PRŮVODCE KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA STUDIJNÍHO PROGRAMU SOCIÁLNÍ POLITIKA A SOCIÁLNÍ PRÁCE NA FVP SU V OPAVĚ

Transkript

1 PRŮVODCE KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA STUDIJNÍHO PROGRAMU SOCIÁLNÍ POLITIKA A SOCIÁLNÍ PRÁCE NA SU V OPAVĚ

2 Úvodem Vítáme Vás na Fakultě veřejných politik Slezské univerzity, kam jste byli přijati do bakalářského studijního programu oboru Veřejná správa a sociální politika, a to do kombinované formy studia. V této formě studia jsou studenti méně často v kontaktu s vyučujícími i spolužáky ve srovnání se studenty prezenční formy. Během studia však potřebují informace, aby studium řádně zvládali. Základním zdrojem informací o studiu, škole i organizaci studia jsou webové stránky Zde můžete najít podstatné informace, základní dokumenty, směrnice, rozvrhy, učební texty v elektronické podobě apod. ale i zkušenosti studentů, pozvánky na akce. V tomto průvodci jsou vybrány některé důležité informace, které jsou pro vaše studium nezbytné, a měli byste se s nimi seznámit. Základní informace o studiu na Slezské univezitě v Opavě Předpisy související se studiem Upozorňujeme studenty, že v průběhu svého studia jsou povinni řídit se platnými předpisy, zejména: - Zákonem č. /998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) - Studijním a zkušebním řádem Slezské univerzity v Opavě - Stipendijním řádem Slezské univerzity v Opavě Fakulty veřejných politik v Opavě - Směrnicí rektora o poplatcích spojených se studiem - Disciplinárním řádem Slezské univerzity v Opavě a Fakulty veřejných politiky v Opavě. Aktuální změny znění vnitřních předpisů Slezské univerzity v Opavě jsou k dispozici na webové stránce Následující text přináší výběr podstatných informací ze Studijního a zkušeního řádu Slezské univerzity v Opavě. Úvodní ustanovení () Studijní a zkušební řád Slezské univerzity v Opavě (dále jen řád ) je vnitřním předpisem Slezské univerzity v Opavě (dále jen univerzita") podle 7 odst. I písm. t) zákona č. /998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon"). () Řád upravuje pravidla studia v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných univerzitou spolu s vysokoškolským ústavem a pravidla studia v akreditovaných bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných jejími fakultami. Studium v akreditovaných doktorských studijních programech uskutečňovaných fakultami je realizováno na základě vnitřních předpisů fakult. () Podmínky celoživotního vzdělávání stanoví Pravidla studia v programech

3 celoživotního vzdělávání univerzity. (4) V případě, že studijní program je uskutečňován univerzitou spolu s vysokoškolským útavem, vykonává působnost děkana ředitel vysokoškolského ústavu a fakultou se rozumí vysokoškolský ústav, pokud není tímto řádem stanoveno jinak. (5) Na jednotlivých fakultách může být tento řád upřesněn vnitřním předpisem nebo vnitřní normoupouze v případech v tomto řádu stanovených. Student () Studentem se stává uchazeč přijatý ke studiu podle 48 až 50 zákona dnem zápisu do studia. () )Při prvním zápisu do studia v akreditovaném studijním programu skládá student imatrikulační slib v platném znění podle přílohy Statutu univerzity způsobem stanoveným děkanem. Akademický rok () Akademický rok trvá měsíců, člení se na dva semestry (zimní a letní) a jeho začátek stanoví rektor. () Každý semestr se člení na období výuky, zkušební období a období prázdnin. () V době hlavních prázdnin lze konat zejména kurzy vyplývající ze studijních programů a odborné praxe. Volný čas studentů však nesmí být těm ito činnostmi zkrácen na méně než čtyři týdny. (4) Termíny událostí uvedených v odstavcích až určuje harmonogram akademického roku univerzity stanovený rektorem a jsou závazné pro studenty všech forem studia. Období výuky kombinovaného studia může probíhat i mimo období určené tímto harmonogramem, pokud to stanoví děkan svým rozhodnutím. (5) Další termíny průběhu akadem ického roku, které nejsou uvedeny v odstavcích až 4, mohou být stanoven y pokynem děkana. Studijní program () Seznam akreditovaných studijních programů včetně členěni na studijní obory, formy studia, standardní doby studia, jazyka studia a udělovaných akademických titulů, je zveřejněn na úřední desce univerzity a je průběžně aktualizován. () Univerzita může uskutečňovat akreditovaný studijní program také ve spolupr áci s jinou vysokou školou nebo jinou právnickou osobou, a to v souladu s příslušnými ustanoveními zákona, platnou akreditací a dohodou zúčastněných institucí. () Studijní program může být uskutečňován některou z těchto forem: a) prezenční; b) distanční; c) kombinovanou - stanovení podílu distanční a prezenční části studia určuje akreditační materiál příslu šného studijního programu. (4) Každý studijní program má stanovenou standardní a maximální dobu studia.

4 Standardní doba studia je stanovena v rozhodnutí o akreditaci v souladu se zákonem, maximální doba studia je o dva akademické roky delší než standardní doba studia v příslušném studijním programu. Pokud standardní doba studia zvětšená o dva roky vyprší v průběhu posledních tří měsíců akademického roku, prodlužuje se maximální doba studia do konce tohoto akademického roku. (5) Do maximální doby studia se započítává doba studia v předchozích studijních programech v případě přestupu. (6) Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do maximáln í doby studia. (7) Do doby studia se nezapočítává období, kdy bylo studium přerušeno. Studijní plán () Studijní plán akreditovaného studijního programu, studijního oboru stanovuje v souladu s platnou akreditací časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů (dále jen předmět"), formu a jazyk jejich studia a formu a jazyk kontroly studia. () Obsah studijního plánu tvoří seznam jednotlivých předmětů výuky, které mohou mít status: a) Povinných - předměty s přidělenými kredity typu A, jejich absolvování je nutné pro absolvování určité etapy studia nebo celkového studia; b) Povinně volitelných - předměty s přidělenými kredity typu B, student musí předměty absolvovat: ve stanovené skladbě nebo podle studijních plánů v dané skupině; volitelných - předměty s přidělenými kredity typu C, student si volí libovolně v rámci studijních programů stejného typu. () Standardní vzorový studijní plán představuje doporučený rozpis předmětů, jejich časovou a obsahovou posloupnost a způsob kontroly výsledků v těchto předmětech. Kreditní systém, kreditní ohodnocení předmětů () Studium v rámci akreditovaných bakalářských a magisterských studijních programů je uskutečňováno na základě kreditního systému studia. () Kreditní systém vychází z principů Evroeského systému převodu kreditů (European Credit Transfer System), (dále jen ECTS"), standardní tempo studia stanovuje splnění 0 kreditů za semestr, 60 kreditů za akademický rok. V průběhu studia musí student získat počet kreditů rovný alespoň šedesátinásobku standardní doby studia ve skladbě dané studijním programem a studijním plánem studijního oboru. () Studium může rovněž probíhat ve výjimečných případech podle individuálního studijního plánu podle čl. 5 odst. 5. Na studium podle individuálního studijního plánu se vztahuje kreditní systém a další ustanovení tohoto řádu. (4) Každý předmět uvedený ve studijním programu má přidělen určitý počet kreditů, který vyjadřuje míru studijní zátěže studenta při jeho studiu. Kredit představuje /60 průměrné studijní zátěže během akademického roku. Tentýž

5 předmět má stejné kreditní ohodnocení pro všechny studenty bez ohledu na status předmětu. Status předmětu je dán jeho zařazením ve studijním programu a může být pro různé studijní obory odlišný. (5) Student získává kredity za předmět až po splnění všech stanovených podmínek. U předmětů zakončených pouze zápočtem získává kredity po splnění zápočtu, u předmětů zakončených zápočtem i zkouškou nebo jen zkouškou až po složení této zkoušky s výsledkem alespoň E" (dostatečně/sufficient, číselná hodnota ). Předmět musí student absolvovat v tom akademickém roce, ve kterém si jej zapsal ve svém osobním studijním plánu, a to nejpozději do termínu daného harmonogramem příslušného akademického roku. (6) Za daný předmět může student v daném studijním programu získat kredity pouze jednou. Výjimkou je zisk kreditů za předmět Tělesná výchova a za případné další předměty určené ve studijním programu. Formy vzdělávací činnosti () Základními formami organizované vzdělávací činnosti jsou přednášky, cvičeni, semináře, exkurze, praxe, kurzy, laboratoře, tvůrčí dílny, plenéry, projekty a tutoriály. Organizované formy vzdělávací činnosti doplňují konzultace a samostatné studium. () V přednáškách se studenti seznamují se základními poznatky a metodami příslušného vědního oboru, uvádějí se do samostatného studia a připravují se k aplikaci přednášené látky v praxi. () Ve cvičeních si studenti upevňují a prohlubují vědomosti získané z přednášek a samostatného studia a aplikují teoretické poznatky. (4) V seminářích se za aktivní účasti studentů teoreticky a metodicky rozvíjejí a prohlubují poznatky předmětů. (5) Exkurze slouží zejména k tomu, aby si studenti v reálných objektech ověřovali teoretické vědomo sti získané výukou některých předmětů a seznamovali se s metodami práce v praktickém životě. Jsou organizovány v rámci výuky jednotlivých předmětů nebo blokově. (6) Praxe slouží k upevňování a rozšiřování vědomostí a dovedností získaných studiem na základě práce studenta na odpovídajícím pracovišti. Způsob jejich organizace, zajištění a provádění může být stanoven pokynem děkana. (7) Kurzy slouží k praktickému upevňování dovedností a vědomostí studenta. (8) Konzultace pomáhají studentům při samostatném studiu. Jejich poskytování je podmíněno aktivní účastí studenta v ostatních formách vzdělávací činnosti. Při konzultacích jsou studenti usměrňováni v obsahu a metodách studia, metodice výzkumné a vývojové, odborné, umělecké a jiné činnosti. Konzultace mohou být individuální nebo skupinové. Konzultacemi se mohou nahradit i některé fonny a části vzdělávací činnosti, zejména v kombinované formě studia. (9) V laboratořích, tvůrčích dílnách a plenérech učitel individuálním přístupem ke studentům urychluje a usnadňuje tvůrčí i technické postupy při zvládáni jednotlivých tvůrčích zadání v profesionálně vybaveném prostředí.

6 (0) V rámci projektů student pod vedením vyučujícího získává vlastní zkušenosti při realizaci cílených dokumentárních projektů, v kontaktu s vedoucími učiteli a ostatními studenty konfrontuje různé přístupy k tématu, v mezilidské komunikaci a dalších dovednostech. () Tutoriál je prezenční formou vzdělávací činnosti distanční a kombinované formy studia. () Účast studentů na přednáškách je doporučená. Účast na ostatních formách organizované vzdělávací činnosti je povinná. Rozsah povinné výuky, který stanoví vedoucí příslušného ústavu, katedry, institutu nebo jiného pracoviště, vyplývá z požadavků na kontrolu studia příslušného předmětu. () Studentovi, který se z vážných důvodů nemohl povinné formy vzdělávací činnosti zúčastnit, může vyučující určit náhradní způsob splnění studijních povinností. (4) Vyučující každého předmětu zveřejní še souhlasem vedoucího příslušného ústavu, katedry, institutu nebo jiného pracoviště nejpozději v prvním týdnu výuky v semestru program předmětu, který je v souladu s akreditovaným sylabem předmětu a obsahuje zejména: a) anotaci předmětu s rozsahem týdenní hodinové výuky, způsobem ukončení předmětu a kreditním ohodnocením; b) požadavky na studenta v průběhu semestru; c) podmínky pro udělení zápočtu a rámcové podmínky a charakteristiku konání zkoušky; d) seznam literatury k samostatnému studiu. Tímto způsobem vyhlášené podmínky pro udělení zápočtu a konání zkoušky nelze v průběhu semestru měnit. Student je povinen se s nimi seznámit a řídit se jimi. Kontrola studia () Základními formami kontroly studia jsou zápočet, zkouška, souborná zkouška, klauzurní zkouška, státní závěrečná zkouška. Při kontrole studia je student povinen se prokázat platným průkazem studenta opatřeným aktuální fotografií. () V průběhu semestru mohou vyučující uskutečňovat průběžnou kontrolu studia dalšími formami kontroly, které jsou zveřejněny podle čl. 8 odst. 4. () Údaje o výsledku kontroly studia vkládá příslušný vyučující do 5 dnů od provedení kontroly do studijního informačního systému. Údaje lze zapsat rovněž do výkazu o studiu (tzv. index"). V případě, že student vyžaduje provedení zápisu do výkazu o studiu, je vyučující povinen jeho žádosti vyhovět, nejdéle však do 60 dnů ode dne kontroly studia. (4) Evidenci studijních výsledků studenta vede příslušné studijní oddělení, nebo jiné pracovi ště, které vede studijní agendu studenta. (5) Odpovědní zaměstnanci fakulty (katedry, ústavu, institutu nebo jiného pracoviště) jsou povinni v rámci studia a při jeho průběžné kontrole využívat jednotný studijní informační systém a v jeho rámci jednotné studentské ové

7 účty, dodržovat přesně a důsledně pravidla jednotného studijního informačního systému, zejména pravidla o studijních programech, kreditním systému a výsledcích kontroly studia a postupovat podle pokynů rektora, nebo děkana. (6) Studenti jsou povinni v rámci studia a při jeho průběžné kontrole využívat jednotný studijní informační systém a v jeho rámci jednotné studentské ové účty. (7) V předmětu, pro který je studijním plánem předepsán zápočet i zkouška, je získání zápočtu nezbytnou podmínkou ke konáni zkoušky. (8) V případě písemné formy kontroly studia má student právo prohlédnout si opravenou práci nejpozději do 0 dnů ode dne kontroly studia. (9) K prokázání výsledků studia je rozhodující tištěný výstup ze studijního informačního systému. Tento výstup, potvrzený příslušným studijním oddělením, nebo jiným pracovištěm, které vede studijní agendu studenta, je ve smyslu 57 odst. zákona považován za výkaz o studiu. Zápočet () Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání zveřejní vyučující každého předmětu v souladu s čl. 8 odst. 4. Zkouška () Zkouškou se prověřují vědomosti studenta z příslušného předmětu a jeho schopnost uplatňovat poznatky získané studiem. Forma zkoušky může být ústní, písemná, praktická nebo kombinovaná. Rámcové podmínky a charakteristiku konání zkoušky zveřejní vyučující každého předmětu v souladu s čl. 8 odst. 4. () Vedoucí ústavu, katedry, institutu nebo jiného pracoviště koordinuje termíny zkoušek a způsob jejich zveřejnění. () Zkoušky a opravné zkoušky se konají zpravidla ve zkušebním období stanoveném harmonogramem daného akademického roku. Po dohodě se zkoušejícím lze skládat zkoušky a opravné zkoušky i mimo toto období, nejpozději však do mezního termínu určeného harmonogramem příslušného akademického roku. Zkoušející stanoví nejpozději dva týdny před začátkem zkušebního období termíny pro konání zkoušek a opravných zkoušek. Počet a rozložení musí být adekvátní počtu zkoušených studentů. Zkoušku skládající se z více částí koná student zpravidla v jednom dni. (4) Výsledek zkoušky klasifikuje zkoušející podle klasifikační stupnice ECTS: Stupeň ECTS Slovní vyjádření Číselné vyjádření A Výborně/Excellent l B Velmi dobře/very good,5 c Dobře/Good D Uspokojivě/Satisfactory,5 E Dostatečně/Sufficient 5

8 F Nedostatečně/Unsatisfactory 4 (5) V termínu stanoveném podle čl. 9 odst. vkládá zkoušející údaje o výsledku zkoušky do studijního informačního systému. S výjimkou klasifikace F" (Nedostatečně /Unsatisfactory, číselné vyjádření 4) může zapsat výsledek zkoušky rovněž do výkazu o studiu, klasifikaci vyjádří jak stupněm ECTS, tak i číselně, připojí datum zkoušky a podpis. (6) Pokud student u zkoušky nevyhověl, má právo na konání opravné zkoušky. (7) Pravidla pro opakované zapsání předmětu jsou stanovena v čl.. (8) Student, který nevykoná zkoušku z předmětu zapsaného opakovaně ani v opravném termínu, může požádat děkana o povolení mimořádného termínu zkoušky. Pokud děkan žádosti vyhoví, určí termín konání zkoušky nejpozději do konce měsíce srpna příslušného akademického roku a na základě návrhu příslušného vedoucího ústavu, katedry, institutu nebo jiného pracoviště jmenuje zkušební komisi pro konání zkoušky v mimořádném termínu. Státni závěrečná zkouška () Studium v bakalářském a magisterském studijním programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou. () Součástí státní závěrečné zkoušky u studia v bakalářském studijním programu je obhajoba bakalářské práce. () Státní závěrečné zkoušky se konají v rámci daného akademického roku nejméně ve dvou termínech, konkrétní termíny stanoví děkan na základě návrhu vedoucího ústavu, katedry, institutu nebo jiného pracoviště v souladu s termíny zkušebního období stanovenými harmonogramem akademického roku. (4) Student studijního programu, v rámci kterého studuje jeden studijní obor, může konat státní závěrečnou zkou.šku nebo její část, jestliže splnil tyto podmínky: splnil všechny studijní povinnosti předepsané v příslušném studijním programu, studijním oboru; získal ve stanovené skladbě předmětů předepsané studijním plánem příslušného studijního programu, studijního oboru, alespoň počet kreditů rovný šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia; na zadané téma vypracoval a v určeném termínu odevzdal diplomovou práci, nebo bakalářskou práci, pokud to stanovuje příslušný studijní program. (5) Obsah státní závěrečné zkoušky včetně jejích částí vychází z akreditovaného studijního programu a je zveřejněn příslušným vedoucím ústavu, katedry, institutu nebo jiného pracoviště způsobem, který je přímo přístupný studentům. (6) Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Členy komise u státní závěrečné zkoušky jsou profesoři a docenti, nebo odborníci schválení příslušnou vědeckou radou. Průběh státní závěrečné zkoušky a vyhlášení výsledků jsou veřejné.

9 Zápis do studia () Právo na zapis do studia má uchazeč, kterému bylo sděleno rozhodnutí o přijetí ke studiu, a to pro příslušný akademický rok, do něhož konal přijímací řízení. () Zápis do studia, který je totožný se zápisem do prvního akademického roku, se koná na fakultě, která uskutečňuje příslušný studijní program. Termín stanovuje v souladu s harmonogramem příslušného akademického roku děkan. Uchazeči je sdělen současně s rozhodnutím o přijetí ke studiu. Uchazeč je povinen se k zápisu dostavit osobně. V případech hodných zvláštního zřetele se může dostavit k zápisu jeho zástupce na základě ověřené plné moci. () Nedostaví-li se uchazeč o studium ve stanoveném termínu k zápisu nebo k zápisu v náhradním termínu a do pěti pracovních dnů se neomluví, je toto posuzováno jako skutečnost, že na své právo zápisu do studia rezignuje. Zápis předmětů () Formu a termíny zápisu předmětů do příslušného akademického roku nebo do příslušného semestru stanoví děkan. () Kreditní systém studia umožňuje studentovi volit si svůj osobní studijní plán tak, aby samostatně rozhodl o své studijní zátěži, ovlivnil rozsah a rytmus svébo studia, lépe prohloubil znalosti v daném oboru, případně rozšířil svou specializaci. () Standardní tempo studia, které umožní absolvování příslušného studijního programu ve standardní době studia, předpokládá zapsání předmětů v celkovém kreditním ohodnocení 60 kreditů za akademický rok. (4) Student si při zápisu zapisuje do studijního informačního systému předměty povinné a povinně volitelné a předměty volitelné podle studijnlho plánu přlslušného studijního programu, studijního oboru a formy studia tak, aby v akademickém roce mohl absolvováním zapsaných předmětů získat minimálně 40 kreditů, přičemž do tohoto počtu se nezapočítávají kredity uznané podle čl. odst. za předchozí studium. V posledním akademickém roce před státní závěrečnou zkouškou se dosažení minimálního počtu 40 kreditů nevyžaduje. Přitom je student povinen dodržet svůj osobní studijní plán zvolený předběžným zápisem až na změny, které umožňuje čl. 0 odst.. (5) Student je povinen zapisovat předměty tak, aby dodržel strukturu předmětů danou akreditovaným studijním programem, aby vyhověl podmínkám podmíněnosti, návaznosti a volitelnosti předmětů z hlediska jejich charakteru a zároveň aby dodržel maximálnl dobu studia podle čl. 4 odst. 4. (6) Zápis studentů a případné změny v zapsaných předmětech organizuje příslušné studijní odděleni, nebo ji né pracoviště, které vede studijní agendu studenta. Rozvrh výuky a zařazení studentů do skupin studia () Děkan garantuje včasné zveřejnění rozvrhů včetně jejich stability v průběhu semestru. Nezbytné změny po oficiálním zveřejnění rozvrhu je možné provádět pouze se souhlasem děkana příslušné fakulty. () Rozvrh je sestaven tak, aby umožňoval získání kreditů za absolvované povinné a povinně volitelné předměty při standardním průběhu studia během

10 akademického roku. () Děkan může svým rozhodnutím stanovit zařazení studentů do skupin studia pro jednotlivé formy vzdělávací činnosti, a to na základě písemné žádosti vedoucího příslušného ústavu, katedry, institutu nebo jiného pracoviště, který zabezpečuje příslušný předmět. (4) Student má právo požádat v řádně zdůvodněných případech o změnu zařazení do skupiny studia prostřednictvím příslušného studijního oddělení, nebo jiného pracoviště, které vede studijní agendu studenta. (5) Student má právo výběru vyučujícího v případě, že výuku téhož předmětu zabezpečuje více vyučujících a umožňují to kapacitní a rozvrhové možnosti příslušného předmětu. (6) V případě, že výuku příslušného předmětu zabezpečuje více vyučujících, zveřejňuje tuto skutečnost vedo.ucí příslušného ústavu, katedry, institutu nebo jiného pracoviště nejpozději 5 pracovních dní před termínem přeqběžného zápisu odpovídajícím způsobem tak, aby se s touto skutečností mohli seznámit všichni studenti příslušného studijního programu, studijního oboru. Ukončení studia () Studium se řádně ukončuje podle 55 zákona absolvováním studia v příslušném studijním programu, studijním oboru. Dnem ukončení studia je den, kdy student úspěšně vykonal státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část. () Studium se ukončuje podle 56 odst. písm. a) zákona, pokud student písemně prohlásil, že zanechává studia. Dnem ukončení studia je den, kdy je jeho písemné prohlášení doručeno fakultě. () Studium se ukončuje podle 56 odst. písm. b) zákona nesplněním požadavků vyplývajících z akreditovaného studijního programu podle tohoto řádu v těchto případech: nedostaví-li se student k předběžnému zápisu a jsou splněna ustanovení čl. 0 odst. 5; dnem ukončení studia je den, kdy je studentovi doručeno písemné rozhodnutí děkana o ukončení studia; nedostaví-li se student k zápisu do akademického roku a jsou splněna ustanovení čl. l 8 odst. 8; dnem ukončení studia je den, kdy je studentovi doručeno písemné rozhodnutí děkana o ukončení studia; nezíská-li student absolvováním zapsaných předmětů v prvním roce studia minimální počet 40 kreditů; dnem ukončení studia je den, kdy je studentovi doručeno písemné rozhodnutí děkana o ukončení studia; nezíská-li student absolvováním zapsaných předmětů ve druhém a vyšším roce studia minjmální počet 40 kreditů anebo nezískal kredity za některé opakovaně zapsané předměty; dnem ukončení studia je den, kdy je studentovi doručeno písemné rozhodnutí děkana o ukončení studia; nezíská-li student kredity z opakovaně zapsaného povinného nebo povinně volitelného předmětu ani v mimořádném termínu zkoušky;

11 dnem ukončení studia je den, kdy je studentovi doručeno písemné rozhodnutí děkana o ukončení studia; nezíská- li student kredity z opakovaně zapsaného povinného nebo povinně volitelného předmětu ani v mimořádném termínu zápočtu; dnem ukončení studia je den, kdy je studentovi doručeno písemné rozhodnutí děkana o ukončení studia; nevykoná-li student úspěšně státní závěrečnou zkoušku ani v opravném termínu; dnem ukončení studia je den, kdy je studentovi doručeno písemné rozhodnutí děkana o ukončení studia; nesplní -li student ve stanovené maximální době studia podmínky pro úspěšné absolvování studia; dnem ukončení stud ia je den, kdy je studentovi doručeno písemné rozhodnutí děkana o ukončení studia; nedostaví-li se osoba k opětovnému zápisu do studia a jsou splněna ustanovení čl. 8 odst. 7; dnem ukončení studia je den, kdy je studentovi doručeno písemné rozhodnutí děkana o ukončení studia. Jestliže student požádá o přezkoumání rozhodnutí vydaného děkanem ve věci ukončení studia podle písmen a) až i) ve stanovené lhůtě, pak je dnem ukončení studia den, kdy je studentovi doručeno písemné rozhodnutí rektora o přezkoumání rozhodnutí. (4) Studium se ukončuje podle 56 odst. písm. c) zákona odnětím akreditace studijního programu ; dnem ukončení studia je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva. (5) Studium se ukončuje podle 56 odst. písm. d) zákona zánikem akreditace studijního programu podle 80 odst. 4 zákona; dnem ukončení studia je den, k němuž univerzita oznámila zrušení studijního programu nebo den, ke kterému skončila udělená akreditace. (6) Studium se ukončuje podle 56 odst. l písm. e) zákona vyloučením ze studia podle 65 odst. písm. c) za disciplinární přestupek nebo podle 67 v případě, že byl student přijat ke studiu na základě svého podvodného jednání. Dnem ukončení studia je den, kdy je studentovi doručeno písemné rozhodnutí děkana o ukončení studia. (7) Jestliže student požádá o přezkoumání rozhodnutí vydaného děkanem ve stanovené lhůtě, pak je dnem ukončení studia den, kdy je studentovi doručeno písemné rozhodnutí rektora o přezkoumání rozhodnutí. (8) Student je povinen při ukončení studia vypořádat své závazky vůči univerzitě. Změna formy studia () Student může požádat o změnu formy studia, pokud je příslušný studijní program, studijní obor, akreditován pro různé formy studia. O změně formy studia rozhoduje děkan na základě jemu podané písemné žádosti do 0 dnů ode dne doručení. () Při uznání kreditů za splněné předměty se neuplatňují pravidla uvedená

12 v příslušných ustanoveních čl., kredity za splněné předměty v jiné formě studia jsou uznány bez podání písemné žádosti studenta na základě kladného rozhodnutí děkana dle odstavce I.

13 Podmínky studia Přijímací řízení Uchazeč musí prokázat absolvování středoškolského studia zakončeného maturitní zkouškou a úspěšně vykonat přijímací zkoušku, kterou tvoří:. všeobecný znalostní SCIO test,. splnění podmínek přijímacího řízení SU. Test obecných studijních předpokladů je součástí Národních srovnávacích zkoušek (dále jen NSZ) zabezpečovaných společností Scio, s.r.o. ( a je součástí přijímacího řízení pro bakalářské studijní obory Veřejná správa a sociální politika. Výuka Výuka v kombinované formě probíhá x měsíčně vždy v pátek a je po personální i obsahové stránce shodná s výukou na denní formě studia, liší se pouze hodinovou dotací (výuka v blocích). Studenti mají možnost konzultací s vyučujícím nad rámec výukových povinností. V rámci přednáškových bloků v rozsahu 9 vyučovacích hodin (resp. 6 vyučovacích hodin) je obvykle učivo rozloženo do částí. Ve většině předmětů se předpokládá, že prostudování jedné kapitoly zabere studentovi 4 hodiny v závislosti na plnění úkolů, cvičných příkladů, otázek apod. Vyučující na začátku výuky upřesní odpřednášená témata. Zároveň studentům přesně vymezí zdroje, odkud mohou čerpat při studiu, a stanoví podmínky pro absolvování konkrétního předmětu. Studijní plán pro kombinovanou formu studia Studijní materiály k jednotlivým předmětům jsou dostupné na: C Pravidla pro vytváření studijních plánů SP (oboru)pro kombinovanou formu studia Vysoká škola Slezská univerzita v Opavě Součást vysoké školy Fakulta veřejných politik v Opavě Název studijního programu Sociální politika a sociální práce Název studijního oboru Název předmětu rozsah způsob zák. Veřejná správa a sociální politika druh přednášející před..ročník Zimní semestr Filozofie 9 Zk p Úvod do sociologické teorie 9 Zk p Mgr. Petr Slováček, PhDr. Dušan Janák, dop. roč.

14 Úvod do studia 6 Z p Úvod do psychologické teorie 6 Zk p Základy politické vědy 9 Zk p Sociální politika I 9 Z p Dějiny sociální práce 9 Zk p Anglický jazyk I 6 Z pv Německý jazyk I 6 Z pv Ruský jazyk I 6 Z pv Public relations 6 Z pv Dějiny správy 6 Zk pv Zdraví a nemoc 6 Zk pv Polština I 6 Z pv Letní semestr Úvod do právní teorie a praxe 9 Zk p Makro - Mikroekonomie 9 Zk p Sociální politika II 9 Zk p Teorie a metody sociální práce 9 Zk p Odborná praxe I 6 Z p Supervize odborné praxe I 6 Z p Moderní informační a komunikační technologie 9 Z p Anglický jazyk II 6 Zk pv Německý jazyk II 6 Zk pv Ruský jazyk II 6 Zk pv Polština II 6 Z pv. ročník Zimní semestr Teorie veřejné správy 9 Zk p Správní právo I. 9 Zk p Sociální psychologie 6 Zk p Ing. Lucie Kamrádová PhDr. Věra Juříčková, Mgr. Lukáš Vomlela, doc. PhDr. Helena Kolibová, doc. PhDr. Dušan Janák, Ing. Soňa Harasimová Mgr. Milan Sokol PhDr. Květoslava Krajčová Mgr. Zuzana Urbánková doc. PhDr. Jaromír Pavlíček, Mgr. Jiřina Hosáková Mgr. Petr Slováček, JUDr. Marie Sciskalová, doc. Ing. Pavel Tuleja,, doc. Ing. Silvia Ručinská,, doc. PhDr. Helena Kolibová, doc. PhDr. Helena Kolibová, Mgr. René Pastrňák Mgr. René Pastrňák Ing. Magdalena Chmelařová, Ing. Soňa Harasimová Mgr. Milan Sokol PhDr. Květoslava Krajčová Mgr. Petr Slováček, Mgr. Lukáš Vomlela Ing. Lucie Kamrádová JUDr. Marie Sciskalová, PhDr. Aleš Mateiciuc, Student si musí vybrat povinně jeden z nabízených jazyků: Anglický jazyk nebo Německý jazyk, ostatní jazyky jsou volitelné

15 Komunikace 9 Zk p Odborná praxe II 6 Z p Supervize odborné praxe II 6 Z p Anglický jazyk III 6 Z pv Německý jazyk III 6 Z pv Ruský jazyk III 6 Z pv Hospodářský a sociální vývoj regionů 9 Zk pv Politické systémy 9 Zk pv Neziskové organizace 6 Z pv Sociální patologie a prevence 6 Zk pv Informační systémy 6 Z pv Letní semestr Problematika menšinových skupin a ochrana menšin 9 Zk p Metody a techniky sociálního výzkumu 9 Zk p Veřejná správa v ČR 9 Zk p Správní právo II. 6 Zk p Veřejná ekonomika 9 Zk p Odborná praxe III 6 Z p Supervize odborné praxe III 6 Z p Poradenství 9 Zk p Základy statistiky 6 Z p Anglický jazyk IV 6 Zk pv Německý jazyk IV 6 Zk pv Ruský jazyk IV 6 Zk pv Sociologie ve VS 6 Z pv Demografie 6 Z pv Environmentální politika 6 Z pv Komunikační techniky 6 Z pv Rodinná politika 6 Z pv Aplikace pro projektový management 6 Z pv. ročník PhDr. Věra Juříčková, Mgr. René Pastrňák Mgr. René Pastrňák Ing. Soňa Harasimová Mgr. Milan Sokol PhDr. Květoslava Krajčová doc. PhDr. Anna Václavíková, Mgr. Petr Hlaváček, Mgr. Rostislav Němec, Ph.D doc. PhDr. Jitka Skopalová, Ing. Magdalena Chmelařová, prof. PhDr. Mečislav Borák, PhDr. Dušan Janák, Ing. Lucie Kamrádová JUDr. Marie Sciskalová, doc. Ing. Pavel Tuleja, Mgr. René Pastrňák Mgr. René Pastrňák PhDr. Věra Juříčková, doc. RNDr. Tomáš Kopf, Ing. Soňa Harasimová Mgr. Milan Sokol PhDr. Květoslava Krajčová doc. RNDr. Ivana Loučková, doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. PhDr. Věra Juříčková, Ing. Magdalena Chmelařová,

16 Zimní semestr Etika 9 Zk p Veřejné finance 9 Zk p Integrační procesy v Evropě 9 Zk p Trh práce a politika zaměstnanosti 9 Zk p Sociální práce s menšinami a migranty 9 Z p Vybrané kapitoly z práva 6 Z p Odborná praxe IV 6 Z p Supervize odborné praxe IV 6 Z p Seminář k bakalářské práci I 6 Z p Vybrané kapitoly z penologie 6 Z pv Odškodňování obětí represí 6 Z pv Sociální služby a pomoc osobám se zdravotním postižením 6 Z pv Letní semestr Ekonomické a sociální aspekty Evropské unie 9 Zk p Personalistika a řízení lidských zdrojů 9 Zk p Seminář k bakalářské práci II 6 Z p Aktuální problémy sociální politiky 6 Z pv Globalizace a její důsledky 6 Z pv Politická a správní transformace regionů v ČR 6 Z pv Probace a mediace 6 Z pv Mgr. Petr Slováček, doc. Ing. Pavel Tuleja, doc. PhDr. Anna Václavíková,, doc. Ing. Silvia Ručinská, doc. PhDr. Anna Václavíková, Mgr. René Pastrňák JUDr. Marie Sciskalová, Mgr. René Pastrňák Mgr. René Pastrňák doc. PhDr. Anna Václavíková, PhDr. Igor Hendrych prof. PhDr. Mečislav Borák, Mgr. Jana Źáčková doc. PhDr. Anna Václavíková, PhDr. Ing. Aleš Mateiciuc, doc. PhDr. Anna Václavíková, doc. PhDr. Helena Kolibová, prof. RNDr. Vladimír Baar, Ing. Karel Hanák PhDr. Igor Hendrych Opory pro studenty VSSP Pro studenty oboru Veřejná správa a sociální politika jsou k dispozici dva základní typy studijních materiálů a to:. tištěná skripta (nakladatelství OPTYS, publikace je možno objednat na nebo zakoupit v prodejnách OPTYS). opory pro studium, dostupné pro studenty na: V některých případech jsou základní studijní materiály doplněny odbornými sborníky a monografiemi (vydavatel Slezská univerzita v Opavě, pro studenty dostupné v knihovně SU v Opavě).

17 Seznam opor k jednotlivým předmětům Studijní materiály ke společenskovědním disciplínám Předmět Název Autor Vydava tel Dostupné na: Filozofie Filozofie PhDr. Jiří Sedláček Optys Etika Úvod do sociologické teorie Etika v sociální práci a veřejné správě Úvod do sociologické teorie Úvod do sociologie PhDr. Jiří Sedláček PhDr. Dušan Janák, Úvod do studia Úvod do studia VS Mgr. Jiří Mašata Problematika menšinových skupin a ochrana menšin Ochrana menšin Mgr. Eva Ševčíková Úvod do psychologické teorie Úvod do psychologické teorie PhDr. Věra Juříčková, Optys Úvod do právní teorie a praxe Úvod do právní teorie a praxe Mgr. Pavel Godický Základy politické vědy Základy politické vědy Mgr. Lukáš Vomlela, Metody a techniky sociálního výzkumu Metody a techniky sociálního výzkumu Metody a techniky sociologického výzkumu PhDr. Dušan Janák, Public relations Public relations Mgr. Zuzana Urbánková Vybrané kapitoly z penologie Penologie PhDr. Igor Hendrych SU Sociologie ve VS Sociologie ve VS Demografie Demografie doc. RNDr. Ivana Loučková, Teorie veřejné správy Studijní materiály k veřejné správě a regionální politice Teorie veřejné správy Teorie veřejné správy Doc. PhDr. Dušan Janák, JUDr. Marie Sciskalová, Ph.D v tisku Veřejná správa v ČR Veřejná správa v ČR Doc. Martina Halásková FPF Veřejné finance Veřejné finance Irena Szarowská OPF Integrační procesy v Evropě Integrační procesy v Evropě doc. PhDr. Anna Václavíková, Ekonomické a sociální aspekty Evropské unie Regionalistika a regionální rozvoj Evropská unie Regionalistika a regionální rozvoj doc. PhDr. Anna Václavíková, Optys Mgr. Jiří Mašata Správní právo I. Správní právo JUDr. Marie Sciskalová, Správní právo II Správní právo Správní řízení JUDr. Marie Sciskalová, Dr. Petr Cingr

18 Makro - Mikroekonomie Mikroekonomie Makro - Mikroekonomie Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ing. Soňa Harasimová Veřejná ekonomika Veřejná ekonomika Prof. Ing. at Ing. Dušan Halásek, Dějiny správy Dějiny správy doc. PhDr. Jaromír Pavlíček, Hospodářský a sociální vývoj regionů Česko-německé v historii a současnosti vztahy Hospodářský vývoj regionů Hospodářský vývoj regionů v Evropě Mezinárodní vztahy ve 0. století Němci ve Slezsku Němečtí váleční zajatci v českých zemích doc. PhDr. Anna Václavíková, doc. PhDr. Anna Václavíková, doc. PhDr. Jaromír Pavlíček, doc. PhDr. Marie Gawrecká, doc. PhDr. Tomáš Staněk, Politické systémy Politické systémy PhDr. Petr Hlávaček, Environmentální politika Environmentální politika doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. Odškodňování obětí represí Odškodňování obětí politických represí prof. PhDr. Mečislav Borák, Optys Optys FPF SZM Globalizace a její důsledky Globalizace a její důsledky Mgr. Jiří Mašata Politická a správní transformace regionů v ČR Hospodářský vývoj regionů v Evropě doc. PhDr. Anna Václavíková, Studijní materiály k sociální politice a sociální práci Sociální politika I Sociální politika I doc. PhDr. Helena Kolibová, Sociální politika II Sociální politika II doc. PhDr. Helena Kolibová, Sociální psychologie Sociální psychologie Doc. PhDr. Bohumil Koukola, Dějiny sociální práce Trh práce a politika zaměstnanosti Kapitoly z historie sociální práce Problematiku trhu práce a politika zaměstnanosti doc. PhDr. Dušan Janák, doc. PhDr. Anna Václavíková, Teorie a metody sociální práce Teorie a metody sociální práce Mgr. René Pastrňák, in BA Sociální práce s menšinami a migranty Sociální práce s menšinami a migranty Mgr. René Pastrňák, in BA Optys Optys Optys Optys Vybrané kapitoly z práva Vybrané kapitoly z práva Mgr. Pavel Godický Komunikace Komunikace PhDr. Věra Juříčková, Personalistika a řízení lidských zdrojů Odborná praxe I IV Supervize odborné praxe I IV Manažerské dovednosti a řízení lidských zdrojů PhDr. Ing. Aleš Mateiciuc, Optys Odborná praxe Poradenství Poradenství PhDr. Věra Juříčková, Optys Komunikační techniky Komunikační techniky PhDr. Věra Juříčková,

19 Neziskové organizace Neziskové organizace Mgr. Jiří Mašata Aktuální problémy sociální politiky Zdraví a nemoc Rodinná politika Sociální služby a pomoc osobám se zdravotním postižením Probace a mediace Sociální realita česko-polského příhraničí po vstupu do EU Společenská podpora aktivního stáří v kontextu mezigenerační solidarity Kultura aktivního stárnutí na rozcestí Udržitelnost rozvoje společnosti a kvalita života Zdravý životní styl Péče o duševní zdraví Rodina a rodinná politika Sociální práce s vybranými skupinami klientů Sociální služby a pomoc osobám se zdravotním postižením Probace, mediace a sociální práce v trestní justici doc. PhDr. Helena Kolibová, A kol. doc. PhDr. Helena Kolibová, A kol. doc. PhDr. Helena Kolibová, A kol. doc. Václavíková, dr. Chmelařová a kol. Dr. Zeleníková PhDr. Juříčková, PhDr. Miroslav Pilát, Sociální patologie a prevence Sociální patologie doc. PhDr. Jitka Skopalová, + CD ROM PhDr. Igor Hendrych Seminář k bakalářské práci I a II Studijní materiály k okruhu odborných dovedností Jak psát kvalifikační práci doc. PhDr. Helena Kolibová, Základy statistiky Základy statistiky doc. RNDr. Tomáš Kopf, Moderní informační a komunikační technologie Moderní informační a komunikační technologie Ing. Magdalena Chmelařová, Interkulturální management Interkulturální management PhDr. Ing. Aleš Mateiciuc, Informační systémy Informační systémy Ing. Magdalena Chmelařová, Aplikace pro projektový management Aplikace a projekty Učebnice současné ruštiny Учебник современного русского языка,. díl, Ing. Magdalena Chmelařová, Stejskalová, J. Belyntseva, O. Janek, A. Anglický jazyk I IV Office english I a II Ing. Soňa Harasimová Německý jazyk I IV Němčina pro jazykové školynově..,. díl.. vyd. Hoppnerová, V. Fraus Plzeň Ruský jazyk I - IV.Класс! Orlová, N., Klett Praha Polština I - II Polština I a II Mgr. Petr Slováček, Computer Press Brno

20 Další povinnosti / odborná praxe Výuka v kombinované formě probíhá x měsíčně vždy v pátek a je po personální i obsahové stránce shodná s výukou na denní formě studia, liší se pouze hodinovou dotací (výuka v blocích), studenti mají možnost konzultací nad rámec výukových povinností. V rámci přednáškových bloků v rozsahu 9 vyučovacích hodin (resp. 6vyučovacích hodin) je obvykle učivo rozloženo do částí. Obvykle se předpokládá, že prostudování jedné kapitoly zabere 4 hodiny v závislosti na plnění úkolů, cvičných příkladů, otázek apod. Vyučující na začátku výuky upřesní odpřednášená témata. Zároveň studentům přesně vymezí zdroje, odkud mohou čerpat při studiu. Zároveň stanoví podmínky pro absolvování konkrétního předmětu. Účelem odborné praxe je ověřit své teoretické znalosti v institucích zabývajících se problematikou sociálně-správní činnosti. Studenti si v jejím rámci osvojí základní metodické postupy institucí veřejné správy, které podporují sociální inkluzi sociálně znevýhodněných občanů. Studenti si ověřují základní postupy veřejné správy a metody a techniky sociální práce. Největší pozornost je věnována na tzv. stínování odborných sociálních pracovníků v institucích praxe tak, aby student byl schopen si uvědomovat rozdíly v teoretické a aplikované formě sociální politiky a práce. Praxe umožní studentům konfrontovat své představy o povaze veřejné správy na úseku sociální správy a sociální práce v organizacích poskytující sociální práci i mimo poskytovatele sociálních služeb a poznat obsah etických standardů pracovníků veřejné správy. Student se po absolvování praxe bude orientovat ve struktuře organizace a organizaci práce v instituci, jež poskytl praxi. Výsledkem praktického působení studentů na pracovištích vykonávané praxe bude podrobná písemná zpráva, kterou budou studenti průběžně konzultovat jak s vedoucími praxe na pracovišti, tak s vyučujícím předmětu. Reflexe a sebereflexe zkušeností studentů bude obsahem supervizních setkávání v rámci předmětu Supervize odborné praxe IV. Postup výkonu Odborné praxe I IV v kombinovaném studiu je téměř totožný s metodikou pro prezenční studium. Rozdíl je v tom, že den a čas výkonu odborné praxe si určuje student kombinovaného studia sám, nutnou podmínkou je splnění rozsahu 78 hodin za semestr (tedy hodin za celé studium). Studenti kombinovaného studia bakalářského oboru VSRP využívají možnosti uznání celé či poměrné části praxe na základě profesní praxe (tzn. zaměstnání na odborné pozici v instituci státní správy a samosprávy, služeb zaměstnanosti nebo v registrované organizaci poskytující sociální služby). Další možností je absolvovat odbornou praxi prostřednictvím dobrovolnické činnosti (stvrzené příkazní smlouvou s dobrovolníkem) v uvedených institucích v trvání minimálně šest měsíců ( hodin nebo poměrné části). Stěžejními organizacemi, kde probíhá výkon odborné praxe studentů ÚVSRP, jsou instituce veřejné správy a samosprávy: Krajský úřad - Moravskoslezský kraj Ostrava (všechny odbory), magistráty a obecní úřady obcí (všechny odbory), Úřad práce ČR, Česká správa sociálního zabezpečení, krajské a okresní soudy, Vězeňská správa ČR, Policie ČR, apod. a také nestátní neziskové organizace, registrované jako sociální služby.

21 Bakalářská práce a obsah a rozsah SZZK Bakalářská práce Povinnnosti studenta a všechny náležitosti týkající se bakalářské práce student najde v Metodickém pokynu děkana č. 4/0 na webových stránkách Vytvoření práce je dlouhodobý úkol rozvržených do několika etap. Student si vybere téma bakalářské práce na základě individuálního zájmu a témat vypsaných ústavem. Na konzultacích s vedoucím i stanovuje cíle práce, zvažují výběr metod. Vše je podmíněno vyhledáváním a studiem zdrojů ( - měsíce). Tato fáze vyústí do formulace zadání bakalářské práce, které student odevzdává na začátku. ročníku studia. V průběhu celého zimního semestru. ročníku pracuje na teoretických kapitolách práce. Obvykle zpracovává praktickou část práce (dle povahy tématu a cílů). V letním semestru práce dostává konečnou podobu včetně formálních úprav. Konzultace s vedoucím práce je nutné rozvrhnout do pravidelných setkání v průběhu celého. ročníku. SZZK se skládá ze dvou částí obhajoby bakalářské práce a ústní SZZk, a to ze dvou oborově tematicky zaměřených bloků: I. Veřejná správa a právo Obsahem jsou tematické okruhy zaměřené na oblast veřejnosprávní, na systém a fungování VS, genezi ústavního a správního vývoje do současnosti. Součásti bloku jsou také témata z právní oblasti - právní normy, systémy práva, sociálně právní ochrany a z ekonomiky veřejného sektoru. II. Sociální politika a společensko-vědní disciplíny Obsahuje okruhy z oblasti sociální politiky, teorie, postavení soc. politiky, politiky zaměstnanosti, specifik sociální práce, okruhy z oblasti psychologie, poradenství, filozofie a etiky.