Archeologické nálezy Hlavního města Prahy prezentované na místě a veřejnost. Nedoceněný, opomíjený, nebo přehlížený zdroj informací o minulosti Prahy?

Transkript

1 Archeologické nálezy Hlavního města Prahy prezentované na místě a veřejnost. Nedoceněný, opomíjený, nebo přehlížený zdroj informací o minulosti Prahy? Úvod archeologické vykopávající firmy v Anglii i jim podobné ve Francii a v jiných zemích publikují jen základní výkopové zprávy bez hlubší interpretace a naše ústavy archeologické památkové péče i soukromé firmy se jim přibližují. Co od nás obvykle čeká obecná veřejnost, je občasné krmení tisku a televize zprávou o novém překvapujícím objevu, aby se vyplnilo místo mezi inzeráty; oč opravdu jde v rámci vědeckého poznání, zaujme tento okruh redaktorů a čtenářů jen vzácně (Bouzek 2006). Archeologické nálezy prezentované na místě věc veřejná? Na Území hlavního města Prahy probíhá každoročně několik desítek záchranných archeologických výzkumů. 1 V jejich průběhu dochází rovněž k odhalování torzální architektury, nevelkých i rozměrnějších torz zděných staveb, domů, paláců, dílen, kostelů, klášterů a jejich částí, jenž v minulosti uvolnili své místo nové modernější výstavbě. I když tyto stavby na první pohled zanikly, jejich části zůstávají v různem stavu dochování pod zemským povrchem. Část z nich, výsledek archeologického a stavebně historického zkoumání, přetrvává zachována a zpřístupněna laické veřejnosti k poznání a obdivu. Podstatná část odkrytých torz po ukončení archeologického výzkumu zaniká, je odstraněna, aby uvolnila místo nově příchozím stavbám a objektům, které na historickou paměť místa neberou ohled. Území Hlavního města Prahu křižuje 17 naučných stezek (Drábek 2005). Devět z nich prochází známým archeologickým nalezištěm, hradištěm, zaniklou vesnicí, tvrzištěm, tvrzí, hradní zříceninou, nebo kolem něj. Jejich často monumentální pozůstatky trvale, i dnes, formují a dotvářejí krajinu. Dávají ji specifickou podobu společného díla člověka a přírody přitahujícího zájem kolemjdoucích turistů obdivujících krásy přírody, poznávajících popři tom i geologickou, paleontologickou a archeologickou minulost místa, jeho historii a osudy. Přesto, že by to bylo možné, není na každé archeologické naleziště ležící na trase Pražských naučných stezek upozorněno. Děje se tak z důvodu ochrany nálezů a nálezových situací před poškozovateli, vykrádači nalezišť. Dodnes také nebyl zcela vyčerpán potenciál Pražských území, ve kterých by bylo možné umístit naučné stezky s celou škálou informací o daném místě a jeho bezprostředním okolí. 2 Vnímá širší laická veřejnost archeologická naleziště rozložená v širokém prostoru Hlavního města Prahy? Reaguje na archeologické nálezy, k nímž dochází během záchranných archeologických výzkumů? Zajímá se o zacházení s nimi? Je pravdou, že jen pasivně přijímá zprávy o překvapujících objevech umístěné jako výplň mezi závažnější informace ze světa celebrit a černou kronikou? Jak získat, nebo oživit zájem laické veřejnosti o archeologickou minulost Prahy, o její archeologické nálezy? Co udělat pro to, aby se sami občané Prahy více starali o osud nalezišť a nálezů a to jak během archeologických výzkumů, tak i po něm? Jak vzbudit a rozvíjet jejich zájem o archeologické dědictví, jeho záchranu a ochranu? Odpovědí jsou archeologická naleziště a archeologické nálezy, jenž mohou být prezentovány, jsou prezentovány na místě. Jednak jsou to známá archeologická naleziště na trasách naučných stezek a pak torzální architektura odkrývaná jak na území Pražské památkové rezervace, tak 1 Text neprošel jazykovou úpravou. Veškeré pravopisní a stylistické chyby padají na hlavu autora příspěvku, původem ze Slovenska. 2 Naučná stezka Od sv. Filipa a Jakuba na Smíchově, Petřínem za sv. Norbertem na Strahově, naučná stezka Hradištěm Šarka a Šáreckým údolím od Slovanů do pravěku

2 vně historického jádra Prahy, zpřístupněna a zpřístupňována samostatně, nebo ve spojitosti s výběrem movitých archeologických nálezů. Torzální architektura objevovaná během archeologického výzkumu Jedním z častých nálezů během archeologických výzkumů probíhajících na území Hlavního města Prahy je i torzální architektura. Jde o torza profánních, nebo sakrálních staveb, jejich částí, případně pozůstatky větších urbanistických souborů. Torzální architektura má svá specifika. Obvykle je zachována pod úrovní terénu a je značně heterogenní. Její heterogenita je způsobená opakovaným přistavováním, přestavováním a asanací staveb, jejíchž jsou zbytkem a další opakovanou výstavbou na místě samém. Poznávání torzální architektury umožňuje nedestruktivní a destruktivní archeologicky výzkum a následný stavebně historický průzkum. Proč by se torzální architektura odhalovaná během archeologických výzkumů měla chránit, udržovat a prezentovat na místě? Prezentace archeologického nálezu na místě svého nalezení, v historickém objektu, v novostavbě, na veřejném prostranství je tím nejjednodušším a nejpřirozenějším způsobem, jak ho přiblížit laické veřejnosti. Nález se nachází v prostředí, do kterého patří. Návštěvníci, i ti, co běžně nenavštěvují muzea a galerie, nevyhledávají expozice archeologických nálezů, aniž by měli pocit, že jsou v muzeu, se mohou, během návštěvy divadla, během nákupů v obchodním centru, během procházky městem, nebo při posezení v restauraci, obeznámit i s historii místa, kde se nachází a případně si prohlédnout nálezy vyzdvižené z míst, do kterých se zrovna dostali a kde tráví svůj volný, nebo pracovní čas. Kvalitní, zajímavé a obsažné prezentace torzální architektury by měly být příkladem jak pro vlastníky nemovitostí, domů a ploch s nálezy zbytků starších staveb, stojících před rozhodováním co s nimi, když je archeologové našly. Měly by být podnětem a vzorem projektantům a tvůrčím architektům řešícím otázku koexistence archeologického nálezu a novostavby, hledajícím řešení otázky, jak naložit s právě odkrytým základem domu, kaple, s odkrytou jímkou, studnou, pecí či zadlážděné plochy. Uchování a ochrana torzální architektury na místě současně umožňuje chránit víc, než jen jenom vlastní torzo zděné stavby. Kromě něj zůstávají na nalezišti dochované nedotčené archeologické terény. Je jisté, že archeologii poloviny příštího století vytěží z výzkumu téhož pravěkého hrobu, nebo středověké stavby nesrovnatelně více informací než sebelepší odborník dnešní, pokud ovšem tento hrob, stavba budou ještě existovat, budou zachovány (Neustupný 1992). Pokud zůstanou zachovány v zákrytu, pod ochranou prezentované torzální architektury i archeologické terény, zanecháváme budoucím generacím nejenom atraktivní prezentaci, ale i konzervu doposud nerozpoznaných informací o životě v daném místě před desítkami, stovkami a stovkami let. Zacházení s torzální architekturou po ukončení archeologického výzkumu Jaké jsou možnosti zacházení s nálezy torzální architekturou po ukončení archeologického výzkumu? Stále nejčastější volenou variantou je její úplné odstranění a nahrazení novostavbou, jejíž výstavba vyvolala záchranný archeologický výzkum a měla za následek její odhalení. Tyto kulturní ztráty, ztráty na archeologickém dědictví jsou dlouhodobě přehlíženy, či přímo tolerovány. Docházelo k ním jak za dob komunistické totality (likvidace torzálních architektur na místě nákupního centra Kotva), tak po roce 1989 (likvidace v prostoru nádvoří kasáren Jiřího z Poděbrad, likvidace zcela unikátních středověkých lázní v Lannově ulici a mnohé další). Pokud není možné torzální architekturu zachovat na místě, nabízí se její úplný přesun (přesun základů románského domu z Hradčanského náměstí do prostoru pod III. nádvořím - 2 -

3 Pražského hradu), případně přesun nejvzácnějších částí ohrožených torz, na jiné místo a to jak v rámci novostavby (kamenné části dřevěných domů s kamennou vstupní šíjí z nádvoří areálu kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky), tak i historické stavby (pilíř v areálu konventu obutých augustiniánů u kostela sv. Tomáše Apoštola), kde budou uchovány, stabilizovány a prezentovány. Ani táto varianta řešení není ideální. Vytržení torz zaniklých staveb, jejich částí (ostění, vstupních nik, částí zdiva apod.) z kontextů míst, kde vznikly, kam patří, klesá jejich význam a hodnota. 3 Stávají se pouhým exponátem, bez širších vazeb na okolí, ozdobou novostavby, se kterou přenesený nález jinak nesouvisí. 4 Hlavním cílem archeologické památkové péče je uchování archeologického naleziště, podstatných části archeologických terénů i s nálezy torzální architektury na místě. I když proběhne archeologický výzkum, a dojde k odhalení torzální architektury, je zájmem archeologické památkové péče uchování fyzické podstaty objeveného nálezu. Pokud k tomu nejsou vhodné podmínky, je lepší nález po odkrytí stabilizovat, konzervovat, přikrýt geotextilii a opět zasypat. Ne vždy je totiž možné zajistit torzální architektuře ty samé podmínky, jaké měla, než byla odhalena, při svém dlouhodobém uložení v zemi. Důležité je, aby se objevená torzální architektura, coby potenciální exponát, dochovala až do doby, kdy bude jeho případná prezentace na místě možná a proveditelná. Každá sebeméně kvalitní prezentace nálezu, jenž však po určité době vede k jeho trvalému poškození a zániku je zbytečným hazardem s dochovaným archeologickým dědictvím, jenž nemá se skutečnou péči o archeologické dědictví nic společné. 5 Teprve když je zajištěná kvalitní stabilizace a konzervace odkryté torzální architektury a dále její dlouhodobá ochrana a údržba, je možné přistoupit k její prezentaci na místě. Ke konci května 2007 bylo na území Hlavního města Prahy autorem příspěvku evidovaných cca 92 na místě prezentovaných archeologických nálezů, nebo souborů archeologických nálezů (tab. 1). Prezentace torzální architektury na místě pro zájemce z řad laické veřejnosti Torzální architektura odhalená během archeologického výzkumu představuje specifickou kategorii architektonického dědictví. Předmětem ochrany, stabilizace, konzervace, prezentace a dlouhodobé údržby je architektonické torzo, tedy stavební památka, u nichž se dochovaly pouze části konstrukcí obvykle obvodových zdí, někdy různě velké zbytky kleneb, dlažeb, či dalších prvků. V každém případě je pro tyto objekty charakteristické, že většina součástí, které původně stavbu chránily před vlivy okolí zcela chybí. Navíc se jedná o objekty, jenž byly po jistou dobu překryty zeminou a po odhalení jsou znovu, tentokrát v oné neúplné a snadno zranitelné podobě, vystaveny povětrnostním a dalším vlivům okolí (Kotlík 2006). Pokud se přistupuje k památkové úpravě archeologických nalezišť s nálezy torzální architektury, mělo by být splněno několik požadavků kladených na jejich prezentaci na místě. Součástí vhodně zvolené metody zpřístupnění torzální architektury by mělo být respektování hierarchie hodnot, aby nedocházelo k znejasnění a znepřehlednění naleziště, když by se prezentovala každá stavební fáze a veškeré zaniklé objekty koncentrované do relativně stísněného prostoru. Dále by mělo být podporováno využívaní takových technických postupů 3 Příkladem za všechny je kamenný portál vyzdvižený z torza jedné z nejstarších gotických staveb odhalené v Ústí nad Labem. Toto řešení, kdy se nejpodstatnější část odkryté gotické stavby zlikviduje a za cenu nesmírných nákladů, jenž by stačili na úplné pokrytí konzervace, stabilizace a prezentace celé odkryté stavby, se nejviditelnější z nálezů, za účasti médii, odklidí na místo, kde nebude překážet, nemožno považovat za šťastné a v žádném případě by nemělo být vzorem a pozitivním příkladem pro zacházení s torzální architekturou. 4 Gotický bohatě zdobený portál s přetínanou profilací ostění ze zbořeného domu U Hřebeckých (1381) byl v letech umístěn do pasáže nově zbudovaného funkcionalistického obchodního a nájemného domu čp. 622/36 ve Štěpánské ulici, vystavěného podle projektu E. Rosenberga (Baťková a kol. 1998). 5 Příkladem je monumentální brána hradiště Stará Kouřim rekonstruovaná v roce 1952 v původní velikosti, dnes už je rekonstrukce opět zaniklá (Sklenář 1993)

4 v rámci projektové a vlastní realizaci obnovy, jenž by prezentovanou památku především chránili a současně by umožnili její adekvátní funkční využití bez výraznějších zásahů do její autenticity a umělecko-historických a kulturních hodnot. Ve všech případech je potřebné najít úměrnou míru zásahu, v rámci kterého není jedinou úlohou zajistit zpomalení rozpadu památky, ale prezentovat ji jako jedinečný fenomén v širším kontextu. Základním východiskem pro úspěšnou prezentaci torzální architekturu na místě se pak stává dodržení postupu: exaktní, interdisciplinární průzkum a výzkum, za účasti archeologa, architekta, stavebního historika, památkáře, archiváře a odborníků dalších profesí; správná interpretace nálezu, za účasti archeologa, architekta, stavebního historika, památkáře, archiváře a odborníků dalších profesí; pravdivá prezentace nálezu, za účasti architekta, případně též zahradního architekta, archeologa, statika, stavebního historika a odborníků dalších profesí; Archeologické nálezy prezentované na místě kolem nás Archeologické nálezy prezentované na místě v Praze, aniž by jsme si to mnohdy uvědomovaly, nás doprovázejí a oslovují téměř na každém kroku. Setkáváme se s nimi všude, na veřejných prostranstvích, na náměstích (kaple sv. Matouše na Loretánském náměstí), na cestě do práce, nebo domů, ve stanicích podzemní dopravy (můstek přes příkop staroměstského opevnění ve stanici metra Můstek, kamenné reliéfní desky objevené při budování trasy metra C umístěné ve stanici I. P. Pavlova), v parcích (připravovaná prezentace torza kostela sv. Filipa a Jakuba na Smíchově) a v zahradách (terasní zídky a základy rekonstruované oranžérie v Palácových zahradách pod pražským hradem, terasní zídky a kamenné zpevnění záhonů zahrady Müllerovi vily). S archeologickými nálezy prezentovanými na místě se setkáváme v kostelech (rotunda pod podlahou kostela sv. Pankráce na Pankráci, kostel a rotunda pod podlahou kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech), klášterech (půdorys záchodového nebo nemocničního křídla Strahovského kláštera, románská krypta pod podlahou kostela sv. Markéty v Břevnovském klášteře, vytápěcí, později chlebová pec v areály Anežského kláštera) a v synagogách (mikve v podzemních prostorách u Pinkasovi synagogy na Starém Městě). Mimořádný pedagogický význam mají archeologické nálezy ve školách, kde mohou být využity jako názorná pomůcka při výuce dějepisu (studna s výběrem movitých nálezů v základní škole v Josefské ulici na Malé Straně, základy domu Tycha de Brahe u Gymnázia J. Keplera na Hradčanech) či jako připomenutí minulosti budovy, ve které se škola nachází (rotunda sv. Václava v prostorách Matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy v Profesním domě na Malé Straně s prezentací na informačních panelech, výběr archeologických nálezů a kamenných článků v prostorách Karolína University Karlovy, v expozici věnované historii Univerzity Karlovy od založení až po současnost). Prezentované archeologické nálezy a nálezy získané během stavebně historických průzkumů jsou zcela samozřejmou součástí galerii (základy a části nadzemního zdiva kaple Sv. Panny Marie v Obrazárně Pražského hradu, pec, studny, schodiště v Anežském klášteře) a muzeí (spodní patro románského domu v objektu Českého muzea výtvarných umění v Husově ulici, spodní patro románského domu v Muzeu a divadle loutek v Karlově a Jilské ulici). Jsou součástí kulturních institucí (přízemí románského domu v objektu Polského kulturního institutu v Karlově ulici) a divadel (torzo gotické zdi v divadle Disk, opukové ostění a studna v divadle spolku Kašpar v Celetné ulici). Prezentované archeologické nálezy jsou součástí objektů ve zprávě Národního památkového ústavu ústředního pracoviště (Palácové zahrady pod Pražským hradem) a součástí Národních kulturních památek (Pražský hrad, Vyšehrad, Anežský, Břevnovský a Strahovský klášter, Müllerova vila a další)

5 Značná část archeologických nálezů prezentovaných na místě je součástí komerčně využívaných objektů, hotelů (presbytář kostela sv. Maří Magdalény kláštera magdalenitek a dominikánů v hotelu Mandarín na Malé Straně, torzo Juditina mostu v hotelu v Kolářovském domě na Malé Straně), restaurací (přízemí románského domu v restauraci Domu U Rotta na Starém městě), vináren (přízemí románských domů a raně gotická vstupní šíje ve vinárně U Zlaté konvice na Starém Městě), restaurací (středověký sklep v restauraci v dome U černé hvězdy na Starém Městě), hospod (studna v hospodě U Valšů na Starém Městě), vinoték (románský palác pánů z Kunštátu a Poděbrad) a archivů vín (přízemí románského domu v domě Míčovna). Archeologické nálezy prezentované na místě jsou součástí peněžních ústavů (přízemí románského domu v Komerční bance na Staroměstském náměstí) a obchodních center (románský palác a další části románských domů s výběrem movitých archeologických nálezů v komplexu Palladium na hranici Starého a Nového Města). Prezentované archeologické nálezy nechybí v úředních budovách (movité archeologické nálezy a informační panel v Katastrálním úřadě v Praze-Kobylisech) a v radnicích a magistrátech (přízemí románských domů v objektu Staroměstské radnice a Nové radnice, studna v Novoměstské radnici). Archeologický nález prezentovaný na místě - mozaika života člověka ve městě Pokud by si dal někdo tu práci a vytvořil by naučnou turistickou trasu procházející kolem prezentovaným archeologických nálezů na místě, mohl by ji nazvat Cesta životem člověka od kolébky až za hrob. Archeologické nálezy, jenž jsou prezentovány na místě, dokumentují značnou část běžných lidských činností vykonávaných od narození jednotlivce až po jeho uložení k věčnému spánku. Jsou svědectvím života v domě (prezentované části domů, suterénů, přízemí, speciálně prostory románských domů a jejich části klášterních budov, dále sklepy, schodiště, pece, studny, jímky), v klášteře (základy a nadzemní zdivo zaniklých částí, pece, studny, hrobky). Jsou dokladem lidské zbožnosti (základy a nadzemní zdivo, půdorysy kostelů, kaplí) a prováděných rituálů a obřadů (svatyně na hradišti Závist, mikve, baptisterium). Jsou svědectvím pracovních aktivit, zaměstnání člověka středověku a novověku (výrobní objekty, udírny, chlebové pece, hrnčířské pece, vápenné, železářské, kovolitecké, vyhřívací pece, pivovary, jámy na led, terasové zídky vinic), jeho radostí (pivovar, vinice) a úlevy (záchodová jímka). Prezentované archeologické nálezy na místě vypovídají o péči středověkého člověka o své město (části městského opevnění, věže opevnění, mosty, dlažba mostů, ulic a náměstí) a jsou dokladem jeho starostlivosti o okolí svého domu, paláce a města (zahradní objekty, altány, skleníky, oranžérie, terasní zídky zahrad a zídky zpevňující svahy zahrad). Výpověď torzální architektury doplňují movité archeologické nálezy. Jsou to výběry předmětů z keramiky, skla, kostí, textilu, kůže dokumentující běžný život na daném místě, výrobní odpad poukazující na práci s keramikou, kovy, kostmi, sklem, soubory kamenných architektonických článků dokládající lidskou dovednost, bydlení a zbožnost a konečně náhrobní kameny a lidské kostry upomínající na věci posmrtné a úctu živých k mrtvým. Torzální architektura na místě ve městě - možnosti její prezentace Po tom, co je během archeologického výzkumu torzální architektura odhalená a komplexně zdokumentovaná, nabízí se hned několik možností, jak ji přiblížit širší laické veřejnosti. Základem každé prezentace by měla být informační tabule s textem. Ten mohou doplňovat snímky a plány naleziště, vyobrazení nálezů a rekonstrukcí stavby, jejíž torza se během výzkumu našla (tabule u rotundy sv. Václava v Profesním domě, tabule na místě pravěkého sídliště v objektu Katastrálního úřadu v Praze-Kobylisech). Objevený archeologický nález může být zpřístupněn pomocí jedné informační tabule, nebo souborem informačních tabulí. Prezentace informační tabulí nevyžaduje současně i - 5 -

6 prezentaci dochovaného torza. To může být po ukončení výzkumu stabilizováno, překryto geotextilií a opět zasypáno, aby bylo opět v těch samých podmínkách, v jakých se nacházelo před zahájením archeologického výzkumu. Informační tabule s textem a fotografiemi nálezu umožňují zpřístupnění nálezu i v tom případě, kdy už fyzicky není dochován (odtěžená architektura gotických domů a barokního kláštera na nádvoří komplexu Palladium na náměstí Republiky). Jinou možností prezentace torzální architektury je vyskládání jejího půdorysu v dlažbě ulice, náměstí, dvora (pilíře Prašného mostu na Pražském hradě), nebo v zatravněném terénů (základy nemocničního nebo záchodového křídla Strahovského kláštera), či částečnou náznakovou rekonstrukcí nad povrchem zadlážděné ulice, náměstí (kaple sv. Matouše na Loretánském náměstí), nádvoří nebo zatravněné plochy (základy palácových staveb v tzv. knížecím okrsku v areálu zříceniny Vyšehradu). V minulosti častou, dnes však již zcela odmítanou možností, je prezentace odhaleného originálního architektonického torza v exteriéru, bez přístřešku, nebo jiné krycí konstrukce. Důvodem odmítání je právě problematické a mnohdy nedostatečné zajištění dlouhodobé ochrany a údržby často zcela jedinečných částí staveb a závažné ztráty, k nimž došlo právě důsledkem působení povětrnosti na nechráněnou památku, vinou chybějící údržby, v mnoha případech za přispění cíleného, nebo náhodného vandalismu (zřícenina Nového Hrádku u Kunratic). Pokud je přece jen snaha a vůle zpřístupnit odhalený originál v exteriéru, je lepší, když je tento chráněn krycí konstrukcí nebo přístřeškem (chlebová pec v areálu Anežského kláštera; základy a nadzemní zdivo kostela a baziliky sv. Vavřince na Vyšehradě, zdivo kostela sv. Morice a transeptu baziliky sv. Víta, Václava a Vojtěcha na III. nádvoří Hradu), nebo v případě torz odhalených hluboce pod současným terénním povrchem, pod krycí nejčastěji betonovou deskou (torza můstku a studny ve vestibulu metra stanice Můstek, soubor staveb pod III. nádvořím Pražského hradu; torzo románského mostu mezi kostelem sv. Petra a Pavla na Vyšehradě). K prezentované torzální architektuře je relativně nejšetrnější její zpřístupnění v interiérech historických objektů, (románská krypta pod presbytářem barokního chrámu sv. Markéty), nebo v interiérech novostaveb (základy domu lékaře M. Borbonia v novostavbě objektu Darex na Václavském náměstí, část gotického opevnění Vyšehradu v dostavbě Starého purkrabství na Vyšehradě). Kromě prezentací nemovitých archeologických nálezů, torzální architektury, na místě, se v Praze ojediněle objevují i prezentace movitých archeologických nálezů, a to jak samostatně (Malé muzeum archeologie na nalezišti v Bartoškově ulici, v prostorách budovy Státního ústavu jaderné bezpečnosti, dnes již zrušená prezentace archeologických nálezů učiněných v domě U Rotta), tak jako součást prezentace torzální architektury v novostavbě (zrušená prezentace nálezů z vybavení lékárny M. Borbonia), nebo v historickém objektu (výběr keramických nálezů a kamenných architektonických článků v románské kryptě Břevnovského kláštera, dlouhodobá výstava Příběh Pražského hradu v prostorách Starého královského paláce na hradě a další). Opomíjenou zůstává možnost prezentovat historická souvrství sloupu, v němž by byla vyznačena souvrství daného místa, i s výběrem movitých archeologických nálezů vložených in situ do příslušných souvrství. Rovněž prozatím nejsou zpřístupněny lakové obtisky historických souvrství, jenž by rovněž dokumentovali proměny a vývoj konkrétního místa na němž se nacházejí. 6 6 Nevyužitou možností prezentace je zpřístupnění lakových obtisků sňatých v areály starého židovského hřbitova ve Vladislavově ulici a to i s ohledem k ohlasům, jenž tento záchranný archeologický výzkum během svého průběhu vyvolal

7 Archeologická naleziště a torzální architektura naučných stezek Prahy možnosti jejich prezentace Podstatně méně možností zpřístupnění archeologického nálezu laické veřejnosti se nabízí případě archeologických nalezišť ležících na trasách naučných stezek. Nejčastější prezentací je zpřístupnění naleziště pomocí informačních tabulí přibližujících jeho historii, realizované archeologické výzkumy, nálezy a upozorňující na další zajímavosti konkrétního místa. Prezentace pomocí informačních tabulí může zájemcům přinášet pouze archeologické informace (naučná stezka na hradišti Závist), nebo kombinované informace zaměřené kromě archeologie i na historii, geologii, botaniku, zoologii, ekologii a další (naučná stezka Řeporyje Butovické hradiště, Prokopské údolí, Dívčí hrady, Hlubočepy). Další možností zviditelnění naleziště na místě je vybudování archeoskanzenu (postupně budovaný archeoskanzen na hradišti Na Farkách). Dnes již není pravidlem a nutností budovat archeoskanzen přímo na archeologickém nalezišti, kde by výstavba rekonstrukcí pravěkých, středověkých objektů mohla narušit, vážně poškodit či dokonce zničit neprozkoumané část plochy. Pokud to okolnosti dovolují, volí se pro místo archeoskanzenu plocha ležící na neosídlené ploše v těsném nebo i vzdálenějším sousedství. Vybudovaný archeoskanzen dokumentuje to, jak vypadal život na lokalitě v době její existence, rozkvětu. Nedotčená lokalita poskytuje nadále trvalé svědectví svého postupného zániku a splývání s okolní krajinou a přírodou. Velice nešetrným zacházením s torzální architekturou ležící na archeologických nalezištích na trasách naučných stezek je její prezentace v odkrytém pouze stabilizovaném a konzervovaném stavu, bez další ochrany pomocí přístřešku, nebo krycí konstrukce. Vzhledem ke klimatickým podmínkám, v níž se Česká republika nachází, je pro nález z hlediska dlouhodobé ochrany a údržby šetrnější, když je po stabilizaci a konzervaci překryt geotextílií a opět zasypán, čím se uvádí do podmínek velice blízkých, ne li stejných, ve kterých se nacházel před tím, než byl odhalen. 7 Geotextilií chráněné a zeminou prosypané zdivo v torzu dochovaných staveb je možné po zasypání přímo na nalezišti prezentovat vyznačením jejich nároží pomocí kamenných barevně rozlišených sloupků (půdorysy staveb třetí s čtvrté svatyně na hradišti Závist) nebo vyskládáním půdorysu architektonického nálezu v zatravněné ploše či částečným vystavěním nad povrchem zatravněného terénu (půdorysy kostela Panny Marie na hradišti Budeč, půdorysy velkomoravských kostelů a paláce v Mikulčicích). Dostupnost archeologických nálezů prezentovaných na místě Základní podmínkou kvalitní prezentace archeologického nálezu na místě je jeho dostupnost laické veřejnosti, pro kterou, především, je určena. Prezentovaný archeologický nález, samostatný exponát, nebo exponát tvořící součást většího celku, v rámci historické budovy, novostavby a jejich areálů, pokud není alespoň krátkodobě zpřístupněn, ztrácí na svém významu a poslání, informovat ty, kteří běžně nechodí do muzeí a galerií a nezajímají se o památky, o minulosti daného místa, jeho proměnách a obyvatelích, jejichž stopy se podařilo zachytit a identifikovat právě díky archeologickému výzkumu. Prezentovaný archeologický nález může být dostupný 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, pokud se nachází na veřejném prostranství, náměstí, ulici, v parku. Dostupnost podstatné části prezentovaných archeologických nálezů je omezena dobou, kdy je objekt, 7 Varováním by měl být osud zříceniny Nového hradu u Kunratic, odhalené během archeologického výzkumu v letech Přes základní konzervaci odkryté ruiny došlo vinou nezajištěné dlouhodobé údržby k značnému poškození odkrytých částí hradu, zániku torz kleneb suterénu paláce a rozrušení korun zdiva (Durdík 2000). Dalším příkladem hazardování s našimi nejcennějšími národními kulturními památkami je odborem péče o archeologický fond Národním památkovým ústavem podpořená snaha nadále prezentovat torza odkrytých torz kostelů sv. Kříže a sv. Vavřince na hradišti Hůrka ve Starém Plzenci v odkrytém konsolidovaném stavu (Bukovičová Cafourková Maxová 2006; protinávrh, viz Jančo 2007c)

8 jehož jsou součástí, otevřen pro své návštěvníky a hosty. Nejsou to jenom muzea a galerie. Jsou to rovněž obchody a obchodní centra, vinárny, restaurace, úřady a další. Část archeologických nálezů je dostupná na požádání, pokud se nacházejí v muzeích a galeriích, mimo běžné prohlídkové trasy nebo v běžně nepřístupných nemuzejních a negalerijních objektech. Příležitostí pro zhlédnutí jinak nepřístupného archeologického nálezu prezentovaného na místě je návštěva divadla, jehož součástí je zpřístupněná torzální architektura objevená během archeologických výzkumů a stavebně historických průzkumů, či koncertu v koncertním sále, nebo v kostele adaptovaném na koncertní sál (kostel sv. Anny na Starém Městě). Vzácnou příležitostí pro poznání prezentovaných archeologických nálezů jsou rovněž Dni evropského kulturního dědictví nebo Dni muzeí a galerií. Během jejich konání se laické veřejnosti otevírají poklady ukryté v kostelech (prezentace v kostele sv. Pankráce na Pankráci, v kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech), případně v jiných objektech (přízemí a část prvního patra románského domu čp. 16 v Nové radnici na Starém Městě). Část prezentovaných archeologických nálezů může být přístupna pouze úzké skupině památkářů, archeologů, historiků umění a studentům (základy a nadzemní zdivo sakrálních a profánních staveb pod krycími betonovými deskami na Pražském hradě). Prezentace archeologického nálezu na místě nemusí být přístupna vůbec, pokud se nachází v běžně nepřístupné budově využívané navíc skupinou obyvatel, jenž o archeologii neprojevuje žádný zájem. Prezentace archeologických nálezů mohla být rovněž zrušena (prezentace movitých archeologických nálezů v domě U Rotta), nebo /doufejme/ pouze na dobu přechodnou uzavřena (prezentace archeologických nálezů získaných výzkumem domu M. Borbonia na Václavském náměstí). Jedním z měřítek kvality demokracie je to, jak jsou odstraňovány bariéry přístupu ke kulturním statkům a do jaké míry je umožněn co nejrovnější přístup ke kultuře. Proto je při prezentovaném archeologickém nálezu na místě nutné sledovat zda a jak je přístupný návštěvníkům s omezenou schopností pohybu a orientace. Prezentace archeologického nálezu, torzální architektury může být zcela bezbariérová (nálezy prezentované na otevřených veřejných prostranstvech, v prostoru stanic podzemní dopravy, v novostavbách, ve výjimečných případech i v historických objektech /areál zříceniny Vyšehradu, základy kostela a rotundy v kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech/), nebo částečně bezbariérová (soubor prezentací v areály Pražského hradu). Část prezentovaných archeologických nálezů, především těch, jenž se nacházejí v historických objektech, zůstává pro návštěvníky s omezenou schopností pohybu a orientace nepřístupna. Nepřístupnost je daná svým umístěním v podzemních částech domů, paláců, jenž byly v mnoha případech stavěné záměrně jako bariérové s ohledem na jejich možnou obranu. Pokud bychom chtěli některé historické stavby, prezentace archeologických nálezů v historických stavbách zpřístupnit, bylo by to za cenu obrovských zásahů likvidujících hodnotné konstrukce a zasahující do vlastní podstaty památky. Laická veřejnost a její přístup k informacím o prezentovaném archeologickém nálezu na místě Pokud je torzální architektura zachována a prezentovaná na místě, aby její prezentace splnila svůj účel a své poslání, je nutné o ní informovat laickou veřejnost, pro kterou, především, je zpřístupnění archeologických nálezů určeno. Jaké možnosti má radový občan, nearcheolog a nepamátkář, když chce získat informace o konkrétních prezentovaných archeologických nálezech na místě? Zdrojem informací o prezentovaných archeologických nálezu na místě mu může být jeho vlastní aktivní pozorování a vyhledávání. Vodítkem je skleněná deska na podlaze, pod níž je obvykle prezentován archeologický nález (studny v domě U zelené lípy v Melantrichově ulici a v hospodě U Valšů na Starém Městě a ve vile Portheimce na - 8 -

9 Smíchově, presbytář kostela sv. Maří Magdaleny v hotelu Mandarin na Malé Straně), dále půdorys zaniklé stavby vyznačený v dlažbě (kaple sv. Matouše na Loretánském náměstí), nebo v zatravněné ploše (záchodové nebo nemocniční křídlo Strahovského kláštera). Upozorněním na archeologický nález prezentovaný na místě je také informační tabule doprovázející torzálně dochované zdivo, či vyskládaný, nebo nadstavěný půdorys (zřícenina Vyšehradu). Důležitým zdrojem informací o prezentovaných archeologických nálezech je internet a odborná literatura, archeologická, památkářská, umělecko historická nebo vlastivědná. Nestává se však často, že by právě osudy odkryté torzální architektury po ukončení archeologického výzkumu byly předmětem odborného archeologického zájmu. Třeba však dodat, že v mnoha případech ani samotný archeolog, provádějící záchranný archeologický výzkum není informován o dalších osudech odhalené torzální architektury po tom co on a poslední brigádník opustili zkoumanou plochu. Zájem vlastníka, správce nemovitosti s odhaleným torzem architektury zpřístupnit zjištěný nález širší laické veřejnosti končí obvykle krátce po tom, co je záchranný archeologický výzkum ukončen a prozkoumaná plocha je předána k další stavební činnosti. Rezervy, pokud jde o předávání informací o zpřístupněných archeologických nálezech na místě jsou i v umělecko-historické a vlastivědné literatuře. Ani Umělecké památky Prahy neupozorňují pokaždé na prezentovaný nález torzální architektury vzešlý z proběhnuvšího archeologického výzkumu. Informace o prezentované torzální architektuře se i v další odborné literatuře podobného zaměření objevují často skrytě a skutečný stav je nutné prověřovat přímo na místě zkoumané plochy. Problémy při dohledávání prezentovaných archeologických nálezů na místě, jak v odborné literatuře, tak i v ulicích a domech Hlavního města Prahy, má za následek, že stávající soupis prezentovaných archeologických nálezů v Hlavním městě Praze, sestavený autorem příspěvku, není kompletní, i když je průběžně doplňován. Neméně důležitým zdrojem informací o prezentovaných archeologických nálezech na místě jsou výstavy jenž je přibližují, nebo výstavy konané v prostorách, kde se archeologické nálezy prezentované na místě nacházejí (výstava Příběh Pražského hradu ve Starém Královském paláci na Pražském hradě, lapidárium v suterénu Betlémské kaple). Ideálním zdrojem informací o prezentovaném archeologickém nálezů na místě zůstává prezentovaný archeologický nález doplněný vhodnou informačním tabulí, dostupný širší laické veřejnosti aspoň šest dní v týdnu a v běžném návštěvnickém (provozním) čase. Výpověď informačních tabulí o torzální architektuře prezentované na místě Pražské archeologické nálezy prezentované na místě na území Hlavního města Prahy buď jsou, nebo nejsou doplněné informačním textem. Informační text může mít mnoho podob a různou úroveň sdělení. Jeho rozsah a obsah je ovlivněn výběrem materiálu, z něhož je informační tabule vyhotovena. Kratší sdělení je obvykle na tabulích z kovů, bronzu a z kamene. Podrobnější informace mohou být umístěny na deskách ze skla, dřeva, nebo plechu, umělé hmoty, potažených papírem s vytištěným informačním textem. Informace může být uváděna pouze česky, nebo v simultánním nejčastěji anglickém, nebo německém překladu. Podoba a náplň informační tabule, její celkový vzhled a úprava a obsah, obvykle dokumentuje vztah majitele této nemovitosti, jejíž součástí je prezentovaný archeologický nález, jak k nálezu samotnému, tak i k historii a archeologii obecně. Pokud majitel nemá o archeologii zájem, nález není obvykle prezentován vůbec, nebo zcela povrchně. Majitel, jenž má o prezentovaný archeologický nález, jeho ochranu a údržbu zájem, se snaží ho popularizovat a přibližovat všem obdivovatelům nejenom pomocí informačních tabule, ale - 9 -

10 třeba i pořádáním dalších kulturních akcí, díky kterým se tento vrývá do povědomí dalších a dalších zájemců. Nejjednodušší formou informační tabule je ta, jenž nese pouze název prezentovaného nálezu (Krypta sv. Kosmy a Damiana, Bazilika Spytihnevova Pražský hrad). Výpravnějšími a i pro laiky přínosnějšími jsou tabule obsahující kromě názvu památky také základní informace o náleze, případně osobnostech, jenž jsou s prezentovaným nálezem spjaty (deska na kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech, informace o kostele Panny Marie na Pražském Hradě, informace o domě Tycha de Brahe na Hradčanech, informace o můstku ve stanici metra Můstek, informace o Strahovském a Křížovnickém klášteře /v druhém případě ve spojitosti s Juditiným mostem/ a další). Do této skupiny možno přiradit i tabule informující o obnově objektu, domu, palće, kláštera, zahrady, jeho historii a zjištěných archeologických nálezech. Rozsáhlou skupinu tabulí tvoří ty, jenž nesou texty komerčního ladění informující o restauraci, vinárně (restaurace U Rotta, vinárna U Zlaté konvice na Starém Městě a další), prodejní galerii (Galerie U bílého jednorožce) umístěných v domě s dochovanými románskými částmi, nebo o prezentovaném archeologickém nálezu (bývalá kavárna Apostrof s výhledem do barokní studny vily Portheimky na Smíchově). Ojediněle se zde objevují rozsáhlejší a podrobnější informační texty přibližující nečekaný nález (odkrytý časně gotický portál a sklep v areálu Týnské školy na Staroměstském náměstí). Doposud málo využívanou možnost informovat o prezentované torzální architektuře nabízí využití třírozměrných maket odkrytých prezentovaných částí doplněných základními popisy a to jak v rámci jednoho objektu (Pražský hrad, chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha), tak v rámci areálu několika torzálně dochovaných staveb (zřícenina Vyšehradu). Nevyužitou zůstává možnost informovat pomocí sloupů s vyznačenými historickými souvrstvími a popisy, nebo informační tabulí doplněnou lakovým obtiskem historických souvrství a profilů. Nejkvalitnějším zdrojem informací o prezentovaném archeologickém nálezu a odhalené torzální architektuře jsou informační tabule přibližující nález, průběh výzkumu, výběr z archeologických nálezů, historii daného místa a popis průběhu stabilizace a konzervace odhalených architektonických torz. Příkladem pro všechny by měla být prezentace nálezu rotundy sv. Václava na dvojici informačních panelů v Profesním domě na Malé Straně (autorka PhDr. J. Čiháková a kol., NPÚ ÚOP v Hlavním městě Praze) a prezentace výsledků výzkumu pravěkých sídlišť na místě stávajícího Katastrálního úřadu v Praze-Kobylisech, zde i s výběrem movitých archeologických nálezu (výzkum Archaia Praha, o.p.s.). Nemožno neopomenout, že nadále zůstává v Praze poměrně vysokých počet na místě prezentovaných archeologických nálezů, jenž nejsou doplněny ani tím nejzákladnějším informačním textem. Tím jejich hodnota především pro laiky prudce klesá. Důsledkem chybějící informace dochází k situacím, kdy se prezentovaný archeologický nález pokládá jenom za vklad, oživení tvůrčího architekta. Místo, kde se opomenutý nález nachází, dostává novou náplň, jenž s původním záměrem prezentace památky nijak nesouvisí (vztyčená bronzová socha prezidenta Beneše v ploše kaple sv. Matouše na Hradčanech). Torzální architektura odhalovaná během archeologických výzkumů a Stavební zákon Dne 1. ledna 2007 vstoupil v České republice v platnost zákon č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Nový stavební zákon klade důraz především na územní plánování, jenž sleduje, posuzuje a vyhodnocuje stav a možnosti území, zajišťuje ochranu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, včetně ochrany architektonického a kulturního dědictví a především identifikuje problémy v území. Soustavně a trvale zpřesňuje a konkretizuje veřejný zájem na využití území, který je trvale soustředěn na racionální využívání zastavěného území a vymezování zastavitelných ploch a

11 na ochranu nezastavitelného území, s cílem snižování nebezpečí nevratného procesu jeho přeměny (Doležal, J. a kol 2006). Jaký dopad má nový Stavební zákon na torzální architekturu a archeologická naleziště nacházející se na území historických měst, městeček a obcí? Od 1. ledna 2007 vzrostl a vzroste tlak na využití, zastavění, jejich doposud nezastavěných zastavitelných území. Tím dochází a bude docházet k dalším a dalším střetům se zásadami a požadavky péče o archeologické dědictví. Ohroženy jsou veškeré doposud nezastavěné proluky, vnitrobloky, dvory domů a s nimi i archeologické terény, jenž se v nich nacházejí. Vzhledem k tomu, že při většině správních řízeních ve věci navrhované výstavby na území s archeologickými nálezy, na územích prohlášených za památkové rezervace a zóny a v objektech prohlášených za kulturní památky (prohlášení za kulturní památku neznamená automaticky stavební uzávěru ani u tzv. archeologických KP) se ochrana archeologického dědictví zužuje na pouhou záchranu movitých archeologických nálezů a dokumentaci nemovitých archeologických nálezů provedením záchranného archeologického výzkumu (Kalferstová 2006), bude, a to v ještě větší míře než doposud, docházet k odhalování dochované torzální architektury a k jejímu odstraňování a likvidaci. Archeologický nález prezentovaný na místě věc veřejná Torzální architektura hlavního města Prahy objevovaná během archeologických výzkumů by měla být věci veřejnou. Aby tomu tak skutečně bylo, je nutné zajistit: zachování nálezu torzální architektury po ukončení záchranného archeologického výzkumu na místě. Pokud se nález uchová, stabilizuje a konzervuje, je možné uvažovat o jeho prezentaci, hned, nebo za nějaký čas, za několik roků či několik desítek let. zachování informace o významném a jedinečném archeologickém nálezu. Pokud je odhalená torzální architektura po ukončení archeologického výzkumu zničena, je v případě mimořádných nálezů důležité když jsou tomu okolnosti nakloněny, přiblížit ji na místě, pomocí informačních panelů a výběrem movitých archeologických nálezů. vhodný způsob prezentace torzální architektury, naleziště na místě tak, aby nedošlo a nedocházelo k poškození a poškozování jejich fyzické podstaty. adekvátní informační text popisující prezentovaný nález, případně archeologický výzkum a přibližující plán naleziště a výběr archeologických nálezů. Podoba informační tabule by se měla odvíjet od toho, zda se nález nachází v interiéru novostavby, nebo historické budovy, či v exteriéru. Mela by odpovídat konkrétním podmínkám a požadavkům daného naleziště a nálezu. zpřístupnění prezentovaného nálezu širší laické veřejnosti, celoroční, nebo alespoň sezónní. Pokud je na místě prezentovaný archeologický nález zpřístupněn pouze 2 x do roka, v rámci Dní muzeí a galerií a v rámci Dní Evropského kulturního dědictví, jistě zaujme odborníky, ale dlouhodobější pozornost běžné širší laické veřejnosti obvykle nevzbudí. informování o nálezech prezentovaných na místě: a) v rámci prezentací jednotlivých nálezů doplněním chybějících informačních tabulí a vydáváním pohledů a tiskovin přibližujících obrazem a popisem konkrétní prezentované nálezy b) v rámci městské čtvrti, vydáním mapy s vyznačenými archeologickými nálezy prezentovanými na místě, případně mapy místních pamětihodností, mezi které by byly začleněny i archeologické nálezy prezentované na místě; 8 8 Jako příklad mimořádně kvalitní prezentace místních pamětihodností možno uvést město Žatec a jeho tři Procházkové okruhy Malý, Střední a Velký okruh provádějící návštěvníka po místních památkách, mezi které byly zcela přirozeně začleněny i dva kostely, torzo kláštera a torzo brány prezentované na místě

12 c) v rámci celého města, vydáním pohledů, tiskovin a map přibližujících obrazem a popisem konkrétních skupin prezentovaných nálezů (románské domy, studny, církevní stavby, stavby románského a gotického slohu, doklady útrpného práva); d) v rámci Hlavního města Prahy a Středočeského kraje, vydáním materiálů přibližujících skupiny významných archeologických nálezů prezentovaných na místě a na trasách naučných stezek a cyklostezek; Aby se torzální architektura vzešlá s probíhajících archeologických výzkumů stala věcí veřejnou je nutné využít stávajících rezerv: v ochraně před neuváženým a zbytečným odstraňováním torzální architektury odhalené záchranným archeologickým výzkumem za každou cenu, jenom pro to, aby se podzemní parkoviště rozšířilo o několik parkovacích míst, nebo se zvětšil skladovací prostor. ve využití archeologických získaných archeologickým výzkumem historických objektů, jenž jsou v současné době sídlem Národní galerie (Jiřský klášter, Anežský klášter, klášter na Zbraslavi), Národního muzea (České muzeum hudby), Národního památkového ústavu, ústředního pracoviště (Palácové zahrady pod Pražským hradem /Štulc a kol. 2001/), nebo jsou v majetku církve (Strahovský klášter), Židovské obce (podzemní prostory u Pinkasovy synagogy) při tvorbě samostatných doplňujících expozicí přibližujících minulost konkrétního místa a okolí objasněnou interpretací archeologických nálezů a dokumentace získaných a pořízených během archeologických výzkumů. v informování o jednotlivých prezentacích doplněním vhodných informačních textů tam, kde schází. vydáváním vhodných a dostupných propagačních a informačních materiálů. Archeologický nález prezentovaný na místě zdroj informací o minulosti Prahy Proto, aby se prezentovaný archeologický nález stal zdrojem informacím o minulosti Prahy, jejíž příjemcem je především laická veřejnost, nejenom ta, co má zájem o muzea, ale především ta, co běžně muzea, galerie nenavštěvuje a o archeologii nemá zájem, je nutné udělat několik zásadních kroků: a) směrem k archeologickému nálezu torzální architektuře: zajištění trvalé ochrany a údržby archeologických nalezišť a nálezů, nálezů torzální architektury, jenž by bylo možné v bližší, nebo vzdálenější budoucnosti prezentovat na místě, v rámci historického objektu, novostavby, na volném prostoru, nebo v rámci naučné stezky. b) směrem k vlastníkum nemovitostí, jejichž součástí je torzální architektura odhalována během archeologického výzkumu, projektantům, architektům: Národní památkový ústav (ústřední pracoviště) by měl v co možná nejkratším možném čase připravit a vydat Metodiku péče, ochrany a údržby torzální architektury odhalované během záchranných archeologických výzkumů prováděných v historických jádrech měst, městeček a obcí České republiky. 9 Jejím cílem by bylo 9 Chybění Metodiky péče, ochrany a údržby torzální architektury odhalované během záchranných archeologických výzkumů prováděných v historických jádrech měst, městeček a obcí České republiky se projevuje mimo jiné nekoncepčním přístupem referentů odboru péče o archeologický fond NPÚ ÚP k péči a ochraně torzální architektury. Na straně jedné se doporučuje prezentace odhaleného originálního základového zdiva v exteriéru, bez další ochrany, navíc v přírodním prostředí, přesto, že se dosavadní dlouhodobá prezentace stejného charakteru se ukázala být zcela nevhodnou a památku poškozující (prezentace kostelů sv. Kříže a sv

13 informovat vlastníky a správce nemovitostí s nálezy torzální architektury, rovněž projektanty a architekty jenž se při své projekční činnosti setkávají také s torzální architekturou o možnostech zacházení s torzální architekturou po ukončení záchranného archeologického výzkumu, o způsobech její stabilizace, konzervace a prezentace širšímu okruhu laických zájemců. Pokud tato metodika v co možná nejkratší době nevznikne, nemožno očekávat ani výraznější zlepšení vztahu širší laické veřejnosti k archeologii, archeologickým nalezištím a nálezům. c) směrem k laické, nearcheologické a nepamátkářské veřejnosti: oživení zájmu vlastníků nemovitostí o ochranu, údržbu a prezentaci torzální architektury, jenž je součástí objektů a území, které vlastní. probuzení odborného zájmu architektů a projektantů o zapojování starších architektonických torz do novostaveb s cílem jejích uchování na místě a zpřístupnění širší skupině laické veřejnosti. zajištění zapojení nejširší laické do ochrany a prezentace archeologických nálezů jak v historických centrech měst, městeček a obcích, tak na trasách naučných stezek. vytváření kompletních prezentací torzální architektury ve smyslu doplnění existujících prezentací vhodným a plnohodnotným informačním textem. zajištění začlenění známých prezentovaných archeologických nálezů do turistických map měst, do turistických průvodců po jednotlivých prezentacích a specializovaných průvodců po naučných stezkách procházejících známým archeologickým nalezištěm. pokud to okolnosti umožňují, konání výstav a koncertů v prostorách s prezentovaným archeologickým nálezem na místě. organizování výstav o prezentovaných archeologických nálezech na místě. publikování informací o prezentovaných archeologických nálezech na místě jak v odborné, tak i v populárně nauční literatuře. Závěr V současné době je v Praze podchycených a evidovaných kolem 90 archeologických nálezů prezentovaných na místě. I přes dosažené úspěchy v podobě kvalitních prezentací na místě, přitahujících zájem širší laické veřejnosti, zůstávají nadále rezervy, jenž je však možné při troše úsilí a trpělivosti odstranit. Nemožno ale přehlížet smutnou skutečnost, že archeologický nález prezentovaný a zpřístupněný na místě je v mnoha případech spíše trpěným zdrojem problémů, vyžadujícím trvalou péči a údržbu, než zcela mimořádnym a neopakovatelným ohlasem, vkladem z dob minulých, dávající objektu, v němž se nachází specifický význam a kouzlo. Je především na Národním památkovém ústavu, ústředním pracovišti, aby se stále přežívající negativní pojímání archeologického nálezu širší laickou nearcheologickou a nepamátkářskou veřejností změnilo. Jak se Národní památkový ústav, ústřední pracoviště s tímto úkolem vypořádá, ukáže budoucnost. Pokud úkol zůstane ne(vy)řešen, zůstane archeologický nález prezentovaný na místě v Praze i nadále v mnoha případech pouhým Vavřince v areály NKP hradiště Hůrka ve Starém Plzenci). Na straně druhé bylo doporučeno odstranění z hlediska péče o archeologické dědictví zcela vyhovující, velice kvalitní a osvědčené prezentace půdorysu záchodového nebo nemocničního křídla Strahovského kláštera. Stalo se tak přes to, že se jedná o jedinou archeologickým výzkumem zachycenou stavbu z přibližně devíti archeologicky zjištěných objektů a jejich částí v areály kláštera a přes to, že není prezentován románsky originál, ale jen jeho nadstavěná část do úrovně zatravněného povrchu, přičemž originál zůstává uložen a chráněn v zemi. Jediným nedostatkem této prezentace byla a je absence psané informace o něm, jejíž doplnění však odbor péče o archeologický fond NPÚ ÚP nepožadoval