MODEL DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VYSOKÉ VOJENSKÉ ŠKOLE POZEMNÍHO VOJSKA VE VYŠKOVĚ

Transkript

1 MODEL DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VYSOKÉ VOJENSKÉ ŠKOLE POZEMNÍHO VOJSKA VE VYŠKOVĚ ZDENĚK ZEMÁNEK Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově Abstrakt: Příspěvek pojednává o problematice uskutečňování kombinovaných studijních programů Ekonomika a management na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Akreditovaná studijní dokumentace jak bakalářských, tak i magisterských studijních programů zahrnuje skupinu předmětů, které jsou vyučovány distančním způsobem. V příspěvku jsou uvedeny zkušenosti související s přípravou akreditace těchto studijních programů a současně získané v období prvních dvou roků jejich realizace. Klíčová slova: kombinovaný studijní program, akreditace, distanční studium, projekt distančního vzdělávání, studijní opory, studijní program Ekonomika a management, Univerzita obrany Abstract: The article discusses the problems of realization of combined study programmes Economics and Management at Military University of Ground Forces in Vyškov. The accredited educational documentation includes a group of subjects which are taught with the use of distance techniques in case of bachelor and engineering study programs. The article describes our experience with the preparation of accreditation of these study programs which we have obtained during first two years of their realization. Key words: combined study program, accreditation, distance study, project of distance education, study materials, study program Economics and Management, University of Defence 1. ÚVOD Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově (dále jen VVŠ PV) věnuje od roku 2001 systematickou pozornost problematice distančního vzdělávání. Tuto formu studia deklaruje i ve svém dlouhodobém záměru. Z hlediska přípravy vysokoškolsky kvalifikovaných odborníků pro potřeby rezortu Ministerstva obrany a dalších orgánů státní správy ji považuje za velice perspektivní a žádoucí. Příspěvek shrnuje informace, které se této problematiky dotýkají ve vztahu ke studijním programům uskutečňovaným na Fakultě ekonomiky a managementu (dále jen FEM) VVŠ PV. Současně předkládá některé zkušenosti, které byly na fakultě doposud s touto formou studia získány. V neposlední míře se pokouší predikovat další vývoj v uvedené oblasti, který bude souviset s transformací vysokoškolské vzdělávací soustavy armády České republiky a vznikem Univerzity obrany. 2. PODMÍNKY AKREDITACE KOMBINOVANÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ Studijní programy, pro něž má VVŠ PV akreditaci, jsou všech tří typů bakalářské, magisterské i doktorské. Ve všech případech se jedná o formu prezenční a kombinovanou. Z uvedeného je zřejmé, že VVŠ PV nemá akreditaci pro uskutečňování distanční formy studia. Z uvedených důvodů je proto třeba zdůraznit, že veškeré zkušenosti, které VVŠ PV doposud získala s touto formou studia a výuky, se váží k té části kombinované formy studia, která je uskutečňována distančně. Podmínky, způsoby a metody realizace distanční části studia v rámci kombinovaných studijních programů se na FEM řídí požadavky pracovní skupiny pro ekonomii Akreditační komise vlády České republiky. Pracovní skupina v roce 2001 stanovila v souvislosti s projednáváním reakreditací ekonomicko-manažerských studijních programů podmínky, jež musely naplňovat žádosti o akreditaci případně reakreditaci kombinovaných studijních programů. Tyto podmínky lze formulovat následujícím způsobem: 332

2 a) výuka některých předmětů kombinovaného studijního programu bakalářského i magisterského musí být prováděna distanční formou, b) fakulta je povinna předložit používané a připravované vzory studijních opor pro výuku těchto předmětů, c) fakulta musí mít zpracovaný projekt distančního vzdělávání, podle kterého se tato část kombinovaného studijního programu bude realizovat. Na uvedené podmínky lze nahlížet jako na stručně formulované minimum povinností, související s možností získání státního souhlasu pro uskutečňování kombinovaného studijního programu. Jestliže ho příslušná fakulta nebo vysoká škola z hlediska pracovní skupiny uspokojivě naplnila a současně se vyrovnala se standardními požadavky Akreditační komise na prezenční studijní programy, pak byla taková žádost zpravidla doporučena pracovní skupinou k akreditaci. Tato okolnost napovídá, že přístup ke kombinovaným studijním programům, které jsou z hlediska zákona č. 111 o vysokých školách definovány jako kombinace prezenční a distanční formy studia, není od počátku platnosti zákona jednotný u všech existujících studijních programů v České republice. Přístupy ke kombinované formě studia a vymezování konkrétních požadavků souvisejících s jeho akreditací byly v počáteční fázi platnosti zákona č. 111 upravovány a konkretizovány příslušnými pracovními skupinami Akreditační komise, podle skupin kmenových oborů vzdělávání. Teprve v roce 2002 vydává Akreditační komise jednoznačné upřesnění týkající se specifik žádostí o akreditaci distanční a kombinované formy studia, které je vyjádřeno v jedenácti bodech. Toto upřesnění představuje první ujednocení pohledu akademické komunity na tuto problematiku, které je stejné a závazné pro všechny vysoké školy v České republice. To je také doposud jediné oficiální ujednocení této problematiky, které lze na webovských stránkách Akreditační komise nalézt. 3. SOUČASNÝ STAV NA VVŠ PV V situaci, která byla charakterizována v předcházejícím odstavci, připravila FEM VVŠ PV v roce 2001 svou žádost o akreditaci kombinovaných studijních programů [1]. V tomto období bylo třeba rozhodnout, jak požadavky pracovní skupiny aplikovat do možností a perspektiv činnosti fakulty. Diskuse se vedla především v tom směru, že deklarované požadavky pracovní skupiny jsou spíše kvalitativního charakteru. Jinými slovy řečeno to znamenalo, že je nebylo možné chápat a interpretovat jako jasně kvantifikované minimální požadavky, jež je nezbytné splnit, aby fakulta byla úspěšná při akreditačním řízení svých kombinovaných studijních programů. Příznačnou v tomto směru, nebo spíše nejednoznačně řešenou podmínkou je např. problém, kolik procent předmětů by minimálně v kombinovaném studijním programu mělo být realizováno distanční formou. Důsledkem tohoto stavu je, že současný přístup vysokých škol k těmto podmínkám a jejich představám o jejich naplňování je velice rozdílný. Spíše se stává záležitostí konkrétní vysoké školy a posouzení jejích materiálů v pracovní skupině. Uvážíme-li, že jen institucionální rozhodnutí fakulty o řešení tohoto dílčího problému může výrazně ovlivnit stávající charakter její vědecko-pedagogické práce, tak pak o to více by bylo vhodné z hlediska srovnatelnosti těchto podmínek alespoň o potřebě a kvantifikaci minimálních požadavků začít diskutovat. Rozhodnutí o tom, že budou ve větší či menší míře zaváděny prvky distanční výuky do kombinovaných studijních programů totiž současně umožní v menší nebo větší míře využívat stávající vědecko-pedagogický potenciál fakulty, který má k dispozici v prezenčních studijních programech. Tato nepřímá úměra si pochopitelně v odpovídajícím rozsahu vynucuje objem potřebné reorganizace všech fází přípravy na výuku, její vlastní realizaci a vyhodnocování. Jak lze tuto kvantifikaci charakterizovat z hlediska současného přístupu FEM VVŠ PV? Přibližně 20 % vyučovaných předmětů studijního plánu jak bakalářského, tak i magisterského kombinovaného studijního programu je uskutečňováno distanční formou. Pro všechny tyto předměty jsou zpracovány specifické studijní materiály. Jejich struktura, metodika výkladu, způsob samostatné práce studenta s nimi a formy jeho průběžného hodnocení respektují obecně známé požadavky na tento typ studijních opor. Forma, kterou jsou tyto studijní materiály v současnosti studentům nabízeny, je jak elektronická, tak i tištěná [2] a [3]. V případě tištěných studijních opor fakulta dbá na to, aby takových studijních materiálů byl studentům k dispozici dostatečný počet. V případě elektronické formy jsou tyto studijní materiály studentům k dispozici buď prostřednictvím počítačové sítě internet nebo jsou jim distribuovány na elektronických přenosných médiích. 333

3 Uvedené konstatování, které charakterizuje reálnou situaci na FEM VVŠ PV, však nedává fakultě ambice k přisvojování si konstatování typu, že tento rozsah je dostatečný nebo naopak značný. Právě naopak cítíme potřebu o této záležitosti diskutovat s jinými vysokými školami. Přitom potřebu vymezení minimalizovaného požadavku v této oblasti vnímáme jako nezbytnou. Současně naše několikaletá zkušenost ukazuje, že postupné zvládání a rozšiřování zavádění distanční formy studia a výuky do kombinovaného studijního programu nabízí nová řešení a přístupy k výuce předmětů, které zůstávají vyučovány prezenčním způsobem. Jak bylo již uvedeno, fakulta musela v souvislosti s žádostí o akreditaci předložit svůj projekt distančního vzdělávání. Tento projekt je každoročně vyhodnocován a z hlediska získaných zkušeností pravidelně, cestou kolegií děkana, aktualizován. Z obsahového hlediska řeší především kompetenční otázky řízení této formy studia na fakultě a škole, dlouhodobé koncepce studia a přípravy vědecko-pedagogického sboru na realizaci této formy studia, jeho finančně materiální zabezpečení, používané a rozvíjené informační a komunikační technologie a jejich postupnou aktualizaci. Kombinovaný studijní program Ekonomika a management, pro který FEM VVŠ PV získala akreditaci, sestává z typických skupin předmětů. Tyto skupiny nazýváme předměty kurikula, předměty oboru, předměty modulu a volitelné předměty. Předměty kurikula jsou ty předměty, které musí absolvovat každý student uvedeného studijního programu. Předměty oboru jsou společné již jen studentům stejného studijního oboru. V současnosti má fakulta akreditaci pro dva studijní obory. Obor Vojenský management a obor Ekonomika obrany státu. Předměty modulu jsou společné již jen studentům stejného studijního modulu. V rámci studijního oboru Vojenský management jsou to moduly Vševojskový velitel a Velitel druhů vojsk. V rámci oboru Ekonomika obrany státu jsou to moduly Logistika, Služby logistiky, Řízení kvality, Ekonomika řízení lidských zdrojů a modul Ochrana obyvatelstva. V každé z uvedených skupin předmětů jsou zastoupeny předměty, které se vyučují distančně a prezenčně. V tabulce č. 1 je seznam předmětů kurikula bakalářského studijního programu s tím, že je zde současně uvedeno, které z nich se vyučují distančním, a které prezenčním způsobem. Obdobně lze charakterizovat tuto situaci i v jiných skupinách vyučovaných předmětů s výjimkou předmětů volitelných, které jsou vyučovány pouze prezenčně. Ekonomie I Právo Matematika Informatika Management I Název předmětu Dějiny ekonomických teorií Statistika Ekonomicko matematické metody Veřejná ekonomie Nauka o podniku Základy teorie EOS Marketing Účetnictví Cizí jazyk I Způsob výuky Cizí jazyk II Tab.1. Struktura předmětů kurikula fakulty a způsob jejich výuky 4. BUDOUCNOST DISTANČNÍHO STUDIA NA VVŠ PV Další rozvoj distanční formy vzdělávání v rezortu Ministerstva obrany je třeba bezprostředně spojovat s otázkou novelizace zákona č. 111 o vzniku Univerzity obrany. Na jeho základě ze současných tří vysokých škol vznikne k 1. září 2004 Univerzita obrany. Tato svou 334

4 strukturou fakult a realizovanými studijními programy bude schopna plně zabezpečit potřeby nově vznikající profesionální armády jak z hlediska kvalifikační, tak i strukturální přípravy jejich příslušníků. Na základě doposud proběhlé diskuse týkající se podmínek, způsobu a zaměření studijních programů lze konstatovat, že Univerzita obrany bude deklarovat svoji vůli a rozhodnutí postupně naplňovat všechny podmínky Akreditační komise potřebné k získání akreditace v kombinovaných studijních programech. Prvotní předpoklady k tomuto jsou dány již současnými studijními programy všech tří vysokých vojenských škol. Na všech třech z nich existují v současnosti kombinované studijní programy, v jejichž rámci jsou v posledních letech uskutečňovány různé formy distančního vzdělávání. Další významný moment, který bude mít zřejmě z hlediska perspektivy pozitivní vliv na rozvoj distanční formy studia v rámci Univerzity obrany, je i ta skutečnost, že začíná být armádou řešen vědecký projekt o využití technologií distančního vzdělávání do budoucna. Armáda České republiky má totiž s ohledem na přechod k plně profesionální armádě značný zájem na propracování komplexního systému celoživotního vzdělávání vojenských profesionálů. Dá se předpokládat, že do budoucna bude mít tato forma výuky na Univerzitě obrany své pevné místo a bude aplikována, jak ve standardní vysokoškolské výuce, tak i v systému celoživotních vzdělávacích kurzů. 5. ZÁVĚR VVŠ PV poskytuje v rámci kombinovaných studijních programů svým studentům možnost absolvovat přibližně 20 % vyučovaných předmětů v bakalářském a magisterském studijním programu distanční formou. Při uskutečňování této části studia si uvědomuje, že distanční forma je specifický způsob poskytování a získávání vysokoškolského vzdělání. V jejím rámci se studenti přímé, kontaktní výuky zúčastňují zcela výjimečně a obvykle jenom s cílem získat dovednosti požadované studijním plánem. Z celkového rozsahu takto vyučovaného předmětu je to řádově jen několik procent celkové doby jeho plánované výuky v prezenčním studijním programu. Tomuto faktu musí odpovídat připravenost VVŠ PV k poskytování distančního studia. Naše zkušenosti ukazují, že to především znamená vypracování metodiky studia, vytváření nebo alespoň zajištění studijních materiálů a dalších opor, které povedou studenta při jeho samostatném studiu. Kromě toho škola musí vypracovat a být schopna dlouhodobě, bez omezení provozovat odpovídající způsob komunikace studentů s vyučujícími a konzultanty a také komunikace studentů s fakultou jako jim příslušnou vzdělávací institucí. Ve všech těchto fázích realizace distanční části studia a výuky je nutné respektovat, že distanční forma studia poskytuje a zaručuje stejný obsah znalostí, vědomostí a dovedností studenta jako prezenční forma studia. Zkušenosti, které VVŠ PV doposud získala při realizaci této formy studia od roku 2001, lze rámcově shrnout do následujících bodů: a) v počátečních fázích přípravy kombinovaných studijních programů a diskusích, které předměty vyučovat distančně, byla příznačná snaha garantů předmětů o argumentaci, jenž zdůrazňovala nevhodnost výuky právě jejich předmětů distanční formou, b) nutnost od samotného počátku přípravy projektu distančního vzdělávání klást důraz na jednotné informační prostředí a jednotnou formu a způsob využívání informačních a komunikačních technologií; i za tohoto předpokladu je třeba se především v počátečních fázích jeho zavádění připravit na argumentaci ze strany některých studentů o elektronické diskriminaci, c) je třeba s dostatečným předstihem připravovat jádro vědecko-pedagogického sboru na tuto formu výuky, protože se projevuje nedostatek standardů a obecně respektovaných norem na přípravu vědecko-pedagogických pracovníků působících v distanční formě studia; tato problematika je v současnosti v České republice dosti atomizována, je značné množství školicích kurzů a zpracovaných materiálů, které se výrazně liší svou kvalitou, charakteristická je převládající komerce v této oblasti, 335

5 d) obdobně jako otázku personální lze charakterizovat při přípravě projektu distančního vzdělávání i otázku technologickou; pro vlastní realizaci modelu distanční výuky jsou v současnosti nabízené finančně značně náročné, i když mnohdy komplexní, informační a komunikační komerční systémy, které umožňují jeho řízení, organizaci a realizaci; pro státní vysoké školy jsou však fakticky nedostupné, což si vynucuje tvorbu vlastních dílčích informačních systémů, řešitelných z hlediska finančních možností fakulty a školy, e) specifické pro rezort Ministerstva obrany se jeví zkušenosti získávané v souvislosti se zaváděním distančních forem vzdělávání, kdy vznikají komplikace při slaďování zákonů o služebním poměru vojáků z povolání s požadavky na organizaci studijních soustředění, tutoriálů, konzultací apod., f) ukazuje se, že zavádění prvků distanční výuky do studijních programů by mělo být paralelně připravováno s propracováním argumentace na restrukturalizaci vědeckopedagogického sboru; často se rovněž v této souvislosti objevuje argumentace, že menší objem přímé výuky by s sebou měl nést i menší vědecko-pedagogický sbor potřebný na její realizaci. Literatura 1. Zemánek, Z. a kol.: Podkladové materiály k akreditaci studijního programu Ekonomika a management, Vyškov 2001, 124 s. 2. Pluskal, D. a Hrabě, J.: Technologie výroby vína. Materiály k DiV na CD-ROM. Vyškov Šotová, J., Neubauer, J. a Šmerek, M.: Diferenciální počet. Učební text pro distanční studium. Vyškov 2002, 84 s. Prof. RNDr. Zdeněk Zemánek, CSc. Vysoká vojenská škola škola pozemního vojska ve Vyškově katedra ekonometrie Víta Nejedlého 3, Vyškov zemanek@fem.vvs-pv.cz 336