SAM 19N + 5S. Použití na: Proč je výhodné použít SAM 19N + 5S? olejniny obilniny jeteloviny cukrovku sóju chmel krmnou řepu luskoviny zeleninu

Transkript

1 Proč je výhodné použít SAM 19N + 5S? eliminuje deficit síry v půdě prodlužuje dobu účinku hnojiva díky kombinaci amoniakálního a močovinového dusíku umožňuje efektivní formu hnojení ve směsi s dalšími agropřípravky aplikuje se postřikem moderním a nejúčinnějším způsobem hnojení zvyšuje výnosy a kvalitu sklizně Použití na: olejniny obilniny jeteloviny cukrovku sóju chmel krmnou řepu luskoviny zeleninu je dostupný za ekonomicky výhodnou cenu

2 Užití SAM 19N+5S Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc - Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc. - Dr. Ing. Luděk Hřivna Pěstování zeleniny má u nás své zájemce a to jak mezi specializovanými podniky tak i mezi drobnými pěstiteli. Vysoká nutriční hodnota (vitamíny, minerální látky, vláknina aj.) ji předurčuje jako základní složku stravy moderního člověka. Zelenina se vyznačuje velkou druhovou pestrostí a současně rovněž vysokými nároky na živiny. Z makroelementů vystupuje v posledních letech do popředí i síra. Je tomu tak proto, že se jí z pohledu nároků zelenin nevěnovala téměř žádná pozornost. Se sírou nepočítají ani metodiky výživy zelenin, chybí i základní sledování o její potřebě. Přitom nároky na síru u zelenin jsou v řadě případů velmi vysoké, jak ukazuje tab.1. Druh zeleniny SAM 19N + 5S Tab. 1 Odběr dusíku a síry zeleninou v čerstvě sklizeném produktu Odběr dusíku v kg na 1 t produkce Odběr síry v kg na 1 t produkce Odběr síry v g na 100 kg produkce Košťáloviny brokolice 5,60 0,60 60 kapusta růžičková 30,00 0,80 80 zelí hlávkové 3,57 1, kedlubny 5,00 1, květák 4,00 0,60 60 Pekingské zelí 3,30 0,75 75 Cibulová zelenina cibule 2,67 0,71 71 česnek 2,80 0,80 80 pažitka 5,00 0,53 53 pór 2,80 0,57 57 Listová zelenina špenát 4,75 0,40 40 salát 2,20 0,50 50 Kořenová zelenina křen 4,40 2, ředkvička 5,00 1, černý kořen 5,70 0,22 22 tuřín 5,80 0,22 22 vodnice 4,00 0,22 22 mrkev 4,00 0,33 33 celer 6,50 0,50 50 Plodová zelenina paprika 2,70 0,60 60 rajčata 2,75 0,80 80 okurky 1,67 0,25 25 tykev 1,80 0,40 40 meloun vodní 3,66 0,33 33 cukety 1,70 0,25 25 Lusková zelenina hrách dřeň 8,00 0,60 60 fazol 9,20 0,66 66 Brambory 4,40 0,75 75 SAM 19N + 5S - pro zeleninu

3 Chemické a fyzikální vlastnosti Vlastnosti Hodnota Celkový dusík v % min. 19 Močovinový (amidický) dusík jako podíl celkového dusíku v% min. 60 Obsah síry v % min. 5,0 Hodnota ph 6,0 8,0 Rozsah a způsob použití SAM 19N+5S je roztok síranu amonného a močoviny. Hnojivo je možno použít k základnímu hnojení, k přihnojování během vegetace, k urychlení rozkladu zaorané slámy a k přípravě široké palety NPK suspenzí. Aplikaci lze provádět pozemně postřikovači, leteckým postřikem a hnojivovou závlahou. Pro základní dusíkaté hnojení a při předseťové přípravě půdy lze použít ke všem plodinám. Velmi výhodně zapadá do systému hnojení fosforem a draslíkem. Dobře se uplatní i v systému minimálního zpracování půdy a k meziplodinám. Vzhledem k tomu, že hnojivo obsahuje rychle i pozvolna působící formy dusíku, je možno jím hnojit na půdách s dobrými sorpčními vlastnostmi po celou dobu vegetace. Výhodně ho lze použít k plodinám, které dobře reagují na hnojení sírou (olejniny, obilniny, cibule, česnek, jeteloviny, cukrovka, sója, chmel, krmná řepa, brambory, luskoviny, vinná réva, ovocné kultury apod.). Doporučené dávky hnojiva SAM 19N+5S k základnímu hnojení u zelenin Druh zeleniny Dávka v l/ha Košťáloviny zelí, kedlubny, kapusta ostatní Cibulová zelenina cibule, česnek ostatní Listová zelenina salát, špenát Kořenová zelenina křen, ředkvička, ředkev ostatní Plodová zelenina rajčata, paprika ostatní Lusková zelenina hrách, fazol - na lusky Brambory rané, polorané Poznámka: dávka hnojiva SAM 19N + 5S je stanovena tak, aby pokryla celkové množství potřebné síry. U řady zelenin je nutné dávku dusíku podle tab.1 doplnit dusíkatými minerálními hnojivy.

4 Jak působí síra na jednotlivé druhy zelenin? U košťálovin přihnojení sírou pozitivně působí na výnos a zvyšuje hladinu glukosinolátů. Za vhodných povětrnostních podmínek zvýšení výnosu dosahuje %. Síra pozitivně ovlivňuje využití dusíku v rostlině a v důsledku toho se snižuje např. u kedluben o % obsah nitrátů. U cibulové zeleniny jsou nejdůležitějšími látkami těkavé silice typu allinu. Jsou produktem sekundárních metabolitů síry a v rostlinách plní úlohu obranných alelopatických látek. Použitím síry se výrazně zvyšuje výnos (o 10-23%) a to jak u cibule tak u česneku. Z kořenových zelenin má po křenu nejvyšší požadavky na síru ředkvička, ředkev a celer. U ředkvičky a ředkve je síra ukládaná do sirných sekundárních metabolitů, které způsobují její palčivost (hořčičné sulfidy). Optimální dávka síry výrazně snižuje obsah nitrátů v bulvičkách. Přehnojení sírou naopak u těchto zelenin výrazně snižuje výnosy. Listové zeleniny patří k méně náročným plodinám na síru. Salát při výnosu 12 t/ha ( tj. 12 kg na 10 m 2 ) odčerpá 6 kg síry na ha ( tj. 6g na 10 m 2 ) a špenát při výnosu 10 t/ha jen 4 kg síry. Přitom toto množství síry zvýší výnos o 7 10 %. Podstatný je pokles obsahu nitrátů klesá o %. Plodová zelenina má také relativně nižší potřebu síry, avšak s ohledem na značnou tvorbu hmoty je síra nezbytná pro využití dusíku i tvorbu plodů. Luskoviny (hrách a fazole) jsou středně náročné na síru. Síra je však potřebná pro tvorbu hlízkových bakterií (rhizobia) a přeměnu vzdušného dusíku na amonný iont, který zajišťuje výživu rostlin dusíkem. Vzhledem k tomu, že síra je bezprostředně spojena s metabolismem dusíku u rostlin, je účelné již při výrobě dusíkatá hnojiva obohatit o síru. Vedle pevných hnojiv se sírou jsou stále ve větší oblibě dusíkatá kapalná hnojiva se sírou z nichž je nejrozšířenější SAM. Toto hnojivo řadíme mezi dusíkaté beztlaké roztoky, jehož velkou výhodou, tak jako u DAM 390, je dobrá manipulace, rovnoměrná a přesná aplikace a mísitelnost s pesticidy i herbicidy. SAM 19N+5S je hnojivem se dvěma formami dusíku a to s dusíkem organickým (až 60 % močovinového dusíku) a amonným jako síran amonný. Dusík močoviny může být podle povětrnostních podmínek okamžitě přijímán rostlinou. V půdě je dobře rozpustný a s půdním roztokem je transportován do větších hloubek, a tak je zajišťovaná výživa dusíkem i v pozdějších vývojových fázích. To je zvláště významné pro plodiny, které mohou dusík využít během vegetace. Při pozdější aplikaci (za vyšších teplot půdy nad 10 o C) je organický dusík z močoviny ureázou přeměňován na amoniak a ten může být přijímán rostlinou přímo, vázán na výměnný sorpční komplex půdy nebo nitrifikací přeměňován na nitráty. Důležité je, že k přeměně forem N na nitráty dochází postupně a tím se zvyšuje využití dusíku rostlinami a snižuje se nebezpečí jejich vyplavení. Vedle toho v SAM 19N+5S obsažený síran amonný je zdrojem jak amoniaku tak i síranů. Amoniakální dusík je vázán v půdě na sorpční komplex a z něho je postupně uvolňován nebo podle teploty a vlhkosti půdy nitrifikován na nitrátový iont, který pak bezprostředně slouží k výživě rostlin. V hnojivu obsažené sírany jsou hlavním zdrojem síry pro rostliny a jejich společná aplikace s dusíkem zvyšuje výrazně jeho využití rostlinami. SAM 19N + 5S - pro zeleninu

5 Rostliny přijímají síru především jako síranový aniont (SO 4 2- ) z půdy. V půdě se síra nachází v převážné míře ve formě organické a velmi malý podíl tvoří síra minerální rozpustná v půdním roztoku. Přeměnou organických látek v půdě dochází k zpřístupňování síry pro rostliny. Množství přijatelné síry rostlinami je závislé na intenzitě mineralizace organických látek v půdě. Ta je podmíněná druhem půdy, obsahem organických látek, biologickou činností půdy, půdní kyselostí, teplotou, vlhkostí aj. Vedle toho se do půdy dostává síra ve formě oxidu siřičitého a tuhých spadů. Obsah síry ve spadech je značně variabilní podle regionů a v ČR v roce 2004 v průměru činil 8,5 kg na ha a rok. To vede k tomu, že bilance síry je z pohledu koloběhu živin negativní a její úbytek není pravidelně doplňován. To se týká zejména zelenin s nejvyššími nároky na tuto živinu. Nedostatek síry v půdním prostředí pak snižuje efektivní využití ostatních živin, které jsou v půdě obsaženy nebo dodávány ve formě minerálních hnojiv. Nízký obsah síry v půdě vyvolává u rostlin poruchy metabolismu, které pokud přestoupí určitou únosnou míru, projeví se na rostlinách změnou jejich habitu, jak ukazují obrázky. Při velkém nedostatku síry je prvním viditelným příznakem žloutnutí nejmladších listů, kterému předchází pokles tvorby bílkovin a chlorofylu. Deficit síry u brambor Deficit síry u zelí

6 Deficit síry u celeru Deficit síry u fazolu Deficit síry u salátu Deficit síry u rajčat SAM 19N + 5S - pro zeleninu

7 U zelenin se však často objevuje i skrytý nedostatek síry. Ten vede k poklesu obsahu sirných aminokyselin cysteinu a methioninu. Obě aminokyseliny jsou základními stavebními kameny bílkovin a v rostlinách se pak v případě jejich nedostatku hromadí ve zvýšené míře organické nebílkovinné sloučeniny a nitráty. Zhoršuje se tak výrazně hygienická kvalita produkce. Při nedostatku síry je omezena tvorba chlorofylu, snižuje se aktivita enzymů, tvoří se často méně některých vitaminů (biotin, thiamin). V rostlině je síra přítomná i v řadě sekundárních sloučenin např. glutathion, které jsou důležitými antioxidanty nebo se z nich tvoří i látky poutající těžké kovy (fytochelatiny), silice, glukobraziciny aj. Řada těchto látek má pozitivní vlastnosti na lidské zdraví, jak ukazuje tab.2. Tab. 2 Sirné bioaktivní komponenty a jejich lékařské využití Zelenina Síru obsahující komponent Využití Křen Glukosinoláty Artritis (záněty kloubů) kurděje, infekce moč. cest, chřipka Lichořeřišnice (listy) Glukotroaeolin Záněty průdušek (bronchitis), infekce moč. cest, antimikrobielní působení Česnek Alliin (nad 0,3%) Arterioskleróza, snižuje krevní tlak, působí baktericidně Cibule Isoalliin Podpora trávení, proti chudokrevnosti, popáleniny, astma Chřest Glutathion Detoxikace jater, ledvin, cév, antikancerogenní Brokolice Sulphoraphan Antikancerogenní Košťáloviny Glukosinoláty (do 0,16%) Proti žaludečním vetřelcům, působí příznivě proti abscesům (otokům) Poznámka: v materiálu jsou použity obrázky z publikace Bergmann, W. (1986):Emänhrungsstörungen bei Kulturpflanzen. Veb Gustav Fischer Verlag, Jena, 306 s.

8 Výrobce:, Havlíčkova 605, Kolín Tel.: , , fax: