CENTRÁLNÍ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VE ZLÍNĚ

Transkript

1 CENTRÁLNÍ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VE ZLÍNĚ CZT ve Zlíně má dlouholetou tradici. Zdroj tepla původně jako energetický zdroj Baťových závodů, dnes Alpiq Generation (CZ) vyrábí, mimo elektrické energie a technologické páry, teplo pro vytápění a ohřev teplé vody pro více než 20 tis domácností a další nebytové prostory. Celá soustava za dobu své existence prodělala několik rekonstrukcí jak na straně zdroje, tak rozvodů a zařízení ke spotřebě tepla. Ve zdroji byly instalovány dva kotle s fluidním spalováním a velmi dokonalou filtrací spalin. Ve spojení s výškou komínů je tak minimální dopad provozu tohoto zdroje na životní prostředí města Zlína. Mapa Zlína s vyznačením CZT Pro vytápění města se v převážné většině využívá horká voda s projektovanými teplotními parametry 120/70 st. C. Parní rozvody jsou převážně v továrním areálu, pro jižní část středu a hlavně západní část města. SEKUNDÁRNÍ ROZVODY Předávacím místem mezi výrobcem a distributorem tepla jsou horkovodní a parní výměníkové stanice, které jsou majetkem distributora - Tepla Zlín, a.s. Některé výměníkové stanice jsou domovní a tedy další sekundární rozvody teplé vody a tepla pro vytápění jsou pak pouze v zásobovaném objektu. Jiné jsou pro více objektů. Zvláště po r začala výstavba větších sídlištních celků a s tím i větších výměníkových stanic s kilometry rozvodů topné a teplé vody, převážně v neprůlezných tepelných kanálech.

2 Schéma obvodu výměníkové stanice VA Jižní svahy Omezená životnost rozvodů teplé vody (cca let) byla prvním impulzem pro změnu koncepce zásobování teplem přechod na tzv. dvoutrubní systém, kterou jsme začali realizovat v r Nové typy technologických prvků (deskové výměníky, spirálové výměníky, frekvenčně řízená čerpadla, regulační systémy, atd.) a zvláště prudké zvyšování cen energií po r přispěly k rychlému rozvoji tohoto způsobu zásobování teplem. Z původní soustavy zůstávají v provozu části původních blokových výměníkových stanic a rozvody pro vytápění v neprůlezných tepelných kanálech, v novějším provedení pak předizolované potrubí v bezkanálovém uložení. V jednotlivých zásobovaných domech se pak budují malé objektové předávací stanice s přípravou teplé a otopné vody.

3 Schéma OPS Každý dům má tedy individuelní zdroj tepla s autonomní regulací a možností stanovení vlastního otopného režimu a měření spotřebované tepelné energie. Po montáži termostatických ventilů na otopná tělesa v bytech a zlepšování tepelněizolačních vlastností obvodového pláště (střecha, okna, fasáda), výměně domovních rozvodů a spotřebičů teplé vody a vytápění se pak může provoz zdroje tepla přizpůsobit novým podmínkám. Dosáhneme tak výraznějších úspor energie. Ve spolupráci s vlastníkem objektu a s využitím moderní technologie je možno nastavit optimální topný režim. Tabulka ekvitermní křivky:

4 Tabulka útlumových režimů: Všechna odběrná místa jsou připojena na centrální dispečink. Je tak trvalý přehled o jejich funkčnosti a v případě poruchy je možno provést okamžitý zásah. Dálkově lze měnit provozní parametry a tím operativně reagovat na požadavky odběratelů

5 Graf průběhu teplot: V posledních letech se intenzivně zabýváme snižováním energetických ztrát při distribuci tepla. Hydraulické vyvážení rozvodů, osazení regulátorů diferenčního tlaku na vstupy do jednotlivých stanic, cirkulační čerpadla s frekvenčními měniči, jejich řízení z hydraulicky nejslabšího místa i respektování tepelné setrvačnosti dané soustavy umožnilo upravit teplotní i průtočné parametry. Výrazně se tak snížily tepelné ztráty v rozvodech a zvláště čerpací práce a tím vznikla úspora elektrické energie na pohon cirkulačních čerpadel. Stabilizovaly se podmínky pro dobrou funkci regulace jednotlivých stanic. Pro správnou funkci celého zařízení na výrobu a rozvod tepla pro vytápění a ohřev teplé vody je nutná úzká součinnost obou partnerů, tedy dodavatele a odběratele tepla. Otopné soustavy mají být podle zák. 406/2000 Sb. 6 a prováděcí vyhlášky č. 194/ odst. c) vybaveny samočinnou regulací na otopných tělesech. Tato regulace (nejčastěji přímočinné termoregulační ventily na otopných tělesech) má zohledňovat tzv. druhotné tepelné zisky např. z oslunění, provozem otápěných prostor, apod. Využívá se také pro snížení teploty v místnostech, pokud nejsou dlouhodobě používány, nebo je zde požadována jiná teplota. Rozvody teplé vody ve starších domech bývají nahrazovány novými z jiných materiálů než původní. Oba tyto zásahy by měly zlepšit jak kvalitu vytápění, tak dodávek teplé vody jednotlivému odběrateli. Setkáváme se však s případy, kdy tyto práce jsou prováděny bez projektů a neodborně. Výsledkem je pak zhoršená funkce vytápění i dodávek teplé vody, hlučnost systémů, atd. Odstraňování těchto nedostatků bývá finančně velmi náročné. Proto nabízíme našim odběratelům konzultace před realizací těchto prací. V mnoha bytech jsou používány pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla pro vytápění tzv. rozdělovače topných nákladů. I toto je jedním z opatření jak snižovat náklady na teplo při zachování požadované tepelné pohody. Technických variant je několik a i zde doporučujeme oslovit kvalifikovanou firmu, případně konzultovat s dodavatelem tepla vhodnost použitého systému.