká národní metropole hierarchické vztahy, koncentrické kruhy urbanistické osy, bulváry, bloková zástavba železnice, metro vnitrozemská poloha, nevýrazný terén dobře aplikovatelná Christallerova teorie centrálních míst centrum vzniká jakožto funkce vymezení teritoriální hranice národního státu nejlépe v jeho (ekonomickém a populačním) těžišti

53 Walter Christaller: teorie centrálních míst

54

55 Paříž

56 Paříž

57 Populace Paříže (-59 až 1800)

58 Populace Paříže ( )

59 10: New York - Chicago novověká obchodně-industriální metropole kontinentální centrum/brána (gateway) jednoduchý pravoúhlý uliční rastr, umožňující rychlý růst, makro-bloková zástavba mrakodrapy, centrální obchodní distrikt (CBD) intenzifikace díky využití nových energetických zdrojů (elektřina, ropa, plyn) funkční zónování (bydlení produkce rekreace)

60 Chicago (2016): 9,5 mil. obyv.

61

62 New York (2016): 20 mil. obyv.

63 11: Los Angeles post-industriální metropole dálnice masivní suburbanizace, kobercová zástavba decentralizovaný či polycentrický propletenec nástup informačních technologií, umožňující delokalizaci celé řad aktivit, subdodávky síťová struktura, umožňující libovolnou expanzi i přeskakování terénních a jiných překážek (leap-frog development)

64

65 Los Angeles (2016): 13 milionů obyvatel

66 Globální metropole a města > obyvateli

67 [12]: Tokio-Tokaidó mega-urbánní koridor kontinentální urbanizace, konurbace (srůstání měst) rozvoj podél kapacitních transportních koridorů (Šinkansen koridor) závislé na globální produkci i konzumaci zboží, na globálních tocích energie, zboží i lidí, na národních i nadnárodních korporacích, spravujících různé komplexní a technologické systémy, ale i na dostatečně stabilních státních útvarech, které zajišťují kontinuitu veškerých kritických toků Opět: lze i toto považovat za město?

68 Tokaidó (Šinkansen koridor)

69 Mega-urbánní regiony: USA

70 Evropský modrý banán: 110 milionů obyvatel

71 Počátek Antropocénu 1950