IO(MiK IV. S Kčs V EC. SE VALf TANKY, O NICHŽ SI paečtete UVNITA

Transkript

1 IO(MiK IV. CiSLO - 2 S Kčs w E V EC,. y, P E Ál '--- SE VALf TANKY, O NICHŽ SI paečtete UVNITA

2 o MOTORECH PRO LAIKY P:R.EMYSL TO,MA N lt c 'o o B ft Z D Ji C H U mechanických brzd jsou čelisti brzd tlačeny na buben silou, kterou VYVine Mnoho lidí se domnívá, že nejdůležitější součásti motorového vozidla je ním ruční brzdy. Přenášení sily na brz řidič šlápnutím na pedál nebo zataže motor. Tato domněnka je správná jen dy jednotlivých kol děje se tyčemi nebo s určitého hlediska a do určité míry: lanky. Na obrázku číslo 1 vidíme, jak Málokdo se stará o brzdy, ukryté je ~onstruována mechapická brzda. skromně pod vozem a pracující bez Sestává z pevné části (vlevo) a otáčejícího se bubnu (vpravo). Na brzdový okázalého 'hluku motoru. A přece, selže-li nám motor, ' víme, co se stane. buben je nasazeno kolo a utaženo Selhou-li n'ám však brzdy, nevime nikdy, jak to dopadne. Spolehlivá a na kon!!s poháněné osy. a otáčí se zá šrouby. Brzdový buben je naklinován dobrá účinnost brzd, je proto jednou roveň s ni. Neotáčející se díl je 'na z hlavních ~ínek bezpečného provozu. Se stále vuustajfcí rychlosti vo které jsou dole umístěny pohyblivě, a schránce osy a má dvě brzdové čelisti, zů rostou ~tále požadavky, které jsou jejichž hořejší strana může být roztažena od sebe vačkou. Roztažení brzdo kladeny na spolehlivost a, ÚČinnost brzd. vých čelistí děje se sešlápnutím pedálu, jehož tlak je přenášen tyčkllml Mechanická brzda, vpravo brzdový buben. Brzdy mají tři hlavní,úkoly: nebo lankem k jednotlivým brzdám. (pneumatické), kde však je brzdová Pero na tah peču,je o to, aby čelísti se 1. Motorové vozidlo musí být více kapalina nahrazena stlačovaným vzduchem. vrátily do své původní polohy, jakmile nebo méně, v' pnpadě potřeby pokud tlak na pedál opět povoli. Aby bylo ' možno na nejkratší vzdálenost zpomaleno a nebo iastaveno. z.většeno tření mezi bubnem a brzdovými čelistmi, je na noduše zobrazené působení hydra ulic Na našem obrázku vidíme velmi jedčelisti přinýtováno tak- zvané obložení. Obložení 2. Stojící vozidlo musí být udrženo ' ké brzdy. Sešlápnutím pedálu nožni ve své poloze., ~ brzd sestává z asbeštti, proloženého měděnými drátky. Drátky mají za 3. Při jízdě s kopce musi brzdy bránit vozidlu v nadměrném zrychlování účel odvádět teplo. Jakmile je obložení jízdy. obroušeno, je nutno je vyměni,j; za nové. Některé zahraniční továrny konají D říve bylo Používáno brzd pásových. pokulsy s upevňováním brzdového obložení na čelísti lepením pryskyřicí za dnes je používáno téměř výlučně brzd ěeusfových. Tyto sestávají z otáčejícího, se bubnu, stojících brzdových če nýtováním., horka, které má mnoho předností před listí, a ze zařízení, které uvádí čelisti U hydraulických brzd jsou brzdové v činost. Brzdy jsou uváděny v činnost čelisti tlačeny na buben působenim mechanicky, hydraulicky, nebo oběma malého pístu. Písty jsou uváděny v pohyb řídkým olejem, t. Zv. brzdovou ka způsoby. Dnes se používá většinou nožní hydraulické brzdy na všechna čtyři palinou, Proto se jmenují tyto brzdy kola, u autobusů a nákladních autobusů brzd pneumatických. Ruční brzváděna a stlačována u jednotlivých kol hydraulické. Brzdová kapalina je při Hydraulická brzda. da je většinou mechanická na zadní od hlavního válce tenkými trubičkami. brzdy tlačí hlavni plst brzdovou kapalinu, která musí být stejně tekutá za kola nebo na kardan. Podobně působí brzdy vzduchové vysoké i nízké teploty, trubičkami k jednotlivým kolům. Jelikož je hlavní válec a jeho připojení umístěno na podvozku, kola jsou však umístěna na odpérovaných osáoh, musí být olej veden k jednotlivým brzdným válcům ohebnými gumovými trubičkami, které snesou vysoký tlak. Stlačený olej, tlačí oba malé písty v brzdovém válci od sebe, tyto přitlačí brzdové čeliati na otáčející se buben, takže brzdí jeho otáčeni. U tak zvaných servobrzd je použito k zesílení účinnosti brzd pohybové energie jedoucího vozidla. Brzdění započne působenim mechanic'kým nebo hydraulickým. Podle rychlosti jízdy se brzdění zesiluje nebo zeslabuje, což se děje tak, že brzdové čelisti jsou otáčejícími se bubny poněkud pootočeny s sebou, při čemž tlak, kterým jsou čelisti k bubnu přit1;lačeny, ie tím zvý~en a účinek brzd tak podstatně zvýšen. účinně lze brzdit také motorem. Při druhém taktu, t. j. u čtyřtaktního motoru při komprimování, přijímá motor práci. Proto když při sjíždění táhlých Důldifý 'Ú,ktJI v záchraně nárqdohospodátských hodnot připadl Aut08lu~bě hl. mě8t~ kopců je tu nebezpečí přehřátí brzd, Prahy, ~ávodu Havaria. Tento závod odvá.fl polkozená a havarovaná motorova zařadíme již před kopcem(!) nižší vozidla která by mohla být po haoorii nebo poru. e dále polkozena vlivy povětrnosti' nebo tleftechavou rukou. Dokonale technicky vybavené vozy Havana při Pohybová energie vozu je spotřebová rychlost, a motor nám účmně brzdí. jedou tla tel#ifonické zavoláni obratem kamkoziv, aby pomohly p08tiženému motomtovi. Na obrázku vyprouován( haoorovaného vozu z pfikopu jeřábem před chu v motoru při druhém taktu. na ke komprimováni (stlačeni) vzdu oeztaie"'m do správkárny. Adresa vyprolto1)acf. služby Havana je Praha XX, Stalino1Xt 145. Ve,dne i v noci, ve 1.1'64'" den i ve svátek, mmete volat tele/on DokonCeni na' str. 633.

3 J.iří Meduna na Jaw~ 350 ccm - dru~stvo {TOZ IV. Zd. Krábner!ta Jaw~ 350 ccm - dn l ~stvo OZ n N5ín. J. VELKA TERÉNNÍ CEN A Refe"t Přemysl TOMA Autoklub RC. uspoř.tdal koncem minulého měsíce.. Skalce u Mni ku pod Brdy I. velkou terénni cenu. Co je úče lem terénních soutěži a závodů' Vyzkoušet jezdce a stroje pfl jlzdě mimo upravené cesty, obližným terénem, který klade přirozeně DJl jezdce i stroje mimořád né požadavky. Takový závod nebo soutěl majl zejména své branné hodnoty, protože připravuji jezdce pro obranu státu. TRAf NA SKALCE U MNtSKU byla pečlivě vybrána. Za suchého stavu nebyla právě nejtěžšf. brigády mimo to odstranily z tratě překážejfcl pařezy, kořeny a kameny, aby jezdci mohli dosáhnout vyšší rychlosti a neničili zbytečdě stroje. Prudký déšf v sobotu před závodem zvýšil však značně obtfžno1lt tratě, která se tak stala velmi obužnou. Jezdců bylo pfihl.tšeno 51 a byli rozděleni do tř'člennych družstev, která si měla navzájem pomáhat, a pfi klasifikaci byl vždy brán zřetel na čas nejhoršího z družstva. Pfl odpadnuu jednoho jezdce nebylo tedy klasuikováno celé družstvo. Tato podmlnka měla za účel donutit ke spoluprácl celé družstvo. Viděli jsme takový přlklad při jízdě družstva Autoklu- foto Břetislav DM"fCH ba Žižkov, kde jeden jezdec jel stále s Bejslabšfm jezdcem drubtv., pomáhal m. ph pádech a povzbuzoval ho k další Jlzdě. Start k závodu byl na velké louce Skalky, kde startovalo vidy 6 družstev, t. j. 18 jezdců. Napřed jel se slalom na trati, vytyčené na louce,. kde se pole jezdců poněkud roztáhlo, načei jezdci vjeli na úzkou lesnl cestu. Traf pak vedla převážně lesními stezkami nlzkým a vysokým lesem až do úseku 12, kde byl phkrý sjezd na jilovlté cestě. celý závod vůbec se vyznačoval jilovltou trati, která kl.adla MlMOltADNil POZADAVKV NA JEZDCE A STROJE. Rovněž o pády nebyla nouze. Ve čtrnác tém úseku přijeli jezdci do malé dolinky, kde v úseku několika desitek metrů mu seli projet čtyři brody. V šestnáctém úseku vedla traf opět příkře do kopce na velmi rozblácené cestě s hluboko vyjetými kolejemi, kde rovně! došlo k několika pádům. Na louce u startu byl opět cíl okruhu, který měřil 5270 metrů, a každá třida jela 7 kol, tedy m. Celkem startovala ve třldě 350 ccm 4 družstva {12 jezdců), ve třídě 250 ccm II družstev {M jezdců) a ve tildě 125 ccm 2 drulstva {6 Jezdců).. Prvnl jízda, ve které startovala dnlsty. na strojich 350 ccm a 125 ccm (každ.t lfida byla ovšem klasifikov.tna lvlá f), měli jezdci!1ejtělši úkol, protože trat byla ještě silně rozblácená. Ve třídě 350 ccm zvitězilo po velmi pěkné jizdě družstvo Jawa Brodce na strollch Jawa 350 ccm v sestavě: Sedina. Kába a Klenovec. Poslednf měl čas 1:27:00.3, t.. J km v. hodině. Druhé bylo družstvo Odboru z.tv'odnlků Autoklubu RCs Děčín, třetl OZ Autoklubu Žižkov, čtvrté ÚOZ IV. Ve třldě 125 ccm zvítězilo družstvo Ústředního odb. závodníků V na strojich Cz v sestavě: Veselka, Sfástka a Sulc časem posledniho 1:29:24.9, t. j km v hodině. Druhé bylo družstvo Sv. Petra {Autoklub Střlhro). Ve druhé a třetf jlzdě startovali jezdci na strojfch Jawa 250. Zejména při třeli jlzdě, kdy startovali vojenštf jezdci, traf liž značně proschla, takže jezdci dosáhli po zallmavých bojlch velmi pěkných časů. V této tfldě zvítězilo družstvo MNO na strojfch Jawa 250 v sestavě: čel Vlach, voj. Cížek, svob. Rezler, časem I : tl :56.1. t. j km v hodině. Pokračován' na str Jiří Steiger na Jaw~ 950 ccm - družstvo Jawa Brodce. Vl. 8edina na Jaw~ 350 ccm - družstvo Ja.wa Brodce. 623

4 V 15. čísle Mladého technika jsme otískli reportáž o plynové turbině pro pohcm automobilu. Na ~em obrázku vidíte U8POřádání vnitřku auta, vyba~ettého plynovou turbinou. LeningradšH stud_ti 80'1'0- kin a Rozenoer, členové studentského radiotechnického kroužku, sestrojili..., přenosný bateriový přijimač, který bude sloužit k radiofikaci sovětských, železnic. N fl, nový, bezpečnostní spodním obl"ázlm vidíte zámek na dveřích osobních vau01iů. švédských. železnic. Mládež naděie republiky Začneme olázkou: C\l byste udělali s chlapcem, který se vás zeplá:.. Co je tady to, iak se to ločh" Plácnete ho přes ruk-l a odbydete ho:,do toho ti nic neni," anebo mu vysvětlíte, o co jde? Co je pedagvgicky správnější? Přidá vám radost ze života, kdyz jste nil lidi nevrlí, anebo kdyz se s nimi přále16ky dohodnete? My j6me s redakčn í noštou d~ stali takovýhle dopis: Jej jsem dne 16. \I. trolejbusem. č. 55 a šel jsem až na předek k řidiči, Piistroje na desce kterou má pfed sebou, znám, ale obievli jsem 16m zcela nový přistroj. jejž neznám. Vypadá ll(} prvý pohled jako busola, je šedě nauen a je kulatý. Jemně tiká jedině, když vůz jde a ručička se pohybuje od O vzhůru. neotáčí se plynule ale skáče s čísla na číslo a když se vůz zastaví, ručička sko. čí lul O a tilláni přestane. Pod ručičkou je okénko s čísly za jízdy se vyměňujícími (něco jako u elektr. hodin). Mimo ciferník jsou lam soustředěné kruhy, které se ZQ iízdy otáčejí doprava nebo doleva, a no nich je viděl jakási kjjllq< lá čára, jako kdyby ji tam něco zapisovalo. Císlo no ciferníku jsou od O do 55. Na vrchním skle, ve kterém je :lapouzdřen chemík T'lčičkou, jsou četné bilé pruhy. Ptal jsem se řidičů a ti mi řekli, abych. se o 10 nestaral, že mi do toho nic není. A proto jsem se obráljl na Vás II pro" sím alespoň Q přibližné vysvětleni, II není-li to možllé, poradte Pli. kde byq/l se 10 dověděl. Předem děkuji za vyřízení. Rudoll Slmo, Praha XV. MoJá KrušinOva č. 3. Rudolfe Simo, odpovídáme Ti za řidiče trolejbusu Č. 55, kterým jsi jel dne 16. května: Přístroj, který bys rád znal, je tachograf. V zásadě pracuje jako obyčejný tachometr v každém jiném moto.r~ vém vozidle. Během jízdy ukazuje rychlost v km za hodinu a na počítadle počítá ujeté kilometry. Je poháněn ohebnou hřídelí od kardanovéhv hřídele. Tachograf je však vybaven hodinovým přístrojem který otáči papírovou stupni' ci pud sklem. Měřici zařízení je spojeno s ruókou. která na papue, r:ozděleněm na h"diny. zapibuje rychlost, jakou se vozidlo pohybuje. Montuje se na nákladní auta, autobusy, trolejbusy a lokomotivy. Ze zá~namu pak lze denně zjistit. jakou rychlostí řidič jezdil. Údaj tachografu je důležitým průkazním dokladem při dopravnich nehodách - říká, zda řidič nejel nedvvolenou rychlostí. Avšak i bez dopravnich nehod si zas!o-lži svoje živobytí. Snad víš, že má-li vozidlo jezdit hospodárně, nemá řidič je-zdit příliš rychle ani příliš pomalu. Nemá zprudka rozjíždět ani zprudka brzdit. Nerovnoměrnou jízdou se spvlřebuje vice pohonných látek. ničí se pneumatiky, brzdová obloženi otřesy se ničí podvozek i karoserie a taková jizda. ryc anebo nic, není ani piíiemná pro cestující, ani bezpečná pro ostatní použivatele silnice. Klikatá křivka tedy říká, jak řidič dodržoval na trati jí~dní řád a jak umí hospodařit se svěřeným mu na rodním majetkem a životy cestujiclch. To všechno ti mohl lici onen řidič hned, kdyby si byl uvěoomil že s mlá deží, která má zájem o techniku, je třeba zacházet ještě mnohem a mnohem hos' podárněji než třeba s trolejbusem. Protože jde o lidi. Nebudeš-Ii si přiště vědět s něčím rady, napiš nám zase. Rádi ti pomůžeme. 624 ~ICUII

5 I DROBNÉ ZPRAVY ',0 NEJLE Nejlepší lokomotivy svazu. Mi".. nisterstvo železnic SSSR přisoudilo po. podrobném prozkoumání výsledků za _' měsíc květen název "nejlepší lokomotiva"" 191 strojům, které dosáhly nejvyššího průměru denní rych" losti. Mezi ' vyznamenanýllli lokomotivami jsou lokomotivy vedené proslulými strojvůdci, jako je hrdina socialistické práce Blinov, vrchní strojvůd ce Golenkov, Blaženov, Kondraťjev a j. Sovětského Nové druhy látel, v SSSR. Ministerstvu lehkého prfiimyslu SSSR došly nové druhy látek. Jsou velmi pěkné a svou strukturou i vzorem jsou podobné tenkým vlněným látkám. Tyto no vé tkantny jsou zhotoveny z hrubé a p :>l., hľu bé vlny. Tkalci krasnocholmského kombinátu si osvojili výrobu nových druhfl látek na dámské a pánské ka;báty. V moskevské továrně Osvobozená práce byl zhotoven nový druh látky na pláště z polohrubé velbloudí srsti. S větroněm do výše 4600 m. Polský plachtat Ondřej Brzuska s cestujíci Marií Sierakowskou na větron.i "Jeřáb" startoval ve vleku na 2aru a dosáhl výše 4600 m, nač~ vykonal přespolnt let do Ma.slova v délce 160 km. Bylo to již druhé převýšení nad 3000 m v tomto roce, dosažené na Zaru. škoda, že oba výkony byly pro,yedeny bez barografu, takže nemohly být sportovně Modno- ' ceny. Nová gramofónová jehla. V cizině byla sestrojena nová gramofonová jehla zvláštního tvaru, která přejímá vibrace svými bočními stěnami, takže je necitlivá vflči opottebováid.i hrotu. Prótože pak přicház1 ve styk s deskou na mnohem větší ploše než dosavadní jehly, opotřebeni je daleko menší a jehla tedy mnohem déle vydrží. Ta;ké reprodukce je dokonalejší. Objev nové ' hvězdy v SSSR. fteditel stalinabadské observatoře A. Solovjev objevil pomocí astrografu v souhvězdí Stíra novou hvězdu velké zářivosti, která byla po prvé spatřena letos v lednu. Její nepatrná jasnost během jedné noci prudce vzrostla, takže je nyní patrna i nevelkým astro.nomiokým dalekohledem. Pracovnici astronomického ústavu oznámili, že pozorování nově objevené hvěz dy obohatí vědu dalšími podrobnostmi o tak zvaných proměnlivých hvězdáqh. UCNfcH V R'EPUBLICE Kdybyste znall vzorné učně - nejlepši chlapce v práci, jistě by se vám od nich nechtělo; kdybyste znali jejich domov, tak byste si také zamilovali to místo v Brně, kde je čilý život, kde se zpívá a hovoří po práci, o zlepšovacích návrzfch, kde každý den píšťala svolává nejlepší učně v republice k rannímu hlášeni. To jsou oni, chlapci skvěle ukázněni, s velmi pěknými pracovními výsledky. Setkáte se s nimi.všude. Třeba při svazáckém mevru, na které si pozvali vynikající brněnské umělce a teď s nimi konferují. Umělci jim vyprávt'jí o hud~b nich skladbách, a o tom, jak zajížději na brigády, soudruzi z domova' zase jak pracovali, aby dostali údernickou knížku. Teď právě hovoří soudruh Popelka o tom, jak ji získali. Přišli jsme trochu bliž k hlavnímu padiu a posloucháme: "Snažili jsme se, abychom pracovali co nejlépe a nejvíce; ' jsme přece v domově vzorných učňů Jana Svermy. Když jsme se v druhém ročníku dostali k produktivní práci, začali jsme hned plným tempem. V té době probíhalo u ná~ v závodě údernické hnuti. Dosahovali jsme pěkných výsledků, které jsme pravidelně hláljili ~olltěžnímu odděleni. A protože jsme vy-drželi v takovém tempu tf1 mě sice, byli jsme navržéll.l na údernické knižky:' Soudruh Pop,e lka se pousmál a dál nevěděl, lak pokračovat. Však to za něj řekli dva dal f vzorni chlapci Jan Košfál a František Kl'bek, kteff jsou rovněž úderniky: "Když soudruzi Tesu a Popelka vyrvali celou dunu, aby se k nim při dala, měli velmi pěkné pracovni výkony. Ve směnách dosahovali 200 procent. To už dosahovali Tesař s Popelkou 800 procent učňovské normy. Oba pak uza"'řeli socialistickou smlouvu, že budou praco-' vat na 600 procent a ve škole prospívat s vyznamenáním. Začali jsme s nimi soutěžit. Při seriové práci, vrtáni úhelníku jsme za pomoci našeho instruktora 'zhotovili přípravek a narýsováni označeni a vrtání jsme provedli jednou operacf. Dosáhli jsme za jeden den 4050 procent učňovské normy. Proto jsme uzavřeli s Instruktorem, dllovedoucím a vedoucím učňovské dílny smlouvu, v níf jsme se zavázali pracovat tak, aby náš průměrný výkon byl 600 procent. A za to jsme zase my dostali údernické knížky." Svůj volný čas věnují učňové z Do- / mova Jana Svermy redtačnfmu nebo pl-veckému kolektivu. Kolekilivně se phpravovali na zlskáni Fučikova odznaku. Soudruh Miloš Popelka I oslatnf \\demicl z domova již dostali Fučíkův odzaak. Majf dnes v domově šest politických kroužků. Jeden z nich vede právě Milo. V domóvě Je stoprocentai organlsová. nost ve Svazu mládeže, to je přece ~mo zřejmé, to by anf nebyl vzorný domov, ale i jinak prospivaji učňové mulonové organisaci. Na pfík:lad na Brněnsku pracuje velmi slabě fidlochovlclr.ý okres. Učňové založili skupinu v Braličidch a starají se pilně o jeji dobrou prácl Prostě domov vzorných učňů JanlJ Svermy je vzorným domovem svazák6, jakých budeme mít v budoucnu desítky a stovky. Budou v nich nejlepši učni svazáci. A ještě musíme něco prozradit. Soudmh Popelka byl jako delegát na Sjezdn Ce!koslovenského svazu mládeže a zavázal se, když přijel, že bude organisovat ve svém závodě údernické směny. To půso bilo jakq blesk. Učni se chystaji na odpověď stejně jako při dskáváni údernických knížek. A že to bude odpověď pádná, o tom jistě nikdo nepochybuje. Ol. Bruna..: I!!t Brousicí automat. Nože pro lišty žacích strojů jsou dosud 00 broušeny ručně, což 6)0 je nejen zdražuje, ale nezaručuje ani [3 [J jejioh stejnoměrný výbrus Nyní byl ve SSSR sestrojen výkonný automat na tyto nože. Noze jsou upevněny na obvodu' otáčivého stolu, takže přecházejí mezi karborundové brusky a lešticí kotouč. Jsou přitom upnuty ve speciálních držácích: K dokončení operace držák uvolni nůž, který je pak elektromagnetem opět vyňat ~e stroje. Chlazeni brusů je obstaráváno tekutiny za 1 DŮnutu.. ~. 625

6 PODÉLNY ŘEZ S POHLEDY fjil PŘE VODOVÁ SOUKOLi 1f; 20 I li 21 " fi"... J.-..S. " ~ - ~ I.,,_ +U ~~r~~ť!!.~ -. -II. _._~ ~ 1~1g M'~ ' _ ~:I ~ ~~I (.cr, II.rI f ~J~,..."OJ 'f.; MLADéHO,i"",z.,:v I TECHNIKA Si ; :1 ~ /"

7 K savodflm modelfl lodi. ktu6 M1adf technik pofádá v zá.ii t. F. na Vltavě (proposice otištěny v číslesl),pfiilmíme dnes dalši konstrukci lodi, vybaveně nejjednodušším motorem - tom gumovým svazkem. Ta.to lod' je určena pn ndadši modelái;e-zaěáteěniky. Model je poháněn dvěma gumovými svazky, jež jsou spojeny pomoci převodu 1:1 v jedeu 500 mm dlouhý svazek 040 nun'. Ta:kto připravený' a mýdlovým lihem nebo glycerinem promazaný svauik snese natočení 120 obrátek, které opět převodem 1:5 zvý.šime na 600, c~ znamená minutavé jízdy. Před započetim stavby prostudujeme plán a seznámtme se s jednotlivými součástkami a materiálem: Překližka 5 mm silná 6OX450 mm Překližka 3 mm silná 72X210 mm Překližka mm silná 250X500 mm Smrkový hranol 2 kusy 5X5XI000 mm Smrkový hranol 1 kus 3X3X 500 mm Zelezný plech slia 0.5 mm 60X90 mm Duralový plech slia 1 mm 60X1U mm Zelezný drát průměr 1 mm Drát do kola průměr mm Ozubené kolo 46 zubu Ozubené kolo 60 zubu 30 mm 2 kusy 2 kusy 1 kus Pastorek 12 zubů 1 kus Srouby do dřeva 1.5X7 mm 10 kusů Srouby 8 matkami af.,.x ',,. 'I kusů MOTORovf ČLUN 8-49-G Dále bude zapotřebi: 2'Il.. m gumy lxl milimetro, nebo 5 m 1X4mm, lahvička. aceton. lepidla. nebo baliček kaseinu,. 20 g červeného a 60 g bílého nitrola.ku,. 150 g bezbarvého lodniho nebo ldoboukovébo laku, 1 balfěek Bra.nnsova mořidla "Cedr" (obdrtime v kamé drogerii) a Cfsr 'l I :2 13 1C a. b, c, 4 18 a, b, c 1. JO ! Název součásti kýt tebn obrubnot outor boky dno konsola pouzdro hhdele šroul>evý hffdel stavěci kroutky lodnf šroub kormidlo převodová skffň 1:1 ptevodová skffň 1:1 natáč,cf 06a paluba postranice záv. IUtu závětrný Itft mu. koaeěně. 1 baliček. malých ěpendlfkd nebo malých hfebi&1l... To by byl výpočet potřebného ma.terililu ke zhotoveni člunu ft mmeme ptikročit ke zhotoveni součástl podle následujícího seznamu: Poěet kus6 Materii! Rozměry Ir_ 1 pfeirj1tka I pleklf!ka S 2 smrk IXS I smrk 5XI I pře.l<luka... II překližka... 1 železný plech trubka ze žel. pl. U 1 drát do kola RF I žel. drát a-1 1 žel. plech '.5 1 žel. plech U 1 duralový dru dle piáilu 1 duralový drát dle plánu 1 drát do kola a překližka II překližka Z překližka... smrk 3XI Dokončeni na str. 63T. AUTOMATICKf.SPINAČ A VYPINAČ SESTAVIL J. SKUHROVSK? Jistě se vám také již nejednou přihodilo, že jste v noci pum studovalt nebo četli kmhu, která sice svým obsahem pln~ upoutala, ale nakonec spánek zvítězil i nad oolí a vy místo studia či četby jste docela pěkně usnuli, soyste pak rú,,1,) smutně ' konstatovali, že stolnl lampička krásně hořela celou '/00. Glověk jé"'fvor zapomnětlivý a tato zapomnětliv08t je tl něho zvý ena jm,enovitě v době, kdy odchází rychle z domova, di' jíž.do koly MN do Pf'áce. A výliledky~ Jsou ty'. že rozhlasový piijimač hlluitěvyhrává po c~ dobu vcui nepřítomnosti _ vařič kť1llsumu;e _jela spuustu elektrického Pf'oudu, ale přepočte1lo na lienize, i va i kapsu. Otenářům předkládáme, aby se jim něco 'l'odolmého nestalo, návod na stavbu ROBOT A ~(l, který má pomoci nejen zapomnětlivcům, ale í přispěje k pohoďlí. Vypne i zapne automaticky TOZh"fasOVÝ přijimač ve stanovenou dobu, ohřeje v urijený čas vodu ve vařiči a zh/j31te stol", klmpu. z Isolačn1 lepenky vyřízneme kruh o málo věw netli clfemik hodin, ze kterých budete Robota stavět (A), Na tento lcruh nalepíme staniolový pásek (B) tak. aby byl asi 2 cm široký kolem obvodu kruhu. Ptímo na obvodu kruhu necháme asi y.. cm volného mis.t&. Jen v lednom bodě / má stalůolový pásek výběžek d na samý oha) fsolačn!ho kru Ilu, kde bude mfsto zapojeni U). Na takto upravený kruh nakresilme clfernfk hodin a phpevníme na pův04nf cifernfk. PH upevňováni mustme dbáti na ta, aby stanloleyý pásek byl všude odisolován od stroje hodin. Po phd~lánl dfemfltu napoifme vedeni jako u každého normálnfho vypfnačfl. Fáze jde přímo od přivodu do zditek (L). Nulák pak od přívodu pumo na kostru hodinového stroje (et pokračováni pak od staniolového pásku ID) do zd1fek (L), Plynulé spojeni nám nyni vytvoř1 hodinová ručička, na jejimž konel jest na slabém pérovém drátku připevněno kovové kolečko nebo korálek (E) který běhá po štanlolovém pásku. MInutovou ručičku muslme podle potřeb,. ohnouti (F), aby nám nezachytá\'8la za hodinovou ručičku. Takto upravenými hodinami by bylo spojejlf neustálé, a my přtkročime Ir. zhotoveni časové- ho zařlzenl. Vyřlzneme 2. přesn~ mezlkruži, z nich! kaidé poleptme papírem, aby polovina jeho každého vnitřniho prostoru byla volná (G+HJ. Tuto součástku položíme na chemik a po obvodu připevníme záchytky (I), které jsou sestaveny z korálků, aby umomily přesný, ale při tom volný pohyb obou mezl.krulí. Těmito pak podle potřeby a našeho přáni Odkrýváme staniolový pásek na ureitou dobu ěasového úse.ltu. NejdeHí možná doba spojení mus! býti Ir hodin. A nyni můfeme udělati zkouijku. Oba papieové zákryty nařídíme, aby piipadn~ jako na našem obrázku byl staniolový pásek odkryt od 6 hod. do 9 hod. zapojíme proud, t. j. zástrčku (K) do přívodu a do zdířek (L) zapojíme libovolný elektrický spotřebič..kolečko hodin.ové ručičky běží nyní po papírových kryte~b, které <je1 odisolovávaji, až prejde na /stan1olový páaek. a tfm nastane spojeni. V nalem ptipadě nastane zapojeni v, hodin a VYPojen' v, hodin: Na takto zhotoveného ROBO TA fo můžeme napojiti různé elektrické spotfeb1če. Kd"" sl chceme poslechnouti určitý úsek rozhlasového pofadu, postupujeme takto. Na Robotu sl nafldúne přesně dobu vysllánt p0- řadu, který nás zajlmá. Rozhlasový přljimač vyladime na silu a stanici a nyni prostě vytáhneme zástrčku přivodu proudu do přljimače a zasuneme tuto clo zdiřek Robota. Upozorňujeme, že jak ph natahovi>tf hodin, tak při nařízování časovao!e nemá býti Robot zap()jen do proudu, přesto že jún mi probíhati nutik. Je vlak momo odstraniti 1 toto ROBOT Hm, že by se natahovacl Idff1t hodfn a 1 celý Itro1 odisoloval, aby nemohl nastati dotek. Tento jednoducht aparátek pracuje velmi přesně a prokaže nim velmi dobré služby. ""111< 621

8 STAVIME Model prvn( české lokomotivy řady 310, vyrobené r v OKD., v ODEL Y ZELEZNIC.JAROSLAV LISKA.V exposici Mladého technika na jarnim Pražském vzorkovém veletrhu těšila se veliké pozornosti vystavená železnice. Bylo Jasně vidět, le nejde snad o nějaké dětské vláčky továrn! výroby, ale že všechna vozidla. právě tak jako i ostatnl ielezniční zaflzenf jsou ruční výroby a věrnými zmenšeninami těch, kler' známe z Dašich (;SD. Mezi vystavenými lokomotivami byly zastoupeny jak stroje velmi staré výroby, tak i stroje nejnovější; malá Křižíkova pokusdá elektrická lokomotiva z roku 1906, prvnl česká parní lokomotiva vyrobedá v (;KD toku 1899, tak i nové rychlíkové IokomoUvy. zelená tfistasedmaosmdesátka a modrý Albatros řady 'rotote mdoho obdivovatelů»roje YIlo újem postavit si podobné modely, Nzhodla se redakce Mladého technika Yydat Ba ně podrobné plánky. Plánky budou vycházet postupně, nejdhve pro modely jednoduuf konstntkce, pozd~ji I pm nejnovější stroje, va,ody a ostatni železniční zařízení. Pro MOTOREK DO LOKOMOTIV.acle plinek samostatný; motorek bude.lůversáldí pro vice druhů lokomotiv a mladí konstruktéři budou si moci podle UbosU stavět leleznice bud pro stejno' aaěrný nebo střídavý proud. Aby se vyrobené věci podobaly co Dejvice skutečnosti, budou jezdit pouze po dvou kolejnicích, bez prostřední sběrné koleje, obvyklé u dětských vláčků. Toto zahzení bude v pláncích a přilotedtch legendách dokonale vysvětleno. V přišuch ěfslech našeho časopisu bude tél popsána pfestavba trojkolejového sy.~ma _ dvoukolejnicoyý. Pro JedDoduchost provedení. vydáme DejdHve plánky KHžíkovy pokusné lokomotivy, dále prvdi české lokomotivy.odel motorového vozu pro místní dráhy a plánky pro vagony k lokomotivám. Mnozí, kdož st plánky zakoupí, jil modeláři jsou, postavili si již třeba pěkné modely letadel, člunů, autíček a pod., sestrojováni modelů železničních vozidel z kovu a plechu je však přece jen odlišná práce. A tak na těchto prvních modelech odbude si každý konstruktér jistě školení pro stavbu lokomotiv složitějšich Usek li: plát~ku lokomotivy t. 310 modelů. Tyto první lokomotivy jsou zajímavé svou historii a poněvadž po mnoha letech služby mají již téměř odslouženo, bude je možno obdivovati pouze v hale Národního technického musea na Lehlé. KŘI2tKOV A POKUSNÁ ELEKTRICKÁ. LOKOMOTIVA posunuje dosud Ila WilSODově nádraží, ačkoliv byla vyrobena v době, kdy ješt~ téměř v žádném státě Debyly elektrické lokomotivy zavedeny. Byla PŮVOdDě určena pro dopravu Da městské dráze ve Vídni, kde byly počátkem tohoto století v ' provozu malé parni lokomotivky. Protože v jiných velkých městech byla pouliční doprava již eleklrul ová- na, měla se stát Křižikova lokomotiva počátkem elektrifikace městské dráhy ve Vídni. L';komotiva měla čtyři motory po ' 750 V, za sebou řazeně, z nichž vždy dva na jedné nápravě zabíraly svými pastorky do jediného ozubeného kola. Ve Vídni jezdila Křižfkova lokomotiva pouze rok a stála pak dlouhá léta naprosto nečinně Díl nádraží v Kolin~, později v Plzni a teprve při elektrifikaci pražského Wilsonova nádra:u byla po některých opravách dána do provozu a slouži zde dodnes. Druhá lokomotiva je PRVNl CESKÁ LOKOMOTIV A Z ROKU 1899, vyrobená v CKD. Před tím byly všechny lokomotivy i pro země koruny české vyráběny pouze ve Floridsdorlu u Vidně. Jde o lokomotivu určedou pro dopravu na místních drahách, tehdejš! řady 97. Dynější 310, lidově Ilazývaná "kalemlejnek". Dnes mizí 1 na malých mistnich drahách a je vystřídána krásný.. československ-ým strojem pro místni dráhy, lokomotivou řady 423.0, na kterou bude vydán plánek později. Lokomotivku řady 3100 (kafemlejnek) phnášlme na našem obrázku. Současně s plánkem Da jej! výrobu budou vydány též plánky pro stavbu osobního a služebnlho vagonku pro mlstnl dráhy, které rovněž vidíte na fotografii nahoře. Tyto malé lokomotivy projíždějí snadno Oblouky, obvyklé u dětských železnic, t. j. asi 1,20 m v průměru, takže bude celá řada konstruktérů, kteří proto, aby si mohli rozložit železnici doma v pokoji, postavl si jen tyto malé modely. Pro ty ovšem, kleř! majl možnost. rozložit si doma větší železnici, doporučujeme volit oblouky v průměnt asi 2,50 m. jimiž pro Jede 1 dlouhý modrý Albatros. 628 ~Hllk

9 ... BENZINO~ MOT0llACm<:.,...-, budkou pro Hdiče Da střeše. často viděný na našich drahách, bade dalším plánkem. Podle téhož plánku mužente si k tomuto motoráčku vyrobit I phvěsný vtaz. k pládkům. V legeddách. přiložených je popis materiálu. potřebného k výrobě, právě tak I potřebdá zaffzent a nástroje. Mnohým čtedářům. kteří jil konstruktéry jsou a mají své domáci drny, nebude výroba činit velkých potlžf. Nemáte-li svoji dilničku dostatečně vybavenou pr. výrobu z kovu a opracovávádi plech... dopcuučujeme. abyste si opauui dobrý sv~rák, s přesnými čelist lili pro ohýjtám plechu. lupenkový rám a několik tuctů. pilek na kov, ruční vrtačku a spirálové wtičkv sily 1. 1,5. a; 2,5 mm, případně I 3 mdl a sunějšf letovací páj. ku, samozřejmě kladívko a kleště, jed uk malé plocllé, jednak šupacf; konečdě a&ouk pokai mofno jemných pilnlku. Nen'-U mono některému konstruktéru. ať Jii II JakfchJtoUv duvod6..obstarat sl tyto nástroje. pamatulte na spolapr.id a sdrotová:nún se matte jeden drůhěmu po_áji... jak nájem.aým upijěoyiním ústroji. t.lk i radou. K zfsunf.ěkter3'clt potfelt,. výměiiou poutljte DŮi rubrik1i,..r.. d.fae... Pok_.... P011tI!BN't MATERIAL. bude vidy " ~dě uveder; p6jde obyčejně o ku olltyčej1l&o plechu.' sily. asi M mm. dále kousek hlinikového nebo osuného' pledm. ' malé truhlářské hře bfčky. ustá_11d úlohu n'ftků, něja_é ~roubky s matkami. připadně též plechové c.iounlcké.flky. je! dobte použije me pro!otiska vaqonků a Dm náraz aičky. V prodejnám Elektcy. zvláště v prodej ně pro mládel v.jlndffiské ulici. dosta. neme sáčky s,,elektrotechnickou směsí". z nu nám pbj vhod lildohli maličkost; dtie si taa koaphae ozubená soukol[ pro převod sily 'I: D1910ru ua kola loko motiv. eveat.llaě něf#j[é ihon&y. Je. jich obstaá.rijii _W b1lde obtíiněj$i. ale dovedaf ~r sl vi.rady,. PH lila uriuo'ftai.,ouel Je pon.e dlia zcela k fwietú kollstrůtéd_ a Y plánku budou Daznačeny jen Dákresy svítiled; proto, nedostane-ii právě žárovečky 20 V, použije dobře i Urovky jiné voltáže, bud' fazenim do serie, nebo m žením odpcnového drátku, Kromě těchto věci připravime si ještě před vydáním plánkfi selén ový usměrňov.. č pco použiti 2Oyoltového stejnosměr. ného proudu, který je pro pohod loko motiv výhodnější a umožňuje ovládáni vláčku na ~ií.lku při chodu vpřed l <vzad. Plán pro postavení selénového usmerňo ",ače "yl popsán v druhém ďsle tetoš. nillo ročníku našeho časopiliu. VYROBA KOLEJNIC 'BudtOJlle-li vyrábět i kolejky, připraví Z pu,flku motorového vl«ku f. M-1S0 me sl zásobu dřevěných pražci. 6.5 ca dlouhých, 1 cm ~lrokých a asl X cm silných..jako kolejnice pounvá ji! d!les tada modelá.h1 záeloj1ových ty~ kolejniček pro posuvné dveře a pod. _ směsmaterlál, kterf dostaneme levně.. prodejnách n. ll.. J\.ovomat. O výrollě tědj.to kolejniček Ještě aapbe.. e. - Loko_UVllf vagqdová kolečkll _ůie si samozřejmě vyrábět doma ten.tea, k40 má soustruh, takže většina kodstnaktédl si musí dát kolečka udělat. Není to pro blém. vždyť celá železnice. vystavená Jla. květdovém PVV, byla vyrobena též bez vlastnlho soustruhu. S vfrobo. koleček je nutno však počkat. až dj) vydáni plánků, protože v nlch budou vždy ~. psády podrobně rozjllěry pnslmnýcb1ioletek. Kí'om~ koleček dáme sl pak "". SOtlslrttitt t koni1nky k -Jednotlivým. lék.. mottv.im. rovněž "odle Itákresu a...&. Jel budou _vedefty v plá_dl.. T'ěatto pfedběinýmt pffprava.mi pro ~b vláčků 'istě ukojiae nebpěuy,os~ se kterou l:eute nll.,lánky. Půjde fea o krátlto. doba; využijte jf k pečlivé pflpravě, abyste postavili skutečně hodnot né modely.. Cím lepši. lejkbprovede,ú, Um vice' těší..... Podm-li _se.vám dobřti prvjli ledlíodušší modely, budete. se m-ód k1tddě pustit I do dalšich. slólitějšich.. Kromě vozového puku bude v plánech pa.matctviído i aa růzua železničdí zařlzeni, semafory, 'nádražní budovy, výhybky, točdy a jiné, jel jsou vždy dobryml dopliiky pro malé vláčky. '. Na druhém obrázku 'je model._ší iydtukové lokomotivy řaay 4!t80. zl'llilé Albatros, jejiž stavba vyladuje JIž. ZIlač DOU dávku zručnosti a trpělivl)stl, a k llfl vydáme plánelt póněliud poz"~p:., Věřme, že k řadě nailch konstrukter6 mod,elářu z oboru l~tectví. 'motorismu II Joďařslvi připoji se 1 široký okrnb 1ll0- delářů železnlčnich~ '.

10 _1I,.llenka...iliť dobfe.lim'n~bo: vjasuii llíoupob)'bllvéjto _p~ostf~dku: v němž t.y se těžko z boje, vyfl!>d~telnt l!.ověk~,_ nj'k, který ll" v~"k ~ mohl se svým ltrojem snadno ničiti nepřltele, 'Je snad Jil tak stará Jako dějiny ',vileč~lctvf samy~ Od, važné fantasii Je dovoleno přirovnávat ~Il!, Hanntbalovy válečné Slony k prvnim ÚlJ!.Války tow!lelze, zvláště v dndnlm stro'n\m 'n a svě~ě vůbec, necj1ce-1i se' j'ejl 'vlastjovém údobi, vé5t liez lidi; a právě v tom nlk spokojit alespoň 8 prvnlml, vzdáleně je Jedna z nejvělšlch slabin Im,perlalistů,' dnesní tank přlpomlnajlclml strll)l, které spolu & vysvětlenlm Jejich Jednáni. Impepo prvé spatřily světlo, světa v době Leonarda da vtncl. Našim úkolem vbk nenl hovorialisté mohou totiž vést jedině nesprllvedfltl o prvnlch domnělých nebo Skutečných IIvou, dobyvačnou válku, což dokázal nejen předchůdclch této strašlivé, úderné zbraně. Adolf Hitler, ale právě v nedávné době I Jeho následovnici, amerlčti Imperialisté ZIJeme v době, kdy budováni zdatné a bojeschopné lidově demokratické armády, Jež v Korejl. A však taková válka Je namifena Je naši pevnou záštitou před výboji ImpelIejen proti lidu n:lpadené země ; ale i proti rialistických dravců, musl patřit jednomu lidovým masám země, v niž výbojní vykoii našich prvořadých úkoh\._ Jak pravll pfed řistovatelé vládnou. VŽdy! ne v zájmu nedávnem ministr narodnl ňrany Dr Alexej těchto ltdových mas, ale v zájmu svých Ceplllka, neskrýváme pfed nikým, že část bankovnlch kont ji Imperialisté vedou. našeho budovatelského úslll a plodů naši Příklad Velké řljnové revoluce je 11m pak práce právě na výstavbu takové armády vě dostl velkým ponaučenlm o nespolehlivosti nujeme. Tu sl pak v dnešnlm strojovém vlastnfbo lidu v imperialistické válce. Maji údobf vedeni válek nemůžeme představit bez dobře v patrnosti heslo "MÍl Chýším - váljeji mocné úderné pěstl - tan'kového vojku palácům",,v jehož znamení obrátili voska. A právě O něm, tak 'ak se jeví ve svět jáci carské ruské armády spolu s proletale nejpokrokovějšl, nepřemožltelné sovětské riátem zbraně proti vlast nim vykofl<tovatevojenské vědy, bohaté studnice vědomosti lum. naší armády, si dnes něco povíme. Proto se vždy podněcovatelé válek snažl zoufale, ale marně najlt nějakou..zázrač Tank, ror.dloduófcf Daň? nou" zbraň, obsluhovanou v nejhoršim,při pad;; pouze nevelkým počtem placených První ozbrojené kolosy..:. tanky, objevily hrchořezů; která by byla schopna vyř~dlt se ve vět&ím měřftku již na bojištích prvnl vlástni lidové masy z války a sama zaručit Ivětové války v letech Mnozl t. zv. vltězstvi. Proto sni dnes na příklad amerlčtl vojenštl znalci buržoasnlch států, kteří c!tm, dobrodruzi v generálských uniformách o. tak iie ve vedení soudobých válek přináleží techzvané. "Push Button War" - "knocllkové nice významní' mlsto, přisoudili jim v údobl válce", v niž by jedinec Jediným stisknuti~ mezi dvěma válkami llepráv~m první místo knofuku mohl sám způsobit porážku promezi všemi ostatními zbraněmi a mnozi z tlvnika. nlcb je ~ocela prohlašovali za rollhodujlcl Před druhou světovou válkou považovall Zbraň přištf války. V dloúhých dlskuslch mnozi jejich podohně nenormálnl před mezi těmito šarlatány o určeni ' rozhodujícl chůdci za vhodnou zbraň právi! ' tank. N~ zbraně bylo jediným soupeřem tanku Ještě tfeba pochybovat, ie Jako tuto úlohu ne. letadlo. splnli za druhé světové války tank, nesplnijiž v roce 1937 prohlásil J. V. Stalin, že la by ji tak, Jak si to Imperialisté namloujedillě dobrá spolupráce a souhra všech vaji, ani Udná Jiná sebehrůzněji popisovazbrani bez rozdltu bude v pfišti válce ná zbraň. Yálečné theorle imperialistů jsou jednim z předpokladů úspěchů na bojišti. právě tak nesmyslné jako neuskutečnitelné. Podle nboru těchto "odbornlků" nebyl So-.ut".., "t!tský svaz schopen vésu: válku, déle nd deset t.ýdnů, v nichž by byl úphl poražen. A p~oto nevěnovali ' pozornosti slov,lm muže, kterého později museli, I když třeba neveřejně, chtěj nechtěj uznat za nejgenlálněj šfbo vojevůdce. Na této thesi se v dojemné shodě usnesli,rávě tak vojenšti..,znalci" naclstlčti, jako 'rancouzšti, brltštl, ameril!tf I Jiní. Prvni Z nich vypracovali v letech plán "Barbarossa", imperialistický, útočný plán napadeni Sovětského svazu, jehož hlavni myšlenkou bylo rozdrceni sovětské armády jednlm gigantickým úderem Ještě na hranleich SSSR a obsazeni valné l;ástl jeho evropského územi až po Mru ArchangelskUral-Kavkaz právo! v oněch pouhých deseti týdnech. Nu, zn~e, jak to dopadlo, I když nacistické Německo zahájilo dne 22. ěervna UU útok přesně v Intenclch svého plánu, dokonce S velkou převahou fedrované zbraně - tanků I letectva, navíc se zkušenostmi, nabytými v předchozlch úspěš ných válečných tuenlch téměř V celé Evropě. Rekneme 81 také proč, ale nejdřlve 51 vysvětllme, proč právě tanku byla přiklá dána mylně tak významná úloha. Proč potřebuji imperialisté "zázračné zbraně" VojenUI llnltelé Imperialistických států mnoho důvodů, aby v nějaké "zázra~ n'" sllranl IaJedali východisko se svýeh vájelateh,ropočtů. " '. -,Ji,,-, I~ '.. ~ K nmdaru odsouzena "blc!8kvvi rihm" Ze stejných důvodů jsou pak v~lchnl lm. perlalisté vedeni k myšlence rychlého poralenl protlvnlka pomoci "bleskové války". I tahle dobrodružná theorle je odsouzena Jil! předem k neúspi!chu tam, kde nejde o protivnlka beznadějně slabšlho, jako třeba v kolonlálnlclt válkách. Theorle "blitzkrlegu", kterou oprášili prušáčti generálové v ěele se Schllefenem a Luden10rffem, patři Již dostl dlouho minulosti, manufakturnlmu údobi vedení válek za časů: Napoleona Bonaparte. Tehdy bylo možno jedinou porážkou nejvýše čtyřsettlslcové armády rozhodnout váj ku. Zádný stát neměl tehdy po ruce prostředky, aby mohl vyzbrojit II vycvlčllt armádu novou. V dnešním údobí však tomu jil! tak nebi. Ale přesto se právě k této koncepci útočné války všichni Imperialisté, nepoučeni přlkladem Adolfa Hitlera, I dnes utikaji. Vzhledem k struktuře' buržoasnlho státu potřebuji totl~ tak Jako hitlerovci válku rychle ukončit, Jelikož ani jim na dlo,... hou válku nestačl sily ani materiáln!, aul mravnl. Nemusíme ani tady chodit daleko pro přlklady. Nejmark,mtnějšlm z nich Je naprostý neúspěch plánu Barbarossa, který Je typickým přlkladem plánu IIleskové války. Je pravda, le na západě Evropy dosáhli nacisté "blitzkriegem" úspěchů. ' Ale tam proti nim stály armády buržoasnlch států, "udované jednak na úkladě špatných, n..fdeckt~ dellhln, veden' liurioash,.kwd proti naclstůl!l nechtěla nikdy vá~n~ bojovat a již předem byla připravena na kapitulaci, jak o tom nejlépe sv~dčl př!klad předmnt ehovské Francie. Ale jinak tomu bylo na východě Evropy. Tam stanuu hitlerovci proti armádě a lidu nejpokrokovějšího státnfbo zflzeni na světě, Jehož převaha nad buržoasnfm se vysoce projevila I Da poll válečném. Tam stál, Sovět ský svaz. A Jeho vůdce, Iniciátor vltězstvl I. V. Stalin, formuloval v únorovém rozkaze Č. 55 z roku lbf2 základnl poučky přemo Iltelky buržoasnl vojenské doktriny - sovětské vojenské vědy. o trvale působících

11 Illnltellch, které rozhoduji o osudu války. lo:větská vojens~á vma zná pět :&IUdadnlch bou6. Jsou to: pevnost zázemi, morálnl duch, armády, množstvl a jakost divlsl, výzbroj armády a or!;anisačni schopnosti velitelského sboru armády. Všechny tyto faktory, které 5polu velmi úzce souvlsl, byly na straně Sovětského svazu již v době vpádu nacistických hord. Bylo však zapotřebl času, než se uplatnily na bojlštich. Neztratily dodnes nikterak na své platnosti. Ba právě lze sl podle nlcb, Ba přlkladu drubé světové války,.dělat představu, na čl straně jsou dnes. Po tom, co jsme sf již řekli, můžeme sl.nadno udělat představu o prvním z nich: pevnosti zázemí v zemícb, kde si lid buduje socialismus a komunismus, a zeměmi zmltabýml křečemi krlsl, stávkami a teroru proti, pracujícím. Podle výpočtů sovětskébo akademika Fersmana je pro moderní armádu. o 300 dlvlslcb zapotřebí za jeden rok války: 30 milionů tun kovů, 250 mlllonů tun kamennébo uhli, 25 U1l11onů tun nafty a naftových výrobků, 20 tlsic tun niklu a to tlslc tun wolframu. A to se bez nadšené práce lidových mas nepodařf vyrobit žádnému Imperialistovi, ani s pomo~ cl stovky knoflíků. Pokud hovoří základní poučky sovětské vojenské vědy o armádě, lze si opět snadno udělat představu o jejfch SChopnostech tam, kde mladí lidé nastupuji s nadšením do JejíCh řad, aby se na základě, nejpokrokovější marx-leninské vojen9ké vědy naučili dobře bl'ánlt svoji vlast a armáda se pro ně stala skvělou školou života, a tam, kde musi být podle nacistického vzoru budovány sbory podobné až na jméno SS k udržení "pořád ku" v armádě. Není těžko Odpovědět na otázku, bojuje-li lépe ten, kdo ví, zač bojuje, nebo najatý žoldnéř. děli tankisté, když jejich.troje )10 Jediné_ "sáhu. VzplAly ' Jako pochodllě, nazvaly- p 0 7 Jladnými rakvemi. Proč nepoužlii Američallé a Britové; ~téř( Ie tak rádi chlub i svou tecbnlckou vyspě losti, lepšiho ' způsolm výroby? Sovětský svaz stavěl své tanky proto, aby jejich pomoci co nejrychleji zvltězll. Amerlčti a brltšti podnlkateui zase. proto,_ aby,na. nich co nejvíc~ vyděla,l\, Recepť byl jasný: čím vice tanků bude zničeno a vyřazeno, dm více jich bude potřebl. A jak známo, soukromé kapitalistické nafto"é koncerny mobou také vice vydělat na větším množstvl drahého leteckého benzinu, než na levnějši a úspornějši naftě. Ale to ještě není zdaleka všechno. Stejně je tomu II těcbto výpl.. dů.. nejpokročl1ejši" techniky také se Zbytečně kompukovanýiji rozhlasovým zařizením uvnltf. tanků, které se snadno vyladi z provozu, palubniml zbraněmi a kdybychom rozb'frali a srovnávali částečku za částečkou, poznali bycbom, že všude hrál u západnich výro"ků předevšim úlohu zisk. A člověk? Na tom se nikterak vydělat nedalo. Také Britové nezůstau daleko za svým! nynějšlml chlebodárci. A právě na přikladě tanků si můžeme nejlépe podle faktů z druhé světové války jamě 4Iokázat, na či straně byly a jsou předpokla dy k zdarnému naplněni poučky, hovořid o požadavku dobré výzbroje. armády. I když jl J. V. Stalin postavil ve svém výpočtu až na ětvrté místo. byl si dobře vědom nutnosti dokonalé válečné techniky, když, na zailátku prohlásil:.. Moderni válka je válkou motorů. Válku vybraje je~ ten, kdo jich bude mit.převahu" a ~a jeden z prvořadýcb úkolů na začátku války určil dohnat a pře dehnat nepřítele v jebo převaze zejména pokud šlo o tanky a letadla. J. V. Stalin však na rozdil od všech Impllrialistů neodsunoval člověka až do druhé řady. ale věděl, ie právě bez ělověka by všechna technika byla mrtyou hmotou, materiálem. Nejlep.~i A sovětský řádu, uměl tanky n.t světě člověk, člověk soclalístického nejen vyrobit Rejlepši tanky a vůbec nejlepši zbraně na světě; ale také se nauěll je nejlépe obsluhovat a s jejich pomoci ' vitězit a zvitězlt u Stali.l;radu, v BerIIně I v Praze. A tyto skvělé výrobky sovět ských dělniků staly se 'právem postrachem nacistů, JejiChž tanky proměňovaly pod vedenlm sovětských hrdinů v beztvaré hromal1y ocele. Jsou to úžasně, do poslední podrobnosti v zájmu člověka - tankisty ůčelné vybudované stroje, snadno ovladatelné i opravitelné. Jinak tomu však bylo nejen s tanky nacistů, ale I s výro blty západnícb spojenců. Proč Dl.a.ji americké tanky letecké motory Ty byly na rozdíl ocl sovětských zdánlivě vybaveny leteckými motory. Tedy motory, které nejen že potřebuji mnohonásobně vice vysokooktanového, úžasně bořlavébo benzinu než sovětské nafty, ale Jsou také mnohem' snáze poškodltelné a I pfl malém poškozeni vyžaduji pečlivé opra:y dllnách. Ne aadarmo '1e- samomi ánie..,,"...,-,' ". nepochopitelně.y ' K.a.pitali8tl., Britannii neehtiu pzocmat Příklad jejich Zbrojovky "Vickers" je Jedním z nejostudnějších a nejcynlčti\jšlch v1\bec. Podařeni majitelé této továrny připra vili totiž ještě před válkou pásovou výrobu děl do unků. které nebyly původně určeny pro valku s Německem. Až do vypuknuti války však nebyly prodány. A pak válka vypukla. Hned v jejích prvnlch měsídcb bylo prokazatelně Zjištěno, že děla nacistíekl'ch tankil jsou mnohem větši ráže než děla britská a že budou tudíž mnohem úělnnějši, Každý člověk, který by byl ochoten věřit v humanitu britské, demokraele, by předpo kládal, že kapitallst~. oželi ušlý zisk a budou do věži tanků montovat děla silnější, jejlcbl výroba již mezitím byla připravena. Ale špatně by znal kapitalisty. TI rozhodli, že se nejdříve budou montovat děla menši ráže, která leží na skladě. Teprve po vyčerpállf zásob přikročili k montáži děl silnější ráže. Mezitim už ovšem přišli nacisté s ještě sllnl'jším dělem, a... historie se opakovala.,ú do roku lsh vyráběl kjiěový' britský úvod děla vždy slabšl ráže než nacisté. Proě1 Aby páni ' kapitalisté nepřuii o ještě věuf ' zisky. Nebyl by to právě malý útvar britských vojáků, kteří zvláště v Africe zaplatlu za podnikatelského ducha své "Iádnoue! tflily životy. Je to tak otřásajici pflklad podlosti a špinavosti, že lze jen těžko uvěřit. TI, ktertm se zdá přmš silný, mohou se o jebo pravdivosti utvrdit v knize.. EcUpse", v dlle britského, urěitě ne přhlš pokrokově smýšlejlclho válečného dopisovatele Alana Moor.. heada. (V českém překladu na str. tu.) Pro" také Sovětští podobné výrobky, které jba byly dodávány ze zápa~u v rámci půjčk7 "Lend and Lease" (půjčka a pronájem) použivali jen jako škrlnich strojů. Ostatal pokud se týká tanků a letadel, tvořily tyto dodávky stéjně pouhých 5 procent sovětsk6 výroby. SovětSký svaz pf es ztráty, kteri utrpěl okupaci částl svého průmyslu, dokázal v posledních letech války vyrábět průměnal ročně na tanků a nejeden z nich d0vezl na SVýCh pásech svobodu i nám. A jakýcb tank", to Jsme sl již řekli. veileny nejlepšlml vojáky světa, stojí dll.. tyto tanky připraveny na stráži světovéh. míru, aby ne jako rozhodujícl, ale jako vfznamná úderná zbraň, byly ve spoluprád.e všemi ostatními zbraněmi připraveny rozdrtit pod svými pásy každého, kdo se p0koušel ohrozit to, co slavně před pětí letj' pómohly vybojovat. A se svými velkými učiteli na ' stráži mlr. stoji I tankisté. a vojáei naši 11dově demokratické armády. Jlfl TUNKL

12 ROM A N O J O S E Jí U R E S S L O V I (25) V loděnici je dokon-éo'vána stavba lodi, která má Pi být poháněna šroubem. Chybí doslud panů stroj, objednaný na rozkaz Vídně Resslem mí&to Y Anglii v dí'lnách barona Ba'ldaroiho. Bude sice nedokonalý, ale oojde IBleS!pOň V'ČaJS'f Ressel je vyháněn ze služby, protože je prý jako vynálezce nebezpečný c. k. stájtnímu pořádku.. Podvodníci z Francie. využív'ají jeho tísně a! důvěřiv-osti a snaží se mu ukrást podrobnosti o výrobě. Nevadilo by mu, že fa'lešný profesor chtěl podvé6t boháče. Kapitán přeje výdělek každému, neříká se o něm mii královny Kleopatry. Tady snad vydělá to, co mu uteklo s nepodařenou mu nadarmo, že si přivydělává pašeráctvim. Ať někdo oškube Však už sleduje šroub tři roky. Dověděl se o něm., zlatého ptáčka, to snad není tak velký hřích. Ale ten podvodník mu zaplatil náhrdelníkem, o kterém se zapřisáhl, Udělal také pokus. Chtěl šroub ukrást, ale nepodařilo když v dílně Hermanově pracovali na pokusném člunu. že má úžasllopu cenu, protože jej našel při vykopávkách. se mu to. Pak viděl úspěch člunu. Dotřel se k Resslovi. '.Byl to však bezcenný padělek. Okolnosti vynálezce připravili, jako když psi štvou ~ Kdyby se to někdo dověděl, bylo by o d(lllší ostudu postaráno. To by bylo smíchu ve všech přístavech. Lidičky! nedostatek peněz a posměch omezenců vyn'álezce tak lena do léčky. Nepřízeň úřadů a netečnost veřejnosti, Slyšeli jste, jak se kapitán Ivo Cancar dal napálit? To je štvaly, že rád slyšel dobré slovo o své práci. Bauer nešetřil chválou na šroub. Jednal s Resslem jako zástupce ten, co. oběsil svou loď. Tomu je všechno podobne. Měl by z ostudy kabát. pařížské strojírny. Důvěřiv'ý Ressl ho do tajemství vy" Ach, jo. Má smůlu. Kdyby na celém světě byl jediný nálezu plně zasvětil. Hostil ' ho často ve svém. doml. lump, dostane ho on na svou loď. Slyšel rád uznání své práce. Bauer chválil vytrvale. Dívá se po lidech, proudících v březnovém podvečeru V tomto řemesle musi mít člověk trpělivost. - - ulicí. Aby tak ' věděli,. jak pěkně "naletěl'" Josef Ressel přijal hosta přátelsky a ' zavedl ho do PéUl Bauer pospíšil na stanóviště dostavníků a najal. malé pracovny. Šedivé oči vyn'álezcovy se usmívaje Vidl další drožku. Ovšem kryt()u, aby byl před divokým kapitánem chráněn., O nový 'florentinský klobouk, který vezl hosta velmi rád... "Foseo.íte chvíli? Manželka se hned vrátí. Je s ~ paní Resslové, přišel. Paní Resslová se na něh9 dív'á podezřív;,. 7ě, chtěl ji uchlácholit darem. Vrátit cge pro klo kou na procházce, vylákal ji březnový podvečer:' bouk by bylo nebezpečné. Ale pan Bauer posedět nemůže. Obdržel prý odpoledne Kdyby ho byl kapitán napadl někde jinde, kde je dopis z Paříže,..aby se ihned vrátil do továmy.. strážník po ruce, byl by se mu vys-mál, že si ho plete "Je t~ oprávdu naléhavé, parre R-essle. Rivierrov#! s ' nějakým profesórem. Ale tam v té ulici mu ' nechlě~1 chtějí rozšiřovat závod a potřebují mé rady a o~šem přijít do rukou. Pamatuje si dobře, jak dopapl opilý námořník, který Ivo.. Cankara napadl v Alexandrii. Stačí Zpráva ria Ressla působí. Společník velké továrny mu také - mého schváleni. Jsem totiž jejich společníkem." jen vzpomínka, aby se schoulil v drožce dá kouta. může být hodně n1ápomocen. Proč by vodnf šroub nemohl postoupit rychleji ve Francii než v jeho 'domoviněf. Kapitán. jistě právě přistal. Ano, kapiťán Ivo Cankar tady spustil kotvy.. Je nejvyšší čas, aby on kotvy zvedl. Pan Bauer se podíval na šroub, ležici na stole. JOOo Vydá se ranním dostavníkem směrem k PatížL Teď ještě nákres už má. Zná už dávno známý výrok výnálezcův potřebuje zvědět nějakou maličkost o spirále páně Resslově. Není to těžké, vyzvědět na tak důvěřivém či-ověku ještě podrobnosti o výrobě. o "šroubové spirále a vodě jako matici". Potřeboval bl' všechno, co. VY7.V'><i~t chce. '.-.., Vzal do.ruky láhev s modelem plachetnice, &by se mohl nerrápadně sollstředit. Ano, šikovně se na to mm" jako ten chléllplk, který dostal do tláhv:e. velkou loď IDItlým hrdlem:'. "Pokusím se o to, pane Ressl~, abyph své spolooilí.lty získal pro okamžitou. stavbu šrouoovýi::h parníků, Mu." sím je, ovšem, nejdříve přellyědčit. Dám postavit malt člun. Je výroba šroubu, Gbtížn'á1"... "Není to tak lehké. Mohu vám však řiti pfesný pr.. Coyní postup pří odlévání.".' "To by nebylo nij: platné, pane Ressle. NerozumÍDl takovým věcem, nejsem zárp.ečník. Sroub budou dělat lidé v naší továrně: Mohl byste mi Pracovní p~ popsat." ď....' Ressel je.ochoten pustit se do práce ibned. Bauer to odmí~l. Spěóh ' by mohl být nápadný... "Ne, tolik to nepospíchá, pane Ressle. Vypracujte to v klidu, musíte mít na to dosti času. Pošlete to za mnou do Paříže. Napište si, prosím, mou adresu!". Ressel si ochotně napsal adresu Bauerova bytu v Pa. říži.. Dal hostu ještě jeden výtisk časopisu "Hlasatel Terstu" ze dne 28. dubna minulého roku, kde je uveřejněna jeho výsada o používání lodního šroubu. Bauer si. myslí,' proč lidé, kteří vymýšlejf věci geniální, jsou na druhé straně důvěřiví jako malé děti. Poplácal Ressla př'átelsky po rameně. "Fospíchám. pane Ressle. Pozdravujte paní a vyřiďte jí mů,j dík za pohostinství. Byl jsem u vás hoštěn tak často. Oplatím vám to pří vašem pobytu v Paříži. Vyžádáme si vaši návštěvu na naše utraty. když se' ne-. urazíte,".j'o'lních<ím, pane Ressle".~,.

13 o MOTORECH PRO LAIKY Pokr'ačování ze str Tento způsob brzdění je zejména výhodný u těžkýc}{ autobusů a nákladních vozů. Pamatujeme na to, že u rozjetého vozu již nižší rychlost patrně nezasuneme, a řadíme proto nižší rychlost včas, nejlépe již před kopcem, U vyběhaných rychlostních skříní dbáme toho, aby nám rychlostní páka nevyskočila ze záběru, a přidržujeme ji ev rukou.. Brzda na kardan, Tato brzda je me.chanioká, působí přímo na Kardanův hřfdel a používá se jí většinou jako každé ruční brzdy jen na zajištěn! stojícího vozu. Dbejme vždy na to, abychom měli v. pořádku obě brzdy, abychom při poruše jedné mohli nouzově použít brzdy druhé. S opra"ou brzd neotálíme. Vlh stojící na kopci zajistíme nejlépe ještě zařazením jedničky nebo zpátečky. Při nevyběhaných válcích má sama komprese ve válcích udržet vůz na nakloněné rovině v ' klidu, U některých vozů zesílíme účinek nožni brzdy Um, že přibrzdime trochu ručnl brzdou, takže se roztáhnou brzdné čelisti, načež brzdime nožni brzdou, která tak brzdí intensivněji. Dbáme toho, aby se nám při sešlápnutí nožní brzdy vzadu rozsvítilo oranžové světlo, "slopka", která upozorni vozidlo, jedoucí za námi. že brzdíme, aby na nás nena.azilo. Poruch na brzdách může být celá řada a všechny ohrožují nás, naše bližní a i náš majetek. Uvedeme některé l nich. Hu ~ "í brzda nebo mechanická nožní brzda netáhnou. Pře tržené lanko nebo unavené lanko. Dáme nové nebo přitáhneme stavěcím šroubem. Nožni hydraulická brzda táhne málo nebo skřípe. Oježděné obložení, dáme nové. Nožni hydraulická brzda nefunguje. Chybi brzdová kapalina v nádobce, dolejeme. V připadě, že se nám do trubiček dostal vzduch, také odvzdušníme. Je přetrženě hadička potrubi. Nahradíme novou. Po mytí dostala se voda do brzd. Opatrně se rozjedeme a několikrát prudce přibrzdíme, až začnou brzdy opět fungovat. Za velkých mrazů nebo při přehřátém motoru vyzkoušíme účinnost brzd. Při jizdě neznámým vozem se přesvědčíme nejprve o účinností brzd na volné trati. Jedno kolo blokuje. Pocucha v brzdovém válečku kola. Dáme seřídit. U motocyklů máme na brzdových bubnech stavěcí šrouby, kterými můžeme brzdu seřídit. Při přetržení bowdenového lanka u motocyklových brzd dojedeme opatrně s jednou brzdou domů a vyměníme bowdenové lanko. Bowdenové lanko dobře mažeme,. aby se neodíralo. Pamatujme vždy: na brzdách závísi bezpečnost naše i našeho okoli. Věnujeme jim proto stále stejnou péči kontrolu Jako motoru. Brněnská mládež má,rudou hvězdičku' " Vilém Dotlejška Dlouho drželi železničáři TraCové materiální správy v Horních Heršpicích své. tajemství p.>d pokličkou. To bylo nějakého radění a pak i rachoty. Ale nakonec to pisárecké děti stejně prokoukly. Byly to pro ně nezapomenutelné chvlle, když jednou náhle přijela auta a přivezla 200 m doopravdických kolejí polní dráhy, které železničáři spojili v elipsu, v jejij& středu zůstal parčík před brněnským vý stavištěm. Ten 'den mnohý písárecký kluk II mnohé děvče nesvačilo, obědvalo jen v největším chvatu a večer to už hrozilo výpraskem, to vše zavinilo tajemství hornoheršpických železničářů. Začalo to takhle. Brnénšti komuni6té - dopraváci se rvzhodli že jako předzvěst celokrajské manife6tace práce v Líšni uspořádaji budovatelskou výstavu.. Doprava v práci a v zábavě", spojenou s 1idovo J slavností. Rozhodnutí je lehká věc, ale babo raď, jak do t.>ho" a co za měsíc udělat. Avšak to by nesměli být železničáři, aby si nevěděli rady. "Rozhodli j6me se, že uděláme brněnským pionýrům dětskou drážku," vy' práví Jan Cupák, bývalý dělník tracové materiální 6právy, kterého si zaměstnanci před časem vyvolili 'la přednostu, "Tenkrát právě přišla z Havlíčkova Bro' du do šrotu stará dieselova l0'komotiva polní drážky ".,Taková olludinka bezzulbá a 6'ešlá, no, do šrotu," chechtá se Fll'llntišek Celík, "Museli jsme tu potvůrku do slova vzkřísit z mrtvých," přidává se František Vaverka, parťák motorářů,.. ale povedlo se nám to." Je sobvta odpoledne a mašinka ještě trochu zlobí. Kolem ni je celá motorářská parta a opravuje ještě maličk06ti. Pět vozíků, zapojených k mašince, je plně obsazeno písáreckými dětmi. To by tak mohl někdo zkusit je chut vyhvstit z jejich vláčku. Mašinka co chvíli popojede, odkašlává si, ale najedno J omládne a běhá kolem dokola jako živá. Hornoheršpičti železničáří odstupuji Itranvu a s úsměvem pozorují své dílo... Od610užila si už své," vypráví František Vaverka... Ani jsem tomu nechtěl z počátku věřit, že se n.éíiiil ta opeioiwe takhle podaří. Byla to už babička. Ale pustili jsme se do ni. Ve volném čase jsme ji rozebrali do posledního šroubku. to či on.> se sehnalo nové, něco jsme vytočili na soustruhu, něco ukovali, opravili motor, vyklepali kotýlek, no a tadt ji máte." Mašinka se právě zastavila. Je to pěkná práce, vpřed'j dýmnice rudá hv& dička, a z komín'j se vali kouř spalované nafty...dělab jsme tu naši "Rud"u hvězdičku" právě s tako.vou láskou, jako s"udruzi ze Skodovky svou... Rudou hvězdu", vypráví stari! železničář a spokojeně se poškrabuje na hlavě...ať děti vědí, jak se o. ně staráme. Kdepak, n<tše mládí? Popeliště a šance, když to dobře dopadlo, ale spíš to byla domácí práce nebo. fabrika." Starší železnii:ář vypráví dál... Byl to náš dět~ký sen, na mašinku si aspc:\ májk.nout. A dones? Naši pionýťi maoji svou dětskou.. Rudo"J hvězdičku", Pravda, není ještě taková jako mají děti. y SSSR, ale nebude to dlouho trvat a pi04 nýři si ji postaví. Ta naše mašinka jim bude k tomu vzpruho.u. Starý železničář ještě chvíli pozoruje radost děti a pak odchází. Spinavý, umaltěný, iaik. se před chvílí ještě s mašinkou marz.l~~. Věří, že ty vozíčky, které hornoheršpičtí železničáři úpravou udělali z 'YO" zíků polní drážky, se už do původnibo stavu vracet nebudou. Dráha je jibté d... ruje brněnským pionýrům, jimž ke kra.. nému domu přibude teď i dráha. To není první projev lásky železnič' řů k mládeži. Zelezničáři dokazuji l'y\\j trvalý zájem o novou mládež předeviim svými patronáty nad Akolami II svými besedami s dětmi. Dobře vědi, co kladu přináší ta,ková návštěva dětí ve výtopně a takový pvhled na' stroj zblizka. Ale pražské děti by mohly toho nejvic povědět o přátelství železničářů, kteří jim v obchodním domě "Bilá labuf" postavili cel-vu plasticko"j krajinu, v niž pojiždl sedm vlaků, kteří jim hrají loutkové divadlo, kteří je při sjezdu CSM yo.zi1i y nástupištních ještěrkách po Královské oboře a vezli zdarma na Karhiv Týn. Dílo homoheršpických železničářů je však navíc přesvědčivým důkazem, že při dooré vůli by bylo u nás možné vybudovat vzvmou dětskou železnicí, a ne lednu, kdyby se tak přidali všichni železničáři a škodováci, královopolští dělníci a jiní. ~ECHRIK 633.,

14 NAŠE KRITIKA Připomínky k celostátní soutěži B. SVOlboda. o průběhu a výsleddoh letošní celostátní k,teré by se k<majly časně ráno, (IIby byl soutěže modelů letadel bylo po vymezen vliv term.flcy. V době, kdy pů jednájno jirž v minulém čísle. Dnes bydhom sobi termiikja, by ~y býtli prováděny chtěli říci něk-01i1k kritických sl'ov případné p<>oousy o rekordy. Zde by k celkovému výsledku této squtěže z jiné strálllky. však muse.la býti připravena pohotovostní letadla, která by byla k disposici pro Poslední kolo celostátní soutěže je eledovmí letu vzdalujících se modelů, VIlastně zrcadlem celoročl\í prálce v aby se nepro'pcíjslo mnooo příležitostí jak ru našeho leteckého modelcwství. Místní výskavých. dálkcvých, tak i Čla6cwých a bajské soutěže, které se kojnljjí v rámci relrordů: které by bývla!ly mohly být za této celostátní soutěže, mají 610užit znamenány během sou<těže i letos, kdyby j40 výběrcwé zkoušky vyspělosti našich toto opatření neselh.a1o, ale spolehlivě modeláiů a výsledkem má být ÚČ<1lSt nejlepších., z nejlepšíoh lni celostá<tní soutě Díváme-li se llia letošní celost,maí sou fungcwalo. ži. To ZIIlllmená jinými sl'ovy: v poslednim kole celostátní 6O'UtělŽe se mají utlkat delu, musime říci, že nám celostátní soutěž s hlediska technických kool!1cepcí mo o prvenství nejschqpnější modeláři 6 nej těž nepřinesla ani po této strájnce nic nového. Stá,le t.a sta'rá bo.lest: ned06ta'tek &dhopnějšími modely, čili nejvyspělejší pracevníci našeho modelátřstvi. To se nových mode'lů, převáržné procento Káňat v letošní celostátjní soutěži neo'bjevilo. a různé obměny a vel~kosti tohoto modelu. Pti průběhu samotné soutěže hráh značn()u Ze slovenských modelů pak "POš roli pro umístění přírodní vlivy. By- ' toj:k,a" a "JestfáJb", rovl!lě.ž v různých obměnách a velikostech. Opravdu nový 10 to patrné již z toho, že velká řada SO'lltěžíCÍch modelů uletěla vlivem termiky. směr v koru;trukčním řešení byl vidět Ti modeláři, jimž se podařilo, lépe poštěstilo, že.jim model při prvnim sta'rtu ne- ' na. tandem a samokřídlo) zde nebyly vi jen po skromnu. Zvláštní lllodely (kach uletěl a nebo i uletěl, ale dostél!li ho ještě dět, až na několik kusů samokřídel. včas zpět, obsadili první místa. poněv'adž 2:áJdného vzestupu jsme neviděli ani mohli udělat i start druhý. Rovněž tak 'u gumáoků, kde nám vývoj brzdí nedost-a i pří druhěm startu uletěl o několik modelů, respektive ltyly unášeny delší dobu termickými prouily. Vlastnici těchto mo" delů získali pak určité plus před modelmi, kt.erým modely uletěly při prvn1m startu, nebot těmto s'e měřh čas letu pouze po dobu 6 minut, niklqliv po celo'll dobu trvájni letu. Tim byl do jisté míry znaďně skreslen celý obraz o scho.pilosti modelů i modeláiů. Zásadní chyba byla zde jiiž ta, že byly st,anoveny po'llze dva ' starty. z nichž jeden by'1 omezený a druhý neomezený. Zde by býva'!o prá;vě velmi účelně vyhovovalo logaritmické 00- dováni. Z uvedeného vyplývá, že by se pro příště měl zcela vymezit vliv přlrodních sil. Pak by bylo možné nají t nejschopnější model z celkového počtu do soutěže přihlášených modelů. nebo! by tyto modely musely být Qpravdu n~ technické výši co se jejich konstrukčního řešení týče, i p-okuli jde o jejich stavební provedení. Nesetkali bych()m se již více na celost-ártní soutěži s tak podprůměrně provedenými modely, jako jsme toho byli svědky letos. Toto opatření by se dal-o prakticky uplatnit i v soutěžích místních a krajských, případně i zemských, 1 2 stupnice rozhlasového ptljlmaěe manometr S otáčkoměr t teplom~r 5 kmltočtoměr I ampérmetr Vysy~tJIvky: tek vhodné gumy, ani u modelů s výbušnými motory. Tady jedině můžeme říci, že kl-asickými modely tohoto druihu byly ko'llstrukce Jiříiho TicháJčka a Zdeňka Husičky. Rozluštěni kvizu z předposlednf strany., D G H K F E Jiné kategorie - poik.ojové modely, vodní modely, helikoptéry a pod. - byly slabě obsazeny. Je tu vidět určitá neschopnost vedoucích' jednotlivých aeroklubů, zvláště aeroklubů se starou m-odelátřskou troodcí, když nedo-vedli postavit solultěžní družstva pro tyto k,ategorie. StJaJo se v takovém pří.padě. že byl v jedné z uvedených lootegorií přihlášen pouze jeden soutěžící a nebyl připuštěn na start (podle směrnic správně), čímž se vlastně bere lidem pracujícím na nových směrech chuť k další práci. Jisté by bylo rozumnější přípuštění mímoiáóných I~h\ s oceněním za průkopnickou práci, čímž by se podchytil další zájem. Zá.věrem můžeme tedy říci: Přesto, že celostátní soutěž byla. nejmohutnější po stránce masové účasti ze všech minulých celostátních soutě'ží, nebyla přece jen zrcadlem technické vyspělosti, nybrl jů; ttm stadiem ustrnutí jak po stránce organ.isaooí, tiak i technické lg II 12 voltmetr ohmmetr tachometr kompas stopky váha 1. Na stupnici odečítáme. na Jakou vlnovou délku (neboli kmitočet) nosné vlny vysuaěe je ptijimač naladěn. 2. Měř! tlak tím. že ohnutá trubice (BourdonOva) se vnitřním přetlakem snaž! narovnat. S. Měří počet otáček za minutu. Pfi měřen! se jeho trojboký hrot pfitlačl na střed otáčejtel se hřldele. t. Teploměrná kapalina teplem zvětšuje svůj objem. jej I sloupec tedy vystupuje tenkou trubici. 5. Sestává z kovového hřebenu, jehož zuby jsou závažíčky naladěny na rl1zný kmitočet. Střídavý proud pomoc! magnetu ottasá celým hřebenem. To závažíčko, které má největší rozkmit. označuje kmitočet proudu v síti, protože je s ním v ozvuku (resonanci). Protože elektrárny jsou povinny udrž()vat kmitočet stálý (50 kmitů za vteřinu). lze použít stfldavého proudu ze slt~ k pohonu synchronnlch hodin. 6. Měřl se jim intensita (síla) proudu. 7. Měř! elektrické napětí (na obr. anodové baterie).. 8. U!tazuje elektrický odpo!' v ohmech nebo v tisfclch ohmů, megohmech. Na obrázku proměrujl zaměstnanci elektrarny jakost isolace nově provedené světelné Instalace pfed zapojenlm na slt, aby proud neutíkal z vodičů do vlhkvch zdl. 9. Měřl rychlost (auta, lokomotivy) Střelka kompasu ukazuje k severu. ~1. Počltajl buď minuty. vtei'iny a jejich desetinný domek (.,1 min. 30 vteřin" nebo 1 mm.") Tato váha koupelnová bývá obvykle pérová. Jejl menill přesnost postačuje. 634 ~ECRIIK A C I L J B Vítězné modely letadel z celostátní soutěže v partjzánském V. Procházka, obrázky O. SIli/ek. Větroně, které jsme letos viděli na ce J.ostá'1mí soutěži. ' byily VleSIIlIěs sotarýc.h a osvědčených typů a proto přínášíme jen několik ukázek. Obr. čis. 1 je model větro.ně juniora V. Venkrbce z Přelouče, který se umístil v 60utěži na třetím místě; na prvých d'vo.u mísoteqh byly modely ' t'fipu "Káně" konstr. R. Cížka z Kam. Zehrovic. MO'" del se vyznačuje šípjvitým tvarem křídla a má rozpětí 2400 mm, délka 1500 mm, protil křídla Géi 561, profil výškovky MV A 301, vá.ha modelu 700 g, zatíženi 13 g/dm. Junior Jan tosman z Prahy, vítěz v kategorii modelů s gumovým pohonem, startoval též s větroněm, jehož nákres uvádíme na ubr. č. 2. Aerodynamický E =-_t5_50_ tvar modelu je velmi dohře propracován a dosažené časy byly dobré, Křídlo mo' delu je na koncích obloukovitě zdvižené a má rozpětí 2350 mm, dé!k.a modelu 'Přes všechno 1550 mm, profil křídla je vlastní, výškovky snlženf Clark Y. celková véíiba 849 O. Bií J. a Z. Cíhelkové startovali II větroněm vla6tni konstrukce obr. 3, který velmi pěkně léta,l, Čil6Y dosahov~l chvályhodné, ale v pravém okam1aku, jak se říká a jak také potřebovali, thermika nezabrala, Technická data mcdelu jsvu: rozpětí 2350 mm, delka 1300 mm. p~l křídla NACA 6409, protil výškovky Clark Y 80%, plocha 63 dm", váha 160!t, mtížení 12 g/dm!. v příštiín čísle pnneseme vítězné a rekordní konstrukce motorových modelll a hlavně upoutaných model\\, o něž je dnes mezi m.:>deláři velký újem...

15 IlU.DOLF FAUKNEIl O. ". 3. Stavba siťovýcb transformátorů. Máme-li plechy a drát pod le roczpočtu, přikročime ke stavbě. Nej-prve si zhotovíme na vinutí pevnou cívku. Postupujeme tak, že složíme všedhny plechy stejným!>iilě[em na sebe (tedy ne tak, jak budou ve skutečnosti) podle o\)r. 5, a uděláme si dobře pméhajlcí CÍvku. Na cívku se nejlépe hodí pertinarl. Lze však použit i jiné podobné. isolačnl a ní necháme přečnívat pásky k přilepeni čel. Celou dvku i s nasazenými čely dll:kladně protřeme lakem, zejména ve spá.rech mezi kostrou a čelem. Pak ji. necháme dokonale proschnout, nejméně 24 hodin na plechovém jádře, aby se nekroutila, ale pozor, aby se nepřilepila. Potom plechy vytáhneme a začneme s vinutím. Je dobře vinout ji na náhradnim dřevěném hranolku stejně siln~ jako jádro, ji- Smaltované dráty nejraději viňte rukavicí nebo aspoň dokonale suchou rukou. I pot poškodí jemnou isolaoi. Viňte pečlivě závit vedle závitu. Když je celá vrstva hotova, oviňte ji jemným hedvábným papírem, potřeným šelakem nebo jinou řídkou isolační látkou. Papír přilepte až k čelu, aby se další závity při roztažení čela nezařízly do hloubky mezi sta'rši vinutí, které má už značný potenciá,lní rozdil. Nedbá-Ii se tohq-to pra- Obr. i. Úprava clvky: a zjl!těnl rozměrů, 11 připevněni čela, e pertinaxovil kostra, d kryti spiljených dr'tů. 8moty, netrpkí rehřátim. Pouze v největší nutnosti zhotovíme CÍvku papírovou. V tom případě hodi se nepřhiš sílny hnědý balicí papír, z něhož vystřihneme pá5 právě tak široký, jako je střední trn dlouhý. Papír pečlivě navíjíme na. hranol z plechů a důkladně. prosalmjeme buď hustým šelakem nebo roztgkem celuloidu v acetoll1u, či jinou p<)dobnou lál!koo. Kli-h budiž jen; východiskem tam, kde nic j-iného nedostanete. Také z pertina- Xou ryřízneme podobný proulek, jenže ne tak dlouhý, pouze aby kraje přes sebe přesáhly. Slepíme ho něktelou z uvedených látek a ještě přelepime tentokrát kre5'licím,paplrem, u něhož podle vyo\)raze- nak by se mohla stáhnout a plechy bychťlm pak do ní ned05tah. Kromě toho můžeme hra;nolek zapnout do soustruhu nebo nasadit 5 vrtáčkem na ruční vrtačku. Ale z,ačá.tečník at raději nespěchá a vine pozorně, ručně.. Při vlnutí pamatujte na některé důležité pokyny. Začá-. tak i konec slabého drátu přiletujte na přiměřený kus drátu silnějš~ho. Začátek i kon<::c každétho vinutí vyveďte čelem ven, stále na téže straně. Drát pečlivě označte. Spájáme-li dva kusy dra-tu, 1 při přetržení, o čistíme isolací smirkovým ~ pírem, a přes spájené místo přeložíme kousek paplrku napojeného paorafinem. lý transformator. Proto je právě nutné, ahy 6e,lo pevně drželo. Závity buďtež těsné; prosáknutá vložka je ještě stmelí, aby celé vinuti tvořilo kompaktní celek. Pamatujte, že každý závit je magne'tem a při průchodu střidavého proodu i e stále mechanicky namáhán. Volné závity drnči a č<l6em se isolace poškodí. Zpravidla vineme dospod prilnár, na něj pak sekundác. Lze však vinutí rordělit středními čely na jednotlivé sekce ležící veďle sebe. V každém případě primár od sekundám velmi důkladné isolujeme, na př. ovinutím isola<:ní páskou, "billrothbatistem", pruhem látky, napojeným vhodnou isolací. Vinutí čas od času zkoušime n-a průchod proudu pomoci baterie a sluchátka (pozor, sluchátko šramotí kapacitním pro-u<lem i když je drát přetržec, a,le jen slabě), miliampérmenu, galvanometru, T(ív~tová žárovka se při slabém drátku nerozsvítí a připadně iiilli zvonek nezazvoní. H<l'tovou cívku úhledně u pr-avime,. když ji přelepíme knihařským plátnem Po prosclmutí navlékáme do ní plechy, tentokrá,t jednou zprav.a, po druhé zleva. Dbáme, aby byly plechy dobře isolovány. Neškodí, protíráme-li je ny"li znovu šelakem nebo jiným, vpředu uvedeným roztokem. Má to jeden vážný důvod: volné plechy drnčí a snižují výkolil, Musíme je proto nakonec pevně stáhnout. Obyčejně bývají v rozích provrtány. Otvory pak protáhneme stahovac! vidla, napětí prorazí isolaci II spojí závity nakrátko. Tim se nejen příslušná sekce, ale ce- mi šrouby, jež nesmě j í s plechy vytvořit vo<;livé spojool, jinak by dávaly silný proud a hřály by na úkor výkonu. Proto na ně Obr. a. Oprava hotovépo transformátoru. navlékáme gumové hadičky a 'hlavy podkládáme lé oslabené vinutí si'lně reh.říva a může dokonce spálit ce- Pokračování isolačn,ími ' podložkami. příště. RUŠTINA pro mladé te~'hniky CXEMA CQEDJIEHHR H KOPOBKH DEPE,llA"I ABTOMOBHJUI Ba KOH-.e nepbh'ihoro -sana 1 Kopo6KH nepeaa'l HMeeTea mectephji Z. KOTOpaJl HaxoAKTcB B noctoj\hrom 3a~enJleH_ e mectepbei 6 npomelkyto'ihoro BaJla 7. Ha 9TOM npomelky TO_OM BaJly YKpenJleBLI mec-rephk 8, Ha BTOpH'lHOM BaJlY 4 Kop06KH nepeaa'l YCTaROBJleHLI ABe DOABJllKHLle mec-rep_ - KapeTIC Ha pa3nojlolkehh~m OTAeJlLHO Bany lz YCTaROBJIeBa mec-repha 3aAHero XOAa ll. Sehema spojky a převodové skříně automobilu Na konci hřidele 1 převodové skříně je pastorek 2, který je ve stálém ztběru s ozubeným kolem 6 předlohového hřídele 7. Na tomto předlohovém hří<leli jsou připevněna ozubená kola 8, 9 a 10. Na sekundárním h~eii 4, převodové skřině jsou nasa-o zena 2 posuvná kola 3 a 5. Na zvlá~ť uspořádaném hřídeli 12 je nasaano osubené kolo zpětného chodu 11.. ~ECHIIK ó35

16 KO H voovv prorode chemické i fysikájni změny, jež se dějí 8 hmotou, ji pouze přeměňuji, aoji ji '''šak mohou zničit, takže zvláště ty nejběžnějši látky, at prvky tli slouče-. nlny, procházeji v přírodě z jednoho stavu do druhého, při ěemž se zhusta.. stává, že po určité době se střídání těchto stavil opakuje, takže hovoříme o koloběhu tě a té Iátlty. A dnes sl prá.vě.chceme pohovořít o koloběhu vody. Cenik týdeníku Věechny /,...-. plánků ~CBIIK JISKRA. Model vodního \\. kluzáku (hydroglisseur) pro ~ detonační mo,...,. torek. obsah _ ccm. 4. Kluzák doba,... ~ huje na vodě rychlost! až 40 km/hod. ~ * SKRIVAN. Model na začátečníky-modelář-e, hlavně V NejvěUíim moře, jež reservoárem je bezpóchyzaujímá převážnou větši nu povrchu zemského. Odtud se voda slunečnim teplem odipařuje a proudě nim vzduchu dostává do výše. My však vtme, že ' s rostoucí výškou temperatury vzduchu vodní páry se srážejí a vytváfejí mraky. Větrem a vzdušnými proudy jsou pak mraky zanášeny nad pevninu. Zkondesuji-li se jednotlivé kapič ky a povou-li stoupaci vzdušné proudy, nast-ane pád větěích kapek - prši. M-ořská voda, obsahující velká množ-..tví- soli (hlavně šfil kamennou čili kuchyňskou NaCl), je tedy timto ~fi sobem předestilována, a proto '. je dešfová voda jednou z ' nejčistších. Ovšem pti svém pádu narážejí kapky vody na nesmírné mno~tví částiček prachu, jež T sobě jednak rozpouštějí, jednak sruspendují, (t. j. rozptyluji). Teprve voda po delšim dešti je velmi čistá. Toho se vyul!;ívá hlavně na venkově, kde je jímána dešťová voda, a v ní se pak pro její měkkost pere prádlo. Kapky deště dopad~.jí.na povrch zemský a přitom buď stékají do koryt, rybnikfi, řek atd. a tvoři vrchni vodu, nebo se vsakují do pfidy a tvoří spodní vodu. Vsáknutá. voda postupně klesá jednotlivými vrstvami tak dlouho, pokud nenarazí na nějakou nepropustno,u vrstvu, po které je nucena stékat šikmo dolfi. Pti své cestě zemskými vrstvami rozpou,š tí v s.obě rfizné ro~ustné látky, obsah solí se v ni zvyšuje a stává se rz; ni voda pramenitá. Někdy sami kopáme jámy, abychom došli ~ na nějakou nepropustnou vrstvu, na jejímž povrchu se voda hromadí - kopeme studny. Pří kopáni takové studny máme ovšem dbát, 8Jby nebyla v při1fšné blizkosti hnojiště či odpadových jam, neboť hnilobné produkty mohou být vodou spláchnu.ty do studně, aniž je stačl tenká vrstva pfidy odfiltrovat. by ZvlMtní postavení mem pramenitými vodami mají tak zv8jné minerální vody; dostane-li se taková deštěm spadlá voda při své pouti povrchovými vrstvami do. styku s hojným mj;ložstvim sloučenin a solí, rozpouští 'je v sobě, a tak se stává, že takové prameny pak produklljí velká množství rozpuštěných soli, jež maji léčivé účinky nebo dodá-o vají vodě přijemillé chuti, po případě obojí. Z pram.e nfi vytékají tyto spodni vody potoky a řekami, kde se mísí s voda-mi svrchnínii, měkkými, takže nakonec je říčni voda jen nepatrně tvrdá: Kromě rozpu~těné soli obsahuje, říční voda ještě suspendované částečky hlíny, jež se do ní dostaly při mech8jniokém vymílání břehfi a které se pak pti klidnějším tolru usazují na dně, tvoříce tak úrodné naplaveniny. Vyléváním rfizných splaškfi do říčních tolkfi stává se říční voda zdraví velmi škodlivou; ' obsahuje SPOUlStu jedovatých rozkladných produktfi a bakterie, jež se těchto pochodfi zúčastni. '. A tento roztok soli a suspense nejrozmanitějších čá'stic je unášen proudem řeky do moře,. ve kterém SUSpeilldované částice klesají ke dnu, kdežto soli zfistávaji v ní rozpuštěny. J1iJk jsme se zmínili na začátku, je "oda teplem slunečním oddestilovávána do atmosféry, takže se koncentrace solí v mořské vodě stále ' zvyšuje. P,r oto mají dnes oceány a moře s nimi spojená kolllcentraci soli v prfiměru asi 3,5%. V těch moříclh, v nichž není spojeni"" s otevře ným oceánem, bývá koncentrace soli rflzná. Nejslanější voda je v Mrtvém moři 22%. Voda, z moře oddestilovaná, prodělá vá SVO'll dráhu znovu a ZIllOVU, dávajíc přitom milionfim organism!l tu nejzákladnější podmínku života a lidem nadto nevyčerpatelný zdroj energie..::...xreš - Mrázek gumu, určený pro kroužcích Aeroklubu, na školách CSM atd. Rozpětl 800 mm. délka 685 mm. Konstr. B. Svoboda, cena 15 Kčs. * ORLICE. Model motorového člunu jednoduché konstrukc,: s de ~ ' ~ tonačmm mo. torkem, ob-, sah 1,~3 ccm,.. Délka člunu 630 mm. Konstrull;tér Václav ProcházKa, cena 15 Kěs. * PARNI STROJ. Pro p0hon různých modelů-(ze jména lodí) přinášíme návod k sestavení jedno- ďuchého, ale výkonhého parního stroje i; kyvným válcem od konstruktéra J. Brože. Plánek i s podrobným návodem ke stavbě stoji 10 Kčs. * VASEK je člun novofoudlandskýc~ rybám upravený pro naše vody. Jeho stavba je velčlun má při tom skvělé plavební vlastnosti, hlavně v peřejích. Vašek je skvělý člun pro vodní turistiku vícečlenných Skupin (pionýři, vodhí dddíly Sokola a pod.). Cena plánků I s návodem je 25 Kčs. mi snadná a * prehled světových modeh\. Náš znám;t modelář Procházklt vybral 32 nejlepších, modelů sezóny Ve sbírce. isou modely sovětské, ma-.i ďarské, polské. itall ské, /lvý carské, fln ( ské, dánské, fran.,; couzské, anglické II j., včetně tří úspěš ných modelů z nar šich závodů, vyobrazeny v nárysu, pů-, dorysu i bokorysu s udáním všech roz- měrů a použitých profilů. Příručka je účil;mým pomocníkem,při samostat né konstrukci modelů větroně. Ce na příručky je 20 Kčs. *', Všechny plánky, uvedené v tomto ceníku, vám (lodá naše admlni ~trace v Praze II, Panská 8. ObjednávkU prove ďte tak, že na bianco složenku napíšete číslo šek. účtu 75211*8 a název Mladá fronta - Mladý technik. Na zadní stranu, do části označe né "složenka" napište název plánku, který objednáváte (na př. "Tři nelikoptery", " Zetor" a pod.). Jakmile administrace obdržl poukázanou částku, zašle vám plánky bez jakékoliv další objednávky. Jedině tímto způsobem budete mít zaručeno včasné dodání plánkú. Napište sl O úplný cenik 'plánků. pošleme vám jer zdarma ~EeHIIK,

17 MOTOROVÝ ČLUN B-49-G Dokončení ze str. 627 Stavbu započneme brochu nezvykle. Nejdříve sí pnpravíme a zhotovíme veškeré součástí z kovu a pak lodní trup. Tak nejdříve převody. Převod do rychla 17 skládá se ze dvou ozubených kol, jednoho 60 zubfi a druhého pastorku 12 zubfi, do kterých vyvrtáme otvory podle tloušťky hřídelfi. Z drátu do kola uštípneme 1 kus 50 mm a druhý kus 30 mm dlouhý. Opilujeme je a každý kus na jednom ko>nci vyhřejeme. Konec- delšího hřídele C ohmerne kula!ými kleštělllli v háje, unášející qumový s'vazek, 'konec kratšílho hří dele D o'hneme plochými kleštěmi podle výkresu a bude přenášet energii roztáčejíciho se gumového svazku na šroubový hřídel. Převodní skříň, sklidající se ze dvou dílť1 A a B, vyřežeme z duralu 1 mm siln.ého, když jsme pd'edtím oba dlly s O2IIlačenim středfi otvoru pro hřídele a šrouby prokopirovali úhlovým papírem z plánu na plech. Díl B ohneme na označených místech podle výkresu. Otvory pro hřídele vrtáme vrtákem 0' 1.8 až 2 mm, pro šrouby 2 mm. Otvorem pro hřídel 60zubové~o kola prostrčíme do dllu A hřídel C s unášecím hákem, nasadime velké ptevodní kolo, na hřídel přená.šecí D nasadíme pa,s torek 12zllbový, pro.sbrčíme do dílu B a oba díly sešrou-. bujeme třemi šrouby 3/32 Vyzkoušíme, točí-li se soukolí lehce a bez zadrhování, obě O'2lUJbená ko<la- k hnctellůllil přiletujeme. Tímtéž zpfisobem zhotovime převod 18, pouze s tim rozdílem, že obě ozubená kola jsou stejná' a hřídele tvoří unášecí háky gumových svazki'l. Hřídel šroubu 13 tvoř! drát do kola Z mm, jehož jeden konec vy'hřejeme a ohneme ve 'tvar podle výkresu. Na druhý konec při montáži přiletujeme lodní šroub 15, který vyfežeme ze železného plechu 0.5 mm, jehož obrys a stted přeneseme opět uhlovým papírem z výkresu na plech. Pouzdro hřídele 12 tvoří: trubka ze žel. plechu 0.5, rozměrfi 53X10 mm, stočená plochými kle těml na hřídeli tak, aby se v n! mobj voloě otáčet. J. Br~ DQkonče?~í při$tě. I. VELKÁ TERÉNNÍ CENA Dokončení ze str Druhým,bylo druistvo Jawa Praha I, tleli družstvo Karlovarského kraje AKRCs, následovala druhtva ÚOZ I, Jawa Praha n, MNO IV, PulCi Brno, COZ II. ATK, MNO ni a družstvo Auto Jenovy. Z jednotlivců byl nejrychlejší ve třídě 3.50 t:cm Jar. Jenčík na Jawa-Ogu, průměrnou rychlostí km v hodině, ve lřídě 250 ccm des. St. Sedlář na Jawa 250 průměrnou rychlostí km v hod., která je tedy o vice než 5 km v hodině vyšši než thdy 350 ccm, ve třídě 125 ccm byl nejrychlejší VI. Hlavalý na Cz 125 CCDl průměrnou rychlo!ltf kuolllelrll hodině. Strojní OBRÁBĚNí KOVŮ SVATOPLUK REKTORYS Jestliže se opracovává předmět kratší, upíná se do sklíčidlové upínací hlavy. Tyto soustruhy mohou býti buď obyčejné nebo rychlořezné, ba dokonce rychlosoustruhy, upravenými pro opracování předmětu nástroji z tvrdokovů pro velké rychlosti. Tyto soustruhy svým uspořádáním a konstrukční úpravou daly vznik dalším druhům hro.tových soustruhů. Podle účelu upotřebení lze je dělit dále na soustruhy hrubovací, které mají silnou, masivní konstrukci, soustruhy na čepy, soustruhy na závity, soustruhy na hřídele, podsoustruhovávací soustruhy (zástj:uhy), kt~r~lnl ~e OPi "cvvává podsoustružení :!ubú cl fréz, velkosoustruhy, které mají."ýšku hrotů 2-3 m a délku soustružení až 16 m. K těmto soustruhům lze také přiřadit soustruhy kopírovací, kde nůž je veden do záběru kopírovací šablonou a soustružením se dosáhne přesného žádaného tvaru předmětu. Tak se na př. soustruží různé tvary rukojeti ke kličkám, koule a pod. Další druhy soustruhů jsou soustruhy lícní. Sem patří lícní soustruhy se svislou upínaci hlavou, do níž upevňujeme obráběný předmět, dále soustruhy lícní s vodorovnou upínací hlavou, které dosahují mnohdy velkých rozměrů a užívají se pro obrábění zvláště velkých kusů (říkáme jim karusely). Soustruhy, které mají upínací hlavu uzpůsobenu tak, abychom mohli pootočením této hlavy použíti jiného druhu a tvaru nože, nazýváme soustruhy revolverové. Tyto soustruhy jsou opatřeny též různými zarážkami různých délek, které dovolují opracování jen o určité velké délce. Z těchto - soustruhů se VYVinuly soustruhy automatické - auto.maty, kde veškeré pohyby jak předmětu, tak i nožů se dějí samočinně čili automaticky. Tyto pohyby jsou odvozeny od vaček, které mají zvláštní tvary, konstruované pro určité pohyby, čiji úkony práce. Soustruhů pro speciální účely je celá řada. Tyto soustruhy se zvláště u pásové výroby staví pro každou operaci (t. j. určitou č~s.t práce na předmětu, který potřebuje' několik těchto prací pro své opracování) zvlášť, pokud možno nejjednodušší konstrukce vzhledem k levné výrobě, neboť po sko.nčení jedné serie (t. j. určitého množství jednoho druhu součástí) se předělává, respektive upravuje pro o.pracováni součásti jiné. Využiti takovýchto soustruhll je úplné a dokonalé. Seustruhy hrotové Jednotlivé součásti hrotového So.Ustruhu jsou: lože, vřeteník, koník, nožový suport a podávací ústrojí. Lože slouží k uložení ostatních části soustruhu a tvoří rám stroje, uloženého na nohou. Toto je v určité délce, a to, kde se pohybuje suport a konlk, opatřeno saněmi. Vřeteník Každý materiál vyžaduje pro své obrábění určitou řeznou rychlost, ktera se u soustruhu rovná obvodové rychlosti předmětu. (Obvodová rychlost je délka obvodu kruhové části předmětu, t. j. ta délka, na které nůž právě odděluje třísku, násobená počtem o.táček za minutu, které předmět učiní při svém otáčení za tuto dobu. (Tato řezná rychlost není však závislá jen na druhu materiálu, nýbrž i na druhu ma- _ teriálu obrábějíciho nástroje - nože.) tyto souvislosti vyplývají z nej Obě racionálnějšího upotřebeni nástroje, t. j. jeho opotřebování. Kdyby byla tato rychlost větší či nižší, brzy by se nástroj opotřeboval a obráběná plocha by nebyla čistil. Vidime tedy, že při soustružení předmětů z různého materiálu, ale stejných průměrů, musíme měnit otáčky, aby každý materiál měl svou nejvýhodnější rychlost. poháněd motor soustru hu (nejčastěji to bývá elektromotor) má ~hruba stálé o.táčky. Potřebujeme ale proměnlivé otáčky a tuto zrněnu dosahujeme pomocí vřeteníku. Ve vřeteníku měníme otáčky buď ozubenými koly (jako v rychlostnf skříni u automobilů), nebo stupňovou řemenici. Pohon od motoru jde tedy přes ozubená kola (nebo řemenice) na hnaci hřídel, nazývaný vřeteno. Na jeho konci je zasazen hrot a je opatřen závitem pro našroubování unášecí hlavy, o niž bude pojednáno později. Vřeteno je duté, aby bylo možno soustružit tyčový materiál. Tyč se prostrči dutinou vi'etene a upevní čelistmi unášecl hlavy. Vřeteník bývá uložen na levé straně, pevně na rámu stroje. Pokračování pn~tě. 637

18 . ',-, 1f)1IIIflItI1t rin","""""línimimimmt lllfll llll1ftll1lftl "- Potřebuji nutně knihu 20 plánů anglických a amerických konstruktérů.. Mo<Ieláfstvl v Anglii a USA" (vydala ta Moučka). Alex Odehnal. Rozhranl u Letovic. Morava. PotřebUji kase tu na film do 6X9 deskového fotoaparátu nebo kasety na desky. Josef Důrek. Miřetin č. 21. p. PředhradL Mám vzduchovku zn. STELLA 520. šestiranný poplašňák. lampu KC3. M. Prokoj. N. Baňa. Slovensko. potřebuji poplašnou nebo vzduchovou pistoli. mám pěkný elektromotorek Elektra A-l a pěknou svltilničku na 23 V, sedm ro/mlků Mladého konstruktéra. Jitl Vocilka, Kostelec n. L. Za elektronky DF22 a DL21 nebo za 2X RV2 4P700 dám 3X RV12 P2000, Jim Levycký, Praha VIII. Kobylysy. Trojská Č l\lám dynamo 18 V, 24 W. potřebuji elektromotorek lh HP na světelný proud 220 V, V. Obach. D. Lutyně Č Těšínsko. Ladicí otočný lcondensátor vzduchový 500 pf vyměním za elektronku RL2 4P2 nebo RV2 4P700, Milan Meloun, Troubelice u Uničova. l\lám nízkofrekvenční transformátor 1:5, odpor 1 megohm pro 2 W, odpor 2 megohmy pro 1 W. odpor megohm pro 1 W, pevné kondensátory cm pf. 25 cm pf, 5000 cm pf. 500 cm pf. elektrolyty 10 MF. 10 W maxima. 250 MF. 50 W maxima. a pevný kondensátor 1110 NF. odpor 1.2 megohrnu. 111 W, vysokofrekvenčnl clvku. lampu Philips B40J, potřebuji objímku pro vojenskou lampu. cívku Palafer 6324, Rostislav Bllý, Slavkov u Brna, Růžová ul Mám kolejničky. 2X výhybku. IX křižovatku pro železnici Mórklin. rozchod 30 mm. různé nové radiolampy AZ4, EF22, EBL21. ECH2, RV12 P20OO. Kll. KCl. pouebujl trafo 220 v/24 V, elmotor 220 V jednofázový. \~ ks. V. nezáč. Plzeň. Jateční kolej 378. Mám RGN354, B409. 2X E438. triál 3X500 pf, potřebuji DFll, DCHll, DAFll, 2X SB244, 50 m v. ~. kábliku 20XO,05. na výměnu za hledané lampy mám 2X RV2 4P700 a 2 X RV12 P2OO0. Jos. Lukáč, Mošovce 213, okres Turč. Teplice. Mám tento materiál: el. motorek 28/P4, převod k Monopostu. knihu A. Schneidra.. Druhý malý Edison", různé plány modelú letadel. lodí. aut.motorků (detonačnlch). na př. Bora 51. Ark Royal, náb... l. Kadet. Hvězda atd., všechny součástky k Monopostu, potřebuji I. a II. ročník Mladého technika, jakékoliv ročníky časopisu Motocykl. S~anislav Fajkus. Obora 103. Hukvaldy. Morava. Mám el. motorek, vhodný pro Sokola, gumová nafukovacl kola f2r 80. gumový model Standa!'t. vzduchový otočný kondensátor 500 pf I s kulatou swpnlci. loňský ročnlk MF a bezkorý acetonový lak. potřebuji fotopotí'eby (paplry 6X6 nebo 6X9, desku s třemi žárovkami) a jin~, Alois Havránek. Stupava 57. p. Koryčany. Mám elektronky E402, 453, RE604, AZl. REN904, 914, UYIN. cívku pro střední, dlouhé a krátké vlny. 2 elektrolyty 8 uf/350 V, N. F. trato 1 :3, 500 cm vzd. konden., skřínku B3 Sonoreta se stupnici sít. trafo V - sek., 2X 2V. I A, 2X 2 V. 3 A. 2X 250 V, UCH2l. potřebuji ECH21. 3 selenové usměrňovače tužkové nebo íotophstroj 4 X odl. cívku s :' ~.:l- \... Zaháiili. Isme prodei v nových místnostech Písemné objednávky nevyřizujeme Ceníčky / PRAHA XII, Fran(ouz~ká II vůbec. jsou rozehrány. Nákup si obstareite o$ob 'ně~ PRAHA XII, FRANCOUZSKA 11. J. nich vln. 1 elektronku 12P2000, Bárta, Boskovice. Stefánikova 454. Mám stejnosměrný motor 24 V. 120 W (možnost nastaveni doby běhu). dva díly.. Malý Edison", "Svět elektřiny". ing. Rotkovský.. Parní motory" a plánky na gramoměnič a el. pračku, J. Jiránek. Cervený Kostelec 118. Potřebuji gumová nafukovací kolečka Rf 40 až 50 mm (k SOkolu). pertinaxové trubice od 10 mm do 50 mm, Řad. Stibor. Pržno 109,.p. Frýdlant n. O.., Vyměním cestovní kolo, stavebnici Sonoretu a Super Atom 1.8 ccm za benzinový motor dl) 125 ccm. Jindřich Se divý. Praha Strašnice, Krátká Potřebuji menši fotografický aparát, mám elektromotorek 28/p4. převod U Elektra a bezvadná tankistická sluchátka s gumovými tlumiči, Jan Bittner. Napajedla, Stalinova 989. Potřebuji.IV. ročník časopisu Rozlet, Alex Odehnal, Vlkov. p. Rozhranl, Morava. Potřebuji nutně dobrý detonačni motorek (Superatom nebo jiný do obsahu 3 ccm), dám elektronky 28/4 (s nástaw:em k Sokolu) A-l. fotoaparát Balda Rollbox. XHI. ročník Mladý letec a různé plány modelů, Boh. Hegar. Hostašovlce 72, p. Hodslavice. Mám čtyřpólový reproduktor. vhodný pro poslech i na krystalku, dám zapojovacl schema, Věroslav Adamiš, Celedná 367. Mám starší psací stroj zn. YOST. dobrý. potřebuji pianovou harmoniku s pouzdrem, Jar. Smitka. Jirkov u Chomutova. Mostecká 413. Mám motorek Atom bez válcové vložky s 1 náhradním pístem, 'Odlitky motorku ' Uran bez klikové skhně. malý parnl strojek, volleyballový míč. pou'ebujl dobrý detonační motorek o obsahu 3-8 ccm v chodu, Josef Krybus. Hrubá Vrbka 134. p. Velká n. Vel. Mám tato čísle III. roč. MT , 13-26, tato čísla lv. ročnlku Vpřed - 17, dynamo na kolo 6 V, 1 svítilnu na kolo, V. Cervenka, Namnice čp. 9. p. Rožmitál pod Třemšínem. Mám elektronky EL2, EBC3. AZl, šeptáček. radiosluchátka, dvoupólový přepinač. Bohuslav Myslivec. Domanín Č. 10, p. Bystřice n. Pernšt. Potřebuji nutně pomocný motorek ke kolu, jakéhokoliv typu. a výměnou za něj nablzím: dobře hrajlcí amatérskou dvou lampovku na siť, lehký rybářský bambusový prut s navijákem, dlouhý 180 cm. vzduchovku SteUa 518, dvě stanové celty pro jehlan, starší pi"eha70- vačku zn. JOKU. různé knihy, radlolampy a radiosoučástky, Evžen Tch~'n. Praha II, Tl'ojická 14. Mám stavebnici Vašek (kovovou. velkou), kopacl míč, žlutý filtr pro fotoaparát. několik spouštěčů pro fotoaparát, stativ (kovový skládací v koženém pouzdře), knihu 10 přikázán! pro filmaí e-amatéra. Potřebuji: jízdni kolo, morsebzučák. krystalku. Jaroslav Tamele, Praha II, Jungmannova 28. Disky pro pneu Bantam 12X4 má 5 kusů Ladislav pavlik. Praha XV, Na Pekařce 484. Mám 100 ks růl. nožič. lamp a ruzný radiomateriál. Potřebuji elektronky EBL21, EL6, EL3. EF9, AL4, UCH21. UBL21, VL4. EBF2, EF6. EBL1. ECH3, JiH Malák. Ces. Kamemce, Nerudova 363. Potřebuji nutně 4 gumové obruče Rf 62 mm pro Monoposta. Josef Piták, Jevičko č. 90. PotrebujeIl1 dobrý transformátor 220 V , 10 atd. stejnosm., kolleska. vozne. od starých detských 1eleznic, pertinax, malé nýty. Mám promltačku a filmami. Milán Gajdoš. Prešov, Zelezniarská ul. 37. potřebuj~ tachometr na kolo. I. Janallk, Dobrotice 26. Hvězdářský daleko- ' hled vyměním za pomocný motorek ke kolu. K. Rubeš. Opava. ul. Sv. Trojice č. ~. ---r : M I a d t t. c hnl k. týdenlk pro teclutlckou 'tchovu. 'Ydává CeskoslounsU svaz mladde, M'Iadf IfOJtt!. S redakfnlm tolekthem řidl šéfred. Klmll ZouIal'. Za redak.c' odpovld6 red OldřIch Pěta Redakce Praha U. StěpánsU 61 7 telefon Administrace: Praha n. Panská 8. telefod Mladt technik.j' c~ázl kal~ý pátet. Cena tednoho vvtisku Kčs předplatné na rok 250 Kčs. na IHlI roku 125 'Kčs. O~el poštovnl spořitelny 7520'8 No\'inová slzba p090lena nmělťm red DOl!, Praze č t a Gre dohl oošt úřad Praha 022, Za oú'odnost I právo čllaka a obrázků,učl autor Toto flsto vvšlo 11 Vlil. 1950

19 AEWP BHLSKN o e,u"wij \ \ \ LEGENDA NA STR~ 634. (Podle "Horyzonty tll.ch~iki")

20 Na sousednl louce se jednoho dne objevu pán s deštnlkem, semtam naplchal do země barevné tyčky a dlval se na ně malým kukátkem. Zeptali jsme se ho, co to dělá a on nám vysvětlu, že t~dol1tem a traslrkaml vyměřuje stavebnf čáru nové budovy; Pak začaly práce zemnf. Ty se děli ve "výkop ve velkém" pro dvůr, sklep a suterén a na "výkop v malém", pro základy. Současně odkopali rostlý terén až na úroveň budouciho chodnfku. Odkop se prováděl podle přesných měřeni, aby se nemusoo kopat vice zeminy než je uutně třeba. Ptali jsme se, proč je tloušťka základového zdiva tak velká. Prý proto, aby se kolmý tlak rozvedl do plochy, aby měrný tlak na m' půdy nebyl větai než tlak kritický. Je to jako na te!lkém ledu; 'kde byste se jen v botách probořili, udržlte se bezpečně na prkně. Louka prý nenf podmočená spodnf vodou, nenf v záplavové oblasti, půda tam nehrozl sesouvánlm a nenf tam ani plsek. jak bylo zjištěno sondami, bude se tedy možno pustit do kopáni základů. Za něko lik dnf vykopali jámu a zkouleli únosnost půdy zatěžkávací zkoulkou. Na litinovou podložku o ploše 1000 cm' postavui 'sloupek a pak přidávali cihly. Zaboření podložky měřui na ilkmém měfftku až po kritickou mez stlačitelnosti, kdy se zemina přestala pružně stlačovat a začala se deformovat. Podle měřenf geometra se parcela vykollkovala. Nejprve vytyčui hlavni osy budovy. Výkop základů obranfčui prkny, položenými zevně na hranici výkopu a zajištěnými zatlučenými koliky li 'laťkou. V rozlch a tam, kde se připojl zdi, zřldili "lavičky" a mezi hfeblky na nich zatlučené natáhli provázky, jimlt vyměfui výkop v malém. Různým hloub: kám výkopu ve velkém se flká "figury". Po dosaženi jejich úrovně vytyčui znovu prkny výkop v. malém, t. j. základy zdi. Na úrov:qich figur budou podlahy sklepů a suterénů. Proto je základové zdlvo u menších staveb nejd!éně o 15 cm šlršl, u. vyššfch budov se šlřka základů zjisti statickým výpočtem podle únosnosti půdy a stavebnlho materiálu. Málo únosnolf půdu je nutno zpevňovat bqfolb~ pásy, puotaml,. kesony nebo jlet9p~yý~' ~. '- - Někdy dělá potlže spodnl voda. Pak se musi terén odvodnit trativody nebo se celý základ provede na železobetonové desce. Aby do suterénu neprosakovala voda, isoluje se podlaha na, Styku se základy dehtovanou lepenkou. Píše Zdeněk, kreslí Fran tišek Skoda