Analýza stavu inovačního prostředí a potřeb subjektů tvořících inovační infrastrukturu Zlínského kraje

Transkript

1 SMART AKCELERÁTOR ZLÍNSKÉHO KRAJE číslo projektu: CZ /0.0/0.0/15_004/ Analýza stavu inovačního prostředí a potřeb subjektů tvořících inovační infrastrukturu Zlínského kraje Březen 2017 Zpracovalo Technologické inovační centrum s.r.o.

2 OBSAH METODIKA... 6 SBĚR DAT... 6 Sběr dat z veřejných zdrojů... 6 Doplňkový sběr dotazníkovým šetřením... 8 Dotazníkové šetření firem ve Zlínském kraji... 8 Dotazníkové šetření subjektů VaV ve Zlínském kraji... 9 Dotazníkové šetření subjektů na podporu podnikání ve Zlínském kraji ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A EKONOMICKÉ ÚDAJE ZLÍNSKÉHO KRAJE VĚDA A VÝZKUM VE ZLÍNSKÉM KRAJI VÝDAJE NA VĚDU A VÝZKUM Celkové výdaje na VaV ve Zlínském kraji Investiční výdaje na VaV ve Zlínském kraji Výdaje na VaV financované z veřejných zahraničních zdrojů Výdaje na VaV uskutečněné v podnikatelském sektoru Výdaje na VaV uskutečněné ve vládním a vysokoškolském sektoru Nepřímá podpora v soukromých podnicích Mezikrajské srovnání výdajů na VaV Celkové výdaje na VaV Investiční výdaje na VaV Výdaje podnikatelského sektoru na VaV Výdaje vládního sektoru na VaV Výdaje vysokoškolského sektoru na VaV Výdaje na VaV financované z veřejných zahraničních zdrojů Výdaje podnikatelského sektoru na VaV dle velikosti podniků Výdaje podnikatelského sektoru na VaV dle vlastníků podniků Druhové členění výdajů vládního a vysokoškolského sektoru na VaV Nepřímá podpora VaV v soukromých podnicích KAPACITY VĚDY A VÝZKUMU Výzkumní pracovníci dle sektorů Výzkumní pracovníci vládního a vysokoškolského sektoru dle oborů Zaměstnanci VaV v podnikatelském sektoru dle velikosti podniků Mezikrajské srovnání kapacit VaV Podíl výzkumných pracovníků ve vládním a vysokoškolském sektoru Zaměstnanci VaV domácích a zahraničních firem

3 Sektorová struktura pracovníků VaV Výzkumníci Sektorová struktura výzkumníků PATENTY Patenty domácích subjektů ve ZK Patenty soukromých podniků ve ZK Mezikrajské srovnání patentů Podané patentové přihlášky SUBJEKTY VAV VE ZLÍNSKÉM KRAJI Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) Výzkum na UTB VaVaI subjekty mimo UTB Základní údaje Spolupráce a projekty VaV institucí Služby VVI a kapacity VVI Lidské VVI zdroje PODPORA PODNIKÁNÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI SUBJEKTY NA PODPORU PODNIKÁNÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI PASPORTY JEDNOTLIVÝCH SUBJEKTŮ S PODROBNÝMI INFORMACEMI OHLEDNĚ ZÁKLADNÍCH ÚDAJŮ A POSKYTOVANÝCH SLUŽEB JSOU UVEDENY V PŘÍLOZE Č. 5 TOHOTO DOKUMENTU PRŮMYSL VE ZLÍNSKÉM KRAJI VYBRANÉ ÚDAJE O PRŮMYSLU VE ZLÍNSKÉM KRAJI Tržby z prodeje vlastních výrobků Mezikrajské srovnání tržeb a průměrných měsíčních mezd Podniky ve Zlínském kraji dle CZ-NACE Tržby z prodeje výrobků a služeb Zlínského kraje dle CZ-NACE Zaměstnanci Zlínského kraje dle CZ-NACE Mzdy ve Zlínském kraji dle CZ-NACE ZÁKLADNÍ ÚDAJE KLÍČOVÝCH PRŮMYSLOVÝCH OBORŮ ZLÍNSKÉHO KRAJE CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků CZ-NACE 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků... 74

4 CZ-NACE 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů CZ-NACE 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení CZ-NACE 31 Výroba nábytku ANALÝZA POTŘEB INOVAČNÍCH FIREM Sídla firem a důvody sídla mimo ZK Zaměstnanci Charakter podnikání Obrat firmy Vlastnická struktura firmy Míra autonomie při rozhodování o VVI aktivitách Hlavní předmět činnosti Hlavní produkt firmy Kategorie finálního produktu z hlediska obratu Lokalizace odběrů firmy dle obratu Tržní strategie firmy Trhy mimo ČR Forma případného rozšiřování trhů mimo ČR Využití individuální podpory při rozšiřování trhů Hlavní příležitosti rozvoje/spolupráce Hlavní vnější faktory rozvoje inovačních firem Realizace inovačních projektů Informační zdroje firmy Motivace VVI aktivit Příležitosti ke zlepšení produkce z hlediska konkurenceschopnosti Kapacity řešení VVI aktivit Ochrana duševního vlastnictví Zázemí pro VVI aktivity Náklady na VVI aktivity Podíl výdajů na VVI aktivity z obratu firem Využívání cizích zdrojů na VVI aktivity

5 Silné stránky firmy v oblasti VVI Slabé stránky firmy v oblasti VVI Bariéry v oblasti VVI Externí spolupráce při realizaci VVI aktivit se soukromými subjektu Externí spolupráce při realizaci VVI aktivit s VŠ Bariéry spolupráce s externími organizacemi při aktivitách VVI Hlavní přínos spolupráce s firmami Zájem o exkurze + nabídka prostor k uskutečnění Externí spolupráce při realizaci VVI aktivit s veřejnými institucemi Chybějící veřejná podpora Potřeba a zaměstnanost zahraničních expertů Způsob vyhledávání spolupráce s VŠ v oblasti VVI Stavy a mzdy zaměstnanců Stavy VVI pracovníků Spolupráce s VŠ v oblasti lidských zdrojů Problémy s náborem kvalifikovaných pracovníků Zapojení firmy do projektů podpory technického a přírodovědného vzdělávání NÁSTROJE PODPORY PODNIKÁNÍ NÁSTROJE PODPORY PODNIKÁNÍ NABÍZENÉ SUBJEKTY ZLK FIRMAMI VYUŽÍVANÉ/POŽADOVANÉ NÁSTROJE PODPORY PODNIKÁNÍ Tvrdá infrastruktura a nemovitosti Finance Služby Lidské zdroje Networking ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ SEZNAM ZKRATEK SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH

6 METODIKA Sběr dat Sběr dat z veřejných zdrojů Zpracování analýzy bylo v první fázi postaveno na vytěžení dat z veřejně dostupných zdrojů a databází. V této fázi sběru dat byla vytěžována data, která publikují na svých webových stránkách či portálech zejména následující instituce: Český statistický úřad; odkaz zde Krajská správa ČSÚ ve Zlíně; odkaz zde Ministerstvo průmyslu a obchodu; odkaz zde Živnostenský registr; odkaz zde Zlínský kraj; odkaz zde Czechinvest; odkaz zde Regionální kancelář Czechinvest pro Zlínský kraj; odkaz zde Hospodářská komora České republiky; odkaz zde Krajská hospodářská komora Zlínského kraje; odkaz zde Vláda České republiky; odkaz zde Ministerstvo školství, mládeže a sportu; odkaz zde MŠMS, Výzkum a vývoj; odkaz zde MŠMT, Národní podpora VaVaI; odkaz zde Ministerstvo vnitra; odkaz zde Ministerstvo dopravy; odkaz zde Ministerstvo spravedlnosti; odkaz zde 6 Portál JUSTICE.CZ

7 Ministerstvo práce a sociálních věcí; odkaz zde Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí; odkaz zde Úřad práce ČR; odkaz zde Krajská pobočka ÚP ve Zlíně; odkaz zde Technologická agentura ČR; odkaz zde Grantová agentura ČR; odkaz zde ARES; odkaz zde Registr ekonomických subjektů; odkaz zde obecně www stránky firem ve Zlínském kraji obecně www stránky VaV subjektů ve Zlínském kraji obecně www stránky subjektů na podporu podnikání ve Zlínském kraji Vysvětlivky k datům z ČSÚ pro použité značky v tabulkách: Ležatá čárka (-) v tabulce v místě čísla značí, že jev se nevyskytoval Tečka (.) Nula (0) Zkratka "i.d." v místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky v tabulce nahrazuje individuální údaj, který nelze zveřejnit. 7

8 Doplňkový sběr dotazníkovým šetřením Druhá vlna sběru dat pro účely doplnění chybějících informací, dat, údajů, byla uskutečněna cestou dotazníkového šetření. Při něm byly zjištěny informace, které nebylo možné získat z veřejně dostupných zdrojů. Dotazníkové šetření bylo rozděleno do 3 logicky provázaných částí: 1. Firem ve Zlínském kraji 2. Subjektů VaV ve Zlínském kraji 3. Subjektů na podporu podnikání ve Zlínském kraji Dotazníkové šetření firem ve Zlínském kraji Pro účely dotazníkového šetření byl vytvořen speciální dotazník Dotazník k analýze potřeb subjektů tvořících inovační podnikání Pro inovační/inovativní firmy viz Příloha 1. Dotazník byl členěn na 4 části: 1. O firmě - 26 otázek ohledně vzniku a vývoje firmy, strategie a pozice v hodnotovém řetězci 2. O firemních aktivitách výzkumu, vývoje a inovací - 18 otázek 3. O podpoře VVI - 8 otázek 4. O firemních lidských zdrojích - 6 otázek K vytvoření databáze firem pro dotazníkové šetření bylo využito stávajících seznamů firem, které se zapojily do dotačních programů případně spolupracovaly či byly součástí předchozích šetření ať už Zlínského kraje či Technologicko-inovačního centra. Původní databáze obsahovala celkem 750 firem. První výběr byl proveden dle 2 kritérií, a sice že velikost firmy přesahuje počet 100 zaměstnanců a převažující CZ-NACE spadá do priority A, související s klíčovými doménami kraje. 8

9 Z prvního filtrování bylo vybráno celkem 110 firem. Pro doplnění portfolia byl výběr rozšířen o firmy nad 10 zaměstnanců. Celkově bylo osloveno 121 firem, ze kterých zájem o účast v dotazníkovém šetření projevila necelá polovina. Dotazníkové šetření bylo fyzicky provedeno v 56 firmách. Výsledky dotazníkového šetření jsou detailně zpracovány v kapitole 5 této zprávy. Dotazníkové šetření subjektů VaV ve Zlínském kraji Pro účely dotazníkového šetření byla vytvořena návodka Návodka sběru dat pro účely pasportizace pro subjekty VaVaI - viz Příloha 3. Subjekty realizující výzkum a vývoj mají dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE dle Českého statistického úřadu CZ-NACE 72 Výzkum a vývoj. Základem přehledu o VaV subjektech ve Zlínském kraji byly informace ze Statistické ročenky Zlínského kraje, které uvádí za rok samostatných ekonomických subjektů, realizujících VaV jako svou hlavní nebo vedlejší ekonomickou činnost. Obrázek 1: Statistická ročenka Zlínského kraje Vzhledem k tomu, že statistický úřad nemůže dodat konkrétní seznam subjektů, které jsou do šetření zahrnuty, tak byly ze statistického úřadu byly vyžádány seznamy subjektů s daným CZ-NACE se sídlem ve Zlínském kraji. Statistický úřad bral pro své šetření v úvahu subjekty s převažujícím i vedlejším CZ-NACE 72 Výzkum a vývoj a podskupiny Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních, technických věd s důrazem na Výzkum a vývoj v oblasti technických věd. 9

10 V seznamu bylo celkem 464 subjektů s vedlejší činností v daných NACE, včetně fyzických osob. Po očištění seznamu od fyzických osob zde zbylo 179 subjektů s vedlejším NACE. Totéž bylo provedeno pro subjekty s NACE 72, 72-1 a a a v seznamu zbylo 5 subjektů, což dalo dohromady seznam 184 subjektů, o kterých předpokládáme, že jde o subjekty zmiňované ve Statistické ročence Zlínského kraje. Zaslané seznamy byly očištěny od fyzických osob podnikajících dle živnostenského zákona i dle jiných zákonů a zahraničních fyzických osob. Dále byly na základě průzkumu na internetu vyřazeny subjekty, o kterých byly nalezeny informace na pouze na rejstříku ekonomických subjektů na ale nebyly nalezeny další podrobnosti, jako webové stránky, kontakty na statutární nebo výkonné osoby, jejich aktivity (mimo uvedení NACE v Administrativním registru ekonomických subjektů ARES). Výsledná databáze subjektů, dle našeho úsudku, nezachycovala obraz VaV v kraji, jak ho známe z naší běžné podpůrné činnosti, a i na základě předchozí analýzy provedené v roce Domníváme se, že je to z důvodu, že řada firem si VaV CZ-NACE zapisuje u statistického úřadu pouze z důvodu daňového odpočtu výdajů na VaV aktivity atd. Následně byly do seznamu doplněny testovací a certifikační subjekty, výzkumné asociace a subjekty z podnikatelského sektoru, o kterých víme, že prokazatelně podporují či přímo realizují vědu, aplikovaný výzkum, experimentální vývoj a na jejich základě zavádějí inovace vyšších řádů, aniž by to měly uvedeno v NACE. Subjekty z firemního sektoru, které realizují VaVaI a není to jejich převažující činností, jsme zařadili do databáze firemního sektoru, odkud byly vybírány firmy pro šetření pro analýzu potřeb inovačních firem. A opačně subjekty, které byly primárně zařazeny do seznamu pro šetření firem, a jejich aktivity se jevily převážně VaVaI jsme z analýzy firemního sektoru přeřadili do Analýzy potřeb VaV subjektů Zlínského kraje. Z výsledné databáze VaV subjektů byly vybírány firmy pro dotazníkové šetření. Dotazníkové šetření subjektů na podporu podnikání ve Zlínském kraji Pro účely dotazníkového šetření byla vytvořena návodka Pasport pro subjekty VaV a instituce na podporu podnikání ve zlínském kraji viz Příloha 4. Dotazníkové šetření probíhalo v rámci osobních schůzek developera projektu RIS se zástupci jednotlivých subjektů. Výsledky šetření jsou obsahem pasportů v kapitole 4 tohoto dokumentu. 10

11 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A EKONOMICKÉ ÚDAJE ZLÍNSKÉHO KRAJE K sestavení tabulek a grafů kapitoly 2 byla využita data, která jsou veřejně publikována na webu Českého statického úřadu za období roku Zlínský kraj se nachází se na východě republiky. Na východní hranici sousedí se Slovenskem, na jihozápadě s krajem Jihomoravským, na severozápadě s Olomouckým a na severu s krajem Moravskoslezským. Svou rozlohou 3963 km 2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Hustota zalidnění 148 obyvatel/km 2 výrazně převyšuje republikový průměr. Obrázek 2: Obrysová mapa ČR V tvorbě hrubého domácího produktu se Zlínský kraj řadí na 8. místo mezi kraji v ČR. Průmyslový potenciál Zlínského kraje tvoří podniky zpracovatelského průmyslu, kterých je 15 % z registrovaných subjektů celkem. Zejména jde o podniky průmyslu kovodělného a dřevozpracujícího. Jejich charakteristickou stránkou je však nízká úroveň modernizace výroby ve srovnání s ČR. Podrobnější popis kraje se nachází v Příloze 1. Obrázek 3: Mapa Zlínského kraje 11

12 VĚDA A VÝZKUM VE ZLÍNSKÉM KRAJI K sestavení tabulek a grafů kapitoly 3 byla využita data, která jsou veřejně publikována na webu Českého statického úřadu za období roku Výdaje na vědu a výzkum Celkové výdaje na VaV ve Zlínském kraji Celkové výdaje na VaV dosáhly v roce 2015 po mírném poklesu oproti předchozímu roku objemu 2533 mil. Kč. Vývoj celkových výdajů na VaV - ve Zlínském kraji v letech (v miĺ. Kč) Výdaje na VaV (v mil. Kč) Tabulka 1: Vývoj výdajů na VaV Graf 1: Vývoj výdajů na VaV 12

13 Největší objem výdajů v roce 2015 ve výši mil. Kč byl realizováno v podnikatelském sektoru, což představuje 83 % z celkových výdajů na VaV. Struktura celkových výdajů na VaV - ve Zlínském kraji v roce 2015 (v miĺ. Kč) Výdaje na VaV (v mil. Kč) z toho - investiční výdaje (v mil. Kč) podnikatelský sektor vládní sektor 6 0 vysokoškolský sektor Tabulka 2: Struktura výdajů na VaV Graf 2: Struktura výdajů na VaV Investiční výdaje na VaV ve Zlínském kraji Investiční výdaje na VaV ve Zlínském kraji v roce 2015 poklesly na úroveň 383 mil. Kč. Velký nárůst investičních výdajů v r ovlivnily projekty Univerzity Tomáše Bati. Vývoj investičních výdajů na VaV - ve Zlínskémý kraji v letech ( ) Investiční výdaje (v mil. Kč) Tabulka 3: Vývoj investičních výdajů na VaV 13

14 Graf 3: Vývoj investičních výdajů na VaV Největší podíl na investičních výdajích na VaV ve výši 52 % má podnikatelský sektor, zbývajících 48 % pokrývá vysokoškolský sektor. Struktura investičních výdajů na VaV - ve Zlínském kraji v roce 2015 (mil. Kč) Investiční výdaje (v mil. Kč) podnikatelský sektor 198 vládní sektor 0 vysokoškolský sektor 184 Tabulka 4: Struktura investičních výdajů na VaV 14 Graf 4: Struktura investičních výdajů na VaV

15 Výdaje na VaV financované z veřejných zahraničních zdrojů Výdaje na VaV ve Zlínském kraji v roce 2015 poklesly na úroveň 219 mil. Kč Vývoj výdajů na VaV financovaných z veřejných zahraničních zdrojů - ve Zlínskémý kraji v letech ( ) Výdaje na VaV z veřejných finančních zdrojů (v mil. Kč) Tabulka 5: Výdaje na VaV z veřejných zahraničních zdrojů Graf 5: Výdaje na VaV z veřejných zahraničních zdrojů Největší podíl na výdajích na VaV financovaných z veřejných zahraničních zdrojů ve výši 73 % má vysokoškolský sektor, zbývajících 27 % pokrývá podnikatelský sektor. 15

16 Struktura výdajů na VaV financovaných z veřejných zahraničních zdrojů - ve Zlínském kraji v roce 2015 (mil. Kč) Výdaje na VaV z veřejných finančních zdrojů (v mil. Kč) podnikatelský sektor 59 vládní sektor 0 vysokoškolský sektor 160 Tabulka 6: Struktura výdajů na VaV z veřejných zahraničních zdrojů Graf 6: Struktura výdajů na VaV z veřejných zahraničních zdrojů 16 Výdaje na VaV uskutečněné v podnikatelském sektoru Výdaje na VaV Zlínského kraje v podnikatelském sektoru po poklesu v roce 2012 až do roku 2015 postupně rostly na úroveň mil. Kč. Vývoj výdajů na VaV uskutečněný v podnikatelském sektoru - ve Zlínském kraji v letech (v miĺ. Kč) Výdaje na VaV (v mil. Kč) Tabulka 7: Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru

17 Graf 7: Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru Největší podíl výdajů na VaV v roce 2015 v podnikatelském sektoru drží podniky nad 250 zaměstnanců. Je to mil. Kč, což představuje 66 % z celkového objemu. Struktura výdajů na VaV uskutečněný v podnikatelském sektoru dle velikosti podniků - ve Zlínském kraji v roce 2015 (v miĺ. Kč) Výdaje na VaV (v mil. Kč) velké (250 a více) střední (50 249) 511 malé (10 49) 164 velmi malé (0 9) 28 Tabulka 8: Struktura výdajů na VaV v podnikatelském sektoru 17

18 Graf 8: Struktura výdajů na VaV v podnikatelském sektoru Výdaje na VaV uskutečněné ve vládním a vysokoškolském sektoru Výdaje na VaV Zlínského kraje ve vládním a vysokoškolském sektoru po nárůstu v roce 2014 poklesly v roce 2015 na úroveň 443 mil. Kč. Vývoj výdajů na VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru - ve Zlínském kraji v letech (v mil. Kč) Výdaje na VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru Tabulka 9: Výdaje na VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru 18

19 Graf 9: Výdaje na VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru Největší objem dle druhového členění výdajů na VaV Zlínského kraje ve vládním a vysokoškolském sektoru představují investiční výdaje ve výši 184 mil. Kč. Za nimi následují mzdové výdaje ve výši 175 mil. Kč. Druhové členění výdajů na VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru - ve Zlínském kraji v r (v mil. Kč) Výdaje na VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru (v mil. Kč) Investiční výdaje 184 Mzdové výdaje 175 Ostatní běžné výdaje 84 Tabulka 10: Druhové členění výdajů na VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru Graf 10: Druhové členění výdajů na VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru 19

20 Nepřímá podpora v soukromých podnicích Nepřímá podpora v soukromých podnicích ve Zlínském kraji od roku 2011 do roku 2014 postupně narůstala až na hodnotu 127 mil. Kč. Nepřímou podporou se rozumí uplatnění odčitatelné položky od základu daně z příjmů u ekonomických subjektů provádějících VaV. Vývoj nepřímé podpory v soukromých podnicích - ve Zlínském kraji v letech Nepřímá podpora (v mil. Kč) Tabulka 11: Nepřímá podpora soukromých podniků Graf 11: Nepřímá podpora soukromých podniků Největší podíl veřejné podpory v objemu 69 mil. Kč šel do podniků nad 250 zaměstnanců. Struktura nepřímé podpory v soukromých podnicích - ve Zlínském kraji v roce 2014 (mil. Kč) Nepřímá podpora (v mil. Kč) velké (250 a více) 69 střední (50 249) 39 malé (10 49) 16 velmi malé (0 9) 3 Tabulka 12: Struktura nepřímé podpory soukromých podniků Graf 12: Struktura nepřímé podpory soukromých podniků 20

21 Mezikrajské srovnání výdajů na VaV Celkové výdaje na VaV Z hlediska celkových výdajů na VaV ve výši mil. Kč patří Zlínský kraj v roce 2015 na 7. pozici. Struktura celkových výdajů na VaV - dle jednotlivých krajů v r (v mil. Kč) celkové výdaje na VaV - podnikatelský sektor celkové výdaje na VaV - vládní sektor celkové výdaje na VaV - vysokoškolský sektor SUMA Hl. m. Praha Jihomoravský Středočeský Moravskoslezský Plzeňský Pardubický Zlínský Jihočeský Liberecký Olomoucký Královéhradecký Vysočina Ústecký Karlovarský Tabulka 13: Struktura celkových výdajů na VaV dle krajů Graf 13: Struktura celkových výdajů na VaV dle krajů 21

22 Investiční výdaje na VaV Z hlediska investičních výdajů na VaV v celkové výši 220 mil. Kč patří Zlínský kraj na 12. pozici. Struktura investičních výdajů na VaV - dle jednotlivých krajů v r (v mil. Kč) investiční výdaje na VaV - podnikatelský sektor investiční výdaje na VaV - vládní sektor investiční výdaje na VaV - vysokoškolský sektor SUMA Hl. m. Praha Středočeský Jihomoravský Plzeňský Karlovarský Liberecký Moravskoslezský Ústecký Vysočina Jihočeský Královéhradecký Zlínský Pardubický Olomoucký Tabulka 14: Struktura investičních výdajů na VaV dle krajů Graf 14: Struktura investičních výdajů na VaV dle krajů 22

23 Výdaje podnikatelského sektoru na VaV Z hlediska výdajů podnikatelského sektoru na VaV v celkové výši mil. Kč patří Zlínský kraj na 7. pozici. Podíl investičních výdajů na celkových výdajích VaV (podnikatelský sektor) - dle jednotlivých krajů v r (v mil. Kč) celkové výdaje na VaV - podnikatelský sektor z toho investiční Procento investičních výdajů Hl. m. Praha ,6% Jihomoravský ,9% Středočeský ,1% Moravskoslezský ,8% Plzeňský ,7% Pardubický ,2% Zlínský ,5% Liberecký ,4% Jihočeský ,5% Vysočina ,6% Královéhradecký ,6% Olomoucký ,3% Ústecký ,7% Karlovarský ,5% Tabulka 15: Výdaje podnikatelského sektoru na VaV Graf 15: Výdaje podnikatelského sektoru na VaV 23

24 Výdaje vládního sektoru na VaV Z hlediska výdajů vládního sektoru na VaV v celkové výši 6 mil. Kč patří Zlínský kraj na 13. pozici. Podíl investičních výdajů na celkových výdajích VaV (vládní sektor) - dle jednotlivých krajů v r (v mil. Kč) vládní sektor z toho investiční Procento investičních výdajů Hl. m. Praha ,7% Jihomoravský ,6% Středočeský ,6% Jihočeský ,2% Moravskoslezský ,9% Liberecký ,9% Plzeňský ,0% Pardubický ,2% Královéhradecký ,0% Ústecký ,0% Olomoucký ,1% Vysočina ,0% Zlínský 6 0 0,5% Karlovarský 1 0 0,0% Tabulka 16: Výdaje vládního sektoru na VaV Graf 16: Výdaje vládního sektoru na VaV 24

25 Výdaje vysokoškolského sektoru na VaV Z hlediska výdajů vysokoškolského sektoru na VaV v celkové výši 437 mil. Kč patří Zlínský kraj na 10. pozici. Podíl investičních výdajů na celkových výdajích VaV (vysokoškolský sektor) - dle jednotlivých krajů v r (v mil. Kč) vysokoškolský sektor z toho investiční Procento investičních výdajů Jihomoravský ,1% Moravskoslezský ,6% Plzeňský ,8% Olomoucký ,1% Hl. m. Praha ,4% Pardubický ,1% Jihočeský ,6% Liberecký ,9% Královéhradecký ,8% Zlínský ,2% Středočeský ,3% Ústecký ,6% Karlovarský 0 0 0,0% Vysočina 0 0 0,0% Tabulka 17: Výdaje vysokoškolského sektoru na VaV Graf 17: Výdaje vysokoškolského sektoru na VaV 25

26 Výdaje na VaV financované z veřejných zahraničních zdrojů Z hlediska výdajů VaV financovaných z veřejných zahraničních zdrojů v celkové výši 59 mil. Kč patří Zlínský kraj na 7. pozici. Struktura výdajů na VaV financovaných z veřejných zahraničních zdrojů - dle jednotlivých krajů v r (v mil. Kč) podnikatelský sektor vládní sektor vysokoškolský sektor SUMA Hl. m. Praha Jihomoravský Středočeský Plzeňský Moravskoslezský Olomoucký Zlínský Pardubický Královéhradecký Ústecký Jihočeský Liberecký Vysočina Karlovarský Tabulka 18: Výdaje na VaV z veřejných zahraničních zdrojů Graf 18: Výdaje na VaV z veřejných zahraničních zdrojů 26

27 Výdaje podnikatelského sektoru na VaV dle velikosti podniků Z hlediska výdajů podnikatelského sektoru na VaV v celkové výši mil. Kč patří Zlínský kraj na 7. pozici. Struktura výdajů na VaV uskutečněný v podnikatelském sektoru dle velikosti podniků - dle jednotlivých krajů v roce 2015 (v miĺ. Kč) velmi malé (0 9) malé (10 49) střední (50 249) velké (250 a více) SUMA Hl. m. Praha Jihomoravský Středočeský Moravskoslezský Plzeňský Pardubický Zlínský Liberecký Jihočeský Vysočina Královéhradecký Olomoucký Ústecký Karlovarský Tabulka 19: Výdaje podnikatelského sektoru na VaV Graf 19: Výdaje podnikatelského sektoru na VaV 27

28 Výdaje podnikatelského sektoru na VaV dle vlastníků podniků Z hlediska podílu domácích vlastníků na objemu výdajů na VaV patří Zlínský kraj s 53 % na 2. pozici. Struktura výdajů na VaV uskutečněný v podnikatelském sektoru dle vlastníka podniků - dle jednotlivých krajů v roce 2015 (v miĺ. Kč) Podnik se zahraničním vlastníkem Podnik s domácím vlastníkem SUMA % domácích vlastníků z celkových výdajů na VaV Hl. m. Praha % Jihomoravský % Středočeský % Moravskoslezský % Plzeňský % Pardubický % Zlínský % Liberecký % Jihočeský % Vysočina % Královéhradecký % Olomoucký % Ústecký % Karlovarský % Tabulka 20: Výdaje domácích/zahraničních vlastníků na VaV Graf 20: Výdaje domácích/zahraničních vlastníků na VaV 28

29 Druhové členění výdajů vládního a vysokoškolského sektoru na VaV Ve výdajích vládního a vysokoškolského sektoru na VaV patří Zlínský zaujímá Zlínský kraj s objemem 443 mil. Kč mezi ostatními kraji 10. pozici. Druhové členění výdajů na VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru - dle jednotlivých krajů v r (v mil. Kč) Mzdové výdaje Ostatní běžné výdaje Investiční výdaje SUMA Hl. m. Praha Jihomoravský Moravskoslezský Plzeňský Středočeský Olomoucký Jihočeský Liberecký Pardubický Královéhradecký Zlínský Ústecký Vysočina Karlovarský Tabulka 21: Druhové členění vládního a VŠ sektoru na VaV Graf 21: Výdaje domácích/zahraničních vlastníků na VaV 29

30 Nepřímá podpora VaV v soukromých podnicích V nepřímé podpoře VaV v soukromých podnicích ve výši 127 mil. Kč zaujímá Zlínský kraj v mezikrajském srovnání na 6. pozici. Z hlediska podílu domácích vlastníků na objemu nepřímé podpory VaV patří Zlínský kraj s 58 % spolu s Plzeňským krajem na 4. pozici. Struktura nepřímé podpory v soukromých podnicích dle vlastníků - dle jednotlivých krajů v r (v mil. Kč) Podnik se zahraničním vlastníkem Podnik s domácím vlastníkem SUMA % domácích vlastníků z celkových výdajů na VaV Hl. m. Praha % Středočeský % Jihomoravský % Plzeňský % Moravskoslezský % Zlínský % Liberecký % Pardubický % Vysočina % Královéhradecký % Olomoucký % Ústecký % Jihočeský % Karlovarský % Tabulka 22: Nepřímé podpora VaV v soukromých podnicích Graf 22: Nepřímé podpora VaV v soukromých podnicích 30

31 Nepřímá podpora VaV ve Zlínském kraji je podobně, jako u jiných krajů, primárně směřována do podniků nad 250 zaměstnanců. Struktura nepřímé podpory v soukromých podnicích podle jejich velmi malé (0 9) malé (10 49) střední (50 249) velké (250 a více) velikosti - dle jednotlivých krajů v r (v mil. Kč) Středočeský Hl. m. Praha Plzeňský Moravskoslezský Liberecký Jihomoravský Zlínský Vysočina Pardubický Ústecký Jihočeský Královéhradecký Olomoucký Karlovarský Tabulka 23: Nepřímá podpora dle velikosti podniků Graf 23: Nepřímá podpora dle velikosti podniků 31

32 Kapacity vědy a výzkumu Výzkumní pracovníci dle sektorů Vývoj počtu výzkumných pracovníků v letech 2015 mírně rostl. Výzkumní pracovníci ve vládním a vysokoškolském sektoru v roce 2015 skončili na počtu 336 osob. Zaměstnanci pracující ve VaV v podnikatelském sektoru na počtu osob. Soukromý sektor představuje téměř 84 % z celkového počtu výzkumných pracovníků. Podíl výzkumných pracovníků ve Zlínském kraji v letech (FTE) Výzkumní pracovníci ve vládním a vysokoškolském sektoru Zaměstnanci pracující ve výzkumu a vývoji v podnikatelském sektoru Tabulka 24: Podíl výzkumných pracovníků ve ZK Graf 24: Podíl výzkumných pracovníků ve ZK 32

33 Výzkumní pracovníci vládního a vysokoškolského sektoru dle oborů Největší podíl výzkumných pracovníků ve vládním a vysokoškolském oboru s počtem 111 osob, tedy 33 % z celkového počtu, zaujímají technické vědy, po nich následují společenské vědy v počtu 99 osob, tj. 30 % a dále přírodní vědy 84 osob, tedy 25 %. Struktura výzkumných pracovníků ve vládním a vysokoškolském sektoru dle oborů - ve Zlínském kraji v r (FTE) Počet pracovníků technické vědy 111 společenské vědy 99 přírodní vědy 85 humanitní vědy 40 lékařské vědy 0 zemědělské vědy 0 Tabulka 25: Výzkumní pracovníci dle oborů ve ZK Graf 25: Výzkumní pracovníci dle oborů ve ZK 33

34 Zaměstnanci VaV v podnikatelském sektoru dle velikosti podniků Největší podíl zaměstnanců VaV podnikatelského sektoru v počtu 988 osob, tj. 57 % z celkového počtu, je soustředěn v podnicích nad 250 zaměstnanců. Po něm následují podniky s velikostí mezi od 50 do 249 zaměstnanců, ve kterých bylo zaměstnáno 499 osob, tj. 29 %. Struktura zaměstnanců VaV v podnikatelském sektoru ve Zlínském kraji v r (FTE) Podle velikostních skupin (počet zaměstnanců) a vlastnictví podniků v roce 2015 velké (250 a více) 988 střední (50 249) 499 malé (10 49) 235 velmi malé (0 9) 21 Tabulka 26: Zaměstnanci VaV v podnikatelském sektoru Graf 26: Zaměstnanci VaV v podnikatelském sektoru 34

35 Mezikrajské srovnání kapacit VaV Podíl výzkumných pracovníků ve vládním a vysokoškolském sektoru Podíl výzkumných pracovníků ve vládním a vysokoškolském sektoru z celkového počtu zaměstnanců uvedeného sektoru ve Zlínském kraji je 0,2 %. Zlínský kraj v tomto ukazateli zaujímá spolu s Královéhradeckým a Pardubickým krajem 9. pozici. Poměr výzkumných pracovníků ve vládním a vysokoškolském sektoru k celkovému počtu zaměstnanců - podle krajů v roce 2015 (FTE) Výzkumní pracovníci ve vládním a vysokoškolském sektoru Zaměstnanci celkem % výzkumných pracovníků ve vládním a vysokoškolském sektoru Hl. m. Praha ,2% Jihomoravský ,7% Olomoucký ,5% Moravskoslezský ,3% Středočeský ,2% Plzeňský ,3% Jihočeský ,3% Liberecký ,3% Královéhradecký ,2% Zlínský ,2% Pardubický ,2% Ústecký ,1% Vysočina ,0% Karlovarský ,0% Tabulka 27: Poměr výzkumných pracovníků k zaměstnancům celkem Graf 27: Poměr výzkumných pracovníků k zaměstnancům celkem 35

36 Zaměstnanci VaV domácích a zahraničních firem V celkovém počtu zaměstnanců VaV v podnikatelském sektoru, který v roce 2015 činil osob zaujímá Zlínský kraj v mezikrajském srovnání 7. pozici. Podíl zaměstnanců domácích firem představuje 60 % z celkového počtu. Poměr zaměstnanců VaV mezi domácími a zahraničními firmami - dle krajů v r (FTE) zaměstnanci VaV - u domácích firem zaměstnanci VaV - u zahraničních firem SUMA Hl. m. Praha Jihomoravský Středočeský Moravskoslezský Pardubický Plzeňský Zlínský Olomoucký Liberecký Královéhradecký Jihočeský Vysočina Ústecký Karlovarský Tabulka 28: Poměr zaměstnanců VaV domácích a zahraničních firem Graf 28: Poměr zaměstnanců VaV domácích a zahraničních firem 36

37 Sektorová struktura pracovníků VaV V celkovém počtu zaměstnanců VaV, který v roce 2015 činil osob, zaujímá Zlínský kraj v mezikrajském srovnání 10. pozici. Sektorová struktura pracovníků VaV - dle krajů v r (FTE) Podnikatelský Vládní Vysokoškolský SUMA Hl. m. Praha Jihomoravský Středočeský Moravskoslezský Olomoucký Plzeňský Pardubický Jihočeský Liberecký Zlínský Královéhradecký Ústecký Vysočina Karlovarský Tabulka 29: Sektorová struktura pracovníků VaV Graf 29: Sektorová struktura pracovníků VaV 37

38 Výzkumníci V celkovém počtu pracovníků VaV, který v roce 2015 činil osob, zaujímá Zlínský kraj v mezikrajském srovnání 10. pozici. Podíl výzkumníků představuje 43 % z celkového počtu pracovníků VaV. Podíl výzkumníků na celkovém počtu pracovníků VaV - dle krajů v roce 2015 (FTE) Pracovníci VaV % výzkumníků Výzkumníci SUMA Hl. m. Praha % Jihomoravský % Středočeský % Moravskoslezský % Olomoucký % Plzeňský % Pardubický % Jihočeský % Liberecký % Zlínský % Královéhradecký % Ústecký % Vysočina % Karlovarský % Tabulka 30: Podíl výzkumníků na pracovnících VaV Graf 30: Podíl výzkumníků na pracovnících VaV 38

39 Sektorová struktura výzkumníků V celkovém počtu výzkumníků, který v roce 2015 činil osob, zaujímá Zlínský kraj v mezikrajském srovnání 8. pozici. Sektorová struktura výzkumníků - dle krajů v r (FTE) Podnikatelský Vládní Vysokoškolský SUMA Hl. m. Praha Jihomoravský Středočeský Moravskoslezský Olomoucký Plzeňský Pardubický Zlínský Liberecký Královéhradecký Jihočeský Vysočina Ústecký Karlovarský Tabulka 31: Sektorová struktura výzkumníků Graf 31: Sektorová struktura výzkumníků 39

40 Patenty Patenty domácích subjektů ve ZK Počty podaných patentových přihlášek domácích subjektů ve Zlínském kraji počínaje rokem 2013 klesaly. V roce 2015 bylo podáno 32 přihlášek. Udělené patenty proti tomu lehce rostly, v roce 2015 bylo uděleno 25 patentů. Počty platných patentů měly rostoucí tendenci, v r bylo ve Zlínském kraji 121 patentů. Vývoj počtu patentů domácích subjektů - ve Zlínském kraj v letech Podané patentové přihlášky Udělené patenty Platné patenty Tabulka 32: Patenty v ZK Graf 32: Patenty v ZK 40

41 Z hlediska struktury patentů domácích subjektů ve Zlínském kraji v roce 2015 měly největší podíl soukromé podniky včetně fyzických osob, ty podaly 20 patentových přihlášek, bylo jim uděleno 16 patentů a drží 77 platných patentů. Tabulka 33: Patenty domácích subjektů v ZK Graf 33: Patenty domácích subjektů v ZK Patenty soukromých podniků ve ZK Počty podaných patentů od roku 2011 klesaly. V roce 2015 skončil počet podaných patentů na čísle

42 Vývoj počtu patentů soukromých podniků - ve Zlínském kraji v letech Podané patentové přihlášky Tabulka 34: Patenty soukromých podniků ve ZK Graf 34: Patenty soukromých podniků ve ZK Z hlediska struktury podaných patentových přihlášek, bylo jejich podávání v roce 2015 rovnoměrně rozloženo po celém spektru velikostních skupin podniků. 42

43 Struktura patentů soukromých podniků (dle velikosti) - ve Zlínském kraji v roce 2015 Podané patentové přihlášky velmi malé (0 9) 5 malé (10 49) 3 střední (50 249) 5 velké (250 a více) 5 Tabulka 35: Struktura patentů soukromých subjektů ZK Graf 35: Struktura patentů soukromých podniků v ZLK 43

44 Mezikrajské srovnání patentů Podané patentové přihlášky Zlínský kraj v roce 2015 v objemu podaných patentových přihlášek v počtu 32 patřil v mezikrajském srovnání na 7. pozici. Tabulka 36: Struktura patentů dle krajů Graf 36: Struktura patentů dle krajů 44

45 Míra úspěšnosti patentových přihlášek soukromých podniků s domácími vlastníky je vyjádřena následujícím grafem. Míra úspěšnost podaných patentových přihlášek soukromých podniků (DOMÁCÍ VLASTNÍCI) - dle krajů v roce 2015 Podané patentové přihlášky - domácí vlastníci Udělené patenty - domácí vlastníci Hl. m. Praha Jihomoravský Pardubický Středočeský Moravskoslezský Zlínský 16 7 Liberecký 12 7 Královéhradecký Jihočeský 10 0 Plzeňský 8 9 Olomoucký 8 13 Ústecký 7 2 Vysočina 5 5 Karlovarský 3 3 Tabulka 37: Úspěšnost domácích patentů Graf 37: Úspěšnost domácích patentů Míra úspěšnosti patentových přihlášek soukromých podniků zahraničních je vyjádřena následujícím grafem. Míra úspěšnost podaných patentových přihlášek soukromých podniků (ZAHRANIČNÍ VLASTNÍCI) - dle krajů v roce 2015 Podané patentové přihlášky - zahraniční vlastníci Udělené patenty - zahraniční vlastníci Hl. m. Praha Středočeský Moravskoslezský 14 8 Pardubický 12 4 Ústecký 6 6 Jihomoravský 4 3 Olomoucký 4 4 Liberecký 3 8 Plzeňský 3 5 Vysočina 2 2 Zlínský 2 4 Královéhradecký 2 3 Jihočeský 1 1 Karlovarský 1 0 Tabulka 38: Úspěšnost zahraničních patentů Graf 38: Úspěšnost zahraničních patentů Celkové porovnání úspěšnosti podaných patentových přihlášek soukromých podniků členěných dle vlastníků je zobrazeno následujícím grafem. 45

46 Míra úspěšnosti podaných patentových přihlášek soukromých podniků - dle krajů v roce 2015 Podané patentové přihlášky - domácí vlastníci Udělené patenty - domácí vlastníci Podané patentové přihlášky - zahraniční vlastníci Udělené patenty - zahraniční vlastníci Hl. m. Praha Jihomoravský Pardubický Středočeský Moravskoslezský Zlínský Liberecký Královéhradecký Jihočeský Plzeňský Olomoucký Ústecký Vysočina Karlovarský Tabulka 39: Úspěšnost podaných patentů domácích/zahraničních subjektů Graf 39: Úspěšnost podaných patentů domácích/zahraničních subjektů 46

47 Subjekty VaV ve Zlínském kraji Jednotlivé VaV subjekty Zlínského kraje spadají do některého z následujících sektorů: Vládní sektor zahrnuje v oblasti výzkumu a vývoje veřejné výzkumné instituce a veřejné knihovny, archivy, muzea a jiné kulturní zařízení, které provádějí výzkum a vývoj jako svoji vedlejší činnost. Subjekty typu Krajská knihovna Františka Bartoše nebo Muzeum jihovýchodní Moravy do šetření zařazeny nebyly z důvodu zaměření analýzy na výzkum a vývoj v oblasti technických věd. Vysokoškolská pracoviště jednotlivá pracoviště vysokých škol provádějících VaV jsou samostatně zařazena do vysokoškolského sektoru. Vysokoškolský sektor zahrnuje v případě Zlínského kraje Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, která hraje významnou roli v rámci krajského VaV její úloha je z tohoto pohledu významná a velmi specifická. Proto byla Univerzita Tomáše Bati z této analýze vyčleněna samostatně a je jí věnována individuální část v rámci vyhodnocení analýzy potřeb VaV subjektů Zlínského kraje. Podnikatelský sektor zahrnuje podniky, organizace a instituce, jejichž hlavní činností je výroba zboží nebo poskytování služeb za účelem dosažení zisku, do této skupiny spadá většina šetřených subjektů. Pokud se dle našeho názoru jednalo o podnikatelský subjekt, který měl převažující činnost v oblasti VaV, potom byl zařazen do této sekce. Jestliže šlo o vedlejší činnost v oblasti VaV, pak byl tento subjekt zahrnut do výběru subjektů pro šetření v rámci firemního sektoru. Neziskový sektor tyto subjekty nebyly v rámci dotazníkového šetření dotazovány, jelikož se tento typ subjektů ve Zlínském kraji nenachází. Neziskové instituce sloužící domácnostem, resp. soukromý neziskový sektor, zahrnuje soukromé instituce, včetně soukromých osob a domácností, jejichž primárním cílem není tvorba zisku, ale poskytovat netržní služby domácnostem. Jedná se např. o sdružení výzkumných organizací, spolky, svazy, společnosti, kluby, hnutí či nadace. Tyto organizace tvoří významnou a nedílnou součást krajského popisu VaV. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) UTB je lídrem vědy, výzkumu a vzdělávání ve Zlínském kraji. UTB navazuje na tradici Fakulty technologické ve Zlíně Vysokého učení technického Brno. Fakulta technologická zde byla od roku 1969 s prioritním zaměřením zpracování plastů, pryže a usní. V současné době má UTB 6 fakult a asi studentů. 47

48 Fakulty UTB: Fakulta technologická (FT) Fakulta managementu a ekonomiky (FaME) Fakulta multimediálních komunikací (FMK) Fakulta aplikované informatiky (FAI) Fakulta humanitních studií (FHS) Fakulta logistiky a krizového řízení (FLKŘ) Univerzitní institut (UNI) - je součástí organizační struktury a je orientován na vytváření podmínek a realizaci aplikovaného výzkumu. Poskytuje služby v oblasti projektového managementu, ochrany duševního a průmyslového vlastnictví Součástí je CTT za účelem zajištění přenosu výsledků výzkumné a vývojové činnosti do praxe (transfer technologií) Je provozovatelem Vědeckotechnického parku při UTB ve Zlíně UTB provozuje dva vědecko-technické parky: Vědeckotechnický park při UTB ve Zlíně provozovaný Univerzitním institutem Vědeckotechnický park informačních a komunikačních technologií (VTP ICT), fungující pod Fakultou aplikované informatiky Podnikatelské inkubátor v rámci UTB: UPPER provozovaný pod Fakultou multimediálních komunikací (ve spolupráci s ostatními fakultami UTB) prostory a konzultační služby s cílem podpořit studenty nebo absolventy UTB v rozjezdu podnikání. UPPER poskytuje zvýhodněné prostředí pro začínající firmy absolventů v oblasti kreativních oborů. Výzkum na UTB UTB je jediným subjektem v kraji, který pokrývá všechny oblasti výzkumu a vývoje. 48

49 Základní (badatelský) výzkum s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů a jejich příčin Aplikovaný výzkum s cílem získání nových poznatků za účelem dosažení praktického cíle uplatnitelného v praxi Experimentální vývoj za účelem navržení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb Výzkum je realizován prostřednictvím řešení grantů Grantové agentury České republiky, Grantové agentury Akademie věd České republiky, Technologické agentury České republiky a grantových projektů vypisovaných rezortními ministerstvy vlády České republiky. Dále fakulty spolupracují s vědeckými ústavy Akademie věd České republiky při přípravě studentů doktorských studijních programů. Výzkum v rámci jednotlivých fakult V rámci UTB fungují dvě regionální výzkumná centra: Centrum polymerních systémů (CPS), zaměřené na výzkum polymerů a procesů spojených s jejich výrobou a zpracováním Klíčové směry: Zpracovatelství progresivních polymerních systémů Pokročilé polymerní kompozitní systémy Služby: realizace smluvního výzkumu řešení společných projektů výzkumu, vývoje a inovací zpracování analýz a odborných studií optimalizace technologických procesů poradenská a konzultační činnost využití moderní přístrojové techniky odborné semináře, workshopy a konference 49

50 Centrum bezpečnostních, informačních a pokročilých technologií (CEBIA-Tech), zaměřený na výzkum a vývoje v oblasti aplikované informatiky, bezpečnostních technologií a alternativních zdrojů energie. Klíčové směry: Grid computing a aplikace metod umělé inteligence Inteligentní výrobní systémy a budovy Embedded systémy, vývoj malých mobilních datových a telekomunikačních sítí pro zásahové jednotky Vývoj systému pro detekci a analýzu nebezpečných látek s využitím THz frekvencí Vývoj technických postupů pro ochranu elektronických systémů proti rušení vnějšími i vnitřními elektromagnetickými poli Alternativní zdroje energie biopaliva Služby: Rozvoj spolupráce s firmami Kapacity přístrojového a laboratorního vybavení Smluvní výzkum Kolaborativní výzkum v rámci společných projektů, které jsou řešeny za finanční podpory státu a EU Fakulty a jejich centra Centrum výzkumu Fakulty humanitních studií (CV FHS) Klíčové směry: Školního vzdělávání v širších pedagogických souvislostech Oblasti filologické Ošetřovatelství Vybrané klinické obory na interdisciplinárním základě 50

51 Služby: Aplikovaný výzkum v oblasti společenských věd a pedagogiky Příprava výzkumných projektů Konzultační činnost v metodologické oblasti Servis v oblasti zpracování a vyhodnocení dat Fakulta managementu a ekonomiky Klíčové směry: Měření a řízení výkonnosti podniků, organizací veřejné správy, klastrů a regionů Znalosti a řízení znalostí Společenská odpovědnost firem Management ve zdravotnictví Služby: Vypracovávání metodických materiálů pro firmy, sloužících k modernizaci podnikových procesů pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti Fakulta logistiky a krizového řízení Klíčové směry: Logistika Krizové řízení Environmentální bezpečnost Služby: Globální logistika a logistika v mezinárodním obchodě Projektování logistických systémů (např. systémy řízení nákupu, výroby, skladového hospodářství, distribuce či zpětných materiálových toků) Logistika v oblasti ochrany životního prostředí a zdrojů 51

52 Analýza trendů ovlivňujících logistiku podniku (např.: globalizace, bezpečnost, regulace, harmonizace, sociální zodpovědnost, technologické inovace a demografický vývoj) Logistické zabezpečení krizových stavů VaVaI subjekty mimo UTB Základní údaje Do šetření byly vybrány reprezentující hlavní průmyslové obory v kraji, a to z oblasti aplikovaného výzkumu i zkušebnictví a certifikace, stejně jako subjekty z firemního sektoru, jejichž reálné činnosti v oblasti VaV považujeme za převažující. Většina šetřených subjektů se nachází v okrese Zlín, což odpovídá i dominantnímu zastoupení VaV subjektů v rámci mapy kraje. Z hlediska oborů je na Zlínsku dominantní zastoupení subjektů zabývajících se VaV v oblasti platů a pryže, částečně i zpracováním kůže, ale kožedělné obory jsou v současnosti ustupující. VaV v oblasti elektroniky, elektrotechniky a ICT dominuje ve Zlíně, ale má výrazné zastoupení i na Vsetínsku a Uherskohradišťsku. Zastoupena je i oblast strojírenství a stavebnictví Spolupráce a projekty VaV institucí Instituce VaV většinou nejsou zapojeny do klastrů, inovačních platforem, jsou přímo členové v různých asociacích a sdruženích, kdy jde o oborová sdružení a asociace týkající se přímo výzkumu a vývoje. Z hlediska spolupráce s ostatními subjekty se v rámci spolupráce s vysokými školami opakuje spolupráce s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, a to především s Fakultou technologickou, popřípadě dalšími univerzitami, a to i zahraničními v rámci Evropské unie. V rámci firemního sektoru spolupracují šetřené subjekty především ve vlastních či navazujících oborech, mezioborová spolupráce je spíše výjimkou. Objevuje se spolupráce s firmami z oborů zpracování plastů, gumárenství, zpracování kůže a obuvnictví, ze strojírenských oborů. Častá je spolupráce s lokálními dodavateli. Četná je i spolupráce s klastry, sdruženími a platformami. Ve většině jde o klastry související s VaV oborem daného subjektu. Stejně tak i spolupráce se sdruženími a platformami je striktně v rámci oboru šetřených subjektů. Část subjektů mimo zkušeben uvádí konkrétní výzkumné projekty, některé z nich jsou spolufinancovány ze zdrojů Evropské unie. 52

53 Služby VVI a kapacity VVI Klíčoví odběratelé rozprostřeni průmyslovými odvětvími, opakují se odběratelé z oblasti zpracování pryže, platů, automobilového průmyslu, strojírenských firem, firem z oblasti elektroniky a elektrotechniky a obuvnického průmyslu. Většina firem uvádí své přístrojové vybavení veřejně na webových stránkách, většinou se jedná i o vybavení, které je nabízeno v případě volných kapacit k měření, testování a výzkumu veřejnosti, volné kapacity se musí konzultovat v konkrétním čase. Ale snaha většiny organizací, mimo ty, které byly založeny jako VaV subjekt konkrétní firmy či mají jednoho převažujícího odběratele (většinou jsou s daným odběratelem provázány majetkově) je nabídnout své volné kapacity, a to v smyslu přístrojů a zařízení i lidských zdrojů k dispozici pro realizaci zakázek. U otázky zjišťující silné stránky subjektu v oblasti VaV má jednoznačnou dominanci kvalitní technické zázemí šetřeného subjektu, což se ukazuje jako nezbytný předpoklad pro úspěšnou realizaci výzkumných a vývojových úkolů. Na druhém místě jsou zároveň tři faktory kvalifikovaní odborníci, výzkum vhodný ke komercializaci či často poptávaný zákazníky a kvalitní zákaznický servis, co se týká komunikace, plnění zakázek v termínu apod. Další místa pak sestupně patří nabídce provedení výzkumu na míru, ceně požadované za danou zakázku. Jako nejméně důležitý faktor vyšel unikátní výzkum. Žádné Cena Kvalitní zákaznický servis komunikace, plnění zakázek Technické zázemí Kvalifikovaní odborníci Výzkum na míru Výzkum vhodný ke komercializaci či často poptávaný Unikátnost výzkumu 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ano Ne Graf 40: Silné stránky VaV subjektů 53

54 Na otázku ohledně bariér dotazovaného subjektu v oblasti VaVaI byly odpovědi uvedeny dle četnosti v daném pořadí: Špatná dostupnost informací 3% Nedostatek finančních zdrojů 25% Žádné Jiné Nedostatek či absence kvalifikovaných odborniků 40% Nedostatek technického zázemí 8% Bariéry aplikace výsledků VVI do praxe 9% Právní nejistota VVI ve vztahu k patentům, ochraně autorských práv 3% Nevhodné nastavení dotačních programů 5% Graf 41: Bariéry v oblasti VaVaI Jako zásadní se jeví dostupnost kvalifikovaných odborníků a to co do jejich počtu a zkušenosti. Méně důležité jsou pak finanční prostředky na realizaci výzkumu. Jako nepříliš důležité se pak jeví další faktory bariéry aplikace VaVaI výsledků do praxe, nedostatek technického zázemí, možnost získání dotací, špatná dostupnost informací či právní nejistota v oblasti duševního vlastnictví a ochrany autorských práv. Lidské VVI zdroje Polovina dotazovaných subjektů uvádí stejný přepočtený počet zaměstnanců jako VaV pracovníků. U ostatních šetřených je počet pracovníků VaV podstatně nižší než počet zaměstnanců firmy. V jednom případě je kolem 50 %, v dalších případech už je počet VaV pracovníků podstatně nižší. Zahraniční odborníky nezaměstnává více než polovina firma, a to z důvodu, že nemají tuto potřebu. Ve zbytku šetřeného vzorku se jedná o firmy, které uvádějí, že se jedná o pracovníky ze Slovenska. Mezi bariérami, které subjekty mají v oblasti lidských zdrojů pro VaV oblast, jednoznačně dominuje nedostatek kvalifikovaných odborníků (se 45 %) a jejich mzdové požadavky (ve 29 %). Následují neatraktivnost 54

55 a špatná dostupnost regionu. Jako nedůležité se jeví neatraktivní technické zázemí a jazyková bariéra. To ale souvisí s předchozími dotazy, kdy prakticky všechny subjekty spatřují své silné stránky ve VaV v kvalitním technickém zázemí a v rámci zaměstnávaní zahraničních odborníků jde pouze o zlomek zaměstnanců a ti jsou ještě v mnoha případech ze Slovenska nebo vzhledem k absenci jazykové bariéry lze předpokládat, že to jsou česky rozumící pracovníci. Nedostatek kvalifikovaných odborníků 45% Vysoké mzdové požadavky 29% Žádné Jazyková bariéra 2% Špatná dostupnost regionu 8% Nedostatečné zázemí pro zahraniční pracovníky (ubytování, volnočasové aktivity..) 0% Neatraktivní technické Neatraktivnost regionu zázemí 9% 1% Graf 42: bariéry v oblasti lidských zdrojů Jednoznačně nejpočetnější vědní oblastí, co do počtu pracovišť či zkušeben, jsou technické vědy, oborově pak VaV v oblasti zpracování plastů, pryže, elektrotechniky, stavebnictví, kůže a obuvnictví, rychle se rozvíjejícím oborem VaV je v našem kraji také ICT. Nejvýznamnějším zdrojem VaV a jeho financování jsou podnikatelské zdroje, zhruba třetinový podíl na výdajích na VaV mají i veřejné zdroje, ale jejich podíl postupně klesá. V absolutních číslech roste především veřejné zahraniční financování, potom podnikatelské zdroje na výzkum, mírně rostou i veřejné zdroje na VaV. VaV se koncentruje především do měst Subjekty, které ve Zlínském kraji realizují VaV mají kvalitní technické zázemí realizují výzkum dle poptávky nebo vhodný ke komercializaci. Jejich předností jsou kvalifikovaní odborníci a kvalitní zákaznický servis. Bariéry v dalším rozvoji VaV spatřují především v nedostatku kvalifikovaných odborníků a omezených finančních zdrojích. V rámci lidských zdrojů pro VaV se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných a zkušených odborníků a jejich vysokými mzdovými požadavky. 55

56 Významným zdrojem VaV je Univerzita Tomáše Bati, jejíž jednotlivé fakulty mají svá výzkumná pracoviště a dvě regionální výzkumná centra. Nejvýznamnějším zdrojem příjmů jsou veřejné domácí prostředky a dá se zaznamenat i nárůst prostředků ze spolupráce s průmyslem. 56

57 PODPORA PODNIKÁNÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Subjekty na podporu podnikání ve Zlínském kraji Aktuálně jsou ve Zlínském kraji tyto subjekty pro podporu podnikání: Seznam subjektů na podporu podnikání ve Zlínském kraji Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Agentura pro podnikání a inovace Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Univerzita Tomáše BaX ve ZlíněVědeckotechnický park Informační a komunikační technologie Industry Servis ZK, a.s. Krajská hospodářská komora Zlínského kraje Podnikatelský inkubátor Kunovice Panský dvůr, s.r.o. Technologické inovační centrum s.r.o. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzitní institut Univerzita Tomáše BaX ve ZlíněCentrum kreaxvních průmyslů a podnikání Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Tabulka 40: Seznam subjektů na podporu podnikání v ZLK Pasporty jednotlivých subjektů s podrobnými informacemi ohledně základních údajů a poskytovaných služeb jsou uvedeny v Příloze č. 5 tohoto dokumentu. 57

58 PRŮMYSL VE ZLÍNSKÉM KRAJI K sestavení tabulek a grafů kapitoly 5 byla využita data, která jsou veřejně publikována na webu Českého statického úřadu za období roku Vybrané údaje o průmyslu ve Zlínském kraji Tržby z prodeje vlastních výrobků Vývoj tržeb z prodeje vlastních výrobků ve Zlínském kraji měl stoupající tendenci. V roce 2015 dosáhly úrovně mil. Kč. Z toho tržby za přímý vývoz představovaly 53 %. Vývoj tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v běžných cenách (mil. Kč) - ve Zlínském kraji v letech Tržby z prodeje (mil. Kč) z toho: tržby za přímý vývoz (mil. Kč) % přímého vývozu z celkových tržeb ,3% ,9% ,0% ,8% ,7% ,0% Tabulka 41: Tržby z prodeje vlastních výrobků Graf 43: Tržby z prodeje vlastních výrobků 58

59 Zlínský kraj v roce 2015 v objemu tržeb v objemu mil. Kč patřil v mezikrajském srovnání na 8. pozici. Podíl tržeb z přímého vývozu Zlínského kraje na celkových tržbách činil 53 % a s tímto podílem patří Zlínský kraj v mezikrajském srovnání na 11. místo. Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy (mil. Kč b. c.) Tržby celkem z toho přímý vývoz Podíl vývozu na tržbách Středočeský % Moravskoslezský % Hl. m. Praha % Ústecký % Pardubický % Jihomoravský % Plzeňský % Zlínský % Jihočeský % Liberecký % Vysočina % Královéhradecký % Olomoucký % Karlovarský % Tabulka 42: Podíl vývozu na tržbách Graf 44: Podíl vývozu na tržbách 59

60 Mezikrajské srovnání tržeb a průměrných měsíčních mezd Zlínský kraj s tržbami z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy ve výši tis. Kč na 1 zaměstnance patřil v roce 2015 na 8. pozici. Co se týká průměrné hrubé měsíční mzdy, patřil s částkou Kč na 1 zaměstnance na 10. pozici. Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy a průměrné mzdy na 1 zaměstnance Tržby na 1 zaměstnance (tis. Kč b. c.) Průměrná hrubá měsíční mzda na 1 zaměstnance (Kč) Středočeský Ústecký Pardubický Moravskoslezský Hl. m. Praha Plzeňský Liberecký Zlínský Jihočeský Královéhradecký Jihomoravský Vysočina Olomoucký Karlovarský Tabulka 43: Tržby a mzda na 1 zaměstnance 60 Graf 45: Tržby a mzda na 1 zaměstnance

61 Podniky ve Zlínském kraji dle CZ-NACE Největší počet podniků se 100 a více zaměstnanci, tedy 46 podniků, patřilo v roce 2015 pod CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení. Vývoj průměrného počtu podniků se 100 a více zaměstnanci podle CZ-NACE SUMA - ve Zlínském kraji v letech Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba potravinářských výrobků Výroba strojů a zařízení j. n Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba elektrických zařízení Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba usní a souvisejících výrobků Výroba nábytku Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl Výroba nápojů Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba papíru a výrobků z papíru Výroba oděvů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Tabulka 44: Podniky ve ZK dle CZ-NACE 61

62 Graf 46: Podniky ve ZK dle CZ-NACE 62

63 Tržby z prodeje výrobků a služeb Zlínského kraje dle CZ-NACE Největší objem tržeb podniků se 100 a více zaměstnanci, tedy mil. Kč, byl vyprodukován v roce 2015 pod CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků. Vývoj tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v podnicích se 100 a více zaměstnanci podle CZ-NACE (v mil. Kč) SUMA - ve Zlínském kraji v letech Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba potravinářských výrobků Výroba strojů a zařízení j. n Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba elektrických zařízení Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení i.d Výroba nábytku Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků i. d. i. d. i. d Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku i.d. 737 i.d. i. d. i. d. i. d Výroba nápojů i.d. i.d. i.d. i. d. i. d. i. d Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů i.d. i.d. i.d Výroba papíru a výrobků z papíru i.d. i.d. i.d. i. d. i. d. i. d Tisk a rozmnožování nahraných nosičů i.d. i.d. i.d. i. d. i. d. i. d Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Ostatní zpracovatelský průmysl i.d. i.d. i.d. i. d. i. d. i. d Opravy a instalace strojů a zařízení i.d. i.d. i.d. i. d. i. d. i. d. 0 Tabulka 45: Tržby z prodeje výrobků a služeb ve ZK dle CZ-NACE 63

64 64 Graf 47: Tržby z prodeje výrobků a služeb ve ZK dle CZ-NACE

65 Zaměstnanci Zlínského kraje dle CZ-NACE Největší průměrný evidenční počet zaměstnanců podniků se 100 a více zaměstnanci, tedy osob, byl vyprodukován v roce 2015 pod CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků. Vývoj průměrného evidenčního počtu zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci podle CZ-NACE SUMA - ve Zlínském kraji v letech Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba strojů a zařízení j. n Výroba potravinářských výrobků Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba elektrických zařízení Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba nábytku Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení i.d Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba usní a souvisejících výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků i. d. i. d. i. d Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku i.d. 481 i.d. i. d. i. d. i. d Výroba nápojů i.d. i.d. i.d. i. d. i. d. i. d Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů i.d. i.d. i.d Výroba papíru a výrobků z papíru i.d. i.d. i.d. i. d. i. d. i. d Tisk a rozmnožování nahraných nosičů i.d. i.d. i.d. i. d. i. d. i. d Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Ostatní zpracovatelský průmysl i.d. i.d. i.d. i. d. i. d. i. d Opravy a instalace strojů a zařízení i.d. i.d. i.d. i. d. i. d. i. d. 0 Tabulka 46: Zaměstnanci Zlínského kraje dle CZ-NACE 65

66 66 Graf 48: Zaměstnanci Zlínského kraje dle CZ-NACE

67 Mzdy ve Zlínském kraji dle CZ-NACE Největší průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců podniků se 100 a více zaměstnanci ve výši Kč na zaměstnance, byla vyplácena v roce 2015 pod CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků. Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci podle CZ-NACE SUMA - ve Zlínském kraji v letech (v Kč) 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba strojů a zařízení j. n Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení i.d Výroba potravinářských výrobků Výroba nábytku Výroba usní a souvisejících výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků i. d. i. d. i. d Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku i.d i.d. i. d. i. d. i. d Výroba nápojů i.d. i.d. i.d. i. d. i. d. i. d Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů i.d. i.d. i.d Výroba papíru a výrobků z papíru i.d. i.d. i.d. i. d. i. d. i. d Tisk a rozmnožování nahraných nosičů i.d. i.d. i.d. i. d. i. d. i. d Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Ostatní zpracovatelský průmysl i.d. i.d. i.d. i. d. i. d. i. d Opravy a instalace strojů a zařízení i.d. i.d. i.d. i. d. i. d. i. d. 0 Tabulka 47: Mzdy ve Zlínském kraji dle CZ-NACE 67

68 Graf 49: Mzdy ve Zlínském kraji dle CZ-NACE 68

69 Základní údaje klíčových průmyslových oborů Zlínského kraje Mezi klíčové průmyslové obory této zprávy byly zařazeny ty obory CZ-NACE, ve kterých vykázaly podniky zaměstnávající více jak 100 zaměstnanců v databázi Českého statistického úřadu v průběhu let 2010 až 2015 veřejně publikovatelné údaje o tržbách z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy (viz. Tabulka ). Jedná se o tyto CZ-NACE: CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků CZ-NACE 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků CZ-NACE 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů CZ-NACE 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení CZ-NACE 31 Výroba nábytku Základní údaje vybraných CZ-NACE jsou uvedeny bez komentáře v samostatných tabulkách a grafech. 69

70 CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků 10 Výroba potravinářských výrobků Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v podnicích se 100 a více zaměstnanci (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný počet podniků se 100 a více zaměstnanci SUMA Tabulka 48: Ukazatele CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků Graf 50: Ukazatele CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků 70

71 CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 15 Výroba usní a souvisejících výrobků Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v podnicích se 100 a více zaměstnanci (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný počet podniků se 100 a více zaměstnanci SUMA Tabulka 49: CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků Graf 51: CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 71

72 CZ-NACE 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v podnicích se 100 a více zaměstnanci (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný počet podniků se 100 a více zaměstnanci 2010 i.d. i.d. i.d i.d. i.d. i.d i. d. i. d. i. d i. d. i. d. i. d i. d. i. d. i. d. 2 SUMA Tabulka 50: CZ-NACE 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Vzhledem k tomu, že byly statistikou uvolněny pouze údaje v roce 2011, nemá graf žádnou relevantní vypovídací hodnotu, a proto zde není uveden. 72

73 CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků Tržby z prodeje vlastních výrobků Průměrná hrubá měsíční a služeb průmyslové povahy v mzda zaměstnanců v podnicích se 100 a více podnicích se 100 a více zaměstnanci (v mil. Kč) zaměstnanci Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný počet podniků se 100 a více zaměstnanci SUMA Tabulka 51: CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků Graf 52: CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 73

74 CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v podnicích se 100 a více zaměstnanci (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný počet podniků se 100 a více zaměstnanci SUMA Tabulka 52:CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků Graf 53: CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 74

75 CZ-NACE 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Tržby z prodeje vlastních výrobků Průměrná hrubá měsíční a služeb průmyslové povahy v mzda zaměstnanců v podnicích se 100 a více podnicích se 100 a více zaměstnanci (v mil. Kč) zaměstnanci Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný počet podniků se 100 a více zaměstnanci i. d. i. d. i. d i. d. i. d. i. d i. d. i. d. i. d. 2 SUMA Tabulka 53: CZ-NACE 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Vzhledem k tomu, že byly statistikou uvolněny pouze údaje v roce 2010 až 2012, nemá graf žádnou relevantní vypovídací hodnotu, a proto zde není uveden. 75

76 CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Tržby z prodeje vlastních výrobků Průměrná hrubá měsíční a služeb průmyslové povahy v mzda zaměstnanců v podnicích se 100 a více podnicích se 100 a více zaměstnanci (v mil. Kč) zaměstnanci Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný počet podniků se 100 a více zaměstnanci SUMA Tabulka 54: CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Graf 54: CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 76

77 CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Tržby z prodeje vlastních výrobků Průměrná hrubá měsíční a služeb průmyslové povahy v mzda zaměstnanců v podnicích se 100 a více podnicích se 100 a více zaměstnanci (v mil. Kč) zaměstnanci Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný počet podniků se 100 a více zaměstnanci SUMA Tabulka 55: CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Graf 55: CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 77

78 CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Tržby z prodeje vlastních výrobků Průměrná hrubá měsíční a služeb průmyslové povahy v mzda zaměstnanců v podnicích se 100 a více podnicích se 100 a více zaměstnanci (v mil. Kč) zaměstnanci Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný počet podniků se 100 a více zaměstnanci SUMA Tabulka 56: CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Graf 56: CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 78

79 CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení 27 Výroba elektrických zařízení Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v podnicích se 100 a více zaměstnanci (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný počet podniků se 100 a více zaměstnanci SUMA Tabulka 57: CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení Graf 57: CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení 79

80 CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 28 Výroba strojů a zařízení j. n. Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v podnicích se 100 a více zaměstnanci (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný počet podniků se 100 a více zaměstnanci SUMA Tabulka 58: CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. Graf 58: CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 80

81 CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v podnicích se 100 a více zaměstnanci (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný počet podniků se 100 a více zaměstnanci SUMA Tabulka 59: CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Graf 59: CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 81

82 CZ-NACE 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v podnicích se 100 a více zaměstnanci (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný počet podniků se 100 a více zaměstnanci 2010 i.d. i.d. i.d SUMA Tabulka 60: CZ-NACE 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Graf 60: CZ-NACE 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 82

83 CZ-NACE 31 Výroba nábytku 31 Výroba nábytku Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v podnicích se 100 a více zaměstnanci (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci Průměrný počet podniků se 100 a více zaměstnanci SUMA Tabulka 61: CZ-NACE 31 Výroba nábytku Graf 61: CZ-NACE 31 Výroba nábytku 83

84 Analýza potřeb inovačních firem Analýzy potřeb inovačních firem se zúčastnilo 55 firem z celého Zlínského kraje. Firmy byly rozčleněny do tří kategorií: malé podniky (0-50 zaměstnanců), střední podniky ( zaměstnanců) a velké podniky (nad 250 zaměstnanců). V dotazníkovém šetření byly nejvíce zastoupeny středně velké firmy (45 %), dále 40 % velkých firem a nejméně se na výzkumu podílely malé podniky (15 %). Sídla firem a důvody sídla mimo ZK Ve Zlínském kraji sídlí 93 % firem z šetřeného vzorku, 7 % má sídlo mimo kraj, a to z několika důvodů jako jsou například požadavky vlastníka, daňové důvody, zlepšení pozice v obchodních vztazích nebo nemístná byrokracie. Graf 62: Sídla firem ve Zlínském kraji a důvody sídla mimo Zlínský kraji 84

85 Zaměstnanci Nejčetnější počet zaměstnanců v provozovnách dotazovaných subjektů je v kategorii podniků zaměstnanců, přesně 28 provozoven. Tyto provozovny jsou rozprostřeny téměř po celém kraji, nejčastěji na Kroměřížsku, v ORP Valašské Klobouky a na Uherskohradišťsku. Podniky, které disponují velkými provozovnami nad 250 zaměstnanců jsou převážně situovány v ORP Zlín, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí a Uherský Brod. Malých a středních provozoven se nachází ve Zlínském kraji nejvíce a tyto provozovny leží téměř ve všech ORP Zlínského kraje. Mapa ve formátu A3 je uvedena v Příloze 6 této zprávy. Obrázek 4: Počet zaměstnanců v provozovnách v ZLK 85

86 Charakter podnikání Nejvyskytovanějším charakterem podnikání ve výzkumném vzorku je materiální výroba, včetně stavebnictví, kterým se vyznačuje většina podniků (85 %), 7 % firem působí ve službách, 5 % v nákupu, obchodu a prodeji, 3 % se zabývají znalostními produkty a službami nemateriálního charakteru. Převažující charakter podnikání % Materiální výroba, včetně stavebnictví 85% Služba 7% Obchod, nákup a prodej 5% Znalostní produkty a služby nemateriálového charakteru 3% Celkem 100% Tabulka 62: Charakter podnikání Graf 63: Charakter podnikání 86

87 Obrat firmy Obratem firmy se rozumí veškeré příjmy (tržby) za prodej zboží, služeb nebo vlastních výrobků. Vzhledem k tomu, že obraty firem jsou velmi různorodé, a tak i velmi těžko vyhodnotitelné, z tabulky 2 a grafu 3 lze vyčíst nejčetnější hodnoty obratů malých, středních a velkých firem. Medián (v tis. Kč) Malý podnik Střední podnik Velký podnik Tabulka 63: Obrat firmy v roce 2015 Graf 64: Obrat firmy v roce

88 Vlastnická struktura firmy Ve vlastnické struktuře šetřených firem hraje významnou roli domácí kapitál (80 % firem), který jasně převyšuje zahraniční vlastníky. Domácím kapitálem převažují malé podniky, pouze jeden podnik z této kategorie má zahraničního vlastníka. Naopak 72 % firem, které mají zahraničního vlastníka, jsou firmy nad 250 zaměstnanců. Zahraničními vlastníky v rámci EU jsou společnosti z Německa a Francie, mimo EU to jsou firmy ze Švýcarska, Ruska a USA, viz graf 4. Počet firem Domácí vlastník 44 Zahraniční vlastník v rámci EU 6 Zahraniční vlastník mimo EU 5 Celkem 55 Tabulka 64: Vlastnická struktura firmy Graf 65: Graf 98: Vlastnická struktura firmy 88

89 Míra autonomie při rozhodování o VVI aktivitách S původem kapitálu je svázaná míra autonomie rozhodováním, která je velmi důležitý strategický předpoklad budoucího rozvoje. Jestliže se jedná o firmu s domácí vlastnickou strukturou či bez vazby na mateřskou společnost, je míra autonomie v rozhodování o VVI aktivitách plně v kompetenci vedení společnosti. Jestliže je firma vedená zahraničním vlastníkem, míra autonomie slábne. Pouze jeden podnik do 50 zaměstnanců je vlastněn zahraničním vlastníkem a tento podnik o VVI aktivitách nerozhoduje, zatímco střední a velké podniky se na rozhodování buď podílejí nebo mají částečné kompetence o těchto aktivitách rozhodovat sami. Graf 66: Míra autonomie při rozhodování o VVI aktivitách Hlavní předmět činnosti Podnikatelské subjekty byly zařazeny do hlavních oborů podle kódu CZ-NACE (klasifikace ekonomických činností ČSÚ), uvedeného v Registru ekonomických činností ČSÚ (RES). Nejvíce podniků se zabývá výrobou pryžových a plastových výrobků (14 %), výrobou kovových konstrukcí kovodělných výrobků, kromě strojů (13 %) a výrobou strojů a zařízení (13 %). 89

90 Počet firem Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 1 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 13 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 2 Výroba elektrických zařízení 4 Výroba strojů a zařízení j. n. 12 Výroba pryžových a plastových výrobků 14 Výroba chemických látek a chemických přípravků 6 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 1 Jiné 2 Celkem 55 Tabulka 65: Hlavní předmět činnosti Graf 67: Hlavní předmět činnosti u malých, středních a velkých firem 90

91 Hlavní produkt firmy Z vybraného vzorku podnikatelských subjektů se více než dvě třetiny specializují na produkci výrobků, 22 % firem má jako hlavní produkt jak výrobek, tak i službu a zbylé 2 % podniků nabízí služby. Malý podnik Střední podnik Velký podnik Výrobek Služba Výrobek i služba Celkem Tabulka 66: Hlavní produkt firmy Graf 68: Hlavní produkt v malé, střední a velké firmě 91

92 Kategorie finálního produktu z hlediska obratu Z 55 podniků se 51 % zaměřuje na produkci pro další zpracování produktu a 49 % je určeno pro konečného zákazníka. Jak lze vyčíst z grafu 8, malé podniky vyrábí 63 % výrobků pro konečného zákazníka, čímž značně převyšuje produkty pro další zpracování. Velké podniky Velké podniky své produkty vyrábí přesně z 50 % pro další zpracování a 50 % konečnému zákazníkovi. U středně velkých firem o 2 % převyšuje finální produkt určený pro další zpracování než ve velkých firmách. Malý podnik Střední podnik Velký podnik Pro další zpracování Pro konečného zákazníka Celkem Tabulka: Kategorie finálního produktu z hlediska obratu Graf 69: Kategorie finálního produktu z hlediska obratu 92

93 Lokalizace odběrů firmy dle obratu Z mapy lze jasně vyčíst, že největšími odběrateli firem ze zlínského regionu jsou především sousední země. Klíčovými odběrateli jsou firmy ze Slovenska (42 firem) a Německa (24 firem), za nimi sekundují společnosti z Polska (12 firem). Významnými odběrateli jsou bezpochyby světové velmoci, mezi které patří Čína, Rusko a USA. Mapa ve formátu A3 je uvedena v Příloze 7 této zprávy. Obrázek 5: Prostorové rozmístění zahraničních odběratelů 93

94 Tržní strategie firmy Určitou úlohu hraje při stanování tržní koncepce velikost firmy, nikoliv však zásadní. Všechny typy firem se snaží o stabilizaci na trzích, na kterých působí. Velké firmy orientující se velmi často na masovou kusovou výrobu kladou větší důraz na stabilizaci a zvýšení tržního podílu na trzích, na kterých již působí, popřípadě se snaží o průnik na trhy, na kterých v současnosti nepůsobí. Malé firmy mají větší ambice o vytvoření úplně nového trhu, který by mohly ovládnout v důsledku zavedení nového produktu. Graf 70: Tržní strategie firmy Trhy mimo ČR Podniky mají snahu o rozšíření trhů i mimo ČR. Nejčastěji plánují rozšířit trhy do okolních států, nejvíce do Německa (22 firem) a na Slovensko (15 firem), dále také do Rakouska a Polska. Firmy se snaží proniknout i mimo země EU do Číny, Indie, Ruska, USA a Brazílie. Mapa ve formátu A3 je uvedena v Příloze 8 této zprávy. 94

95 Obrázek 6: Prostorové rozmístění návrhů rozšíření zahraničních odběratelů Forma případného rozšiřování trhů mimo ČR Firmy se snaží rozšířit trhy mimo ČR různými způsoby. Jednou z forem spolupráce je rozšíření trhu pomocí globální či lokání spolupráce, kterou preferují ¾ šetřených firem. Zejména se zeměmi západně od ČR Německo, Švýcarsko, Francie, a jižně Španělsko, Rakousko, Slovinsko a Portugalsko. Mimo země EU se podniky snaží o spolupráci v Kanadě a ve Spojených státech amerických. 61 % by rozšířilo trh za hranice ČR pomocí vlastní provozovny v dané zemi. Firmy mají zájem o zavedení provozoven nejvíce na Slovensku a v Německu. Mimo Evropu se firmy pomocí vlastních provozoven snaží dostat na trhy do Egypta, Maroka, Mexika nebo do USA. Mapa ve formátu A3 je uvedena v Příloze 9 této zprávy. 95

96 Obrázek 7: Prostorové rozmístění forem návrhů rozšíření zahraničních odběratelů Využití individuální podpory při rozšiřování trhů Využití individuální podpory při rozšiřování trhů využilo 64 % podniků, 36 % z nich nemá o podporu zájem. Mezi důvody nezájmu o využití těchto možností, firmy nejčastěji uvedly, že žádnou podporu při rozšiřování nepotřebují nebo tuto problematiku řeší v rámci koncernu či mateřské společnosti. 96

97 Graf 104: Využití individuální podpory při rozšiřování trhů Graf 71: Druhy individuální podpory při rozšiřování trhů 97

98 Ty podniky, které mají zájem o využití podpory při rozšíření trhů, by nejvíce uvítaly zejména vyhledání vhodného obchodního partnera v zahraničí, podporu účasti na mezinárodních veletrzích (shodně 64 %) nebo marketingové průzkumy v zahraničí (38 %). Hlavní příležitosti rozvoje/spolupráce Důležitou rolí pro růst firmy je jeho samotný rozvoj a spolupráce s dalšími subjekty, ať už z veřejného nebo ze soukromého sektoru. Firmy byly dotazovány, kde vidí hlavní příležitosti rozvoje ve svém oboru či v mezioborové spolupráci. Příležitosti v příslušném oboru: Vnější příležitosti: Růst automobilového průmyslu Robotizace a automatizace Zavádění štíhlé výroby Zlepšování kvalitativních parametrů výrobků Skladování potravin Food display Podpora zahraničního obchodu ze strany Českého státu Zpřísnění a dodržování legislativy ve vztahu k materiálům a jejich kvalitě Ekologizace výroby i výstupů, zvyšování účinnosti, tlak na emise Stárnutí obyvatelstva Vnitřní příležitosti: Rozvoj nových či inovovaných výrobních technologií s cílem zvýšit kvalitu produktu, efektivitu výroby a tím možnost nabídnout zákazníkovi výrobek s novou užitnou vlastností Zlepšení interních procesů, zvýšení produktivity Zavádění tzv. Smart coatings Tlak na odbornost a kvalifikaci zaměstnanců 98

99 Příležitosti v mezioborové spolupráci: Nalézaní nových aplikací, nové progresivní technologie nebo materiály Realizace komplexních dodávek Spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi Sdílení personálních zdrojů Robotizace a automatizace Produkty a služby v oblasti Smart city, Smart doprava Spolupráce na průmyslovém designu Hlavní vnější faktory rozvoje inovačních firem Inovační firmy mohou ovlivňovat vnější faktory, které mohou být pozitivního i negativního charakteru. Firmy označily jako hlavní tyto faktory: Faktory pozitivní: Rychlý rozvoj nových technologií, materiálů Rychlý vývoj nových myšlenek, lidského poznání Rychlá dostupnost informací Specializace na řešenou problematiku Dobré vybavení vlastního zázemí pro VaVaI Veřejná podpora VaVaI projektů Neustále se měnící a vyvíjející se požadavky zákazníků, tlak na konkurenceschopnost Potenciál na vysokých školách jak v oblasti přípravy lidských zdrojů, tak i v oblasti zázemí pro VaVaI Dobrá spolupráce s VaVaI subjekty Soustředění se na procesy Kompetence a odbornost lidí Faktory negativní: Nedostatek kvalifikované pracovní síly a odborníků s potřebnými kompetencemi Administrativní a ochranářská opatření státu Setrvačnost myšlení 99

100 Nedůvěra trhu o inovované výrobky Špatně nastavená veřejná podpora a složitý administrativní systém, neprůhledné a komplikované metodiky Nedostatek financí Špatná daňová politika státu Vysoké náklady na pracovní sílu Emisní normy Legislativa ČR Realizace inovačních projektů 84 % podniků v roce 2015 realizovalo nějaký inovační projekt, pouze 16 % se do těchto projektů vůbec nezapojilo. Firmy se do projektů zapojili buď v roli vůdce (leadera) nebo partnera projektu. 45 % firem řešilo do 5 projektů za rok v roli leadera a 37 % firem jako partner. Pouze dvě z dotazovaných firem realizovalo více než 100 inovačních projektů za rok. Graf 72: Realizace samostatného inovačního projektu v roce

101 Informační zdroje firmy Hlavními informačními zdroji o nových trendech a technologiích nebo řešení konkrétních produktů, ze kterých firmy nejčastěji čerpají, jsou především veletrhy, konference a burzy (29 %), vlastní informační síť (25 %), 19 % podniků tyto informace získává z odborných časopisů či portálů. 17 % firem označilo čerpání novinek z jiného zdroje. Jako jiné zdroje firmy označily: zákazníky, distributory, mateřskou společnost a školení. Graf 73: Informační zdroje firmy Motivace VVI aktivit Přesně čtvrtina podniků vnímá vývoj nového produktu jako hlavní motivaci pro VVI aktivity. Důležitými motivacemi jsou také ekonomické důvody (18 %) a zvýšení kvality stávajícího produktu (17 %). Podniky definovaly několik jiných motivací, než bylo v nabídce odpovědí uvedeno, viz graf. 101

102 Graf 74: Hlavní motivace VVI aktivit ve firmách Příležitosti ke zlepšení produkce z hlediska konkurenceschopnosti Největší příležitosti ke zlepšení produkce firmy vnímají pomocí zvýšení jakosti produktu (19 %), zvýšení spolehlivosti produktu a zvýšením výkonosti (17 %) a hospodárnosti (14 %) celého procesu. 102 Graf 75: Příležitosti ke zlepšení produkce z hlediska konkurenceschopnosti

103 Kapacity řešení VVI aktivit Celkem 86 % podnikatelských subjektů, které se dotazníkového šetření zúčastnily, využívají pro VVI aktivity vlastní kapacity. Malé podniky spolupracují s externími kapacitami nejvíce, a to z 26 %. Důvodem může být úzký vývojový tým, nebo i chybějící zázemí pro VVI aktivity. Firmy jsou tak častěji nuceny si najímat na tyto aktivity extérní kapacity. Graf 76: Kapacity řešení VVI aktivit Ochrana duševního vlastnictví Většina šetřených firem (69 %) vlastní nějaký způsob ochrany duševního vlastnictví. Zajímavostí je, že pouze 15 % z nich, využívá tyto způsoby ochrany k obchodování. Lze konstatovat, že firmy vlastní tyto způsoby ochrany především kvůli ochraně vlastního know-how. Vlastnictví Využívání Ano Ne Ano Ne Ochrana duševního vlastnictví Ochranná známka Průmyslový vzor Užitný vzor Patent Tabulka 67: Ochrana duševního vlastnictví 103

104 Graf 77: Vlastnictví a využívání ochrany duševního vlastnictví Největší pozornosti se v případě konkrétních způsobů ochrany duševního vlastnictví dostává ochranným známkám a užitným vzorům, nejnižší pak průmyslovým vzorům. Graf 78: Konkrétní způsoby ochrany duševního vlastnictví 104

105 Zázemí pro VVI aktivity Kvalitní zázemí pro VVI aktivity je nedílnou součástí inovací. Z šetřeného vzorku svým vlastním zázemím disponuje 95 % podniků, avšak pouze 38 % z nich má zájem své zázemí nabízet pro potřeby jiných firem. Nejčastěji tak tomu je z kapacitních důvodů laboratoře, zkušebny, měřící přístroje a 3D měřící přístroje, jsou natolik vytíženy, že firma nemá možnost tyto ostatním nabízet. Graf 79: Zázemí pro VVI aktivity Náklady na VVI aktivity Náklady na VVI aktivity se ve firmách výrazně liší. Malé podniky vynaloží více neinvestičních nákladů než investičních, ve středních a velkých podnicích výrazně převažují náklady na VVI aktivity investičního charakteru, viz. tabulka níže. Investiční náklady na VVI 2014 Investiční náklady na VVI 2015 Neinvestiční náklady na VVI 2014 Neinvestiční náklady na VVI 2015 Malé podniky Střední podniky Velké podniky Tabulka 117: Náklady na VVI aktivity v tis. Kč 105

106 Graf 80: Náklady na VVI aktivity Podíl výdajů na VVI aktivity z obratu firem V kontextu šetřených firem ve Zlínském kraji jich více než polovina (52,2 %) vynaložily v roce 2015 na VVI aktivity méně než 3 % z obratu firmy. 30,4 % podniků věnuje z obratu firmy alespoň 10 %. 106 Graf 81: Procento z obratu firmy věnované na VVI

107 Graf 82: Procento z obratu firmy věnované na VVI dle velikosti podniků Průměrně nejvíce vynaložily na VVI aktivity středně velké podniky (3 %) v obou sledovaných letech, malé podniky v roce 2014 průměrně investovaly do VVI 1 %, v roce %. Velké podniky potvrdily stoupající trend v průměrném % z obratu na VVI, kdy v roce 2015 firmy vynaložily o 0,6 % více oproti roku předešlému. Využívání cizích zdrojů na VVI aktivity K financování VVI aktivit 69 % firem využívá cizích zdrojů. Jedná se o následující finanční zdroje: Dotace a podpora z veřejných zdrojů na úrovni EU, národní nebo krajské, úvěry, rizikový kapitál a jiné. Nejvyužívanější jsou dotace na národní úrovni, především dotace z OPPI a OPPIK. Poměrně oblíbené jsou také dotace z EU, kde spadají například programy podpory TA ČR. Malé podniky kromě dotační podpory kryjí své VVI aktivity pomocí rizikového kapitálu (16,7 %). 107

108 Graf 83: Využívání cizích zdrojů na VVI aktivity 108 Silné stránky firmy v oblasti VVI Firmy v oblasti VVI aktivit uvedly tyto svoje silné stránky: Vlastní know-how Jedinečnost výroby Vlastní výzkum a vývoj včetně vlastních kmenových expertů/týmů a vlastního zázemí nebo zázemí matky Vývoj a výroba pod jednou střechou Vlastní technologie Vývoj produktů společně se zákazníkem Vysoká kvalita vlastních zaměstnanců zapojených přímo i nepřímo do aktivit VVI Schopnost následovat trendy a schopnost se pružně a rychle přizpůsobit Znalost trhu a znalost konkurence Znalost problematiky technických a vědeckých produktů Ochota jít do vývoje malosériových výrob Držení náročných technických standardů

109 Využívání mezioborových znalostí, využívání znalostí zaměstnanců z jejich původních profesí, multioborová znalost Spolupráce s AV a VŠ Schopnost kooperace Vysoká míra kreativity Slabé stránky firmy v oblasti VVI Firmy identifikovaly také své slabé stránky v oblasti VVI: Nedostatečné napojení na akademickou půdu Vlastní kapacitní možnosti zejména spojeno s problémem nedostatku kvalifikovaných lidí (především v technických oborech), nedostatek expertů Nedostatečná rychlost při zavádění inovací Nedokonalá návaznost vlastních inovačních projektů Omezená kapacita vlastních laboratoří Omezené finanční možnosti a zdroje Nutnost držení náročných technických standardů Chybějící koncepce vývoje dalších produktů Nedostatečná vyvinutá firemní kultura Atraktivita regionu včetně dopravního napojení Dlouhá návratnost při zavádění inovací Bariéry v oblasti VVI 40 % firem považuje za největší bariéru omezující VVI aktivity nedostatek odborníků v této oblasti. Jako druhý a třetí faktor bránící inovačním aktivitám byly identifikovány ze 14 % vysoké mzdové nároky a nevhodné nastavení dotačních programů. Dalším omezením, které úzce souvisí s předešlými faktory je nedostatek finančních zdrojů. Díky nedostatku financí, jsou firmy nuceny se přednostně věnovat reálnému vývoji, který jim vrátí vložené prostředky a jejich inovační impulzy musí počkat. 109

110 Graf 84: Bariéry v oblasti VVI Externí spolupráce při realizaci VVI aktivit se soukromými subjektu Spolupráce soukromého a veřejného sektoru při realizaci VVI aktivit je prakticky nezbytná. Jen malá část firem je schopna si tyto aktivity provádět samy. Spousta firem se tak obrací na pomoc privátního sektoru firem v oboru, v rámci holdingu, klastru, technologické platformy nebo i subjektů působících mimo obor. Z daného vzorku spolupráci se soukromým sektorem potvrdilo 87 % firem. Nejčastější spolupráce funguje se zákazníky (77 %) a dodavateli 56 %. Ve Zlínském kraji hrají nejvýznamnější roli dva klastry, a to Plastikářský klastr z.s.p.o. a Moravský letecký klastr o.s., do kterých se zapojily shodně 4 z šetřených firem. 110

111 Graf 85: Externí spolupráce při realizaci VVI aktivit se soukromými subjekty Externí spolupráce při realizaci VVI aktivit s VŠ Celkově firmy hodnotí spolupráci s VŠ spíše negativně vysoké školy mají vysoké finanční nároky při spolupráci a firmy si stěžovaly i na dlouhé dodací lhůty. Většina VŠ provádí z velké části pouze základní výzkum, při tom firmy často poptávají spolupráci s univerzitami v oblasti aplikovaného výzkumu. Nejčastěji firmy spolupracují s Univerzitou Tomáš Bati ve Zlíně a s Vysokým učením technickým v Brně. Dalšími univerzitami, které se hojně zapojují do spolupráce s firmami ze Zlínského kraje, jsou Vysoká škola Báňská v Ostravě a České vysoké učení technické v Praze. Další vazby firemního sektoru s VŠ lze vyčíst ze vztahové mapy. Mapa ve formátu A3 je uvedena v Příloze 10 této zprávy. 111

112 Obrázek 8: Externí spolupráce při realizaci VVI aktivit s VŠ Bariéry spolupráce s externími organizacemi při aktivitách VVI Největší bariéru při VVI aktivitách podniky spatřují v nepružném jednání s akademickými pracovníky a dlouhé dodací lhůty výstupů (26 %), 16 % podniků vnímá problém v nedostatku partnerů s dobrými znalostmi problematiky specifického prostředí, 12 % vidí problém v nedostatku partnerů s vlastními odborníky schopných pomoci při řešení. Firmy se tak často spoléhají raději na vlastní odborné kapacity při realizaci VVI aktivit. 112

113 Graf 86: Bariéry spolupráce s externími organizacemi při aktivitách VVI Hlavní přínos spolupráce s firmami Spolupráce mezi firmami soukromé sféry nese možná úskalí, ale i spoustu přínosů. Za největší přínos firmy označily výměnu a sdílení informací (44 %), 22 % podniků vidí velký přínos v této spolupráci především v získání nových zakázek, možnost další spolupráce v této oblasti. Pětina firem tuto formu spolupráce považuje jako vhodný způsob vzájemné výměny zkušeností, know-how a best practice. Tabulka 68: Hlavní přínos spolupráce mezi firmami 113

114 Graf 87: Hlavní přínos spolupráce mezi firmami Zájem o exkurze + nabídka prostor k uskutečnění Exkurze a workshopy jsou jednou z forem spolupráce, o kterou firmy projevily zájem a považují ji za přínosnou. Ze sledovaného vzorku 84 % projevilo zájem o exkurze za účasti jiných firem, dokonce 2/3 firem jsou ochotni nabídnout vlastní prostory k exkurzím a podobným typům networkingových akcí. Tabulka 69: Zájem a nabídka vlastních prostor k uskutečnění exkurzí za účasti jiných firem 114

115 Graf 88: Zájem a nabídka vlastních prostor k uskutečnění exkurzí za účasti jiných firem Externí spolupráce při realizaci VVI aktivit s veřejnými institucemi Mapa vztahů externí spolupráce při realizaci VVI aktivit s veřejnými institucemi se překrývá se vztahovou mapou této spolupráce s VŠ. Firmy nejčastěji spolupracovali s univerzitami VÚT, ČVÚT, S Centrem polymerních systémů sídlícího na UTB nebo s CEITECem, který má své zázemí v kampusu Masarykovy univerzity v Brně. Mapa ve formátu A3 je uvedena v Příloze 11 této zprávy. 115

116 Obrázek 9: Externí spolupráce při realizaci VVI aktivit s veřejnými institucemi Chybějící veřejná podpora Firmy uvedly několik druhů chybějící krajské podpory, kterou nejvíce postrádají jak v oblasti VVI, tak i mimo tuto oblast. 1. Oblast VVI: Vhodné dotační programy pro velké firmy Krajské inovační vouchery i pro velké firmy Podpora průmyslu a spolupráce s VŠ Podpora aplikovaného průmyslu Podpora kooperace krajských firem Podpora v rámci digitalizace a automatizace včetně podpory vzdělávání zaměstnanců firem v této souvislosti, podpora v oblasti Průmyslu 4.0 Podpora v oblasti informačního servisu poskytování statistik pro predikci vývoje trhu, informační servis o lidských zdrojích, demografické trendy atd. Poskytování informací o veřejné podpoře v oblasti VVI ze strany Zlínského kraje Zveřejňování záměrů kraje v oblasti jeho rozvoje 116

117 Větší podpora technického a přírodovědného vzdělávání (oborové vzdělávání) s důrazem na podporů praxí žáků a studentů ve firmách Networking firem a vzdělávacích institucí Podpora v oblasti vzdělávání zaměstnanců Podpora inovační infrastruktury Podpora v oblasti projektových žádostí do dotačních titulů a administrace projektů Podpora mobility pracovníků Podpora udržení a zvýšení konkurenceschopnosti firem 2. Jiná podpora, kterou firmy uvedly: Dopravní infrastruktura, zejména pak dopravní dostupnost některých částí regionu Vhodně nastavené dotační tituly bez nadbytečné byrokracie a složitosti v úrovni jejich administrace tlak ze strany kraje na změnu Snížení administrativní zátěže Potřeba a zaměstnanost zahraničních expertů Podniky se shodly, že potřeba zahraničních odborníků v oblasti VVI aktivit převyšuje o 20 % jejich skutečnou zaměstnanost v českých firmách. Hlavními důvody jsou finanční nároky těchto expertů nebo jazyková bariéra. Některé podniky řeší zahraniční lidské kapacity v rámci holdingu nebo v rámci spolupráce se zahraničními partnery. Jen 20 % podniků tyto odborníky zaměstnává, viz graf. Ano Ne Potřeba zahraničních expertů pro VVI aktivity Zaměstnanost zahraničních expertů pro VVI aktivity Tabulka 70: Potřeba a zaměstnanost zahraničních expertů 117

118 Graf 89: Míra potřeby a zaměstnanosti zahraničních expertů Způsob vyhledávání spolupráce s VŠ v oblasti VVI Další formou spolupráce soukromého a veřejného sektoru je spolupráce firem s vysokými školami. Firmy ve Zlínském kraji jsou na spolupráci s VŠ spíše skeptické, přesto ji využívají. Celkem 73 % firem v roce 2015 využilo spolupráci alespoň s jednou vysokou školou, více než polovina firem spolupráci navázali díky osobní vazbě na VŠ. Pokud firma neměla možnosti osobní vazby na školu, tak čekala na oslovení univerzity (15 %) nebo využila formální postup oslovení VŠ. 118 Graf 90: Spolupráce firem s VŠ v oblasti VVI

119 Graf 91: Způsob vyhledání spolupráce s VŠ v oblasti VVI Stavy a mzdy zaměstnanců Průměrný počet zaměstnanců v malých podnicích v roce 2015 klesl o 2 zaměstnance. Ve středních podnicích byl zaznamenán úbytek průměrně o 1 pracovníka. Ve velkých podnicích tento stav také klesl z 807 zaměstnanců na 789. Průměrná hrubá mzda se ve vybraných firmách zlínského regionu v roce 2014 vyšplhala v malých podnicích nejvýše ( Kč), v roce 2015 klesla o 357 Kč. Ve středně velkých podnicích průměrná hrubá mzda pracovníka dosáhla výše Kč, v roce následujícím si zaměstnanci těchto podniků polepšili o 732 Kč. Zaměstnanci velkých firem zaznamenali v roce 2015 pokles průměrné hrubé mzdy o 389 Kč oproti roku předešlému. 119

120 Graf 92: Stavy a mzdy zaměstnanců v roce 2014 Graf 93: Stavy a mzdy zaměstnanců v roce 2015 Při srovnání průměrných hrubých mezd v rámci okresů Zlínského kraje ve sledovaných letech, na nejvyšší platové ohodnocení dosáhli pracovníci ve okrese Zlín (v roce Kč), v okrese Vsetín si v roce 2015 zaměstnanci průměrně vydělali Kč, na Kroměřížsku o Kč méně, nejmenší hrubá mzda na jednoho pracovníka byla zaznamenána na Uherskohradišťsku ( Kč). 120

121 Graf 94: Průměrná hrubá mzda na jednoho zaměstnance v okresech Zlínského kraje Stavy VVI pracovníků Počty VVI pracovníků ve firmách se výrazně liší, některé firmy nemají své vlastní VVI oddělení, naopak jiné firmy oplývají samostatnými VVI pracovišti, což se významně podepisuje na průměrných počtech těchto pracovníků. Největší podíl těchto specialistů se vyskytuje v malých podnicích (14,7 %), v podnicích středních a malých byl podíl VVI pracovníků na průměrném počtu zaměstnanců v roce 2015 výrazně nižší ve středních podnicích 7 VVI pracovníků na 141 zaměstnanců (5 %), velké podniky disponují průměrně s 34 VVI zaměstnanci na 789 zaměstnanců (4,3 %). Tabulka 71: Stavy VVI pracovníků 121

122 Graf 95: Průměrný počet VVI pracovníků na průměrný počet zaměstnanců firmy Spolupráce s VŠ v oblasti lidských zdrojů Firmy mají zájem o spolupráci s vysokými školami nejen v oblasti VVI, ale i v oblasti lidských zdrojů. Celkem 74 % firem v minulosti využilo nějaký druh spolupráce s VŠ, ať už prostřednictvím stáží, praxí nebo vstřícnosti firmy při realizaci bakalářských, diplomových a disertačních prací. Firmy jako nejčastější druh spolupráce s VŠ studenty označily stáže a praxe, podpora při psaní závěrečných pracích stále klesá. Není to dáno tím, že by firmy nerady zaučovaly studenty, ba naopak podniky projevily zájem na spolupráci se studenty VŠ a na jejich výchově. Firmy trápí fakt zveřejňování jednotlivých údajů o firmě, čímž by snadno mohly přijít o své know-how a postavení na trhu. 122 Graf 96: Spolupráce firem s VŠ v oblasti lidských zdrojů

123 Problémy s náborem kvalifikovaných pracovníků Největším problémem nejen při náboru kvalifikovaných pracovníků je bezpochyby nedostatek lidských zdrojů. Více než polovinu firem sužuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků, 12 % firem vnímá tento problém v nedostatku vhodných učebních oborů. V dnešní době spousta učebních oborů zaniká a zájemců o studia technických oborů stále ubývá, což velmi úzce souvisí s nedostatkem lidských zdrojů. Další problémy firmy vidí ve stále se zvyšujících mzdových nárocích těchto pracovníků, a také v nízké atraktivitě polohy firmy, zejména v pohraniční části regionu, kde je špatná infrastrukturní dostupnost (10 %). Tabulka 72: Problémy s náborem kvalifikovaných pracovníků Graf 97: Problémy s náborem kvalifikovaných pracovníků 123

124 Zapojení firmy do projektů podpory technického a přírodovědného vzdělávání V roce 2015 se do projektů podpory technického a přírodovědného vzdělávání zapojilo 69 % z šetřených firem. Stejné procento se do těchto projektů zapojilo svou nabídkou stáží a praxí pro SŠ studenty, sponzoringem vybraných ZŠ a SŠ v regionu nebo spoluprací na projektech. 63 % firem pořádalo exkurze studentům. Ano Ne Exkurze Vstupy do výuky Vzdělávání pedagogů 7 48 Jiné Tabulka 73: Zapojení firmy do projektů podpory technického a přírodovědného vzdělávání Graf 98: Zapojení firmy do projektů podpory technického a přírodovědného vzdělávání 124

125 NÁSTROJE PODPORY PODNIKÁNÍ Nástroje podpory podnikání nabízené subjekty ZLK Subjekty na podporu podnikání nabízí velmi různorodé služby a nástroje podpory podnikání. Nejčastěji to jsou služby spojené s pronájmem prostor, možnost umístění sídla, poradenství a konzultace v různých oblastech ekonomika podniku, legislativa a právo, financování projektů, zpracování business plánů, vzdělávání a další, viz tabulka 17. Skupina nástrojů Konkrétní nástroj Subjekt Pronájem prostor Sídlo firmy Poradenství a konzultace projektů Dlouhodobý/krátkodobý pronájem kancelářských prostor Pronájem konferenčních a jednacích prostor Pronájem laboratoří a technického vybavení Virtuální sídlo Coworking Příprava projektových žádostí Podpora při zpracování projektů k získání finančních prostředků na různých úrovních národních a evropských rozpočtů a pomoc při zpracování business plánu Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Vědeckotechnický park Informační a komunikační technologie Industry Servis ZK, a.s. Podnikatelský inkubátor Kunovice Panský dvůr, s.r.o. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzitní institut Technologické inovační centrum s.r.o. Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Vědeckotechnický park Informační a komunikační technologie Industry Servis ZK, a.s. Centrum kreativních průmyslů a podnikání Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Technologické inovační centrum s.r.o. Vědeckotechnický park Informační a komunikační technologie Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzitní institut Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Technologické inovační centrum s.r.o. Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Technologické inovační centrum s.r.o. Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Vědeckotechnický park Informační a komunikační technologie Krajská hospodářská komora Zlínského kraje 125 Konzultace projektových záměrů Základní poradenství v oblasti legislativy a práva Poradenství v oblasti ekonomiky podniku a podnikání Poradenství pro mladé podnikatele Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Agentura pro podnikání a inovace Industry Servis ZK, a.s. Technologické inovační centrum s.r.o. Krajská hospodářská komora Zlínského kraje Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzitní institut Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Centrum kreativních průmyslů a podnikání Technologické inovační centrum s.r.o. Podnikatelský inkubátor Kunovice Panský dvůr, s.r.o.

126 Vzdělávání Informace Výzkum Marketing Organizační zajištění vzdělávacích akcí, seminářů, konferencí Lektorské služby Infobod pro podnikatele Řešení výzkumných úkolů z aplikační sféry Služby výzkumných kapacit, společné projekty výzkumu a vývoje Propagace, publicita a PR Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Agentura pro podnikání a inovace Vědeckotechnický park Informační a komunikační technologie Krajská hospodářská komora Zlínského kraje Technologické inovační centrum s.r.o. Podnikatelský inkubátor Kunovice Panský dvůr, s.r.o. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzitní institut Centrum kreativních průmyslů a podnikání Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Agentura pro podnikání a inovace Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Vědeckotechnický park Informační a komunikační technologie Vědeckotechnický park Informační a komunikační technologie Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzitní institut Podnikatelský inkubátor Kunovice Panský dvůr, s.r.o. Centrum kreativních průmyslů a podnikání Katalog Start-up firem Zlínského kraje profily nejzajímavějších projektů a začínajících firem, které působí ve Zlínském kraji Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Technologické inovační centrum s.r.o. Transfer technologií a znalostí Soutěže CTT Zapojení do systému otevřené inovace a přihlášení k otevřeným inovačním výzvám nebo nabídnutí svých kapacit Soutěž Můj první milion Soutěž Inovační firma Zlínského kraje Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzitní institut Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Technologické inovační centrum s.r.o. Technologické inovační centrum s.r.o. Technologické inovační centrum s.r.o. Technologické inovační centrum s.r.o. Tabulka 74: Nástroje podpory podnikání nabízené subjekty ZLK 126

127 Firmami využívané/požadované nástroje podpory podnikání Tvrdá infrastruktura a nemovitosti Firmy často uváděly jako velkou bariéru v rozvoji jejich podnikání a příchodu pracovních sil či investorů nedostatečně rozvinutou dopravní infrastrukturu. Tím pádem se rapidně snižuje atraktivnost hůře dostupných zejména pohraničních oblastí Zlínského kraje. Dálniční spojení na Slovensko by bylo velmi vítaným krokem, který by napomohl při rozvoji obchodních příležitostí firem ze Zlínského kraje. Podnikatelské inkubátory a technologické parky tvoří inovační infrastrukturu Zlínského kraje, které se více orientují na poskytování nástrojů podpory pro začínající a mladé podnikatele. Všechny parky nabízí své prostory k pronájmu, které jsou firmami hojně využívány. Od roku 2012 se počet zasídlených firem v těchto parcích a inkubátorech stále zvyšuje, od roku 2014 stále roste také obsazenost prostor v těchto subjektech inovační infrastruktury Zlínského kraje. Graf 99: Počet zasídlených firem v PI a VTP ve Zlínském kraji 127