Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/ B.Mieslerová (KB PřF UP v Olomouci)

Transkript

1 Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/ B.Mieslerová (KB PřF UP v Olomouci)

2 Lidé střední a východní Evropy jsou považováni na rozdíl od všech ostatních oblastí za zanícené sběrače hub. PRAVIDLA SBĚRU HUB PRODUKCE JEDLÝCH HUB Z přibližně 10,000 druhů makroskopických hub, pouze malé množství je opravdu smrtelně jedovatých. Naneštěstí, některé z nich jsou relativně běžné. Zástupci pouze rodů jsou považovány za dobré jedlé houby. Neexistuje žádný jednoduchý způsob, jak rozlišit mezi jedlými a jedovatými houbami. Jezte pouze dobře určené houby, u kterých jste si jistí. dy/ na-houby/dily/

3 PŘÍLOHA Č. 13 K VYHLÁŠCE Č. 157/2003 SB. SEZNAM VOLNĚ ROSTOUCÍCH A PĚSTOVANÝCH JEDLÝCH HUB URČENÝCH K PŘÍMÉMU PRODEJI NEBO K DALŠÍMU PRŮMYSLOVÉMU- ZPRACOVÁNÍ PRO POTRAVINÁŘSKÉ ÚČELY A. HOUBY VOLNĚ ROSTOUCÍ Destice chřapáčová (Discina perlata) Lesy, mýtiny, březen-květen ASCOMYCETES Smrž obecný (Morchella esculenta) Smrž spičatý (Morchella conica) Smrže rostou spíše nehojně na jaře (březen květen) v křovinách nebo lesích, na neobdělané půdě, na příkopech u cest a nepoužívaných železničních tratích.

4 CANTHARELLALES Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa), nověji Polyporales, roste z kořenů borovice, většinou velmi blízko kmene Kuřátka žlutá (Ramaria flava) -229 druhů, Gomphales, další jedlé druhy K. zlatá, K. květáková

5 Liška obecná (Cantharellus cibarius), 41 druhů Lošák /lišák/ zprohýbaný (Hydnum repandum) Použili jsme méně obvyklé české rodové jméno lišák (místo lošák), protože lišák (Hydnum) náleží do řádu hub liškotvarých (Cantharellales), kdežto například lošák jelení (Sarcodon imbricatus) do řádu hub plesňákotvarých (Thelephorales). Lišák (Hydnum) a lošák (Sarcodon) jsou rody jen vzdáleně příbuzné.

6 Stroček trubkovitý (Craterellus cornucopioides) Liška bledá (Cantharellus pallescens), další jedlé, např. liška nálevkovitá

7 Krásnosporky jsou pozemní, jednoleté choroše, rostoucí ve skupinách v jehličnatých lesích. Jejich předností je, že rostou i v době sucha, kdy je jiných hub nedostatek. 17 druhů Krásnoporka žemlička (Albatrellus confluens) Krásnoporka mlynářka (Albatrellus ovinus) Pouze mladé plodnice, pouze pro průmyslové zpracování, houbové koření mletím POLYPORALES

8 Choroš šupinatý (Polyporus squamosus) jen mladé plodnice, pouze pro průmyslové zpracování, 58 druhů, další jedlý, ale netržní choroš oříš

9 HŘIBOVITÉ Hřib hnědý (Boletus badius), syn. Xerocomus badius, všechny typy lesů Hřib dutonohý (Boletus cavipes, syn. Suillus cavipes) modříny

10 Hřib sametový (Boletus fragilipes, syn. Boletus pruinatus), listnaté i jehličnaté lesy,rod Boletus -70 druhů Hřib plstnatý (Boletus subtomentosus), listnaté i jehličnaté lesy, velmi často sbíraný Boletus chrysentheron (babka) zde nezařazen

11 Hřib kovář (Boletus erythropus), jehličnaté, listnaté lesy Hřib koloděj (Boletus (Suillellus) luridus), jehličnaté, listnaté lesy, nutná tepelná úprava,

12 Hřib smrkový (Boletus edulis), upřednostňuje smrčiny, výskyt i bory Hřib dubový (Boletus reticulatus), dubohabrové háje

13 Hřib borový (Boletus pinophylus nebo Boletus pinicola) pod borovicemi, pouze z dovozu - V ČR lze obchodovat pouze s houbami z dovozu, status v ČR zranitelný druh Další jedlé druhy hřib modračka, hřib nachovýtrusý

14 Klouzek bílý (Suillus placidus) jen mladé plodnice, mykorhiza borovice vejmutovka Hřib (klouzek) strakoš (Suillus variegatus) Suillus -31 druhů

15 Klouzek kravský (Suillus bovinus), borovice černá, lesní Klouzek obecný (Suillus luteus), borovice lesní, černá

16 Klouzek sličný (Suillus elegans, syn. grevillei, modříny, modřínový opad) Klouzek zrnitý (Suillus granulatus), borovice

17 Klouzek slizký (Suillus aeruginascens), modříny

18 Kozák březový (Leccinum scabrum), břízy, rod Leccinum 30 druhů Kozák habrový (Boletus (Leccinum) carpini), habry, lísky, duby

19 Křemenáč březový (Boletus (Leccinum) versipelle), Křemenáč osikový (Boletus aurantiacus Leccinum aurantiacum)

20 BEDLY Bedla červenající (Macrolepiota rhacodes, syn. Chlorophyllum rhacodes ) jen mladé plodnice, její varieta bohemica je jedovatá Bedla vysoká (Macrolepiota procera) jen mladé plodnice, 11 druhů

21 ČIRŮVKY Čirůvka dvojbarvá (Lepista saeva), rod Lepista 20 druhů, Čirůvka fialová (Lepista nuda), nutno tepelně zpracovat. Za syrova rozkládá červené krvinky

22 Čirůvka havelka (Tricholoma portentosum), rod Tricholoma 69 druhů, podzim, jehličnaté lesy Čirůvka zelánka (Tricholoma equestre), podzim jehličnaté lesy

23 Čirůvka májovka (Calocybe gambosa), Calocybe 12 druhů, duben až květen, pastviny, lužní lesy

24 HLÍVY Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus). Pleurotus 48 druhů. Podzim až jaro. Kmeny, pařezy listnáčů Hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius), roste v letních měsících, živé i odumřelé dřevo různých listnáčů

25 LÍHY Líha klubčitá (Lyophyllum fumosum), humozní půdy Líha nahloučená (Lyophyllum decastes), 20 druhů, doubravy

26 Líha srostlá (Lyophyllum connatum), v trsech podél cest, některé prameny uváději, že je jedovatá, nalezeny mutagenní látky, které mohou způsobovat rakovinu

27 ŽAMPIONY (PEČÁRKY) Žampion pochvatý (Agaricus bitorquis) jen pro průmyslové zpracování, Agaricus 79 druhů Žampion zahradní (Agaricus hortensis, syn. Agaricus bisporus var. hortensis) jen pro průmyslové zpracování

28 Žampion lesní (Aqaricus silvaticus) jen pro průmyslové zpracování, smrkové monokultury Žampion polní (Aqaricus campester) jen pro průmyslové zpracování, podobný jedlý druh je ž. ovčí, saprofyté na silně prohnojených půdách

29 DALŠÍ ZÁSTUPCI AGARICALES Václavka obecná (Armillaria mellea) pouze kloboučky bez třeňů, primární parazit na listnáčích Špička obecná (Marasmius oreades), na trávnících, sadech, v čarodějných kruzích

30 Slizák mazlavý (Gomphidius viscidus, syn. G. glutinosus), nyní řazen do Boletales Sluka svraskalá (Rozites caperata), syn. Cortinarius caperatus, jehličnaté lesy, podzim

31 Strmělka mlženka (Clitocybe nebularis) jen mladé plodnice, může dráždit trávicí soustavu, podzim jehličnaté a listnaté lesy, další jedlé strmělka anýzka, některé strmělky jsou jedovaté

32 RYZCE Ryzec pravý (Lactarius deliciosus), jehličnaté, smíšené lesy, zelená na řezu či tlaku, červené mléko Ryzec borový (Lactarius pinicola), někdy považován jen za poddruh či varietu ryzce pravého

33 Ryzec smrkový (Lactarius deterrimus), pod smrky a jalovci, zelená, další jedlý druh ryzec syrovinka

34 HOLUBINKY mohou být použity pouze k sušení pro další průmyslové zpracování k potravinářským účelům Holubinka bukovka (Russula heterophylla), Russula 178 druhů, mykorhizní druhy Holubinka černající (Russula nigricans), poraněním černá

35 Holubinka kolčaví (Russula mustelina), smrkové lesy Holubinka mandlová (Russula vesca), pod duby habry, břízami

36 Holubinka nazelenalá (Russula viresceus), pod břízami, buky Holubinka namodralá (Russula cyanoxantha), pod listnatými stromy

37 Holubinka olivová (Russula olivacea), listnaté, jehličnaté lesy Holubinka osmahlá (Russula adusta)

38 Holubinka zlatožlutá (Russula aurata, syn. R. aurea), listnaté lesy

39 B. Houby pěstované Žampion zahradní (Agaricus hortensis) Žampion hnědý (Agaricus brunescens) Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) Hlíva miskovitá (Pleurotus cornucopiae) Hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius) Hlíva mačková (Pleurotus eryngii) Límcovka obrovská žlutá (Stropharia rugosoannulata) Límcovka obrovská hnědá (Stropharia rugosoannulata) Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) Polnička topolová (Agrocybe aegerita) Houževnatec jedlý Shii-ta-ke (Lentinus edodes) Opěnka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis) Kukmák sklepní (Volvariella volvacea) Hnojník obecný (Coprinus comatus) Ucho Jidášovo (Hirneola auricula judae)

40 B. HOUBY PĚSTOVANÉ Agaricus hortensis ŽAMPIONY Ve vyhlášce jsou uvedeny 2 druhy žampionů ž. zahradní (Agaricus hortensis) a žampion hnědý (Agaricus brunnensis)- patrně se jedná o jeden druh. Žampiony se svým obsahem blíží masu a zelenině. Jsou bohaté na bílkoviny, vitamíny zejm. skupiny B, mají vyšší obsah draslíku a biologicky aktivních látek. Jsou chudé na energii- součást redukčních diet. Agaricus brunnensis

41 POSTUP PĚSTOVÁNÍ ŽAMPIONŮ V současné době se dají koupit přímo KOSTKY LISOVANÉHO ŽAMPIONOVÉHO SUBSTRÁTU + KRYCÍ ZEMINU. Substrát obsahuje pšeničnou slámu a hnůj. Pro pěstování žampiónů jsou vhodné takové prostory, ve kterých je možné udržovat POŽADOVANOU TEPLOTU A RELATIVNÍ VLHKOST VZDUCHU. Místnost bychom měli předem řádně vydezinfikovat a pak do ní můžeme umístit bloky zabalené ve fólii s osázeným nebo prorostlým substrátem. FÓLII na povrchu bloku lehce PROPÍCHÁME, aby substrát prorůstající podhoubím mohl dýchat. V době prorůstání podhoubí se teplota v substrátu má pohybovat v rozmezí C. Pokud dodržíme teplotu substrátu během prorůstání v tomto rozmezí, proroste substrát během dnů. Poté odstraníme z povrchu bloku fólii a POKRÝVÁME ho 3-4 cm vrstvou KRYCÍ ZEMINY. Krycí zemina je rašelina speciálně upravená pro tyto účely. Nelze ji zaměnit obyčejnou rašelinou nebo zahradní zeminou. Je-li substrát prorostlý, ihned pokrýváme zeminou Hned po pokrytí zeminou BLOKY ZALIJEME. Po 7-9 dnech se na 1/3 povrchu zeminy objeví mycelium. Tehdy celou vrstvu krycí ZEMINY RUČNĚ PROHRABEME a bez upěchování urovnáme.

42 Podhoubí necháme po prohrabání opět růst při 25 C v substrátu a po 2 dnech snížíme teplotu ovzduší, během 2-3 dnů na C chladným vzduchem. Po přenesení do C PŘESTANEME ZALÉVAT. V teplotě nad 18 C se plodnice tvoří jen obtížně. Asi za týden se objeví první drobné houby. Ty začínáme zalévat mají-li velikost přibližně 1-2 cm. Plodících vln bývá 5-6 v sedmidenních intervalech. Při sklízení se plodnice vykrucují, neodřezávají Žampion NEPOTŘEBUJE po celý pěstební cyklus SVĚTLO. Pěstování žampiónů ZÁVLAHA. V případě vysychání povrchu záhonů pouze mlžíme vodou. Pokud záhony nadměrně vysychají, musíme podlahu pěstírny kropit vodou (zejména v zimním období).

43 Propíchání substrátu Úplně prorostlá kostka myceliem žampionu Kostka s podhoubím se přikryje zeminou Rosení substrátu Sběr plodnic

44 PŘÍPRAVA VLASTNÍHO SUBSTRÁTU NA PĚSTOVÁNÍ ŽAMPIONŮ KOŇSKÝ HNŮJ hodně slamnatý (1 díl výkalů, 4 díly pšeničné nebo žitné slámy - v případě, že je hnůj málo slamnatý, slámu přidáme) uložíme na připravenou plochu a vlhčíme 2-3 dny. V případě, že používáme DRŮBEŽÍ PODESTÝLKU, PRASEČÍ KEJDU NEBO KRÁLIČÍ HNŮJ, je třeba nejdříve na ploše z těchto výkalů a slámy (v poměru 1:4) mícháním hnůj vytvořit. Po NAMOČENÍ se staví z hnoje hromada o výšce a minimální délce strany 1 m. Vrstvy hnoje prosypáváme sádrou v množství asi 20 kg na 1 m 3 hnoje. V této fázi většina pěstitelů dělá chybu v tom, že tvoří hromadu příliš malou a nedochází k dostatečnému prohřátí a fermentaci hnoje. Materiál by se měl pod povrchem ZAHŘÁT ALESPOŇ NA 60 C. Přibližně PO TÝDNU hromadu PŘEHODÍME, přitom materiál promícháváme a podle potřeby DOVLHČÍME tak, aby z hromady vytékalo menší množství tekutiny. Vnější partie hromady by měly být při tomto převrstvení uloženy dovnitř. DALŠÍ DVĚ PŘEHOZENÍ hromady provádíme v intervalu asi 5 dní a vodu již nepřidáváme. V letních měsících končí fermentace za DNŮ. V zimě je třeba fermentovat déle. Hotový žampionový substrát je čokoládově hnědý, má příjemnou vůni, je homogenní a slámky lze snadno trhat. Obsah vody by měl být okolo 67 %. Substrát NESMÍ OBSAHOVAT ČPAVEK, protože ten po osetí určitě sadbu žampionů zničí. Pokud je čpavek cítit, provedeme navíc ještě jedno přehození!

45 Velkokapacitní pěstování žampionů

46 Měli bychom se vyhnout konzumaci syrových žampiónů, které mohou být servírovány v salátech protože obsahují významné množství karcinogenního 4-(hydroxymethyl)-benzendiazonium. Naštěstí, tato nestabilní sloučenina se ničí vařením. Ne všechny druhy rodu Agaricus jsou jedlé. v-pestirnach/

47 HLÍVY U nás je povolené pěstování těchto druhů hlív Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) Hlíva miskovitá (Pleurotus cornucopiae) Hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius) Hlíva mačková (Pleurotus eryngii) Hlíva mačková (Pleurotus eryngii) Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) Hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius) Hlíva miskovitá (Pleurotus cornucopiae)

48 HLÍVA ÚSTŘIČNÁ (Pleurotus ostreatus) Dřevokazná, saprofytická nebo parazitická houba. V přírodě vyrůstají její plodnice na podzim i v zimě. Najdeme je na pařezech i kmenech listnatých stromů, v místech chráněných před mrazivými větry. Bývá nejčastěji na kmenech nebo pařezech topolů, vrb, ořešáků, jasanů, buků a dubů. Roste i mimo les, v parcích a zahradách. HLÍVA MAČKOVÁ (Pleurotus eryngii) U nás se vyskytuje vzácně, roste od jara až do podzimu. Najdete ji na kořenech bolševníku a máčce polní, která proto dala houbě jméno. HLÍVA MISKOVITÁ (NÁLEVKOVITÁ) Pleurotus cornucopiae Roste na našem území dosti vzácně. Objevit ji můžete již v dubnu na kmenech a pařezech některých listnáčů, především jilmů a buků. Roste většinou v trsech. HLÍVA PLICNÍ (Pleurotus pulmonarius) Roste poměrně často od května do listopadu (prosince) v listnatých a smíšených lesích, ale i v parcích a zahradách na odumřelých listnáčích (buky, lípy, třešně, osiky, jeřáby, vrby ).

49 HLÍVA ÚSTŘIČNÁ Již ve starých herbářích a spisech ze STOLETÍ PŘ.N.L., zejména v Asii, je mnoho důkazů o tom, že LIDOVÉ LÉČITELSTVÍ VYUŽÍVALO jejích cenných léčivých účinků k vyléčení různých nemocí, posílení organismu. Působí PROTI ZÁNĚTLIVÝM ONEMOCNĚNÍM, proti virovým, bakteriálním a plísňovým infekcím Působí příznivě při léčbě hemeroidů, křečových žil, bércových vředů, popálenin, ekzémů a kožních alergií Působí PREVENTIVNĚ PROTI RAKOVINNÝM ONEMOCNĚNÍM a proti účinkům radioaktivního a ÚV záření Působí na SNIŽOVÁNÍ CHOLESTEROLU V KRVI Působí preventivně PROTI ARTERIOSKLERÓZE a SRDEČNÍM ONEMOCNĚNÍM Obsahuje ve vysokém množství jeden z nejúčinnějších imunostimulátorů světa Β-GLUKAN. Tato účinná látka AKTIVUJE nespecifické BUŇKY IMUNITNÍHO SYSTÉMU, tzv. makrofágy, zvyšuje jejich účinek, tedy ničí cizorodé látky i organismy nebo POŠKOZENÉ BUŇKY VLASTNÍ TKÁNĚ, a stimuluje produkci tzv. cytokinů, tj. bílkovin, které zprostředkovávají a regulují aktivitu dalších buněk imunitního systému.

50 ZPŮSOBY PĚSTOVÁNÍ HLÍVY 1. Pěstování na substrátu od výrobce Substrát se ponechá v původním obalu a umístí se do prostoru se standardní vlhkostí tj. 85 %, rozptýleným světlem a teplotou 10 C - 18 C. Plodnice začnou vyrůstat z otvorů, které jsou již od výrobce v obalu prořezány. Hlívu sklízíme těsně předtím než začne vypouštět výtrusy /bílý prášek/. To poznáme tak, že střední kloboučky v trsu plodnic začnou narovnávat podvinuté okraje do roviny. V tuto chvíli vykroutíme celý trs. Plodnice rostou v několika vlnách.

51

52 2. Pěstování na slámě Potřeby: kvalitní suchá tvrdá sláma (žitná či pšeničná)!!ne plesnivá!! OBILNÁ SLÁMA (OBVYKLE PŠENICE) máčená na 75% obsah vlhkosti. Sláma sekaná nebo celá se pasterizuje PONOŘENÍM DO VODNÍ LÁZNĚ o teplotě 71 C po dobu minut. Alternativní metoda používá pasterizaci živou parou při teplotě 60 C po dobu 6 hodin. V Japonsku je Pleurotus pěstován na směsi tvrdých pilin a rýžových otrub (v poměru 4:1, 65% vlhkost a ph 6,8-7,0), tato směs je sterilizována 1-2 hodiny při tlaku 15 psi. Pleurotus roste na široké škále celulózových odpadů. Alternativa : pytel se slámou se celý ponoří do vody na 2 týdny PROMÍCHÁNÍ mokré slámy s pořízenou SADBOU HLÍVY 1kg sadby/25 kg mokré slámy pěchování slámy s hlívou do polyethylenových pytlů (ne širší než 80 cm, výška libovolná) zavázání napěchovaných pytlů v pytlích přibližně 20 dvoumilimetrových otvorů možnost pěstování jak na zahradě, tak doma

53 Umístění VENKU: STINNÉ MÍSTO CHRÁNĚNÉ PŘED VĚTREM (např. pod stromy) růst při teplotách C (nejrychleji kolem 25 C); při teplotě C pytle prorostou podhoubím za 4-5 týdnů; rozříznout otvory do kříže cca 3 cm velkého. Růst hlívy 3-5 měsíců, poté vyhození slámy a založení nové sadby, sláma po pěstování = velmi slušné hnojivo DOMA: V GARÁŽI NEBO VE SKLEPĚ lze pěstovat po celý rok. Pytle do místnosti o teplotě C po 4 dnech po obvodu 4 řady otvorů velkých 1,5 cm, vzdálenost přibližně 20 cm podhoubí proroste za 3 týdny. Teplota v pytlích okolo 28 C množení plísní. Teplotu srážíme případným častým větráním; prorůstání podhoubí i ve tmě (při udržování vyšší vlhkosti vzduchu). Při pěstování světlo na celý den (přibližně na 10 hodin)

54 Hlíva miskovitá na slámě

55 Příprava slámy na substrát

56 Příprava sadby hlívy

57 Velkokapacitní pěstírna hlívy ústřičné Kojátky u Bučovic

58 Napěstované plodnice korálovce ježatého

59 3. Pěstování hlívy na špalcích Na pěstování hlívy (Pleurotus ostreatus) se hodí dřevo téměř všech druhů listnatých dřevin (topol, buk, bříza, vrba, habr, osika, jeřabina, ořešák), ale také ovocných stromů, avšak vzhledem k tvrdosti jejich dřeva jimi podhoubí prorůstá značně déle. Dřevo jehličnatých stromů je zcela nevhodné. Vždy dbáme na to, aby špalek měl kůru, která je přirozenou ochranou před napadením dřeva jinými dřevokaznými houbami, ale také zabraňuje vysychání. Dřevo má být zdravé a čerstvé, skladované ne déle než několik měsíců. Lze použít i dřevo zcela čerstvé. Dřevo dlouhodobě skladované je obvykle vyschlé a je třeba ho před očkováním podhoubím po dobu několika dní namáčet. Pro pěstování v zahradních podmínkách je vhodná doba pro očkování od začátku dubna do konce září. Na pěstování hlívy se používají špalky nebo silné větve o průměru cm (nejméně však 10 cm), které se zkracují na délku cm. Vhodným pěstebním substrátem jsou i pařezy listnatých stromů. Nejjednodušším způsobem očkování špalků podhoubím je naříznutí v polovině výšky. Hloubka řezu je 2/3 průměru a šířka řezu 1-2 cm. Taková řezná spára je obvyklá po řetězové pile. Řez se vyplní zrnitou houbovou sadbou a překryje se fólií nebo lepicí páskou. Také lze odříznout koláček dřeva, na plochu aplikovat sadbu, zaklopit, zatlouct a zalepit.

60 Odříznutý koláček dřeva, na plochu aplikovaná sadba Zaklopení sadby dřevem Zalepení

61 Ve ŠPALCÍCH také můžeme VYVRTAT OTVORY O PRŮMĚRU 1-2 CM a hloubce 5-10 cm, které po VYPLNĚNÍ ZRNITOU SADBOU uzavřeme štěpařským voskem bez fungicidní přísady, teplým voskem nebo korkovou zátkou. Šest až deset takových otvorů obvykle zajistí rovnoměrné a rychlé obsazení špalku podhoubím hlívy. Podobně jako v předchozím případě postupujeme i při použití KOLÍČKOVÉ SADBY. Rovnoměrně po povrchu špalku vyvrtáme otvory o rozměrech kolíčků, ty DO OTVORŮ ZASUNEME nebo zlehka zatlučeme a otvor uzavřeme některým z uvedených způsobů. Na jeden špalek použijeme zhruba 10 kolíčků. Jestliže se nám zdají předchozí metody komplikované, můžeme HOUBOVOU SADBU ROZPROSTŘÍT NA HORNÍ A SPODNÍ ČELO ŠPALKU a překrýt fólií. V tomto případě musí být povrch čela špalku čerstvě seříznutý a vrstva sadby musí být poměrně silná. Tímto způsobem lze očkovat pařezy po skácených stromech. I tehdy musí být povrch pařezu pokud možno čerstvý a čistý.

62 Špalíčková sadba hlívy

63 Naočkované špalky uložíme na VLHKÉM A STINNÉM MÍSTĚ, v zahradě například do stínu stromů či keřů. Teplota v období vrůstání podhoubí do dřeva má být C. Mráz ničí podhoubí, které nestačilo vrůst do dřeva. Pokud však je podhoubí již vrostlé do dřeva (při teplotě 20 C nejméně 4 týdny), pak mu nízké teploty neuškodí. Pouze v případě silných mrazů je vhodné špalky zakrýt (listím, chvojím, slámou...). Je důležité, aby v době vrůstání podhoubí ŠPALKY NEVYSCHNULY. To se zajistí vložením špalků do silných plastikových pytlů nebo zakrytím listím či chvojím a občasnou zálivkou. Další metodou udržení vlhkosti je zakopání špalků do jedné třetiny do země. Měkká dřeva prorůstají podhoubím 3-6 MĚSÍCŮ a po této době se za příznivých podmínek můžeme dočkat prvních hub.

64 Pěstování hlívy ústřičné na sadbových kolících

65 LESKLOKORKA LESKLÁ GANODERMA LUCIDUM REISHI Tato pěkná jakoby nalakovaná houba má fantastické léčivé schopnosti. Posiluje významně imunitní systém, upravuje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi, léčí revma, velmi účinná je proti migrénám, nespavosti, při hormonální nerovnováze a ocení ji především kardiaci a astmatici. Obsahuje širokou škálu složek zejména antioxidantů a polysacharidů s protinádorovými účinky, proto je vhodná jako prevence vzniku rakoviny. Plodnice nelze bohužel konzumovat přímo, protože jsou velmi tvrdé a dřevnaté konzistence. V medicíně se tato houba využívá v podobě sirupů a tinktur. Vyrůstá z kořenů a pařezů listnáčů, vzácně i jehličnanů.

66 ŠITAKE (SHII-TAKÉ) (Lentinus edodes), pocházející z Japonska, se česky jmenuje houževnatec jedlý. Je to jedlá dřevokazná houba, která přirozeně roste v Asii na kmenech odumírajících a odumřelých dubů a kaštanovníků. V Asii je nejvíce pěstovanou houbou a významným hospodářským artiklem. V celosvětovém měřítku zaujímá druhou příčku za žampiony. Pěstování šitake je oblíbené zejména proto, že: posiluje imunitní systém a obranyschopnost organismu, prokazatelně preventivně působí proti vzniku nádorových onemocnění, snižuje hladinu cholesterolu, účinkuje proti chorobám srdce a ateroskleróze, je zdrojem vitamínů, minerálů a vlákniny. Nejdůležitější obsahovou látkou je polysacharid lentinan. Podrobnější studia ukázala, že lentinan má nejen antitumorový účinek, ale že umocňuje imunitní děje a stimuluje histaminovou a serotoninovou senzitivitu organismu a má tedy určitý adaptogenní účinek. Šii-take působí protivirově a obsahuje alkaloid eritadenin, který snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Potlačuje riziko zvýšení krevního tlaku. Je zdrojem vitaminů B12 a D2.

67 Houževnatec jedlý Lentinus edodes

68 PĚSTOVÁNÍ SHII-TAKÉ A. Pěstovaní shii-také na kupných substrátech V současné době se dají zakoupit substrátové bloky Bloky se vyndají z plastových obalů a umístí se na místo, kde je zaručeno: dostatek světla přírodního, nebo umělého po dobu asi 8 hod denně, ale ne přímé sluneční záření Vysoká vlhkost vzduchu (asi 90%), jinak je potřeba blok uzavřít do vhodného uzavřeného prostoru Teplota v rozmezí 10 až 22 C Při pěstování v místnostech, kde není dostatečná vlhkost, se doporučuje blok umístit do akvária a přikrýt igelitem blok je dobré mlžit vodou z rozprašovače Poslední dny před sklizní se již bloky nemlží, Asi týden po umístění bloku do vhodného prostředí, dojde k uzrání hub Blok může po odpočinku 2-3 týdny znovu plodit. Plodí až ve 3 vlnách

69 B. INTENZIVNÍ PĚSTOVÁNÍ (NA STERILNÍCH SUBSTRÁTECH) Drobně DRCENOU SLÁMU, PILINY NEBO VŘETENA ponoříme do vody a 24 hodin MÁČÍME. Druhý den materiál necháme okapat, nasypeme do VARNÝCH SÁČKŮ a zavážeme. Sáčky plníme do 2/3 obsahu, aby v sáčku zbyl prostor na promíchání materiálu se sadbou. Uzavřené vložíme do vody a VAŘÍME 1 HODINU. Potom sáčky z vody vyndáme a necháme zchladnout. VAR OPAKUJEME ještě druhý a třetí den. SADBU ROZTŘEPEME v uzavřené láhvi na jednotlivá zrna. V čisté místnosti bez plísní vychladlý sáček se substrátem pootevřeme a otvorem NASYPEME SADBU v množství asi 3 % substrátu. SÁČEK OPĚT UZAVŘEME přes VATOVÝ VÁLEČEK, aby kultura mohla dýchat. Sáčky uložíme na prorůstání do teploty ASI 25 C. Substrát proroste podhoubím asi za 3 TÝDNY. Při prorůstání podhoubí není rozhodující zda je v prostoru světlo nebo tma. Po prorostení substrátu prořízneme nebo úplně ODSTRANÍME SÁČEK. Prorostlý substrát uložíme do prostoru s teplotami v rozmezí 12 C až 20 C a vysokou vzdušnou vlhkostí. Pro tvorbu plodnic je nutná přítomnost světla

70 C. EXTENZIVNÍ PĚSTOVÁNÍ NA KMENECH KMENY A VĚTVE nejlépe ve stáří 1-2 měsíce po pokácení nařežeme na délku 1 m. Do takto připravených kmenů VYVRTÁME OTVORY o průměru mm a hloubce 20 mm ve vzdálenosti asi 100 mm od sebe na dvou protilehlých stranách kmene. Tyto OTVORY VYPLNÍME SADBOU a ZALIJEME ROZTAVENÝM PARAFÍNEM. Kmeny uložíme k prorůstání podhoubí do skleníku nebo fóliovníku (optimální teplota je 28 C) a dbáme na dostatečnou VLHKOST. Doba prorůstání podhoubí je 30 až 40 dnů. Prorostlé kmeny můžeme umístit na jaře a na podzim do skleníku nebo fóliovníku. Přes léto je možné využít i vlhčí stinné místo venku. chránit kmeny před vyschnutím a před většími mrazy. Pokud prorostlé kmeny nechtějí začít tvořit plodnice, NAMOČÍME JE NA 1 DEN DO VODY o teplotě 10 C až 18 C. Kmeny pak začnou plodit během několika dnů a plodnice dosahují zralosti přibližně za 10 dnů. Plodnice sklízíme o velikosti klobouku 5-7 cm, v době kdy je klobouk ještě částečně podvinutý. Tuhý třeň ukrojíme asi 2 cm pod kloboukem.

71 Venkovní produkce šii také v Koreji

72 BOLTCOVITKA UCHO JIDÁŠOVO Hirneola auricula-judae, syn. Auricularia auricula-judae. Plodnice není rozlišena na třeň a klobouk. Tvarem a tužší chrupavčitou konzistencí připomíná lidské ucho. U nás v přírodě se většinou vyskytuje na kmenech a větvích bezu černého. Plodnice lze nalézat po celý rok. Plodnice tohoto rodu se pěstovaly v jihovýchodní Asii již před 1500 lety. I dnes jsou tradiční součástí čínských pokrmů a veřejnosti jsou známé pod názvem "černá" nebo "čínská" houba. Protože náš druh nedává vysoké výnosy, pěstujeme teplomilnější vysokoprodukční kmeny. Plodnice bolticovitek jsou tužší chrupavkovité konzistence a nemají žádnou výraznou chuť. Používají se k přípravě pokrmů čínské kuchyně, obzvláště jsou vhodné do salátů právě díky chrupavkovité konzistenci.

73 Léčivé účinky Jidášova ucha: Posiluje obranyschopnost organismu a navozuje psychickou pohodu. Zkvalitňuje vlasy, pokožku a nehty. Snižuje krevní tlak. Upravuje srdeční činnost a zpevňuje žilní stěny. Regeneruje játra, slinivku a ledviny. Účinně tlumí bolesti žaludku, kloubů i zubů. Posiluje organismus ženy po porodu. Auricularia polytricha a další, bolcovitkotvaré Tyto bolticovitky jsou přidávány do mnoha čínských jídel; mají však tuhou konzistenci

74 A. PĚSTOVÁNÍ NA DŘEVĚ PĚSTOVÁNÍ UCHA JIDÁŠOVA KMENY A VĚTVE nejlépe 1-2 měsíce po pokácení o průměru cca 100 mm nařežeme na DÉLKU 1 M. Do takto připravených kmenů VYVRTÁME OTVORY o průměru mm a hloubce 20 mm ve vzdálenosti asi 100 mm od sebe na dvou protilehlých stranách kmene. Tyto OTVORY VYPLNÍME SADBOU a ZALIJEME roztaveným PARAFÍNEM. Kmeny uložíme k prorůstání podhoubí do SKLENÍKU NEBO FOLIOVNÍKU (optimální teplota je 28 C) a dbáme na DOSTATEČNOU VLHKOST. Doba prorůstání podhoubí je dnů. Prorostlé kmeny umístíme k plození do skleníku. Optimální teplota k PLOZENÍ JE C. kmeny je třeba chránit před vyschnutím vlhčením a v našich podmínkách před většími mrazy. Kmeny plodí podle kvality dřeva 3-6 let. Plodnice potřebují ke svému růstu světlo a vysokou vzdušnou vlhkost.

75 B. PĚSTOVÁNÍ NA JINÝCH SUBSTRÁTECH Potřeby piliny listnatých stromů, drcená sláma nebo drcená kukuřičná vřetena Vybraný substrát je nutné tepelně ošetřit; nejlépe sterilizací varem. Vlhký tepelně ošetřený substrát očkujeme sadbou a ukládáme do sáčků nebo pytlů (PE, mikroten). Sadby používáme 2,5% substrátu. Při očkování sadbou je třeba dodržet maximální hygienu. Naočkované sáčky zavážeme a uložíme prorůstat při teplotě 28 C. Doba prorůstání je asi 2 měsíce. Po prorostení sáčky prořežeme a uložíme k plození do prostoru s teplotou C. Povrch substrátu udržujeme vlhký.

76 LÍMCOVKA OBROVSKÁ Stropharia rugosoannulata. Ve dvou formách - Límcovka obrovská žlutá a Límcovka obrovská hnědá. Límcovka je houba rostoucí na čerstvých nerozložených organických zbytcích. Roste od poloviny května do začátku listopadu. Můžeme ji nalézt například v mulčovací kůře nebo ve zbytcích pšeničné slámy. V přírodě se vyskytuje poměrně vzácně. Plodnice dorůstají váhy až 1 kg a průměr klobouku je až 30 cm. Vitamíny: skupina B (B1,B2,B5,B12) nejvýznamnější je obsah B5 několikanásobně víc než v zelenině. Stopové vitamíny E,K. Vitamín E je považován za prostředek protinádorové prevence.

77 PĚSTOVÁNÍ LÍMCOVKY OBROVSKÉ Potřeby pro pěstování : OBILNÁ SLÁMA (NEJLÉPE PŠENIČNÁ NEBO ŽITNÁ), pařník nebo asi 30 cm hluboký příkop ohrazený prkny a vystlaný polyethylénovou folií, krycí zemina (připravená z rašeliny smíchané s písčitou zeminou nebo z lesní zetlelé hrabanky nebo listovky) SLÁMU ROZLOŽÍME na čistou plochu nebo na plachtu a po dobu alespoň 5 dnů KROPÍME VODOU na vlhkost 70%. Současně SLÁMU PŘEHAZUJEME. Pokud máme k dispozici řezanou slámu a ponoříme ji do vody můžeme zkrátit máčení na jeden den. Po zvlhčení slámu rovnoměrně PROMÍCHÁVÁME S ROZTŘEPANOU SADBOU a uložíme na PĚSTEBNÍ ZÁHON. Urovnáme ji do roviny a mírně stlačíme. Potom záhon PŘIKRYJEME JUTOVÝM PYTLEM nebo papírem a povrch udržujeme vlhký občasným kropením. Teplota v substrátu nesmí překročit 30 C. Asi po 4 týdnech substrát proroste podhoubím. Připravenou KRYCÍ ZEMINOU POKRYJEME POVRCH substrátu ve vrstvě asi 4 cm. Krycí zemina má mít slabě kyselou reakci. Povrch krycí zeminy dokonale urovnáme a UDRŽUJEME VLHKÝ KROPENÍM. Za 5-6 týdnů se začnou tvořit první plodnice. Kultura pokud se založí do léta, může plodit ještě v témže roce, jinak kultura bez problémů přezimuje a plodí příští rok na jaře.

78 Límcovka obří na slámě

79 POLNIČKA TOPOLOVÁ Agrocybe aegerita. Tuto houbu objevil v poslední době trh ve Švýcarsku. Svým vzhledem a chutí tato houba zaujala. Úspěšně se zařadila mezi poptávané houby na evropském trhu. V přírodě roste v trsech na pařezech a kmenech odumřelých listnatých stromů, zejména na topolech. Roste hlavně v jižní Evropě, u nás se vyskytuje vzácně.

80 Špalky prorostou podhoubím asi za 2-3 MĚSÍCE, pokud použijeme tvrdší dřevo a máme nižší teplotu tak špalky prorůstají déle. PROROSTLÉ ŠPALKY umístíme VENKU na stinném místě kde je vlhčí mikroklima na jaře a na podzim můžeme použít i skelník či foliovník. Polnička plodí při teplotách OKOLO 20 C. přes zimu je třeba špalky přikrýt listím nebo slámou, protože podhoubí nesnáší silné mrazy. PĚSTOVÁNÍ POLNIČKY TOPOLOVÉ PĚSTOVÁNÍ NA DŘEVĚ Na dno PLASTOVÉHO PYTLE dáme PRKÉNKO, na něj nasypeme rozdrobenou SADBU a na sadbu ŘEZNOU PLOCHOU POSTAVÍME ŠPALKY. Na horní řeznou plochu opět nasypeme sadbu a přikryjeme prkénkem, které můžeme PŘIBÍT HŘEBÍČKEM. Pytel zavážeme a uložíme k prorůstání na TEPLÉ MÍSTO (ASI 25 C). V této fázi je jedno, zda je v prostoru tma nebo světlo.

81 PĚSTOVÁNÍ NA JINÝCH SUBSTRÁTECH Potřeby piliny z listnatých dřev, drcená sláma, drcená kukuřičná vřetena, Vybraný SUBSTRÁT je nutné tepelně ošetřit sterilizovat. Navlhčený substrát NAPLNÍME DO VARNÉHO SÁČKU a lehce zavážeme gumičkou (aby mohla unikat pára). Sáčky postavíme do hrnce úvazky nahoru a ZALIJEME VODOU, aby úvazky byly nad vodou. Sáčky vaříme asi jednu hodinu. Po vychladnutí sáčky v čisté místnosti otevřeme a na držákem vařečky (vyvařeném) uděláme DOPROSTŘED SUBSTRÁTU v sáčku DÍRU, kterou NAPLNÍME SADBOU A SÁČEK opět zavážeme a v teple necháme prorůst podhoubím. Prorůstání trvá 2-3 týdny, POTOM SÁČEK PROŘEŽEME na několika místech do křížku a uložíme k plození. K PLOZENÍ je potřeba teplota okolo 20 C A VYSOKÁ RELATIVNÍ VLHKOST. K tvorbě plodnic houba potřebuje světlo.

82 PENÍZOVKA SAMETONOHÁ Flammulina velutipes. Penízovka sametonohá roste hlavně v zimních měsících (od listopadu do března), ale může se vyskytnout po celý rok. Vyrůstá v hustých trsech na odumírajících, ale často i živých listnatých stromech. Najdeme ji na kmenech, větvích nebo pařezech hlavně maďálů, vrb, buků a topolů. Její růst zastaví jen velký mráz (-10 C). Jedlá - v chladném zimním období při svém bohatém výskytu poskytuje chutné pokrmy. Obsahuje cyklostatické antibiotikum působící proti tumoru obsahuje látky prokazující protinádorovou aktivitu obsahuje látky s antibakteriálními účinky posiluje imunitní systém

83 PĚSTOVÁNÍ PENÍZOVKY SAMETONOHÉ Pěstování na dřevě Čerstvé kmeny a větve listnatých stromů, sadba penízovky, parafín. ČERSTVÉ KMENY A VĚTVE LISTNATÝCH STROMŮ, nejlépe 1-2 měsíce po pokácení o průměru cca mm NAŘEŽEME na délku 0,5 m. Do takto připravených kmenů VYVRTÁME OTVORY o průměru mm a hloubce 20mm ve vzdálenosti asi 100 mm od sebe na dvou protilehlých stranách kmene. Tyto OTVORY VYPLNÍME SADBOU a ZALIJEME roztaveným PARAFÍNEM. Kmeny uložíme DO POLYETYLÉNOVÝCH PYTLŮ, pytle zavážeme a uložíme prorůstat do teploty asi 20 C. Kmeny by měl být prorostlé podhoubím podle tvrdosti dřeva ZA 2-4 MĚSÍCE. PROROSTLÉ KMENY ZAKOPEME NA STINNÉM VLHČÍM místě tak, aby 2/3 kmene byly v zemi a 1/3 nad zemí. Kmeny můžeme také uložit do chladného vlhkého sklepa, kde je alespoň rozptýlené světlo, v době sucha udržujeme vlhko kropením. Kultura plodí 3-6 let

84 Pěstování na jiných substrátech Potřeby: piliny listnatých stromů, drcená sláma nebo drcená kukuřičná vřetena Vybraný substrát je nutné TEPELNĚ OŠETŘIT, nejlépe sterilizací v autoklávu. Tuto sterilizaci je možné nahradit trojnásobným jednohodinovým varem opakovaným vždy po 24 hodinách. Vlhký a tepelně ošetřený substrát OČKUJEME SADBOU A UKLÁDÁME DO SÁČKŮ. Sadby používáme 2,5ˇ% hmotnosti substrátu. Při očkování sadbou je nutno dodržovat maximální hygienu. Naočkované SÁČKY ZAVÁŽEME a uložíme prorůstat při teplotě ASI 20 C. Doba prorůstání je asi 4 týdny. Po prorostení SÁČKY PROŘEŽEME a uložíme k PLOZENÍ DO SKLEPA s teplotou do 13 C, nebo od podzimu do jara lze umístit ven. Substrát udržujeme vlhký.

85 OPĚNKA MĚNLIVÁ Kuehneromyces mutabilis, Opeňka měnlivá roste od května až do pozdního podzimu (listopad) na pařezech i kmenech listnatých stromů, zejména lip a kaštanů, můžeme ji však najít i na zemi v blízkosti pařezů. Její plodnice vyrůstají v různě velkých trsech. Pěstování lze provádět na substrátech, v tom případě je postup podobný jako u penízovky sametonohé. K plození můžeme využít místnost s rozptýleným světlem a teplotou mezi C. Nebo lze pěstovat na špalcích dřeva, do kterého se vyvrtají otvory. Špalky plodí od května do října, dle počasí.

86 HNOJNÍK OBECNÝ Coprinus comatus, roste místy velmi hojně od července do října převážně mimo les v trávě na zahradách, polích, travnatých okrajích cest apod., vždy na pohnojených místech. Stárnutím se od okraje klobouku roztéká v ČERNOU("INKOUSTOVOU") TEKUTINU (je z něj nesmazatelný inkoust). Všechny Hnojníky (Coprinus) a to i jedlé obsahují stopy látky COPRINU, který v kombinaci s alkoholem může u citlivějších osob vyvolat nepříjemné stavy. Hnojník obecný lze pěstovat celoročně v MÍSTNOSTECH NA SUBSTRÁTU PRO ŽAMPIÓNY (fermentovaný hnůj) prý i na propařené slámě a nebo na obnažené, SILNĚ VYHNOJENÉ TĚŽŠÍ PŮDĚ. Vzhledem k neobyčejné rychlosti vývoje plodnic je nezbytný SBĚR DVAKRÁT DENNĚ. Velmi mladé hnojníky lze skladovat při teplotě 3-4 C po dobu šesti dnů, vyvinutější plodnice skladujeme maximálně tři dny.

87 KUKMÁK SKLEPNÍ Volvariella volvacea. U nás rostou v přírodě jen nejedlí kukmáci, jedlé druhy rostou především v Asii, v Číně jsou na trhu od roku V poslední době se tyto houby pěstují uměle, na slámovém kompostu (rýžová nebo pšeničná sláma, lze použít i banánové listy, i zbytky bavlny vysoká teplota (nad 30 C). Velmi teplomilná houba, rychle roste. Na trhu jsou také v konzervách a to zvláště miniaturní kusy, velmi mladé, ještě zakuklené. Mladé kusy jsou totiž ukryty ve vejčité pochvě (blanitém obalu), která později praskne. Kukmáková vajíčka přicházejí na trh v nálevu například z Vietnamu, je však třeba pozorně sledovat, zda jsou v pořádku. Kukmák se používá hlavně v čínské a vůbec asijské kuchyni.

88 NÁROČNOST A VHODNOST PĚSTOVÁNÍ Název houby náročnost substrátu náročnos t pěstován í vhodnost pěstován í venku vhodnost pěstován í v interiéru materiál na pěstování intenz. extenz. intenz. extenz. Hlívy sláma Límcovka obří Ucho Jidášovo listnaté dřevo celková náročnos t pěstován í sláma sláma Šii-také Penízovk a sameton ohá piliny, kuk. vřetena piliny, kuk. vřetena drcená piliny Žampion koňský, drůbeží hnůj; sláma Vysvětlivky listnaté dřevo listnaté dřevo listnaté dřevo náročnost jednoduchá méně náročná náročná velmi náročná vhodnost velmi vhodná vhodná méně vhodné nevhodné

89 PĚSTOVÁNÍ DALŠÍCH KULINÁŘSKY ZAJÍMAVÝCH HUB LANÝŽE Díky své nezaměnitelné chuti a aroma je vyhledávanou pochoutkou po celém světě. Mezi nejznámější lanýže patří : Lanýž černovýtrusý - perigordský (Tuber melanosporum) Tento nejcennější lanýž se sbírá a pěstuje především ve Francii v oblasti Perigord" Lanýž bílý piemontský (Tuber magnatum) sbíraný v severovýchodní italské oblasti Piemont" a na ostrově Istrie. i Lanýž letní - černý (Tuber aestivum). Nalézáme je ve velké části Evropy

90 LANÝŽE Lanýže ke svém růstu POTŘEBUJÍ KOŘENY STROMŮ (především duby) a konkrétní složení půdy. Plodnice hub se vytvářejí cm pod povrchem půdy a tvarem připomínají malé neforemné brambory s vrásčitým povrchem. Plodnice dosahují průměrné hmotnosti g. V řezu jsou nezralé lanýže žíhané bílou barvou. Plně zralé plodnice se zcela rozpadají. Lanýže nemají vyvinuté aktivní uvolňování výtrusů. ROZMNOŽOVÁNÍ tedy zajišťují LESNÍ ŽIVOČICHOVÉ (prasata, veverky, hraboši apod.), které aroma přitahuje a jejich výtrusy pak roznesou dále do lesa, čímž je zajištěno jejich další rozmnožování. Lanýže rostou pod zemí, a proto se pro jejich HLEDÁNÍ využívají CVIČENÍ PSI A BACHYNĚ (speciální mexické plemeno, které má velice jemný čich). Pro prasata je vyhledávání lanýžů přirozené, protože jedna z aromatických složek lanýžů jim připomíná pižmový zápach, jímž kanci v samicích vyvolávají ochotu k sexuálnímu styku. Zvířatům se zavazuje tlama, aby plodnice nesežrala.

91 PĚSTOVÁNÍ LANÝŽŮ Lanýž Perigordský první pozorování rolník Josef Talon vysadil pak A. Rousseau prvních 7 hektarů dubů infikovaných lanýžovým podhoubím. Moderní metoda MYKORRHIZACE, tzv." trufikulturu", zavedli ve výzkumné stanici INRA v Bordeaux. Jedná se o OČKOVÁNÍ VYKLÍČENÝCH SEMEN DŘEVIN SUSPENZÍ KLÍČÍCÍCH SPOR LANÝŽE. Výsev se provádí do pasterizované půdy. Kultivace rostlinek trvá 2 roky ve sklenících, které slouží jako ochrana před infekcí konkurenčními plísněmi. Výsadba na plantáži: 1 ha = 400 až 600 ks rostlin, ve sponu 5 x 6 m. PRVNÍ PLODNICE se dají očekávat ZA 10 LET. Dozrávají od prosince do dubna. V našich zemích byla historie lanýžů velmi zajímavá. Koncem 18. století bylo na panství hraběte Herbersteina se sídlem v Libochovicích, který vlastnil rozsáhlé lesy, vydán příkaz k pokusu založit lanýžárnu z dovezených dubů z Francie.

92 SMRŽE Morchella conica Morchella semilibera Morchella esculenta Morchella vulgaris Smrž kuželovitý Smrž polovolný Smrž obecný Smrž jedlý

93 PĚSTOVÁNÍ SMRŽŮ Postup, který poskytoval nejspolehlivější výsledky, je založen na promísení pilinové násady se SUBSTRÁTEM NA VYPÁLENÝCH MÍSTECH. Vypálil jsem místo o průměru od 1 do 3 metrů a na sklonku léta nebo brzy zjara jsem je NAOČKOVAL NÁSADOU SMRŽŮ. Hned jak spáleniště vychladlo, prokypřil jsem hráběmi jeho povrch až na spálenou zeminu a rovnoměrně jsem je poházel hrstmi dobře prorostlé pilinové násady. Vrstvu lze PŘEKRÝT 5-10 cm SPÁLENIŠTNÍ ZEMINY z jiných ohnišť. Ponechával jsem zde také kryt z neúplně spálených větví a zbytků ohořelého dřeva (smrže se s oblibou rozrůstají v jejich stínu). V březnu, nebo asi 2 měsíce před očekávanou sezónou smržů, jsem SPÁLENIŠTĚ ZAKRYL TEXTILNÍ STÍNOVKOU, abych omezil sluneční záření a zvýšil počet dospělých plodnic. Stejný vliv má také promísení pilinové násady se stejnými objemovými díly směsi písku, popele, štěrku, sádrovce a dřevěného uhlí. Úspěch pěstování je nicméně závislý na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější je POUŽITÝ IZOLÁT HOUBY. Pokud se smrže objeví, můžete výsadbu opakovat rozhazováním bazálních odřezků třeně ze sklizených plodnic. Násada smržů se za příznivých podmínek rozrůstá velmi rychle a vytváří šedivé nebo nahnědlé plstnaté mycelium, které pak náhle zmizí, protože splyne do podzemních sklerocií, což jsou jakási vajíčka, z nichž vyraší plodnice.

94 JINÝ ZPŮSOB Čerstvé smrže donést do laboratoře, ve sterilním boxu zavěsit nad Petriho misku na háček, a spory se dostanou na Petriho misku, kultivace, po několika dnech se začíná rozrůstat mycelium, může se přenášet na další agarovou misku. Kousky agaru s myceliem se dá použít jako násada do média (zemina + máčená semena rýže nebo dalších obilovin). Po určité době se vytvoří sklerocia smržů, která vydrží až rok. Ta se přenesou na vysterilizovaný substrát. Smrže se mohou pěstovat v rozprostřené vrstvě štěpků (z buku, lísky, jasanu, habru, případně z ovocných stromů). Do substrátu můžeme přidat jablečnou drť, zbytky popela a vápenatých omítek.

95 JEDLÉ MIKROSKOPICKÉ HOUBY Ustilago maydis prašná sněť kukuřičná - Cuitlacoche (aztécké slovo havraní výkaly) Ačkoliv mnoho farmářů považuje sněť za pohromu a ničí napadené palice, má tento druh houby dlouhou historii jako jedlá houba, už od dob Aztéků. Moderní nadšenci trvají na tom, že cuitlacoche, navzdory svému nevábnému vzhledu mají kouřově sladkou chuť (něco mezi kukuřicí a houbami) a mohou být použity všude tam, kde se přidávají houby pro zvýraznění chuti.

96