ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V KARVINSKÉM REGIONU V ROCE 2016

Transkript

1 ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY krajská pobočka v Ostravě KONTAKTNÍ PRACOVIŠTĚ KARVINÁ tř. Osvobození č. 60a/1388 ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V KARVINSKÉM REGIONU V ROCE 2016

2 Spolupráce a podklady: výsledky šetření provedeného zaměstnanci oddělení trhu práce, jednotlivé odborné útvary Úřadu práce ČR, krajské pobočky Ostrava, kontaktního pracoviště Karviná, Česká správa sociálního zabezpečení, Český statistický úřad. Zpracovala: Ing. Iveta Slunská, odborný pracovník trhu práce krajské pobočky Ostrava, kontaktní pracoviště Karviná, březen 2017

3 OBSAH 1 Celková charakteristika okresu Zaměstnanost a volná pracovní místa Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců Vývoj zaměstnanosti podle odvětví Vývoj zaměstnanosti u nejvýznamnějších zaměstnavatelů Hromadné propouštění zaměstnanců z důvodu organizačních změn Monitoring zaměstnavatelů v průběhu roku Stav a vývoj volných pracovních míst Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Nezaměstnanost Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání Podíl nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání Tok nezaměstnanosti Vývoj a struktura vybraných skupin uchazečů o zaměstnání Dosažitelní a nedosažitelní uchazeči o zaměstnání Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání a profese Věková struktura uchazečů o zaměstnání Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence Struktura uchazečů o zaměstnání podle výše nároku na podporu v nezaměstnanosti Absolventi škol a mladiství Osoby se zdravotním postižením (OZP) Cizinci na trhu práce Aktivní politika zaměstnanosti Pracovní místa s příspěvkem úřadu práce Hodnocení nástrojů APZ Finanční podpora skupiny osob se zdravotním postižením Zabezpečované rekvalifikace, zvolené rekvalifikace, rekvalifikace zaměstnanců, poradenství a pracovní rehabilitace zabezpečované rekvalifikace zvolené rekvalifikace Poradenské programy Pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením Zaměstnanecké rekvalifikace Další poradenské činnosti Další projekty a programy se zapojením KoP Karviná Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II (POVEZ II) Efektivní služby zaměstnanosti (EFES)... 57

4 5.4.3 Příležitost dělá zaměstnance Rodina i práce v Moravskoslezském kraji Záruky pro mladé v Moravskoslezském kraji Povolování výkonu činnosti dítěte Prognóza vývoje trhu práce k

5 1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU Okres Karviná je situován v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Zaujímá rozlohu 356 km 2, což jej činí čtvrtým nejmenším okresem v republice a za okresem Ostrava-město druhým nejmenším v kraji. Severně a východně hraničí s Polskou republikou, když státní hranice je více než z poloviny tvořena vodními toky. V současných hranicích vznikl okres Karviná v roce Od té doby došlo k územní změně okresu pouze jedenkrát k se území okresu rozrostlo o obec Horní Bludovice, jež byla převedena z okresu Frýdek-Místek. Obyvatelstvo je soustředěno v 17 obcích, z nichž 7 má statut města, přičemž města Karviná (55 163) a Havířov (74 101) jsou statutárními městy s největším počtem obyvatel. Dle oficiálního údaje z ČSÚ o počtu obyvatelstva bylo ke dni v okrese obyvatel, což jej řadí jako druhý nejlidnatější okres v rámci kraje a třetí v České republice. Na celkovém počtu obyvatel ČR se ke stejnému datu podílelo obyvatelstvo okresu 2,4 %. Okres Karviná je charakteristický malou rozlohou, ale vysokou hustotou obyvatel na 1 km 2, která v roce 2015 činila 712 osob. Havířov s počtem obyvatel/km 2 (v roce 2015) je považován za obec s největší hustotou obyvatel Moravskoslezského kraje. Tabulka 1.1 Základní údaje okresu Karviná k počet obyvatel rozloha 356 km 2 hustota obyvatelstva 719 osob / km 2 počet obcí 17 z toho měst 7 počet mikroregionů 5 Hospodářství a zaměstnanost okresu, jeho ekonomický potenciál a současná struktura je silně ovlivněn předchozím dlouholetým historickým vývojem. Industriální rozvoj Karvinska byl nastartován nálezem černého uhlí na vrchu Čechovice v Karviné v roce Postupně se těžba rozvíjela v 19. století budováním dolů a návazně se rozvíjel průmysl koksárenský, železářský, hutní, chemický a potřebná dopravní infrastruktura. V polovině 20. století státní národohospodářská orientace na těžký průmysl ovlivnila vývoj okresu. Byly investovány obrovské finanční prostředky do otevírání a stavby nových důlních kapacit. Vyvolaná poptávka po nových pracovních silách je v šedesátých a sedmdesátých letech přitáhla za nadprůměrně honorovanou prací v dolech a perspektivou získání bytu. Návazně byla preferována výstavba bytů, obchodní sítě, dopravní infrastruktury a objektů školství, zdravotnictví a kultury. V osmdesátých letech začala stagnace a pokles objemu těžby černého uhlí. Počátkem 1

6 z toho ÚP ČR KrP Ostrava, KoP Karviná Analýza trhu práce za rok 2016 devadesátých let se v krátkém časovém období změnila národohospodářská koncepce. Uskutečnil se rychlý útlum těžkého průmyslu. V okrese se to projevilo zastavováním těžby ekonomicky neefektivních dolů František a Dukla a některých důlních provozů. Problémy s odbytem vlastní produkce, ale také změny ve vlastnictví firem, přispěly k omezování i likvidaci nedůlních továrních kapacit ve strojírenství, elektrotechnickém, kožedělném průmyslu a k útlumu a organizačnímu rozpadu kapacit velkého stavebnictví v okrese. Uvolňované pracovní síly byly v prvé polovině devadesátých let zčásti absorbovány přechodem do drobného podnikání, do služeb, drobné řemeslné výroby a obchodní sítě, a část přešla do starobního důchodu. Teprve postupně byly vytvářeny nové investiční impulsy budováním průmyslových zón pro nové podnikatelské záměry většího rozsahu Nové pole v Karviné, Pod zelenou v Českém Těšíně a podporováním podnikání v dalších městech a obcích. Dnem došlo ke změně sídla a.s. OKD z Ostravy do areálu Dolu Darkov v Karviné - Darkov. Od 1. ledna 2015 působí v okrese Karviná 2 důlní závody, a to Důlní závod 1 (vznikl sloučením původních závodů Důl Darkov a Důl Karviná) a Důlní závod 2 (vznikl přejmenováním původního Závodu Důl ČSM). Dále zde působí závod Úpravny, závod Servisní služby a závod Podnik OKD, a.s. V okrese Frýdek-Místek je to Důlní závod 3 (vnikl přejmenováním původního Závodu Dolu Paskov). Společnost je od v insolvenčním řízení s rozhodnutím o povolení reorganizace ze dne I přes současný útlum těžkého průmyslu a dobývání nerostných surovin má nadále z pohledu zaměstnanosti nejvyšší zastoupení v okrese (16 %). Podíl je zjištěn ze zaměstnanosti subjektů s 20 a více zaměstnanci. Tabulka 1.2 Vývoj počtu obyvatel trvale bydlících v okrese Karviná ukazatel 1 stav k stav k stav k celkem ženy celkem ženy celkem ženy počet obyvatel celkem věková kategorie 0-14 let věková kategorie let věková kategorie 65 let a více průměrný věk obyvatel 41,9 43,4 42,2 43,7 42,5 44,1 1 Data, která poskytuje Český statistický úřad údaje z demografické statistiky ve věkové struktuře jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců. Celkový počet obyvatel se oproti roku 2014 snížil o osob. Na tomto poklesu se podíleli zejména obyvatelé ve věkové kategorii let (-3 160). K jejich odlivu došlo také vlivem špatné situace na karvinském trhu práce. Ve věkové kategorii 0-14 let byl pokles osob o 208. K nárůstu počtu obyvatel došlo pouze u věkové kategorie 65 let a více, a to o 941 osob na celkových osob, kteří se na celkovém počtu podíleli 18,4 %. Nízká porodnost je základním rysem současné populační situace nejen karvinského okresu, ale i v rámci celé republiky, a proto dochází k pozvolnému stárnutí populace. 2

7 Pokles obyvatelstva se týkal všech mikroregionů a proběhl především u měst s rozšířenou pravomocí. Následující přehled zachycuje obyvatelstvo v letech 2014 a 2015 a jejich meziroční rozdíl v rozdělení na města a obce okresu. města okresu Havířov Karviná Orlová Bohumín Český Těšín Petřvald Rychvald celkem města obce okresu Dětmarovice Doubrava Stonava Petrovice u Karviné Albrechtice Horní Suchá Chotěbuz Dolní Lutyně Těrlicko Horní Bludovice celkem obce Nejvyšší meziroční pokles obyvatelstva zaznamenala především velká města. U města Havířov dosahoval pokles 948 osob a u Karviné 822 obyvatel. Pokles zaznamenaly také 4 menší obce, a to v rozmezí od 1 osoby u obce Petrovice u Karviné až po 13 osob u obce Dětmarovice. U zbývajících 6 obcí a v jednom menším městě se počet obyvatel naopak mírně zvyšoval a pohyboval se v rozsahu od 7 do 42 osob. Tento nejvyšší přírůstek zaznamenala obec Horní Bludovice. Trend stoupajícího průměrného věku obyvatel okresu Karviná se nezastavil ani v tomto sledovaném období a vzrostl na 42,5 roků, z toho u mužů na 40,9 a u žen na 44,1 roků. Od roku 2000 se průměrný věk obyvatel zvýšil o 4,8 roků a u žen o 4,9 let. Graf 1.1 Průměrný věk obyvatel okresu Karviná 3

8 Podle věkové struktury obyvatel okresu Karviná byla v roce 2015 nejčetnější kategorie let shodně u obou pohlaví, přičemž se jednalo o žen a mužů. V grafu 1.2 je vidět, že počty žen začínají převyšovat počty mužů od 60 let a tento vývoj se dále nemění. Graf 1.2 Věková struktura mužů a žen okresu Karviná k Karvinský region se výrazně vylidňuje. Úbytek počtu obyvatel je dán jak přirozeným úbytkem, tak ze 70 % migrací do jiných regionů. Hlavním důvodem migrace je nedostatek dobře placených pracovních příležitostí, dále pak stav životního prostředí, zejména v podobě znečištěného ovzduší. Vzhledem k ochotě lidí odejít za prací a jejich adaptabilitě nejvíce odcházejí mladí lidé ve věku let a let. Dalším negativem jsou rostoucí sociální problémy doprovázené zvýšenou kriminalitou, přičemž atraktivita života v takové společnosti pak klesá více a více. V neposlední řadě dochází ke stárnutí populace, což se projevuje růstem počtu obyvatel v poproduktivním věku a úbytku obyvatelstva jak v produktivním, tak v předproduktivním věku. 4

9 Silné stránky okresu situováni na hlavním železničním mezinárodním tahu do Polska a na Slovensko existence přírodních léčivých zdrojů jodobromových vod - využitelnost léčivých vod významné zásoby metanu vázaného na sloje černého uhlí značný rozsah umělých i přirozených vodních ploch - možnost využití vodních ploch vzniklých v důsledku poddolování k rekreaci u vody lokality soustavy Natura 2000 dobrá dopravní dostupnost z místa bydliště do zaměstnání v Ostravské aglomeraci potenciální zintenzivnění česko-polsko-slovenských vztahů úspěšné fungování a postupný rozvoj průmyslových zón dostatek volné pracovní síly s nároky na nižší průměrné výdělky široká síť vzdělávacích zařízení Slabé stránky okresu vysoká zátěž území těžbou a úpravou černého uhlí - důlní vlivy, odvaly, odkaliště deformace krajiny vlivem hlubinné těžby uhlí vysoký podíl zdrojů spalujících fosilní paliva na znečištění ovzduší pokračující dlouhodobý pokles počtu obyvatel - celkové stárnutí populace a tím i další úbytek obyvatelstva nízká mobilita pracovní síly nepříznivé vnímání regionu z hlediska cestovního ruchu odliv kvalifikovaných pracovních sil ovlivněný konkurencí jiných oblastí ČR vysoký podíl sociálně nekooperativních obyvatel ve městech nízká podnikatelská aktivita velká orientace na těžký průmysl vysoký podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel a specifika v národnostní struktuře obyvatel obyvatelstvo s velkou mírou exekucí 5

10 2 ZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V této kapitole jsou podrobněji vyhodnoceny informace z oblasti zaměstnanosti za subjekty s 26 a více zaměstnanci. Data jsou získána z interních údajů monitoringu zaměstnavatelů a údaje o osobách samostatně výdělečně činných (OSVČ) z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Údaje o malých firmách (1 25 zaměstnanců), které byly získávány z OSSZ a využívány pro výpočet celkové zaměstnanosti v okrese, OSSZ od ledna 2009 v souvislosti s novelou zákona o nemocenském pojištění již nesleduje. 2.1 ZAMĚSTNANOST PODLE KATEGORIÍ ZAMĚSTNAVATELŮ A POČTU ZAMĚSTNANCŮ Kontaktní pracoviště krajské pobočky ÚP ČR v Karviné zajistilo k údaje o zaměstnanosti od 364 zaměstnavatelů, kteří zaměstnávali v okrese 26 a více osob a byli monitorováni přímo ÚP. Meziročně se jejich počet nezměnil. Od června 2002 členíme monitorované zaměstnavatelské subjekty podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Jelikož poslední uvedená skupina zaměstnavatelských subjektů zaměstnává nejvíce osob, je navíc ještě podrobněji rozčleněna nad rámec kategorizace ILO viz tabulka 2.1. Tabulka 2.1 Počet a podíl zaměstnavatelů v kategoriích podle počtu zaměstnanců velikostní kategorie zaměstnavatele / /2015 absolutně % absolutně % absolutně % zaměstnanců , ,2-1 -0, zaměstnanců , , ,2 250 a více 40 11, ,7-1 -2,5 z toho , ,1-1 -3, , ,2 0 0, ,0 2 5,1 0 0, a více 1 3,8 1 4,0 0 0,0 celkem , ,0 0 0,0 Meziročně došlo k poklesu počtu zaměstnavatelských subjektů ve dvou velikostních kategoriích. U velikostní skupiny subjektů s zaměstnanci byl nárůst o 2 subjekty. Ke dni dosáhla zaměstnanost u 364 zaměstnavatelů s 26 a více zaměstnanci výše osob. Za sledovaný rok se jejich počet snížil o 841 osob, tj. o 1,7 %. Poprvé došlo k poklesu zaměstnanosti pod padesáti tisícovou hranici. Srovnání zaměstnanosti během let 2016 a 2015 včetně rozdílu v jiných velikostních skupinách dle kategorie ILO je zachyceno v tabulce

11 Tabulka 2.2 Počet a podíl zaměstnanců v kategoriích podle počtu zaměstnanců velikostní kategorie zaměstnavatele / /2015 absolutně % absolutně % absolutně % zaměstnanců , , , zaměstnanců , , ,0 250 a více , , ,4 z toho , , , , , , , , , a více , , ,8 celkem , , ,7 U základního členění skupin v první části se meziročně zaměstnanost zvýšila pouze u skupiny s zaměstnanci (+ 716 osob, tj. 4 %). U zbývajících skupin naopak zaměstnanost klesla, nejvíce pak u skupiny s 250 a více zaměstnanci ( osob, tj. 5,4 %) a ve skupině zaměstnanců (-89 osob, tj. 1,6 %). Graf 2.1 Vývoj počtu zaměstnanců a zaměstnavatelů se stavem 26 a více zaměstnanců Pozn. do roku 2004 se sledovala zaměstnanost u zaměstnavatelů se stavem 25 a více zaměstnanců Z grafu 2.1 je možné vidět, že od roku 2005, kdy se sledují subjekty se stavem zaměstnanců 26 a více dochází téměř k neustálému poklesu počtu zaměstnanců, u počtu firem je tento klesající trend zaznamenán od roku Výjimkou je rok 2014, kdy došlo k nárůstu jak počtu zaměstnanců, tak počtu firem. Jedním z důvodu změny počtu může být přechod 7

12 organizace ze skupiny s větším počtem pracovníků mezi firmy, které nesplňují stav zaměstnanců 26 a více a tudíž nejsou v daném roce ve sledované kategorii vykázány a samozřejmě to platí i obráceně. Počet zaměstnanců k oproti roku 2005 klesl o osob, tj. o 18,4 %. V roce 2016 se počet osob vykonávajících SVČ (hlavní i vedlejší činnost) dle údajů ČSSZ meziročně zvýšil o 7 osob, tj. o 0,1 %. Snížil se počet osob vykonávajících SVČ jako hlavní činnost (o 25) a zvýšil se počet osob vykonávající SVČ jako vedlejší činnost (o 32) viz tabulka 2.3. Tabulka 2.3 Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ ukazatel 1) údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 2) údaje z ČSSZ stav k rozdíl 12/ / absolutně % zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob 1) ,7 osoby vykonávající SVČ 2) hlavní ,3 - vedlejší ,5 - celkem ,1 2.2 VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI PODLE ODVĚTVÍ Monitorované firmy jsou od roku 2008 rozděleny podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), která byla vypracována na základě mezinárodní statistické klasifikace a nahradila původní Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Klasifikace CZ-NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství v minulých letech, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi. V následujících tabulkách je navíc podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl. Následující kapitola zachycuje zaměstnanost v jednotlivých odvětvích u subjektů, které zaměstnávají 26 a více zaměstnanců a jsou republikově sledovány. V tabulce 2.4 je provedeno srovnání počtu zaměstnanců a zaměstnavatelů v jednotlivých odvětvích ke dni a Zaměstnanost u subjektů s 26 a více zaměstnanci se meziročně snížila o 1,7 %, což představuje pokles o 841 osob. Celkový počet zaměstnavatelů se meziročně nezměnil. Největší pokles počtu monitorovaných firem v jednotlivých odvětvích byl u sekce N Administrativní a podpůrné činnosti (-3), v tomto sektoru jsou zahrnuty pracovní agentury, jejichž stavy podléhají častým výkyvům. Naopak celkový nárůst monitorovaných firem zaznamenalo nejvíce odvětví G Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (+4). Jednalo se zejména o společnosti, které v roce 2015 svým počtem zaměstnanců nespadaly do oficiálně sledované kategorie, ale v roce 2016 již tyto stavy společnosti dosáhly. V příloze č. 1 je uvedena zaměstnanost k dle odvětví v jednotlivých mikroregionech včetně prognózy k u subjektů s 26 a více zaměstnanci. V příloze 8

13 č. 2 jsou uvedena data k za subjekty se stavem 20 a více zaměstnanců a v příloze č. 3 je kartograf počtu zaměstnanců s počty monitorovaných firem se stavem 26 a více pracovníků v mikroregionech v okrese Karviná k Tabulka 2.4 Počty zaměstnanců a zaměstnavatelů v odvětvích podle CZ NACE monitorované firmy se stavem 26 a více osob CZ NACE kód Odvětví dle CZ NACE Zaměstnanci ke dni: Zaměstnavatelé ke dni: rozdíl rozdíl A Zemědělství, lesnictví a rybářství B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl (CA - CM) CA Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků CB Výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků CC Zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků z nich, tisk a rozmnožování nahraných nosičů CD 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů CE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků CF 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků CG Výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků CH Výroba základních kovů, hutní zpracování a slévárenství a výroba kovových konstrukcí CI 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CJ 27 Výroba elektrických zařízení CK 28 Výroba strojů a zařízení jinde nezařazených CL Výroba dopravních prostředků a zařízení CM Výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zařízení D 35 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou, čin. související s odpad. vodami, odpady a sanacemi F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti K Peněžnictví a pojišťovnictví L 68 Činnosti v oblasti nemovitostí M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti O 84 Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení P 85 Vzdělávání Q Zdravotní a sociální péče R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti S Ostatní činnosti T Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, služby pro vlastní potřebu U 99 Činnosti exteritoriální organizace a instituce Celkem

14 Graf 2.2 Zaměstnanost v okrese Karviná podle odvětví k v % Údaje jsou získány z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 10

15 Z uvedených monitorovaných odvětví u subjektů s 26 a více zaměstnanci zaznamenala nejvyšší zaměstnanost tato odvětví: B Těžby a dobývání (16,3 %) Q Zdravotní a sociální péče (11,2 %) CH Výroby základních kovů, hutního zpracování, slévárenství a výroby kovových konstrukcí (10,8 %) P Vzdělávání (10 %). Podíly ostatních odvětví je možno vidět v grafu 2.2. Úbytek zaměstnanosti v počtu 100 a více osob meziročně zaznamenala tato odvětví: Odvětví B Těžba a dobývání (-1 230) Odvětví N Administrativní a podpůrné činnosti (-161) Odvětví F Stavebnictví (-118) Odvětví B Těžba a dobývání (-1 230) Během sledovaného období došlo k poklesu zaměstnanců o 13,2 %. Největší podíl na tomto poklesu měla společnost OKD, a.s., která jak již bylo uvedeno výše, se nachází v insolvenčním řízení s rozhodnutím o povolení reorganizace. Tím došlo k poklesu zaměstnanců i u některých spolupracujících firem v tomto odvětví. Odvětví N Administrativní a podpůrné činnosti (-161) Meziroční pokles ve výši 161 osob představoval 11,6 %. V sekci tohoto odvětví jsou zařazeny pracovní agentury, které se potýkají se značnými výkyvy v počtech zaměstnanců, vše se odvíjí od sjednaných zakázek. Taktéž jsou zde firmy, které se zabývají ostrahou majetku a osob, kde se často vyhlašují nová výběrová řízení na tyto služby. Odvětví F Stavebnictví (-118) Na meziročním poklesu 12,3 % se podílela nejvíce společnost, které klesl počet zaměstnanců z důvodu poklesu zakázek u a.s. OKD. Jedna firma svým počtem již nespadá do sledované kategorie. Přírůstek zaměstnanosti v počtu 100 a více osob meziročně zaznamenala tato odvětví: Odvětví Q Zdravotní a sociální péče (+191) Odvětví G Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (+161) Odvětví P Vzdělávání (+145) Odvětví CG Výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků (+139) Odvětví H Doprava a skladování (+132) Odvětví Q Zdravotní a sociální péče (+191) Nárůst v tomto odvětví byl způsoben zejména přesunem jedné společnosti ze sekce S. Ve svých začátcích v roce 2015 společnost definovala svou činnost pod písmeno S, ovšem v současné době spadá svou činností do kategorie Q. Se stárnutím populace se zvyšuje 11

16 poptávka po sociálních službách, takže společnosti, které jsou zaměřeny na tyto služby, rozšiřují své kapacity. Odvětví G Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (+161) Na meziročním nárůstu se podílela zejména společnost, která se pohybuje v oblasti osobních ochranných pracovních prostředků a pomůcek zajišťujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Dále došlo k otevření nové pobočky jednoho obchodního řetězce. Pět společností svým stavem nespadalo k do sledované kategorie, nyní došlo k dosažení sledovaného počtu (26), tudíž jsou nově započítány a došlo k navýšení počtu zaměstnanců v tomto sektoru. Odvětví P Vzdělávání (+145) K nárůstu došlo z důvodu slučování základních a mateřských škol, přičemž subjekty působící původně samostatně nespadaly svým počtem zaměstnanců do sledované kategorie. Odvětví CG Výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků (+139) Na navýšení počtu osob tohoto odvětví se v jednom případě podílela společnost, u které došlo k převodu zaměstnanců z fyzické osoby, která početně nespadala do sledované kategorie, dále zde byla nově zjištěna firma v rámci monitoringu. Jedna společnost svým stavem nespadala k do sledované kategorie, nyní došlo k dosažení tohoto počtu (26), tím došlo k navýšení počtu zaměstnanců této firmy v tomto sektoru. Odvětví H Doprava a skladování (+132) K nárůstu došlo především u společnosti z důvodu získání nových nebytových prostor pro obchodní činnost v oblasti skladování. Na zaměstnanosti k se podílelo také zaměstnanců, kteří byli vyslání z 28 agentur práce k výkonu práce k zaměstnavatelům sídlícím v okrese a zaměstnávajícím 26 a více zaměstnanců. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2015 se počet agenturních zaměstnanců v této skupině zaměstnavatelů zvýšil o 146 osob, tj. o 12,6 %. Počet agentur práce vysílající zaměstnance do firem okresu Karviná se zvýšil o 4. Nejvíce osob bylo zaměstnáváno touto formou v odvětví CH Výroba základních kovů, hutního zpracování kovů, slévárenství a výroby kovových konstrukcí (383) a CL Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (320). 12

17 2.3 VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI U NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ZAMĚSTNAVATELŮ Ke dni působilo v okrese 14 zaměstnavatelů s 500 a více zaměstnanci, jejichž podrobnější členění je uvedeno níže. Stav zaměstnanců s počtem 5000 a více osob měl 1 subjekt: OKD, a.s. zaměstnavatel odvětví dle CZ NACE B 051 Těžba a úprava černého uhlí Stav zaměstnanců v rozmezí osob měly tyto 2 subjekty: BONATRANS GROUP a.s. zaměstnavatel Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvková organizace odvětví dle CZ NACE CL 302 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku Q 861 Ústavní zdravotní péče Stav zaměstnanců v rozmezí osob mělo těchto 11 subjektů: zaměstnavatel ŽDB Drátovna a.s. Nemocnice s poliklinikou Havířov, organizace VIADRUS a.s. DONGHEE Czech s.r.o. Mölnlycke Health Care Klinipro s.r.o. Statutární město Havířov Shimano Czech Republic, s.r.o. Kaufland Česká republika v.o.s. příspěvková České dráhy, a.s. - Depo kolejových vozidel Olomouc, provozní jednotka Bohumín KOVONA SYSTEM, a.s Česká pošta, s. p. odvětví dle CZ NACE CH 2434 Tažení ocelového drátu za studena Q 8610 Ústavní zdravotní péče CH 252 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení CL 293 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory CM 3250 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb O 841 Všeobecné činnosti veřejné správy CL 3092 Výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy G 477 Maloobchod s ostatním zbožím ve specializovaných prodejnách H 491 Železniční osobní doprava meziměstská CH 259 výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení H 5310 Základní poštovní služby poskytované na základě poštovní licence 2.4 HROMADNÉ PROPOUŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ Z DŮVODU ORGANIZAČNÍCH ZMĚN V průběhu roku 2016 obdržel ÚP informace o vyhlášení hromadného propouštění od jedné společnosti sídlící v okrese Karviná. Jedná se o společnost z odvětví těžby a dobývání, u níž probíhají dlouhodobě z ekonomických důvodů organizační změny. 13

18 Ve zbývajících případech se jednalo o 3 mimo okresní subjekty. Propouštění v našem okrese se týkalo celkem 48 osob a to v odvětví G maloobchod v nespecializovaných prodejnách a K finanční zprostředkování. 2.5 MONITORING ZAMĚSTNAVATELŮ V PRŮBĚHU ROKU 2016 V průběhu roku 2016 bylo v rámci monitorovací činnosti KoP oddělení trhu práce provedeno 29 šetření u zaměstnavatelů. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2015 se jejich počet zvýšil o 11. V tabulce 2.5 je uveden přehled těchto návštěv dle jednotlivých mikroregionů. Tabulka 2.5 Provedená šetření u zaměstnavatelů v letech období Karvinsko Havířovsko Orlovsko Bohumínsko Českotěšínsko úhrnem rozdíl 2016/ Běžná šetření pracovníků monitoringu probíhala zpravidla u nově vznikajících zaměstnavatelů, dále u zaměstnavatelů, kteří mají zájem o spolupráci v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, případně zaměstnavatelů, jejichž vývoj je z hlediska okresu významný a mohl ovlivňovat vývoj na trhu práce. Týkalo se to především zaměstnavatelů s vyšší zaměstnaností, zaměstnavatelů s ekonomickými problémy, na něž byl podán návrh na konkurz, subjektů, které se transformovaly do jiné právní formy, u nichž má probíhat hromadné propouštění atd. Mimo původní klasický monitoring probíhá od druhé poloviny roku 2013 monitoring zaměstnavatelů, jehož cílem měla být nejen komunikace se zaměstnavateli, ale i se samotnými uchazeči. Směrem k zaměstnavatelům se jedná o poskytování informací o aktivitách ÚP, které mohou zaměstnavatelé případně využít a na druhé straně při terénní práci získávání volných pracovních míst od zaměstnavatelů. V současné době jsou v databázi ÚP vysoké počty volných pracovních míst a dochází k situaci, kdy mají zaměstnavatelé problém získat vhodné zaměstnance, proto jsou tito zaměstnanci nápomocni při zajišťování výběrových řízení pro získání vhodných zaměstnanců z řad UoZ. Z toho důvodu byl tento úsek zařazen pod zprostředkování jednotlivých KoP v rámci okresu Karviná. Navštěvovány a současně zmonitorovány byly zejména firmy se stavem 0 25 zaměstnanců, které nejsou v rámci běžného monitoringu sledovány. V tabulce 2.6 je uveden přehled o počtu provedených aktivit těchto pracovníků ve srovnání se stejným obdobím roku V této tabulce jsou rovněž zahrnuty aktivity pracovníka projektu EFES (efektivní služby zaměstnanosti viz kapitola 5.4.2). Tabulka 2.6 Uskutečněné aktivity se zaměstnavateli rok počty uskutečněných jednotlivých aktivit osobní návštěvy získaná VPM výběrová řízení rozdíl 2016/

19 Mimo výše uvedené aktivity byly realizovány prezentace zaměstnavatelů s výkonem pracoviště v jiném okrese a pro uchazeče o zaměstnání k doplnění základního a učňovského vzdělání. 2.6 STAV A VÝVOJ VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST Vývoj počtu volných pracovních míst na okresním trhu práce dlouhodobě potvrzuje, že situace v této oblasti odráží aktuální vývoj ekonomiky a je důsledkem doprovodných efektů tohoto vývoje v oblasti tržní poptávky. Jelikož zaměstnavatelé již nemají ze zákona povinnost hlásit volné pracovní pozice do registru úřadu práce, neprocházejí tímto registrem všechny pracovní příležitosti, které se na trhu práce reálně vyskytují, přesto mají tyto údaje přiměřenou vypovídající hodnotu. V těchto počtech nejsou zahrnuty poptávkové a náborové letáky a pracovní příležitosti na živnostenský list. VPM se rozumí všechna pracovní místa, která chce zaměstnavatel obsadit zaměstnanci, se kterými uzavře pracovněprávní vztah, tj. uzavře pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Ke dni bylo evidováno na pracovištích na území okresu Karviná celkem 1140 volných pracovních míst. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2015 klesl počet VPM k tomuto datu o 1 místo. V průběhu roku docházelo k postupnému nárůstu těchto míst až do měsíce července a následně od srpna s mírnými výkyvy až s postupným poklesem do měsíce prosince. Přesto se počet VPM v prosinci udržel nad tisícovou hranici. Ve srovnání s rokem předchozím můžeme pozorovat pokles poptávky během měsíce června, července, srpna, září a prosince. Nejvyšší počet VPM k poslednímu dni v měsíci byl zaznamenán v červenci (1371 VPM), naopak nejnižší počet VPM byl registrován počátkem roku v únoru (953 VPM). Vše možno vidět v grafu 2.3. Graf 2.3 Stav VPM na konci jednotlivých měsíců let 2014 až 2016 včetně meziročního rozdílu mezi léty 2016 a

20 Podle stupně dosaženého vzdělání, které zaměstnavatelé požadují pro výkon požadované profese je poptáváno nejvíce míst po vyučených uchazečích (487 míst 42,7 %) a poté po nekvalifikovaných uchazečích se základním nebo nedokončeným vzděláním (404 míst 35,4 %). Zbývající členění je možno vidět v tabulce č 2.7. V meziročním srovnání VPM podle stupňů vzdělání byl největší nárůst VPM v kategorii s požadavkem na základní vzdělání ve výši 45 míst. K nárůstu došlo ve čtyřech kategoriích. K největšímu poklesu počtu VPM došlo pro vyučené (-60). Disproporce mezi poptávkou a nabídkou vyjádřená počtem uchazečů připadajících na 1 VPM dosáhla v okrese výši 15,9 osob. Nejhorší uplatnitelnost byla s požadovaným úplným středním odborným vzděláním s maturitou (20,9 osob na 1 VPM) a nejlepších výsledků dosahovala kategorie s vyšším odborným vzděláním (4,3 osob na 1 VPM). V okrese se meziročně uplatnitelnost zlepšila téměř ve všech kategoriích a celkově se zlepšila o -1,2 osob. Výše uvedené skutečnosti včetně podrobnějších dat k je možno vidět v tabulce 2.7 a grafech 2.4a a 2.4b. Tabulka 2.7 Struktura VPM v porovnání s počty uchazečů podle stupně vzdělání ve srovnání se stejným obdobím roku rozdíl stupeň vzdělání UoZ/ UoZ/ UoZ/ (dle ISCED97) UoZ VPM UoZ VPM UoZ VPM 1 VPM 1 VPM 1 VPM základní vzdělání + nedok. ZŠ , , ,8 střední odborné (OU+OŠ) , , ,6 SOŠ a SOU s maturitou , , ,7 z toho: USO (SOU s matur.) , , ,8 z toho: USO (SOŠ s matur.) , , ,9 z toho: VOV (VOŠ) , , ,4 střední všeobecné (gymnázia) , , ,2 vysokoškolské , , ,0 celkem , , ,2 Graf 2.4a Struktura UoZ podle vzdělání Graf 2.4b Struktura VPM podle vzdělání 16

21 Ve srovnání s republikovým průměrem 2,9 uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo dosahuje okresní počet hodnoty více jak 4x vyšší (rozdíl 13 uchazečů na 1 VPM). Ve srovnání s počtem 5,9 uchazečů připadajících na 1 VPM v MSK je okresní počet o 10 uchazečů na 1 VPM vyšší. V rámci ČR okres Karviná během celého roku 2016 zaujímal 1. pozici ve výši tohoto ukazatele. Nejlepší uplatnitelnost v rámci MSK, která je nižší i než republikový průměr, mají uchazeči v okrese Nový Jičín (k ,5 UoZ na 1 VPM). V grafu 2.5 je zachycen počet uchazečů a VPM na konci jednotlivých měsíců roku 2016 včetně uplatnitelnosti uchazečů na těchto místech, která se pohybovala v rozsahu 13,7 až 20,5 uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo. Graf 2.5 Počet uchazečů a volných pracovních míst na konci jednotlivých měsíců roku 2016 včetně uplatnitelnosti uchazečů na 1 VPM Výčet nejčetněji se vyskytujících profesí VPM (20 a více) k ve srovnání s počtem VPM shodných profesí ve stejném období roku 2015 je zachycen v tabulce 2.8. Tabulka 2.8 Počty volných pracovních míst (nejčastější profese) - evidence ÚP CZ ISCO profese rozdíl 5414 Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě Nástrojaři a příbuzní pracovníci Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři Číšníci a servírky Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel Uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech Lékaři specialisté Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) Pracovníci v půjčovnách a ostatní pracovníci v oblasti prodeje jinde neuvedení Obchodní zástupci Stavební a provozní elektrikáři Řidiči autobusů, trolejbusů a tramvají

22 5412 Policisté Montážní dělníci ostatních výrobků Ošetřovatelé a pracovníci v sociálních službách v oblasti pobytové péče Svářeči, řezači plamenem a páječi Švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb Prodavači v prodejnách Pracovníci poštovního provozu (kromě úředníků na přepážkách) Pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek DLOUHODOBĚ EVIDOVANÁ VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA Volná pracovní místa, která se nedaří obsadit uchazečem o zaměstnání déle než 3 měsíce, jsou považována za dlouhodobě evidovaná. K evidovalo KoP v Karviné celkem 529 dlouhodobě evidovaných pracovních míst, tj. 46,4 %. Z hlediska kvalifikační struktury v absolutním počtu bylo nejvíce DE VPM míst pro uchazeče se středním odborným vzděláním (259 míst, tj. 53,2 %) a v procentuálním vyjádření se nejvíce jednalo o místa vyučených s maturitou (64,8 %, tj. 35 míst), další členění je uvedeno v tabulce č Tabulka 2.9 Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM stupeň vzdělání (dle ISCED97) VPM celkem podíl DE VPM podíl DE VPM VPM DE VPM na počtu VPM DE VPM na počtu VPM celkem v % v % bez vzdělání x základní vzdělání , ,9 střední odborné (OU+OŠ) , ,2 SOŠ a SOU s maturitou , ,4 z toho: USO (SOU s matur.) , ,8 z toho: USO (SOŠ s matur.) , ,3 z toho: VOV (VOŠ) , ,0 střední všeobecné (gymnázia) , ,7 vysokoškolské , ,2 celkem , ,4 Meziročně se snížil počet DE VPM o 93 míst, tj. o 15 %. Z hlediska absolutního počtu se nejvíce snížil počet těchto míst pro osoby se základním vzděláním, a to o 75 míst, tj. o 36,1 %. Z pohledu profesní skladby bylo ke konci sledovaného roku z hlediska absolutního počtu nejvíce DE VPM pro pracovníky ve službách a prodeji (157 míst), přičemž se jednalo zejména o profese pracovníků ostrahy, bezpečnostních agentur a kuchařů. Dále se jednalo o místa pro řemeslníky a opraváře (137 míst), tvořená převážně místy pro seřizovače a obsluhu obráběcích strojů a švadleny a šičky. U vysokoškolských profesí byl zájem zejména o lékaře a zubní lékaře, kteří se v evidenci ÚP nenachází a tyto profese bývají často obsazovány pracovníky ze zemí EU, ale také ze zemí mimo EU. Další členění je možno vidět v tabulce 2.10 a výčet nejčetnějších profesí v počtu 15 a více v tabulce

23 I přesto, že docházelo ke zkvalitnění spolupráce se zaměstnavateli, přetrvávala v databázi VPM i určitá část poptávky, která se dlouhodobě nesetkala s odpovídající nabídkou disponibilní pracovní síly na trhu práce. Mezi hlavní důvody patřily například nedostatek vhodných UoZ v evidenci s požadovanými kvalifikačními a odbornými předpoklady pro jejich výkon, nedostatečnou jazykovou vybaveností, neochotou dojíždět na pracoviště, špatnou pracovní morálkou, neakceptování nižší mzdové úrovně, nezájem ze strany uchazečů vykonávat určitou profesi, jako jsou místa pojišťovacích a finančních poradců, obchodních zástupců apod. Taktéž se zvyšují počty VPM, která jsou na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, přičemž uchazeči upřednostňují pracovní poměr. Někteří zaměstnavatelé si mnohdy nahlásí VPM, aniž by zaměstnance aktuálně potřebovali a z vyslaných UoZ z ÚP si vytváří vlastní registr případných zájemců o zaměstnání. V neposlední řadě se jednalo o místa určená pro osoby zdravotně postižené. Tabulka 2.10 Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání CZ ISCO třídy CZ ISCO VPM celkem podíl DE VPM podíl DE VPM DE VPM DE na počtu VPM na počtu VPM VPM celkem VPM v % v % 1. zákonodárci a řídící pracovníci , ,5 2. specialisté , ,7 3. techničtí a odborní pracovníci , ,3 4. úředníci , ,2 5. pracovníci ve službách a prodeji , ,3 6. kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství , ,0 7. řemeslníc a opraváři , ,3 8. obsluha strojů a zařízení, montéři , ,2 9. pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,0 0. zaměstnanci v ozbrojených službách 0 0 x 0 0 x celkem , ,4 Tabulka 2.11 Dlouhodobě evidovaná VPM v počtu 15 a více dle profesí k CZ ISCO profese volná místa celkem DE 5414 Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři Seřizovači a obsluha obráběcích strojů Číšníci a servírky Policisté Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři Lékaři specialisté Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel Obchodní zástupci

24 3 NEZAMĚSTNANOST 3.1 STAV A VÝVOJ CELKOVÉHO POČTU EVIDOVANÝCH UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ Přehled základních statistických údajů charakterizujících nezaměstnanost a její strukturu k v roce 2016 ve srovnání s rokem 2015 je zachycen v tabulce 3.1. Tabulka 3.1 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání, volných pracovních míst a podílu nezaměstnaných ukazatel stav k datu rozdíl absolutně v % evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem ,9 z toho: ženy ,9 absolventi škol, učilišť a mladiství ,2 občané se zdravotním postižením ,3 uchazeči dosažitelní ,5 uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ,3 volná pracovní místa ,1 uchazeči připadající na 1 VPM 17,1 15,9-1,2-7,0 podíl nezaměstnaných osob v % 10,96 10,33-0,63 x Ke dni bylo v okrese Karviná evidováno uchazečů o zaměstnání, přičemž se jednalo o nejmenší počet UoZ v daném roce. Největší počet byl zaznamenán v měsíci lednu ( UoZ). Meziročně došlo k poklesu o osob. V grafu 3.1 je zachycena vývojová křivka měsíčních stavů UoZ v letech 2014 až V průběhu celého roku 2016, mimo měsíc červenec, docházelo k postupnému snižování počtu UoZ. Od května se dostal stav pod hranici UoZ. V rámci srovnání s lety 2014 a 2015 byly počty UoZ nižší během celého roku. Od konce ledna do konce prosince 2016 se stav uchazečů snížil o osob, tj. o 7,7 %. Graf 3.1 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v letech 2014, 2015 a

25 Stavem UoZ evidovaných k se náš karvinský region zařadil v rámci ČR na třetí místo po Praze (30 179) a Ostravě - městě (20 496), přičemž tímto počtem předstihl Brno město (17 516). 3.2 PODÍL NEZAMĚSTNANOSTI UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ Ministerstvo práce a sociálních věcí počínaje lednem 2013 přešlo na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob (PNO), který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nahradil do té doby zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřovala všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání k ekonomicky aktivním osobám, v případě okresního podílu ke zdroji pracovní síly získané z výběrových šetření pracovních sil ČSÚ. Pokud jsou ve zprávě uváděny hodnoty podílu nezaměstnaných za období před rokem 2013, jedná se o podíly, které byly pro srovnatelnost zpětně propočteny. V následujícím grafu 3.2 je provedeno srovnání vývoje počtu uchazečů a hodnot podílu nezaměstnaných v okrese k datu v časové řadě od roku Graf 3.2 Srovnání počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných k let s vývojem podílu nezaměstnanosti Podíl nezaměstnaných uchazečů ve věku let vypočtený z počtu obyvatelstva v témže věku dosáhl v okrese k hodnoty 10,33 %. Ve srovnání s podílem nezaměstnaných uchazečů k byl o 0,63 % nižší. Nejvyšší podíl nezaměstnanosti dlouhodobě zaznamenává oblast Karvinsko, která soustřeďuje nejvyšší počet zaměstnavatelů, takže zde rovněž probíhají největší změny jak v oblasti nabídky, tak i poptávky po pracovní síle. Na území Karvinska stále působí 2 Důlní závody včetně ředitelství a.s. OKD, takže veškeré organizační změny, které probíhají v této organizaci, se odrážejí na trhu práce v této oblasti. V evidenci kontaktního pracoviště Karviná je podíl UoZ s dlouhodobou evidencí (evidence ve výši 12 měsíců a více) nejvyšší (k podíl UoZ 58 %) ze všech mikroregionů daného okresu. Taktéž podíl UoZ se základním vzděláním (38 %) patří mezi nejvyšší v okrese. Mezi další bariéry, které znesnadňují začlenění UoZ na trh práce je podíl UoZ s nevyhovující 21

26 kvalifikací (asi 20 %) a vysoká míra exekucí (asi 18 %). I když podílem nezaměstnanosti převyšuje Karvinsko oblast Havířovska, počtem uchazečů se řadí až na 2. místo. U Orlovska je vysoký podíl nezaměstnaných zapříčiněn vysokým úbytkem zaměstnanosti souvisejícím s postupným uzavíráním důlních závodů vč. spolupracujících firem v předchozích letech, jejichž zaměstnanost již nebyla nahrazována. Situaci nepomohla vyřešit nebo zlepšit ani průmyslová zóna Žofie v areálu bývalého důlního závodu (Fučík), kterou město předalo do soukromých rukou a je v současné době pro nezaměstnané bezvýznamná. Proto značná část obyvatelstva z Orlovska vyjíždí za prací v rámci okresu nebo do okolních okresů, případně končí v nezaměstnanosti. Téměř 40 % UoZ je pouze se základním vzděláním (největší podíl v okrese) a taktéž podíl dlouhodobě nezaměstnaných ve výši 55,8 % patří mezi nejvyšší v okrese. Kolem 21 % UoZ má problémy s exekucemi. Podíl osob s péčí o dítě do 15 let ve výši kolem 17 % je nejvyšší v okrese. Havířovsko má s ohledem na vysoký počet obyvatelstva nedostatečnou vlastní zaměstnanost a stejně jako u orlovských občanů vyjíždí za prací v rámci okresu nebo do okolních okresů, případně končí v nezaměstnanosti. Tento mikroregion se potýká s téměř největším podílem UoZ ve věku 50 a více let (37 %) a 15% podílem UoZ s péčí o dítě do 15 let. Každý z výše uvedených mikroregionů se potýká také s cca 10% podílem UoZ rentistů. Vývoj na místním trhu práce také úzce souvisí s hospodářskou situací v širším moravskoslezském regionu a celé České republice. V rámci meziročního srovnání k došlo k poklesu podílu nezaměstnaných téměř u všech mikroregionů karvinského okresu. Pouze u Českotěšínska došlo k mírnému meziročnímu nárůstu. Výše podílu nezaměstnaných v letech dle jednotlivých mikroregionů jsou zaznamenány v tabulce 3.2. Tabulka 3.2 Podíl nezaměstnaných ve věku let u jednotlivých kontaktních pracovišť v letech kontaktní podíl nezaměstnaných ve věku let u jednotlivých KoP ke dni let pracoviště /2015 Karviná 14,42 14,08 12,90 12,19-0,71 Havířov 12,19 12,02 11,36 10,30-1,05 Orlová 12,50 12,19 11,26 11,07-0,19 Bohumín 10,11 8,86 7,42 6,99-0,43 Český Těšín 10,07 9,03 7,83 7,93 +0,10 okres Karviná 12,52 12,05 10,96 10,33-0,63 Vývoj výše okresního podílu nezaměstnanosti v jednotlivých měsících let je zachycen v grafu 3.3. Vyplývá z něj, že v meziročním srovnání byly hodnoty tohoto ukazatele v roce 2016 nižší ve všech měsících a během roku docházelo k postupnému snižování až do měsíce července, kdy byl zaznamenán mírný nárůst. V únoru došlo k poklesu pod 11% hranici. 22

27 Graf 3.3 Vývoj podílu nezaměstnanosti uchazečů ve věku let v jednotlivých měsících let Podle pohlaví byl podíl nezaměstnaných mužů od počátku roku nejvyšší, poté následovaly okresní hodnoty a nejnižší hodnoty podílu nezaměstnaných vykazovaly ženy. Vzájemné rozdíly byly nepatrné a téměř se vyrovnaly v měsíci červenci. Vše je možno vidět v grafu 3.4. Graf 3.4 Vývoj podílu nezaměstnaných podle pohlaví v roce 2016 Podíl nezaměstnaných osob v našem okrese se pohyboval nad hodnotami za ČR a současně přesahoval hodnoty za Moravskoslezský kraj. Při srovnání prosincových hodnot vyplývá, že podíl nezaměstnaných v okrese Karviná přesahoval hodnoty za Českou republiku o 5,15 % a o 2,88 % byl vyšší než podíl v MSK. Rozdíl mezi hodnotou podílu nezaměstnaných mezi MSK a ČR dosahoval výše 2,26 %. Od října byly karvinské hodnoty v rámci ČR nejhorší. Vše je možno vidět v tabulce

28 V příloze č. 4 je zobrazen podíl nezaměstnaných osob v jednotlivých měsících od roku 2005 až do současnosti na úrovni okresu, Moravskoslezského kraje a ČR. Tabulka 3.3 Vývoj podílu nezaměstnaných osob v okrese Karviná, Moravskoslezském kraji a České republice v jednotlivých měsících roku 2016 rok 2016 podíl nezaměstnaných osob v okrese Karviná (%) podíl nezaměstnaných osob v MSK (%) podíl nezaměstnaných osob v ČR (%) pořadí okresu Karviná v rámci ČR leden 11,07 8,69 6,44 3 únor 10,96 8,53 6,34 3 březen 10,83 8,30 6,08 3 duben 10,80 7,94 5,68 2 květen 10,67 7,69 5,39 2 červen 10,60 7,56 5,24 2 červenec 10,78 7,76 5,38 2 srpen 10,67 7,70 5,32 2 září 10,56 7,57 5,16 2 říjen 10,41 7,33 4,97 1 listopad 10,27 7,14 4,90 1 prosinec 10,33 7,45 5, TOK NEZAMĚSTNANOSTI V průběhu roku 2016 se nově zaevidovalo celkem uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s předchozím rokem se jejich počet snížil o 513 osob. Tento celkový počet nově evidovaných byl nejnižší od roku V průměru bylo v roce 2016 měsíčně nově zaevidováno osob. Dvou tisícová hranice nově evidovaných nebyla ve sledovaném roce dosažena v žádném měsíci. Nejvíce osob se zaevidovalo v měsíci září (1 824), což mohlo být v souvislosti s vyššími počty nově evidovaných absolventů. Nejméně osob se zaevidovalo v měsíci prosinci (1 209). Z celkového počtu nově zaevidovaných uchazečů bylo žen, tj. 46,5 %. Meziročně jejich počet klesl o 379 žen. Na počtu nově evidovaných uchazečů se podílelo také 621 osob, tj. 3,6 %, které před zaevidováním podnikaly jako osoby samostatně výdělečně činné. Z nich bylo 221 žen, tj. 35,6 %. Meziročně se počet nově evidovaných osob po SVČ zvýšil o 14 osob. V celé historii úřadu práce proběhlo celkem evidencí uchazečů o zaměstnání, vč. roku 1990, v průběhu kterého se začaly tyto počty sledovat. Nově evidovaní uchazeči vykonávali u posledního zaměstnavatele nejčastěji profesi ostatní pomocní pracovníci ve výrobě a výčet dalších profesí (od 100 a více osob) v porovnání s rokem 2015 je možno vidět v tabulce

29 Tabulka 3.4 Nejčastěji vykonávané profese u zaměstnavatelů nově evidovaných UoZ nově evidovaní uchazeči v roce CZ ISCO název profese rozdíl / Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě Prodavači v prodejnách Uklízeči veřejných prostranství, čističi kanalizací a příbuzní pracovníci Obsluha důlních zařízení (včetně horníků) Nástrojaři a příbuzní pracovníci Uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech Všeobecní administrativní pracovníci Číšníci a servírky Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur Pomocní manipulační pracovníci (kromě výroby) Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb Obchodní zástupci Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři Obsluha vysokozdvižných a jiných vozíků a skladníci Montážní dělníci ostatních výrobků Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel Dělníci v oblasti výstavby budov Vyřazeno z evidence v roce 2016 bylo celkem uchazečů. Tento počet byl o osob nižší než v roce Nejvíce uchazečů bylo vyřazeno v měsíci září (1 966), nejméně osob bylo vyřazeno v prosinci (1 212). V průměru bylo v roce 2016 měsíčně vyřazeno osob. Pouze v měsíci lednu a červenci převyšovaly počty nově evidovaných uchazečů nad počty vyřazených uchazečů. Vše je možno vidět v grafu 3.5. Graf 3.5 Počty nově evidovaných a vyřazených uchazečů v roce

30 Z celkového počtu vyřazených uchazečů bylo osob, tj. 56 %, umístěno do zaměstnání. Meziročně se tento počet snížil o 946 osob, tj. o 8,3 %. Z celkového počtu umístěných uchazečů do zaměstnání bylo osob, tj. 9,6 %, umístěno úřadem práce. Ve srovnání s rokem 2015 se tento počet snížil o 556 osob tj. 23,8 % vyřazených uchazečů, tj. 46,5 % všech umístěných do práce, si našlo zaměstnání samo. Jejich počet meziročně klesl o 390 osob, tj. o 4,3 % osob, tj. 18,2 % z vyřazených, bylo vyřazeno z důvodu nespolupráce, tj. sankčně. U tohoto důvodu se počet vyřazených meziročně zvýšil o 45 osob. Počet uchazečů, kteří ukončili evidenci z ostatních důvodů během roku 2016, bylo 4 769, tj. 25,7 %, tento počet se meziročně snížil o 464 osob, tj. o 8,9 %. Nejčastěji se jednalo o případy ukončení evidence na vlastní žádost uchazeče, nástupu na přípravu povolání, z důvodu úmrtí, či nástupu výkonu trestu odnětí svobody. Výše uvedené skutečnosti jsou uvedeny v grafu 3.6. Graf 3.6 Počty vyřazených uchazečů v průběhu let 2012 až 2016 čtyřmi formami vyřazení V grafu 3.6 lze zpozorovat v roce 2013 značné výkyvy u výše uvedených důvodů vyřazených uchazečů. V tomto roce byly každý měsíc v řádu stovek osob upravovány počty vyřazených osob. V daném grafu je možno vidět značný pokles počtu uchazečů vyřazených umístěním do zaměstnání a u důvodu vyřazení uchazečů v důsledku nespolupráce s ÚP, z tzv. sankčních důvodů. Tyto důvody vyřazení, které nebyly v rámci informačního systému AIS dohledatelné ve sledovaném měsíci, byly vyrovnány v ostatních důvodech vyřazení, které naopak nepřirozeně vzrostly, a to i přesto, že u zpětných vyřazení převažují většinou sankční důvody vyřazení a umístění do zaměstnání z iniciativy uchazečů. Následně v roce 2014, kdy se opět přešlo do starého informačního systému OKPRÁCE je možno vidět, že uvedené hodnoty opět nabývaly reálných hodnot, které jsou podobné i v roce

31 Tabulka 3.5 Tok evidované nezaměstnanosti v roce 2016 rok 2016 celkový počet uchazečů nově evidovaní vyřazení umístění celkem z toho umístění ÚP důvod vyřazení z toho umístění jinak vyřazení podle 30 odst. 2 ostatní leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem Podíl aktivity jednotlivých KoP ÚP na počtu vyřazených UoZ je zachycen v tabulce 3.6. Tabulka 3.6 Počty UoZ vyřazených v roce 2016 u kontaktních pracovišť kontaktní pracoviště vyřazení UoZ umístění ÚP z toho na nástrojích APZ důvod vyřazení z toho na klasická VPM umístění jinak sankční vyřazení ostatní důvody podíl umístěných ÚP na vyřazených Karviná ,0 % Havířov ,7 % Orlová ,4 % Bohumín ,2 % Český Těšín ,8 % okres ,6 % Z hlediska podílu umístěných UoZ prostřednictvím aktivit ÚP na celkovém počtu vyřazených UoZ dosáhlo nejvyšší podíl kontaktní pracoviště Bohumín, a to zejména umístěním na VPP v rámci nástrojů APZ. Za celou dobu existence ÚP do konce roku 2016 proběhlo vyřazení, což představovalo 96,1 % ze všech provedených evidencí. V průběhu roku 2016 bylo nově nahlášeno VPM. Meziročně tento počet klesl o 561 míst, tj. o 10,6 %. K dispozici pak bylo v průběhu roku 2016 celkem volných pracovních míst. Do práce nastoupilo v roce 2016 celkem uchazečů. Z tohoto počtu bylo umístěno úřadem práce osob, z toho bylo 377 uchazečů, tj. 21,2 % umístěných na klasická volná místa a zbývajících uchazečů, tj. 78,8 %, na místa vyhrazená nebo zřízena v rámci APZ, která nesouvisí s disponibilním zdrojem VPM. 27

32 Z předložených údajů vyplývá, že disponibilní zdroj pracovních míst byl využit z 6,4 %, přičemž tento podíl meziročně vzrostl o 0,7 % i přesto ale tato výše patří stále mezi podprůměrné. Výše uvedené skutečnosti je možno vidět v tabulce 3.7. Na tomto nízkém stavu se stále podílí několik let zažitý systém zprostředkování, tj. vydávání informací, jejichž výsledek není zpravidla ověřován a není prováděn záznam o výsledku této nabídky, tak jako u doporučenek. U této formy nejsou uchazeči motivováni k aktivitě, neboť vědí, že tyto údaje nejsou ověřovány a není z pasivity vyvozován žádný závěr. Na druhé straně se v databázi ÚP snižuje počet VPM, kde se můžou UoZ hlásit osobně a tím klesá ochota zaměstnavatelů potvrzovat doporučenky, přednost je dávána ové komunikaci. Tabulka 3.7 Vývoj disponibilního zdroje (DZ) volných pracovních míst a jeho využití při umísťování uchazečů o zaměstnání v letech rok na konci předchozího roku volná pracovní místa nově hlášená za rok disponibilní zdroj VPM umístěných celkem z toho: umístění ÚP (VPM + APZ) počet uchazečů z toho: umístění ÚP na VPM z toho: našli si zaměstn. sami podíl umíst. ÚP VPM na DZ VM v % , , , , , , , , , , ,4 rozdíl 2016/ ,7 28

33 3.4 VÝVOJ A STRUKTURA VYBRANÝCH SKUPIN UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ DOSAŽITELNÍ A NEDOSAŽITELNÍ UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ Dosažitelní uchazeči o zaměstnání jsou uchazeči, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. V tabulce 3.9 jsou zachyceny měsíční koncové stavy dosažitelných uchazečů ve věku let v letech 2014 až 2016 v porovnání s počty a podílem nedosažitelných uchazečů. Nedosažitelní uchazeči jsou ti uchazeči, kteří z různých důvodů nemohou okamžitě nastoupit do zaměstnání. Jedná se o objektivní překážky bránící okamžitému nástupu do zaměstnání. Mezi tyto překážky patří např. pracovní neschopnost nebo ošetřování člena rodiny, vazba, mateřská apod. Tabulka 3.8 Měsíční koncové stavy dosažitelných uchazečů v letech 2014 až 2016 v porovnání s počty a podílem nedosažitelných uchazečů měsíc počet dosažitelných UoZ ve věku let rozdíl 2016/15 počet nedosažitelných UoZ - rozdíl k uchazečům celkem podíl nedosažitelných UoZ z počtu uchazečů celkem v % leden ,5 3,3 3,0 únor ,5 3,7 3,4 březen ,4 3,6 3,6 duben ,3 3,5 3,8 květen ,5 3,3 3,7 červen ,5 3,4 3,6 červenec ,4 3,0 3,2 srpen ,6 3,2 3,4 září ,0 3,6 3,7 říjen ,3 2,9 3,7 listopad ,3 3,4 4,1 prosinec ,1 3,0 3,6 úhrnem ,7 3,3 3,6 měs. prům roku x x x V průměru bylo v roce 2016 měsíčně v evidenci dosažitelných uchazečů, což bylo o osob, tj. o 8,3 % méně než před rokem. Počet dosažitelných uchazečů měl v roce 2016 meziročně klesající trend. Nejvyšší meziroční pokles u této skupiny byl zaznamenán v březnu ( osob). Počet nedosažitelných uchazečů dosáhl v průměru 674 osob v měsíci, což bylo o 8 osob méně než v roce U nedosažitelných uchazečů došlo meziročně k nárůstu podílu mimo měsíce leden, únor a březen. Podíl nedosažitelných uchazečů dosáhl za rok 2016 výše 3,6 % a byl o 0,3 % vyšší než před rokem. V měsíci listopadu byly hodnoty podílu nad čtyřmi procenty. 29

34 3.4.2 STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ PODLE VZDĚLÁNÍ A PROFESE Struktura uchazečů podle vzdělání se meziročně mění jen v desetinách procent. Nadále převládá skupina uchazečů s vyučením v oboru, která dosahuje 43,9 % všech uchazečů o zaměstnání. Poté následuje s 35,6 % skupina nekvalifikovaných uchazečů se základním nebo nedokončeným základním vzděláním. Další členění je možno vidět v tabulce 3.9 a grafu 3.7. V příloze č. 5 jsou uvedeni UoZ dle vzdělání k podle jednotlivých kontaktních pracovišť okresu Karviná. Pouze u jednoho stupně došlo k meziročnímu přírůstku, a to u uchazečů bez vzdělání, kde byl nárůst o 87 osob. Počty uchazečů ostatních stupňů vzdělání meziročně klesly, nejvyšší meziroční úbytek pak zaznamenali vyučení (-669 osob, tj. 7,7 %), poté následovali uchazeči se základním vzděláním (-362 osob, tj. 5,9 %). Tabulka 3.9 Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání stupeň vzdělání (dle ISCED97) absolutně v % absolutně v % absolutně v % bez vzdělání 623 3, , ,9 základní vzdělání , , ,7 střední odborné (OU+OŠ) , , ,9 SOŠ a SOU s maturitou , , ,4 z toho: USO (SOU s matur.) , , ,4 z toho: USO (SOŠ s matur.) , , ,5 z toho: VOV (VOŠ) 70 0,4 68 0,4 69 0,4 střední všeobecné (gymnázia) 481 2, , ,4 vysokoškolské 729 3, , ,7 celkem , , ,0 Graf 3.7 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání k

35 Zhodnocení uplatnitelnosti uchazečů podle jednotlivých stupňů vzdělání na VPM s totožnými stupni vzdělání je zachyceno v tabulce Tabulka 3.10 Stupně vzdělání UoZ a VPM stupeň vzdělání nedokončené a základní vzdělání na ZŠ, vč. ZvŠ vyučení v oboru, vč. maturitního na SOU, SO ÚSO, ÚSV s maturitou na SOŠ a gymnáziu vyšší odborné na VOŠ vysokoškolské na VŠ uchazeči evidovaní ke dni VPM hlášená k počet podíl 34,9 34,1 33,4 34,6 35,6 23,7 37,9 38,7 31,5 35,4 počet podíl 49,2 49,7 50,5 49,8 49,4 59,4 40,8 44,7 53,6 47,5 počet podíl 12,0 12,1 12,2 11,5 11,0 10,3 15,2 9,5 7,7 9,0 počet podíl 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,2 0,4 0,4 0,7 1,4 počet podíl 3,6 3,7 3,5 3,7 3,7 6,4 5,7 6,7 6,5 6,7 úhrnem počet Nejvyšší zastoupení uchazečů podle klasifikace zaměstnání měli ti, kteří byli zařazeni dle CZ ISCO v 9. třídě pomocných a nekvalifikovaných pracovníků (6 645, tj. 36,6 %) a v 5. třídě pracovníků ve službách a prodeji (4 793, tj. 26,4 %). Tyto dvě třídy zahrnují nejvyšší počty UoZ již několik let. Meziročně se počet uchazečů snížil u všech tříd mimo třídu 1, u níž se počet nezměnil. Nejvyšší pokles zaznamenali uchazeči zařazení v 5. třídě pracovníků ve službách a prodeji, a to o 443 osob, přičemž nejvyšší poptávka ze strany zaměstnavatelů byla k uvedenému datu právě po profesích pracovníků ve službách a prodeji (312 VPM) viz kapitola tabulka Tabulka 3.11 Počet a podíl UoZ dle jednotlivých tříd klasifikace zaměstnání (CZ ISCO) stav k hlavní třída CZ ISCO rozdíl 2016/2015 počet podíl % počet podíl % počet podíl % počet podíl % 1 Zákonodárci a řídící pracovníci 108 0,5 90 0,5 90 0,5 0 0,0 2 Specialisté 543 2, , , ,2 3 Techničtí a odborní pracovníci 967 4, , , ,1 4 Úředníci , , , ,6 5 Pracovníci ve službách a prodeji , , , ,4 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 103 0, ,5 93 0,5-10 0,0 7 Řemeslníci a opraváři , , , ,0 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři , , , ,2 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , , , ,7 0 Zaměstnanci v ozbrojených službách 2 0,0 4 0,0 2 0,0-2 0,0 Neuvedeno 42 0,2 66 0,3 75 0,4 9 +0,1 celkem , , , ,0 31

36 3.4.3 VĚKOVÁ STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ Přehled vývoje věkové struktury uchazečů o zaměstnání v letech obsahuje počty a podíly uchazečů v jednotlivých desetiletých věkových skupinách v tabulce V příloze č. 6 je toto členění UoZ k podle jednotlivých kontaktních pracovišť okresu Karviná. Tabulka 3.12 Věková struktura evidovaných UoZ věkové skupiny absolutně v % absolutně v % absolutně v % do 19 let 608 3, , , let , , , let , , , let , , , let , , ,6 60 a více let , , ,0 celkem , , ,0 Nejvyšší počet uchazečů je nadále ve věku let, a to osob, což představuje 29,6 % všech evidovaných UoZ. Poté následuje skupina uchazečů ve věku let, která tvoří 23,2 % uchazečů. Meziročně došlo k největšímu poklesu u skupiny uchazečů ve věku let o 486 osob, tj. o 13,3 %. Jediná skupina uchazečů, ve které byl meziroční nárůst, byli uchazeči ve věku 60 a více let ve výši 161 osob, tj. 14,6 %. Již delší dobu je pozorován trend postupného růstu počtu UoZ ve věku 60 a více let, kdy v roce 2005 byl tento počet ve výši 458 UoZ při celkovém počtu UoZ v evidenci ÚP. Během 11 let došlo ve sledovaném období k nárůstu o 808 osob, tj. o 176,4 %. Vývoj podílu uchazečů v desetiletých věkových cyklech k let s vyznačením popisků dvou nejrozkolísanějších a současně nejvíce ohrožených věkových skupin na trhu práce je zachycen v grafu 3.8. Graf 3.8 Podíly jednotlivých věkových skupin v desetiletých cyklech k let s popisky dvou skupin 32

37 Dvě podílem popsané skupiny uchazečů (kategorie ve věku let a 50 a více let) zaznamenávaly do roku 2007 největší výkyvy. Do roku 2005 podíl uchazečů ve věku let převyšoval podíl uchazečů ve věkové kategorii 50 a více let a měl klesající tendenci, oproti kategorii 50 a více let, která rostla. V roce 2005 došlo k protnutí těchto dvou vývojových linek a podíl těchto dvou skupin se začal měnit. Od roku 2006 začíná podíl uchazečů ve věkové kategorii 50 a více let převyšovat podíl uchazečů ve věku let a tento trend tzv. rozevírajících se nůžek pokračuje až do současnosti, přičemž od roku 2014 dochází k růstu rozdílu podílů těchto dvou sledovaných kategorií. Vývoj u ostatních skupin uchazečů zůstává opět stabilizovaný STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ PODLE DÉLKY EVIDENCE S poklesem celkového počtu nezaměstnaných osob došlo meziročně k poklesu počtu UoZ téměř ve všech kategoriích podle délky evidence, k nárůstu došlo pouze v kategorii 6 9 měsíců. Nadále převažovali uchazeči evidovaní déle než 2 roky (6 823 osob). Spolu s evidovanými měsíců (2 702 osob) dosahovali společně podíl 52,5 %. Naopak nejnižší počet ve výši osob s podílem ve výši 6 % zaznamenali uchazeči evidovaní 9-12 měsíců. Tabulka 3.13 Uchazeči o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti délka evidence rozdíl absolutně v % absolutně v % absolutně v % 2016/2015 do 3 měsíců , , , měsíců , , , měsíců , , , měsíců , , , měsíců , , ,9-113 nad 24 měsíců , , ,6-870 celkem , , , Graf 3.9 Délka nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání k

38 V absolutním počtu meziročně nejvíce klesl počet uchazečů v kategorii nad 24 měsíců, a to o 870 osob, tj. o 11,3 %. Z hlediska podílu nejvíce klesl počet UoZ s délkou evidence 9 12 měsíců, a to o 17,3 %. Výše uvedené skutečnosti je možno vidět v tabulce 3.13 a grafu 3.9, v příloze č. 7 je tato struktura UoZ k uvedena podle jednotlivých kontaktních pracovišť okresu Karviná. V tabulce 3.14 je uvedena časová řada údajů v kategorii tzv. dlouhodobě evidovaných uchazečů (nad 12 měsíců) o počtech a jejich podílu na celkovém stavu uchazečů o zaměstnání k v posledních 6 letech s vyčleněním skupiny žen. Tabulka 3.14 Počet a podíl UoZ evidovaných 12 a více měsíců uchazeči dlouhodobě evidovaní (DE) stav k let (12 a více měsíců) počet celkem z toho ženy meziroční nárůst-pokles celkem meziroční nárůst-pokles žen podíl DE celkem v % 47,9 45,0 51,1 55,8 53,9 52,5 podíl DE žen v % 50,1 46,9 52,3 56,1 55,1 53,0 Počet UoZ v kategorii dlouhodobě nezaměstnaných během roku 2016 klesl o 983 (-9,4 %). Jedním z důvodů byla stále vyšší poptávka zaměstnavatelů po pracovní síle. K tak bylo v evidenci okresu Karviná celkem dlouhodobě nezaměstnaných, tj. 52,5 % takovýchto osob. Oproti předchozím dvou let došlo i k poklesu podílu. V rámci ČR dosáhl podíl uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců výše 37,8 % v počtu osob a v rámci MSK osob, tj. 46,3 %. Průměrná délka evidence uchazeče dosahovala ke dni v rámci okresu celkem dnů, což bylo o 30 dnů, tj. o 3 %, více než před rokem a můžeme vidět, že má tato hodnota v posledních letech rostoucí trend viz graf Průměrná délka evidence žen byla o 51 dnů nižší a dosahovala 981 dnů. Ve srovnání s krajským průměrem byla délka evidence v okrese o 115 dnů, tj. o 12,5 % vyšší a ve srovnání s ČR byla vyšší o 347 dnů, tj. o 50,7 %. Graf 3.10 Průměrná délka evidence v letech

39 3.4.5 STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ PODLE VÝŠE NÁROKU NA PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI V tabulce 3.15 je zachycena průměrná výše nároku na podporu v nezaměstnanosti (PvN). V průběhu roku 2016 dosahovala tato částka vyšších hodnot než v roce Růst výše PvN mohl být ovlivněn hromadným propouštěním u a.s. OKD, ale také růstem nejen minimální mzdy. Průměrná měsíční výše PvN činila ve 4. čtvrtletí Kč, což bylo meziročně o 413 Kč více. Tabulka 3.15 Průměrná výše nároku na PvN na konci jednotlivých čtvrtletí let rok I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí rozdíl 2016/ V následující tabulce 3.16 je uveden přehled o podílu uchazečů podle výše nároku na podporu v nezaměstnanosti zařazeného do jednotlivých skupin včetně celkového počtu osob s nárokem na PvN k v letech Tabulka 3.16 Podíl UoZ podle výše měsíčního nároku na PvN výše měsíčního nároku na PvN podíl uchazečů podle výše nároku na PvN k datu v % /2015 do Kč 0,9 0,8 0,5 0,4 0,6 0,2-0, Kč 3,9 4,4 3,3 3,7 4,0 2,3-1, Kč 25,7 24,5 15,8 26,4 22,8 20,5-2, Kč 16,5 18,0 22,3 16,4 14,7 11,4-3, Kč 13,9 12,3 11,8 11,8 11,7 15,6 +3, Kč 12,4 8,7 9,4 9,6 10,8 10,2-0, Kč 8,9 7,0 7,1 8,5 8,8 9,0 +0, Kč 5,8 6,0 6,5 7,2 6,6 7,8 +1, Kč 4,0 4,1 5,6 4,5 5,4 5,3-0, Kč 2,7 2,9 4,2 3,2 3,5 4,9 +1, Kč 1,7 3,2 3,0 2,1 3,3 2,6-0, a více Kč 3,8 8,1 10,5 6,0 7,8 10,1 +2,3 celkem osob s PvN Meziroční pokles podílu zaznamenalo 7 skupin uchazečů s nárokem na PvN. Nejvyšší přírůstek ve výši 3,9 % zaznamenala skupina uchazečů s nárokem na PvN ve výši Kč. K pobíralo PvN celkem UoZ, tj. 15,7 % z celkového počtu UoZ. Oproti prosinci 2015 je to o 144 osob, tj. o 5,3 % více. Ve srovnání s celorepublikovým podílem (27 %) byl v okrese Karviná podíl osob s nárokem na PvN na celkové nezaměstnanosti o 11,3 % nižší. Tuto situaci způsobuje především vysoký podíl dlouhodobě evidovaných UoZ v registru KoP Karviná, kteří již nemají na PvN nárok. 35

40 Nejvyšší podíl UoZ (20,5 %) v nároku na PvN byl zaznamenán u výše podpory od Kč. Můžeme vidět, že dochází k nárůstu podílu u výše podpory Kč a více ABSOLVENTI ŠKOL A MLADISTVÍ Pro účely statistiky považujeme za absolventy UoZ do dvou let po úspěšném ukončení studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole). Ke dni bylo u KoP Karviná evidováno celkem 441 absolventů škol a 167 mladistvých po základní škole (ZŠ), tj. celkem 608 absolventů škol a mladistvých po ZŠ. Tento počet byl ve sledovaném období nejnižší od roku 2004, kdy došlo ke změně definice studenta a můžeme tento ukazatel brát jako vypovídající. Meziročně se jejich celkový počet snížil o 154 osob. Podílové zastoupení nezaměstnaných absolventů a mladistvých na celkovém stavu evidovaných UoZ v okrese Karviná meziročně pokleslo o 0,5 procentního bodu na 3,4 %. K evidovalo kontaktní pracoviště 424 vhodných volných pracovních míst pro absolventy škol, což představovalo cca 1,4 absolventů na 1 volné pracovní místo (k bylo v nabídce 331 volných pracovních míst, tj. 2,3 absolventů na 1 volné pracovní místo). Měsíční stavy absolventů škol a mladistvých v letech jsou zaznamenány v grafu č Graf 3.11 Měsíční stavy absolventů a mladistvých po ZŠ let Poslední údaje o kvalifikační struktuře nezaměstnaných absolventů škol z hlediska oficiálních statistik GŘ ÚP ČR jsou k dispozici k datu K tomuto datu bylo v rámci okresu Karviná vykázáno 599 absolventů škol, z toho 290 dívek a 309 chlapců. 436 osob, tj. 72,8 %, nikdy nepracovalo. 36

41 Dále bylo evidováno 144 mladistvých po ZŠ, z toho 69 dívek. V tabulce 3.17 je uveden přehled nejčetněji se vyskytujících počtu nezaměstnaných absolventů v oborech vzdělání k datu (15 a více osob) bez ohledu na stupeň vzdělání. Tabulka 3.17 Nejvyšší počty absolventů v oborech vzdělání k v evidenci ÚP KKOV název oboru vzdělání celkem 6551 E, H Kuchař - číšník, Stravovací a ubytovací služby R, T Ekonomika a management, Ekonomika podnikání v obchodě a službách L, M Mechanik elektrotechnik, R, T Hospodářská politika a správa M Obchodní akademie, Ekonomika a podnikání E, H Prodavač, Prodavačské práce H Kadeřník E, H Strojní mechanik H Automechanik M Informační technologie M, N Hotelnictví, Cestovní ruch M, N Sociální činnost 15 Ve všech typech vzdělávacích zařízení v okrese se ve školním roce 2016/2017 připravovalo od září 2016 celkem žáků a studentů. Příprava na budoucí povolání probíhala u učňů a studentů. Dalších žáků plnilo povinnou školní docházku, na níž se podílelo také 721 studentů víceletých gymnázií. Z toho vyplývá, že na základních školách vč. speciálních tříd bylo žáků, tj. o 337 více než před rokem. Uvedené skutečnosti v časové řadě pěti let jsou uvedeny v tabulce V počtu osob ve vzdělávacích zařízeních není zahrnuto 131 žáků v jednoletých a dvouletých praktických školách, které neposkytují odborné vzdělání a statisticky se sledují ve skupině osob bez kvalifikace (C), tj. se základním a nižším vzděláním. Tabulka 3.18 Počty žáků a studentů ve školských zařízeních v okrese Karviná školní rok 2012/ / / / /17 16/17-15/16 ZŠ včetně speciálních tříd z toho gymnázia-povinná škol. doch učni a studenti celkem žáci a studenti Ve srovnání s předchozím školním rokem se snížil celkový počet žáků a studentů na všech typech škol o 155 osob. Během jedenácti let došlo k celkovému poklesu počtu žáků a studentů na všech typech škol o osob, tj. o 26,3 %. Největší pokles byl podílově zaznamenán u vyučených studentů ve výši 48,9 %, tj osob. Vše možno vidět v příloze č. 8. Počet obyvatel okresu Karviná klesl ve sledovaném období jedenácti let o 8,1 %, tj. o osob. 37

42 Do prvních tříd základních škol nastoupilo v tomto školním roce žáků, což bylo o 129 dětí, tj. 5,2 % více než před rokem. Povinnou školní docházku by mělo v tomto typu škol ukončit žáků, což je o 31 žáků 9. tříd více než před rokem. V roce 2016 by mělo ukončit přípravu na budoucí povolání ve vzdělávacích zařízeních okresu zajišťujících střední, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání celkem osob, což je o 405 učňů a studentů méně než před rokem. V tabulce 3.19 jsou uvedeny počty osob (200 a více) v učebních a studijních oborech bez ohledu na stupeň vzdělání. Tabulka 3.19 Obory s nejvyššími počty studujících ve školním roce 2016/17 KKOV název oboru počet studujících 7941 K Gymnázium* R, T, V Ekonomika a management M Informační technologie M, N Hotelnictví, Gastronomie a hotelnictví L, M Mechanik elektrotechnik, Elektrotechnika E, H Stravovací a ubytovací služby, Kuchař - číšník M Obchodní akademie R, T Hospodářská politika a správa, Veřejná ekonomika a správa M Bezpečnostně právní činnost M, H Zdravotnický asistent M Stavebnictví E, H Strojírenské práce, Strojní mechanik R Gastronomie, hotelnictví a turismus H Mechanik opravář motorových vozidel E, M Pečovatelské služby 201 *včetně osmiletých povinná školní docházka V tabulce 3.20 je zachycen přehled s obory vzdělání bez ohledu na stupeň vzdělání, v nichž by mělo v tomto školním roce ukončit přípravu na budoucí povolání nejvíce osob (100 a více osob). Tabulka 3.20 Obory vzdělání s nejvyššími počty vycházejících v roce 2017 KKOV název oboru počet vycházejících 7941 K Gymnázium R, T, V Ekonomika a management R, T Hospodářská politika a správa, Veřejná ekonomika a správa M Informační technologie E, H Stravovací a ubytovací služby, Kuchař - číšník M, N Hotelnictví, Gastronomie a hotelnictví L, M Mechanik elektrotechnik, Elektrotechnika

43 3.4.7 OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (OZP) K nejvíce ohroženým skupinám na trhu práce v karvinském okrese patří dlouhodobě zejména osoby se zdravotním postižením. Ke dni bylo v evidenci KoP Karviná celkem OZP. Celkový počet OZP v okrese Karviná byl ve sledovaném období ze všech okresů ČR třetí nejvyšší za okresy Praha a Ostrava město. Přehled této skupiny osob a jejich další členění je uveden v tabulce Tabulka 3.21 Vývoj počtu a podílu UoZ se zdravotním postižením ukazatel stav k datu rozdíl 2016/ absolutně v % osoby se ZP počet ,3 podíl OZP na celkovém počtu UoZ podíl % 10,4 11,0 11,2 +0,8 x z toho III. stupeň invalidity počet ,0 podíl % 0,1 0,1 0,1 0,0 x z toho I. a II. stupeň invalidity počet ,4 podíl % 90,5 89,9 88,5-2,0 x počet ,4 z toho osoba zdravotně znevýhodněná podíl % 9,4 10,0 11,4 +2,0 x Meziročně se počet OZP snížil o 6 osob, což představovalo pokles o 0,3 %. Na počtu OZP se nejvyšší měrou podílelo především osob I. a II. stupně invalidity, kteří tvořili 88,5 % všech OZP. Jejich stav meziročně klesl o 45 osob, tj. o 2,4 %. Meziroční přírůstek zaznamenala skupina osob zdravotně znevýhodněných ve výši 39 osob, tj. o 20,4 % osob se zdravotním postižením se podílelo na celkovém stavu uchazečů 11,2 %, což bylo o 0,8 % více než před rokem. Z hlediska absolutního počtu na jednotlivých kontaktních pracovištích bylo nejvíce těchto osob evidováno na KoP Havířov ve výši 704 osob, tj. 10,9 % z celkového počtu UoZ tohoto KoP. Přehled OZP v evidenci dle jednotlivých kontaktních pracovišť je uveden v tabulce Tabulka 3.22 Počty OZP podle stupně invalidity u jednotlivých KoP k KoP OZP - zdravotně znevýhodněné OZP - I. a II. stupeň invalidity OZP - III. stupeň invalidity osoby se zdravotním postižením celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem Karviná Havířov Orlová Bohumín Č. Těšín celkem Zaměstnavatelé prostřednictvím úřadu práce k poptávali 205 volných pracovních míst vhodných pro osoby se zdravotním postižením, což představovalo necelých 10 osob se zdravotním postižením na 1 volné pracovní místo (k bylo v nabídce 226 volných pracovních míst, tj. 9 OZP na 1 volné pracovní místo). V celém sledovaném roce byly měsíční počty nad dvou tisícovou hranici. 39

44 Od roku 2011 měl vývoj počtu OZP klesající tendenci až do roku 2013 a od roku 2014 se počet osob se zdravotním postižením neustále mírně zvyšuje. Měsíční stavy OZP v letech jsou zaznamenány v grafu č Nabídka volných míst a tím i uplatnitelnost těchto osob se zvýšila, ale obsazení není vůbec snadné, jelikož uchazeči OZP se svým handicapem danou profesi hůře zvládají. V mnoha případech je to zapříčiněno kombinací více chorob, ale rovněž vyšším věkem, nižším stupněm vzdělání a tím, že svou profesi nemohou vykonávat v plném rozsahu. Vzhledem k této skutečnosti se stávají dlouhodobě nezaměstnanými nebo se velmi často jedná o opakovanou evidenci. Graf 3.12 Měsíční vývoj počtu uchazečů o zaměstnání OZP v letech

45 4 CIZINCI NA TRHU PRÁCE Dne 24. června 2014 nabyl účinnost zákon č. 101/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Postup při zaměstnávání cizinců se zjednodušil, jak pro cizince, tak pro zaměstnavatele. Cizinec nově žádá o zaměstnaneckou kartu na zastupitelských úřadech nebo na MV ČR (odbor azylové a migrační politiky). Zaměstnanecká karta má duální charakter, to znamená, že držitele opravňuje dlouhodobě pobývat na území ČR za účelem zaměstnání a zároveň vykonávat práci na pracovní pozici, pro kterou byla karta vydána. Úřady práce provádí v těchto případech pouze test trhu práce. Povolení k zaměstnání mohou úřady práce i nadále vydat cizinci pouze v těchto případech: 89 odst. 2 a 4 ZoZ, dále podle 92, 95, 96 a 97 ZoZ. Z důvodu změny informačního systému jsou data v této kapitole dopočítávána ručně, proto je jejich vypovídací schopnost pouze orientační. K pracovalo v karvinském okrese celkem občanů EU/EHP, Švýcarska nebo jejich rodinných příslušníků a cizinců (cizincem se z hlediska zákona o zaměstnanosti rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, občanem EU/EHP a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem). Základní statistické informace o počtech zaměstnaných cizích státních příslušníků jsou uvedeny v tabulce 4.1. Tabulka č. 4.1 Zaměstnávání zahraničních zaměstnanců v okrese Karviná stav k datu rozdíl ukazatel absolutně v % platná povolení k zaměstnání pro cizince ,0 evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP, Švýcarska evidovaní cizinci dle 98 ZoZ + rodinní přísl. občanů EU ze třetích zemí , ,5 cizinecké karty (zaměstnanecké a modré karty) ,7 celkem ,7 Meziročně se počet zaměstnaných cizích státních příslušníků zvýšil o 188 osob, tj. o 3,7 %. Největší část zaměstnaných cizích státních příslušníků v okrese zaujímali v počtu osob občané EU/EHP, Švýcarska, kde meziročně došlo k nárůstu o 149 osob. V grafu 4.1 je zachycen vývoj cizinců a zaměstnanců na platná povolení, informační a zaměstnanecké karty od roku Je patrné, že během posledních 3 let roste počet osob téměř u všech kategorií, mimo povolení k zaměstnání. Níže jsou dále detailněji popsány jednotlivé skupiny zahraničních zaměstnanců. 41

46 Graf 4.1 Vývoj zaměstnanosti cizinců a zaměstnanců na povolení, informační a zaměstnanecké karty v okrese Karviná k v letech V kategorii cizinců s pracovním povolením došlo k úbytku o 3 osoby, tj. o 50 %. Tyto úbytky vznikly v souvislosti se zavedením zaměstnaneckých karet, které v sobě zahrnují i povolení k pobytu. Přehled o počtu vydaných zaměstnaneckých karet podle jednotlivých států je uveden v tabulce 4.2. Největší zastoupení cizinců bylo z Koreje a Ukrajiny. Tabulka 4.2 Počet vydaných zaměstnaneckých karet v členění podle státní příslušnosti stát stav k datu rozdíl 12/ / Korejská republika Ukrajina Čína Makedonie Indie Venezuela celkem V kategorii cizinců, kteří zde pracují na pracovní povolení nebo zaměstnaneckou kartu se nejčetněji vyskytovaly profese řídících pracovníků v průmyslové výrobě (14), lékařů specialistů (5), zubních lékařů (4), strojírenských techniků (4) a řídících pracovníků v oblasti lidských zdrojů (3). Počet zahraničních zaměstnanců, kteří zde byli evidováni na informačních kartách podle ustanovení 98 včetně rodinných příslušníků ze třetích zemí, byl v počtu 167 a zvýšil se meziročně o 36 osob. Nejvíce jich bylo jako již několik let z Vietnamu a Ukrajiny. 42