Financování malých a středních podniků a strukturální fondy EU

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí Financování malých a středních podniků a strukturální fondy EU Diplomová práce Autor: Miroslav Trna Finance Vedoucí práce: Ing. Karel Mráček, CSc. Praha Duben, 2009

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze dne 10. dubna Miroslav Trna

3 Poděkování Děkuji vedoucímu práce Ing. Karlu Mráčkovi, CSc. za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi poskytl při vedení mé diplomové práce.

4 Anotace Malé a střední podniky patří k významnému segmentu ekonomiky. Jejich rozvoj a vývoj je podporován zdroji z fondů Evropské unie. Práce je koncipována od obecného základu ke specifickým oblastem celé problematiky, tedy od představení segmentu malých a středních podniků, přes zmapování fondů Evropské unie a programů vhodných pro malé a střední podniky, vyhodnocení nabídek komerčních bank až po analýzu oblastí podpor v Ústeckém kraji a jejich využívání. Na základě analýzy problematiky strukturálních fondů je zřejmé, že dotace z fondů Evropské unie jsou pro podnikatele zajímavou příležitostí vedoucí k rozvoji jejich podnikání. Analýza nabídky třech největších bank ukázala, že banky jsou velmi dobře připraveny podpořit podniky svým financováním. Zkoumaný Ústecký region patří k zaostalejším regionům republiky a fondy Evropské unie mu jistě pomohou k celkovému zlepšení ve všech podporovaných oblastech. Annotation Small and medium enterprices belong to significant economy segment. Their development and next progress is supported by sources from EU funds. Thesis is consesive from universal basic to specific areas of the whole theme EU fund, so from introducing small and medium enterprices, through mapping EU funds and programmes suitable for small and medium enterprices, evaluation bank s offers as far as analysis areas of support in Ústecký region and their usage. Based on analysis of structural funds theme it stands to reson that grants from EU funds are interesting oppoturnity for enterpreneurs for next develop of their business. Analysis of three biggest banks showed that banks are ready for support enterpreneurs by their financing. Analysed region Ústí belongs to most backward regions of republic and EU funds certainly will help it to global improvement in all supported areas.

5 Bankovní institut vysoká škola Praha Financování malých a středních podniků a strukturální fondy EU Diplomová práce Miroslav Trna Duben, 2009

6 Obsah: Úvod - cíle a metody práce Malé a střední podniky v ČR a jejich místo v české ekonomice Malé a střední podniky Další hlediska členění podniků na malé a střední Malé a střední podnikání v České republice Charakteristika malých a středních podnikatelů v České republice Vybrané statistické údaje o malých a středních podnicích Programy strukturálních fondů EU Období Období Fondy EU Politika hospodářské sociální soudržnosti Cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti Strategické programové dokumenty politiky hospodářské a sociální soudržnosti Operační programy období Programy cíle konvergence Programy cíle regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti Programy cíle Evropské územní spolupráce Operační programy pro MSP Vhodné programy pro malé a střední podniky Inovace a rozvoj informační a komunikační technologie Podpora firem Vzdělávání a služby pro rozvoj podnikání Cestovní ruch Úspory energií Vyhodnocení nabídky komerčních bank pro MSP a strukturální fondy EU Čerpání fondů EU Proces zpracování žádosti a čerpání dotací Poradenské agentury Komerční banka a fondy EU Československá obchodní banka a fondy EU

7 3.4 Česká spořitelna a fondy EU Vyhodnocení nabídky bank pro MSP ve spojení s EU fondy Analýza využití strukturálních fondů EU malými a středními podniky v Ústeckém kraji Charakteristika regionu ROP NUTS Severozápad Ústecký kraj Vyhlášené výzvy v rámci ROP Severozápad Příklad úspěšného projektu z regionu Závěr Seznam literatury Seznam tabulek Seznam grafů Seznam obrázků Seznam příloh

8 Úvod - cíle a metody práce Malé a střední podniky tvoří významnou část české ekonomiky a podnikatelského prostředí ČR, tvoří více než 99 % všech podnikatelských subjektů. Malé a střední podniky mají zároveň významný vliv na zaměstnanost a na celkovém HDP České republiky. Tématem malých a středních podniků jsem se již zabýval v bakalářské práci v roce 2006 a diplomová práce bude navazovat na získané poznatky a zkušenosti. Nabyté poznatky z předchozí práce jsou doplněny o aktuální vývoj segmentu malých a středních podniků, aktuální tržní a aktuální ekonomické vlivy. Práce je nově zaměřena na čerpání financí ze strukturálních fondů EU pro malé a střední podniky. Detailněji bude prozkoumána nabídka produktů vybraných komerčních bank a jejich služeb související s přípravou projektu, jeho profinancováním a čerpáním prostředků z fondů EU. Cílem práce je analyzovat aktuální vývoj malých a středních podniků v České republice a základní data budou uvedena v první kapitole. Malé a střední podniky se vyvíjejí a s tím samozřejmě jejich bankovní potřeby a požadavky na financování. Pro následující roky jsou pro ČR vypsány programy ze strukturálních fondů EU, které mají České republice napomoci ve zlepšení infrastruktury, životního prostředí i konkurenceschopnosti. Finance z těchto zdrojů mohou využít vedle municipální sféry i malé a střední podniky. V práci bude ve druhé a třetí kapitole zpracována analýza strukturálních programů EU a s tím i související nabídka financování pro malé a střední podniky od komerčních bank. Ve čtvrté kapitole Ve čtvrté kapitole jsou detailněji uvedena specifika Ústeckého regionu, oblasti podpory z EU fondů a aktuální informace o průběhu čerpání dotací. V práci bude využito srovnání a analyzovaní vybraných produktových nabídek komerčních bank. Detailněji budou popsány programy určené pro malé a střední podniky budou uvedeny informace o procesech čerpání, poradenství bank a využívání dotací. Při práci budou využity materiály z veřejně přístupných zdrojů, internetu, nabídek komerčních bank a odborné literatury. 7

9 1 Malé a střední podniky v ČR a jejich místo v české ekonomice 1.1 Malé a střední podniky Malý a střední podnik (dále také MSP) je definován zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání ve znění pozdějších předpisů. S účinností od 1. ledna 2005 jsou definována nová pravidla pro stanovení, zda-li subjekt spadá do segmentu MSP. Tato pravidla byla k uvedenému datu v České Republice přijata na základě doporučení Evropské komise č. 2003/361/EC, publikovaného v Úředním věstníku EU L 124/36. MSP v České republice patří k velmi významnému segmentu, který tvoří 99,83 % všech podnikatelských subjektů na našem území. MSP mají mimořádný význam pro rozvoj národního hospodářství, pro vytváření nových pracovních míst, pro rozvoj jednotlivých obcí, měst a regionů. Spoluvytvářejí zdravé podnikatelské prostředí a zvyšují dynamiku trhu. Rozvoj MSP je všeobecně považován za hlavní faktor ekonomického rozvoje, a to bez ohledu na hospodářskou vyspělost země. MSP lze definovat počtem zaměstnanců, ekonomickými ukazateli a nezávislostí. MSP lze rozdělit dále na střední, malé a drobné podniky dle níže uvedených kritérií. Níže uvedená tabulka č. 1 označuje limitní hodnoty počtu zaměstnanců, ročního obratu nebo aktiv, na základě kterých je podnikatelský subjekt řazen mezi MSP. Velikost podniku: Max. počet zaměstnanců Obrat/rok[mil.EUR] Aktiva[mil.EUR] Střední Malý Drobný Tabulka č. 1 : Kritéria pro zařazení podniku do segmentu MSP Zdroj: Doporučení EK 2003/361/EC v Anglickém jazyce, vlastní úpravy 8

10 Údaje, na základě kterých se hodnotí podnikatelský subjekt se vztahují k poslednímu uzavřenému účetnímu období a subjekt se prokazuje účetními závěrkami a daňovým přiznáním. Jestliže žadatel, který je právnickou osobou, podniká v dané oblasti po dobu kratší než je vyžadováno, posuzují se pro účely splnění podmínky minimální délky působení v dané oblasti též aktivity společníka nebo společníků žadatele, pokud v dané oblasti působili jako fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění již před založením právnické osoby žadatele. Hodnota obratu a aktiv se přepočítávají dle kurzu ECB (Evropské centrální banky). Podnikatel neztrácí charakter malého a středního podnikatele i přesto, že v posledním roce nesplnil podmínky dané definicí a to za předpokladu, že v posledních 3 letech byl alespoň dvakrát jako malý a střední podnikatel hodnocen (splňoval podmínky dané definicí). Počet zaměstnanců a ekonomické ukazatele jsou sledovány minimálně v posledních dvou uzavřených účetních obdobích (má-li podnik tak dlouhou historii), zatímco kritérium nezávislosti se sleduje aktuálně. Malé a střední podniky se rozdělují dle nezávislosti do následujících třech skupin 1 MSP Propojené Partnerské Nezávislé - propojené (spojené) podniky, kdy jeden podnik vlastní většinu kapitálu nebo hlasovacích práv v druhém podniku. - Partnerské podniky, kdy jeden podnik je mateřský a vlastní více než 25% kapitálu nebo hlasovacích práv v dceřiném podniku, tito partneři jsou přesně vymezeni, jedná se o veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, vysoké školy, nezisková výzkumná centra, fondy regionálního rozvoje, samostatné orgány místní správy. 1 Jáč, I., Rydvalová, P., Žižka, M.: Inovace v malém a středním podnikání. Computer Press, Brno ISBN

11 - Nezávislý (samostatný) podnik, který nesplňuje dvě výše uvedená kritéria nezávislosti. Za nezávislý podnik se od považuje i podnik, kde je více než 25% kapitálu nebo hlasovacích práv vlastněno veřejnými investičními společnostmi, společnostmi rizikového kapitálu, univerzitami, neziskovými centry, institucionálními investory regionálního rozvoje nebo místní úřady. Výše uvedená hodnotící kritéria však nejsou pro banky závazným měřítkem pro zařazení podniku do určitého segmentu. Každá z bank má hodnocení segmentu MSP nastaveno individuálně a to v závislosti na jejím postavení na trhu i strategii vůči těmto klientům. Nejdůležitějším parametrem však zůstává obrat společnosti. Snahou každé banky je získat většinu platebního styku (obratu) svého klienta. 1.2 Další hlediska členění podniků na malé a střední 2 MSP lze rozdělit i podle dalších hledisek a hodnotících kritérií, které jsou stručně vyjmenovány níže. - Třídění z pohledu obchodního zákoníku - Třídění dle zákona o účetnictví č. 563/191 Sb. - Třídění dle OECD ( The Organisation for Economic Co-operation and Development) - Třídění dle kvalitativního hlediska - Třídění dle Českého statistického úřadu - Třídění z hlediska funkce systému 2 Jáč, I., Rydvalová, P., Žižka, M.: Inovace v malém a středním podnikání. Computer Press, Brno ISBN

12 1.3 Malé a střední podnikání v České republice Malí a střední podnikatelé hrají významnou úlohu při vytváření nových pracovních míst a všeobecně působí jako faktor sociální stability a ekonomického rozvoje. Evropská unie považuje tento sektor za páteř evropské ekonomiky a hybnou sílu inovací, zaměstnanosti a sociální integrace. 3 Podnikání v České republice se začalo opětovně rozvíjet až po roce 1990, kdy došlo k navrácení k tržnímu hospodářství. Zlomovým rokem začátku 21. století pro podnikatele České republiky byl rok 2004, rok vstupu České republiky do Evropské unie a tomu podřizované změny v právu. Česká republika jako člen EU mohla v rámci ekonomického sbližování s EU začít čerpat dotace z fondů EU. Malí a střední podnikatelé již v minulosti měli možnost čerpat prostředky z fondů EU v rámci programu Phare Charakteristika malých a středních podnikatelů v České republice 4 Malé a střední podniky jako součást celého systému mají podíl na ekonomiky České republiky. Podílejí se 61,41 % na zaměstnanosti a 53,69% na celkové přidané hodnotě. Pomáhají v rozvoji konkurenčního prostředí a tím podporují ekonomiku v její dynamice. Malé a střední podniky jsou součástí odběratelsko dodavatelských vztahů s velkými podniky. 3 Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na Období , Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Praha 2006, Dostupné v 17:55 na: 4 Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na Období , Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Praha 2006, Dostupné v 17:55 na: 11

13 Z dosaženého stavu a vývojových tendencí vyplývají tyto hlavní závěry: - malí a střední podnikatelé představují stabilizující prvek zejména z pohledu zaměstnanosti, kde si trvale udržují podíl nad 60 % celkové zaměstnanosti s mírnou tendencí k růstu, - malí a střední podnikatelé byli doposud schopni držet krok s vývojem efektivnosti a výkonnosti ve velkých podnicích. To prokazuje zachování jejich podílu na HDP a vývozu (okolo 35 %), výkonech i vyprodukované přidané hodnotě (nad 50 %), - malí a střední podnikatelé výrazně převažují z hlediska podílu na zaměstnanosti i přidané hodnoty v pohostinství, ve službách, v obchodě a ve stavebnictví s podílem více než 80 %, - v průmyslu a dopravě mají malí a střední podnikatelé přibližně třetinový podíl na zaměstnanosti a tvorbě přidané hodnoty, - rostoucí a relativně vysoký je podíl malých a středních podnikatelů na celkových investicích realizovaných v ČR, který v roce 2004 již přesáhl 50 % a tento trend pokračuje, - z hlediska struktury samotného sektoru malých a středních podnikatelů mají nejvýznamnější podíl podnikatelé působící v některých odvětvích zpracovatelského průmyslu, obchodu a služeb, - přetrvávající technologické zaostávaní v řadě odvětví je k dosažení potřebné konkurenceschopnosti dosud kompenzováno levnější pracovní silou a relativně dlouhou reálnou pracovní dobou Vybrané statistické údaje o malých a středních podnicích Podle údajů ČSÚ vykazovalo podnikatelskou činnost k v ČR MSP. Proti roku 2006 došlo k poklesu o 290 podniků, což představuje je pokles o 0,3%. Pozice malých a středních podnikatelů a jejich počet je od roku 2002 poměrně stabilní a v celkovém jejich počtu dochází pouze ke drobným změnám. Počátku tohoto období v roce 2002 byl evidován meziroční nárůst MSP o 1,7% ( podniků) v roce 2007 naopak je o 0,3 % MSP méně než v předchozím roce. Významný nárůst počtu MSP však nastal v roce 2002, kdy došlo ke skokovému nárůstu o 23% tj. o 225 tis. podniků. 12

14 Níže uvedený graf č. 1 zobrazuje vývoj počtu MSP v ČR za období posledních deseti let. Ke konci roku 2007 činil celkový počet MSP v ČR podnikatelů. Pro podniky a podnikatele v segmentu MSP je celkem vydáno cca 2 mil. živnostenských oprávnění. Nejvyšší počet živnostenských oprávnění je vydán v Praze a jejich počet dosahuje cca tři čtvrtě milionu. V Praze je také nejvyšší průměrný počet vystavených živnostenských oprávnění na jednu podnikající osobu. Graf č. 1 Vývoj počtu MSP v ČR v letech Zdroj: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2007, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Praha MSP se významně podílejí na výkonech v podnikatelské oblasti. Podíl MSP v roce 2005 dosáhl 51,70 % na celkových výkonech podnikatelské sféry - V segmentu MSP pracuje celkem zaměstnanců což činí 61,41 % všech zaměstnanců v České republice a každoročně od roku 2004 se tento počet zvyšuje. - Průměrná měsíční mzda vyplácená MSP v roce 2007 dosahovala výše ,- Kč, což je však o 10,7 % méně než je celostátní průměr podnikatelské sféry. - Účetní přidaná hodnota činí 53,69 % z celkového objemu v České republice - MSP vynakládají 55,92 % z celkových mzdových nákladů vyplácených v ČR 13

15 - MSP se podílejí 54,54 % na celkovém objemu investic v České republice - podíl MSP na HDP ( hrubý domácí produkt) byl v roce 2007 na úrovni 35,49 % - vývoz MSP v roce 2007 činil 44,8 % z celkových vývozů - dovoz MSP v roce 2007 činil 54,4 % z celkových dovozů Malé a střední podniky podnikají v širokém spektru činností a oborů. Nejvýznamnější podíl zaujímají služby, kterým se věnuje 344 tis. podnikatelů což představuje 35 % z celkového počtu MSP, sektor obchodu je na druhém místě s 21 % a třetím nejvýznamnějším oborem činnosti je průmysl s 15 %. Tyto tři nejvýznamnější oblasti zaujímají 71 % všech činností MSP. V následujícím grafu č. 2 je zobrazeno rozložení činností MSP v České republice. Hlavní předměty činnosti malých a středních podniků Zemědělství 5% Průmysl 15% Služby 35% Stavebnictví 13% Peněžnictví 2% Doprava 4% Pohostinství 5% Obchod 21% Průmysl Stavebnictví Obchod Pohostinství Doprava Peněžnictví Služby Zemědělství Graf č. 2 Hlavní předměty činností malých a středních podniků Zdroj: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2005, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Praha Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 se již v České republice plně projevil vliv celosvětové krize. Českou republiku krize zasáhla se zpožděním, nicméně je zde a ovlivňuje i segment malých a středních podniků. Na podnicích se krize projevuje úbytkem zakázek souvisejících s klesající poptávkou po výrobcích a službách v zahraničí i na domácím trhu. Mezi výrazně ovlivněná odvětví patří doprava, zejména nákladní, stavebnictví a automobilový průmysl. Stagnace ekonomiky má dopad na všechny segmenty trhu, tj. na 14

16 velké podniky, malé a střední podniky, ale i na fyzické osoby zaměstnance. Firmy se navzájem ovlivňují. Jednoduchým příkladem může být automobilový průmysl. U automobilek výrazně klesla poptávka po nových vozech a velké firmy omezují výrobu, tím vzniká nižší potřeba subdodávek od malých a středních podniků, které mají méně zakázek a jsou nuceny také snižovat náklady a omezovat výrobu. V některých případech dochází k propouštění zaměstnanců či úplnému zániku firmy což v konečném důsledku má dopad na zaměstnance, kteří přicházejí o zaměstnání. 15

17 2 Programy strukturálních fondů EU Malé a střední podniky se neustále rozvíjejí a vstupem České republiky do Evropské unie se jim otevřela příležitost dalšího rozvoje prostřednictvím strukturálních fondů Evropské unie (dále také fondy EU). Fondy EU poskytují příležitost pro realizaci hospodářské politiky a sociální soudržnosti Evropské unie a jejím hlavním cílem je udržení a zvýšení celkové konkurenceschopnosti EU. Evropská unie má cíl snižovat regionální rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a regiony. Pro dosažení tohoto cíle je pro období je připraveno k čerpání 308,04 mld. EUR pro 27 členů EU. EU využívá rozsáhlé množství fondů, nicméně v následujícím textu budou detailněji popsány dotační programy určené pro Českou republiku. Pro Českou republiku je k dispozici 26,69 mld. EUR 5, což činí 8,66% z celkových možných dotací pro období pro členské státy. Aby čerpání proběhlo úspěšně je nezbytné, aby stát přidal navíc přibližně 4 mld. EUR z důvodu, že Evropská unie profinancuje maximálně 85 % výdajů. Finance ze strukturálních fondů EU jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů na základě jasně definovaných cílů a priorit. Hlavním koordinátorem pro rozdělování a využívání fondů EU pro Českou republiku je Ministerstvo pro místní rozvoj. Malé a střední podniky České republiky již měli příležitost čerpat dotace z fondů EU v období a také prostřednictvím předvstupní pomoci Phare. 5 Dostupné v 10:01 na 16

18 2.1 Období V programovém období se v ČR v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie realizuje 16 programů podpory fondů EU s celkovou alokací zhruba 80 mld. Kč. 6 Operační programy byly rozděleny do 3 cílů. Operační programy cíle 1. Operační programy Cíle 1 jsou financovány ze strukturálních fondů a jsou kromě Prahy realizovány ve všech regionech ČR. Cíl 1 směřuje k podpoře růstu regionů s HDP na obyvatele pod 75 % průměru EU. Hlavní oblastí struktury podpory je. Operační program Infrastruktura, Průmysl a podnikání, Rozvoj lidských zdrojů, Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a společný regionální program Operační programy cíle 2.a 3. Programy Cíle 2 a 3 jsou financovány také ze strukturálních fondů, ale jsou realizovány v regionech nespadajících pod Cíl 1, v České republice se proto týkají jen Prahy. V období bylo pro Českou republiku alokováno do různých programů včetně fondu soudržnosti téměř 1,1 mld. EUR. V níže přiložené tabulce č. 2 je znázorněna detailní alokace zdrojů. 6 Dostupné v 9:51 na 17

19 Oblast podpory Fond soudržnosti 945,3 316,9 266,1 362,3 Strukturální fondy 1 584,4 381,5 528,9 674,0 Cíl 1 (13 krajů) 1 454,3 339,0 485,5 629,8 Cíl 2 (Praha) 71,3 23,3 23,8 24,2 Cíl 3 (Praha) 58,8 19,2 19,6 20,0 Iniciativy Společenství 100,8 28,6 32,1 40,1 Interreg 68,7 21,0 21,4 26,3 Equal 32,1 7,6 10,7 13,8 Strukturální operace celkem 2 630,5 727,0 827, ,0 Tabulka č.2.: Rozdělení prostředků mezi strukturální fondy, fond soudržnosti a Iniciativy Společenství v České republice v období ( v mil. EUR) Zdroj: dostupné v 10:09, vlastní úpravy. Phare Phare byl do roku 2006 jedním z nástrojů předvstupní pomoci České republice. Tento fond byl určen pro kandidátské země, podle návrhu Evropské komise, s hlavním ustanoveným cílem napomáhat kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů při přípravě na členství v EU. Součástí byla i implementace podmínek spojených se začleňováním práva Společenství (acquis communautaire) do národního právního řádu. Činnost předvstupních nástrojů byla omezena vstupem ČR do Evropské unie na podporu ekonomické restrukturalizace. Pomocí předcházejících fondů byly spolufinancovány např. projekty narovnávající rozdíly v oblastech technické vybavenosti příhraničních municipalit, ochrany životního prostředí, rekonstrukce dopravní infrastruktury, zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnými institucemi, propagace českých exportérů v zahraničí či studijní pobyty učitelů v zahraničí. 18

20 Program rozvoje venkova Významným programem byla podpora konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a rozvoje venkova prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Pro období , tento program již nespadá pod strukturální fondy, ale žadatelům je stále otevřena možnost žádat o dotace. Program rozvoje venkova byl financován z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). 2.2 Období Pro Českou republiku je formou strukturálních fondů EU připraveno k čerpání pro období přibližně 26,7 miliard EUR. Tato částka představuje cca 74 % celého státního rozpočtu ČR pro rok Pro úspěšnou realizaci čerpání je nezbytné, aby stát přidal navíc cca 132,8 mld. Kč z národních zdrojů na spolufinancování projektů, protože EU financuje maximálně 85 % způsobilých výdajů. 7 Pro úspěšné čerpání fondů EU, je nezbytné, aby Česká republika měla připravenou soustavu programových dokumentů a institucionální zajištění. Tyto dokumenty již jsou zpracovány na jejich základě je možné pracovat na dalším rozvoji České republiky a sbližováním s EU. Především však musí existovat dostatečné množství kvalitních projektů. Realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti se řídí principem programování, kdy jsou projekty cíleně vybírány podle toho, zda pomáhají odstraňovat problémy identifikované ve strategických dokumentech Fondy EU Strukturální fondy jsou nástrojem dotační politiky EU. Fondy EU jsou určeny k financování společných cílů členů EU, podpoře hospodářského růstu jednotlivých členských států, podpoře vzdělanosti a k dalším účelům. Strukturální fondy slouží k financování na regionální a strukturální úrovni. 7 Způsobilé výdaje jsou uznatelné náklady na projekt, které jsou v souladu s českou a evropskou legislativou 19

21 Členské státy EU mohou pro období využívat několik fondů, jejichž finanční prostředky pomohou k realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Prostřednictvím prostředků z fondů EU mají členské státy příležitost podpořit méně rozvinuté regiony. (např. venkovské a problémové městské oblasti, upadající průmyslové oblasti, oblasti s geografickým nebo přírodním znevýhodněním, jako například ostrovy, hornaté oblasti, řídce osídlené oblasti a pohraniční regiony). Evropská unie disponuje dvěma hlavními fondy pro podporu členských států: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Fond byl založen v roce 1975 a jedná se o největší fond EU dle objemu finančních prostředků. Hlavním cílem je podpora rozvoje zaostávajících regionů a upadajících průmyslových oblastí. Fond je zaměřen na podporující investiční (infrastrukturní) projekty, jako např. výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů, výstavby poldrů a úpravy koryt řek, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, podpora začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, využívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační zeleně, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, zavádění služeb elektronické veřejné správy, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech, modernizace systému krizového managementu apod. Evropský sociální fond (ESF) ESF již funguje od roku 1960 a jeho posláním je rozvoj sociální politiky a zaměstnanosti v EU a rozvoj lidských zdrojů. Fond podporuje neinvestiční projekty, jako např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, zvyšování kompetencí řídících 20

22 pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod. Fond soudržnosti Fond soudržnosti (FS), také nazývaný kohezní fond, je na rozdíl od strukturálních fondů určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Fond byl založen v roce 1993 za účelem poskytnutí pomoci jednotlivým členským zemím při přípravě vstupu do hospodářské a měnové unie. Podobně jako u ERDF jsou z něj podporovány investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (dálnice a silnice I. třídy, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy) a ochranu životního prostředí. 8 Poskytnutí pomoci z fondu soudržnosti je podmiňováno: HDP na obyvatele, nesmí u členského státu přesahovat 90 % průměru hodnoty v EU Členský stát je povinen realizovat program hospodářské konvergence Pro financování pomoci ze strukturálních fondů EU v období let platí princip monofondovosti. To znamená, že podpora poskytovaná v rámci jednoho operačního programu bude financována pouze z jednoho fondu. Princip "jeden fond pro jeden program" bude v případě OPPI doprovázen možností financovat až do výše 10 % činnosti spadající pod jiný fond, za podmínky, že tyto činnosti budou přímo spojené s programovacími operacemi (tzv. křížové financování). Účast hospodářských subjektů v programech podporovaných ze strukturálních fondů EU musí být v souladu s pravidly státní pomoci EU. Rovněž musí být respektovány a dodržovány horizontální politiky EU, ke kterým patří zajištění udržitelného rozvoje, resp. dodržování podmínek ochrany životního prostředí, podpora rovných příležitostí, podpora informační společnosti a vyvážený rozvoj regionů. 8 Dostupné v 13:48 na 21

23 2.2.2 Politika hospodářské sociální soudržnosti Regionální politika Evropské unie, nazývaná též politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS), je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy přispívají na rozvoj chudších států a regionů, aby se zvýšila kvalita života obyvatel celé Evropské unie. 9 Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU (HSS) se zaměřuje na podporu celkového harmonického rozvoje regionů v Evropské unii. Jejím cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů. Dále podporuje harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj ekonomických činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, rovnost mezi muži a ženami a vysokou úroveň ochrany a zlepšování životního prostředí. Někdy se též nazývá těmito pojmy: regionální politika, strukturální politika, politika soudržnosti (kohezní politika). 10 V souladu s politikou jsou uplatňovány dotace ze strukturálních fondů EU. Pravidla stanovení oblastí regionů pro regionální politiku V Evropské unii existuje 27 různých systémů správního členění, což ztěžuje možnosti vzájemného ekonomického a statistického srovnání regionů ze účelem politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Tato skutečnost vychází z toho, že členské státy EU prošly samostatným územněsprávním členěním, který respektuje přirozené potřeby státní správy a obyvatel. Za účelem statistických monitorování a analýz ekonomické a sociální situace v regionech je zavedeno jednotné členění územních statistických jednotek (NUTS). Na tomto základě jsou dle počtu obyvatel definovány tři hlavní úrovně regionálního územního členění: 9 Dostupné v 11:24 na 10 Dostupné v 18:14 na 22

24 Oblast Minimální doporučený Maximální doporučený počet obyvatel počet obyvatel NUTS I NUTS II NUTS III Česká republika byla historicky tradičně dělena na kraje odpovídající úrovni NUTS III, avšak kvůli vstupu do Evropské unie musela zavést mezi stát a kraje ještě jeden stupeň členění odpovídající úrovni NUTS II: regiony soudržnosti. Právě na úroveň NUTS II jsou směřovány podpory z fondů EU v cíli Konvergence a částečně též v rámci Regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Rozčlenění České republiky do jednotlivých NUTS je uvedeno v tabulce a graficky znázorněno ve schématu výše. Kromě tří úrovní NUTS ještě existují dvě nižší úrovně územněsprávního statistické členění, které však již nejsou určující pro rozdělení prostředků z fondů EU. Jedná se o tzv. místní administrativní jednotky (LAU). administrativní jednotky. 11 viz níže uvedené počty NUTS a místní Úroveň členění Název Počet jednotek NUTS I Stát 1 NUTS II Regiony soudržnosti 8 NUTS III Kraje 14 LAU I Okresy pražských obvodů LAU II Obce Česká republika se dělí do 14 krajů NUTS III a do 8 regionů soudržnosti NUTS II. 11 Dostupné v 12:14 na 23

25 Obrázek č. 1.: Rozdělení České republiky do NUTS Zdroj: dostupné v 12: Cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti Fondy EU přispívají k naplňování cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Pro programovací období jsou stanoveny tři cíle 12 : Konvergence Konvergence neboli "sbližování". Konvergence je první cíl politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU v programovacím období Pro financování z fondů EU v rámci cíle " Konvergence" jsou cílové regiony NUTS II, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů minulých období je nižší než 75 % průměru HDP EU 25 na obyvatele za stejné referenční období. Cílem konvergence je podpora sociálního a hospodářského rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. V České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti

26 s výjimkou Hl. m. Prahy a je realizovaný prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. Na cíl Konvergence připadá v České republice 25,89 mld. EUR. Tento cíl je financovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Druhým cílem politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU pro období je podpořit regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Pro financování z fondů EU v rámci cíle "Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost" jsou způsobilé oblasti, které nedosáhnou na podporu v rámci cíle "Konvergence." Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF a v České republice pod něj spadá Hl. m. Praha. Pro cíl regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v České republice připadá částka 0,42 mld. EUR. Evropská územní spolupráce Třetím cílem politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU pro období je Evropská územní spolupráce. Cíl Evropské územní spolupráce je realizován prostřednictvím programů přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce a dvou síťových programů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů. Dále je podporována meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Tento cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony. Pro cíl Evropské územní spolupráce v České republice je určena částka 0,39 mld. EUR. Rozdělení cílů prostředků EU mezi jednotlivé cíle hospodářské a sociální soudržnosti pro Českou republiku. Cíl politiky Prostředky z EU fondů pro ČR % Konvergence 25,88 mld. EUR 97,0% Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 419,09 mil. EUR 1,6% Evropská územní spolupráce 389,05 mil. EUR 1,5% Celkem 26,69 mld. EUR 100,0% Tabulka č. 3.: Rozdělení prostředků mezi cíle jednotlivých politik Zdroj: vlastní úpravy 25

27 2.2.4 Strategické programové dokumenty politiky hospodářské a sociální soudržnosti Pro úspěšné využívání fondů EU je nezbytné mít jasně stanoveny směry, kterými se bude EU ubírat a Česká republika jako její součást. Tyto směry jsou definovány a detailně popsány ve strategických dokumentech: Strategické obecné zásady společenství Strategické obecné zásady společenství jsou základní a nejdůležitější strategický dokument popisující detaily realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti na evropské úrovni. Tento dokument definuje hlavní priority a strategii politiky hospodářské a sociální soudržnosti pro programovací období Dokument byl 6. října 2006 schválen Radou Evropské unie a vymezuje rámec pro regionální rozvoj v členských státech EU. Národní rozvojový plán Členské státy jsou povinny definovat jejich národní rozvojový plán, který popisuje hlavní rozvojové problémy země. Národní rozvojový plán České republiky definuje strategii rozvoje České republiky pro období a vychází z textů nařízení ke strukturálním fondům a opírá se o evropské Strategické obecné zásady společenství i domácí Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu a Strategie regionálního rozvoje pro léta Hlavní cíle národního rozvojového plánu vycházejí z definovaných strategií a jsou promítnuty do jednotlivých operačních programů. Vzhledem k tomu, že státní priority se mohou lišit od politiky hospodářské a sociální soudržnosti dohodnuté se všemi členskými státy EU, je nezbytné, aby národní rozvojový plán byl v souladu s obecnými strategickými zásadami každého společenství. Národní rozvojový plán dále popisuje nastavení systému koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Národní strategický referenční rámec Národní strategický referenční rámec představuje základní programový dokument pro Českou republiku a pro využívání fondů EU v období Vytvoření Národního strategického referenčního rámce ČR vychází z povinností členského státu 26

28 definovaných v Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Zdrojovým dokumentem pro vypracování návrhu Národního strategického referenčního rámce byl Národní rozvojový plán České republiky, který byl vzat na vědomí usnesením Vlády České republiky č. 175/2006. Část Národního strategického referenčního rámce se zaměřuje na identifikaci klíčových silných stránek České republiky pro posilování její konkurenceschopnosti, stejně tak jako problematických míst a slabých stránek, které mohou bránit v udržitelnému růstu ekonomiky i společnosti. Strategie vychází ze Strategických obecných zásad společenství i domácích dokumentů Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje pro léta a dalších platných strategických dokumentů. Národní strategický referenční rámec stanovuje základní východisko pro tvorbu operačních programů politiky hospodářské a sociální soudržnosti V níže přiloženém obrázku č. 2 je stručně popsáno zařazení operačních programů, prioritních os a projektů do soustavy strategických dokumentů. Strategické obecné zásady Společenství Národní strategický referenční rámec Operační program XY Prioritní osa 1 Oblast Programová rovina Projektová rovina Oblast podpory Obrázek č. 2.: Zařazení programů do soustavy strategických dokumentů. 27

29 Zdroj: článek Programy , Pátek, 12. prosinec 2008, Kateřina Mahovská, dostupné na dostupné v 7:36, vlastní úpravy 2.3 Operační programy období Operační programy jsou strategickými dokumenty jejichž povaha je technická a finanční a týkají se konkrétních tématických oblastí. Programy se zaměřují specifickou oblast např. na zaměstnanost a sociální věci, nebo na konkrétní oblast, region soudržnosti. Programy jsou zpracovávány jednotlivými členskými zeměmi EU. V Operačních programech jsou podrobně popsány cíle a priority, kterých členská země chce v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovacím období. V Operačních programech jsou detailně uvedeny typové aktivity, na které je možné čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU. Součástí je také uvedení cílových příjemců, kteří jsou oprávněni o dotace požádat. Operační programy jsou: - tematicky vymezené - regionálně vymezené - specifikují cíle, které mají být dosaženy Pro roky bude pro subjekty v České republice k dispozici 26 operačních programů, které jsou rozděleny podle tří hlavních cílů hospodářské a sociální soudržnosti. Tyto tři hlavní cíle jsou: Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce Programy cíle konvergence Programy konvergenčního cíle se rozdělují na osm tematických operačních programů v celkovém objemu 21,23 mld. EUR a na sedm regionálních operačních programů (ROP) pro úroveň NUTS II regionů soudržnosti v celkovém objemu 4,66 mld. EUR. Jejich hlavním cílem je podpoření sociálního a hospodářského rozvoje méně vyspělých regionů 28

30 členských států. Celkový objem prostředků v cíli Konvergence určených pro Českou republiku je 25,89 mld. EUR. 13 Tématické operační programy cíle konvergence 21,23 mld. EUR. Doprava 5,77 mld. EUR Životní prostředí 4,92 mld. EUR Podnikání a inovace 3,04 mld. EUR Výzkum a vývoj pro inovace 2,07 mld. EUR Lidské zdroje a zaměstnanost 1,83 mld. EUR Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1,82 mld. EUR Integrovaný operační program 1,58 mld. EUR Technická pomoc 0,26 mld. EUR Regionální operační programy (ROP) 4,65 mld. EUR ROP NUTS II Severozápad 745,91 mil. EUR ROP NUTS II Moravskoslezsko 716,09 mil. EUR ROP NUTS II Jihovýchod 704,45 mil. EUR ROP NUTS II Severovýchod 654,46 mil. EUR ROP NUTS II Střední Morava 657,39 mil. EUR ROP NUTS II Jihozápad 619,65 mil. EUR ROP NUTS II Střední Čechy 559,08 mil. EUR Programy cíle regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti Regionální cíl konkurenceschopnost a zaměstnanost disponuje rozpočtem 0,42 mld. EUR. Jeho cílem je dosažení hospodářského růstu a zvýšení kvality života obyvatel a podpora lidských zdrojů

31 Operační programy cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Operační program Praha Konkurenceschopnost 234,94 mil. EUR Operační program Adaptabilita 108,39 mil. EUR Programy cíle Evropské územní spolupráce Program podporuje přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů a podporu lze využít z devíti operačních programech. Pro cíl Evropské územní spolupráce je rozpočet 0,39 mld. EUR. 15 Operační programy cíle Evropské územní spolupráce Operační program Přeshraniční spolupráce ČR Bavorsko 54,04 mil. EUR Operační program Přeshraniční spolupráce ČR Polsko 103,68 mil. EUR Operační program Přeshraniční spolupráce ČR Rakousko 69,12 mil. EUR Operační program Přeshraniční spolupráce ČR Sasko 67,20 mil. EUR Operační program Přeshraniční spolupráce ČR Slovensko 56,55 mil. EUR Operační program Meziregionální spolupráce 0,17 mil. EUR Operační program Nadnárodní spolupráce 37,46 mil. EUR Síťový operační program ESPON 2013 Síťový operační program INTERACT II 2.4 Operační programy pro MSP Operačních programů je celkem 26, avšak ne všechny jsou určené pro malé a střední podniky. Část z nich je určena pro municipální sféru a příspěvkové organizace. Z tohoto důvodu se v následující kapitole zaměřím na detailnější popis jednotlivých programů určených pro drobné podnikatele a malé a střední podniky. Jednotlivé operační programy jsou rozděleny na prioritní osy, čímž se rozumí jedna z priorit strategie skládající se ze skupiny jednotlivých operací, které společně vzájemně souvisí a jejich konkrétní cíle jsou měřitelné

32 2.4.1 Vhodné programy pro malé a střední podniky Pro malé a střední podniky jsou vhodné operačních programy, které jsou zpravidla zaměřeny na rozvoj firem a podporu konkurenceschopnosti. Z celkového počtu 26 programů jsou pro malé a střední podniky vhodné níže uvedené programy. Operační program Podnikání a inovace Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Praha Konkurenceschopnost Operační program Praha Adaptabilita Program rozvoje venkova ( v období není pod strukturálními fondy EU) Regionální operační program NUTS II Střední Čechy Regionální operační program NUTS II Jihozápad Regionální operační program NUTS II Severozápad Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální operační program NUTS II Jihovýchod Regionální operační program NUTS II Střední Morava Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko Projekty na které mohou podnikatelské subjekty žádat dotaci z fondů Evropské unie jsou velmi různorodé zasahující velké spektrum oblastí činností. Projekty lze rozdělit do následujících skupin dle typových aktivit Inovace a rozvoj informační a komunikační technologie Tato oblast zahrnuje podporu vývoje nových Informačních a komunikačních technologií produktů a služeb, nákup informačních a komunikačních technologií zvyšujících konkurenceschopnost podnikatelských subjektů, zavádění inovací do výroby a rozvoj 16 Brožura KB EU POINT dostupné na v 18:12 31

33 vývojových center zaměřených na výzkum, vývoj a inovaci výrobků a technologií pro využití ve výrobě. Finanční prostředky mohou podnikatelské subjekty získat v oblasti informačních a komunikačních technologií, jak na vývoj nových produktů a souvisejících služeb, tak na nákup již existujících informačních a komunikačních technologií s prokazatelným dopadem na zvýšení konkurenceschopnosti podniku. V oblasti inovací mohou využít podnikatelské subjekty dotace na zavedení inovovaných výrobků či technologických procesů do výroby, ale i na samotný výzkum a vývoj inovovaných produktů a technologií. Pro získání finančních prostředků lze využít: Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace je zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umožňuje zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. Z výše uvedených důvodů je vhodný pro malé a střední podniky. Aktuální vyhlášené výzvy v programu OPPI V rámci OPPI ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou časově omezenou výzvu pro podání žádosti o podporu do programu Záruka. Cílem programu je pomocí zvýhodněných záruk usnadňovat malým a středním podnikatelům přístup k bankovním úvěrům na realizaci jejich podnikatelských projektů, s důrazem na podporu projektů v dalších programech Operačního programu Podnikání a inovace a zvyšovat tak konkurenceschopnost těchto podnikatelů Dostupné v 7:41 na Výzva k předkládání projektů v rámci OPPI Záruka záruky za investiční úvěry 32

34 Níže je uveden aktuální přehled výzev v programu OPPI. Tabulka č. 4.: Aktuální nabídka dotací EU harmonogram výzev v.r Zdroj: dokument Aktuální nabídka dotací EU 2Q 2009, dostupné v 7:36 Operační program Podnikání a inovace je rozdělen do 7 prioritních os, které rozdělují operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Operační program byl schválen Evropskou komisí dne Prioritní osa 1 - Vznik firem, rozpočet 79,1 mil. EUR, tj. 2,6% z OPPI Může být např. využito na pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hmotného majetku a pozemků, pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, drobnější investičně zaměřené projekty s důrazem na diferenciaci charakteru podpory, zejména pro účely inovačně zaměřených projektů spin-off firem apod. Prioritní osa 2 Rozvoj firem, rozpočet 663,0 mil. EUR, tj. 21,8% OPPI Vhodné pro pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hmotného majetku a pozemků, pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, koupě 18 Dostupné v 14:42 na 33

35 podniku v konkurzu, financování pohledávek do lhůty splatnosti, rozvoj informačních a komunikačních technologií apod. Prioritní osa 3 Efektivní energie, rozpočet 121,6 mil. EUR, tj. 4,0% OPPI Vhodné pro výstavbu a rekonstrukce zařízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, zavádění a modernizace systémů měření a regulace, modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla apod. Prioritní osa 4 Inovace, rozpočet 680,2 mil. EUR, tj. 22,2% OPPI Např. ochrana práv průmyslového vlastnictví, zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb, zavedení nových metod organizace firemních procesů a spolupráce s firmami a veřejnými institucemi, vznik či rozšíření vývojového centra zaměřeného na výzkum, vývoj a inovace výrobků a technologií apod. Prioritní osa 5 Prostředí pro podnikání a inovace, rozpočet 1 168,9 mil. EUR, tj. 38,4% OPPI Např. podpora vytváření a rozvoje územně koncentrovaných odvětvových nebo oborových seskupení podnikatelských subjektů, vědecko-výzkumných, vzdělávacích a jiných podpůrných institucí, podpora zapojování českých výzkumných institucí a podniků do mezinárodních technologických platforem, zakládání a rozvoj podnikatelských inkubátorů a podnikatelských inovačních center (BIC, PIC apod.), které provozují inkubátor, infrastruktura pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů podnikatelských subjektů, příprava podnikatelské zóny, přeměna brownfieldu na podnikatelskou zónu apod. Prioritní osa 6 Služby pro rozvoj podnikání, rozpočet 239,9 mil. EUR, tj. 7,9% OPPI Např. rozvoj poradenství v oblasti eko-technologií a environmentálních systémů řízení, individuální projekty MSP a projekty seskupení MSP podporující vstup MSP na zahraniční trhy, společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí apod. Prioritní osa 7 Technická pomoc, rozpočet 89,6 mil. EUR, tj. 2,9% OPPI Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OPPI, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, 34

36 publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod. Operační program Praha Konkurenceschopnost Operační program Praha Konkurenceschopnost je určen na podporu investičních projektů zaměřených především na podporu veřejné dopravy a dopravní dostupnosti v Praze, podporu inovací, informačních a komunikačních technologií, podnikání a zlepšování životního prostředí v Praze. Realizace projektů musí probíhat na území hl. m. Prahy. Operační program Praha Konkurenceschopnost (OPPK) je jedním ze dvou operačních programů pro Prahu, který čerpá prostředky z fondů EU ve specifickém cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Z fondů EU je pro OPPK vyčleněno 234,94 mil. EUR, což činí přibližně 0,9% veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Prioritní osa 1 Dopravní dostupnost a rozvoj ICT, rozpočet 102,8 mil. EUR, tj. 37,2% OPPK - Podpora ekologicky příznivé povrchové dopravy, kde lze podpořit např. rozvoj sítě tramvajových tratí, zlepšování přestupních vazeb v systému veřejné dopravy, rozšiřování nabídky systému záchytných parkovišť, zlepšení bezbariérové přístupnosti veřejné dopravy, výstavba cyklostezek aj. - Podpora Rozvoje a dostupnosti ICT služeb, kde je zahrnuta např. obnova budování kapacitních přípojek internetu do všech objektů města, obytných domů a menších firem, podpora rozvoje e-služeb městské správy (e-government), podpora přenosu ICT a zavádění a efektivní využívání těchto technologii. Prioritní osa 2 Životní prostředí, rozpočet 69,1 mil. EUR, tj. 25% OPPK - Revitalizace území je možné získat podporu projekty jako např. odstranění starých ekologických zátěží, revitalizace nevyužívaných území pro parkové úpravy a veřejně přístupná sportoviště, revitalizace vodních toků a vodních nádrží včetně doprovodné 35

37 zeleně, budování protipovodňových opatření, výstavba protihlukových zdí a protihlukových pásů zeleně aj. - V oblasti podpory Úsporné a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů mohou žadatelé získat dotace např. na realizaci energetických úspor a možnosti využití obnovitelných zdrojů energie (narazení spalování tuhých paliv obnovitelnými zdroji, využití odpadního tepla) při provozu veřejných budov apod. Prioritní osa 3 Inovace a podnikání, rozpočet 96,7 mil. EUR, tj. 35% OPPK - V oblasti podpory Rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí lze podpořit např. rozvoj inovační infrastruktury (vědeckých parků, inkubátorů, inovačních center, center excelence), vytváření partnerských vazeb mezi výzkumnými ústavy, Akademií věd ČR, vysokými školami a podniky, vznik poradenských a informačních center pro inovace a transfer technologií apod.. - V oblasti podpory Podpora příznivého podnikatelského prostředí lze získat prostředky např. na podporu aktivit na rozvoj inovačních schopností existujících podniků, Stimulaci nových forem spolupráce firem, městské správy, podnikatelských sdružení (zejména hospodářské komory), neziskového sektoru, výzkumných a dalších institucí (např. klastry, aj.), výstavbu poradenských, příp. specializovaných školících středisek pro zaměstnance a řídící pracovníky MSP, chráněné dílny, logistická střediska s péčí o handicapované, základny veřejných prací, realizaci infrastruktury v oblasti cestovního ruchu aj. - V oblasti podpory Rozvoje malých a středních podniků bude podporován rozvoj MSP formou přímých dotací. Prioritní osa 4 Technická pomoc, rozpočet 7,8 mil. EUR, tj. 2,8% OPPK Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OPPK, výběr projektů, monitoring projektů a programu, vyhodnocení výsledků a zpracování studií, sledování a analyzování procesu realizace programu, příprava, organizace a zajištění informačních a propagačních akcí, seminářů, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod. 36

38 2.4.3 Podpora firem Tato podpora zahrnuje zjednodušení přístupu k finančním prostředkům pro začínající podnikatelské subjekty, podporu investic do firem podnikajících v problémových regionech s cílem zlepšit jejich konkurenceschopnost, sanace brownfields a zvyšování kvality potravinářské výroby Nově založené podnikatelské subjekty mohou využít možnosti získání zvýhodněného nebo podřízeného úvěru pro realizaci svých investic u Českomoravské záruční a rozvojové banky. V rámci vládou vymezených problematických regionů lze získat finanční prostředky na nákup moderních technologií i pro rozšíření stávající výroby. Další podporovanou aktivitou je revitalizace a změna využívání zanedbaných a nevhodně využívaných výrobních areálů a nemovitostí. Společnosti zabývající se potravinářskou výrobou pak mohou žádat o finanční prostředky na aktivity směřující ke zvyšování kvality finálních produktů. Pro získání finančních prostředků lze využít: Operační program Podnikání a inovace ( potravinářská výroba) Detailní informace o programu podnikání a inovace a jeho prioritních osách jsou detailně uvedeny v bodě Inovace a rozvoj informační a komunikační technologie Vzdělávání a služby pro rozvoj podnikání Okruh posilování marketingových aktivit firem v souvislosti se vstupem na nové trhy, účast na mezinárodních i národních veletrzích, zvyšování kvality lidských zdrojů a rozvoj spolupráce mezi podniky z různých sektorů, vzdělávacími a vědecko-výzkumnými institucemi. V rámci této oblasti podpory je možné čerpat finanční prostředky na rozvoj marketingových činností jednotlivých podnikatelských subjektů a jejich pronikání na zahraniční trhy. V oblasti lidských zdrojů jsou dotační prostředky zaměřeny na zvyšování kvalifikace zaměstnanců a vytváření podmínek pro jejich další rozvoj a uplatnění. 37

39 Nedílnou součástí těchto aktivit je i podpora vzájemné spolupráce mezi podnikatelskými subjekty a institucemi zaměřenými na výzkum, vývoj a vzdělávání. Pro získání finančních prostředků lze využít: Operační program Podnikání a inovace Detailní informace o programu podnikání a inovace a jeho prioritních osách jsou detailně uvedeny v bodě Inovace a rozvoj informační a komunikační technologie. 19 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. Je financován především z prostředků cíle Konvergence, ale v oblastech aktivní politiky trhu práce, modernizace veřejné správy a veřejných služeb a mezinárodní spolupráce též z prostředků pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a způsobilým územím je v těchto oblastech proto také Hl. m. Praha. Prioritní osa 1 Adaptabilita, rozpočet 525,4 mil. EUR, tj. 28,6% LZZ Zahrnuje např. další profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli, tvorba nových vzdělávacích programů pro zaměstnance včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů, uplatňování pružných forem organizace práce apod. Prioritní osa 2 Aktivní politika trhu práce, rozpočet 605,8 mil. EUR, tj. 33,0% LZZ např. rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání, bilanční a pracovní diagnostika, podpora veřejně prospěšných prací a krátkodobých pracovních příležitostí, zajištění odborné praxe, podpora nových forem zaměstnání pro uplatnění žen a mladých lidí na trhu práce, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj speciálních doškolovacích programů pro pracovníky sítě bilančně diagnostických pracovišť pro potřeby služeb zaměstnanosti, tvorba, realizace a rozšíření specifických integrovaných školících programů pro společenskou (pracovní)

40 integraci uchazečů o zaměstnání ohrožených sociální exkluzí, podpora institucionálního a metodického zázemí pro rozvoj systémů předvídání změn na trhu práce a zvládání postupných i náhlých změn v zaměstnanosti apod. Prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné příležitosti, rozpočet 398,6 mil. EUR, tj. 21,7% LZZ Např. poskytování sociálních služeb a podpora dalších nástrojů, které vedou k sociálnímu začleňování a k prevenci sociálního vyloučení, transformace pobytových zařízení pro cílové skupiny osob, zavádění procesu zvyšování kvality, kontroly a zajištění dostupnosti sociálních služeb, vzdělávací programy, kurzy, odborné vzdělávání pro sociálně vyloučené, poradenské programy k aktivizaci a motivaci sociálně vyloučených při vyhledávání zaměstnání, poradenství pro zaměstnavatele v oblasti netradičních zaměstnání pro ženy, nediskriminačního přístupu, zpřístupnění nabídky dalšího vzdělávání, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pro ženy, rozvoj distančních forem vzdělávání apod. Prioritní osa 4 Veřejná správa a veřejné služby, rozpočet 195,1 mil. EUR, tj. 10,6% LZZ Např. zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně vzdělávání zaměstnanců úřadů veřejné správy, politiků včetně zastupitelů územních samosprávných celků, metodiků a školitelů pro veřejnou správu, aplikace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy a veřejných služeb apod. Prioritní osa 5 Mezinárodní spolupráce, rozpočet 39,0 mil. EUR, tj. 2,1% LZZ Např. výměna zkušeností a přenos dobré praxe mezi členskými státy v otázkách týkajících se věcného zaměření ESF, vznik tématických sítí, zaměřených na řešení specifického problému apod. Prioritní osa 6 Technická pomoc, rozpočet 73,5 mil. EUR, tj. 4,0% LZZ Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OP VaVpI, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod. 39

41 Operační program Adaptabilita ( pro oblast Prahy) Operační program Praha Adaptabilita (OPPA) je určen na podporu neinvestičních projektů zaměřených na vzdělávání, sociální integraci, podporu zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Program je určen pouze pro Prahu, proto veškeré projekty musí pomáhat v hlavním městě. Platí, že účastníci projektů musejí být z Prahy nebo musí pracovat pro pražské zaměstnavatele, případně musejí být studenty pražských škol. Realizátoři projektů (např. vzdělávací instituce) mohou ovšem být z jakéhokoliv regionu ČR. Prioritní osa 1 Podpora rozvoje znalostní ekonomiky, rozpočet 41,4 mil. EUR, tj. 38,2% OPPA Např. kurzy dalšího vzdělávání, školení a odborná příprava poskytovatelů dalšího vzdělávání, zvyšování kvalifikace zaměstnanců a absolventů škol formou odborných stáží a přenosem zkušeností, rozvoj, zavádění a realizace systémů dalšího vzdělávání ve firmách a oborech; podpora budování kapacit lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji, vzdělávání a poradenství při zakládání nových firem apod. Prioritní osa 2 Podpora vstupu na trh práce, rozpočet 31,6 mil. EUR, tj. 29,2% OPPA Např. poskytování sociálních služeb s cílem zlepšit postavení sociálně znevýhodněných osob na trhu práce, podpora při hledání a udržení práce (např. vzdělávání, praxe), podpora dalšího vzdělávání pracovníků v sociálních službách, opatření pro podporu rovných šancí pro ženy a muže na trhu práce, podpora a rozvoj služeb péče o děti s cílem sladit pracovní a soukromý život jejich rodičů, podpora pracovního prostředí vstřícného k rodinám a rozvoj flexibilních forem organizace práce, adaptace náplně práce pro zaměstnance v předdůchodovém věku, podpora a poradenství při zakládání a zahájení činností subjektů sociální ekonomiky, rozvoje aktivit stávajících menších a nových NNO v oblasti sociálního začleňování apod. Prioritní osa 3 Modernizace počátečního vzdělávání, rozpočet 31,6 mil. EUR, tj. 29,2% OPPA Např. rozvoj a inovace vzdělávacích programů na SŠ a VOŠ, rozvíjení spolupráce škol s podniky, vysokými školami a institucemi výzkumu a vývoje, podpora odpoledních vzdělávacích programů na školách s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí (počítačová 40

42 gramotnost a znalost cizích jazyků), rozvíjení distančních a kombinovaných forem studia, další vzdělávání pedagogických a akademických pracovníků, odborných pracovníků ve školství, rozvoj studijních programů na vysokých školách, podpora začlenění znevýhodněných žáků a studentů do vzdělávacích programů škol běžného typu apod. Prioritní osa 4 Technická pomoc, rozpočet 4,7 mil. EUR, tj. 3,4% OPPA Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OPPA, výběr projektů, monitoring projektů a programu, evaluace a publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod Cestovní ruch Oblast cestovního ruchu představuje významné ekonomické odvětví v České republice, které zaznamenává dynamický rozvoj v posledních letech. Kvalitní infrastruktura a vybudované zázemí pro cestovní ruch je základní podmínkou pro jeho další rozvoj. Podnikatelské subjekty mohou využít fondy EU na vybudování a rozšiřování vybrané infrastruktury cestovního ruchu. Podporovanými aktivitami jsou výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit, zařízení pro kongresovou turistiku i infrastruktury pro lázeňskou a wellness turistiku. Druhým typem projektů jsou aktivity v oblasti sportovněrekreační vybavenosti v podobě koupališť, sjezdovek či další infrastruktury pro volnočasové aktivity. 20 Pro získání finančních prostředků lze využít: Regionální operační programy Regionální operační programy pokrývají několik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro

43 investory. Každý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudržnosti. Pro regionální programy je vyčleněno 4,6 mld. EUR. Regionální operační programy jsou rozděleny do následujících regionů soudržnosti NUTS II a každý z nich obsahuje vlastní prioritní osu. Vzhledem k velkému počtu prioritních os zde není detailní podpis všech regionálních operačních programů. V páté kapitole bude detailněji popsán region Severozápad. ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Střední Morava ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Střední Čechy Přestože je každý ROP samostatným dokumentem, spravovaným samostatnou regionální radou a reagujícím na potřeby příslušného regionu, obecně se zaměřují na obdobná témata, která lze nezávazně shrnout do následujících oblastí: Dopravní dostupnost a obslužnost Např. výstavba, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy a místních komunikací včetně odstraňování bodových závad na nich, výstavba stezek pro bezmotorovou dopravu, infrastruktura pro potřeby veřejné dopravy - dopravní terminály, železniční stanice, zastávky, informační systémy, pořízení vozidel veřejné dopravy, výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť apod. Rozvoj území Např. příprava rozvojových území pro podnikání, bydlení a služby, revitalizace centra města a památkových zón, výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu a volný čas, objektů sociální a vzdělávacích infrastruktury, stavební obnova a dostavba veřejných prostranství, náměstí, architektonických prvků, odstranění nevyužitelných staveb a ekologických zátěží apod. 42

44 Regionální rozvoj podnikání Např. rekonstrukce, modernizace a revitalizace stávajících objektů pro podnikání včetně brownfields, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón a lokalit menšího rozsahu, podpora investic zlepšujících materiálně-technické vybavení a podmínky firem, škol a učilišť určených pro zaškolení absolventu a osvojení praktických dovedností apod. Rozvoj cestovního ruchu Např. výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hippostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení, rekonstrukce, modernizace a rozvoj ubytovacích kapacit rozšíření o návazné služby (sportovní zařízení vč. půjčoven sportovních potřeb, wellness služby, zábavní centra apod.), rekonstrukce kulturní či technické památky nebo kulturní zajímavosti pro využití v cestovním ruchu, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury, modernizace, rozvoj a rekonstrukce lázeňské infrastruktury a navazujících zařízení, marketingové kampaně s nadregionálním dopadem, informační a komunikační technologie v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu apod. Uvedený výčet podporovaných aktivit se může v jednotlivých regionech soudržnosti lišit, proto je důležité se předem seznámit s podmínkami ROP, v jehož rámci by se měl projekt realizovat. V operačních programech a prováděcích dokumentech je také třeba ověřit, kdo je u toho kterého typu podporované činnosti vymezen mezi možnými příjemci podpory Úspory energií Jedná se o specifickou oblast zavádění efektivních způsobů výroby energie, rozšíření využívání obnovitelných zdrojů energie a snižované energetické náročnosti české ekonomiky prostřednictvím realizace úsporných opatření a modernizace stávajícího technologického vybavení. Z dotačních prostředků Evropské unie mohou podnikatelské subjekty získat prostředky na realizaci energetických úspor v podobě rekonstrukce nemovitostí a zavádění méně 43

45 energeticky náročných technologií pro výrobu a využít tak vysoký potenciál energetických úspor celé ekonomiky. Podporovány budou také aktivity směřující k vyššímu využívání druhotných zdrojů energie a ke zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie ve formě výstavby nových energetických zdrojů. 21 Pro získání finančních prostředků lze využít: Operační program Podnikání a inovace Detailní informace o programu podnikání a inovace a jeho prioritních osách jsou detailně uvedeny v bodě Inovace a rozvoj informační a komunikační technologie

46 3 Vyhodnocení nabídky komerčních bank pro MSP a strukturální fondy EU Každá banka uplatňuje individuální přístup k určitému segmentu klientů, ne jinak tomu je i u MSP. Produktová nabídka je zpravidla rozdílná od standardních produktů a může se lišit množstvím nabízených produktů, šíří služeb i cenou, která je účtována různým segmentům odlišně. Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou pro banky významným segmentem, banky v rámci zvýšení loajality, profesionality a rozvoje služeb, poskytují svým klientům individuální obsluhu přiděleným bankéřem. Cílem bank je nabízet klientům komplexní poradenství a řešení klientských potřeb prostřednictvím jednoho kontaktního klientského pracovníka. Počátkem devadesátých let segment MSP nebyl pro banky cílovým segmentem a produkty byly spíše zaměřeny na fyzické osoby. Zvrat nezájmu o MSP nastal vstupem zahraničního kapitálu do bank. Začala se uplatňovat firemní strategie a banky se začaly na MSP zaměřovat a přizpůsobovat svojí strategii. Některé banky mají v segmentovém typu obsluhy již dlouholeté zkušenosti. Segmentace se v průběhu doby vyvíjí a hodnotící kritéria bank se mění. Například Citibank se na obsluhu klientů MSP začala zaměřovat již v roce 1999, kdy zahájila svoji činnost divize CitiBusiness, která je plně specializovaná na segment malých a středních podniků (SME). Komerční banka poskytuje cílenou obsluhu pro MSP od roku V průběhu let se názvy obsluhy v KB různě měnily, od názvu pozice firemní bankéř, Bankovní poradce MEM (medium sized enterprises and municipalities) až nově od roku 2007 na bankovní poradce Corporate. Vzhledem k velmi širokému spektru produktů, které jsou pro klienty připraveny, následující kapitola detailněji bude analyzovat produktovou nabídku tří významných bank - Komerční banky, Československé obchodní banky a České spořitelny ve vztahu k podpoře MSP a jejich financování v souvislosti se strukturálními fondy EU. 45

47 Pro úspěšnou realizaci projektu včetně dotace je důležité a nezbytné prokázat dostatečný objem prostředků na realizaci celého projektu. Dotace z EU jsou zpravidla vypláceny až po úspěšné realizaci akce. Z tohoto důvodu banky napomáhají malým a středním podnikům, tím, že jim poskytují úvěry již na počátku projektu a poskytují jim úvěr na předfinancování a spolufinancování jejich záměru. 3.1 Čerpání fondů EU Hlavním předpokladem k úspěšnému získání dotace a základní podmínkou pro výběr projektu je zajištění financování projektu. Každý projekt vedle dotace musí být částečně spolufinancován. Spolufinancování je možné pokrýt z vlastních zdrojů žadatele nebo z bankovních zdrojů. Struktura financování jednotlivých projektů je následující: Maximální podíl prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje (tj. dotace EU) - 75 % výše celkových způsobilých výdajů projektu Maximální podíl prostředků státního rozpočtu - 5 % výše celkových způsobilých výdajů projektu Minimální míra spolufinancování zajištěná žadatelem o podporu při předkládání žádosti - 25 % způsobilých výdajů projektu Jelikož na 5% spolufinancování ze státního rozpočtu není právní nárok, bude zapotřebí již při předkládání projektu prokázat zajištění spolufinancování v minimální výši 25 % pro případ, že by nebyla vybranému projektu přidělena tato státní podpora, resp. byla přidělena v nižší než maximální výši. 46

48 Způsob financování Z důvodu, že podpory z ERDF jsou vypláceny zpětně, musí si žadatel zajistit 100% předfinancování. V případě, že je projekt realizován prostřednictvím několika věcně ucelených etap, musí žadatel prokázat předfinancování na realizaci dvou etap. 22 Způsobilé výdaje Způsobilé výdaje (dříve uznatelné náklady) jsou takové, které jsou v souladu s evropskou a českou legislativou (především v souladu s článkem 56 nařízení Rady (ES) č.1083/2000, s nařízením Komise (ES) č.1828/2006 a v souladu s Pravidly způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období ) a s operačními programy vč. navazujících dokumentů (především příruček pro žadatele a příjemce). Výdaje musí být přiměřené (musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým) a být vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti (minimalizace výdajů při respektování cílů projektu), účelnosti (přímá vazba na projekt a nezbytnost pro realizaci projektu) a efektivnosti (maximalizace poměru mezi výstupy a vstupy projektu). Výdaje musí být identifikovatelné a prokazatelné a musí být doložitelné potvrzenými účetními doklady, tzn. musí být definitivní a zachycené odpovídajícím způsobem a v souladu s požadavky legislativy v účetnictví nebo daňové evidenci předkladatele projektu. Výdaje musí být zaplaceny a zaplacení doloženo před jeho proplacením z fondů EU (s výjimkou odpisů, režijních nákladů a věcných příspěvků). Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z fondů, jestliže vznikly a byly skutečně uhrazeny mezi 1. lednem 2007 a 31. prosincem Projekty nesmějí být dokončeny před počátečním dnem způsobilosti. Řídící orgány mohou stanovit užší kritéria pro počáteční a koncové datum způsobilosti výdajů Dostupné v 8:14 na Pátek, 25. květen 2007, Kateřina Mahovská 23 Dostupné v 9:51 na 47

49 3.1.1 Proces zpracování žádosti a čerpání dotací Pro úspěšnou realizaci každého projektu je nezbytné dodržet postup, který žadateli napomůže dosáhnout požadovaného výsledku získání dotace. Proces zpracování žádosti a čerpání dotace lze shrnout do několika bodů: Vyhlášení výzvy Zveřejnění plánu výzev - harmonogramu, kdy a na jaké oblasti podpory budou výzvy vyhlašovány. Plán je zveřejňován na jeden rok dopředu. Řídicí orgán může v průběhu roku plán výzev měnit a aktualizovat. Nalezení vhodného dotačního nástroje Žadatel s předem jasným projektovým záměrem může z dotačních titulů vybrat 1 2 relevantní programy, ve kterých hodlá realizovat svůj projekt. Při výběru vhodného dotačního programu je třeba respektovat tyto zásady: každý program podporuje pouze vymezené aktivity podporuje jasně definovanou skupinu subjektů má stanovené procento dotace, minimální a někdy též maximální výši podpory Předkládání žádostí o podporu projektu Před zahájením vypracování žádosti o dotaci je nutné získat všechny informace o dotačním programu. Informace jsou uveřejněny společně s vyhlášením výzvy pro předkládání žádostí v Pokynech/Příručce pro žadatele a jejich přílohách. Tyto dokumenty jsou pro každou výzvu upravovány. Práce s aktuálními dokumenty je proto nezbytná. Žadatel na základě svého záměru zpracuje žádost o podporu, včetně všech nezbytných příloh. Definice záměru je při zpracování žádosti o dotaci je nejdůležitější fází. Zvolený projekt a jeho řešení musí být z ekonomického, technického i provozního pohledu optimální a je nutné, aby takovéto řešení bylo dlouhodobě stabilní (u většiny programů po dobu 5 let). Zároveň musí mít žadatel vyjasněny zdroje krytí projektu, vlastní či úvěrové, bankovní zdroje. 48

50 Hodnocení žádostí o podporu Žádost včetně všech předepsaných příloh se odevzdává na sběrné místo nejpozději v termínu ukončení výzvy. Příslušný zodpovědný úřad přijatou žádost zkontroluje po formální stránce, tj. zda-li je doložena v požadované struktuře a správném počtu kopií. Po kontrole formálních náležitostí následuje vyhodnocení žádostí. Všechny projekty jsou hodnoceny podle bodovacích tabulek platných pro danou výzvu a následně je sestaveno pořadí žádostí v návaznosti na počet získaných bodů. Věcné hodnocení hodnotí se obsahová stránka projektu, žadatel (finanční zdraví, zkušenosti a kompetence) a horizontální kritéria (vliv na životní prostředí, rovné příležitosti). Rozhodování o udělení dotace Řídící orgán schvaluje seznam doporučených projektů a následně rozhoduje o udělení dotace. Dotaci získají projekty s nejvyšším počtem bodů, na které vystačí předem stanovená alokace. V případě regionálních operačních programů o přidělení dotace rozhoduje Výbor regionální rady. Analýza rizik, kontrola ex-ante (předběžné hodnocení), potřebné doklady U schválených projektů je před uzavřením Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace provedena analýza rizik. Následně je u vybraných projektů provedena kontrola ex-ante na místě realizace projektu.v případě úspěšné analýzy rizik a kontroly ex-ante je žadateli zasláno Oznámení o vybrání projektu k financování. Obdobně je i neúspěšným žadatelům zasláno Oznámení o zamítnutí financování projektu. Podpis Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace Smluvní vztah mezi poskytovatelem dotace a příjemcem je uzavřen formou Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace. Podepsáním smlouvy oběma smluvními stranami se ze žadatele stává příjemce. Smlouva musí jednoznačně vymezit všechny subjekty, jež se na financování projektu podílejí včetně jejich podílu. 49

51 Zahájení realizace projektu - V případě, že projekt nezakládá veřejnou podporu 24, je možné zahájit jeho realizaci datem registrace projektu v Benefitu7, nejpozději však do 6 měsíců ode dne podpisu Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace oběma smluvními stranami. - Zahájení realizace projektu zakládajícího veřejnou podporu je možné až od data stanoveného řídícím orgánem, v případě ústeckého regionu Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad, nejpozději však do 6 měsíců ode dne podpisu Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace oběma smluvními stranami. - Realizace projektu musí být v souladu s popisem uvedeným v žádosti, tzn. že projekt musí splnit ukazatele, ke kterým se zavázal, např. délka vybudované silnice, počet nových pracovních míst atd. Povinnosti příjemce při realizaci projektu - V případě jakékoliv změny v projektu, ke kterým v průběhu realizace dojde, musí příjemce dotace neprodleně tyto změny oznámit řídícímu orgánu. - Příjemce pomoci je povinen vést samostatnou analytickou účetní evidenci na projekt v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění. - Každý příjemce dotace je zavázán k dodržování pravidel publicity. Jedná se o upozornění na to, že projekt získal podporu ze zdrojů Evropské unie. Publicita má svá závazná pravidla a příjemce dotace je musí respektovat. - Příjemci dotace jsou povinni udržet a zachovat výstupy projektu dle původního účelu stanoveného ve Smlouvě o podmínkách poskytnutí dotace (v období 5 let ode dne ukončení projektu, v případě malých a středních podnikatelů (MSP) platí podmínka udržitelnosti po dobu tří let) a pravidelně poskytovat v tomto období informace o průběhu projektu formou monitorovacích zpráv. 24 Veřejná podpora je podpora, která je poskytnutá státem nebo z jeho prostředků a může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodní podniky nebo odvětví výroby oproti jiným. Výjimku ze zákazu poskytování veřejných podpor může udělit Evropská komise. 50

52 - Monitorování průběhu realizace projektu je nezbytnou součástí každého projektu a shromažďuje a sbírá data a informace o každém projektu. Monitorovací zprávy obsahují popis uskutečněných a plánovaných aktivit, čerpání rozpočtu, uvedení změn v projektu a naplňování předepsaných indikátorů. Příjemce dotace je povinen předkládat poskytovateli dotace monitorovací zprávy v termínech uvedených ve Smlouvě o podmínkách poskytnutí dotace. Platba dotace - Výplata dotace u realizovaného projektu může proběhnout zpětně za celý projekt, nebo jen za jednotlivou etapu (v případě rozdělení projektu na etapy). Minimální výše objemu k proplacení jednotlivé etapy jsou 2 mil. Kč výdajů. - Žádosti o platbu spolu se zprávami o průběhu realizace projektu předkládá příjemce dle termínů uvedených ve Smlouvě o podmínkách poskytnutí dotace. - V případě, že bude poskytovatelem dotace zjištěno neplnění některých ukazatelů, může dojít k částečnému nebo úplnému vrácení dotace. Tento celý proces můžeme také znázornit graficky ve schématu, popisujícím základní vztahy mezi veřejnými institucemi, klientem Komerční banky žadatelem o dotaci z EU viz. obrázek č. 3. Organizace a finanční toky. 51

53 Obrázek č. 3: Organizace a finanční toky Financující banka Zdroj: Program ponte II pomoc s financování firemních a municipálních projektů z fondů EU (brožura) dostupné na dostupné v 11: Poradenské agentury Programů strukturálních fondů je velké množství a orientace laika v obrovském spektru možností získání dotace je omezená. Z tohoto důvodu na trhu působí poradenské agentury a firmy, které pomáhají žadatelům s orientací v procesu výběru dotačního titulu a procesu zpracování žádosti o dotaci ze strukturálních fondů EU. Poradenské firmy mají k dispozici specialisty na vyhlášené programy a mohou zájemce o dotace profesionálně provést celým procesem od výběru projektu, jeho zpracováním, zažádáním o dotaci až po realizaci a vyhodnocení celého projektu. 52

54 Banky, které poskytují předfinancování, přísliby, nebo spolufinancují projekt klienta nabízejí samozřejmě své služby a poradenství, ale také spolupracují s externími partnery poradenskými agenturami. Každá banka zpravidla spolupracuje s vybraným okruhem poradenských agentur. Česká spořitelna využívá společnost RAVEN EU Advisory, a.s., která je nově její 100% dceřinou společností. V příloze č. 1. Výběr poradenských agentur je uvedeno několik firem, které se zprostředkováním informací pro žadatele o dotace zabývají. Dotace z fondů EU a celý proces žádosti o dotaci vedly k tomu, že se touto problematikou začala zabývat řada firem i poradců. Tímto došlo ke vzniku nového oboru podnikání poradenství pro získávání dotací z EU. Mnohé poradenské firmy o tuto oblast doplnily své portfolio služeb. Dotace z EU nepřímo podpořili činnost vybraného okruhu malých a středních podniků. Poradenské společnosti a agentury zpravidla poskytují svým klientům následující služby: Získání prvotních informací - Formulace projektu a záměru - Identifikace vhodného dotačního titulu a orientace v dotačních příležitostech - Prověření absorpční kapacity projektu - Výběr vhodných zdrojů k profinancování projektu Vlastní příprava projektu a zpracování žádostí - Zpracování kompletních žádostí o dotaci - Např.vypracování ekonomických analýz, studií proveditelnosti, nákladů a užitku, specifikace podnikatelského záměru atd. - Poradenství a konzultace při přípravě podnikatelských záměrů. Výběrová řízení - Uspořádání a realizace výběrových řízení v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. 53

55 - Zpracování zadávací dokumentace, kvalifikačních kriterií atd. Realizace a řízení projektu - Realizace projektu. - Sledování nákladů z hlediska uznatelnosti - Podávání průběžných a závěrečných zpráv - Vyúčtování poskytnutých dotací 3.2 Komerční banka a fondy EU Komerční banka poskytuje poradenský servis pro oblast financování projektů s dotacemi ze strukturálních fondů EU i jiných zdrojů pod názvem KB EU POINT. Díky KB EU POINT lze získat informace o vhodných dotačních programech včetně kontaktů na prověřené poradenské firmy, které pomohou žadateli zpracovat žádost o dotaci, a zároveň i získat financování potřebné k úspěšné realizaci akce. Komerční banka poskytuje poradenství prostřednictvím odborníků a bankovních poradců ve všech regionech. V každém z regionů působí specialista KB EU POINTU, který podporuje obchodní síť a předává klientům srozumitelné informace o finanční podpoře prostřednictvím dotačních programů EU a na míru šitém financování projektů s programem Ponte II. 25 Služby KB EU POINT - zajištění finančního pokrytí projektového cyklu - aktuální informace a servis na nejbližším obchodním místě KB

56 - dotační průzkum - díky unikátní on-line databázi vyhledání dotačního titulu na všech obchodních místech KB, informace o dostupných dotacích a evropských strukturálních fondech - zdarma - osobní konzultace s regionálními KB EU POINT specialisty - zdarma - možnost konzultace využívání dotací EU a financování projektu přímo v sídle společnosti - u náročných projektů možnost využít know-how analytického týmu banky - zajištění odborné asistence - pomoc s přípravou projektu, žádostí o dotaci EU, udržením dotace EU - pomoc s výběrem poradenské firmy dle typu projektu a dostupnosti strukturálních fondů EU - zdarma - optimální financování projektu - pokrytí všech fází projektu s Programem Ponte II - sladění podmínek úvěru a dotace EU - informace o aktuálních dotacích EU, strukturálních fondech a vyhlášených programem prostřednictvím elektronického magazínu KB EU POINT news. Projektový cyklus čerpání dotací z fondů EU v KB s podporou KB EU POINT Příprava projektu zpracování rozpočtu, studie proveditelnosti, zajištění stavebního povolení a dalších formálních záležitostí. Výběr projektu hodnocení a výběr projektu ze strany poskytovatele dotace, který probíhá po odborné, ekonomické a formální stránce. Schválení limitu financování zájemce o dotaci je obvykle povinen prokázat zajištěný způsob financování již před realizací projektu. Jedním z možných zdrojů je financování bankovním ústavem. Při sjednávání limitu financování v peněžním ústavu již může využít již vypracovanou projektovou dokumentaci. Přiznání dotace probíhá formou rozhodnutí či smlouvy o dotaci, kde se žadatel zavazuje ke splnění předepsaných parametrů projektu. Realizace projektu v průběhu realizace je nezbytné dodržet veškeré povinnosti a pravidla stanovená dotačním programem, zejména pravidla pro výběr dodavatelů a časový harmonogram. Vyplacení dotace dotace zpravidla bývá vyplácena zpětně až po předložení zprávy o realizaci projektu a vynaložených nákladech. 55

57 Splácení úvěrů z PONTE II Úvěry na předfinancování jsou po dokončení projektu splaceny z přijaté dotace. Úvěry na spoufinancování jsou spláceny z vlastních zdrojů klientů banky. Produktová nabídka a financování Nezbytná podmínka pro realizaci projektu s přidělenou dotací je prokázání dostatečného objemu zdrojů na úspěšné dokončení projektu. K výplatě dotací dochází zpravidla až po úspěšném dokončení akce. Pro tento účel Komerční banka připravila speciální úvěrovou nabídku Ponte II. Program Ponte II navazuje na úspěšný program Ponte. Pro období připravila Komerční banka v rámci tohoto produktu pro žadatele o dotaci z Fondů EU komplexní nabídku balíčku služeb v oblasti financování projektů a souvisejícího poradenství. Program Ponte II využívá zkušeností s financováním více než 300 evropských projektů v období Poskytuje komplexní finanční zajištění projektu formou předfinancování dotace a financování spoluúčasti žadatele na projektu podpořeném evropskou dotací. Případně poskytuje úvěrový příslib v podobě, která je vyžadována poskytovatelem dotace. Přibližně 62 % klientů KB EU POINT přichází z firemního sektoru, 34 % klientů spadá do segmentu municipality. Zbylá 4 % reprezentuje ostatní veřejný sektor

58 Nabídka Programu Ponte II. Příslib úvěru dokument prokazující zajištění financování a splňující znění dle požadavků poskytovatele dotace. - dopis s příslibem projednání financování - odvolatelný příslib úvěru - neodvolatelný příslib úvěru Úvěr na předfinancování dotace řeší časový nesoulad mezi vynaložením nákladů a přijetím dotace dotace je zpravidla proplácena zpětně až po úhradě způsobilých výdajů projektu jedná se o krátkodobý či střednědobý úvěr splacený z přijaté dotace typ úvěru na předfinancování Investiční úvěr, úvěr na provozní a investiční potřeby, úvěr na provozní a investiční potřeby revolvingový úvěr na oběžné prostředky. revolvingový úvěr je především určen na financování projektů, které jsou rozděleny na jednotlivé etapy Úvěr na spolufinancování projektu financování prostřednictvím střednědobého či dlouhodobého úvěru na pokrytí výdajů projektu nekrytých z dotací úvěr na spolufinancování umožňuje pravidelné splácení z vlastních zdrojů klienta úvěr může být poskytnut jako úvěr na oběžné prostředky, investiční úvěr nebo úvěr na provozní a investiční potřeby Běžný účet klienta pro příjmy a výdaje spojené s realizací projektu - v případě, že je podmínkou přijetí dotace, lze příjmy a výdaje projektu sledovat na samostatném bankovním účtu, který je veden v Kč. - pro ukončení projektu lze tento účet zrušit či využít pro další projekt 57

59 Podmínky úvěrů Měna úvěru KB poskytuje úvěr na předfinancování dotace EU v českých korunách, v odůvodněných případech i v cizí měně. Úvěr na spolufinancování projektu se poskytuje v korunách a vybraných cizích měnách (EUR, USD nebo CHF). Úroková sazba Standardně je poskytována pohyblivá úroková sazba vázaná na PRIBOR nebo referenční sazbu KB, v případě úvěru na spolufinancování je možná i pevná roková sazba. Úroky lze hradit měsíčně nebo čtvrtletně a to v termínech sjednaných v úvěrové smlouvě. Zajištění úvěru Úvěry jsou zajišťovány standardními zajišťovacími prostředky dle hodnocení bonity klienta a jeho podnikatelského záměru s přihlédnutím k typu projektu, k výši a podmínkám úvěru. Zejména se jedná o ručení, zástavním právem k nemovitosti, zástavním právem k věci movité, zástavním právem k pohledávce a krycí blankosměnkou. Vyloučen je pouze zajišťovací převod vlastnického práva z důvodu požadavku OP, aby předmět, který je pořizován z dotace, byl ve vlastnictví žadatele. Čerpání úvěrů Úvěry na předfinancování i spolufinancování lze čerpat jednorázově nebo postupně, a to standardně formou přímých plateb na účet dodavatele nebo prodávajícího na základě předkládaných dokladů. Případně lze finance čerpat přes speciální projektový účet. - čerpání úvěru na předfinancování dotace EU je omezeno výší přiznané dotace na úhradu způsobilých výdajů a je podmíněno předložením Rozhodnutí o přiznání dotace - čerpání úvěru na spolufinancování projektu je mezeno skutečně vynaloženými náklady na projekt, které nejsou pokryty dotací, a je podmíněno doložením náležitých dokladů Splácení úvěrů - jistina úvěru na předfinancování dotace EU může být splácena buď z dotace ze SF, která bude poskytnuta na BÚ SF a dále převedena na úvěrový účet, nebo z vlastních zdrojů - splácení jistiny je jednorázové, případně i postupné (dle charakteru projektu) 58

60 - pokud není sjednána pevná úroková sazba (nebo pohyblivá s delší než jednoměsíční fixací), má klient možnost předčasně splatit úvěr, aniž by platil úhradu za předčasné splacení úvěru - jistina úvěru určeného na spolufinancování projektu je splácena postupně dle splátkového kalendáře z příjmů klienta 3.3 Československá obchodní banka a fondy EU ČSOB nabízí bezplatné poradenství v oblasti výběru vhodných dotačních programů ze strukturálních fondů EU. ČSOB se dotacemi úspěšně zabývá již řadu let a úspěšně pomohla celé řadě klientů se získáním dotací. V rámci služeb zajišťuje kompletní zpracování a vyřízení žádosti o dotace klientům převážně na principu success fee, tj. platba za služby až pouze v případě úspěchu. Banka poskytuje svým klientů kromě klasických úvěrů i přísliby úvěrů. ČSOB poskytuje své poradenství prostřednictvím ČSOB EU Centra. Nově ČSOB posílila svoje profesionální zázemí o vytvoření společného podniku s renomovanou poradenskou společností Asistenční centrum, a.s., která je významným partnerem v dotačním poradenství poskytovaném firemnímu sektoru. 27 ČSOB EU Centrum ČSOB se zabývá dotacemi již řadu let. Poradenský útvar ČSOB EU Centrum vznikl v roce ČSOB EU Centrum disponuje zkušeným týmem odborníků, kteří se v problematice i v systému podpory orientují. Útvar se specializuje na komplexní poradenství a další činnosti související s přípravou a realizací dotovaných projektů a poskytuje odbornou podporu pobočkové síti ČSOB. Detailní informace mohou zájemci z řad malých a

61 středních podniků také obdržet prostřednictvím svých bankovních poradců na obchodních centrech určených pro tento segment klientů. Tímto dochází k pokrytí celého území republiky. Služby ČSOB EU Centra Příprava projektů do dotačních programů Fáze I Dotační audit analýza dotačních možností Tato služba poskytuje předběžné bezplatné posouzení plánovaného projektu z hlediska možností využití dotace ze Strukturálních fondů EU, národních programů, Finančního mechanismu EHP a Norského království a komunitárních programů EU. V rámci analýzy se porovnává několik desítek dotačních titulů. Fáze II Zpracování žádosti o dotaci Klientům, jejichž projekt se v dotačním auditu ukázal jako vhodný k přidělení dotace z fondů EU či jiného programu, nabízí ČSOB EU Centrum zajištění zpracování žádosti o dotaci. Ve většině případů je žádost zpracována pouze na bázi provize splatné v případě schválení požadované dotace. Žádosti o dotaci jsou připravovány ve spolupráci s vybranými externími projektovými kancelářemi a zahrnují komplexní přípravu projektu a podání žádosti (včetně všech povinných příloh) příslušné implementační agentuře. Seznam těchto externích projektových kanceláří mají k dispozici pobočky ČSOB pro malé a střední podniky i korporátní klientelu. Fáze III Dotační management - Realizace dotovaných projektů Tato služba spočívá v zajištění poradenských a asistenčních služeb, které jsou poskytovány v průběhu realizace dotovaného projektu. Při realizaci projektu, na který je schválena dotace, je příjemce dotace povinen plnit celou řadu administrativních a procedurálních podmínek a závazných indikátorů projektu stanovených poskytovatelem dotace. Cílem této komplexní služby je zajistit, aby přislíbená dotace byla v celé výši vyplacena na účet klienta, a minimalizovat tak riziko její redukce či nevyplacení. Tuto službu pro klienty ČSOB rovněž zajišťují externí smluvní projektové kanceláře. 60

62 Asistenční centrum Asistenční centrum, a.s. je exkluzivním smluvním partnerem společnosti Československá obchodní banka, a.s. pro oblast poradenství a financování projektů s podporou dotací z fondů EU a státního rozpočtu ČR. Asistenční centrum disponuje 13 obchodními místy, kde poskytuje své služby. Společnost Asistenční centrum, a.s. zajišťuje komplexní servis v oblasti dotačního poradenství. V rámci této činnosti provádí průběžný průzkum dotačních možností pro klientův záměr, analýzu potřeb potenciálních žadatelů a následný výběr vhodného dotačního titulu dle konkrétních podmínek, požadavků a potřeb klientů. Při zajišťování této činnosti vychází z více než desetiletých zkušeností v oblasti dotačního poradenství a dlouhodobé úzké spolupráce s relevantními organizacemi a institucemi jako jsou například Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade, kraje, příslušná ministerstva ČR. Asistenční centrum nabízí a poskytuje služby v oblasti: Provedení dotačního auditu Průběžného monitoringu dotačních možností Výběru vhodného dotačního titulu Poradenství v oblasti přípravných činností a při vypracování žádosti V případě, že se jedná o investiční projekt většího rozsahu, je žádost o dotaci zpracovávána ČSOB EU Centrem. Zejména se jedná o projekty v oblasti zpracovatelského průmyslu, cestovního ruchu, výroby a rozvodu tepla a el. energie a investic zahraničních investorů v ČR. U ostatních projektů je žádost o dotace zpracována ze strany společnosti Asistenční centrum a.s. 61

63 ČSOB poskytuje financování prostřednictvím: Příslibu úvěru Příslib úvěru je jedním ze základních předpokladů schválení projektu prokazující zajištění financování. Úvěr na předfinancování dotace Úvěr na spolufinancování projektu Úvěry mohou být poskytovány jako krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé. Podmínky úvěrů Účel úvěru na úhradu uznatelných nákladů projektu, které budou následně splaceny z dotací z fondů EU nebo státního rozpočtu na úhradu uznatelných nákladů projektu, které nejsou pokryty dotací ani vlastními zdroji klienta Úroková sazba V období čerpání je pohyblivá sazba vázaná na PRIBOR Po splacení poslední splátky z dotace EU fondů nebo ze státního rozpočtu můžeme sazbu rovněž stanovit jako fixní. Zajištění úvěru úvěry jsou zajišťovány standardními zajišťovacími instrumenty v závislosti na druhu projektu, typu a charakteru úvěrového obchodu. Čerpání úvěrů čerpání je umožněno na základě předložených dokladů a v souladu se závaznými parametry projektu. 62

64 Splácení úvěrů - splácení může být z dotací z fondů EU nebo ze státního rozpočtu formou mimořádné splátky. - splácení z příjmů dlužníka Požadavky banky při zpracování žádosti o příslib / úvěr - Projekt žadatele - Studie proveditelnosti - před poskytnutím úvěru se předkládá smlouva o financování uzavřená mezi žadatelem o dotaci a příslušným státním orgánem, resp. Rozhodnutí o poskytnutí dotace - Předložení dokladů o realizaci výběrových řízení na dodavatele v projektu v případě, je-li výběrové řízení povinné - Splnění dalších podmínek, za kterých byl příslib úvěru vydán 3.4 Česká spořitelna a fondy EU V souvislosti se vstupem do Evropské unie vyvinula Česká spořitelna EU program business a EU program region jako komplex produktů, služeb a aktivit na pokrytí potřeb klientů, který informuje o dopadech vstupu do EU, podporuje klienty při získání dotace ze strukturálních fondů EU a pokrývá požadavky klientů na financování projektů. 28 Za rok 2005 bylo poskytnuto 100 úvěrů na projekty žádající o dotace z fondů EU v objemu více než mil. Kč, od počátku programu tato čísla činí 158 úvěrů v hodnotě mil. Kč. 79 % žádostí podaných skrze Českou spořitelnu bylo schváleno, přičemž nejvíce z nich (45 %) bylo podáno v rámci Operačního programu rozvoj venkova. 29 Česká spořitelna spolupracuje na přípravě při financování z SF EU s dceřinou společností RAVEN EU Advisory, a.s. Společnost RAVEN je specializovaná firma na konzultace v oblasti podnikového poradenství a poradenství pro veřejnou správu dostupné v

65 EU program region EU program region je určen pro veřejný a neziskový sektor. EU program Region poskytuje klientům veřejného a neziskového sektoru komplexní služby spojené s financováním projektů v rámci programů finanční podpory z fondů EU. EU program Region se zaměřuje na čtyři základní oblasti: Finanční a organizační poradenství se zaměřením na nastavení optimální struktury financování, základní propočet finančních toků, přípravu podkladů pro rozhodování, kompetentních orgánů, sledování termínů předkládání dokumentů a administrativní náležitosti spojené s realizací projektu a poskytnutím dotace. Dotační a projektové služby nabízí zprostředkování služeb zejména v oblasti přípravy projektu, projektové dokumentace a žádosti o dotaci z fondů EU. Služby pomohou vyhledat vhodný dotační titul a nastavit všechny důležité procesy, vypracovat projekt dle požadavků EU na vyhotovení dokumentace, vyplnit žádost o dotaci a zajistit profesionální řízení projektu po dobu jeho realizace. Tyto služby pro ČS poskytuje dceřiná společnost RAVEN. Zajištění financování realizace projektů. Zkušení specialisté jsou schopni optimálně strukturovat zdroje pro financování projektu v oblasti finančního zajištění realizace projektu / etapy před poskytnutím dotace, vyplacení dotací. V rámci služeb EU program Region ČS poskytuje poradenství s výběrem vhodného typu úvěru, a to na kteroukoliv část projektu (část krytou dotací nebo vlastní spoluúčast) a to až do 100 % celkových nákladů na projektu. Informace jsou pro zájemce dostupné na pobočkách České spořitelny, v Raven EU Advisory a na informačních linkách. 64

66 EU program Business EU program business poskytuje podnikatelským subjektům komplexní služby spojené se vstupem do EU. Hlavní oblast podpory spočívá v asistenci při realizaci projektů žádajících dotaci z fondů EU se zaměřením na tři základní oblasti: Informace o dopadech vstupu do EU. EU programu business zajišťuje stálý monitoring informací o vývoji v EU, poskytuje základní informace o dopadech vstupu do EU na podnikatelský sektor a podrobné informace o možnostech získání dotace z fondů EU. Podpora klientů při získání dotace z fondů EU. EU program business nabízí klientům asistenci při získání dotace z fondů EU na jejich projekt. EU program přináší služby na několika úrovních. Poskytnutí informací o fungování dotačních programů, kde klient získá základní informace o programech financovaných ze zdrojů EU prostřednictvím Databáze informací o Evropské unii Identifikace vhodného dotačního programu pro projekt klienta. Na základě rozpracovaného projektu je posouzena možnost získání dotace z fondů EU a identifikace vhodného dotačního programu Zpracování projektu a žádosti o dotaci. EU program business nabízí zprostředkování služeb v oblasti přípravy projektu, projektové dokumentace a žádosti o dotaci z fondů EU. Tyto služby poskytuje dceřiná společnost Raven EU Advisory. Financování projektů Česká spořitelna rozlišuje financování pro podniky s ročním obratem do 30 mil. Kč, které jsou obsluhovány na pobočkách banky. Podniky s obratem nad 30 mil. Kč mohou využít poradenství poskytované individuální obsluhou na Komerčních centrech. Financování podniků s ročním obratem nad 1 mld. Kč zajistí úsek na zaměřená na korporátní zákazníky přímo na centrále banky. Financování poskytované Českou spořitelnou Dotovaná část projektu z fondů EU 65

67 Úvěrové krytí dotované části projektu může být zajištěno poskytnutím úvěrového příslibu, který pomůže žadateli o dotaci prokázat finanční připravenost projekt realizovat v celém rozsahu nebo úvěrem na předfinancování dotovaných výdajů v době mezi termíny plateb a obdržením dotace a to prostřednictvím provozního financování nebo investičního úvěru. Provozní financování se využívá k financování provozních potřeb klienta (na zásoby, pohledávky, náklady). Jedná se o termínovaný účelový úvěr se stanoveným plánem čerpání a splácení, případně s možností nastavení revolvingového typu. Využívá se k překlenutí časového nesouladu mezi tvorbou a potřebou finančních prostředků na provozní kapitál s možností využití různých splatností ( krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé). Provozní úvěry poskytují flexibilní čerpání s možností individuálního splátkového kalendáře. Pro financování nedotované části projektu ČS nabízí: - financování prostřednictvím investičního úvěru, který může být střednědobý nebo dlouhodobý. Při financování je také možné využít zvýhodněných úvěrů v rámci produktu TOP Podnik nebo FINESA 30. Investiční financování se využívá k profinancování investičních potřeb klienta. Předmětem úvěrování jsou nemovitosti, stavby, stroje a zařízení, nákup cenných papírů a další investice. Jedná se o účelový termínovaný úvěr se stanoveným plánem čerpání a splácení. Využívá se k překlenutí časového nesouladu mezi tvorbou a potřebou finančních zdrojů na investice. Úvěry jsou poskytovány jako krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé s možností individuální možností čerpání a možností vytvoření Dalším podpůrným typem úvěru je FINESA, který je zaměřen na podporu financování projektů na úsporu energie. 30 Finesa je úvěr zaměřený na podporu financování projektů spojených s úsporou energií. 66

68 3.5 Vyhodnocení nabídky bank pro MSP ve spojení s EU fondy Ze srovnání nabídky bank pro malé a střední podniky v oblasti spolufinancování a financování projektů z fondů EU vyplývá, že je tato oblast pro banky zajímavá a snaží se své klienty zaujmout pestrou nabídkou služeb i produktů. Žadatel o dotaci z EU fondů musí prokázat, že má zajištěny prostředky k financování projektu a poskytnutí bankovního úvěru je jedním z prostředků. Banky svým klientům poskytují poradenství v oblasti získání dotace a samozřejmě součástí této služby je nabídka jejich úvěru, což je danou odměnou za úsilí a služby, které banky poskytují zpravidla zdarma. Banky pro své klienty, kteří plánují nějakou investici s využitím dotací z EU, zpravidla zřizují poradenská centra na svých centrálách. Poradenská centra zpracovávají veškeré dostupné informace o legislativě, dotačních titulech, procesech čerpání a získané informace poskytují svým zákazníkům přímo, nebo prostřednictvím své distribuční sítě, kterou metodicky podporují a motivují v prodeji produktů. Dalším kanálem pro distribuci úvěrů je spolupráce s poradenskými agenturami, které jsou specializovány na poradenství. Tyto agentury s klientem projdou celým procesem od výběru dotačního titulu až do fáze podání žádosti o dotaci a ve spolupráci s bankou zajistí financování. Mnoho zprostředkujících agentur je nezávislých a pomáhá se klientům zorientovat na trhu, nicméně některé jako např. RAVEN ( dceřiná společnost České spořitelny) výhradně spolupracují s vybranou bankou. Každá banka má samozřejmě okruh poradenských agentur, se kterými přednostně spolupracuje. Poskytované služby bank v oblasti strukturálních fondů jsou velmi podobné a směřují k jednomu cíli získání klienta a poskytnutí úvěru. Služby bank ve spojení se strukturálními fondy lze rozdělit do několika oblastí: Příprava projektů a výběr dotačních programů - Zahrnuje analýzu dotačních možností, posouzení plánovaného projektu a výběr vhodného dotačního titulu. 67

69 Zpracování žádosti - Podpora a pomoc při přípravě projektu a zpracování žádosti o dotaci. Doporučení poradenské agentury. Podpora v průběhu realizace záměru - Poradenské a asistenční služby tj. zajištění potřebných administrativních a procedurálních podmínek stanovených poskytovatelem dotace. Ceny poskytovaných služeb: Banky poradenství poskytují zdarma, v případě složitějších případů si účtují success fee z úspěšného projektu. Poradenské agentury zpravidla také fungují na modelu provize z úspěšně realizovaného projektu. Finanční produkty bank: Při zpracování žádosti o dotaci je nezbytné, aby žadatel doložil dostatečné finanční krytí. Pro tento účel banky poskytují příslib úvěru. Vlastní financování již banky poskytují svým klientům prostřednictvím úvěru na předfinancování projektu a úvěry na spolufinancování. Úvěry na předfinancování slouží k překlenutí období než žadatel obdrží dotaci z fondů EU. K profinancování záměru, který není financován dotací a žadatel nemá na něj dostatek zdrojů lze využít střednědobé nebo dlouhodobé investiční úvěry. Podmínky úvěrů jsou u všech bank velmi podobné. Zpravidla se úvěry odvíjejí individuálně v závislosti na typu projektu a rizikovém profilu žadatele a jeho hodnocení. Celkové hodnocení žadatele má vliv na konečnou úrokovou sazbu, podmínky zajištění a ostatní podmínky související s vyčerpáním úvěru. Vyhodnocení bankovních služeb Z vyhodnocení nabídky služeb a produktů našich třech českých největších bank pro malé a střední podniky nelze jednoznačně jmenovat říci, že některá z bank má v oblasti 68

70 poradenství a profinancování dotací ze strukturálních fondů EU výraznou konkurenční výhodu nebo převahu. Každá banka má své poradenské centrum, distribuční síť poboček a spolupracující agentury pomáhající klientům se zpracováním žádostí. Banky a jejich spolupracovníci dovedou žadatele o dotaci provést celým procesem od výběru titulu, vypracováním žádosti, poskytnutí úvěru a zároveň zkontrolují i následné plnění podmínek. Každá z hodnocených bank dokáže profesionálně pomoci žadatelům v orientaci v problematice dotací z fondů EU. Současně banky i poradenské agentury dle individuálního projektu zvolí vhodnou formu financování. 69

71 4 Analýza využití strukturálních fondů EU malými a středními podniky v Ústeckém kraji V rámci cíle Konvergence jsou pro jednotlivé kraje připravovány regionální operační programy. Celkem je pro období připraveno 7 regionálních operačních programům (ROP). Regionální operační programy pokrývají několik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory. Každý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudržnosti. Pro Ústecký kraj, jako součást regionu Severozápad, byl regionální radou regionu soudržnosti Severozápad vydán dokument Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období V tomto dokumentu je detailně popsána charakteristika regionu včetně detailní analýzy lokálních specifik, příležitostí a oblastí ke zlepšení. Na základě specifik dané lokality jsou zpracovány prioritní osy, které mají za úkol podpořit další rozvoj regionu. Vedle regionálních operačních programů mohou žadatelé z jednotlivých regionů současně využívat i výzvy v rámci tematických operačních programů. 4.1 Charakteristika regionu Ústecký kraj jako součást regionu soudržnosti Severozápad je z celkového pohledu na jeho výkonnost a strukturu hospodářství pod průměrem úrovně EU a zároveň pod úrovní České Republiky. Meziroční růst HDP v regionu Severozápad svědčí o jeho rostoucí úrovni hospodářství, nicméně stále se jedná o region s nižší dynamikou než průměr České 70

72 republiky. Značnou bariérou v růstu tvoří negativní struktura odvětví, která se vyznačuje vysokým podílem průmyslových oborů a naopak zastoupení terciální sféry je výrazně nižší. V tabulce č. 5. jsou uvedeny základní údaje regionu Severozápad jehož součástí je Ústecký kraj. Ukazatel / Území EU (25) ČR Region Severozápad Počet obyvatel k (tis. obyvatel) , , ,4 Hustota obyvatelstva na km - r ,7 130,0 130,4 HDP v běžných cenách na obyvatele v PPS - r , , ,3 HDP v běžných cenách na obyvatele v PPS - (% z EU 25) - r ,0 79,6 59,1 HDP v běžných cenách na obyvatele v EUR - r , , ,9 HDP v běžných cenách na obyvatele v EUR - r (% z EU 25) - r ,0 41,4 33,2 Meziroční nárůst HDP (%) - r ,7 6,1 4,3 Míra zaměstnanosti (%) - r ,8 54,7 52,8 Míra nezaměstnanosti (%) - r ,7 7,9 13,5 Struktura zaměstnanosti dle sektorů - r zemědělství 5,0 4,0 2,7 - průmysl 24,9 39,5 41,2 - služby 70,1 56,5 56,1 Tabulka č. 5.: Základní charakteristika regionu soudržnosti Severozápad Zdroj: Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období , dostupné v 10:41 Jako vodítko pro směřování podpor v Severozápadním regionu byla provedena socioekonomická analýza, která je prezentována v dokumentu Regionálním operační program NUTS II Severozápad pro období Z tohoto průzkumu jsou zřejmé oblasti, které je potřeba podpořit. Na každou z níže uvedených oblastí průzkumu byla zpracována SWOT analýza, identifikující hlavní slabiny. Socioekonomická analýza byla zaměřena na: Polohu a osídlení regionu Region se vyznačuje nerovnoměrným rozmístěním obyvatelstva, tak že cca 80 % obyvatel žije ve městech a vesnické oblasti jsou vylidněné i díky devastaci krajiny způsobené těžebním průmyslem, odsunem německé menšiny, využitím krajiny jako vojenských újezdů a z důvodu hraničního pásma. 71

73 Regionální infrastrukturu Region zaostává v oblasti infrastruktury ve ztížené dostupnosti center regionu i díky podprůměrné hustotě silniční sítě. Region je nedostatečně vybaven bezbariérovými zastávkami, v regionu je neefektivní obslužnost venkovských oblastí a není k dispozici integrovaný příměstský systém dopravy. Životní prostředí V kraji jsou velké rozdíly v kvalitě životního prostředí z důvodu velkých lokálních koncentrací produkce nečistot ze spalovacího procesu. Města jsou postižena rizikovou ekologickou zátěží. Energetiku regionu Hospodářství regionu V regionu pokračuje útlum vybraných odvětví, které využívají měně kvalifikované pracovníky a je patrná vysoká koncentrace podnikání v pánevních oblastech. V regionu díky rozpadu socialistického zemědělství dochází k útlumu zemědělské funkce venkova a také z důvodu nepříznivých klimatických podmínek. Investice jsou limitovány faktorem nedostatečné dopravní infrastruktury a nedostatečné a málo kvalifikované pracovní síly. Cestovní ruch a lázeňství Vybraná města jsou výrazně zaměřena na lázeňství (Teplice), kde je i kvalita ubytovacích kapacit na lepší úrovni, nicméně region má obecně nižší kvalitu ubytování a služeb než ostatní. Kvalita přírody je mimo těžební oblasti uspokojivá. Rozvoj lidských zdrojů V oblasti lidských zdrojů regionu v jeho rozvoji brání vysoká nezaměstnanost ( mnohdy strukturální) a nízký podíl vysokoškolsky vzdělané populace. V regionu je nevyrovnaná nabídka a poptávka práce a vzdělání. Region se vyznačuje nízkou průměrnou mzdou a odlivem mladé generace do centrální oblasti státu. Problémy městského a venkovského prostoru 72

74 4.2 ROP NUTS Severozápad Ústecký kraj Regionální operační program NUTS II Severozápad je určen pro region soudržnosti Severozápad sestávající z Karlovarského a Ústeckého kraje. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Regionální operační program NUTS II Severozápad (ROP SZ) je zařazen mezi regionální operační programy v cíli Konvergence. Pro ROP SZ vyčleněno 745,91 mil. EUR, což činí přibližně 2,79 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 131,63 mil. EUR. 31 Regionální operační program NUTS II Severozápad je rozdělen mezi 2 regiony Karlovarský a Ústecký kraj. V této kapitole je blíže popsán Ústecký kraj

75 Obrázek č. 4.: Geografická mapa Ústeckého kraje Zdroj: Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období , dostupné v 12:55 Řídícím orgánem ROP Severozápad je Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad a je financován ze zdrojů Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad je zřízena s účinností od v obvodu jednotky NUTS 2, regionu Severozápad, novelou Zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, Zákonem č. 138/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách. Regionální rada je řídícím orgánem Regionálního operačního programu NUTS 2 Severozápad pro období Regionální rada průběžně zabezpečuje implementaci Společného regionálního operačního programu. Navazuje na činnost Sekretariátu Regionální rady regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad, který byl ke dni účinnosti uvedené novely zákona o podpoře regionálního rozvoje zrušen Dostupné v 16:51 na 74

76 O podporu z ROP Severozápad mohou požádat: Kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi, školská a vzdělávací zařízení s právní subjektivitou zařazená do školského rejstříku, profesní a zájmová sdružení, nestátní neziskové organizace, podnikatelé a další. Globálním cílem ROP Severozápad je zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a sociálních struktur regionu, za účelem zatraktivnění regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Specifické cíle ROP Severozápad Moderní a atraktivní města, představující hlavní motor ekonomického rozvoje regionu. Venkovské oblasti, využívající místní i regionální potenciál pro zajištění plnohodnotného života obyvatel. Dostupný region umožňující efektivní mobilitu svých obyvatel. Prioritní osy programu ROP Severozápad 33 Prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst, rozpočet 288,6 mil. EUR, tj. 38,7% ROP SV. Hlavním cílem je zvýšení kvality fyzického prostředí urbanizovaných částí regionu. Specifické cíle 1. prioritní osy jsou: - Revitalizace a regenerace městských částí a nevyužitých objektů7 vedoucí ke zvýšení jejich atraktivity a opětovnému využití. - Zvýšení nabídky a kvality infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů. 33 Dostupné v 16:51 na 75

77 Prioritní osa 2 Integrovaná podpora místního rozvoje, rozpočet 32,5 mil. EUR, tj. 4,4% ROP SV Hlavním cílem je oživení a vyvážený rozvoj venkovských oblastí a jejich komunit prostřednictvím realizace cílených integrovaných projektů vycházejících z místní poptávky. Specifické cíle 2. prioritní osy jsou: - Posílení místní rozvojové kapacity pro přípravu a realizaci integrovaných projektů. - Rozvoj a zkvalitnění infrastruktury a fyzického a kulturního prostředí. Prioritní osa 3 Dostupnost a dopravní obslužnost, rozpočet 262,0 mil. EUR, tj. 35,1% ROP SV Hlavním cílem je Zlepšení napojení regionu na okolní prostor, zajištění účinného vnitřního propojení a jeho efektivní dopravní dostupnosti především prostředky veřejné dopravy s cílem dosáhnout významného zvýšení vnitřní mobility obyvatel regionu a tím snížení lokální nezaměstnanosti. Specifické cíle 3. prioritní osy jsou: - Modernizace a výstavba dopravní infrastruktury vedoucí ke zvýšení dostupnosti regionu soudržnosti včetně zvýšení dostupnosti jeho dílčích částí. - Rozvoj a modernizace dopravní obslužnosti regionu soudržnosti. Prioritní osa 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu, rozpočet 142,6 mil. EUR, tj. 19,1% ROP SV Hlavním cílem je Využití přírodního a kulturního potenciálu pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu v regionu. Specifické cíle 4. prioritní osy jsou: - Rozvoj a modernizace infrastruktury pro cestovní ruch. - Rozvoj služeb a spolupráce vedoucí k vyššímu využití místního potenciálu cestovního ruchu. Prioritní osa 5 Technická asistence, rozpočet 20,1 mil. EUR, tj. 2,7% ROP SV Hlavním cílem je zajistit plynulé, efektivní a účinné řízení, implementaci, monitoring, kontrolu a evaluaci programu tak, aby podporoval pečlivě cílené, integrované a 76

78 rozfázované metody regionálního rozvoje, podporující aktivity decentralizovaných a kooperujících aktérů rozvoje. Stručný přehled rozdělení zdrojů pro ROP Severozápad do jednotlivých prioritních os a podoblastí podpory je znázorněn v níže uvedené tabulce č. 6. Tabulka č. 6.: Rozdělení zdrojů pro ROP Severozápad Zdroj: Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, fondu soudržnosti a národních zdrojů, dostupné v 16:09 Specifické cíle prioritních os jsou naplňovány již konkrétními oblastmi podpory kam jsou směřovány prostředky z fondů EU. 77