âern dûl Okres Opava OP Pfiírodní památka VytûÏen dûl v lesním masivu Nízkého Jeseníku, pfiibliïnû 4 km západnû od Vítkova.

Transkript

1 Okres Opava památka âern dûl VytûÏen dûl v lesním masivu Nízkého Jeseníku, pfiibliïnû 4 km západnû od Vítkova. SvatoÀovice m V mûra: 3,58 ha Vyhlá eno: 989 Opu tûn dûl se tfiemi patry tol v prostoru bfiidlicové haldy je zimovi tûm netop rû. Nachází se v rozsáhlém lesním komplexu s pfieváïnû zmûnûnou porostní skladbou (smrkové monokultury). GEOLOGIE TûÏily se zde pokr vaãské bfiidlice v horninách moravického souvrství moravsko-slezského kulmu, velmi slabû metamorfované sedimenty fly ového charakteru s pfievahou pelitické sedimentace. Pfievládají laminované prachové bfiidlice nad tenk mi vloïkami jemnû zrnit ch drob. PÛdy tvofií pfieváïnû kyselé kambizemû (typická, dystrická) se znaky oglejení, místy kambizem pseudoglejová a pseudoglej typick. KVùTENA Okolí lokality tvofií lesní porost s pfievahou smrku ztepilého (Picea abies), doprovázeného borovicí lesní (Pinus sylvestris), modfiínem opadav m (Larix decidua), bfiízou bûlokorou (Betula pendula). V podrostu najdeme bûïné druhy bylin, napfi. Èavel kysel (Oxalis acetosella), biku lesní (Luzula sylvatica), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium) a dal í. ZVÍ ENA Lokalita je chiropterologicky sledována od roku 976. Bylo zji tûno celkem osm druhû netop rû. Ve tolách masovû ( exempláfiû) zimuje netop r ãern (Barbastella barbastellus). Dále byli pozorováni netop r velk (Myotis myotis), n. severní (Eptesicus nilssonii), n. u at (Plecotus auritus), n. veãerní (Eptesicus serotinus), n. vodní (Myotis daubentonii), n. vousat (M. mystacinus). Z faunistického hlediska je zajímav v skyt netop ra brvitého (M. emarginatus). LESNICTVÍ Smrková monokultura je ve stadiu tyãoviny aï kmenoviny. Pfii obnovû porostu, v ãasovém horizontu cca 50 let, bude nutno zmûnit druhovou skladbu dfievin ve prospûch buku a jedle. VYUÎITÍ Dob vání bfiidlice bylo ukonãeno pfied rokem 945. Vstupní achta byla v roce 978 zasypána rumi tním odpadem. Stál m a nejvût ím ohro- Ïením netop rû je neukáznûné chování trampû pfii vstupu do dolu rozdûlávání ohàû, po kozování oplocení a zábran ke vstupu do tol. Proto byla zfiízena pravidelná stráïní sluïba. BIBLIOGRAFIE 36 Nûkolik metrû hluboká achtice s odkryvem bfiidlic. Na dnû tûïba postupovala dále tolou. Profil prachov mi bfiidlicemi moravického souvrství. OP 3 45

2 Ostravsko GEOLOGIE Spra e pleistocénního stáfií pokr vají v nûkolikametrové mocnosti celou rozlohu chránûného území. Pod nimi je moïno oãekávat relikty fluvioglaciálních tûrkopískov ch sedimentû. Pfiedãtvrtohorní podloïí je tvofieno jíly svrchního badenu a fly ov mi horninami kulmu. V pûdním pokryvu pfie- Bukov porost s ostfiicí tfieslicovitou v PR âern les u ilhéfiovic I. Krutihlav obecn (Jynx torquilla). vaïuje luvizem typická a pseudoglejová v asociacích s pseudoglejem luvizemním (typick m). KVùTENA Na celé plo e chránûného území pfievládají dubové buãiny asociace Carici- -Quercetum, typické pro Ostravskou pánev, s pfiímûsemi lípy malolisté (Tilia cordata), habru obecného (Carpinus betulus), bfiízy bûlokoré (Betula pendula), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a modfiínu opadavého (Larix decidua). V bylinném patfie dominuje ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides). ZVÍ ENA Na lokalitû se vyskytují dva vzácnûj í druhy stfievlíkovit ch broukû Cychrus attenuatus, indikující pfiirozené chladnûj í lesy a Abax carinatus. Dále byly zji tûny nûkteré bûïnûj í, pfiedev ím lesní druhy stfievlíkû stfievlík fialov (Carabus violaceus), stfievlík koïit (Carabus coriaceus), stfievlík zahradní (Carabus hortensis) a stfievlíãci Pterostichus burmeisteri, P. niger, P. oblongopunctatus a Abax parallelepipedus. Za zmínku stojí pozorování krutihlava obecného (Jynx torquilla). rezervace âern les u ilhéfiovic I Pfiirozen bukov porost asi 3 km jihov chodnû od obce ilhefiovice, jednotn lesní celek s pfiírodní rezervací âern les u ilhéfiovic II. ilhefiovice 7 48 m V mûra: 8,04 ha Vyhlá eno: 970 Území je tvofieno starou, nepravidelnû prosvûtlenou dubovou buãinou s pfievahou tvárného buku. Tento les s velkou genofondovou hodnotou, dfiíve typick pro Slezskou níïinu, je v této oblasti jiï velmi vzácn. LESNICTVÍ Lesy jsou rozdûleny na dvû vûkovû diferencované skupiny. Star í skupinu tvofií buková kmenovina (00 aï 50 let). Mlad í skupina vznikla odtûïením porostních okrajû a vytváfií plá È podél pûvodního mateãného porostu. V minulosti nebylo do starého porostu úmyslnû zasahováno s v jimkou nahodilé tûïby sou í. Star pfiirozen porost je v dobrém zdravotním stavu; v rezervaci nezmlazuje buk a sporadicky se objevuje lípa, dub, habr, klen. VYUÎITÍ V rámci péãe o lesní porosty je tfieba pomocí kotlíkû vytvofiit podmínky pro pfiirozené zmlazení buku a v nejvlhãích ãástech také jedle. BIBLIOGRAFIE 8, 345 MAPA ÚZEMÍ strana OP 4

3 Okres Opava rezervace âern les u ilhéfiovic II Pfiirozen bukov porost asi km jihov chodnû od obce ilhefiovice tvofií jednotn lesní komplex s pfiírodní rezervací âern les u ilhéfiovic I. ilhefiovice GEOLOGIE Povrch terénu je pokryt pleistocénními spra emi v nadloïí akumulace vodnûledovcov ch písãit ch sedimentû. Pfiedãtvrtohorní podloïí je tvofieno svrchnobadensk mi jíly a fly- ov mi horninami moravskoslezského kulmu. Pfievládajícími pûdními typy jsou luvizemû (pseudoglejové a typická) a pseudogleje (luvizemní, typická). 8 5 m V mûra: 7,69 ha Vyhlá eno: 970 PozÛstatek pûvodních podmáãen ch dubov ch buãin s ostfiicí tfieslicovitou (Carex brizoides), dfiíve roz ífien ch ve Slezsku a v severov chodních ãástech Moravy. Doklad v voje lesních ekosystémû v Ostravské pánvi a v Hluãínské pahorkatinû. Biotop chránûné fauny (netop fii a ptáci). KVùTENA Tfiípatrové porosty asociace Carici-Quercetum tvofií buk lesní (Fagus sylvatica), dub letní (Quercus robur), habr obecn (Carpinus betulus), doplàuje je bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a ojedinûle jedle bûlokorá (Abies alba). V bylinném patfie rostou nûkteré regionálnû ohroïené druhy vy ích rostlin napfi. ostfiice chlupatá (Carex pilosa) a brãál men í (Vinca minor). Pralesovit porost 50 let star je zvlá È pfiíhodn m stanovi tûm pro vy í houby vázané na rûzné fáze odumírání a rozkladu dfievní hmoty. Mezi v znaãné druhy patfií: mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea), závojenka dvoubarvá (Entoloma dichroum), z. buková (E. placidum), houïovec medvûdí (Lentinellus ursinus), bedlovnice zlatá (Phaeolepiota aurea), kukmák vláknitopochvat (Volvariella villosovolva), hvûzdovka smrková (Geastrum quadrifidum). K zajímav m zdej ím mechorostûm patfií klamonoïka hlávkoplodá (Aulacomnium androgynum) a baàatka ladní (Brachythecium campestre). ZVÍ ENA Intenzívní prûzkum hmyzu (pfiedev ím dvoukfiídl ch Diptera) zjistil neobvyklou druhovou pestrost, zejména druhy vyvíjející se v tlejícím dfievû a stromov ch houbách. Bohatá je rovnûï fauna netop rû. V roce 994 bylo v rezervaci a jejím blízkém okolí odchyceno 0 druhû. Na lokalitû se vyskytují dva vzácnûj í druhy stfievlíkovit ch broukû Cychrus attenuatus, indikující pfiirozené chladnûj í lesy a Abax carinatus, dále zvlá tû chránûn stfievlík Carabus scheidleri a nûkteré bûïnûj í, pfiedev ím lesní druhy stfievlíkû stfievlík fialov (Carabus violaceus), stfievlík zahradní (Carabus hortensis) a stfievlíãci Pterostichus burmeisteri, P. niger, P. oblongopunctatus a Abax parallelepipedus. Nejcennûj í je nález silnû ohroïeného netop ra stromového (Nyctalus leisleri). Dále byli pozorováni chránûní netop r parkov (Pipistrellus nathusii), n. velk (Myotis myotis) a n. ãern (Barbastella barbastellus). Zajímav je také v skyt netop ra Brandtova (Myotis brandtii). Celá lokalita má z chiropterologického hlediska vysokou hodnotu stfiedoevropského v znamu. Vedle bûïn ch druhû v porostech hnízdí h l rud (Carpodacus erythrinus) a na okraji rezervace ãáp ãern (Ciconia nigra). LESNICTVÍ Ve velmi starém bukovém porostu se na svûtlinách objevuje zmlazení lípa, habr, klen, ojedinûle dub. Zmlazení buku chybí. Negativní vliv mûla tûïba sousedních porostû a jejich zalesnûní pfieváïnû stanovi tnû nevhodn m smrkem. V pfiípadû, Ïe pfiirozená obnova z náletû bude neúspû ná, je nutné provést podsadbu buku, jedle a dubu. BIBLIOGRAFIE 80 MAPA ÚZEMÍ strana 69 Podmáãená dubová buãina v PR âern les u ilhéfiovic II. OP 5 47

4 Ostravsko GEOLOGIE Povrch chránûného území je tvofiem pleistocénními spra emi, které pfiekr vají relikty fluvioglaciálních tûrkopískov ch sedimentû. V podloïí leïí svrchnobadenské jíly. PÛdy jsou hlinité, hluboké luvizem typická, kambizem typická (nasycená i kyselá) s kambizemí pseudoglejovou, místy na tûrkopíscích s kambizemí arenickou. Podél toku je vyvinut glej typick. KVùTENA Jeden z mála zachoval ch pfiirozen ch porostû podmáãen ch dubohabfiin na pseudoglejích. Z hlediska fytocenologického mají tato spoleãenstva nejblíïe k asociaci Carici- -Quercetum, která má centrum roz ífiení právû na severní Moravû a ve Slezsku. Stromové patro tûchto pfiirozen ch a vûkovû rûznorod ch porostû v rezervaci tvofií hlavnû habr obecn (Carpinus betulus) a dub letní (Quercus robur), pfiedev ím ve v chodní ãásti je hojná bfiíza p fiitá (Betula pubescens). Ve sporadicky vyvinutém kefiovém patfie vût inou pfievaïuje pfiirozenû zmlazující habr. Podrost tvofií zapojen trávník ostfiice tfieslicovité (Carex brizoides) a dále zde rostou mj. karpatské prvky pry ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides) a ostfiice chlupatá (Carex pilosa). Na louãce pfii severov chodním okraji rezervace byla v roce 996 nalezena populace hadilky obecné (Ophioglossum vulgatum). rezervace Dafienec Zachoval zbytek pûvodních podmáãen ch dubohabfiin v chodnû od silnice Vfiesina Pí È. Vfiesina u Opavy m V mûra: 3,94 ha Vyhlá eno: 969 Dubová buãina na mírnû zvlnûné plo inû, na v chodû a západû ohraniãené Ïleby a potûãky, tvofií pozûstatek pfiirozené lesní a bylinné skladby glacifluviálních plo in Hluãínské pahorkatiny. Je dûleïitá pfiedev ím z hlediska ochrany genofondu lesních dfievin, zároveà se jedná o biotop fauny (zvlá tû avifauny) a lokalitu s mizející a chránûnou flórou. V období hnízdûní byl v PR pozorován u nás silnû ohroïen strakapoud jiïní (Dendrocopos syriacus). Dubová buãina PR Dafienec je tvofiená víceetáïov m porostem. ZVÍ ENA Entomologicky dosud podrobnû neprozkouman zbytek níïinného lesa hostí hmyz typick pro dubové porosty v této oblasti k teplomiln m broukûm patfií napfi. chránûn krajník hnûd (Calosoma inquisitor), mrchoïrout housenkáfi (Xylodrepa quadripunctata), tesafiík Strangalia attenuata a vzácná dlouho íjka velká (Phaeostigma major), jejíï larvy se vyvíjejí pod kûrou star ch listnat ch stromû. Dále zde mûïeme najít tesafiíka Pedostrangalia revestita ojedinûl druh pûvodních doubrav a ohroïeného stfievlíka Carabus arcensis. V dutinách stromû pravdûpodobnû hnízdí silnû ohro- Ïen strakapoud jiïní (Dendrocopos syriacus). LESNICTVÍ Rezervace je tvofiena mezernat mi etáïov mi porosty. Vysokokmenn porost je stár let. V minulosti zapoãala obnova porostû pruhov mi seãemi a v sadbou smrku, lípy, dubu letního a dubu ãerveného. Smrk chfiadne a z porostû mizí, kodí mu kûrovec a pilatka. Pruhové seãe naru ily ráz lesního ekosystému. Podporuje se pfiirozené zmlazení dubu, podsazuje se buk a redukují se nepûvodní druhy stromû. 48 OP 6

5 Okres Opava památka Heraltick potok Meandrující vodní tok v nivû s mrtv mi rameny a zachoval mi mokfiadními loukami v oblasti Nízkého Jeseníku v západní ãásti obce Neplachovice-Zadky. Jamnice, Neplachovice, templovec 9 96 m V mûra: 4,39 ha Vyhlá eno: 99 kála nivních luk od mezofytních aï po podmáãené a zaplavované louky a na nû navazující mokfiady v centru zemûdûlsky intenzívnû vyuïívané krajiny. Podstatná ãást luk je extenzivnû obhospodafiována. Pfiízniv hydrologick reïim byl ãásteãnû podmínûn náspem silnice. Ten také oddûlil plochu orné pûdy, která eutrofizací ohroïovala biologickou rovnováhu území. GEOLOGIE Niva Heraltického potoka na soutoku nûkolika potokû je vyplnûna splachov mi a fluviálními tûrkov mi a písãitohlinit mi sedimenty s polohami hnilokalû. Skalní podloïí je tvofieno fly ov mi kulmsk mi horninami moravického souvrství. Mezi pûdami pfieva- Ïuje glej typick (zbahnûl ) s fluvizemí glejovou. KVùTENA V ãasto zaplavované ãásti ploché nivy a na místech b val ch rybníkû jsou dnes pravidelnû zaplavované mokfiadní louky svazû Calthion a Alopecurion, rákosiny (Phragmition communis) a porosty chrastice rákosovité (Phalaroides arundinacea), fragmenty pûvodních stfiemchov ch jasenin (Pruno-Fraxinetum) a druhotné vrbiny s vrbou bílou (Salix alba), v. kfiehkou (S. fragilis) a v. popelavou (S. cinerea). V jarním aspektu vyniká orsej jarní (Ficaria bulbifera), kfiivatec Ïlut (Gagea lutea) a dymnivka dutá (Corydalis cava). Dal ími charakteristick mi druhy zdej ích porostû jsou napfi. ostfiice ostrá (Carex acutiformis), tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria), zblochan vodní (Glyceria maxima), chmel otáãiv (Humulus lupulus), ptaãinec bahenní (Stellaria palustris) a dal í. vulgaris), rosniãka zelená (Hyla arborea). Vlhké louky s hustou vegetací ob vá je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a uïovka obojková (Natrix natrix). Na území pfiírodní památky hnízdí nûkolik párû motáka pochopa (Circus aeruginosus), ostfiíï lesní (Falco subbuteo), chfiástal polní (Crex crex) a chfiástal kropenat (Porzana porzana). Rákosinové porosty ob vají ãtyfii druhy rákosníkû (Acrocephalus sp.), cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), c. zelená (L. naevia) a strnad rákosní (Emberiza schoeniclus). Byl zaznamenám h l rud (Carpodacus erythrinus). Území ob vají rovnûï drobní savci, napfi. my ice temnopásá (Apodemus agrarius), rejsec ãern (Neomys anomalus), my ka drobná (Micromys minutus), hrabo mokfiadní (Microtus agrestis) a hrabo ík podzemní (Microtus subterraneus). POZNÁMKA V roce 00 vybudovala obec Neplachovice na okraji PP mûlkou vodní nádrï o rozloze 0,6 ha. ZVÍ ENA Mokfiadní lokalita s druhovû bohatou faunou obratlovcû. V mal ch tûàkách se úspû nû rozmnoïují obojïivelníci, napfi. ãolek velk (Triturus cristatus), ã. obecn (T. Znaãnou ãást PP Heraltick potok tvofií podmáãené louky a rákosiny. V rákosinû hnízdí nûkolik párû motáka pochopa (Circus aeruginosus). OP 7 49

6 Ostravsko GEOLOGIE Povrch terénu je pokryt pleistocénními spra emi, v jejichï podloïí lze oãekávat vodnûledovcové sedimenty. V okolí potokû se vytváfiejí holocénní deluviofluviální, splachové sedimenty. Pfiedãtvrtohorní podloïí tvofií jíly svrchnobadenského stáfií. PfievaÏují pûdy illimerické (hnûdozem luvizemní a typická), podél tokû glej typick. Na v chozech nevápenat ch pískû se nachází kyselá kambizem arenická. KVùTENA Pfiirozená lipová doubrava (asociace Tilio-Carpinetum) s ãetn mi karpatsk mi prvky, napfi. hvûzdnatcem zubat m (Hacquetia epipactis), pry cem mandloàovit m (Tithymalus amygdaloides), zapalicí ÏluÈuchovitou (Isopyrum thalictroides) a ostfiicí chlupatou (Carex pilosa). Kromû dubu letního (Quercus robur) a lípy malolisté (Tilia cordata) jsou v porostu hojné habry (Carpinus betulus), ve sníïeninách také jasany (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus) a j. mléã (A. platanoides), z ménû obvykl ch dfievin napfi. javor babyka (Acer campestre), l kovec jedovat (Daphne mezereum) a bfiíza tmavá (Betula obscura). Rostou zde také piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), kostfiava rûznolistá (Festu- V korunách stromû PR Hnûvo ick háj hnízdí ostfiíï lesní (Falco subbuteo). V podrostu PR Hnûvo ick háj je bohatû rozvinuto bylinné patro. ca heterophylla), hrachor jarní (Lathyrus vernus) a h. ãern, (L. niger), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), kostival hlíznat (Symphytum tuberosum), pfiesliãka nejvût í (Equisetum telmateia). V jiïní ãásti rezervace byly nalezeny vzácné mechy: bezvláska Atrichum haussknechtii a baàatka ohnutá (Brachythecium erythrorhizon). ZVÍ ENA PrÛzkum hmyzu umoïàuje charakterizovat lokalitu jako refugium místní fauny listnat ch lesû niï ích poloh. Najdeme tu napfi. stfievlíka ko- Ïitého (Carabus coriaceus) a stfievlíka Carabus scheidleri, nosatce Leiosoma deflexum a xylosaprofágní mouchy Strongylophthalmyia ustulata (ãeleì Strongylophthalmyiidae). Lesní komplex hostí bohatou ornitocenózu. V porostech hnízdí ostfiíï lesní (Falco subbuteo), holub doupàák (Columba oenas), datel ãern (Dryocopus martius), slavík obecn (Luscinia megarhynmchos) a lejsek ãernohlav (Ficedula hypoleuca). Byli pozorováni rejsec ãern (Neomys anomalus), hrabo ík podzemní (Microtus subterraneus). Hojní jsou skokan hnûd (Rana temporaria) a ropucha zelená (Bufo viridis). rezervace Hnûvo ick háj Izolovan lesní komplex jihov chodnû od obce Hnûvo ice, v blízkosti státní hranice s Polskem. Hnûvo ice m V mûra: 67,7 ha Vyhlá eno: 969 Dubohabrov háj s prvky karpatské kvûteny v Kobefiické pahorkatinû. Terén je tvofien mírn mi svahy s rûzn mi expozicemi, je ãlenûn záfiezy a strïemi s potûãky a prameni ti. LESNICTVÍ PfievaÏuje stfiední les a pafiezina. V minulosti byl pravdûpodobnû podstatnû eliminován buk a na nûkolika místech vysazen stanovi tnû nevhodn smrk. Malé skupinky smrkové tyãoviny v ak byly zlikvidovány kûrovcem. Podporována je pfiirozená obnova. BIBLIOGRAFIE OP 8

7 Okres Opava rezervace Hofiina Stfiední ãást údolí potoka Hofiiny s pfiilehl mi loukami po obou stranách silnice Velké Heraltice Brumovice v Nízkém Jeseníku. Brumovice u Opavy, Velké Heraltice GEOLOGIE Údolí Hofiiny je zahloubeno v kulmsk ch horninách moravického souvrství. Do drobnû rytmického fly ového stfiídání bfiidlic, prachovcû a drob se místy vkládají hrubûj í drobové lavice. Dno údolí je vyplnûno fluviálními (nivními) sedimenty, údolní svahy pokryty deluvii. PÛdní pokryv zaujímá glej typick, kter lemují kyselé i nasycené kambizemû, na polygenetick ch hlínách se vytvofiila kambizem typická. KVùTENA Rezervaci tvofií zachovalé porosty pfiirozen ch jasanov ch a vrbov ch ol in a kvûtnaté podmáãené louky v nivû pfiirozenû meandrujícího potoka Hofiina. Nejzachovalej í m V mûra:,30 ha Vyhlá eno: 948 Meandrující tok je doprovázen bfiehov mi porosty a pfiilehl mi loukami s bohatou populací afránu Heuffelova (Crocus heuffelianus). Hydrologické pomûry jsou velmi v hodné pro rûst afránu (na jafie zv en stav vody, v létû minimální prûtok umoïàující dobré vyzrání hlíz) a pro pestrou vodní faunu (mihule, obojïivelníci, ryby). jasanové ol iny asociace Pruno- -Fraxinetum jsou v západní a stfiední ãásti rezervace, ve v chodní ãásti tvofií jen úzk pruh na pravém bfiehu Hofiiny. Hlavními dfievinami jsou jasan ztepil (Fraxinus excelsior), ol e lepkavá (Alnus glutinosa), bez ãern (Sambucus nigra), vrba kfiehká (Salix fragilis), v. bílá (S. alba), brslen evropsk (Euonymus europaeus), habr obecn (Carpinus betulus), stfiemcha obecná (Padus avium), kalina obecná (Viburnum opulus), v podrostu vût inou pfievládají kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) a br lice kozí noha (Aegopodium podagraria), v jarním aspektu vynikají také prvosenka vy í (Primula elatior), plicník tmav (Pulmonaria obscura), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), blatouch bahenní (Caltha palustris) aj. V západní ãásti na levém bfiehu Hofiiny, ve stfiední ãásti na pravém bfiehu a ve v chodní ãásti (pod silnicí Velké Heraltice Brumovice), pfiedev ím na levém bfiehu, spadají do rezervace také nivní louky. V západní a stfiední ãásti jsou vût inou dlouhodobû nekosené, zarostlé kopfiivou a chrasticí, ve stfiední ãásti na pravém bfiehu je pravidelnû kosená louka pfiecházející od spoleãenstev svazu Calthion k fytocenózám svazu Arrhenatherion, v dolní ãásti na levém bfiehu je podmáãená louka s mozaikou spoleãenstev od mezofilních (svaz Arrhenatherion) pfies hygrofilní (svaz Alopecurion, Calthion) aï po bahnité ostfiicové porosty. Velmi bohatá populace afránu Heuffelova (Crocus heuffelianus) má tû- Ïi tû na pravidelnû kosené louce na pravém bfiehu Hofiiny, nikoli v nivû, ale na mírném severním svahu, kde jiï fytocenózy nivních luk pfiecházejí do luk mezofilních. afrán roste roztrou enû i v podrostu jasanov ch ol in. Po opûtovném kosení zpustlé louky pod silnicí, která v ak nezarostla kopfiivami jako nivní louky v západní ãásti, se také na ni afrán rychle ífií. Mezi dal í zajímavûj í druhy rezervace patfií napfi. prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), ostfiice pfiíbuzná (Carex appropinquata) a ole ník kmínolist (Selinum carvifolia). ZVÍ ENA Z pûvodní fauny smí en ch podhorsk ch lesû pfie- Ïívá bûlopásek topolov (Limenitis populi). Potok Hofiina je regionálnû v znamnou lokalitou mihule potoãní (Lampetra planeri). Pro údolní nivu potoka je charakteristická cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), strakapoud mal (Dendrocopos minor), my ice temnopásá (Apodemus agrarius), rejsec ãern (Neomys anomalus), hrabo mokfiadní (Microtus agrestis) a hrabo ík podzemní (Microtus subterraneus). Îije tady i plch lesní (Dryomys nitedula). LESNICTVÍ Jasanové ol iny v nivû zatím zûstávají zcela bez lesnick ch zásahû, coï zfietelnû zvy uje jejich prostorovou i vûkovou diferenciaci: pfiib vá star ch (i doupn ch) stromû, sou í a padl ch kmenû. Ve stfiední ãásti pfiírodní památky v nivû byly v minulosti vysazeny monokultury smrku, které jsou jiï ãásteãnû odtûïeny. VYUÎITÍ Pravidelná údrïba spoãívá v kosení zejména nejcennûj ích ãástí luk, i kdyï afrány prorûstají také do zastínûn ch stanovi È v lese. V nûkter ch místech jsou redukovány kefie expandující do pfiilehl ch luk. Jednoznaãnû se prokázalo, Ïe afrány preferují pravidelnû kosené louky; z dlouho nekosen ch témûfi vymizely, pfii opûtovném kosení se na nû postupnû vracejí. BIBLIOGRAFIE 44 MAPA ÚZEMÍ strana 70 Volnû meandrující tok Hofiiny je lemován vzrostl mi ol emi. Na pravidelnû kosen ch loukách bohatû kvete afrán HeuffelÛv (Crocus heuffelianus). OP 9 5

8 Ostravsko GEOLOGIE Cel areál chránûného území je pokryt vodnûledovcov mi písãit mi sedimenty sálského zalednûní, které jsou v severozápadní ãásti území pfiekryty spra í. Pfiedãtvrtohorní podloïí tvofií jílovité sedimenty svrchního badenu. Vyvinuly se zde illimerické a hydromorfní pûdy (luvizem pseudoglejová s pseudoglejem luvizemním). KVùTENA Uvolnûn star smí en les s pfievahou borovice lesní a s pfiímûsemi smrku ztepilého (Picea abies), dubu letního (Quercus robur), buku lesního (Fagus sylvatica) a modfiínu opadavého (Larix decidua). Podle geobotanické rekonstrukce se jedná o území acidofilních doubrav (Carici-Quercetum, Abieti-Quercetum). Kefiové pat- Porost borovice lesní v PP Hraneãník. V korunách borovic hnízdí nûkolik desítek párû volavky popelavé (Ardea cinerea). ro tvofií pfieváïnû bez ãern (Sambucus nigra), dále bez ãerven (Sambucus racemosa) a jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia). Nepfiíli pestr bylinn podrost charakterizují pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), net kavka malokvûtá (Impatiens parviflora), Èavel kysel (Oxalis acetosella) a ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides). ZVÍ ENA Na lokalitû se nachází stálá hnízdní kolonie volavky popelavé (Ardea cinerea). LESNICTVÍ Borovice má pomûrnû dobr vzrûst. Díky zachování ucelené skupiny o v mûfie více neï,5 ha byly vytvofieny optimální podmínky k zaloïení velké a Ïivotaschopné kolonie volavek. Velkou chybou byla v sadba smrku na vût í souvislé plo e. Smrk podlehl nepfiízniv m klimatick m podmínkám a následnû vznikla velká mezera, která naru ila ucelenost komplexu. Po neblah ch zku enostech s v sadbami smrku je nutné podfiizovat v echny lesnické zásahy hlavnímu motivu ochrany hnízdûní volavky. POZNÁMKA Lokalita je ohroïena potenciálním postupn m rozpadem dosavadního hnízdi tû prosycháním korun borovic nebo usycháním jednotliv ch stromû v dûsledku zmûny chemismu, pfiípadnû vûtrn m náporem od západu; z tohoto smûru není hnízdi tû po vykácení smrkû chránûno. památka Hraneãník Lesní komplex severozápadnû od obce Pí È v Hluãínské pahorkatinû. Pí È 48 7 m V mûra: 4,93 ha Vyhlá eno: 990 Okrajov porost rozvolnûné stárnoucí kmenoviny borovice lesní s nûkolika desítkami hnízd volavky popelavé. 5 OP 0

9 Okres Opava památka HÛrky Lesní porost severoseverov chodnû od obce Malé Heraltice, cca 500 m severnû od stejnojmenného vrcholu (HÛrky 466,6 m n. m.) v Nízkém Jeseníku. Velké Heraltice GEOLOGIE Povrch terénu je pokryt pfieváïnû jílovoprachovit m eluviem, které se vyvíjí na podloïních horninách moravskoslezského kulmu. Na svazích dosahují vût ích mocností deluvia. Kulmské moravické souvrství má drobnû rytmickou fly ovou stavbu s pfievahou bfiidlicov ch poloh m V mûra: 6,04 ha Vyhlá eno: 995 Smí en les s pfievahou jehliãnanû, s pûvodní heraltickou borovicí (Pinus sylvestris) a sudetsk m modfiínem (Larix decidua subsp. polonica). Borovice ve zdej ích porostech vytváfií dvû dílãí populace v závislosti na podkladu jednak na kambizemních zvûtralinách kulmu, jednak na kambizemních pseudoglejích nebo pseudoglejích. KVùTENA V ãásti rezervace zasahující na ploch hfibet holoroviny pfievládají druhotné smrãiny a kulturní porosty borovice. V horní ãásti severního svahu a místy i pfied jeho zlomem se zachoval unikátní rûznovûk smí en jehliãnato-listnat lesní porost, kter má patrnû pfiirozen charakter, ale je fytocenologicky znaãnû nejasn. Dominantními druhy stromového patra jsou borovice lesní (Pinus sylvestris) a lípa malolistá (Tilia cordata), hojn je dub letní (Quercus robur) a modfiín opadav (Larix decidua), vtrou- enû se objevuje habr obecn (Carpinus betulus), smrk ztepil (Picea abies) a dosud vitální jedle bûlokorá (Abies alba). Pfiedev ím lípa pfiirozenû zmlazuje a mladé lípy také tvofií fiídké kefiové patro. V podrostu na su ích a svûtlej ích místech rostou tfitiny tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), t. kfiovi tní (C. epigeios), na stinn ch plochách pfiedev ím typické druhy buãin baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kostfiava lesní (Festuca altissima) a p eníãko rozkladité (Milium effusum). Prakticky v celém území se roz ífiila invazní net kavka malokvûtá (Impatiens parviflora). ZVÍ ENA Pravidelné hnízdi tû jestfiába lesního (Accipiter gentilis), vãelojeda lesního (Pernis apivorus), Ïluny edé (Picus canus) a králíãka ohnivého (Regulus ignicapillus). Pozorováni byli plch lesní (Dryomys nitedula) a slep kfiehk (Anguis fragilis). LESNICTVÍ Porosty tvofiící jádro památky mají pfiibliïnû stejnou skladbu dfievin, nevelké vûkové rozpûtí a pravdûpodobnû i podobnou genezi. Dominantní dfievinou je modfiín. Ostatní porosty obsahují vysok podíl smrku. Pod star mi porosty se stále více rozmáhá podrost lip, kter velmi stíní a brání zmlazování dal ích dfievin. VYUÎITÍ Cílem hospodafiení je postupná pfiemûna porostû na les smí en. Genová základna borovice bude zachována aï do doby pfiirozeného ukonãení plodnosti. MAPA ÚZEMÍ strana 70 Smí en lesní porost s modfiínem opadav m (Larix decidua subsp. polonica). V lesním komplexu jehoï souãástí je i PP HÛrky pravidelnû hnízdí vãelojed lesní (Pernis apivorus). OP 53

10 Ostravsko GEOLOGIE Na nûkolika místech v údolí Hvozdnice vycházejí na povrch horniny skalního podloïí. Nejlépe jsou odkryty v mal ch lomech, zalo- Ïen ch v levém údolním svahu. Jsou tvofieny fly ovou sedimentací moravického souvrství moravskoslezského kulmu. PfievaÏují ãerno edé, hustû laminované jílovo-prachovité bfiidlice nad polohami jemnû zrnit ch drob. V bfiidlicích lze nalézt fosilizované pozûstatky bezobratl ch (pfiedev ím schránky hlavonoïcû a mlïû) i spodnokarbonsk ch rostlin. Skalní podloïí na nûkolika místech vystupuje také v korytû fiíãky. Je zpravidla pokryto pleistocénními fluviálními tûrky fiíãní terasy vzniklé na poãátku sál- Meandrují tok v PR Hvozdnice místy odkr vá skalní podloïí pokryté fluviálními tûrky fiíãní terasy. rezervace Hvozdnice Údolní niva fiíãky Hvozdnice jihozápadnû od Opavy, mezi obcemi Slavkov a Uhlífiov v Nízkém Jeseníku. Slavkov u Opavy, táblovice, Uhlífiov ského zalednûní (glaciálu). V e spoãívají glacigenní (ledovcové) uloïeniny tilly sálské morény, sedimenty hrnuté na ãele kontinentálního ledovce. Mají charakter hlinit ch pískû aï písãit ch hlín a obsahují souvky valouny vût inou centimetrov ch velikostí, transportované ledovcem do znaãné vzdálenosti. Znaãná ãást souvkû je tvofiena exotick mi horninami (skandinávské ãervené Ïuly a dal í granitoidy, porfyry, metamorfity, pískovce z polské kfiídy aj.), kfiemeny rûzné geneze a místními horninami. Do tillû se tak dostaly i bloky ãediãové horniny nedaleké otické sopky Kamenné hûrky. Pfii mohutnûj ím prûtoku dochází ke zv ené boãní erozi a transportu balvanû korytem toku. V b valé pískovnû, která je rovnûï souãástí rezervace, jsou k vidûní také vodnûledovcové sedimenty uloïeniny ledovcov ch tokû a jezer (glacifluviální a glacilakustrinní sedimenty). Ve svrchním pleistocénu sedimentovaly spra e (popfi. spra- ové hlíny), které pocházejí z posledních ledov ch dob (warthské a viselské zalednûní), kdy k nám jiï ledovec nezasáhl. Holocénní uloïeniny jsou v areálu chránûného území zastoupeny zejména fluviálními a lakustrinními (jezerními) sedimenty a svahov mí hlínami. PfievaÏujícím pûdním typem je fluvizem glejová, v okrajov ch ãástech rezervace pseudoglej typick a luvizem pseudoglejová. KVùTENA Vegetaci tvofií pfiírodû blízká a druhovû pestrá 70 9 m V mûra: 56,4 ha Vyhlá eno: 989 Mokfiadní, luãní a lesní ekosystémy údolí toku Hvozdnice v oblasti Slavkovsk ch rybníkû. Refugium mnoha druhû ptákû a obojïivelníkû. Chránûné území je pozoruhodné fiadou odkryvû celého komplexu kvartérních sedimentû (fluviálního, glacigenního i eolického pûvodu) v nadlo- Ïí hornin kulmu. rostlinná spoleãenstva stojat ch vod rybníkû s pfiirozen m litorálem (Callitricho-Batrachietalia), navazujících ostfiicov ch mokfiadû a baïin (Magnocaricetalia) a zbytkû luïních lesû stfiemchov ch jasenin asociace Pruno-Fraxinetum. Z v znamnûj ích vodních rostlin rostou na rybnících napfi. závitka mnohokofienná (Spiro- 54 OP

11 Okres Opava della polyrhiza), laku ník vodní (Batrachium aquatile), rdest svûtl (Potamogeton lucens) a bublinatka jiïní (Utricularia australis). V litorálu rybníkû a na ostfiicov ch a zblochanov ch mokfiadech roste kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), halucha vodní (Oenanthe aquatica), ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia). Ve zbytcích luïních lesû roste kromû dubu letního (Quercus robur) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) dosud také jilm vaz (Ulmus laevis), v kefiovém patfie je hojná stfiemcha obecná (Padus avium) i brslen evropsk (Euonymus europaeus). V bylinném patfie jsou nápadné pfiedev ím v jarním aspek- tu, ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), orsej jarní (Ficaria bulbifera), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa) a s. pryskyfiníkovitá (A. ranunculoides), dymnivka plná (Corydalis solida) a zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides). ZVÍ ENA Entomologicky nebyla tato lokalita systematicky studována. Na mokfiadních loukách podél Hvozdnice Ïijí vzácnûj í druhy modráskû, napfi. modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a m. oãkovan (M. teleius), dále batolec duhov (Apatura iris) a b. ãerven (A. ilia). PrÛzkum potvrdil pfiítomnost skokana krátkonohého (Rana lessonae), rosniãky zelené (Hyla arborea), ãolka velkého (Triturus cristatus), ãolka obecného (Triturus vulgaris) a kfiíïencû obou druhû kunûk (Bombina variegata B. bombina). Na lokalitû pravidelnû hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus), chfiástal polní (Crex crex), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), zcela vzácnû bukáãek mal (Ixobrychus minutus), ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis) a moudivláãek luïní (Remiz pendulinus). LESNICTVÍ Lesní porosty mají pouze zãásti pfiirozen ráz, ve stfiední a jihozápadní partii je pfiimí en nepûvodní smrk a dub ãerven. Místy byly rovnûï vysazeny men í monokultury hybridních topolû. Zásahy v lesních porostech jsou zamûfieny na úpravu druhové skladby eliminaci nepûvodních smrkû, dubu ãerveného a hybridních topolû a doplnûní dubû letních. VYUÎITÍ Péãe je zamûfiena na etrné hospodafiení na rybnících a na zlep ení druhového sloïení luïního lesa, pfiedev ím sniïováním poãtu nepûvodních dfievin z nivy Hvozdnice. POZNÁMKA V území byla vybudována nauãná stezka vûnovaná pfiírodním zajímavostem (kvûtena, zvífiena a geologie). BIBLIOGRAFIE 3, 57, 94, 95 LuÏní les v PR Hvozdnice je charakteristick bohat m jarním aspektem. OP 3 55

12 Ostravsko GEOLOGIE Skalní podloïí je tvofieno kulmsk mi horninami moravického souvrství. Je pro nû charakteristické rytmické fly- ové stfiídání bfiidlicov ch, prachovcov ch a drobov ch poloh. Dno údolí je vyplnûno hlinitopísãitou fluviální akumulací. PÛdy: oglejená kyselá kambizem pseudoglejová, luvizem pseudoglejová, podél potoka glej typick. KVùTENA Rekonstrukãnû dubové buãiny svazu Carpinion a acidofilní doubravy (Abieti-Quercetum). Nyní vzrostl les, v nûmï pfievaïují smrk ztepil (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris) s pfiímûsí PP Jezdkovick les celkov pohled. V kulmsk ch horninách moravického souvrství se stfiídají polohy bfiidlic a prachovcû. modfiínu opadavého (Larix decidua), ol e lepkavé (Alnus glutinosa), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), buku lesního (Fagus sylvatica), dubu letního (Quercus robur) a bfiízy bûlokoré (Betula pendula). ZVÍ ENA Chránûné území bylo zfiízeno pro ochranu mravencû rodu Formica (zejména druhu F. polyctena). V roce 987 bylo na plo e 4 ha napoãítáno pfiibliïnû 50 mravenãích kup. Kontrolní prûzkum lokality v r. 997 v ak zjistil rapidní ústup mravencû druhu Formica polyctena (a pfieïívání jen men ího mnoïství hnízd druhu F. rufa) v dûsledku v razn ch zmûn po odtûïení znaãného mnoïství stromû po kozen ch vûtrn mi a kûrovcov mi kalamitami v letech LESNICTVÍ Struktura porostû má znaãnou vûkovou i prostorovou diferenciací. Místy mû- Ïeme najít ukázky maloplo n ch zpûsobû lesního hospodafiení. V dne ní skladbû smrk zaujímá 60 %, borovice 30 %, ostatní dfieviny (jedle, modfiín, buk, dub, lípa, bfiíza, jasan, ol e) asi 0 %. Pokud se najde zpûsob revitalizace a posílení populací mravencû, bude nutné provést pfiimûfiené postupné zmûny lesního porostu. památka Jezdkovick les Biotop mravencû v lesním komplexu Stûbofiice Hlavnice. Severní hranici tvofií potok Velká. Jezdkovice, Hlavnice m V mûra: 4,66 ha Vyhlá eno: 990 B valé selské lesy s pestrou druhovou skladbou. Hlavním motivem ochrany v dobû vyhlá ení byly mravenãí kupy druhu Formica polyctena. 56 OP 4

13 Národní pfiírodní rezervace GEOLOGIE NPR zabírá jednak konkávní nárazov svah zaklesnutého meandru fieky Moravice, jednak pfiilehlou plo inu holoroviny Nízkého Jeseníku. KaluÏa Zachoval pfiirozen lesní porost na pravém údolním svahu fieky Moravice a pfiilehlé holorovinû cca 4 km jihov chodnû od Hradce nad Moravicí v Nízkém Jeseníku. Lesní Albrechtice, Îimrovice m V mûra: 57,03 ha Vyhlá eno: 969 Porosty pfiirozen ch kvûtnat ch buãin a suèov ch lesû v komplexu pfiírodního prostfiedí údolního toku Moravice ve v chodní ãásti Nízkého Jeseníku. Rezervace zahrnuje velmi pestrou kálu lesních typû, plo nû pfievaïují bohaté buãiny nad buãinami javorov mi a jedlov mi. V celém areálu chránûného území vystupují k povrchu terénu zvrásnûné horniny hradecko-kyjovického souvrství moravskoslezského kulmu. Ve fly ové se- dimentaci pfievládají hrubû lavicovité polohy drob, místy pozorovatelné ve v chozech. Povrch terénu je pokryt kamenitohlinit mi eluvii a deluvii o znaãnû kolísavé mocnosti. Prudké konkávní svahy orientované k západu pfiekr vají kyselé kamenité kambizemû (typická i dystrická) ojedinûle také ranker (suèov ). Okres Opava KVùTENA Velk komplex zachoval ch pfiirozen ch buãin a jedlobuãin, ve kterém se prolínají kyselé a chudé buãiny 4. vegetaãního stupnû (svaz Luzulo- -Fagion) s kvûtnat mi buãinami 5. vegetaãního stupnû (asociace Dentario eneaphylli-fagetum, Melico-Fagetum a Festuco-Fagetum). Ve stromovém patfie ve v ech zdej ích typech buãin dominuje pfiedev ím buk (Fagus sylvatica), na kamenit ch západních svazích v údolí Moravice, kde porosty pfiecházejí do javorolipov ch dubohabfiin svazu Tilio-Acerion, je hojnûj í javor klen (Acer pseudoplatanus), místy i javor mléã (Acer platanoides) a lípa malolistá (Tilia cordata). Na chud ích substrátech v horních ãástech svahû, které pokr vají buãiny asociace Luzulo- -Fagetum, se objevuje ve stromovém patfie hojnûji bfiíza bûlokorá (Betula pendula). Pfiímûs smrku ztepilého (Picea abies) a modfiínu opadavého (Larix decidua) v nûkter ch ãástech rezervace dokládá nevhodné lesnické zásahy v minulosti. Bylinné patro buãin rezervace citlivû odráïí rûznorodé stanovi tní pomûry urãované pfiedev ím reliéfem a spolehlivû indikuje fytocenologickou pfiíslu nost jednotliv ch ãástí porostû. Pro porosty spadající do asociace Luzulo-Fagetum je v tûchto místech diagnostick m druhem pfiedev ím bika bûlavá (Luzula luzuloides), pro strdivkové buãiny asociace Melico-Fagetum, které zaujímají velké plochy napfi. na plochém hfibetu a v horních ãástech západních a jihozápadních svahû, je porostotvorn m druhem podrostu strdivka jednokvûtá (Melica uniflora). Porosty asociace Festuco-Fagetum charakterizuje kostfiava lesní (Festuca altissima). Ke vzácnûj ím a ohroïen m druhûm patfií napfi. kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon). ZVÍ ENA Fauna nebyla dosud podrobnû inventarizována. Na odumfiel ch kmenech star ch listnáãû, zejména bukû, Ïijí nûktefií brouci, napfi. roháãek kozlík (Dorcus parallelipipedus), r. kovov (Platycerus caprea), r. bukov (Sinodendron cylindricum), zlatohlávek zlat (Cetonia aurata), z. hladk (Potosia cuprea), zdobenec zelenav (Gnorimus nobilis) a z. skvrnit (Trichius fasciatus), pestrokroveãník Tillus elongatus a ãervenáãci Pyrochroa coccinea a Schizotus pecticornis. Na loukách u fieky Moravice pod chránûn m územím byly zji tûny vzácnûj í druhy mot lû modrásek oãkovan (Maculinea teleius) a ohniváãek modroleskl (Lycaena alciphron). LESNICTVÍ Po celé plo e se rozkládají pfieváïnû pûvodní bukové porosty stfiedního stáfií a porosty staré (místy s podrostem). Porosty mají mal podíl smrku (asi 5 5 %), zcela chybí jedle. Lesnické zásahy smûfiují k postupné eliminaci smrku, podpofie pfiirozené obnovy buku a dal ích listnáãû pfii zachování mrtv ch stromû. Schnoucí smrk je z porostû postupnû odstraàován a zároveà je vysazována chybûjící jedle (napfi. v roce 998 bylo vysazeno 300 sazenic). Interiér pfiirozeného bukového porostu v centrální ãásti NPR KaluÏa. OP 5 57

14 Ostravsko GEOLOGIE irokou nivu vyplàuje pfieváïnû hlinitá fluviální akumulace s vloïkami bohat mi organickou hmotou, pohfiben mi pozûstatky od krcen ch meandrû a ramen fieky. Na bázi akumulace leïí tûrkovopísãité sedimenty. Pfiedãtvrtohorní podloïí je tvofieno badensk mi vápnit mi jíly. Charakteristické jsou pro území velké celky slatinného druhu organozemû typické (glejové), které jsou syceny podzemní vodou zvodnû sahající do kolektorû v blízk ch fluvioglaciálních tûrkopíscích. Plochy organozemí lemují nivní a glejové pûdy (fluvizem glejová s glejem typick m). KVùTENA Na zdej ích slatinn ch loukách byla v 50. a 60. letech 0. století popsána unikátní mokfiadní spoleãenstva svazû Caricion rostratae, Molinion coeruleae a Calthion: Caricetum diandrae a Caricetum appropinquatae ve sníïeninách se stagnující vodou, Selino-Molinietum coeruleae na ãásteãnû zmineralizovan ch slatinách se stabilní hladinou tvrdé podzemní vody, Filipendulo- -Geranietum palustris v okrajové zónû a Cirsietum salisburgensis caricetosum caespitosae jako náhradní spoleãenstvo pûvodních luïních ol in svazu Alnion glutinosae. V souãasné dobû se na podmáãen ch pûdách nacházejí spoleãenstva pcháãov ch a bezkolencov ch luk svazû Calthion a Molinion s fiadou vlhkomiln ch druhû. Rostou tu rdesno hadí kofien (Bistorta major), smldník bahenní (Peucedanum palustre), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria), pcháã potoãní (Cirsium rivulare), ostfiice tíhlá (Carex gracilis), o. obecná (C. nigra), o. dvoumuïná (C. diandra), Na ZábfieÏsk ch loukách jsou zachovány podmáãené pcháãové louky rozãlenûné skupinami vrb. o. prosová (C. panicea), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), kuklík potoãní (Geum rivale). Intenzivní management na loukách (kosení a experimentální v sev) se projevuje v razn m posílením nûkter ch chránûn ch a ohroïen ch druhû, které byly na loukách dfiíve hojné ostfiice pfiíbuzné (Carex appropinquata), ãertkusu luãního (Succisa pratensis), zábûlníku bahenního (Comarum palustre), hadilky obecné (Ophioglossum vulgatum), vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata), kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica), Ïebratky bahenní (Hottonia palustris) aj. Plo nû ménû rozsáhlá jsou luãní spoleãenstva svazu Calthenion na vlhk ch aï zaplavovan ch pûdách v údolí Opavy. Ve svahov ch polohách nalezneme ovsíkové louky (Arrhenatherion) vzácného reliktního typu se zvoneãníkem hlavat m (Phyteuma orbiculare). rezervace Koutské a ZábfieÏské louky Mokfiadní ekosystém jiïnû od silnice Zábfieh u Hluãína Kravafie, jihozápadnû od obce Zábfieh u Hluãína. Kravafie ve Slezsku, Zábfieh u Hluãína 5 34 m V mûra: 375,70 ha Vyhlá eno: 997 Ojedinûl ucelen komplex mokfiadních luk, rozpt lené zelenû a luhû se zbytky mrtv ch ramen a periodicky zaplavovan ch tûní v nivû fieky Opavy. Biotop vzácn ch a ohroïen ch druhû ÏivoãichÛ a rostlin, zejména kriticky a silnû ohro- Ïen ch bahàákû. Mozaika sukcesních stadií mokfiadních spoleãenstev. 58 OP 6

15 Okres Opava zejí útoãi tû nûkteré druhy netop rû netop r vousat (Myotis mystacinus), n. fiasnat (M. nattereri), n. vodní (M. daubentonii) a n. rezav (Nyctalus noctula). LESNICTVÍ V prostoru pfiírodní rezervace se nacházejí jednak ol iny ve stabilizovaném stavu s ucelen m stromov m patrem, jednak mlad í ol iny, které se postupnû ífií od zarostl ch melioraãních kanálû. PfiibliÏnû v centru území se nachází pfiehu tûná smrková monokultura. ZVÍ ENA Na jezírku bylo zji tûno druhû váïek, z ménû hojn ch jsou to ídélko rudooãko (Erythromma najas) a lesklice mûdûná (Cordulia aenea). Na poãátku 80. let probûhl prûzkum mokfiadních luk a podmáãen ch ol in zamûfien na fiád Diptera, dokumentovan celou fiadou dnes vzácn ch mokfiadních druhû, napfi. ohroïen ch bránûnek Stratiomys singularior a Oxycera leonina (ãeleì Stratiomyidae). Na loukách a v bfiehov ch porostech byli zji tûni nûktefií vzácní brouci, napfi. stfievlíãek Platynus livens (druh níïinn ch mokfiadû), zobonoska Apoderus erythropterus, lesknáãek Meligethes buyssoni nebo na vrbách krytohlav Cryptocephalus exiguus. Na lokalitû najdeme také vzácného modráska bahenního (Maculinea nausithous). Îije zde ní- Ïinná populace je tûrky Ïivorodé (Zootoca vivipara). Koutské a ZábfieÏské louky jsou dûleïit m hnízdi tûm kriticky ohroïeného bfiehou e ãernoocasého (Limosa limosa) a silnû ohroïené bekasiny otavní (Gallinago gallinago). Dále tady z chránûn ch druhû hnízdí ãírka modrá (Anas querquedula), moták pochop (Circus aerunginosus), kalous pustovka (Asio flammeus), chfiástal kropenat (Porzana porzana), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), chfiástal polní (Crex crex) a h l rud (Carpodacus erythrinus). V dutinách stromû nachá- VYUÎITÍ Biotechnické zásahy (kosení a likvidace náletov ch dfievin od roku 997) dosvûdãují, Ïe je moïné zachránit a obnovit nûkteré cenné fytocenózy dlouho nekosen ch, degradovan ch a náletov mi dfievinami zarostl ch slatinn ch luk. BIBLIOGRAFIE 7 V ménû podmáãen ch ãástech pfievaïují louky ovsíkové (Koutské louky). OP 7 59

16 Ostravsko GEOLOGIE rezervace leïí na pfiíkrém levém svahu hluboko zafiíznutého údolí fieky Moravice se zaklesnut mi meandry. Skalní podloïí v areálu rezervace je tvofieno kulmsk mi fly ov mi sedimenty moravického souvrství, které v prudkém údolním svahu Moravice místy vycházejí na povrch. Jinde jsou pokryty svahovinami se suèov mi úlomky hornin. V okolí rezervace je fiada star ch dûlních dûl, v nichï se tûïily pokr vaãské bfiidlice. Dodnes se jedná o v znamná paleontologická nalezi tû spodnokarbonské flóry, fauny i ichnofauny. KVùTENA V druhovû pestrém stromovém patfie zdej ích porostû asociace Aceri-Carpinetum ze svazu Tilio-Acerion najdeme habr obecn (Carpinus betulus), dub letní (Quercus robur), jedli bûlokorou (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléã (Acer platanoides), lípu malolistou (Tilia cordata) a buk lesní (Fagus sylvatica), vtrou enû také bfiízu bûlokorou (Betula pendula), borovici lesní (Pinus sylvestris), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) a smrk ztepil (Picea abies). V kefiovém patfie je hojn zimolez obyãejn (Lonicera xylosteum), líska obecná (Corylus avellana), ojedinûle najdeme l kovec jedovat (Daphne mezereum) a brslen evropsk (Euonymus europaeus). K porostotvorn m druhûm bylinného patra patfií tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel lesní (Galium sylvaticum), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), kopytník evropsk (Asarum europaeum), lipnice hajní (Poa nemoralis), kostival hlíznat (Symphytum tuberosum) a ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea). Kromû nich v rezervaci rostou napfi. lilie zlatohlávek (Lilium martagon), prvosenka vy í (Primula elatior), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), Pfiirozen smí en porost na skalnat ch jiïních svazích levého bfiehu fieky Moravice. jaterník podlé ka (Hepatica nobilis), kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum), udatna lesní (Aruncus vulgaris), rûïe pfievislá (Rosa pendulina) a jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. abietis). ZVÍ ENA Entomologicky je lokalita velmi dobfie prozkoumána. Z nejvzácnûj ích druhû je moïno zmínit tesafiíka Pronocera angusta, kter je sekundárním kûdcem smrku, av ak na Severní Moravû a ve Slezsku je velmi vzácn, je znám pouze z nûkolika lokalit. Îijí tu nosatci Notaris aterrimus a Notaris maerkeli vzácné horské druhy. K velmi ojedinûl m patfií druhy Meligethes coeruleovirens (ãeleì Nitidulidae) a Dromaeolus barnabita (ã. Eucnemidae). Za zmínku stojí rovnûï pfiítomnost bûlopáska dvoufiadého (Limenitis camilla). LESNICTVÍ Území je z lesnického hlediska velmi pestré. Ve stfiední ãásti má porost pfiirozen aï pralesovit charakter. V západní ãásti porostu je vût í podíl smrku. V severní ãásti roste malá skupinka smrkû z pfiirozené obnovy. Souãasn pralesovit charakter porostû pfiedurãuje území k samovolnému v voji, zcela bez zásahû. rezervace Nové Tûchanovice Smí en lesní porost na levém údolním svahu s jiïní expozicí na levém bfiehu fieky Moravice km severnû od stejnojmenné obce v Nízkém Jeseníku. Nové Tûchanovice m V mûra: 5,76 ha Vyhlá eno: 969 Zachoval pfiirozen smí en les na prudkém a skalnatém jiïním svahu údolí fieky Moravice. Území je stanovi tnû velmi pestré, porosty si v tû- Ïebnû nepfiístupn ch partiích uchovaly pfiirozen aï pralesovit charakter (sou e, zlomy, v vraty). 60 OP 8

17 Okres Opava Národní pfiírodní památka Odkryv v Kravafiích Opu tûná pískovna km severozápadnû od mûsta Kravafie. Kravafie ve Slezsku m V mûra:,64 ha Vyhlá eno: 966 Umûl odkryv v kvartérních sedimentech ãelní morény sálského kontinentálního zalednûní na na em území. GEOLOGIE Pískovna byla zaloïena v náporové ãelní morénû sálského ledovce. Glacigenní (ledovcové) sedimenty se naz vají tilly (dfiíve souvkové hlíny). Zrnitostním sloïením odpovídají vût inou hlinit m pískûm aï písãit m hlínám. Charakteristická je pfiítomnost souvkû tûrkov ch valounû, které dosahují fiádovû centimetrov ch velikostí. V této formû byly na na e území transportovány úlomky hornin, které ledovec pfii svém roz ifiování na jih erodoval. Z nordick ch hornin to jsou kromû nejnápadnûj ích ãerven ch Ïul a dal ích granitoidû také porfyry a rûzné metamorfity. Z území Polska sem byly zavleãeny pfieváïnû kfiídové pískovce a miocénní lignity. Znaãn podíl tvofií valouny kfiemene a místních hornin. Tilly v kravafiské pískovnû jsou glacitektonicky (tlakem ledovce) posti- Ïeny. Místy mají vertikálnû odluãnou plástevnatou texturu, jinde jsou ve vertikálním smûru orientovány souvky. Nejzajímavûj í úloïné pomûry byly odkryty v severní stûnû pískovny. V hnûdû aï okrovû Ïlut ch tillech jsou uzavfieny dvû velké kry (v prûfiezu nûkolik m ) rezavohnûdého limonitizovaného tûrkopísku. Jsou to star í glacifluviální sedimenty vytrïené pohybem ledovce z pûvodního prostfiedí a budované do morény. Povrch ker je impregnován limonitickou kûrou vzniklou vzlínáním hydroxidû Ïeleza. V západní a stfiední ãásti stûny tilly ostfie nasedají na edavû hnûdoïluté jemnozrnné glacifluviální písãité tûrky s eratick mi bloky a tenk mi jílov mi ãoãkami. Ve v chodní ãásti odkryvu byla zji tûna men í kra vodnûledovcov ch edo- a hnûdoïlut ch tûrkopískû s horizontálním zvrstvením. V podloïí tûrkû je rozvleãená tenká vrstva nafialovûle ãervenohnûdého tillu se zvûtral mi souvky seversk ch hornin. Akumulace tillû pokraãuje do podloïí. Hloubûji uloïené sedimenty náleïejí k ãelní morénû star ího, kravafiského zalednûní (elstersk glaciál). Povrch terénu v nadloïí tillû je pokryt spra ov mi závûjemi z nejmlad ího stadiálního období viselského glaciálu (würm). V souãasné dobû (rok 000) je odkryv z vût í ãásti zasut. Ve zb vající ãásti o rozmûrech zhruba 8 m jsou k vidûní pouze pfievládající okrovû Ïluté tilly. KVùTENA Nejcennûj í a druhovû nejbohat í je prostor stûn a vrcholu malé pískovny a stûna velké pískovny. Díky v hfievnosti substrátu a nezapojenému podkladu zde prosperují lipnice smáãknutá (Poa compressa), mrvka my í ocásek (Vulpia myuros), matefiídou ka (Thymus pulegrioides), trojzubec poléhav (Sieglingia decumbens), chrastavec rolní (Knautia arvensis), rozchodníkovec velk (Hylotelephium maximum), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), hadinec obecn (Echium vulgare), jetel rolní (Trifolium arvense), fiepík lékafisk (Agrimonia eupatoria) a ãiãorka pestrá (Securigera varia). Na svazích lomu nalezneme fragmenty efemérních neuzavfien ch spoleãenstev fiádu Trifolio arvensis- Fesetucetalia ovinae, pfiedev ím svazu Thero-Airion. Spoleãnû s polními plodinami se objevují druhy mírnû tepl ch plevelov ch spoleãenstev fiádu Aperetalia a druhy xerotermních a semixerotermních spoleãenstev tfiídy Festuco-Brometea. ZVÍ ENA Vzhledem k hlavnímu motivu ochrany nebylo území dosud systematicky sledováno. VYUÎITÍ Území bylo dlouhou dobu ponecháno bez zásahu. Stûny pískovny postupnû zarûstaly ruderální vegetací i náletov mi dfievinami. V roce 998 byly vykáceny stromy a kefie na ãelní stûnû a v jejím okolí. V dal ích letech byly odstranûny zb vající náletové dfieviny a byla likvidována ohniska kfiídlatky a vlãího bobu. âelní stûna je udrïována kosením travnat ch porostû. BIBLIOGRAFIE 3, 57, 93, 94, 96 MAPA ÚZEMÍ strana 69 TûÏbou písku vznikl na okraji Kravafi umûl odkryv ledovcov ch sedimentû. Till pevninského ledovce z období sálského zalednûní. OP 9 6

18 Ostravsko GEOLOGIE Kamenná hora je nevysok vrch na pravém údolním svahu Hvozdnice, budovan kulmsk mi horninami (pfieváïnû drobami) moravického souvrství, jehoï jádrem proráïí tûleso neovulkanitû. Zdej í ãediãová hornina je v raznû star í neï napfi. u sopek z okolí Bruntálu. Radiometricky bylo její stáfií stanoveno na 0 milionû let. K v stupu magmatu do- lo bûhem první neovulkanické fáze v období spodního miocénu. Tomuto stáfií odpovídá i dne ní, denudací znaãnû setfien a pozdûj ími procesy pfiemodelovan povrch sopky. Vrcholov kráter nevznikl pfiírodními silami, n brï lomovou tûïbou bûhem první poloviny 0. století. Lom byl zaloïen r. 890, v roce 949 se uvádí jiï jako opu tûn. Odkryvy ukazují nikoli v levné, ale podpovrchovû utuhlé tûleso pravdûpodobnû se jedná o pfiívodní dráhu vulkánu. V lomov ch stûnách vystupuje ãerno edá, více nebo ménû pórovitá hornina s hojn mi drobn mi vyrostlicemi olivínu a pyroxenu. V afanitické základní hmotû byl kromû minerálû vyrostlic rozli en magnetit, apatit, nefelín a melilit. Místy jsou pfiítomny uzavfieniny (xenolity) kulmsk ch hornin centimetrov ch velikostí. Podle pfievaïujícího podílu horninotvorn ch minerálû je hornina oznaãová- na jako melilitick olivinick nefelinit. V prostoru lomu má pfieváïnû kulovitou odluãnost, danou intenzivním rozpukáním intruze. Pukliny jsou vyhojovány svûtl m, naïlout m karbonátem. V dutinách lze nalézt krystalové drúzy kalcitu a srostlice phillipsitu ze skupiny zeolitû. Ve svrchní ãásti lomu je hornina fosilnû zvûtralá, místy pfiekr vaná relikty tillû usazenin náporové morény kontinentálního ledovce. Ty jsou lépe odkryty v nûkolika v chozech v nedaleké pfiírodní rezervaci v údolí Hvozdnice. Vodnûledovcové, glacitektonicky postiïené tûrkopísãité sedimenty sálského zalednûní se tûïily v pískovnû v sousedství lomu (leïí mimo chránûné území). Na vrcholu kopce se v reliktech nacházejí také písãitojílové sedimenty spodního badenu. Severov chodní svah je pokryt relikty vodnûledovcov ch sedimentû a nepfiíli mocnou vrstvou svahovin se suèov mi úlomky vulkanitû a kulmsk ch drob. KVùTENA Z pûvodních lipov ch dubohabfiin asociace Tilio-Carpinetum se vzhledem k charakteru lokality zachovala jen malá ãást genofondu mladé porosty listnáãû (javorû, bfiíz, jív a osik) se slabû vyvinut m pûvodním podrostem. památka Otická sopka PozÛstatek sopky na severov chodním svahu Kamenné hory, bezprostfiednû pfii západním okraji obce Otice. Otice, Slavkov u Opavy 6 3 m V mûra: 0,44 ha Vyhlá eno: 99 Areál chránûného území zaujímá ãást severov chodního svahu Kamenné hory (30,7 m n. m.). Horniny vulkanického pûvodu jsou odkryty v lomu tûsnû pod vrcholem kopce. Melilitick olivinick nefelitit s kulovitou odluãností a svûtl mi karbonátov mi Ïilkami. V choz ãediãové horniny pod vrcholem Kamenné hory. ZVÍ ENA Podrobn prûzkum nebyl dosud proveden. LESNICTVÍ V rûznovûk ch smí en ch porostech se na prosvûtlen ch místech objevuje nálet. NepÛvodní smrky a jilmy napadené grafiózou jsou z porostû postupnû odtûïovány. Lesy jsou udrïovány pravideln mi probírkami. VYUÎITÍ Centrální nezalesnûná plocha dfiíve slouïila jako závodní dráha pro motocykly. V roce 987 bylo závodi tû zru eno. V souãasné dobû slouïí pfiírodní památka k rekreaãním úãelûm. BIBLIOGRAFIE 57, 95 6 OP 30

19 rezervace tûpán Rybník leïící na rozhraní obce Dûhylov (okres Opava) a mûsta Ostravy, na pravém bfiehu fieky Opavy. Dûhylov (okres Opava), Poruba-sever (okres Ostrava) GEOLOGIE Chránûné území leïí v iroké a ploché nivû fieky Opavy, která je vyplnûna akumulací hlinitopísãit ch sedimentû s vloïkami organick ch zemin. V okolí vystupují k povrchu terénu kulmské fly ové horniny hradecko-kyjovického souvrství, kryté eluvii a deluvii, místy i pokryvy spra ov ch hlin. KVùTENA Mokfiad je tvofien rozsáhl mi porosty rákosin svazu Phragmition communis, 5 m V mûra: 45,4 ha Vyhlá eno: 994, 995 Ochranné pásmo: 9,94 ha PÛvodní rybník a mokfiady s tûnûmi v nivû fieky Opavy, obklopené fragmenty luïních lesû jilmov ch doubrav (Querco-Ulmetum) a mokfiadními ol inami (Alnion glutinosae). prostoupen mi plochami vysok ch ostfiic svazu Caricion gracilis, pfiecházejícími v mokrou louku s druhy svazu Alopecurion pratensis a Arrhenatherion. Okraje rákosin lemují ba- Ïinné vrbové kfioviny svazu Salicion cinereae. Na hladinû rybníka jsou hojná spoleãenstva asociace Trapetum natantis s kotvicí plovoucí (Trapa natans), leknínem bûlostn m (Nymphaea candida), dále spoleãenstva asociace Salvinio- -Spirodeletum s kriticky ohroïenou nepukalkou plovoucí (Salvinia natans) a stulíkem Ïlut m (Nuphar lutea) a také asociace Utricularietum australis. Vodní flóru pfiilehlé nevelké tûnû mûïeme zafiadit do asociace Hydrocharitetum morsus-ranae, bfiehy porûstá mimo jiné kosatec Ïlut (Iris pseudacorus) a Ïabník trávovit (Alisma gramineum). Na pfiilehl ch loukách místy kvete prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). Okres Opava ZVÍ ENA Mezi vodními bezobratl mi byl na lokalitû nalezen chrostík Tricholeiochiton fagessi, v âeské republice velmi vzácn. PrÛzkum váïek prokázal druhû. Na rybníku byly zji tûny napfi. ídélko rudooãko (Erythromma najas), ídlo tmavé (Anax parthenope) a váïka bûlofiitná (Orthetrum albistylum). U tûnû pod hrázi mûïeme spatfiit lesklici mûdûnou (Cordulia aenea) a l. zelenavou (Somatochlora metallica). Mokfiadní rostlinná spoleãenstva hostí pestré hmyzí spoleãenstvo, které zahrnuje téï vzácné druhy níïinn ch mokfiadû, napfi. dvoukfiídlé Typhamyza bifasciata (ãeleì Anthomyzidae) a Elachiptera uniseta (ã. Chloropidae), oba Ïijící monofágnû na orobincích. Mezi zajímavé a vzácné druhy mot lû ãeledi mûrovit ch (Noctuidae), které mûïeme na tûpánu spatfiit, patfií plavokfiídlec edoïlut (Mythimna straminea) a ãtyfii druhy rákosnic (Archanara geminipuncta, A. sparganii, A. algae a Nonagria typhae). Îije tady rovnûï fiada vlhkomiln ch broukû, napfi. stfievlíãek Patrobus australis, rákosníãek Donacia crassipes na leknínech a nosatci více druhû rodu Bagous. Kvalitu vodního prostfiedí indikují rovnûï obojïivelníci (0 druhû), napfi. ãolek velk (Triturus cristatus), skokan ostronos (Rana arvalis), s. tíhl (R. dalmatina). Zoogeograficky v znamná je uïovka podplamatá (Natrix tessellata), která ob vá rybník a jeho okolí spolu s dal ími tfiemi druhy plazû. Druhovû velmi pestrá ptaãí fauna zahrnuje na 60 druhû, z toho 86 hnízdících patfií k nim napfi. bukáãek mal (Ixobrychus minutus), ãírka modrá (Anas querquedula), lïiãák pestr (Anas clypeata), chfiástal kropenat (Porzana porzana), bekasina otavní (Gallinago gallinago), vodou rudonoh (Tringa totanus). Rybník je rovnûï zastávkou vodního ptactva na jarních a podzimních tazích. VYUÎITÍ Rybník byl pûvodnû souãástí jile ovicko-dûhlovské rybniãní soustavy a byl napájen strouhou z fieky Opavy. Nyní je napájení zaji tûno pouze potûãkem na jihozápadní stranû. Po ukonãení chovu ryb jiï nebyl rybník vypou tûn, tak- Ïe nyní se postupnû zazemàuje a volná hladina tvofií pouze necelou polovinu plochy. Pro stabilizaci stavu by bylo potfiebné provést ãásteãné odbahnûní a pfiípadnû obnovit napájení z fieky Opavy. POZNÁMKA Pfiítomnost v e jmenovan ch rostlinn ch druhû je pro rybníky v opavském regionu zcela v jimeãná, srovnávat lze jen s lokalitami v CHKO Poodfií. BIBLIOGRAFIE 08, 5 MAPA ÚZEMÍ strana 69 Rybník tûpán je cennou mokfiadní lokalitou nadregionálního v znamu. UÏovka podplamatá (Natrix tessellata). OP 3 63

20 Ostravsko GEOLOGIE rezervace se nachází na holorovinû Nízkého Jeseníku. Skalní podlo- Ïí je v celé rezervaci tvofieno kulmsk mi fly ov mi sedimenty hradecko-kyjovického souvrství s pfievahou drob. Svahy jsou pokryty hlinitokamenit mi deluviálními sedimenty. Kambizemû jsou jílovité, a jíly s obsahem tûrku. KVùTENA Na chud ch oglejen ch pûdách pfievaïují porosty acidofilních buãin svazu Luzulo-Fagion s bikou bûlavou (Luzula luzuloides), tfitinou kfiovi tní (Calamagrostis epige- Interiér lesa v PR U Leskoveckého chodníka. ios), kapradí rozloïenou (Dryopteris dilatata), bukovincem osladiãovit m (Phegopteris connectilis), bukovníkem kapraìovit m (Gymnocarpium dryopteris), plavuní vidlaãkou (Lycopodium clavatum) aj. V úzk ch údolích se ãásteãnû zachovala spoleãenstva jasanov ch ol in podsvazu Alnenion glutinoso-incanae s ostfiicí tfieslicovitou (Carex brizoides), o. fiídkoklasou (C. remota), sítinou klubkatou (Juncus conglomeratus) apod. ZVÍ ENA Území nebylo dosud prozkoumáno. rezervace U Leskoveckého chodníka Lesní komplex,5 km jiïnû od obce Skfiipov, pfii silnici Skfiipov Fulnek v Nízkém Jeseníku. Skfiipov LESNICTVÍ etrn m hospodafiením a pomalou obnovou se zachoval víceménû kompaktní lesní celek pûvodního buku, s malou pfiímûsí jedle, modfiínu a borovice, av ak s velk m podílem smrku. Ten se nachází jednak v hlavní úrovni starého porostu, jednak v monokultufie podél jiïního a jihov chodního okraje pfiírodní rezervace. Hospodafiení je zamûfieno na uvolnûní buku v mlad ích porostech m V mûra: 8,97 ha Vyhlá eno: 969 Bukojedlov les, pfiirozeného charakteru, o stáfií let odpovídající pomûrûm Nízkého Jeseníku. Porosty blízké pfiirozenému lesu ãtvrtého vegetaãního stupnû. TûÏbou smrku jsou vytváfieny malé kotlíky, v nichï je vysazována jedle. MAPA ÚZEMÍ strana OP 3

21 Okres Opava památka Úvalenské louky Sukcesí zarostlé louky a rákosiny v nivû fieky Opavy mezi silnicí Krnov Opava a fiekou Opavou. Brumovice u Opavy GEOLOGIE âást nivy fieky Opavy, v níï se do akumulace hlinitopísãit ch fluviálních sedimentû (povodàov ch hlín) o mocnosti dva aï tfii metry vkládají polohy bohaté organickou hmotou (slatinné zeminy). Hloubûji jsou uloïeny fluviální tûrkopísky mocné tfii aï pût m V mûra: 6,50 ha Vyhlá eno: 957 Zbytky slatinn ch luk s vlhkomiln mi druhy rostlin, dnes pfieváïnû mimo chránûné území. Bohatá populace bfiízy tmavé (Betula obscura) ve v ech vûkov ch stadiích. metrû. Skalní podloïí je tvofieno kulmsk mi fly ov mi horninami moravického souvrství. PfievaÏujícím pûdním typem je ãernice, v okolí chránûného území vyuïívaná pro pûstování zeleniny. KVùTENA PÛvodní vegetaci tvofiily unikátní slatinné pcháãové louky, popisované právû odtud v 50. a 60. letech 0. století jako asociace Peucedano-Caricetum lasiocarpae, Caricetum diandrae a Caricetum appropinquatae ze svazu Caricion rostratae a as. Selino- -Molinietum coeruleae a Filipendulo-Geranietum palustris z podsvazu Filipendulienion. Dlouhodob m nekosením a ãásteãn m odvodnûním degradovaly a zanikly. Na plo e dne ního chránûného území zarostly rákosem a náletov mi dfievinami, pfiedev ím ol í lepkavou (Alnus glutinosa), vrbou kfiehkou (Salix fragilis) a v. popelavou (S. cinerea). Rudimenty slatinn ch luk se zachovaly na severním okraji území a v ochranném pásmu severnû od pfiírodní památky. Na tûchto loukách je je - tû dosti hojná ostfiice pfiíbuzná (Carex appropinquata), ojedinûle mûïeme nalézt kapradiník baïinn (Thelypteris palustris). Na okraji ol in v chránûném území rostou dva polykormony vrby rozmar nolisté (Salix rosmarinifolia). Za dûleïit, teprve pfied nûkolika lety determinovan druh je nutné povaïovat i bfiízu tmavou (Betula obscura), jejíï star í exempláfie i mladé odrostky najdeme v jiïní ãásti ol in. ZVÍ ENA PÛvodnû velmi bohatá louka slatinného charakteru, nyní zdevastovaná, hostila celou fiadu druhû dvoukfiídlého hmyzu, které nikde jinde ve Slezsku zatím nebyly zji tûny. Z mokfiadních druhû mot lû stojí za zmínku modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Úvalenské louky jsou dûleïit m klidov m stanovi tûm s v born mi podmínkami pro neru en Ïivot fiady ohroïen ch ptaãích druhû. Ornitologick prûzkum prokázal hnízdûní sovy pálené (Tyto alba), chfiástala polního (Crex crex), chfiástala vodního (Rallus aquaticus), nûkolik párû motáka pochopa (Circus aeruginosus), v ech tfií na ich druhû cvrãilek (Locustella naevia, L. fluviatilis, L. luscinioides), h la rudého (Carpodacus erythrinus), moudivláãka luïního (Remiz pendulinus), slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a slavíka tmavého (Luscinia luscinia). Z drobn ch savcû je charakteristick rejsec ãern (Neomys anomalus), hrabo mokfiadní (Microtus agrestis), my ice temnopásá (Apodemus agrarius) a my ka drobná (Micromys minutus). Îije zde níïinná populace je - tûrky Ïivorodé (Zootoca vivipara). VYUÎITÍ PÛvodní motiv ochrany dnes uï neodpovídá realitû. Cenné louky z vût í ãásti degradovaly nebo zanikly. Od roku 998 probíhají pokusy o revitalizaci. Nejzachovalej í ãásti jsou pravidelnû koseny. Na trval ch monitorovacích plochách je sledován v voj celého spoleãenstva i jednotliv ch druhû. BIBLIOGRAFIE 7, 76, 84 Na severním okraji PP Úvalenské louky se zachovaly zbytky unikátních slatinn ch luk. Mezi ohroïené ptaãí druhy, které na území PP Úvalenské louky neru enû hnízdí, patfií i h l rud (Carpodacus erythrinus). OP 33 65

22 Ostravsko GEOLOGIE rezervace leïí na holorovinû Nízkého Jeseníku zvlnûné mûlk mi periglaciálními úpady. Povrch je pokryt hlinitopísãit m eluviem podloïních hornin hradecko-kyjovického souvrství, které se fiadí k moravskoslezskému kulmu. PÛdy tvofií pseudogleje a podzolované pseudogleje. KVùTENA Vût inu lesû tvofií hospodafiením ovlivnûné jehliãnaté porosty s dominantní borovicí lesní (Pinus sylvestris). OstrÛvkovitû se v ak zachovaly fragmenty podmáãen ch biocenóz blízké asociaci Molinio arundinaceae-quercetum, ov em i s druhy as. Abieti-Quecetum a podmáãen ch dubov ch buãin Carici-Quercetum, které v podrostu indikuje zapojen drn ostfiice tfieslicovité (Carex brizoides). Asociaci Molinio arundinaceae-quercetum indikují bezkolenec rákosovit (Molinia arundinacea) a sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea). V echny tfii typy se prolínají. Smí en les v PR V KaluÏích má místy parkov charakter. V tûchto ostrûvcích místy roste i ol e lepkavá (Alnus glutinosa) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula). Kromû pfievládající borovice jsou v rezervaci hojní dub letní (Quercus robur), smrk ztepil (Picea abies) a jedle bûlokorá (Abies alba), v kefiovém patfie se objevuje kru ina ol ová (Frangula alnus). ZVÍ ENA Území není dostateãnû prozkoumáno. Byl zaznamenán pouze nález ohroïeného druhu mot la batolce ãerveného (Apatura ilia). LESNICTVÍ Porost je tvofien stfiednû starou, vûkovû i tlou Èkovû diferencovanou rozvolnûnou kmenovinou. Svûtliny jsou podsazeny smrkem, místy zarûstají náletem (jefiáb, bfiíza). V jihozápadní ãásti leïí vût í nazalesnûn mokfiad obklopen star í kmenovinou. VYUÎITÍ Území prodûlalo mnohé promûny. Jeho jádro bylo po dlouhou dobu pomûrnû dobfie obhospodafiováno. Okrajové ãásti byly odlesnûny a zemûdûlsky vyuïívány. Pro zamokfiení pak byly ponechány samovolnému ífiení lesních dfievin. Su í okrajové ãásti byly pfievedeny na smrkové a borové kultury. Souãasné hospodafiení by se mûlo zamûfiit na obnovu porostû s pouïitím listnáãû. rezervace V KaluÏích Lesní porosty severnû od silnice Pustá Polom Budi ovice, v jiïním okraji lesa Zále tí v Nízkém Jeseníku. Pustá Polom m V mûra: 9,44 ha Vyhlá eno: 988 Mozaika smí eného kulturního, místy aï parkového charakteru, lesa se solitéry vysokého vûku a zra elinûl ch prameni È s mokfiadním ekotypem borovice lesní. V místech, kde je les rozvolnûn, se nacházejí podmáãené plochy, které jsou pfiechodn m prvkem mezi pasekou a dlouhá léta neseãenou mokfiadní loukou. 66 OP 34

23 Okres Opava rezervace Valach Zachovalé pfiirozené buãiny v údolí fieky Moravice asi 3 km v chodnû od obce Radkov v Nízkém Jeseníku. Lesní Albrechtice, Jelenice 3 47 m V mûra: 4,60 ha Vyhlá eno: 969 Typické buãiny s pfievahou souborû lesních typû lipová buãina, lipová javofiina, bohatá buãina, lipodubová buãina na strmém západním svahu nad fiekou Moravicí. GEOLOGIE rezervace leïí na pravém údolním svahu hluboko zafiíznutého údolí fieky Moravice. Údolní svah Moravice je pokryt svahov mi hlínami a sutûmi, z nichï se místy vynofiují v chozy zvrásnûn ch kulmsk ch fly ov ch hornin hradecko-kyjovického souvrství. Pfievládají masivní, hrubû lavicovité droby, místy s polohami slepencû. Na povrchu leïí typické kambizemû aï rankery, pfieváïnû jílovitohlinité a písãitohlinité s obsahem tûrku 0 50 %. KVùTENA Nejvût í plochu rezervace pokr vá témûfi ãistá vysokokmenná buãina asociace Dentario enneaphylli-fagetum. Ve stromovém patfie roste kromû buku pouze vtrou enû javor klen (Acer pseudoplatanus) a pfiedev ím na okrajích smrk. Kefiové patro témûfi chybí, bylinné patro má v horních ãástech svahû jen malou pokryvnost, v niï ích partiích, kde pfiib vá kapradin, je pokryvnost vy í. Velmi hojná je v podrostu kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), pfiedev ím ve stfiední a dolní ãásti svahu také kapraì samec (Dryopteris filix-mas). Dosti ãetné jsou v podrostu dal í druhy buãin: svízel vonn (Galium odoratum), ba- Ïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), strdivka jednokvûtá (Melica uniflora) a papratka samiãí (Athyrium filix-femina). Na úpatí západního svahu buãina pfiechází k lipojavorové dubohabfiinû (svaz Tilio-Acerion) s habrem obecn m (Carpinus betulus), javorem klenem, lípou malolistou (Tilia cordata) a dosud vitální jedlí bûlokorou (Abies alba). ZVÍ ENA Území zatím nebylo systematicky sledováno. LESNICTVÍ Vûk hlavního porostu se pohybuje od 90 do 40 let. PfieváÏná ãást starého porostu je zapojená, buk pfiirozenû zmlazuje, ale spodní etáï mlad ch bukû chybí. Porost má spí e stejnovûkou neï vûkovû a vertikálnû diverzifikovanou strukturu. Byl rozãlenûn pruhovou seãí po svahu a ta byla nevhodnû zalesnûna smrkem a modfiínem. VYUÎITÍ Ve stejnovûk ch star ch porostech bude nutno podpofiit pfiirozenou obnovu buku. Na strm ch svazích nad tokem Moravice je v PR Valach zachována typická buãina s vtrou en m klenem a smrkem. OP 35 67

24 Ostravsko park Moravice Vyhlá en v roce 994 okresním úfiadem Opava v údolí fieky Moravice na rozloze 4 5 ha. Údolí fieky Moravice je nejvût ím a nejdel ím údolím, které protíná Nízk Jeseník. Nejvíce se zahlubuje v úseku od KruÏberka po Domoradovice právû na území pfiírodního parku. V tûchto místech teãe Moravice m pod úrovní okolní krajiny hluboce zafiíznut m údolím se zaklesnut mi meandry, místy s velmi pfiíkr mi a tûïko schûdn mi svahy, vesmûs zalesnûn mi. Horninov m podloïím je hradecká série kulmu tvofiící mocné souvrství, v nûmï pfievaïují pískovce nad prachovci s polohami slepencû. V niï ích polohách, zvlá tû v údolích, se projevuje v razná inverze. Zahloubená údolí a ãlenit georeliéf podmiàují pestrost vegetaãního krytu a na nûj navazující fauny. Na jiïní svahy pronikají habrové doubravy s doprovodem lípy, javoru, jilmu a tfie nû, naopak na svahy severní a severozápadní sestupují kvûtnaté buãiny s jedlí. LuÏní lesy jsou omezeny na úzké ol ové lemy a bfiehové porosty. Místy se na sutích vyvinuly suèové lesy s javorem, lípou, jasanem a jilmem. Pomûrnû úzkou údolní nivu zaujímají pfieváïnû vlhké louky s pcháãem zelinn m (Cirsium oleraceum), tuïebníkem jilmov m (Filipendula ulmaria), skfiípinou lesní (Scirpus sylvaticus), dûhelem lesním (Angelica sylvestris), bukvicí lékafiskou (Betonica officinalis), ãertkusem luãním (Succisa pratensis) apod. NeÏádoucí je na nûkter ch místech invaze bol evníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum). Inverze umoïàuje sestup k chavici bílé Lobelovû (Veratrum album subsp. lobelianum), udatnû lesní (Aruncus vulgaris), kozlíku trojenému (Valleriana tripteris) apod. MÛÏeme tady nalézt i chránûné rostliny, napfi. bleduli jarní (Leucojum vernum), pérovník p trosí (Matteuccia struthiopteris), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), ìáblík bahenní (Calla palustris) a mûsíãnici vytrvalou (Lunaria rediviva). Inverze se projevuje pfiítomností nûkter ch horsk ch druhû rostlin a také v skytem horsk ch druhû ÏivoãichÛ. Îijí zde mj. stfievlíci Carabus linnei, Carabus variolosus a terciérní relikt sekáã klepítník ãlenûn (Ischyropsalis hellwigi). Pestrá je rovnûï avifauna. Pravidelnû je tu pozorován ãáp ãern (Ciconia nigra). Z dal ích jmenujme v ra velkého (Bubo bubo), skorce vodního (Cinclus cinclus), holuba doupàáka (Columba oenas), sovu pálenou (Tyto alba), krkavce velkého (Corvus corax) a dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothraustes). Odborné prûzkumy ukázaly, Ïe na území pfiírodního parku Moravice Ïije 5 druhû netop rû, ktefií nacházejí úkryty a zimovi tû ve tolách opu tûn ch bfiidlicov ch lomû. Zaklesnuté meandry hluboko zafiíznutého údolí fieky Moravice ve stejnojmenném pfiírodním parku. 68 OP 36

25 Okres Opava âern LES U ILHÉ OVIC I. () STR. 46 âern LES U ILHÉ OVIC II. () STR. 47 ODKRYV V KRAVA ÍCH STR. 6 TùPÁN STR. 63 OP 37 69

26 Ostravsko HO INA STR. 5 HÒRKY STR. 53 ULESKOVECKÉHO CHODNÍKA STR OP 38

27 Okres Opava Památné stromy. Dub letní, U Dubu, k. ú. Bfiezová u Vítkova, p. ã. 04, U dubu, pfii úãelové komunikaci do Vûtfikovic na pravém bfiehu Gruãovického potoka (na kmeni je svat obrázek). O: 343 cm, Vs: 4 m, S: 0 let.. Lípa velkolistá, k. ú. Bfiezová u Vítkova, p. ã. 6, u kostela. O: 50 cm, Vs: 5 m, S: 80 let. 3. Dub letní, k. ú. De tné, p. ã. 9/, na levém bfiehu potoka tekoucího na severní stranû zalesnûného kopce Kamenná hora u polní cesty z De tné do Mladecka. O: 477 cm, Vs: m, S: 70 let. 4. Tfie eà ptaãí, k. ú. De tné, p. ã. 54, severní zalesnûné úboãí Kamenné hory v lesním porostu 60 E u lesní cesty. O: 58 cm, Vs: m, S: 80 let. 5. Lípa velkolistá, Lípa u S korû, k. ú. Dobroslavice, p. ã. 04, 0, na ulici Slezské u domu ã. p. 6 za samoobsluhou. O: 575 cm, Vs: 5 m, S: 40 let. 6. Dub letní, Guntramovick dub, k. ú. Guntramovice, p. ã. 73/, asi 500 m severnû od obce na levém bfiehu potoka pod kopcem Vinohrady u polní cesty. O: 633 cm, Vs: 6 m, S: 40 let. 7. Dub letní, Guntramovick dub, k. ú. Guntramovice, p. ã. 7/, asi 500 m severnû od obce u polní cesty. O: 57 cm, Vs: 8 m, S: 380 let. 8. Lípa velkolistá, k. ú. Guntramovice, p. ã. 90/, u cesty vedoucí ke kostelu. O: 496 cm, Vs: 6 m, S: 80 let. 9. Lípa malolistá, Zlatá lípa, k. ú. Guntramovice, p. ã. 8, dominanta âerveného pahorku. O: 357 cm, Vs: 3 m, S: 0 let. 0. Buk lesní, k. ú. Hluãín, p. ã. 5, v parãíku u polikliniky. O: 300 cm, Vs: 3 m, S: 30 let.. Buk lesní ãervenolist, k. ú. Hluãín, p. ã. 53, v zahradû u mûstského parku. O: 385 cm, Vs: 3 m, S: asi 60 let.. Lípa malolistá, k. ú. Chabiãov ve Slezsku, p. ã. 335, poblíï rozcestí Háj ve Slezsku Dobroslavice u rekreaãní chaty ã. p.. O: 408 cm, Vs: 8 m, S: 70 let. 3 Dub letní u kfiiïovatky lesních cest v Pusté Polomi. Lípa velkolistá v parãíku na Husovû ulici ve Vítkovû. Lípa velkolistá na starém hfibitovû u kostela ve Velké Polomi. 3 OP 39 7

28 Ostravsko Alej dubû letních jiïnû od základní koly v Raduni. Dub letní u polní cesty za obcí Bfiezová. 3. Lípa malolistá, k. ú. Jakubãovice, p. ã. 835/, 98, asi km od obce u silnice do Hradce nad Moravicí v blízkosti hfibitova. O: 430 cm, Vs: m, S: 0 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Kajlovec, p. ã. 68, pfied obcí mezi rybníkem a silnicí do Opavy. O: 430 cm, Vs: 6 m, S: 30 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Melã, p. ã. 74/, 677/4, u kamenného oplocení zámeckého parku. O: 50, Vs: 3 m, S: 300 let. 6. Dub letní, k. ú. Nové Tûchanovice, p. ã. 33/4, na okraji lesa po pravé stranû silnice âermná Nové Tûchanovice. O: 53 cm, Vs: 9 m, S: asi 350 let. 7. Jasan ztepil, k. ú. Opava-Pfiedmûstí, p. ã. 843/, v zahradû u kfiiïovatky ulic Mostní a Sadové. O: 43 cm, Vs: m, S: 00 let. 8. Dub letní, k. ú. Pustá Polom, p. ã. 45, na kfiiïovatce lesních cest asi 800 m jihov chodnû od kfiiïovatky v Pfierovci. O: 57 cm, Vs: 8 m, S: 300 let. 9. Bfiíza tmavá, skupina bfiízy tmavé, k. ú. RaduÀ, p. ã. 6, 66, 67, 68, severnû od obce v lokalitû RaduÀské rybníky v porostu listnat ch dfievin s pfievahou bfiízy bûlokoré. O: 80 5 cm, Vs: 3 4 m, S: let. 0. Dub letní, alej 4 dubû, k. ú. RaduÀ, p. ã. 83, 84, 73, podél místní komunikace vedoucí od základní koly. O: cm, Vs: 0 4 m, S: let.. Dub letní, k. ú. RaduÀ, p. ã. 66, v lokalitû RaduÀské rybníky na pravém bfiehu potoka RaduÀky. O: 60 cm, Vs: 8 m, S: 480 let.. Dub letní, Dub za Skalkou, k. ú. táblovice, p. ã. 549, na západ od obce za zámeck m parkem na levém bfiehu místního potoka. O: 483 cm, Vs: 4 m, S: 50 let. 3. Lípa malolistá, Holasovická lípa, k. ú. templovec, p. ã. 88, vpravo u cesty z Opavy do Bruntálu v místû kfiiïovatky s cestou do templovce (BoÏí muka). O: 440 cm, Vs: m, S: 0 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Velká Polom, p. ã., na hfibitovû u kostela. O: 600 cm, Vs: 9 m, S: 80 let. 5. Lípa velkolistá, k. ú. Vítkov, p. ã. 084, v parãíku na ulici Husovû u ã. p O: 747 cm, Vs: 7 m, S: 360 let. 6. Lípa velkolistá, k. ú. Vítkov, p. ã. 740, na ulici Dûlnické v areálu stolafiství. O: 544 cm, Vs: 6 m, S: 30 let. 7 OP 40