MASARYKOVA UNIVERZITA. Fakulta sportovních studií. Katedra gymnastiky a úpolů

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů Fyzická příprava uchazečů přijímacího řízení studijního oboru SEBS Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Lenka Svobodová Vypracoval: Miroslav Janů

2 Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce paní Lence Svobodové za velmi užitečnou metodickou pomoc, připomínky a cenné rady při zpracování mé bakalářské práce a zejména za vzorné vedení po celou dobu studia.

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu použitých zdrojů. Souhlasím, aby práce byla uveřejněna v knihovně FSpS MU a zpřístupněna ke studijním účelům. Elektronická a tištěná verze bakalářské práce jsou totožné. V Brně dne 24. dubna Miroslav Janů...

4 Obsah 1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA Masarykova univerzita a Fakulta sportovních studií Studijní obor Speciální edukace bezpečnostních složek Přijímací řízení SEBS Kondice Silové schopnosti Rychlostní schopnosti Vytrvalostní schopnosti Flexibilita PRAKTICKÁ ČÁST Statistika přijetí za poslední 4 roky Zásobník cviků Disciplína 1500m, 60m Disciplína Jacíkův celostní motorický test Disciplína plavání 100 m ZÁVĚR SOUHRN OBRÁZKŮ RESUMÉ... 46

5 Úvod Když jsem se v maturitním ročníku rozmýšlel nad tím, kam si podat přihlášku na vysokou školu, hledal jsem něco, kde bych se mohl věnovat sportu, protože jsem se několik let věnoval fotbalu. Fakulta sportovních studií se mi zdála jako ideální volba. Z několika oborů, které v té době nabízela, mě zaujal jen jeden, a sice Speciální edukace bezpečnostních složek. Byl to bakalářský studijní program v prezenční formě. Podání přihlášky byl velmi důležitý, avšak nejméně namáhavý krok ke studiu na vysoké škole. Po tomto prvním krůčku mě čekala příprava na fyzické přijímací zkoušky, které se skládaly ze 1500m a 80m běhů, 100m plavání volným stylem a Jacíkova celostního motorického testu (přičemž ještě 8 měsíců před přijímacím řízením jsem neuměl vůbec plavat a neměl zkušenosti s žádným úpolovým sportem, které jsou na tomto oboru vyučovány ve velké míře) a také na druhou část přijímacích zkoušek, skládající se z testu studijních předpokladů (TSP). Ihned jsem začal s přípravou, jak fyzickou tak i s přípravou na TSP. Nakonec vše dobře dopadlo a byl jsem přijat jako 10. z 25 přijatých a z 351 uchazečů. Po dvou letech mého studia začalo vybírání témat bakalářských prací. Vybrat si vhodné téma pro mě nebylo těžké a po zvážení několika témat jsem si vybral toto: Fyzická příprava na přijímací řízení Speciální edukace bezpečnostních složek. Chtěl bych, aby tato bakalářská práce pomohla potencionálním studentům oboru Speciální edukace bezpečnostních složek v přípravě na fyzické přijímací řízení na výše zmíněný obor, které se pro nesportující osoby, může zdát těžké. Postupně se budeme zabývat teoretickými předpoklady pro zvládnutí těchto přijímacích zkoušek a na závěr uvedu několik praktických cvičení pro lepší zvládnutí těchto zkoušek. Cíl práce Cílem bakalářské práce je návrh specifické fyzické přípravy cílené pro uchazeče studijního oboru SEBS na FSpS. 5

6 Úkoly práce 1. Studium literatury 2. Analýza testů přijímacího řízení 3. Vyhodnocení získaných dat 4. Teoretické předpoklady pro zvládnutí přijímacího řízení 5. Statistika přijetí 6. Vytvoření zásobníku cviků Metodika práce Teoretická část práce bude založena na analýze dostupných údajů o studijním oboru a přijímacím řízení. Následně bude proveden teoretický rozbor potřebných pohybových schopností. V praktické části bude provedeno statistické vyhodnocení přijímacích zkoušek za poslední čtyři roky, na jehož základě bude navržen zásobník cviků pro specifickou přípravu. 1 Teoretická východiska 1.1 Masarykova univerzita a Fakulta sportovních studií Masarykova univerzita je jedna z největších a nejvýznamnějších univerzit v České republice, která je velice uznávaná i v celé střední Evropě. Založena byla v roce 1919 a v současné době budí obrovský zájem domácích i zahraničních studentů. V naší společnosti zastává mnoho rolí, od vzdělávací a vědecké až po roli kulturního aktéra. Masarykova univerzita se během své existence stala nedílnou součástí kulturního i vědeckého života jihomoravského kraje, zvláště pak města Brna. Fakulta sportovních studií je nejmladší fakulta Masarykovy univerzity založená v roce 2002, z důvodu rozvoje a rozšíření sportu. Vědecký a pedagogický základ FSpS tvořila Katedra tělesné kultury PdF MU. Díky vzniku nové fakulty byl umožněn další rozvoj a rozšíření nabídky studijních oborů. Úkolem této fakulty je propagovat zdravý životní styl. Na FSpS probíhá mnoho výzkumů v oblasti tělovýchovného lékařství, výživy jak ve sportu, tak i v obyčejném životě a jejichž výsledky jsou poté zaváděny do praxe. Naše fakulta kooperuje se spoustou zahraničních pracovišť. Fakulta sportovních studií připravuje pedagogy pro základní, střední i vysoké školy, je zde možnost i doktorského studia ve studijním oboru kinantropologie. 6

7 1.1.1 Studijní obor Speciální edukace bezpečnostních složek Studijní obor SEBS nabízí zcela jedinečnou možnost vysokoškolského vzdělání v oblasti bezpečnostních složek. Tento obor je jedinečný nejen svým zaměřením, ale i výukou, kterou zajišťují vysoce kvalifikovaní odborníci, čímž roste uplatnitelnost studentů tohoto oboru. Obor SEBS je na FSpS vyučován od roku V současné době je akreditován jako směr oboru Tělesná výchova a sport ve studijním programu Tělesná výchova a sport. SEBS je poměrně mladý obor a z toho důvodu se pořád vyvíjí a vylepšuje. Se vznikem tohoto oboru je spojen i zrod oddělení úpolů na Katedře sportovní edukace v roce 2003, poté i vznik samostatné Katedry gymnastiky úpolů. Na Fakultě sportovních studií jsou čtyři směry studijního oboru Tělesná výchova a sport a sice: Trenérství, Managment cestovního ruchu, SEBS a Regenerace a výživa ve sportu. Všechny tyto směry mají společný obecný kinantropologický základ. Předměty typické pro obor SEBS jsou na prvním místě úpolové sporty, které studenty provázejí po celé tři roky studia, dále technické sporty, právní vědy a v neposlední řadě společenskovědní obory. Během bakalářského studia je také vykonávána odborná praxe, která slouží ke kontrole, zda studenti dovedou předávat dál to, co se během studia naučili. V kombinované formě studia se již nacházejí studenti ze státních i nestátních bezpečnostních složek. Často jsou to odborníci, avšak dokáže SEBS reagovat. bez formálního vzdělání v dané oblasti. Na jejichž požadavky Probíhá zde také spolupráce na mezinárodní úrovni, mezi evropskými akademickými pracovišti, které se zajímají o stejnou nebo podobnou problematiku. Výuku předmětů zajišťují akademičtí pracovníci FSpS MU nebo reprezentační trenéři a trenéři 1. třídy. Byla také započata spolupráce s Odborem policejního vzdělávání a školství Ministerstva vnitra v roce 2008, při které zastupitelé obou stran probírali zaměření a strategické cíle oboru. Mezi silné stránky SEBS zcela určitě patří jedinečnost tohoto oboru, jeho odborný obsah, odborný pohled na problematiku edukace bezpečnostních složek. Další obrovská výhoda je vysoká uplatnitelnost absolventů na trhu práce v době, kdy je v celé České republice poměrně vysoká nezaměstnanost a sehnat práci může trvat i delší dobu. Studenti by však nebyli takovými odborníky, pokud by neměli kvalitní pomůcky a prostředí. V poslední době se výrazně zlepšilo materiální zabezpečení didaktickými pomůckami pro trénování sebeobrany i další 7

8 úpolové sporty, samozřejmostí pak je i velká úpolová tělocvična se zrcadly. Studentům byl připraven i výukový materiál v internetové podobě, kdy je k dispozici celá řada internetových učebnic, kde jsou jak popisy jednotlivých prvků, tak i názorná video ukázka. Studijní obor SEBS se zaměřuje na profesní přípravu odborníků v oblasti bezpečnostních složek. Studenti, kteří vystudují SEBS jsou schopni pedagogicky realizovat různé programy úpolových sportů nebo sebeobrany různých skupin (např. ženy, děti, senioři ). Student se zde naučí osobní sebeobranu, seznámí se s různými úpolovými systémy. Všechny vyučované úpolové sporty zahrnují kontaktní cvičení, manipulaci s didaktickými pomůckami včetně tréninkových zbraní Přijímací řízení SEBS Přijímací řízení na obor Speciální edukace bezpečnostních složek se skládá z praktické a teoretické části. První polovinu tvoří test studijních předpokladů (teoretická část) a druhou, praktickou část tvoří praktická zkouška z tělesné výchovy (plavání 100 m, atletika běh 1500 m muži/800 m ženy, běh 60 m; Jacíkův celostní motorický test) ATLETIKA -body za obě disciplíny se sčítají Ženy 1. Běh 800 m na standardní tartanové 400 metrové atletické dráze na čas. Start je skupinový, nutnost provedení podle pravidel atletiky, účastníci mají povolené tretry. 2. Běh 60 m na tartanové atletické dráze, start nízký ze startovních bloků. Počet startujících: 8, účastníci mají povolené tretry. Hodnotí se podle pravidel atletiky. Muži 1. Běh 1500 m na standardní tartanové 400 metrové atletické dráze na čas. Start je skupinový, provedení podle pravidel atletiky, účastníci mají povolené tretry. 2. Běh 60 m na tartanové atletické dráze, start nízký ze startovních bloků. Počet startujících: 8, účastníci mají povolené tretry. Hodnotí se podle pravidel atletiky. 8

9 Tabulka 1: Bodovací tabulka - Atletika JACÍKŮV MOTORICKÝ TEST Test střídání tělocvičných poloh prověří obratnost, sílu i vytrvalost, jedná se o tyto změny poloh (leh na zádech-stoj-leh na břiše-stoj). Test se provádí na žíněnce. 1. Výchozí poloha leh: položte se na záda (lopatky a paty se dotýkají země). 2. Přejděte do stoje spatného. 3. Ze stoje spatného přejděte do lehu na břiše (hrudník se musí dotýkat podložky) 4. Z lehu na břiše přejděte do stoje spatného. Způsob přechodu z jedné polohy do druhé je zcela libovolný. Musíte dbát na to, aby každá poloha byla provedena přesně, stoj musí být vzpřímený atd. Sestavu opakujte co nejrychleji po dobu 120 vteřin a cílem je dosáhnout co nevětšího počtu změn poloh. Cvičení je v případě únavy možné přerušit, ale čas běží dál. Hodnocení: Za každou změnu polohy se přičítá 1 bod 9

10 Tabulka 2: Bodovací tabulka Jacíkův test PLAVÁNÍ Plavání je 100 m na čas (startovní skok není povinný). Hodnocení je podle tabulky. Plavecký způsob lze během výkonu měnit. Tabulka 3: Bodovací tabulka plavání (Informace ke studiu, 2013) Souhrn Na základě výše uvedených testů je pro přijetí na SEBS nutná vysoká úroveň kondičních schopností, které nám pomohou dosáhnout lepších výsledků v přijímacím řízení i v případném studiu na tomto oboru. 10

11 1.2 Kondice Slovo kondice pochází z latinského slovíčka conditio, které znamená v českém jazyce podmínku. Proto i dobrou kondici považujeme ve většině sportovních odvětví za nevyhnutelnou podmínku pro realizaci dalších složek sportovního tréninku (technickou i taktickou) na vyšší úrovni. (Kammiller, Vanderka, Laczo & Peráček 2012, p. 106). Autoři Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek (2010, p. 8) definují pojem kondice takto: kondice je energetický, funkční a pohybový potenciál sportovce determinovaný kondičními a kondičně-koordinačními motorickými schopnostmi, který je nezbytný pro realizace techniky a taktiky při podávání sportovního výkonu. Kondice toto označení se užívá ve smyslu všestranné fyzické a psychické připravenosti k motorickému, především sportovnímu výkonu. říkají Měkota& Novosad (2005, p. 112). Z těchto charakteristik je zřejmé pojetí kondice ve smyslu tělesné kondice tzn. vymezeného kruhu motorických schopností, kterými jsou síla, rychlost, vytrvalost a flexibilita. Tyto čtyři motorické schopnosti jsou základem pro podání sportovního výkonu. Jejich význam je v různých sportovních disciplínách rozdílný. Jejich konkrétní uplatnění je ovoněno věkem, genetickými predispozicemi, úrovní techniky nebo psychikou. Kondice se dělí na kondici obecnou a na kondici speciální. Zatímco obecná kondice je širším základem všech sportovních disciplín a stimuluje se tréninkem, kondice speciální se z tohoto základu rozvíjí. Speciální kondice musí co nejpřesněji odrážet kondiční požadavky sportovního výkonu v daném odvětví a je spojena s vytvořením specifických adaptací. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek (2010, p. 8). Pro rozvoj kondice jsou určující požadavky zatížení (objem, intenzita atd.). Velikost zatížení je velmi ovlivněna výběrem zvolených cvičení a druhem tréninkové metody. Dalším rozhodujícím prvkem je organizace průběhu tréninku, tzn. způsob provádění cvičení. V kondičním tréninku je spousta metod, které různě působí na jednotlivé druhy kondičních schopností. Z tohoto důvodu je velmi důležité při výběru tréninkové metody přesně stanovit způsob její realizacemi při provádění kondičního tréninku. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer, & Botek (2010, p. 8). 11

12 1.2.1 Silové schopnosti Pojem síla má více významů. Je naprosto nezbytné rozlišovat pojem síla jako fyzikální veličinu a sílu jako pohybovou schopnost. Ve fyzice síla určuje míru vzájemného působení těles a je přícinou změny pohybového stavu (zrychlení) jak do velikosti, tak i do směru. Velikost síly můžeme také vyjádřit rovnicí F=m.a (síla=hmotnost x zrychlení). Fyzikální jednotkou síly je Newton (N). 1N= konstantní síla, která hmotě 1kg udělí ta 1 sekundu z klidu rychlost 1m/s. Dřívější označení kilopond odpovídá 9,81N. (Měkota, Novosad 2005, p. 113) Cituji autory Lehnert, Novosad, Neuls, Langer, & Botek (2010, p. 18):,,Síla je schopnost překonávat, udržovat nebo brzdit odpor svalovou kontrakcí při dynamickém nebo statickém režimu svalové činnosti. V jiné knize definují autoři Měkota a Novosad takto:,,sílu člověka definujeme jako schopnost překonávat odpor vnějšího prostředí pomocí svalového úsilí. (Měkota& Novosad 2005, p. 113) Vyvinutí síly při svalové kontrakci je jedním ze základních znaků svalů a jejich činnosti, při níž se chemická energie mění na teplo a sílu. Z této charakteristiky jednoznačně vyplývá spojení se svalovou činností. Síla jako pohybová schopnost neboli komplex silových schopností, je souhrnem vnitřních předpokladů pro vyvinutí síly ve smyslu fyzikálním. Díky jejímu optimálnímu rozvoji a využití mohou sportovci uskutečňovat pohybovou činnost a efektivně řešit pohybové úkoly, tréninky a soutěže. Silová schopnost je kondičním základem pro svalový výkon s nasazením síly. Síla je podstatnou součástí našeho sportovního výkonu v jakémkoliv sportovním směru. Toto pravidlo platí i v případech, kde je pro podání sportovního výkonu důležitým faktorem jiná pohybová schopnost. Při probíhajícím sportovním výkonu nejde jenom o velikost síly, ale často o rychlost jejího vyvinutí nebo opakované vyvíjení. Z tohoto důvodu je logické, že trénink svalové síly je odvozen ze specifických poadavků jednotlivých sportů, kde ale respektujeme individuální specifika sportovců. Svalovou sílu nesmíme opomíjet ani v běžném životě, neboť je úzce spojena s udržováním zdraví, tělesné zdatnosti, soběstačnosti a pohody člověka. Spousta vědeckých a empirických poznatků nám dovoluje zdůvodnění podstaty rozvoje síly a přináší nové názory na některé metody. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer, & Botek 2010, p. 18) Podle převládajícího způsobu činnosti zapojených svalových skupin, tzn. podle druhu svalové kontrakce lze provést základní rozdělení síly na dva druhy, a sice na sílu statickou a sílu dynamickou. 12

13 Statická síla je schopnost vyvinout sílu v izometrické kontrakci. Svalová činnost se neprojevuje pohybe a ve většině případů se jedná o udržování těla nebo břemene ve statických polohách. Při této statické činnosti roste svalové napětí, ale vzhledem k izometrickému režimu nenastává zkrácení nebo protažení svalu. Působení sil (vnitřní i vnější) je ve vzájemné rovnováze. Když provozujeme nějakou sportovní činnost, tak potřebujeme dostatečnou úroveň statické síly, především pi cvičení na nářadí atd. (Měkota& Novosad 2005, p. 117) Dynamická síla je silová schopnost projevující se pohybem hybného svalového systému popřípadě jeho částí. Při dynamické síle se nám jedná o dosažení určité rychlosti či zrychlení pohybu. Působící svalová síla je vždy větší než vnější odpor působící v opačném směru. Úroveň dynamické síly se projeví zejména u sportů jako jsou hody, vrhy sprinty atd. (Měkota& Novosad 2005, p. 117) Dynamická síla se dále člení na čtyři podskupiny. Jsou to tyto: 1. Koncentrická (sval vyrobí větší sílu než je odpor, svalová vlákna se zkracují a v průběhu činnosti se intramuskulární napětí mění, využití např. u hodu, vrhu ) 2. Excentrická (odpor je větší než síla, kterou vyprodukuje sval, svalová vlákna se protahují, mezi svalovými úpony se zvětšuje vzdálenost, výsledkem pohybové činnosti je zbrzdění nebo zpomalení pohybu, využití např. u dopadu po výskoku, chytání balonu ) 3. Plyometrická (koncentrická akce je přibližně do 250ms po akci excentrické, po rychlé protažení svalu, toto spojení umožní získat velké množství energie pro koncentrickou akci, využití např. u odrazu, hodu ) 4. Izokinetická (provádím pohyb předem zvolenou a konstantní rychlostí, která je nastavena na speciálním izokinetickém přístroji) (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 19) Druhy síly Sílu chápeme jako komplex schopností do jisté míry nezávislých. V souvislosti s požadavky sportovních výkonů můžeme vzhledem k vnějšímu projevu (překonaný odpor, velikost svalové akce atd.) a způsobu uvolňování energie při práci svalů rozlišit tyto druhy síly: 13

14 Maximální síla Reaktivní síla Rychlá síla Silová vytrvalost (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 21) Maximální síla,,maximální síla je největší síla, kterou může sval nebo svalová skupina vyvinout k provedení jednoho opakování s největším možným odporem při maximální volní koncentrické, excentrické nebo statické svalové kontrakci. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 21). V jiné publikaci jsem se dočetl, že maximální síla:,,překonává vysoký až hraniční odpor malou rychlostí vzpírání, zápas apod., je základem pro ostatní druhy silových schopností (výbušnou, rychlou a vytrvalou sílu). (Perič& Dovalil 2010, p.80) Při maximální síle je sval schopen dosáhnout tuto sílu přibližně za 0,4-0,5 s. Maximální síla je také často označována jako základní silový potenciál. Faktory, které jsou považovány za limitující, jsou množství svalové hmoty, nervosvalová koordinace, mezisvalová koordinace, zvládnutí techniky, zásoby energetických zdrojů Avšak výkony ve většině sportů nevyžadují vyvinutí maximální síly. Buď je to menší procento opakované po delší časový úsek anebo je to co nejvyšší procento maximální síly v limitovaném časovém úseku. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 21,22) Reaktivní síla,,reaktivní síla umožňuje svalový výkon, při kterém se uplatňuje cyklus protažení a následného zkrácení svalu a který vyvolá zvýšení silového impulzu. Jeho velikost je závislá na úrovni maximální síly, rychlosti svalového stahu a elasticitě svalu. (Měkota& Novosad 2005, p. 120) Pro mnoho pohybů je typické dosažení co největšího silového impulsu po prodloužení a následném zkrácení svalu. Tyto dvě fáze vytvářejí cyklus natažení-zkrácení, který trvá do 250 ms a je typická pro reaktivní sílu. Během této krátké fáze se nahromadí elastická energie a po ní následuje fáze maximálního zrychlení těla ve směru prováděného pohybu. Velikost reaktivní síly je závislá na úrovní maximální síly, rychlé síly a elasticitě svalu. Poněvadž je 14

15 reaktivní síla specifickou formou rychlé síly, musí být rozvíjena specifickými metodami a vhodným výběrem cvičení. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 24) Rychlá síla,,rychlá síla je schopnost dosáhnout co největšího silového impulsu v časovém intervalu, ve kterém se musí pohyb realizovat, nebo dosáhnout v co nejkratším čase co nejvyšší hodnoty. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 22) Jiní autoři zase vysvětlují pojem rychlá síla jako sílu, která spočívá v nemaximálním zrychlení a také v nízkém odporu, je to například start, opakované rychlé nástupy v zápase, rychlé údery v boxu atd. (Perič& Dovalil 2010, p.80) Při rychlé síle se jedná o spojení rychlosti a potřebné velikosti svalové síly, kdy tyto komponenty nedosahují jejich maxima. Projevy rychlé síly jsou potřebné pro správné i efektivní zvládnutí techniky u velkého množství sportovních odvětví, poněvadž na provedení typických pohybů, jakými jsou vrh, hod, smeč, úder, odraz nebo záběr, má sportující jedinec velmi málo času (řádově desetiny sekundy). Rychlou sílu je nutné ještě hodnotit ze dvou hledisek. Pokud se jedná o provedení pohybuco nejvyšší rychlostí v co nejratším čase, jedná se o sílu startovní. Jde-li však o udělení co nejvyšší rychlosti až v konečné fázi pohybu, mluvíme o explozivní síle. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer& Botek 2010, p. 22,23) Silová vytrvalost,,silová vytrvalost je schopnost opakovaně překonávat nebo brzdit nemaximální odpor, případně jej po delší dobu udržovat, bez sníženíefektivity pohybové činnosti. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 24) Autoři Měkota a Novosad vysvětlují silovou vytrvalost jako schopnost uplatňovat svalovou sílu opakovaně po delší časový úsek bez výrazného snížení její úrovně. (Měkota& Novosad 2005, p. 122) Silovou vytrvalost je také možné chápat jako sílu, která pracuje s malým odporem a nevelkou stálou rychlostí, může to být například veslování, kanoistika nebo silniční cyklistika. (Perič& Dovalil 2010, p. 80) Vytrvalostní síla neboli silová vytrvalost je schopnost odolávat únavě organismu při dlouhodobém silovém výkonu. Úroveň silové vytrvalosti je závislá na dvou činitelích. První 15

16 činitel je úroveň maximální síly, hlavně při překonávání zátěže, a také na energetickém zásobení svalu. (Měkota& Novosad 2005, p. 121) V tréninkové praxi rozlišujeme: Maximální silová vytrvalost, která je větší ne 75 % maximální síly při statické nebo dynamické svalové činnosti. Submaximální silová vytrvalost (50-75 % maximální síly při dynamické svalové činnosti nebo <30 % při svalové činnosti statické Aerobní svalová vytrvalost (30-50 % maximální síly při dynamické svalové činnosti) Každá z těchto druhů silové vytrvalosti má také svůj specifický způsob energetického krytí svalové činnosti, jehož přizpůsobení se je předpokladem dlouhodobého udržení nutné výše silového impulsu. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 24,25) Rychlostní schopnosti Namísto pojmu rychlostní schopnosti běžně používáme termín rychlost, která je podobně jako síla fyzikální veličinou. Rychlost je uražená dráha za určitý čas vzorec v=s/t, rychlost=dráha/čas), její jednotkou je ms -1. Rychlost jako schopnost, kterou zde uvádím, je předpokladem pro pohyb provedený vysokou až maximální rychlostí. Je to schopnost začít a realizovat pohyb v co nejkratším čase. Tento pohyb neboli pohybová činnost je prováděn s velkým až maximálním úsilím a intenzitou a může trvat jen krátce (zhruba do 15 s), z toho důvodu při něm nevzniká únava. Při odporu, který je větší než 20% odporu maximálního se stává dominantní schopností rychlá či explozivní síla. (Měkota&Novosad 2005, p. 129) Autoři Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek (2010, p. 52) vysvětlují pojem rychlost takto:,,rychlost pojímáme jako schopnost zahájit a provést pohyb v co možná nejkratším čase nebo jako vnitřní předpoklady provedení jakéhokoli pohybu vysokou až maximální rychlostí.,,rychlostní schopnosti jsou definovány jako schopnost vyvíjet činnost s maximální intenzitou. Chápeme je jako schopnost konat krátkodobou pohybovou činnost (do 20 s), a to bez odporu nebo jen s malým odporem (přibližně 20-25% maxima). Je charakteristická převážným zapojením ATP-CP zóny. (Perič& Dovalil 2010, p. 93) Rychlost může být vnímána jako: 16

17 Pohybový předpoklad k podávání výkonu, který je podmíněn úrovní kondičních i koordinačních schopností a také jejich vzájemných vazeb Schopnost reagovat na podnět v co nejkratší době, případně co nejrychleji zpracovat informaci Předpoklad vykonat pohybovou činnost ve velmi krátkém časovém intervalu (Perič& Dovalil 2010, p. 93) Rychlostní schopnosti jsou závislé na několika oblastech, které můžeme v tréninku více nebo méně ovlivňovat: Nervosvalová koordinace spočívá především ve schopnostech střídat co nejrychleji kontrakci (stah a relaxaci (uvolnění) svalového vlákna, tento předpoklad můžeme v tréninku poměrně dobře rozvíjet. Typ svalových vláken, který patří k základním předpokladům dosažení maximální rychlosti. Máme dva základní typy svalových vláken: Červená (taktéž pomalá) umožňují pracovat delší dobu, ale pomalu (hůř se unaví) Bílá (taktéž rychlá) pracují velmi rychle, ale jenom kratší dobu (unaví se rychle) Vysoký podíl rychlých vláken je důležitý pro vysokou úroveň rychlosti. Velké množství lidí má podíl rychlých a pomalých vláken téměř shodný (v poměru 50:50). Na druhou stranu špičkoví sprinteři mají přes 90% rychlých vláken. Tento podíl lze tréninkem ovlivnit jen velmi málo, protože jejich poměr je vrozený (daný geneticky). Velikost svalové síly, která je důležitá pro mohutnost svalové kontrakce a také její rychlosti. Tuto důležitost dosvědčuje i samotný pohled na postavy vrcholových sprinterů. Možnosti rozvoje síly v tréninku jsou docela dobré, ale v některých sportech je nárůst svalové síly a taktéž s ní související narůst svalové hmoty nevhodný a to například v různých úpolových sportech, kde je dělení na váhové kategorie. Díky tomuto handicapu mohou být možnosti nárůstu maximální síly limitované. (Perič& Dovalil 2010, p. 93,94) Druhy rychlosti Z obecného pohledu můžeme rychlostní schopnosti rozdělit do dvou velkých skupin. Jsou to rychlost základní a rychlost komplexní. 17

18 Základní rychlost je podmíněna výhradně rychlostními psychofyzickými předpoklady a nemá přímou vazbu na jiné výkonnostní předpoklady (na jiné schopnosti). Komplexní rychlost se vždycky vyznačuje vazbou na ostatní výkonové předpoklady a vždy se projevuje v činnostech, které musejí být realizovány ve velmi krátkém časovém úseku. Mimo rychlostní schopnosti se zde uplatňují také silové, vytrvalostní a koordinační schopnosti. Krom toho tu také zřetelně působí činitelé, jako je druh pohybu (běh, jízda na bruslích), technika pohybu, velikost a trvání překonávaného odporu anebo vnější vlivy (například vítr). Komplexní rychlostní schopnosti uplatníme v pohybové činnosti vyžadující přemáhání určitého odporu a taktéž při činnostech, kdy pokles výkonu nastává v důsledku nastupující únavy. (Měkota& Novosad 2005, p. 132) Reakční rychlost,,reakční rychlost je schopnost co nejrychleji reagovat na daný podnět. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer& Botek 2010, p. 55) Mnohdy představuje jen úzkou hranici mezi vítězstvím nebo porážkou. Často se vyjadřuje dobou trvání reakce mezi počátkem působení podnětu a zahájením pohybu. Reakční rychlost je závislá zejména na centrální nervové soustavě (CNS), psychické aktivitě (která je ovlivněna kvalitou, silou a aktuálností podnětu) a také kvalitě koncentrace (vnímání, rozpoznání podnětu i rychlost výběru odpovědi). V praxi se jedná o jednoduché nebo složité reakce na očekávaný nebo neočekávaný signál (startovní výstřel, neočekávané herní situace ). Doba reakce závisí na mnoha faktorech: stupeň motorického učení, věk, vnitřní a vnější teplota, psychický stav, koncentrace a tak dále. Indikátorem úrovně reakční rychlosti je doba reakce. Délka tohoto časového intervalu je závislá na rychlosti vedení vzruchu nervem. Když stanovujme reakční rychlost, musíme brát ohled kromě doby latence, což je časový interval od dopadu dráždícího impulsu na receptor až po začátek měřitelné reakce, i na schopnost anticipace (psychický proces, pomocí kterého odhadneme další průběh a finální výsledek pohybu dle jeho zahájení. Zkrátit reakční dobu nám pomáhají zkušenosti a vědomosti, racionální předvídání i rozvoj periferního vidění. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 55) Podle druhu podnětu i zapojení analyzátoru obvykle reaguje jedinec na sluchový (startovní výstřel), vizuální (letící míč), dotykový (judo) a kinestetický (skoky na lyžích) signál. 18

19 Tabulka 4: Reakční čas na různé podněty PODNĚT REAKČNÍ ČAS (s) Taktilní (dotykový) 0,14-0,16 Akustický (sluchový) Běžná populace 0,15-0,16 Sportovci 0,07-0,10 Optický (vizuální, zrakový) 0,19-0,21 (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 55) Akční rychlost Tato rychlost je výsledkem rychlosti svalové kontrakce a jí předcházející činnosti nervosvalového systému a tím se výrazně liší od reakční rychlosti. Probíhá ve vymezeném prostoru i čase a výsledkem je změna polohy těla nebo rychlost pohybu jeho jednotlivých částí. Akční rychlost rozdělujeme na dvě části podle průběhu jednotlivých fází pohybu, jsou to acyklická a cyklická pohybová rychlost. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 57) Acyklická pohybová rychlost Je to jednorázové provedení pohybu, kdy vyvineme maximální rychlost proti malému odporu. U této rychlosti rozlišujeme fáze přípravnou, hlavní a závěrečná (např. smeč, golfový úder, rychlost hodu oštěpem ). Mezi acyklickou rychlostí a silovými schopnostmi je úzký vztah a to v oblasti rychlé síly. Základem pro acyklickou rychlost je hlavně rychlost svalové kontrakce. Při některých acyklických pohybech (hody, vrhy, tenisové podání atd.) je naprosto nezbytné dosáhnout maxima zrychlení na konci dráhy pohybu. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer& Botek 2010, p. 57) Cyklická pohybová rychlost Cyklická rychlost bývá charakterizována snahou o co nejrychlejší překonání určité vzdálenosti anebo přemístění se v prostoru. Jde tedy o jakýsi celkový pohybový projev. Tento druh rychlostních schopností se také nazývá rychlost komplexního pohybového projevu neboli rychlost lokomoce. Tuto schopnost můžeme také dále dělit do dalších dílčích schopností: 19

20 Schopnost akcelerace Schopnost maximální frekvence pohybů Schopnost rychlé změny atd. (Perič& Dovalil 2010, p. 102) Vytrvalostní schopnosti Komplex vytrvalostních schopností (vytrvalost), představuje základní pilíř fyzické kondice. Je také předpokladem pro dosažení úspěchu v mnoha sportovních odvětvích. Při srovnání s jinými kondičními schopnostmi má vytrvalost určité nadřazené postavení a je nejlépe vědecky podložena. (Měkota & Novosad, 2005, p. 143),,Vytrvalost je schopnost udržet požadovanou intenzitu pohybové činnosti po delší dobu bez snížení efektivity této činnosti. Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek (2010, p. 68) Nejčastěji uváděnými charakteristikami vytrvalosti jsou dlouhodobě prováděné pohybové činnosti, které odpovídají intenzitě a schopnostem překonávajícím únavu. Jak již zde bylo uvedeno, vytrvalost má při porovnání s ostatními kondičními schopnostmi nadřazené postavení. Značný rozsah nynějších poznatků o vlivu vytrvalostní pohybové činnosti na zvýšení výkonnosti, zdatnosti a zdraví byl získán rozvojem zátěžové fyziologie (objektivními metodami hodnocení funkčních a metabolických ukazatelů). Pohybová činnost vytrvalostního charakteru výrazným způsobem zlepšuje funkce kardiovaskulárního systému v tom smyslu, že zvýší jeho funkční rozsah a efekt využití. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer& Botek 2010, p. 68) Vytrvalostní výkony závisí také na těchto dalších činitelích: Na ekonomice techniky prováděné pohybové aktivity Na způsobu krytí energetických potřeb Na schopnosti příjmu kyslíku Na optimální tělesné hmotnosti Na tom jakou máme úroveň volní koncentrace zaměřené na překonání vznikající únavy 20

21 Na rozvoji druhu vytrvalosti, který je rozhodující pro typ prováděné pohybové činnosti (Měkota & Novosad 2005, p. 144) Hlavními předpoklady, které podmiňují úroveň vytrvalosti, jsou tyto následující: Genetické a somatické předpoklady Výkonnost a účinnost systémů, které zabezpečují transport a výměnu kyslíku a oxidu uhličitého Regulační plasticita metabolických dějů Automatizace pohybových dovedností na základě vysoké úrovně osvojit si prováděné pohybové činnosti (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 68) Význam vytrvalosti takhle: Význam vytrvalosti jako základní kondiční schopnosti lze stručně charakterizovat Je důležitou pohybovou schopností pro tělesnou zdatnost a zdraví člověka V rámci zdravotního tréninku vytváří předpoklady pro zvládnutí stresových situací Ve všech disciplínách nám dovoluje zvýšení vytrvalosti vyšší tréninkové i závodní zatížení Ve vícebojích nebo sportovních hrách vytrvalost umožňuje zvýšit závodní tempo Úroveň naší vytrvalosti souvisí se zkracováním zotavné fáze a zrychlení obnovy energetických zdrojů (Měkota & Novosad 2005, p. 144) Energetické krytí vytrvalostních schopností Nároky na energetické krytí závisejí zejména na intenzitě a době trvání pohybové činnosti. Energii pro motorický výkon získáváme z ATP,který máme uložený ve svalových buňkách. Tento energetický zdroj zabezpečuje svalový stah a je uvolňován různými způsoby podle charakteru pohybové činnosti. Uvolňování energie probíhá tedy různými způsoby v závislosti na době trvání a intenzitě pohybu. U pohybů, které trvají krátce a jsou prováděny 21

22 s maximální intenzitou je energie získávána resyntézou z ATP-CP komplexu. Když máme déle trvající pohybovou činnost, záleží, zda máme dostatečný přísun kyslíku (aerobní energetické krytí) anebo zda nemáme dostatečný přísuk kyslíku a uvolňování energie probíhá za nepřístupu kyslíku a vzniku kyseliny mléčné (anaerobní energetické krytí). (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 69) Aanaerobně alaktátová fáze získávání energie Základem svalové kontrakce neboli stahu je v mitochondriích probíhající rozpad adenositrifosfátu (ATP) na adenosindifosfát (ADP) a fosfát (P). Jiná část fosfátu ve svalové buňce s kreatinfosfát (CP) se krátkodobě podílí na reakci, která má za úkol znovuobnovení ATP. Právě tato reakce se nazývá resyntéza ATP. Při této anaerobně-alaktátové fázi získávání energie není potřeba přítomnost kyslíku a nevzniká žádná kyselina mléčná (laktát) jakožto produkt látkové přeměny. kreatinfosfát (CP) + adenosindifosfát (ADP) => kreatin (C) + adenosintrifosfát (ATP) (Měkota & Novosad 2005, p. 145, 146) Aerobně alaktátová fáze získávání energie Aerobně laktátový způsob uvolňování energie je tehdy, jestliže je k dispozici dostatečné množství kyslíku, aby mohlo v celém rozsahu probíhat štěpení glukózy. Tento průběh štěpení je pozvolnější, ale získáváme jím znatelně více energie (38 molekul ATP z jedné molekuly glukózy). Aerobním způsobem se také mohou štěpit tuky. Tento způsob uvolňování energie dokáže pokrýt 70-90% energetické spotřeby při dlouhodobé práci, která má střední intenzitu. glukóza (glykogen) =>laktát (Lac) + adenossintrifosfát (ATP) (Měkota & Novosad 2005, p. 146) Tabulka 5: Zdroje energie při různodobé zátěži Trvání zátěže Zdroj enegie 1 4 s ATP 4 20 s ATP + CP 22

23 20 45 s ATP + CP + glykogen s glykogen 2 10 min glukóza nad 10 min glukóza + tuky (Měkota & Novosad 2005, p. 146) Členění podle doby trvání pohybové činnosti Sportovní disciplíny vytrvalostního charakteru rozdělujeme podle doby trvání, ve kterém probíhá soutěžní zatížení. Toto dělení (tabulka x) souvisí se způsoby uvolňování energie, poněvadž krátké intenzivní vytrvalostní zatížení je energeticky hrazeno jinak než dlouho trvající zatížení mírné anebo střední intenzity. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 74) Tabulka 6: Rozdělení vyrvalosti podle doby trvání Rychlostní (sprinterská) vytrvalost do 35 s Krátkodobá vytrvalost s Střednědobá vytrvalost 2-10 min Dlouhodobá vytrvalost 10 min až několik hodin (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 74) Rychlostní (sprinterská) vytrvalost Tato vytrvalost je specifická vytrvalostní schopnost, která se uplatňuje při sprinterských disciplínách, kde se časová délka těchto závodů pohybuje od 7 do 35 s. Energetické krytí zabezpečuje anaerobně alaktátový a anaerobně laktátový systém. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer, & Botek 2010, p. 74) Úroveň rychlostní vytrvalosti je rozhodující pro délku fáze udržení maximální rychlosti i pro nástup fáze poklesu rychlosti v konečném úseku trati sprinterských soutěží. (Měkota & Novosad 2005, p. 151) Krátkodobá vytrvalost Krátkodobá vytrvalost je specifická vytrvalostní schopnost, kterou uplatňujeme pro cyklickou závodní činnost a která probíhá v časovém rozmezí s. Vzhledem k rozdílnému energetickému krytí této vytrvalostní schopnosti ji dále rozdělujeme na krátkodobou vytrvalost I. (je to například běh na 400 m) a na krátkodobou vytrvalost II. (je to například běh na 800 m). (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 74) 23

24 Střednědobá vytrvalost Tato vytrvalostní schopnost je specifická také pro cyklickou závodní činnost, při které je doba trvání pohybové činnosti 2 10 minut. Pro rozvoj specifických tréninkových požadavků se dělí opět na střednědobou vytrvalost I., která trvá od 2 do 5 minut a na střednědobou vytrvalost II., která trvá od 6 do 10 minut. Při střednědobé vytrvalosti dochází k nahromadění laktátu, energetické krytí zde probíhá anaerobními tak i aerobními procesy. (Měkota & Novosad 2005, p. 151) Dlouhodobá vytrvalost Dlouhodobá vytrvalost je vytrvalostní schopností pro cyklické disciplíny, které trvají od 10 minut do několika hodin. Rozvoj dlouhodobé vytrvalosti podmiňuje dosažení maximálních sportovních výkonů v bězích na dlouhé tratě v atletice, v běhu na lyžích, silniční cyklistice, triatlonu a spoustě dalších. Pro velký interval trvání je rozdělujeme do 4 podkategorií: I. doba zatížení minut II. doba zatížení minut III. doba zatížení minut IV. doba zatížení nad 6 hodin Dlouhodobé vytrvalostní výkony jsou podmíněny vysokou ekonomičností všech funkcí a vysokou automatizací techniky. Při všech formách dlouhodobé vytrvalosti (od 10 minut až nad 6 hodin) převládá uvolňování energie v aerobním režimu. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer& Botek 2010, p. 75) Flexibilita V oboru antropomotorika hovoříme o kloubní pohyblivosti, slovensky ohybnosti, v němčině Beweglichkeit. V anglickém jazyce nacházíme výraz flexibility, který je odvozený z latinského slova flectere (ohýbat) nebo flexibilit (ohebný poddajný). Tyto výrazy postupně přechází i do jiných jazyků a tak i v češtině můžeme akceptovat stručný výraz flexibilita. (Měkota & Novosad 2005, p. 95) Co to tedy ta flexibilita je?,,flexibilita jako pohybová schopnost je charakterizována dosažením potřebného nebo optimálního rozsahu pohybu (amplitudy) v kloubním spojení pomocí vnitřních nebo vnějších sil. Ve sportu je chápána jako schopnost vykonávat pohyb 24

25 v kloubním rozsahu vzhledem k požadavkům dané sportovní disciplíny. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 94),,Flexibilita je schopnost realizovat pohyb v náležitém rozsahu, o plné amplitudě. (Měkota & Novosad 2005, p. 96) Jedná se tedy o kapacitu kloubu, která nám dovoluje plynulý pohyb v plném rozsahu. Flexibilita je jedna z motorických vlastností, která nám je dána geneticky, nicméně možnosti jejího ovlivnění cvičením jsou značné. Rozlišujeme flexibilitu aktivní a pasivní. Aktivní pohyblivost je pohyblivost, kterou dosáhneme pouze pomocí příslušných svalů (například při přednožení). Pasivní pohyblivost charakterizuje amplituda dosažená za spoluúčasti vnější síly (to může být gravitace, partner, terapeut ), popřípadě vlastní síly cvičence vyvinuté svalstvem jiné části těla. Aktivní flexibilita má větší rozsah než flexibilita pasivní, ale ne tak velký jako flexibilita anatomická (představuje anatomické možnosti pasivního pohybového aparátu, lze zjistit pouze po odstranění svalstva). (Měkota & Novosad 2005, p. 96) Faktory ovlivňující flexibilitu Hlavní faktory, které ovlivňují flexibilitu, jsou (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek 2010, p. 95): Anatomická konstrukce kloubu, bezporuchová funkce kloubu, napětí kloubního pouzdra Vlastnosti vazů i šlach Vlastnosti svalů Potřebná úroveň síly nezbytná k dosažení akčního prostoru pro stanovenou pohybovou činnost Další specifika rozdílná u každého jedince (věk, pohlaví, psychický stav, únava ) Teplota okolí a těla Denní doba Druhy flexibility Flexibilitu můžeme rozdělit podle různých kritérií. Obvykle se vzhledem k zaměření anebo způsobu provádění rozlišuje flexibilita takto: 25

26 Obecná flexibilita se vyznačuje normální úrovní pohyblivosti v kloubech ramenním, kyčelním a v páteři. Udržení její potřebné úrovně je nezbytné u všech sportovních disciplín. Pro sportovce však může být tato průměrná úroveň nedostačující, protože k dosažení maximálního výkonu jsou nároky na pohyblivost vyšší. Speciální flexibilita se zaměřuje na dosažení potřebné pohyblivosti v určité sportovní disciplíně. Vztahuje se podle pohybového průběhu na taková kloubní spojení, která hrají důležitou úlohu při vykonávání maximálního výkonu (ramenní kloub u plavce atd.) Aktivní flexibilita je charakterizována rozsahem pohybu, kterého sportovec dosáhne volní svalovou kontrakcí (to jsou vnitřní síly) bez vnější pomoci. Tato flexibilita závisí na vyvinutí síly agonisty a také na současném uvolnění antagonistů. Pasivní flexibilita je definována jako největší amplituda pohybu, která byla dosažena za pomoci vnější síly (např. působení přidané zátěže ). Rozsah pasivní flexibility je vždy větší než rozsah aktivní flexibility. Dynamická flexibilita je charakterizována krátkodobým dosažením krajní polohy švihovým pohybem. Statická flexibilita je taková flexibilita, při které se dostaneme pomalým pohybem do krajní polohy a setrváme v ní delší dobu. (Lehnert, Novosad, Neuls, Langer& Botek 2010, p. 98) 26

27 2 Praktická část 2.1 Statistika přijetí za poslední 4 roky O obor Speciální edukace bezpečnostních složek je poměrně velký zájem. Vypracoval jsem tedy grafy, na kterých je vyznačeno, kolik uchazeč potřeboval bodů, aby se dostal na tento obor (poslední 4 roky). Z velkého počtu uchazečů uspěje jen málokterý z nich. První graf zobrazuje počty podaných přihlášek v posledních 4 letech, zatímco druhý graf zobrazuje počty bodů potřebné na kombinované (dálkové) studium. Takovéto studium si volí většinou starší, pracující uchazeči, kteří se již touto problematikou zabývají. Z celkového maximálního počtu 60ti bodů, byste měli jisté přijetí,kdyby jste získali 2/3 bodů. Informace do grafů jsem našel na stránkách Masarykovy univerzity, kde byl zadaný pouze počet uchazečů, kteří splnili podmínky pro přijetí a částečně jejich pořadí, ostatní jsem dopočítal z příslušných tabulek. 250 SEBS kombinované studium Počet podaných přihlášek v daném roce Obrázek 1: Počty podaných přihlášek na SEBS Na tomto grafu názorně vidíme, že nejvíce podaných přihlášek na kombinované studium oboru SEBS bylo v roce 2010 a to 224, naopak nejméně to bylo v roce 2012, jenom 171 přihlášek. 27

28 40 SEBS kombinované studim Počet bodů potřebných k přijetí v daném roce Obrázek 2: Minimální počet bodů potřebný k přijetí na SEBS Na grafu vidíme počty bodů posledního přijatého uchazeče v daných letech. Nejvíce bodů potřebovali uchazeči v roce 2013, bylo to přesně 37,29 bodů, naopak snadnější to bylo o rok dříve, 22,76 bodů. Na tak nízký počet bodů potřebný pro přijetí mohl mít i ten fakt, že ve stejném roce, bylo nejméně uchazečů za sledované 4 roky. 28

29 O trochu těžší je dostat se na prezenční studium. Nejen že se sem hlásí více uchazečů, ale i hodnoty bodů, které potřebujete získat k přijetí, jsou vyšší. 400 SEBS prezenční studium Počet podaných přihlášek v daném roce Obrázek 3: Počty podaných přihlášek na SEBS Na předchozím grafu vidíme, že oproti kombinovanému studiu oboru SEBS je o prezenční studium daleko větší zájem. Nejvíce podaných přihlášek bylo v roce 2011, celkem 351. Naopak nejméně uchazečů bylo o rok dříve, v roce 2010 si podalo přihlášku na tento obor pouze 317 uchazečů. 29

30 50 SEBS prezenční studium Počet bodů potřebných k přijetí v daném roce Obrázek 4: Minimální počet bodů potřebný k přijetí na SEBS Z předešlého grafu je patrné, že opět oproti kombinovanému studiu, je v přijímacím řízení větší konkurence. K přijetí v roce 2011 bylo potřeba 44,91 bodů. Bylo to také jistě zapříčiněno tím, že ve stejný rok bylo přes 350 podaných přihlášek na popisovaný obor. Naopak v roce 2012 stačilo poslednímu přijatému 40,02 bodů ke studiu na SEBSu. 2.2 Zásobník cviků Disciplína 1500m, 60m Na co si dát pozor? Začít v dostatečném předstihu, vytrvalost se dá natrénovat, ale ne ze dne na den Překonat se a chodit běhat pravidelně, když týden trénuji, poté týden netrénuji, efektivita se snižuje Důležité je také rozložení tempa při běhu na 1500m, jsou 3 druhy rozložení temp, volnější první polovina závodu s postupným stupňováním a ostrým závěrem, rovnoměrné rozložení tempa a zvýšit rychlost v posledních 300 metrech, první a 30

31 poslední třetina svižněji, prostřední část volněji, já osobně upřednostňuji variantu s rovnoměrným tempem a vystupňovaným koncem (300 metrů) Netrénovat jenom na ovále atletického stadionu, ale jít běhat i do přírody, zvolit členitý reliéf Nezapomenout na zahřátí a strečink (i po výkonu) Cvičení 1. Cvičení Rozklus 5 min Rozcvičení 10 min Atletická abeceda 6x30m Sprint do prudkého kopce 3x5x50m Rozklusání 2. Cvičení Rozklus 3 km Atletická abeceda 6x30m 3x5x200m svižně do mírného kopce (mezi sériemi pauzy 4 min) Výklus 3km 3. Cvičení Klus 8km Protažení 4. Cvičení Rozklus 5 min Rozcvičení 10 min Atletická abeceda 6x30m 10x60m snožmé skoky Výklus 5. Cvičení Rozklus 5 km Atletická abeceda 6x30m 15x200 m rovinky sprint Výklus 2 km 31

32 6. Cvičení Rozklus 5 min Rozcvičení 10 min Atletická abeceda 6x30m 1500 m Rozklusání 7. Cvičení Rozklus 3 km Rozcvičení 10 min Atletická abeceda 10x100 m 3x1200m v tempu Výklus 2 km Disciplína Jacíkův celostní motorický test Jacíkův test se skládá ze 3 poloh, stoj spatný, leh na zádech a leh na břiše, které se cyklicky opakují v tomto pořadí: stoj spatný, leh na břiše, stoj spatný leh na zádech. Cílem je udělat o nejvíce těchto opakování a to za 2 minuty. Za každou provedenou změnu polohy je jeden bod. Na co si dát pozor? Začít trénovat na Jacíkův test včas Několikrát si vyzkoušet Jacíkův test doma sám Trénovat v podobných časových intervalech, které odpovídají délce tohoto testu Vydržet provádět změny poloh po celou délku testu (2 minuty) Nyní bych chtěl uvést příklady cviků, které nám pomohou v přípravě na přijímací řízení, tudíž zvýšit počet bodů v Jacíkově testu. 32 Obrázek 5: Veslování - Fáze 1

33 Obrázek 6: Veslování - Fáze 2 Obrázek 7: Veslování - Fáze 3 1. Cvik veslování Veslujeme na veslovacím stroji po dobu 2 minut ve velmi intenzivním tempu. Při veslování dodržujeme tyto 3 fáze, které jsou patrné z předchozích obrázků (Obrázky 5-7). První fáze je počáteční poloha, ve druhé fázi zabíráme pouze nohama, ve třetí fázi zabírá zádové svalstvo a poté přijdou teprve na řadu ruce. Tyto tři fáze se cyklicky opakují po dobu dvou minut. 2. Cvik cyklotrenažer 2 minuty velmi intenzivní tempo Obrázek 8: Práce na cyklotrenažeru 33

34 Cvičíme na cyklotrenažeru po dobu dvou minut ve velmi intenzivním tempu (viz obrázek 8). 3. Cvik crossfit Cvičíme velmi intenzivně po dobu dvou minut, jednotlivé cviky střídáme po 20 sekundách. a)kliky Obrázek 9: Klik - Fáze 1 Obrázek 10: Klik - Fáze 2 První cvičení jsou kliky, při vzporu ležmo dáme ruce na šíři ramen, hlava je v prodloužení trupu (viz obrázek 9), poté se hrudníkem dotkneme země (viz obrázek 10), z toho důvodu, že při Jacíkově testu je to jedna z podmínek, cvičíme 20 s velmi intenzivně. b)snožmé výskoky Dalším cvikem jsou snožmé výskoky. Začínáme ze stoje spatného (obrázek 11), ruce podél těla, poté snožmo vyskočíme a dotkneme se kolen dlaněmi (obrázek 12). Tento cvik opakujeme ve velmi intenzivním tempu po dobu 20 s. 34

35 Obrázek 11: Snožmé výskoky - Fáze 1 Obrázek 12: Snožmé výskoky - Fáze 2 c)leh-sedy Obrázek 13: Leh-sedy - Fáze 1 Obrázek 14: Leh-sedy Fáze 2 Dalším cvikem jsou klasické leh-sedy na posilnění břišního svalstva. Provedeme leh na zádech, nohy mírně pokrčíme (obrázek 13). Poté se zvedáme a přibližujeme hlavu ke kolenům (obrázek 14). Tento cvik pomáhá k rychlejšímu zvedání v Jacíkově testu z polohy leh na zádech. 35

36 d)ypsilonky Obrázek 15: Ypsilonky - Fáze 1 Obrázek 16: Ypsilonky - Fáze 2 Dalším cvikem jsou takzvané ypsilonky. Začínáme opět ze stoje spatného, poté se výskokem dostaneme do stoje rozkročného a tleskneme nad hlavou rukama (obrázky 15,16,17). Tento cvik provádíme opět s vysokou intenzitou po dobu 20 s. Obrázek 17: Ypsilonky - Fáze 3 36

37 e) bulharky Obrázek 18: Bulharky - Fáze 1 Obrázek 19: Bulharky - Fáze 2 Předposlední cvik jsou takzvané bulharky. Začínáme v podřepu, kdy se dlaně dotýkají země (obrázek 18). Skokem se dostaneme do podporu ležmo s prohnutými zády (obrázek 19). Poté se opět vracíme do první polohy. Provádíme velmi intenzivním tempem po dobu 20 s. f) sprint na místě Obrázek 20: Sprint na místě - Fáze 1 Obrázek 21: Sprint na místě - Fáze 2 Posledním cvičením je sprint na místě. Běžíme na místě a zvedáme kolena, práce rukou (obrázky 20, 21). Provádíme ve velmi intenzivním tempu po dobu 20 s. 37

38 4. Cvik angličáky Obrázek 22: Angličáky - Fáze 1 Obrázek 23: Angličáky - Fáze 2 Obrázek 24: Angličáky - Fáze 3 Obrázek 25: Angličáky - Fáze 4 Obrázek 26: Angličáky - Fáze 5 38

39 Provedeme stoj spatný (obrázek 22), snožmý výskok (obrázek 23), podřep (obrázek 24), klik (obrázky 25, 26). Tyto prvky cyklicky opakujeme po dobu 2 minut ve velmi intenzivním tempu. 5. Cvik běh do kopce Toto cvičení provádíme v prudkém kopci po dobu 2 minut. Snažíme se vydržet běžet do kopce ve velmi intenzivním tempu. 6. Cvik plavání libovolným stylem Toto cvičení provádíme nejlépe v bazénu o délce 25 metrů z toho důvodu, že při přijímacích zkouškách je stejně dlouhý bazén. Plaveme ve velmi intenzivním tempu po dobu 2 minut. 7. Cvik Jacíkův celostní motorický test, 2 minuty,intenzivní tempo Obrázek 27: Jacíkův test - Fáze 1 a 3 39

40 Obrázek 28: Jacíkův test - Fáze 2 Obrázek 29: Jacíkův test fáze 4 Při Jacíkově testu střídáme 3 polohy v následujícím pořadí: stoj spatný (obrázek 27), leh na zádech (obrázek 28), stoj spatný (obrázek 27) a leh na břiše (obrázek 29). Cvičené provádíme po dobu 2 minut s co největší intenzitou. Dbáme na to, abychom se při lehu na zádech dotýkali lopatkami podložky a při lehu na břiše dotýkali hrudníkem podložky. 40