3.1. POLYGRAFICKÉ VÝROBKY - SORTIMENT

Transkript

1 3.1. POLYGRAFICKÉ VÝROBKY - SORTIMENT ROZDĚLENÍ POLYGRAFICKÉ PRODUKCE Polygrafickými výrobky se rozumějí všechny potištěné výrobky, které vznikají v podnicích, zabývajících se tiskem (obvykle tiskárnách). Zachovávají si určitý vžitý tvar, avšak obsahově a výtvarně se neustále mění. Z praktických důvodů je členíme na čtyři velké základní skupiny: periodický tisk - noviny a časopisy, v množství potištěného papíru na ně z celkové výroby tiskovin připadá asi 35 %, neperiodické publikace - knižní výroba nakladatelského typu, asi 20 %, merkantilní tisk - představuje velmi pestrou skupinu výrobků od jednoduché vizitky po velký barevný katalog obchodního domu, asi 45%, obaly - tvoří zvláštní skupinu potiskovaných výrobků. Objem produkce jednotlivých tiskovin v Evropě je vidět v následující tabulce. Uvedené čísla včetně výhledu do roku 2009 jsou převzaty ze studie organizace Pira International. Tabulka Vývoj produktů a tiskových procesů v Evropě milion 1999 podíl 2004 podíl růst 2009 podíl růst růst Periodický Noviny ,6% ,1% -3,8% ,8% 1,9% -2,0% tisk Časopisy ,0% ,3% 6,2% ,9% 6,5% 13,2% Neperiodický Knihy ,9% ,6% -0,8% ,2% 4,2% 3,3% tisk Katalogy ,3% ,8% -5,2% ,4% 1,5% -3,8% Merkantilní tisk Reklama ,3% ,1% 8,6% ,8% 8,0% 17,3% Adresáře 802 0,7% 724 0,6% -9,7% 705 0,5% -2,7% -12,1% Komerční/propagační ,0% ,0% 5,3% ,9% 5,2% 10,7% Cenné papíry ,6% ,5% -2,0% ,4% 3,3% 1,2% Kancelářské potřeby ,4% ,7% -23,6% ,4% -10,5% -31,6% Štítky ,7% ,0% 14,3% ,5% 22,2% 39,7% Obaly obaly ,6% ,4% 7,9% ,3% 19,8% 29,2% jiné ,0% ,8% 2,7% ,0% 11,4% 14,4% Celkem ,0% ,0% 4,0% ,0% 10,0% 14,4% Objem používaných tiskových technologií na evropském trhu vyjadřuje následující graf: Digitální 9% Další 7% Knihtisk 0% Flexo 13% Archový tisk 22% Hlubotisk 11% Rotační - Coldset 17% Rotační - Heatset 21% 1 z 13

2 PERIODICKÉ TISKOVINY (PERIODIKA) Periodika jsou takové tiskoviny, jejichž jednotlivá vydání (čísla) vycházejí pravidelně, minimálně však dvakrát za jeden rok. Klasickou ukázkou periodických tiskovin jsou noviny a časopisy. Organizace, které vydávají periodické tiskoviny, se nazývají vydavatelství. Obvykle se specializují na vydávání periodik s určitou periodicitou (jak často vycházejí), jako jsou deníky (celostátní, regionální), týdeníky, čtrnáctideník, měsíčníky, čtvrtletníky (časopisy nejrůznějšího zaměření magazíny pro ženy, muže, mládež, specializované, sportovní, politické, odborné, vědecké časopisy apod.) Většina periodických tiskovin je tištěna na ofsetových kotoučových strojích, barevné časopisy s menšími náklady (do ) také na archových ofsetových strojích NEPERIODICKÉ TISKOVINY Největší podíl neperiodických tiskovin tvoří neperiodické publikace nakladatelské tzv. knižní výroba. Tu rozdělujeme především podle tematického zaměření krásná literatura, dětská literatura, odborná literatura, umělecké publikace, učebnice, hudebniny, atlasy, slovníky apod. Organizace, které vydávají knihy, se nazývají nakladatelství. Knihy se v současné době tisknou téměř výhradně archovým ofsetem. Průměrné náklady knih klesají (v ČR cca exemplářů), počet vydávaných titulů stoupá. Zvláštní skupinu tvoří tzv. knižní merkantil, což jsou publikace s výrazně informativním obsahem jako telefonní seznamy, jízdní řády, ceníky, katalogy apod. Tyto publikace jsou vydávány obvykle ve vysokých nákladech a jsou tištěny zpravidla na kotoučových strojích ofsetových, někdy i flexotiskových MERKANTILNÍ TISK Zatímco periodika i knihy mají základní tvary značně ustálené, velkou proměnlivostí a různorodostí se vyznačuje tzv. merkantilní tisk. Tyto výrobky (v některých případech označované jako akcidence = příležitostná tiskovina) rozdělujeme na několik podskupin, jako jsou hospodářské tiskoviny (faktury, dopisní papíry, dodací listy apod.), propagační tiskoviny (prospekty, letáky, plakáty, nabídky, obchodních řetězců atd.), společenské a soukromé tiskoviny (vizitky, oznámení, pozvánky apod.), speciální výrobky (diáře, nástěnné kalendáře, ceniny, hrací karty atd.). Významnou podskupinou jsou formuláře a tiskoviny pro výpočetní techniku. Různorodá je u merkantilních tiskovin i použitá tisková technika (ofset archový i kotoučový, flexotisk, sítotisk, příp. hlubotisk), ale i výše nákladu (několik desítek vizitek, miliony formulářů) OBALY Obalová technika dnes využívá všechny tiskové techniky, které vedle papíru, kartonu a lepenky potiskují nejrůznější fólie, ať plastové či kovové, sklo a další materiály. Výroba obalů, její kvalita i různorodost v posledních letech stále stoupá a obalový průmysl představuje specifické odvětví. A protože u mnoha výrobků platí, že Obal prodává, bude i dále pokračovat vývoj v oblasti tvorby obalů progresivním tempem. 2 z 13

3 3.2. Základní charakteristika polygrafických výrobků Periodické tiskoviny NOVINY Definice a historie Slovo noviny označuje lehkou a disponibilní publikaci (přesněji periodikum), obvykle vytištěnou na laciném papíře zvaném novinový papír. Noviny obsahují převážně zpravodajské informace o obecných nebo speciálních tématech a jsou publikovány především denně či týdně. První noviny byly publikovány v letech 713 až 734 (rok Kaiyuan) pod názvem Různé zprávy v Pekingu v Číně jako rukopisné noviny. Jako první celosvětově uznávané tištěné noviny jsou považovány Relation aller fürnemmen und gedenckwürdigen Historien, které začal okolo roku 1605 publikovat ve Štrasburku Johann Carolus. Z hlediska literárního se v novinách nejčastěji objevují tyto útvary: - zpráva - lokálka - denička - jednosloupek, dvousloupek - reportáž - fejeton - komentář - sloupek, glosa - názorová rubrika - analýza (např. ekonomická) - recenze, literární kritika Výrobní technologie Vzhledem k velmi krátkému času mezi získáním informace, jejím zpracováním, sazbou, vytištěním a distribucí, jsou pro výrobu novin používány rotačkové heatsetové stroje, které umožňují nejen tisk, ale i usušení a poskládání do finálního formátu. Současný stav V dnešní době je charakterizován novinový trh ve vyspělých zemích především stagnací nebo poklesem. Pouze v asijských zemích je situace opačná. V roce 2006 vzrostl celosvětově počet novinových výtisků na 515 milionů denně. Od roku 2002, kdy měl stejný ukazatel hodnotu 470 mil. výtisků, se ročně zvyšoval v průměru o 2,4 %. Údaje v tabulce č. 1 a vývoj patrný z grafu č. 1 přesvědčivě dokladují, že výroba novin se v ostatních světadílech snižuje nebo v nejlepším případě stagnuje. Tabulka č. 1 - Denní náklad novin (mil. ks) Asie, Pacifik Evropa Severní Amerika Afrika/Lat.Amerika Celkem Opačný trend vykazují v porovnání s klasickými novinovými výtisky bezplatné novinové tituly. Trendy týkající se novin zdarma zachycuje tabulka č. 2. Počty denně vytištěných bezplatných novin se ve sledovaném období zvyšovaly v průměru ročně o 48,7 %. V roce 2006 denně vycházelo 265 bezplatných titulů v nákladu tisíc výtisků. Ještě v roce 2001 vycházelo pouze 80 bezplatných titulů v nákladu tisíc výtisků denně. 3 z 13

4 Tabulka č. 2 - Denní náklad bezplatných titulů (mil. ks) Evropa Asie, Pacifik Severní Amerika Afrika/Lat.Amerika Celkem Přestože v Evropě průměrný náklad novin klesá, udržují si tištěná média zatím svůj půvab pro zadavatele reklamy. Noviny se ve větší či menší míře stávají reklamním nosičem. Na příkladu Německa si můžeme ukázat strukturu reklamních médií podle dat, jež zveřejnila společnost KBA: Tabulka č. 3 - Reklamní média v Německu mil. euro Deníky 4 532,90 Televize 4 114,26 Direct-mail 3 318,87 Reklamní časopisy 1 943,00 Populární magazíny 1 855,89 Seznamy a adresáře 1 198,60 Speciální časopisy 956,00 Venkovní reklama 787,43 Rozhlas 680,48 Online nabídky 495,00 Víkendové noviny 260,20 Kino 117,48 Přílohy v novinách 89,90 V celosvětovém měřítku poklesl podíl novin na reklamním koláči z 36 % v roce 1995 na 29,3 % v roce Do roku 2015 lze očekávat další pokles až na 25 %. Trendy na novinovém trhu Určující trend v novinovém tisku je změna životního stylu a jeho vliv na noviny, což se promítá do změn formátů v Evropě a USA. Výraznou tendencí je také přechod k plnobarevnému tisku, jehož využití je charakteristické zejména pro bulvární noviny. Dalším motivem vydavatelů a tiskáren k dříve nemyslitelným redukcím formátu jsou rostoucí náklady na papír a ostatní materiály. Pokles výdajů na reklamu v novinách, který je patrný zvláště od roku 2000, má prakticky nevratný charakter. Zejména drobnější inzerce se postupně stěhuje na internet. Na trzích, které jsme si zvykli označovat za vyspělé, se snižuje náklad placených novinových titulů. Podstatný růst v segmentu novinového tisku je patrný kromě Číny a Indie jenom u bezplatných novin. Vydání se stále víc orientují na cílové skupiny pomocí mutací. Většina titulů přechází na Berlínský formát nebo se spokojuje s tabloidem. Do výroby novin se prosazují i technologie sušení, šití a lepení, a to zejména kvůli efektivnějšímu umístění reklamních sdělení. Zadavatelé reklamy omezují rozpočty, což vydavatele novin vede k cenovému podbízení a přetahování s jinými médii. Novinové tiskárny se následně musí vyrovnávat se snižováním provozních nákladů a jsou tlačeny ke zvyšování produktivity pomocí intenzifikace výrobního procesu a redukce personálních stavů. Minimalizaci rizik potom často řeší pomocí outsourcingu pomocných činností a kooperací. Ekonomický tlak vede k hledání nových modelů novinového byznysu. 4 z 13

5 Výhled vývoje produkce a funkce novin Za největší hrozby pro novinový průmysl se v současné době považují změny v roli, jakou noviny zastávají ve struktuře mediálního prostředí. Reklama se stěhuje na internet, zvyšují se provozní náklady a roste konkurence. K tomu přistupují ekologické problémy. K nejzávažnějším trendům se ovšem řadí demografický vývoj. Přestože se vydavatelé, tiskárny i výrobci technologií celkem pružně přizpůsobují potřebám trhu, musí čelit v nejbližších letech demografickým změnám, jež zejména ve vyspělých zemích příliš nepřejí tradičnímu pojímání úlohy novinového tisku ve společnosti. Mladší generace je buď uvyklá práci s internetem nebo trpí nezájmem a v důsledku přestává vyhledávat noviny jako zdroj informací. Zůstává proto otázkou, zdali všeobecný přechod k plnobarevným, formátově menším a obsahově méně náročným novinovým titulům bude pro zajištění budoucnosti novinového tisku postačovat. ČASOPISY Definice a historie Časopis je periodická publikace obsahující většinou odborné informace. Od novin se časopisy odlišují především delší periodicitou, cílenějším zaměřením na užší cílovou skupinu čtenářů, vyšší cenou a lepší grafikou. Z informačního hlediska nejsou časopisy příliš vhodné k popisování aktuálních zpráv, vždy obsahují zastaralé události. Časopisy vycházejí většinou týdně, po čtrnácti dnech, měsíčně, čtvrtletně, nebo nepravidelně. První časopisy začaly vycházet v roce 1665 v Paříži - Journal des Sçavans, který byl prvním odborným vědeckým časopisem na světě, dále v Londýně - Philosophical Transactions of the Royal Society, který se stal druhým nejstarším časopisem na světě. Výrobní technologie Při produkci časopisů se používá širší rozsah výrobních technologií než při produkci novin. Je to dáno především nižším časovým tlakem pro výrobu, obrovským rozmezím nákladů (od několika tisíc až po stovky tisíc výtisků) i různorodostí kvality zpracování. Pro velké náklady v rozsahu statisíců (nad ) je používána technologie hlubotisku, náklady střední (nad ) jsou vyráběny na ofsetových rotačkách a tisk nízkých nákladů (pod ) je pak vyhrazen archovému ofsetu. Vývoj časopisů v posledních letech Vzhledem k stále se zvyšujícímu informačnímu významu elektronických médií, procházely časopisy v posledních letech důležitými změnami. Tendence ve vývoji časopisu v mnoha pohledech kopírují noviny či knihy, v jiných se zase liší. Především tedy dochází ke snižování nákladů časopisů, ke zvyšování počtu titulů, které se snaží co nejvíce specializovat na cílovou skupinu. Mnoho časopisů se snaží dosáhnout atraktivnějšího vzhledu a dnes bychom téměř marně hledali časopis, který by neobsahoval nějakou formu přílohy nepapírového charakteru (CD, vzorky prodejních komodit, hračka, ). Další trend je směr k ještě větší personalizaci (zaměření na konkrétního koncového čtenáře předplatitele). Výhled Časopisy budou získávat větší vzhledovou i obsahovou atraktivnost formou používání většího množství různých druhů papíru na text i obálky, povrchového zušlechťování papírů různými způsoby (parciální, celoplošné nebo kombinované lakování, laminování, dále různé formy výseků atd.), vkládání a vlepování různých příloh i nepapírového charakteru i různých nových druhů individuálního, případně personalizovaného balení hotových produktů. Další vývoj v této oblasti bude tedy z velké části podřízen přáním a požadavkům zadavatelů reklamy a inzerce, kteří jsou z finančního hlediska hlavními garanty. 5 z 13

6 NEPERIODICKÉ TISKOVINY Úvod do polygrafie 3.1. Polygrafické výrobky - sortiment KNIHA Kniha je rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracován do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek. Z hlediska vazby můžeme knihy rozdělit na tři základní skupiny: Měkké vazby V1 měkké desky, brožura sešitá drátěnou sponkou - časopis V2 měkké desky, lepená brožura oříznutá po třech stranách V2a lepená brožura, obálka s přesahem (s chlopněmi, ušima nebo záložkami) V2b lepená podlepená brožura, předsádka je přilepena k obálce V3 lepená brožura sešitá drátem ze strany (tzv. blokovaná brožura) V4 šitá brožura (šitý blok, měkké desky) Polotuhé vazby V5 tzv. vazba polotuhá Dnes prakticky nepoužívaná blok je lepen nebo šit nitěmi dohromady s lepenkovými přířezy, desky se potahují papírem po oříznutí předního okraje knižního bloku; horní a dolní okraj se ořezává až u hotové knihy V6 dětské skládanky leporela Tuhé vazby V7 poloplátěná pevná vazba (šitý knižní blok, plátěný hřbet, papírový potah) V8 pevné desky, šitý knižní blok, plátěný potah, přebal V8a pevné desky, papírový potah (eventuálně s laminem), bez přebalu V8b pevné desky, papírový potah, přebal (od vazby V8 se liší pouze materiálem potahu) V9 vazba do desek z plastů, šitý blok Na knihu se dále můžeme podívat dle částí ze kterých se skládá: Signet Vakát Patitul Protititul Hlavní titul Blok Text Záložka přebalu Přebal Předsádka Vazba Kapitálek Knižní hřbet Autorská tiráž Předsádka Technická tiráž Stránková číslice 6 z 13

7 TYPOGRAFIE KNIHY Části knihy: Knižní blok označuje svázané a oříznuté stránky bez desek. Při výrobě knih s pevnou vazbou je knižní blok ve finálním kroku do hotových desek vlepen pomocí předsádek. Signet je značka nakladatelství (nebo edice), umístění na první liché stránce. Titulní list - zde se uvádí název díla a jméno autora. Patitul - list, na jehož liché straně je zpravidla menším písmem uveden autor a název knihy. Původ ve starých řeckých knihách, které se při častém používání vytrhávaly z desek. Protititul též tzv. frontispis (maskulinum), označuje sudou stránku nalézající se proti hlavnímu titulu. Bývá na ni často umístěna ilustrace. Hlavní titul je vždy umístěn na liché straně a obsahuje jméno autora, název a podtitul knihy, často také název nakladatele a rok vydání. Autorská tiráž zvaná též copyrightová stránka, impresum či vydavatelský záznam, je umístěna na stránce následující za hlavním titulem a obsahuje povinně ISBN. Tiráž a technické a vydavatelské údaje Tiráž je blok informací obsahující technické a vydavatelské údaje (často se tiráží přeneseně nazývá celá stránka s tímto informačním blokem). Některé údaje jsou ze zákona povinné (uvádět je v knize ukládá nakladateli zákon o neperiodických publikacích), jiné jsou pouze nepovinné, avšak bývají uváděny (alespoň v dobrých nakladatelstvích) na základě tradice. Povinné údaje, které musí být v knize (tiráži) jsou: autor, titul, překladatel, jméno a adresa nakladatele, jméno a adresa tiskárny, rok vydání (je-li znám), u překladatelů: původní název díla a jméno původního nakladatele, ISBN. Nepovinné údaje uváděné v tiráži: Autor typografické úpravy, editor, autoři doslovu, poznámek, výtvarného scénáře, jazykové úpravy atd., jména odpovědného redaktora, výtvarného a technického redaktora, počet stránek, pořadové vydání knihy v nakladatelství, edice, číslo v edici, vydání, doporučená cena, náklad Vakát je prázdná stránka kdekoli v knize. Předsádka je dvojlist těžšího papíru, který v knihách s pevnou vazbou spojuje knižní blok a desky. V knize jsou dvě předsádky přední a zadní, které mohou být potištěny (mapy, fotografie, text, jiná barva papíru). V brožurách předsádka není. Kapitálek byl původně proužek plátna, na nějž byly přišity archy. Dnes je kapitálek jen kousek ozdobné stužky, prýmek vlepený na okraje hřbetu knižního bloku (zejména u lepených vazeb), který zpevňuje knižní blok a zakrývá dutinu mezi hřbetem knižního bloku a deskami. Desky tvoří ochranu knih s tzv. pevnou vazbou. Knihy s tzv. měkkou vazbou jsou chráněny tzv. obálkou. Záložková stužka (záložka) bývá v některých knihách vlepena do hřbetu knižního bloku. Některé knihy mohou být opatřeny i více záložkovými stužkami. Dle orientace knihy se části knihy popisují takto: Hlava Hřbet Břicho Nohy (pata) 7 z 13

8 ISBN (International Standard Book Number) = Mezinárodní standardní číslo knihy ISBN je systém jednoznačného označování knih. V rámci tohoto systému se každé knize přiděluje jednoznačný identifikátor sestávající z 10 číslic (na posledním místě může být případně ještě písmeno X). Čísla byla již vyčerpána, proto je nyní 13-místné ISBN. O ISBN se stará Národní agentura ISBN. ISBN Id skupiny Id nakladatele Id titulu kontrolní součet např.: ISBN Id skupiny označuje jazykovou oblast, případně stát, ve kterém byla kniha vydána. Id nakladatele označuje konkrétní nakladatele. Id titulu pořadové číslo titulu v daném nakladatelství. Pro časopisy se pak používá ISSN (International Standard Serial Number) Mezinárodní standardní číslo časopisu. TISKOVÉ TECHNOLOGIE Pro výrobu knih je nejběžnější používanou tiskovou technologií ofsetový tisk a to jak archový, tak i rotační. Archový ofsetový tisk se používá především pro výrobu kvalitních barevných i jednobarevných publikací na dražších (natíraných) papírech s vysokými nároky na kvalitu tisku. Ofsetový rotační tisk je pak v oblasti výroby knih používán především pro jednodušší často jedno nebo dvoubarevný tisk s menšími nároky na kvalitu tisku a zároveň na výrobu vyšších nákladů. Jeho výhodami jsou tisk z papíru v roli a on-line skládání. Nevýhodami jsou pak větší množství spotřebovaného materiálu na rozjezd tiskového archu, nižší variabilita velikosti tiskového archu, který se v podélném rozměru odvíjí od průměru tiskového válce a často nižší kvalita tisku. Většina těchto tiskových zařízení pro výrobu knih není vybavena on-line sušením, takže na nich nelze potiskovat natírané papíry, které by se při navazujícím skládání obtáhly. S postupně klesajícími náklady se začíná v oblasti výroby knih prosazovat také digitální tisk. V oblasti černobílých publikací jsou dnes digitální tiskové systémy schopny konkurovat ofsetovému tisku i v nákladech blížících se tisíci kusů, ovšem v oblasti barevného tisku je digitální tisk ekonomicky efektivní pouze řádově do ks. Zároveň je ještě kvalita digitálního tisku pro průmyslovou výrobu nižší než tisku ofsetového. Tento kvalitativní nedostatek dle prognóz výrobců digitálních zařízení bude smazán v horizontu několika let. TRENDY V KNIŽNÍ POLYGRAFII V POSLEDNÍCH LETECH Objem výroby knih: V posledních letech je objem knižního trhu v rámci České republiky či Evropy stabilizovaný. Náklady: Průměrné knižní náklady pomalu a trvale klesají (dnes v ČR okolo 3 000, v rámci Evropy se průměrný knižní náklad liší podle velikosti jazykové skupiny, pro kterou je kniha tištěna, nicméně je také v jednotkách tisíců) Počty titulů: Počet ročně vydávaných titulů roste - celosvětově cca za rok. Počet vydávaných titulů v české republice je znázorněn v následujícím grafu: počet titulů z 13

9 Merkantilní tisk Hlavní podskupiny merkantilního tisku: - hospodářské tiskoviny - faktury, dopisní papíry, dodací listy apod., - propagační tiskoviny - prospekty, letáky, plakáty, nabídky obchodních řetězců atd., - společenské a soukromé tiskoviny - vizitky, oznámení, pozvánky apod., - speciální výrobky - diáře, nástěnné kalendáře, ceniny, hrací karty atd., - formuláře a tiskoviny pro výpočetní techniku. Pro tisk merkantilních tiskovin se díky jejich širokému spektru používají snad veškeré dostupné tiskové technologie: - ofset archový i kotoučový - flexotisk - sítotisk - tampónový tisk - hlubotisk - digitální tisk Graf vývoje objemu merkantilního tisku v Evropě mil Objem merkantilního tisku v Evropě Rok Celkem Reklama Adresáře Komerční/ propagační Bezpečnostní tisk Kancelářské potřeby Štítky Celkem , , ,81 Reklama , , ,18 Adresáře 801,72 724,18 704,6 Komerční/ propagační 4 844, , ,02 Bezpečnostní tisk 1 933, , ,13 Kancelářské potřeby 2 874, , ,72 Štítky 4 430, , ,16 9 z 13

10 Obaly Úvod do polygrafie 3.1. Polygrafické výrobky - sortiment Obaly jsou specifickou kategorií v oblasti polygrafie. Je to dáno ohromnou škálou materiálů, které se používají pro výrobu obalů, tak i různými funkcemi, které musí dobrý obal splnit. Ekonomický objem, který tvoří trh s obaly, dosáhl v roce 2007 celosvětově 450 mld. $ FUNKCE OBALŮ: Fyzická ochrana produktu obal chrání produkt před poškozením, vibracemi, teplotou, před vlivem vnějšího prostředí jako vzduch, vlhkost, světlo atp. Skladovací funkce obalu Každý produkt je během doby mezi výrobou a konečnou spotřebou několikrát uskladněn a přeskladněn. Díky vhodně navrženému obalu je pak možné zboží lépe a jednodušeji skladovat u výrobce, dovozce, velko i maloobchodu či dokonce přímo v prodejních regálech obchodů. Transportní funkce Během transportu, nakládání a vykládání musí obal zamezit poškození produktu. Kromě toho se normované obaly (palety, transportní boxy) zasazují o co nejlepší využití plochy transportních prostředků Prodejní funkce V rámci samotného prodeje plní obaly několik dalších funkcí. Reklamní funkce svým tvarem, vzhledem či potiskem pomáhají k prodejnosti produktu. Zvýšení racionalizace prodeje až moderní způsoby balení umožnily např. samoobslužný prodej u některých druhů výrobků (např. vakuové porcované balení masa ). Dodatečná využitelnost obalu např. sklenička od hořčice je po spotřebování použitelná jako sklenička k pití, což s původním účelem obalu nemá nic společného. Informační funkce Obal poskytuje informace o typu, druhu, množství a ceně produktu, o datu výroby či spotřeby, o způsobu použití, nese na sobě informační údaje pro zpracování (dnes nejčastěji čárový kód) Dávkovací funkce v mnoha případech se obal stará také o určení spotřebního množství, či dávkování produktu (pivní láhev, nanuk, způsoby balení léků ) OBALOVÉ MATERIÁLY V dnešní době se pro výrobu obalů používá obrovské spektrum materiálů. Mezi hlavní pak patří: - Papír, lepenka, kartony - Všechny druhy umělých hmot a plastů - Sklo - Kovy - Dřevo Dominantní postavení pak zaujímají papír a plasty. Z hlediska polygrafického nás pak zajímají především funkce reklamní a informační. Tyto dvě funkce plní mimo jiné nejrůznější vizuální nátisky. Pro samotný potisk obalů jsou pak používány vpodstatě veškeré tiskové technologie, popř. jejich kombinace v závislosti na typu a množství potiskovaného materiálu a funkci, kterou má potisk plnit. 10 z 13

11 PŘÍKLADY POTIŠTĚNÝCH OBALŮ Potisk balení krabičky ofsetový, popř. flexotisk Potisk balení léků - flexotisk Štítky a samolepky speciální odolné barvy flexotisk + digitální dotisk ceny a dalších údajů o konkrétním balení 11 z 13

12 Display pro Firmu Nestlé z vlnitého katronu. Zasouvací díl je kašírovaný ofsetem, zbytek potištěný flexotiskem Speciální obal na dárek pro klienty obal potištěný flexotiskem Speciální display ke 100 výročí Toblerone. Kombinace 200 dílů potištěných ofsetem, flexotiskem a digitálním tiskem Obal na vinné lahve potištěný flexotiskem Ochranný přepravní obal - flexotisk 12 z 13

13 Obaly pro přepravu nebezpečných látek kartón potištěný flexotiskem, možno potiskovat i ofsetem Obaly na léky kromě potisku ofsetem nebo flexotiskem jsou ještě doplněny ražbou fóliemi, reliéfní ražbou, kombinací matného a lesklého lakování, které pomáhají zabránit padělání Vysoce elegantní obal - Matně zlaté barvy je dosaženo pomocí 2 překrývajících se metalických barev v hlubotisku. Název produktu v lesklé zlaté s ražbou, barevně decentně přizpůsobený podkladu, je aplikován ražbou z fólie. Písmo v bílém sítotisku završuje decentní eleganci obalu. Obal pro přepravu vodky dvojitá lepenka potištěná ofsetem a lakem 13 z 13