Pracovní úrazovost v České republice v roce 2007

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pracovní úrazovost v České republice v roce 2007"

Transkript

1 Pracovní úrazovost v České republice v roce

2 OBSAH strana 1 ÚVOD 3 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR 7 3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH Pracovní úrazovost v roce 2007 v krajích Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2007 v krajích Vývoj pracovní úrazovosti v krajích Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích 13 4 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH (OKEČ) Pracovní úrazovost v roce 2007 v odvětvích Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2007 v odvětvích Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny v r Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce Nejčastější podskupiny zdrojů pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny Nejčastější podskupiny zdrojů smrtelných pracovních úrazů PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ PŘEHLED UKAZATELŮ Absolutní ukazatele Relativní ukazatele 33 Zdroje dat.. 34 Tabulková část

3 1 ÚVOD V roce 2007 došlo k výraznému poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností. Rovněž poklesl pracovních úrazů bez pracovní neschopnosti. Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2007 opět vyznačovala rozdílným vývojem celkové pracovní úrazovosti a vývojem smrtelné pracovní úrazovosti. Zatímco hodnoty absolutních a většina relativních ukazatelů celkové pracovní úrazovosti klesly, hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti proti se u 2006 významně zvýšily. V roce 2007 bylo statisticky vykázáno 188 smrtelných pracovních úrazů, což je o 36 případů více než v roce Četnost smrtelných pracovních úrazů na pojištěnců se meziročně zvýšila o 20,6 %. Pozitivní vývoj smrtelné pracovní úrazovosti z let 2005 a 2006 zaznamenal v roce 2007 obrat. Nepříznivý vývoj byl zaznamenán zejména ve zpracovatelském průmyslu a v zemědělství, myslivosti, lesnictví, dále pak i ve stavebnictví a dopravě, skladování, spojích. V odvětví dobývání nerostných surovin nedošlo k žádné vážné důlní nehodě. Počet smrtelných pracovních úrazů výrazně stoupl zejména ve skupinách zdrojů úrazu: zdvihadla a dopravníky, stroje a elektřina. Naopak veliký pokles byl zaznamenán ve skupině v materiál, břemena předměty (kontakt s osobou při manipulaci a pády na osobu). Absolutní pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností klesl proti u 2006 o 6,2 %. Počet pojištěnců naopak vzrostl meziročně o 2,2 % (cca o 100 tisíc). To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů, pokles byl zaznamenán výrazný (o 8,2 %) a to nejvyšší za posledních 10 let. Snížil se kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy a tím i průměrný denní stav práce neschopných (o 4,4 %). Díky tomu i průměrné procento pracovní neschopnosti pokleslo významně (o 6,1 %). I zde šlo o nejvyšší pokles za posledních 10 let. Jediný relativní ukazatel, který dlouhodobě vykazuje trend pozvolného růstu, je průměrná doba trvání jednoho případu. V roce 2007 to bylo již 46,6 kalendářních dnů na jeden případ. Neboť pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl meziročně dynamičtěji než dnů této pracovní neschopnosti, došlo k nárůstu tohoto ukazatele o 1,9 %. Do vývoje vykazované pracovní úrazovosti se tedy i v roce 2007 promítly trendy hospodářského oživení, pokračující technický vývoj a kontrolní činnost inspekce práce. Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny bylo v roce 2007 skupina Materiál, břemena a předměty (40 %). U smrtelných pracovních úrazů to byly motorové silniční dopravní prostředky (29 %). Nejčastější příčinou pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny bylo v roce 2007 Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko (81 %). U smrtelných pracovních úrazů bylo nejčastější příčinou nesprávné a nebezpečné jednání zraněného zaměstnance (65 případů) a to především vstup do nebezpečných prostorů a zdržování se v nich (27 případů). Zranění zaměstnanci se také podíleli největší měrou na nedodržování právních a ostatních předpisů BOZP (74 případů). 3

4 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR 2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2007 Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2007 vztahují ke 4,597 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti. V roce 2007 bylo v České republice nově hlášeno celkem případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 3,601 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu u došlo v roce 2007 k významnému snížení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o případů), a také ke snížení absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti o 4,4 %. Celkově pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Bez následné pracovní neschopnosti bylo vykázáno celkem pracovních úrazů. Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2007 pouze k velkému poklesu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 1,83 na hodnotu 1,68. V roce 2007 vzrostla proti u 2006 průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 45,77 na hodnotu 46,62 kalendářních dnů, tj. o 0,85 dne. Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz proti u 2006 významně kleslo z hodnoty 0,229 % na hodnotu 0,215 %. V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru osob, o 454 osob méně než v roce Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2007 V roce 2007 bylo v systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ) registrováno celkem 198 smrtelných pracovních úrazů, z nichž podléhá statistickému zjišťování ČSÚ 188 případů vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ šetřeno: 192 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce - OIP), z nichž 182 případů podléhá statistickému zjišťování ČSÚ a 6 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady), z nichž statistickému zjišťování podléhá všech 6 případů Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2007 stoupl proti u 2006 o 36 případů (ze 152 na 188), což představuje vzestup o 23,7 %. Tyto změny ovlivnily četnost smrtelných pracovních úrazů na pojištěnců. Hodnota tohoto ukazatele se v ČR zvýšila proti předešlému u z hodnoty 0,34 na 0,41. Proti předcházejícímu u se zvýšil i podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (z 0,18 % na 0,24 %). 4

5 2.3 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2007, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (graf č. 2.1). Od u 2001 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sleduje pracovních úrazů, u kterých nevznikla pracovní neschopnost. To umožňuje stanovit celkový pracovních úrazů, tj. pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti (tabulka č. 2.3). Z vývoje celkového počtu pracovních úrazů je patrné, že takto vykazovaný úrazů v období 2001 až 2002 mírně vzrůstal, v roce 2003 poklesl o 7,4 %, v roce 2004 poklesl jen mírně a v letech 2005 a 2006 mírně vzrostl. Mírný vzrůst absolutního počtu pracovních úrazů v letech 2005 a 2006 neovlivnil negativně četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců díky relativně rychlejšímu vzrůstu celkového počtu pojištěnců v národním hospodářství (graf č. 2.2). V důsledku toho se četnost pracovních úrazů i v roce 2006 mírně snížila. V roce 2007 byl zaznamenám pokles pracovních úrazů s pracovní neschopností o 6,2 % a pokračoval nárůst počtu pojištěnců, což vedlo k výraznému snížení četnosti (o 8,2 %). 120 Graf č. 2.1 Pracovní úrazy, Česká republika celkem s pracovní neschopností 110 (v tisících) ,3 Graf č. 2.2 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností 2,2 četnost na 100 pojištěnců 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1,

6 Došlo k významnému poklesu počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, což se projevilo poklesem průměrného procenta pracovní neschopnosti o 6,1 % z hodnoty 0,229 % na hodnotu 0,215 % (graf č. 2.3). Pokračoval vzrůst průměrné doby pracovní neschopnosti na jeden případ (graf č. 2.4). Tento trvalý nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti není způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. Obdobný trend nárůstu průměrné doby trvání pracovní neschopnosti provází v České republice i vývoj pracovní neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů. Zatímco nových případů pracovní neschopnosti v důsledku úrazů a nemocí od u 1996 postupně klesl o 31,0 %, průměrná doba pracovní neschopnosti vzrostla ve všech oblastech souhrnně o 8,8 dne na hodnotu 34,6 dne. Přičemž pracovní úrazy zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 8,4 dne na průměrnou hodnotu 46,6 dne. Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění. 0,25 Graf č. 2.3 Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz 0,20 průměrné procento 0,15 0,10 0,05 0, kalendářní dny Graf č 2.4 Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz

7 V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. Z grafu je patrné, že v roce 2007 došlo k poklesu většiny ukazatelů pracovní úrazovosti. Tento pokles je způsoben poklesem počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností a počtu dnů následné pracovní neschopnosti, ale za současného nárůstu počtu pojištěnců. Graf č. 2.5 Bázické indexy ukazatelů pracovních úrazů s pracovní neschopností index (%) doba trvání případu průměrné procento pojištěnci dnů prac. nesch. četnost na 100 pojištěnců pracovní úrazy s prac. nesch. 2.4 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR Vzrůst absolutního počtu smrtelných pracovních úrazů (graf č. 2.6) v roce 2007 se projevil i vzrůstem četnosti těchto úrazů (graf č. 2.7 a tabulka č. 2.4). V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. V roce 2007 stouply všechny ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti a jsou velmi blízké hodnotám u V grafu č. 2.9 je dokumentován rozdílný trend vývoje četností pracovní úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v posledním období, zejména v roce Graf č. 2.6 Smrtelné pracovní úrazy v ČR

8 0,55 Graf č. 2.7 Četnost smrtelných pracovních úrazů četnost na pojištěnců 0,50 0,45 0,40 0,35 0, Graf č. 2.8 Bázické indexy ukazatelů smrtelných pracovních úrazů pojištěnci index (%) četnost na pojištěnců smrtelných prac. úrazů četnost PÚ s PN na 100 pojištěnců 55 2,4 2,3 2,2 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1, Graf č. 2.9 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností (PÚ s PN) a smrtelných pracovních úrazů PÚ s PN smrtelné PÚ 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 četnost smrtelných PÚ na pojištěnců 1, ,1

9 3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH Na pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory: Počet pojištěnců v jednotlivých krajích Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 (tabulka č. 3.1). Na jeden kraj připadá průměrně cca 328 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Čtyři kraje jsou nad touto průměrnou hodnotou, deset krajů je pod touto hodnotou. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (téměř trojnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (třetinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů. Struktura odvětví v jednotlivých krajích Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č ). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, která vykázala nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina. 100% Graf 3 Struktura odvětví v krajích v roce % pojištěnci 60% 40% 20% 0% kraj: Hl. město Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký ostatní kategorie OKEČ Zpracovatelský průmysl; těžba nerostných surovin (C, D) Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E) Doprava, skladování a spoje (I) Zemědělství, myslivost, lesnictví; rybolov (A, B) Stavebnictví (F) Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský 9

10 3.1 Pracovní úrazovost v roce 2007 v krajích Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že: výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (1,68) vykázaly kraje: Plzeňský (2,47), Vysočina (2,40), Jihočeský (2,31), Královéhradecký (2,14), Pardubický (1,92), Karlovarský (1,89) a Liberecký (1,88), přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Ústecký (1,80), Středočeský (1,77), Olomoucký (1,80) a Zlínský (1,72) a nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Moravskoslezský (1,58), Jihomoravský (1,52) a hl. m. Praha (1,01), viz graf Graf č. 3.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v krajích ČR v roce 2007 OIP pro: Moravskoslezský 9,7% a Olomoucký 5,2% OIP pro hl. m. Prahu 13,0% OIP pro Středočeský 10,3% OIP pro: Zlínský 5,3% a Jihomoravský 10,3% OIP pro: Pardubický 5,2% a Královéhradecký 6,1% OIP pro: Liberecký 4,1% a Ústecký 6,9% OIP pro: Plzeňský 7,6% a Karlovarský 2,6% OIP pro: Vysočinu 6,1% a Jihočeský 7,6% 3.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2007 v krajích V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2007 (tabulka č. 3.2). 10

11 Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že: výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,41) vykázaly kraje: Moravskoslezský (0,59), Liberecký (0,53), Zlínský (0,50), přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Královéhradecký (0,45) Jihočeský (0,44). Pardubický (0,43), Jihomoravský (0,42), Ústecký (0,41), hl. m. Praha (0,37), Karlovarský (0,37) a Olomoucký (0,36) a nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Středočeský (0,31), Vysočina (0,30) a Plzeňský (0,25), viz graf Graf č. 3.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v krajích ČR v roce 2007 OIP pro: Moravskoslezský 14,9% a Olomoucký 4,3% OIP pro hl. m. Prahu 19,7% OIP pro: Zlínský 6,4% a Jihomoravský 11,7% OIP pro: Pardubický 4,8% a Královéhradecký 5,3% OIP pro: Liberecký 4,8% a Ústecký 6,4% OIP pro: Plzeňský 3,2% a Karlovarský 2,1% OIP pro Středočeský 7,4% OIP pro: Vysočinu 3,2% a Jihočeský 5,9% Graf č. 3.3 Podíl počtu pojištěnců v krajích ČR v roce 2007 OIP pro: Moravskoslezský 10,3% a Olomoucký 4,9% OIP pro hl. m. Prahu 21,8% OIP pro: Zlínský 5,2% a Jihomoravský 11,4% OIP pro Středočeský 9,7% OIP pro: Pardubický 4,5% a Královéhradecký 4,8% OIP pro: Liberecký a Ústecký 3,7% 6,4% a Karlovarský 2,3% 11 OIP pro: Plzeňský 5,2% OIP pro: Vysočin 4,3% a Jihočeský 5,5%

12 Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti. 12

13 3.3 Vývoj pracovní úrazovosti v krajích Z grafu č je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 6,2 %) se podílí všechny kraje ČR. Největší pokles byl zaznamenám v kraji Pardubickém (o 10,2 %), dále pak na Vysočině (o 10,1 %) a v kraji Libereckém (o 9,6 %). Nejmenší pokles byl zaznamenám v kraji Olomouckém (o 1,5 %). Z grafu č je patrné, že četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností klesla v souvislosti s poklesem absolutního počtu pracovních úrazů ve všech krajích ČR, zejména v kraji Pardubickém, Hlavním městě Praze, Vysočině a v kraji Libereckém. Nejmenší pokles byl zaznamenám opět v kraji Olomouckém. Průměrné procento pracovní neschopnosti při meziročním porovnání hodnot v roce 2006 a 2007 kleslo také (graf č ) ve všech krajích ČR, zejména v kraji Karlovarském, Libereckém a Pardubickém. Nejmenší pokles byl zaznamenám opět v kraji Olomouckém (jen o 0,4 %). Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů vzrostla u většiny krajů, kromě tří. V kraji Jihomoravském a Libereckém tento ukazatel stagnoval, v kraji Karlovarském došlo k poklesu tohoto ukazatele o 5,5 % (graf č ). Viz tabulka č Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích Z grafů č a je patrné, že ve většině krajů došlo k nárůstu počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů. Celkově došlo v ČR k nárůstu počtu i četnosti smrtelných pracovních úrazů, hodnoty ukazatelů se podobají ukazatelům u Viz tabulka č

14 (v tisících) Graf č Pracovní úrazy s pracovní neschopností v krajích ČR Hl. m. Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský Graf č Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností v krajích ČR 3,0 Hl. m. Praha Středočeský Vysočina četnost na 100 pojištěnců 2,5 2,0 1,5 1, Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olom oucký Moravskoslezský ČR

15 0,35 Graf č Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v krajích ČR Hl. m. Praha Středočeský 0,30 Vysočina Jihočeský Plzeňský průměrné procento 0,25 0,20 Karlovarský Ús tecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský 0,15 0, Zlínský Olom oucký Moravskoslezský ČR Graf č Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v krajích ČR kalendářní dny Hl. m. Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský ČR

16 Grafy č Smrtelné pracovní úrazy v krajích Hl.m.Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihom oravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský

17 Grafy č Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích Hl.m.Praha ČR Středočeský ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0, Vysočina Jihočeský ČR Plzeňský Karlovarsk ý ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 četnost 0,6 0,5 0,4 četnost 0,6 0,5 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0, , Ústecký Liberecký ČR Králové hrade ck ý Pardubický ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0, Jihomoravský Zlínský ČR Olomoucký Moravskoslezský ČR 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,6 0,6 četnost 0,5 četnost 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,0 0,

18 4 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH Ukazatele pracovní úrazovosti v roce 2007 jsou uspořádány podle převažující ekonomické činnosti a prezentovány podle kategorií Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Poznámka: Pro větší přehlednost grafů byly některé kategorie, sloučeny do jediné kategorie označené ostatní kategorie nebo byly vynechány, např: Rybolov a chov ryb (B), Ubytování a stravování (H), Finanční zprostředkování a pojišťovnictví (J), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (L), Vzdělávání (M) a Zdravotnictví, sociální péče a veterinární činnosti (N), atd. Údaje jsou uvedeny v příslušných tabulkách. 4.1 Pracovní úrazovost v roce 2007 v odvětvích V grafu č. 4.1 je uveden podíl počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v jednotlivých odvětvích v roce Nejvíce pracovních úrazů vzniklo ve Zpracovatelském průmyslu (D), a to 46,6 %. Je ale nutno upozornit, že toto odvětví zahrnuje 27,5 % zaměstnanců (viz graf č. 4.3). Viz tab Graf č. 4.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v kategoriích OKEČ v roce 2007 Ostatní veřejné a soc. služby "O" 2,5% Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a vývoj "K" 5,4% ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 9,4% Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" 6,6% Těžba nerostných surovin "C" 1,1% Doprava, skladování a spoje "I" 7,6% Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" 12,2% Stavebnictví "F" 7,9% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 0,6% Zpracovatelský průmysl "D" 46,6% 18

19 4.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2007 v odvětvích V grafu č. 4.2 je uveden podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2007 v kategoriích odvětvových ekonomických činností (OKEČ). Viz tab Nejvíce smrtelných pracovních úrazů (54, tj. 28,7 %) vzniklo v roce 2007 ve stavebnictví. Graf č. 4.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v kategoriích OKEČ v roce 2007 Ostatní veřejné a soc. služby "O" 3,2% Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a vývoj "K" 4,8% Doprava, skladování a spoje "I" 18,1% Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" 4,8% ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 1,6% Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" 9,6% Těžba nerostných surovin "C" 3,2% Zpracovatelský průmysl "D" 25,5% Stavebnictví "F" 28,7% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 0,5% Graf č. 4.3 Podíl počtu pojištěnců v kategoriích OKEČ v roce 2007 ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N" 21,7% Zemědělství, lesní hospodářství "A" 3,6% Těžba nerostných surovin "C" 0,9% Ostatní veřejné a soc. služby "O" 4,0% Zpracovatelský průmysl "D" 27,5% Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a vývoj "K" 13,0% Doprava, skladování a spoje "I" 6,7% Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" 16,1% Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" 1,2% Stavebnictví "F" 5,9% 19

20 4.3 Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích Graf č Pracovní úrazy s pracovní neschopností v kategoriích OKEČ Zpracovatelský průmysl "D" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" Doprava, skladování a spoje "I" Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" případů Stavebnictví "F" Zdravotnictví, soc. péče, veterin. čin. "N" Vzdělávání "M" Těžba nerostných surovin "C" Ubytování a stravování "H" Graf č Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností v kategoriích OKEČ 5,0 4,5 Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" Těžba nerostných surovin "C" 4,0 Stavebnictví "F" četnost na 100 pojištěnců 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0, Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" ČR Ubytování a stravování "H" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zdravotnictví, soc. péče, veterin. čin. "N" Vzdělávání "M"

21 0,7 0,6 Graf č Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kategoriích OKEČ Těžba nerostných surovin "C" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" Stavebnictví "F" průměrné procento 0,5 0,4 0,3 0,2 0, Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" ČR Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" Ubytování a stravování "H" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zdravotnictví, soc. péče, veterin. čin. "N" Vzdělávání "M" kalendářní dny Graf č Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kategoriích OKEČ Těžba nerostných surovin "C" Doprava, skladování a spoje "I" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Stavebnictví "F" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" ČR Zdravotnictví, soc. péče, veterin. čin. "N" Vzdělávání "M" Zpracovatelský průmysl "D" Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" Ubytování a stravování "H" 21

22 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti ( ) v ČR ve vybraných odvětvích je znázorněn v grafech, z nichž některé jsou doplněny vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR. Hodnoty ( ) jsou uvedeny v tabulce č V grafu č (logaritmická stupnice na ose hodnot) je zaznamenán vývoj počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností. Pokles byl zaznamenán ve všech významných odvětvích, tj. především Zpracovatelském průmyslu (D), dále pak v Dopravě, skladování a spojích (I), Obchodu a opravách motorových vozidel a výrobků (G) a v Zemědělství, myslivosti a lesnictví (A). Graf č dokumentuje vývoj četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců. Obdobně jako u počtu případů došlo i k poklesu četnosti ve všech odvětvích. V grafu č je zaznamenán vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Nárůst byl zaznamenán v odvětví Ubytování a stravování (H) a Těžba nerostných surovin (C). Ve všech ostatních odvětvích byl zaznamenán pokles tohoto ukazatele. V grafu č je uveden vývoj průměrné doby trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Nárůst vykázala většina odvětví, největší nárůst zaznamenala Těžba nerostných surovin (C) a překročilo tím hranici 100 kalendářních dní na jeden případ. Pokles tohoto ukazatele byl vykázán v odvětvích: Doprava, skladování a spoje (I), Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj (K) a Ostatní veřejné a osobní služby (O). 4.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR ve vybraných odvětvích. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce č V tabulce č je uveden vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých oddílech odvětví. 60 Graf č Smrtelné pracovní úrazy v kategoriích OKEČ Stavebnictví "F" Zpracovatelský průmysl "D" Doprava, skladování a spoje "I" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" Těžba nerostných surovin "C" Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj "K" Zdravotnictví, soc. péče, veterin. čin. "N"

23 Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje jsou patrné z grafů č a Největší smrtelných pracovních úrazů vykázala odvětví: Stavebnictví (F), Zpracovatelský průmysl (D) a Doprava, skladování a spoje (I). V těchto odvětvích případů v roce 2007 významně vzrostl. Nárůst byl zaznamenán i u Zemědělství, myslivosti a lesnictví (A) a Těžby nerostných surovin (C). Naproti tomu výrazný pokles byl zaznamenán v odvětví Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků (G). Celkově v ČR smrtelných pracovních úrazů meziročně stoupl. V grafu jsou patrná odvětví, která vykazují četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší než činí republikový průměr (graf je doplněn vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR). Jsou to: Stavebnictví (F), Těžba nerostných surovin (C), Zemědělství, myslivost, lesnictví (A) a Doprava, skladování a spoje (I). Na smrtelných pracovních úrazech mají velký podíl dopravní prostředky (30,3 %). Smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo v souvislosti s dopravními prostředky, se vyskytly ve většině odvětví a nejvíce ovlivnily smrtelnou pracovní úrazovost v odvětvích: Zemědělství, myslivost, lesnictví (A), Zpracovatelský průmysl (D), Doprava, skladování a spoje (I) a Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj (K). Graf č Četnost smrtelných pracovních úrazů v kategoriích OKEČ četnost na pojištěnců 3,9 3,7 3,5 3,3 3,1 2,9 2,7 2,5 2,3 2,1 1,9 1,7 1,5 1,3 1,1 0,9 0,7 0,5 0,3 0, Těžba nerostných surovin "C" Stavebnictví "F" Výroba a rozvod el., plynu a vody "E" Zemědělství, myslivost, lesnictví "A" Doprava, skladování a spoje "I" Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a vývoj "K" Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků "G" ČR Zpracovatelský průmysl "D" 23

24 5 ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2007 Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2007, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce a uložená v bázi dat SÚIP. Soubor dat z u 2007 obsahoval data připravená ze záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP 2. Klasifikace zdrojů úrazů byla provedena z důvodů zachování časových řad podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu obsaženého v příloze III., nyní již neplatné vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. 5.1 Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny v roce 2007 Graf č. 5.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny ve skupinách zdrojů úrazu v roce 2007 Průmyslové škodliviny 4,7% Lidé, zvířata, živly 3,6% jiné zdroje, ap. 1,9% Dopravní prostředky 4,0% Zdvihadla a dopravníky 0,9% Stroje 8,5% Nářadí, nástroje 9,8% Pracovní, doprav. prostory 26,9% Materiál, břemena, předměty 39,8% Z grafu č. 5.1 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazu: Skupina V. Materiál, břemena, předměty 39,8 % Skupina IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob 26,9 % Skupina VI. Nářadí, náčiní, nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje 9,8 % Skupina III. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní) 8,5 % Viz tabulka č Podle stavu evidence k Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. 24

25 5.2 Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2007 V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů. Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena převážně oblastními inspektoráty práce podle klasifikačního schéma obsaženého v příloze č. III. k bývalé vyhlášce ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. a zaznamenána v informačním systému SÚIP. Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 192 případů, tj. včetně těch případů, které nepodléhají statistickému zjišťování. Smrtelné pracovní úrazy podléhající dozoru systému ČBÚ (6 případů) zahrnuty nebyly. Graf č. 5.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů ve skupinách zdrojů úrazů v roce 2007 Kotle 0,0% Lidé, zvířata, živly 3,1% Elektřina 4,7% jiné zdroje 3,6% Průmyslové škodliviny 4,2% Materiál, břemena, předměty 12,5% Dopravní prostředky 35,9% Pracovní, doprav. prostory 22,9% Stroje 6,8% Zdvihadla a dopravníky 6,3% Z grafu č. 5.2 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů smrtelných úrazů: Sk. I. Dopravní prostředky 35,9 % Sk. IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory (pády osob) 22,9 % Sk. V. Materiál, břemena, předměty 12,5 % Sk.VII. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí) 6,8 % Viz tabulka č

26 5.3 Nejčastější podskupiny zdrojů pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny Nejčastějšími podskupinami zdrojů úrazů z celkového počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu jsou: Ve skupině I. Dopravní prostředky: Motorové silniční dopravní prostředky.... 1,7 % Nemotorové vnitropodnikové dopravní prostředky 0,9 % Ve skupině III. Stroje: Stroje (hnací, pomocné, obráběcí) nespecifikováno. 2,2 % Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob: Vnitropodniková pracoviště... 10,3 % Schody, žebříky, výstupy pády osob na nich a z nich....6,9 % Silnice, cesty ap., vč. dopravních a pracovních prostorů kolejových drah (pracovní komunikační prostory) veřejného charakteru pády osob na rovině..4,5 % Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob nespec.... 3,1 % Ostatní zvýšená pracoviště pády osob z výše... 1,7 % Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty: Břemena (materiál, předměty přemisťované/manipulované), úrazy břemeny....11,7 % Ostatní materiál, předměty, výrobky pád předmětů... 10,1 % Materiál, předměty působení ostrými hranami.... 9,4 % Materiál, břemena, předměty nespecifikováno ,7 % Drobné úlomky z materiálů nebo z nástrojů odlétnuvší.....2,7 % Ve skupině VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení: Nástroje ruční (řezné, sekací, krájecí, dlabací a probíjecí)...5,4 % Pomocné ruční nářadí (náčiní), bicí, utahovací, přidržovací....2,0 % Ručně ovládané stroje a přístroje.. 1,3 % Ve skupině VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny: Horké látky tekuté a plynné...1,5 % Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny nespecifikováno. 1,2 % Horké látky pevné, horké předměty, zařízení apod.... 0,9 % Ve skupině X. Lidé, zvířata a přírodní živly: Zvířata... 2,1 % Úmyslné i neúmyslné poškození, násilí, zranění druhou osobou..1,0 % Ostatní zdroje úrazů jsou zastoupeny méně než 0,9 %. 26

27 5.4 Nejčastější podskupiny zdrojů smrtelných pracovních úrazů Ve skupině I. Dopravní prostředky: motorové silniční dopravní prostředky. 29,2 % Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob: ostatní zvýšená pracoviště pády osob z výše. 19,3 % Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty: zemina, hornina, kámen kusový a sypký materiál pád předmětů 3,6 % (Viz tabulka č. 5.4) 27

28 6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH V posledním desetiletém období absolutní pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen klesal až do u V letech 2001 a 2002 došlo k nárůstu počtu těchto úrazů. V roce 2003 se zase ukazatel vrátil k původní hodnotě. Obdobně tomu bylo i s četností. V letech těchto úrazů rostl jen mírně, což bylo způsobeno vzrůstem počtu zaměstnaných žen (četnost stagnovala). V roce 2007 došlo k významnému poklesu obou ukazatelů. Hodnota četnosti byla téměř poloviční, než činí celorepublikový průměr. Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období postupně klesal a byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém dalším trendu, ale spíše o nahodilých událostech. V roce 2006 klesl dokonce na pouhé 4 případy, v roce 2007 bylo evidováno případů 11. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen v předchozích letech došlo při dopravních nehodách, v roce 2007 byly evidovány i dva případy při dopravní nehodě letecké. Častými úrazovými ději byly pády, vraždy a zavinění živočichem. Nejrizikovějšími odvětvími u žen byly: zpracovatelský průmysl, zemědělství a doprava, skladování a spoje. Graf č. 6.1 Počet pracovních úrazů s pracovní neschopností (ženy, mladiství) ženy 900 mladiství V letech klesal absolutní pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let), zejména díky výraznému poklesu počtu těchto pojištěnců. Četnost v letech nevykazovala žádný trend (tabulka č. 6.1). V roce 2007 došlo k poklesu četnosti, neboť mladistvých pojištěnců vzrostl. Bylo evidováno nemocensky pojištěných mladistvých, což je nejvíce za posledních 8 let. Významný je pokles četnosti pracovních úrazů na 100 mladistvých. Četnost úrazů klesla již v roce 2002 pod celorepublikový průměr a v roce 2006 činila 1,34 pracovních úrazů na 100 mladistvých. Ještě v roce 1994 měla četnost pracovních úrazů mladistvých hodnotu 6,61, 28

29 přičemž celorepublikový průměr činil 2,19. V roce 2007 klesl tento ukazatel shodně u žen i mladistvých pod hodnotu 1,00. Smrtelné pracovní úrazy mladistvých zaměstnanců jsou výjimečné, poslední případ byl zaznamenán v roce ,00 Graf č. 6.2 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností (ženy, muži, mladiství) četnost na 100 pojištěnců 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 muži ČR MLADISTVÍ ŽENY 0,

30 7 PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2007 bylo Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko (tab. č. 7.1). Tato příčina je uváděna u 80,5 % případů. Na druhém místě byly označeny Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce (12,9 %). Jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno Ohrožení zvířaty a přírodními živly (1,9 %). Mezi další významné příčiny podle jejich podílu na všech příčinách náleží: Používáni nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru 1,4 %, Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště) 1,3 %, Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednáni druhých osob) 1,2 %. Ostatní příčiny se na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny podílejí 0,2 % nebo méně. U 0,2 % těchto pracovních úrazů nebyla příčina zjištěna. Představu o příčinách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny poskytují údaje zpracované podle metodiky evropské statistiky, které přinášejí informaci, k jaké došlo odchylce od normálního průběhu pracovní činnosti, jejímž důsledkem byl tento pracovní úraz (tab. č. 7.2 a 7.3). Tyto údaje jsou k dispozici ze zpracování za y , lze však předpokládat, že se zjištěné údaje v posledních po sobě jdoucích letech výrazně neliší. Významnější změny se mohou očekávat až v delším časovém rozmezí. Nejčastější nežádoucí událostí v roce 2006 byla zjištěna Neovladatelnost - ztráta kontroly (částečná nebo úplná): strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat (36,5 %), přičemž se nejčastěji jednalo o ztrátu kontroly nad manipulovanými předměty (19,3 %), nad ručním nářadím popř. jím opracovávaným materiálem (7,5 %) nebo nad strojem (4,9 %). Z podrobného členění nežádoucích událostí vyplývá, že dalšími velmi častými nežádoucími událostmi jsou uklouznutí nebo klopýtnutí (14,5 %), špatné došlápnutí bez pádu (8,2 %) a pád zraněného na nižší úroveň (4,9 %). Součet těchto šesti nejčastějších podskupin nežádoucích událostí, při kterých byl úraz způsoben různými typy ztráty kontroly, špatným došlápnutím nebo pádem činí 59,3 % případu z celku. U zbylých nežádoucích událostí (40,7 %), lze konkrétněji určit jaká ustanovení bezpečnostních předpisů byla pravděpodobně porušena a jaká konkrétní organizační, technická nebo výchovná opatření by měl zaměstnavatel přijímat, popřípadě na co by se měly zaměřit kontroly bezpečnosti práce, aby bylo riziko odstraněno nebo minimalizováno u jeho zdroje. Jsou to úrazy vzniklé vlivem bezprostředních příčin, např. elektrickým proudem, požáry, technickými závadami, únikem látek, nepoužíváním OOPP, zdviháním břemen, apod. U první skupiny pracovních úrazů, které tvoří převážnou většinu, je nutno hledat příčiny spíše v úrovni pracovního prostředí, pracovních podmínek, uspořádání pracovišť, v úrovni pracovní pohody nebo stresu, v organizaci práce a celkové úrovni řízení bezpečnosti práce v podniku. Prevenci úrazů je třeba zaměřit na systémové změny, které postihnou i nejčastěji uváděné příčiny ( Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko a Nedostatky osobních předpokladů ), které se podílí na vzniku pracovních úrazů v 93,4 % případů. 30

31 Příčiny smrtelných pracovních úrazů Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, které zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP. Příčiny smrtelných pracovních úrazů způsobených dopravními nehodami šetří policie. Porušené předpisy u smrtelných pracovních úrazů Z celkového počtu 188 smrtelných pracovních úrazů, byl nejčastěji porušován: zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ve 130 případech, tj. 69 %, zákon č. 361/2000 Sb. v 52 případech, tj. 28 %, zákon č. 309/2006 Sb. v 9 případech, tj. 5 %, NV č. 362/2005 Sb. v 6 případech, tj. 3 %, vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb. ve 2 případech, tj. 1 %. Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ze strany zaměstnance 74 případů Nejčastěji se jedná o 106, odst. 4) zaměstnanec je povinen písm. c) dodržovat právní a ostatní předpisy 39 případů písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy 20 případů písm. e) nepožívat alkoholické nápoje 8 případů písm. f) oznamovat závady na pracovišti 1 případ dbát o svou vlastní bezpečnost 6 případů Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ze strany zaměstnavatele 41 případů 101 zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost 8 případů 102 zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné pracovní prostředí 18 případů 103 zaměstnavatel je povinen nepřipustit 13 případů 104 Osobní ochranné pracovní prostředky 1 případ 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech 1 případ Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ze strany jiné osoby/firmy 18 případů Nejčastěji se jedná o 101, 102, 103 a

32 8 PŘEHLED UKAZATELŮ V tabulkách jsou uváděny absolutní ukazatele pracovní úrazovosti vykazované v pololetním výkazu Nem Úr 1-02 a definované v Metodických vysvětlivkách k tomuto výkazu, a dále relativní ukazatele, jejichž způsob výpočtu je uveden v Metodických poznámkách k publikacím Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za běžný. Pokud je to nutné, jsou v tabulkách, grafech a vzorcích z důvodů úspory místa používány zkrácené názvy ukazatelů. 8.1 Absolutní ukazatele Absolutní ukazatele vyjadřují ekonomický dosah absence plynoucí z pracovních úrazů a je možné z nich vypočítat relativní ukazatele. Obsahové vymezení jednotlivých ukazatelů je uvedeno níže. Průměrný nemocensky pojištěných (pojištěnci) Ukazatel zahrnuje průměrný osob, které jsou nemocensky pojištěny podle 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů a osoby samostatně výdělečně činné pojištěné podle 145a až 145f zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení v úplném znění. Do průměrného počtu nemocensky pojištěných nejsou zahrnovány ženy na mateřské dovolené a vojáci základní vojenské služby. Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (pracovní úrazy s pracovní neschopností) Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, za něž jsou považovány ty úrazy, které se staly zaměstnancům při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi podle 25 nařízení vlády ČR č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, nebo které zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů, jimiž byla způsobena smrt nebo pracovní neschopnost jak delší než 3 kalendářní dny mimo den, kdy k úrazu došlo ( 105 odst. 3 zákoníku práce), tak i kratší než 3 kalendářní dny. Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (dny pracovní neschopnosti) Ukazatel vykazuje souhrnný kalendářních dnů, po které byli v daném období (roce) nemocensky pojištění práce neschopni pro pracovní úraz, zjištěný na základě předložených hlášení o počátku a ukončení pracovní neschopnosti. Počet smrtelných pracovních úrazů Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, které způsobily nemocensky pojištěným smrt, a to ihned nebo kdykoliv později ve sledovaném období (roce) nebo případy, kdy ve sledovaném období došlo k úmrtí pojištěnce, které bylo podle lékařského posudku důsledkem pracovního úrazu, který pojištěnec utrpěl v kterémkoliv předcházejícím období. Neomezené období platilo až do konce u Počínaje em 2002 se pro účely hlášení úrazu za smrtelný pracovní úraz počítá ten případ, u nějž nastala smrt pojištěnce nejpozději do jednoho u po vzniku pracovního úrazu (nařízení vlády č. 494/2001 Sb.). 32

33 8.2 Relativní ukazatele Relativní ukazatele vznikají srovnáním dvou nebo více absolutních ukazatelů. Slouží k porovnávání úrovně bezpečnosti v různých oblastech (regionech, odvětvových ekonomických činnostech, skupinách zaměstnanců, létech, druzích událostí apod.). Definice a způsoby jejich výpočtu jsou uvedeny níže. Jde o tyto ukazatele: Četnost případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na 100 nemocensky pojištěných (četnost případů na 100 pojištěnců) Ukazatel vyjadřuje nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, které připadají v průměru na 100 nemocensky pojištěných. Vypočítá se ze vztahu: četnost případů na 100 pojištěnců = pracovní úrazy s pracovní neschopností 100 / pojištěnci Průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kalendářních dnech (průměrná délka trvání případu) Ukazatel vyjadřuje, kolik kalendářních dnů pracovní neschopnosti v průměru připadá na jeden nově hlášený případ pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu: průměrná délka trvání případu = dny pracovní neschopnosti / pracovní úrazy s pracovní neschopností Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (průměrné procento pracovní neschopnosti) Ukazatel vyjadřuje podíl kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na celkovém kalendářním fondu pojištěnců ve sledovaném období (roce) vyjádřený v procentech. Vypočítá se ze vztahu: nebo také: průměrné procento = dny pracovní neschopnosti 100 / (pojištěnci 365) průměrné procento = četnost případů na 100 pojištěnců průměrná délka trvání případu / kalendářních dnů ve vykazovaném období Průměrný denní stav práce neschopných pro pracovní úraz (průměrný denní stav práce neschopných) Představuje nemocensky pojištěných, kteří byli ve sledovaném období (roce) průměrně denně nepřítomni v práci z důvodů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu: průměrný denní stav práce neschopných = dny pracovní neschopnosti / 365 Četnost smrtelných pracovních úrazů na nemocensky pojištěných (smrtelné úrazy na pojištěnců) Ukazatel vyjadřuje, kolik pojištěnců z nemocensky pojištěných ve sledovaném období zemřelo na následky pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu: smrtelné úrazy na pojištěnců = smrtelné úrazy / pojištěnci Procento smrtelných pracovních úrazů z nově hlášených případů pracovních úrazů (procento z pracovních úrazů s pracovní neschopností) Ukazatel stanoví, kolik procent z případů pracovních úrazů vykazovaných ve sledovaném období končilo smrtí postižených v důsledku pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu: procento z pracovních úrazů = smrtelné úrazy 100 / pracovní úrazy s pracovní neschopností 33

34 Zdroje dat 1. Databáze ze statistického zjišťování Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR prováděného Českým statistickým úřadem. Poznámka: Vzhledem k tomu, že jsou do zpracování dat ze státních pololetních výkazů o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Nem Úr 1-02 zařazeny i sumáře, které za malé podniky, které samy nevedou agendu nemocenského pojištění, předkládají okresní správy sociálního zabezpečení, a ve kterých nejsou podniky rozlišeny podle ekonomických činností, je téměř 16 % pracovních úrazů s pracovní neschopností zařazeno do kategorie odvětvové ekonomické činnosti zaměstnavatele označené nezjištěno. Tyto sumáře zahrnují podniky zaměstnávající zhruba 29 % pojištěnců. Proto byly pro účely zpracování pracovní úrazovosti údaje za malé podniky rozpočteny do ostatních kategorií OKEČ. Rozpočtení bylo provedeno podle zastoupení jednotlivých odvětví ve skupině podnikajících fyzických osob vč. samostatně hospodařících rolníků a ve skupině ekonomických subjektů s 1 až 25 zaměstnanci. Zdrojem údajů pro stanovení podílu zaměstnanců v malých podnicích a fyzických osob byly údaje z registru ekonomických subjektů (RES) a statistického šetření zaměstnanosti v ČR prováděného ČSÚ. Počet úrazů v těchto skupinách byl stanoven proporcionálně k četnostem úrazů v podnicích s 26 a více zaměstnanci. 2. Databáze z informačního systému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce zpracovaná ze záznamů o úrazech. 3. Databáze z informačního systému Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., o smrtelných pracovních úrazech a o pracovních úrazech podle metodiky evropské statistiky o pracovních úrazech (ESAW). Tabulka č. 8 Zdroje dat pracovní úrazovosti v roce 2007 zdroj dat podniky pojištěnci PU bez PN PU s PN do 3 dnů PU s PN nad 3 dny smrtelné PU velikost podniku SÚIP 17 tis. x x x 64 tis. 0,2 tis. všechny ČBÚ 0,1 tis. x x x 2 tis. 0,0 tis. všechny ČSÚ 28 tis tis. 29 tis. 2 tis. 75 tis. 0,2 tis. nad 25 zam. ČSSZ 200 tis tis. x x x x 1 25 zam. 34

Příloha č. 2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2008

Příloha č. 2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2008 Příloha 2-2008.doc Příloha č. 2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2008 OBSAH strana 1 ÚVOD 3 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR 4 2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008.. 4

Více

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2010

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2010 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2010 OBSAH strana 1 ÚVOD 3 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR 4 2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2010.. 4 2.2 Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní

Více

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2005

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2005 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2005 1 OBSAH strana 1 ÚVOD.. 3 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR.. 4 2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2005.. 4 2.2 Hodnoty ukazatelů smrtelné

Více

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2011

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2011 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2011 OBSAH strana 1 ÚVOD 3 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR 4 2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2011.. 4 2.2 Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní

Více

Příloha č. 2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2004

Příloha č. 2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2004 Příloha 2-2004.doc Příloha č. 2 Pracovní úrazovost v České republice v roce 2004 1 OBSAH Strana ÚVOD 3 1 PŘEHLED UKAZATELŮ.. 3 1.1 Absolutní ukazatele. 3 1.2 Relativní ukazatele.. 4 2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

Koláøská 451/13, 746 01 Opava

Koláøská 451/13, 746 01 Opava Koláøská 451/13, 746 01 Opava 2 0 1 3 Pracovní úrazovost v Èeské republice v roce 2013 Zpracováno z podkladù SÚIP, ÈBÚ, ÈSÚ 1 Předkládaná zpráva o pracovní úrazovosti obsahuje statistické ukazatele pracovní

Více

Tabulková část přílohy č. 2

Tabulková část přílohy č. 2 Tabulková část přílohy č. 2 Tabulka č. 1 Časové řady ukazatelů pracovních úrazů v ČR Ukazatel 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Pojištěnci 4 755 667 4 708 151 4 603 615 4 833 831 4 784

Více

Tabulková část přílohy. (rok 2004)

Tabulková část přílohy. (rok 2004) Tabulková část přílohy (rok 2004) 1 Seznam tabulek číslo tabulky název str. 2 Časové řady ukazatelů pracovních úrazů v ČR 3 3 (kraje) Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2004 podle krajů 4 3 (IBP)

Více

vydáno: kvìten 2016 Zpráva o pracovní úrazovosti v Èeské republice v roce 2015

vydáno: kvìten 2016 Zpráva o pracovní úrazovosti v Èeské republice v roce 2015 vydáno: kvìten 2016 2 0 1 5 Zpráva o pracovní úrazovosti v Èeské republice v roce 2015 Předkládaná Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2015 - je vypracována na základě - statistických

Více

Pracovní úrazovost v Èeské republice v roce 2014

Pracovní úrazovost v Èeské republice v roce 2014 2 0 1 4 Pracovní úrazovost v Èeské republice v roce 2014 Zpracováno Státním úøadem inspekce práce Zpracováno z podkladù SÚIP, ÈBÚ, ÈSÚ Předkládaná zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice v roce 2008 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice v roce 2008 (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 29 44 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice v roce 28 (zdroj dat: Český statistický úřad) Souhrn

Více

Z P R Á V A O Č I N N O S T I I B P

Z P R Á V A O Č I N N O S T I I B P Z P R Á V A O Č I N N O S T I I B P ZA ROK 23 Úvod Zpráva o činnosti IBP pro hl.m. Prahu za rok 23 podává přehled o práci za uplynulý rok. Předkládané informace zahrnují výsledky z dozorčí činnosti IBP

Více

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev 3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,

Více

Pardubický , ,67. Liberecký , Karlovarský , ,27

Pardubický , ,67. Liberecký , Karlovarský , ,27 II. NEHODY V KRAJÍCH Pardubický 3 622-104 -2,79 35-7 -16,67 V této kapitole jsou uvedeny údaje o ách v silničním provozu na území jednotlivých krajů České republiky. Liberecký 3 788-71 -1,84 20-5 -20 Karlovarský

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2003 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2003 (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 27.10.2004 68 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2003 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE

STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE 67. konzultační den Problematika chemické bezpečnosti na pracovišti STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE Ing. Simona ZAJÍCOVÁ metodik inspektor Úsek inspekce BOZP Státní úřad inspekce práce Kolářská 451/13 746 01

Více

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0). Česká republika Celková míra v dubnu 2010 činila 9,2 % 1, což představuje 523 591 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.

Více

Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2003 podle kategorií OKEČ (ČSÚ)

Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2003 podle kategorií OKEČ (ČSÚ) Tabulková příloha č.2 k článku: Pracovní úrazy v ČR v roce 2003 podle OKEČ z oborového portálu BOZPinfo.cz (http://www.bozpinfo.cz) Tabulka č. 1.1: Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2003 podle

Více

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0). Česká republika Celková míra v dubnu 2009 činila 7,9 % 1, což představuje 445 024 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.

Více

Zavádění zvýšených bezpečnostních pravidel ve výrobě

Zavádění zvýšených bezpečnostních pravidel ve výrobě Zavádění zvýšených bezpečnostních pravidel ve výrobě Newsletter 01/2011 Page 2 BOZP (Bezpečnost a ochrana zdraví při práci) BOZP je termín, který označuje jakýsi souhrn opatření stanovených legislativou

Více

Příloha 1. Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů

Příloha 1. Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů Příloha 1 Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů 1 OBSAH 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ... 3 1.1 Dálnice a silnice I. třídy... 3 1.2 Silnice II. a III. třídy... 4 1.3 Místní komunikace... 10 1.4 Síť

Více

Nejen kontrolní činnost orgánů inspekce práce. JUDr. Jaroslav Stádník

Nejen kontrolní činnost orgánů inspekce práce. JUDr. Jaroslav Stádník Nejen kontrolní činnost orgánů inspekce práce JUDr. Jaroslav Stádník STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE ÚSEK INSPEKCE BOZP ODBOR INSPEKČNÍCH ČINNOSTÍ ÚSEK INSPEKCE PVP ÚSEK INSPEKCE NLZ KANCELÁŘ GENERÁLNÍHO INSPEKTORA

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

Kniha úrazů. Pro firmu (pracoviště) Zavedena : Den Měsíc Rok Podpis odpovědné osoby

Kniha úrazů. Pro firmu (pracoviště) Zavedena : Den Měsíc Rok Podpis odpovědné osoby Kniha úrazů Pro firmu (pracoviště) Zavedena : Den Měsíc Rok Podpis odpovědné osoby POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO ÚRAZU S účinností od 01.01.2011 vstoupilo v platnost nařízení vlády (NV)

Více

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. čtvrtletí 2011 vzrostla hrubá

Více

Statistika nehodovosti 1. čtvrtletí 2016

Statistika nehodovosti 1. čtvrtletí 2016 Statistika nehodovosti 1. čtvrtletí 2016 Statistiky nehodovosti zahrnují pouze ty dopravní nehody, které vyšetřovala Policie České republiky. Pro srovnání vývoje některých ukazatelů nehodovosti a následků

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2013 činil 7,7 % jde celkem o 551 662 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY. č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

ÚPLNÉ ZNĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY. č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu ÚPLNÉ ZNĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu ze dne 31. května 2010 jak vyplývá ze změn provedených nařízením vlády č. 170/2014 Sb. Vláda nařizuje

Více

Statistika nehodovosti 3. čtvrtletí 2016

Statistika nehodovosti 3. čtvrtletí 2016 Statistika nehodovosti 3. čtvrtletí 2016 Statistiky nehodovosti zahrnují pouze ty dopravní nehody, které vyšetřovala Policie České republiky. Pro srovnání vývoje některých ukazatelů nehodovosti a následků

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice v období leden až srpen 2012

o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice v období leden až srpen 2012 o ovosti na pozemních komunikacích v České republice v období leden až srpen 2012 Policie ČR za prvních 8 měsíců letošního roku šetřila celkem 52 566, při kterých bylo 452 osob usmrceno, 2 002 osob těžce

Více

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Jeruzalémská 9, Praha 1. Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Jeruzalémská 9, Praha 1. Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008 Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Jeruzalémská 9, 116 52 Praha 1 Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008 Praha 2009 Seznam používaných zkratek ČBÚ Český báňský úřad ČSÚ Český statistický

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

INFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI

INFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI INFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI Rok 216 Obsah Počet bodovaných řidičů, počet dvanáctibodových řidičů 3 Přírůstky bodů za poslední rok, složení udělených bodů. 4 Srovnání

Více

PRACOVNÍ NESCHOPNOST PRO NEMOC A ÚRAZ V ROCE ZA 1. POLOLETÍ 2014

PRACOVNÍ NESCHOPNOST PRO NEMOC A ÚRAZ V ROCE ZA 1. POLOLETÍ 2014 PRACOVNÍ NESCHOPNOST PRO NEMOC A ÚRAZ V ROCE ZA 1. POLOLETÍ 2014 Do vývoje dočasné pro nemoc a úraz v České republice v 1. pololetí 2014 se výrazně promítly právní úpravy nemocenského pojištění platné

Více

201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY 201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Vláda nařizuje k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Celkové souhrnné údaje

Celkové souhrnné údaje STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE Č.j. 495/.1/149/1.1/6 P Ř Í L O H A k Roční souhrnné zprávě o výsledcích kontrolních akcí provedených státním odborným dozorem a následně inspekcí práce za rok 25 Celkové souhrnné

Více

Ekonomické výsledky nemocnic

Ekonomické výsledky nemocnic Ekonomické výsledky nemocnic k 31. 12. 2014 Zpracovatel: Ing. Markéta Bartůňková, Ing. Zdeňka Nováková Předkladatel: doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Datum: 9.11.2015 Ústav zdravotnických informací a statistiky

Více

o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice, období leden až únor 2012

o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice, období leden až únor 2012 o ovosti na pozemních komunikacích v České republice, období leden až únor 2012 Policie České republiky v období leden až únor letošního roku šetřila 12 479 na pozemních komunikacích. Při těchto ách bylo

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem

Více

o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice v období leden až červenec 2011

o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice v období leden až červenec 2011 o ovosti na pozemních komunikacích v České republice v Policie ČR za prvních 7 měsíců letošního roku šetřila celkem 40 897, při kterých bylo 385 osob usmrceno, 1 680 osob těžce zraněno a 12 111 osob zraněno

Více

Nárůst zaznamenáváme v kategorii: počet nehod o 372, tj. o 2,9%.

Nárůst zaznamenáváme v kategorii: počet nehod o 372, tj. o 2,9%. o ovosti na pozemních komunikacích v České republice, Policie České republiky v období leden až únor letošního roku šetřila 13 064 na pozemních komunikacích. Při těchto ách bylo 72 osob usmrceno, 284 osob

Více

Základní informace o činnosti systému Českého úřadu bezpečnosti práce za rok 2001

Základní informace o činnosti systému Českého úřadu bezpečnosti práce za rok 2001 Základní informace o činnosti systému Českého úřadu bezpečnosti práce za rok 2001 Český úřad bezpečnosti práce (ČÚBP) je orgán státní správy a je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí. Řídí činnost

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve Česká republika Celková míra v dubnu 2012 činila 8,4 %, což představuje 480 818 tzv. dosažitelných 1 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková míra v ČR klesala. Dopad ekonomické

Více

Ujetí viníka z místa nehody. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů

Ujetí viníka z místa nehody. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Ujetí viníka z místa nehody Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody a jejich následky, kdy viník z místa nehody ujel 29.11.2016 Obsah 1. Úvod... 3 1.1

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

Lékárny v České republice v roce 2003

Lékárny v České republice v roce 2003 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30.7.2004 49 Lékárny v České republice v roce 2003 Předkládaná aktuální informace je zaměřena na činnost lékáren v

Více

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI INFORMACE A ÚDAJE - duben 2002 Ministerstvo práce a sociálních věcí věnuje pozornost a podporuje aktivity zaměřené na zvyšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia

Více

Míra přerozdělování příjmů v ČR

Míra přerozdělování příjmů v ČR Míra přerozdělování příjmů v ČR Luboš Marek, Michal Vrabec Anotace V tomto článku počítají autoři hodnoty Giniho indexu v České republice. Tento index je spočítán nejprve za celou ČR, poté pro skupinu

Více

INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden říjen 2016

INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden říjen 2016 POLICEJNÍ PREZIDIUM ČESKÉ REPUBLIKY Ředitelství služby dopravní policie Praha 7. listopadu Počet stran: 8 INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden říjen Policie

Více

Informace. o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky za období leden-listopad 2010

Informace. o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky za období leden-listopad 2010 Informace o ovosti na pozemních komunikacích České republiky za období leden-listopad 2010 Policie ČR za prvních jedenáct měsíců letošního roku šetřila 68 747, při kterých bylo 711 osob usmrceno, 2 655

Více

Senioři. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky

Senioři. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky 24.4.2016 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD...

Více

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 listopad 2013 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2012 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj

Více

Statistika nehodovosti rok 2016

Statistika nehodovosti rok 2016 Statistika nehodovosti rok 2016 Statistiky nehodovosti zahrnují pouze ty dopravní nehody, které vyšetřovala Policie České republiky. Pro srovnání vývoje některých ukazatelů nehodovosti a následků uvádíme

Více

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Alkohol, léky a narkotika Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody pod vlivem alkoholu, omamných látek, léků a narkotik a jejich následky 20.7.2016 Obsah

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Počet poskytovatelů licencí Počet platných licencí Přijaté licenční poplatky (v mil. Kč) Nové odrůdy rostlin a plemen zvířat. Patent.

Počet poskytovatelů licencí Počet platných licencí Přijaté licenční poplatky (v mil. Kč) Nové odrůdy rostlin a plemen zvířat. Patent. Analytická část Úvod Předmětem následujícího textu jsou zjištění, plynoucí ze statistického šetření Českého statistického úřadu o licencích za rok 2014, zaměřeného na poskytovatele licencí, počty platných

Více

Dopravní nehodovost v ČR a Pardubickém kraji v roce 2012

Dopravní nehodovost v ČR a Pardubickém kraji v roce 2012 Dopravní nehodovost v ČR a Pardubickém kraji v roce 2012 Délka a hustota silniční sítě v Pardubickém kraji a v ČR Pardubický kraj Druh silnice Délka v km Hustota na (km/rozloha kraje*1000) Dálnice 8,8

Více

Pokles zaznamenáváme v kategorii: počet usmrcených o 18 osob, tj. o 3,4% počet těžce zraněných o 94 osob, tj. o 4,0%

Pokles zaznamenáváme v kategorii: počet usmrcených o 18 osob, tj. o 3,4% počet těžce zraněných o 94 osob, tj. o 4,0% o ovosti na pozemních komunikacích v České republice za 9 měsíců 2012 Policie ČR za prvních devět měsíců letošního roku šetřila 59 440, při kterých bylo 505 osob usmrceno, 2 275 osob těžce zraněno a 17

Více

Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod

Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Tento příspěvek se zabývá cenami bytů a jejich dostupností, tedy dostupností vlastnictví bytů (vlastnického bydlení). Dostupnost bydlení je primárně závislá na

Více

Zahraniční obchod v roce 2008

Zahraniční obchod v roce 2008 3 Zahraniční obchod v roce 28 Obrat zahraničního obchodu zaznamenal poprvé od vstupu České republiky do Evropské unie a podruhé v historii České republiky meziroční pokles. V porovnání s rokem 27 se obrat

Více

Nárůst zaznamenáváme v kategorii: počet nehod o 2 293, tj. o 3,8% odhad hmotné škody o 82,61 mil. Kč, tj. o 2,3%.

Nárůst zaznamenáváme v kategorii: počet nehod o 2 293, tj. o 3,8% odhad hmotné škody o 82,61 mil. Kč, tj. o 2,3%. o ovosti na pozemních komunikacích České republiky za 9 měsíců roku 2013 Policie ČR za 9 měsíců roku 2013 šetřila 61 924 y, při kterých bylo 436 osob usmrceno, těžce zraněno bylo 2 081 osoba a 17 102 osoby

Více

Tabulková část (rok 2014) - seznam tabulek:

Tabulková část (rok 2014) - seznam tabulek: Tabulková část (rok 2014) - seznam tabulek: číslo název v ČR v letech 2.3 Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti (ČSÚ) 2005-2014 2 6.1 Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti mladistvých (ČSÚ) 2005-2014

Více

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2005 (data: Česká správa sociálního zabezpečení)

Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2005 (data: Česká správa sociálního zabezpečení) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2.6.2006 23 Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2005 (data: Česká správa

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden listopad 2016

INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden listopad 2016 POLICEJNÍ PREZIDIUM ČESKÉ REPUBLIKY Ředitelství služby dopravní policie Praha 8. prosince Počet stran: 8 INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden listopad Policie

Více

Děti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky

Děti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky 29.5.2016 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD...

Více

3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska

3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska 3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska Počty bydlících cizinců Cizinci s polským občanstvím patřili během let 1994-2005 mezi první čtyři nejčetnější občanství cizinců v ČR. V roce 1994 zastali pozici

Více

Kapitola 7. Sociální služby pro seniory

Kapitola 7. Sociální služby pro seniory Kapitola 7. Sociální služby pro seniory Předmluva ke kapitole: V této kapitole jsou představeny jednotlivé typy sociálních služeb a jsou zde základní charakteristiky příjemců těchto služeb. Tabulka 27:

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Libereckém kraji 11,1 % 1 a celkový počet dosahoval 25 839 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Úrazovost a nemocnost v odvětvích OS za rok 2015 pro ASKP

Úrazovost a nemocnost v odvětvích OS za rok 2015 pro ASKP Úrazovost a nemocnost v odvětvích OS za rok pro ASKP Předkládaná zpráva o vývoji úrazovosti a nemocnosti v odvětvích Odborového svazu skla, keramiky a porcelánu (dále jen OS ) sleduje a zpracovává přehled

Více

201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu 201/2010 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Vláda nařizuje k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

OTÁZKY ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ZAJIŠŤOVÁNÍ ÚKOLŮ V PREVENCI RIZIK

OTÁZKY ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ZAJIŠŤOVÁNÍ ÚKOLŮ V PREVENCI RIZIK OTÁZKY PRO ÚSTNÍ ČÁST ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ZAJIŠŤOVÁNÍ ÚKOLŮ V PREVENCI RIZIK podle zákona číslo 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních

Více

201 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

201 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu * 201 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Vláda nařizuje k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb.,

Více

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Zdrojem dat uváděných v této kapitole jsou publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Zdravotnické ročenky krajů a ČR a Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Libereckém kraji 9,8 % 1 a celkový počet dosahoval 23 271 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6.1 Vývoj vzdělanosti obyvatel ČR Při sčítání lidu byla otázka na nejvyšší vyplňovana pouze 15letými a staršími osobami podle nejvyšší dokončené školy. Škála zjišťovaných

Více

Úplný přehled zkušebních okruhů

Úplný přehled zkušebních okruhů Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.: a) znalost

Více

4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK)

4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK) 4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK) V období 1995 2007 dosáhla v České republice tvorba hrubého fixního kapitálu objemu 7 963,4 mld. Kč. Na tomto objemu se hlavní měrou podílelo

Více

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015 Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2009/2010 činil 147 957, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 127 806

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

I. Úplné náklady práce v ČR a jejich struktura v roce 2007

I. Úplné náklady práce v ČR a jejich struktura v roce 2007 - 7 - I. Úplné náklady práce v ČR a jejich struktura v roce 2007 V roce 2007 dosáhly náklady práce v ČR průměrné výše 31 020 Kč na jednoho zaměstnance za měsíc, resp. 216,38 Kč za odpracovanou hodinu.

Více

Úplný přehled zkušebních okruhů

Úplný přehled zkušebních okruhů Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.: a) znalost

Více

9. Vliv alkoholu na dopravní nehodovost

9. Vliv alkoholu na dopravní nehodovost Dopravní nehodovost a její důsledky v ČR v dlouhodobém pohledu kód : 32254-14 9. Vliv alkoholu na dopravní nehodovost Řidiči, kteří před jízdou pili alkohol zaviňují častěji nehody s následky na zdraví

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2015

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2015 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2015 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Tabulka č.1: Počet škol podle krajů

Tabulka č.1: Počet škol podle krajů 2. Základní školy Síť základních škol v České republice je dostatečně hustá, přestože v posledních letech počet základních škol klesá. Ve školním roce 2007/08 bylo v ČR celkem 3 704 základních škol, což

Více