CZ.1.07/1.3.46/

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CZ.1.07/1.3.46/01.0021"

Transkript

1 Škola za oponou - sociálně patologické jevy u dětí a mládeže reg. č. CZ.1.07/1.3.46/ Školaza oponou RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE PhDr. Stanislav Pelcák, Ph.D. Mgr. Monika Pelcáková 1

2 Školaza oponou RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE PhDr. Stanislav Pelcák, Ph.D. Mgr. Monika Pelcáková Škola za oponou sociálně patologické jevy u dětí a mládeže reg. č. CZ.1.07/1.3.46/

3 OBSAH 1 ÚVOD RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ V ADOLESCENCI VÝVOJOVÉ ÚKOLY V ADOLESCENCI IDENTITA V ADOLESCENCI, KRIZE IDENTITY SYNDROM RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ V ADOLESCENCI Zdravé a rizikové chování Syndrom rizikového chování v dospívání VYBRANÉ VZORCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ A AUTOMUTILAČNÍ CHOVÁNÍ V ADOLESCENCI Léčba a prevence sebepoškozování PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY Mentální anorexie Mentální bulimie Shrnutí významných psychosociálních faktorů vzniku PPP ZÁŠKOLÁCTVÍ JAKO KOMPLEXNÍ PROBLÉM Vybrané příčiny a typologie záškoláctví Školní klima, třídní klima, kvalita života Metodický pokyn MŠMT K jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví Orientační doporučení pro poradenskou činnost s dětmi a rodiči SALUTOPROTEKTIVNÍ FAKTORY RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ V ADOLESCENCI VNÍMANÁ OSOBNÍ ÚČINNOST (SELF-EFFICACY) Vývoj vnímané vlastní účinnosti v adolescenci Vnímaná vlastní účinnost ve školním prostředí RODINNÁ RESILIENCE SOCIÁLNÍ OPORA MOŽNOSTI PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ V DOSPÍVÁNÍ HUMANISTICKÝ OBRAT K ŽÁKOVI NEDIREKTIVNÍ PŘÍSTUP VE VYUČOVÁNÍ METODY SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉHO VÝCVIKU V PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ ZÁVĚR POUŽITÉ ZDROJE

4 4

5 1 1 ÚVOD Motto: Klíčem ke zdraví dorostu je jeho chování. (WHO) Studijní text stručně seznamuje s aktuálním problémem rizikovým chováním v adolescenci. V adolescenci probíhají významné změny ve všech vrstvách osobnosti. Na fyzické úrovni dochází k dramatickým pubertálním procesům, adolescenti se tak mj. musejí vyrovnat se změnami svého těla. Velmi intenzivní je také kognitivní vývoj, a to jednak díky neurálnímu zrání, jednak vlivem sociálního očekávání a tlaku sociálního prostředí. V myšlení dochází k přechodu od konkrétního k abstraktnímu, narůstá schopnost logického a kritického uvažování, hovoří se o fázi černobílého myšlení. Až ve střední adolescenci jsou jedinci schopni plánovat svoji budoucnost. Mentální kapacita se však vyvíjí mnohem déle než úroveň fyzických změn. Stejně tak emoční vývoj prochází změnami adolescenti často mají intenzivní, někdy i protichůdné, rychle se měnící pocity, některé mohou být zcela nové. Je to také období hledání genderové identity. V osobnostním vývoji se v adolescenci řeší otázky hledání sebe sama, dochází k rozvoji vlastní identity, vyvažuje se potřeba nezávislosti a potřeba být důležitý pro ostatní. Vyvíjí se rovněž schopnost empatie. Vzrůstá potřeba trvalých, dlouhodobých přátelství (obsah kamarádství se proměňuje), proměňují se a rozšiřují společenské role. Uvedené vývojové aspekty dospívání představují možný rizikový potenciál, který se může za nepříznivých okolností výrazně podílet na vzniku různých forem poruch adaptace a nepřiměřeného chování. Nepříznivou okolností může být relativně překvapivě škola a školní práce. Rizikovost se vysvětluje jako náchylnost či větší ohrožení psychosociálního vývoje oproti běžné populaci. Riziková mládež se tedy definuje jako dospívající, u kterých je, následkem spolupůsobení vícera faktorů, zvýšená pravděpodobnost selhání v sociální a psychické oblasti. Rizikovost a ohrožení mohou spočívat ve dvou rovinách. Buď je jedinec představuje pro společnost (delikvence, agresivní chování), nebo sám pro sebe (tzv. sebepoškozující jednání poruchy příjmu potravy, konzumace alkoholu, kouření, zneužívání drog, sexuální promiskuita, sebevražedné jednání apod.). Tato rizikovost se navíc může projevovat z různých hledisek osobnostního, somatického, zdravotního, sociálního, z hlediska schopností, chování atd. Rizikové chování může přímo nebo nepřímo ohrozit prospěch, zdraví, ale i celý další život mladých lidí. Paradoxně toto jednání může přinášet také určité sebepotvrzení, satisfakci v jeho aktuální situaci (přijetí mezi vrstevníky, vyšší sebevědomí). Je tedy svým způsobem účelové a funkční (proto též zvenčí těžko ovlivnitelné), což ovšem nijak nesnižuje riziko ohrožení zdraví, normálního vývoje a životní perspektivy zdravého jedince. V tom spočívá složitost uvedeného biopsychosociálního problému, který nelze v žádném případě redukovat na moderní problematiku šikany či záškoláctví. Těmto projevům není v textu záměrně věnovaná pozornost. 5

6 Studijní text také seznamuje s relativně novým tématem, kterým se zabývá zejména psychologie zdraví a pozitivní psychologie rolí salutoprotektivních faktorů životního stylu v etiologii rizikového chování dospívajících. Možnostem využití moderátorů zdraví je ke škodě věci věnovaná ve školních preventivních programech malá pozornost. Přitom se jedná o řadu faktorů, které může škola, učitelé a výchovní poradci relativně snadno používat bez nároků na čas či finanční prostředky. Jedná se např. o školní klima, třídní klima, percipovanou sociální oporu ze strany spolužáků, vlastní osobní účinnost, prožívanou kvalitu života žáků apod. 2 RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ V ADOLESCENCI VÝVOJOVÉ ÚKOLY V ADOLESCENCI 2.1 V psychologii se pojem adolescence běžně zaměňuje s označením dospívající nebo dorost, můžeme se také setkat se širším sociologickým pojetím, kdy se hovoří o mládeži (Macek, 2003). Dospívání představuje specifickou životní etapu, která má svoje typické znaky v rámci životního cyklu a svůj objektivní i subjektivní význam. Je to období hledání a přehodnocování, v němž má jedinec zvládnout vlastní proměnu, dosáhnout přijatelného sociálního postavení a vytvořit si subjektivně uspokojivou, zralejší formu vlastní identity (Vágnerová, 2005, str. 321). Přesné vymezení této specifické vývojové fáze není jednoznačné. Macek (2003) shodně s Vágnerovou (2005) za adolescenci považují celé období mezi dětstvím a dospíváním. Macek (2003) rozděluje toto období do tří vzájemně provázaných fází: 1. časná adolescence (10-13 let) 2. střední adolescence (14-16 let) 3. pozdní adolescence (17-20 let) Oproti tomu Říčan (2004) a dříve Vágnerová (2000) za adolescenci považují období od 15 do 20 (22) let. Počátek této etapy bývá spojován s plnou reprodukční zralostí a s ukončením povinné školní docházky. Konec období adolescence je spojován s dospělostí, která nastává po dvacátém roce života. Dosažení dospělosti je vymezeno právně, v psychologické rovině pak s dosažením určitého stupně osobní zralosti, vymaněním se ze závislosti na rodičích, s orientací na druhé a s přijetím pocitu zodpovědnosti za své vlastní jednání a za důsledky z něho vyplývající (Macek, 2005). 6

7 V adolescenci je jedinec konfrontován s řadou vývojových úkolů, se kterými se musí vypořádat. Macek (2003, s. 17) je charakterizuje následovně: 7 Přijetí vlastního těla, fyzických změn včetně pohlavní zralosti a pohlavní role. Kognitivní komplexita, flexibilita a abstraktní myšlení schopnost aplikovat intelektový potenciál v běžné každodenní činnosti. Uplatnění emocionálního a kognitivního potenciálu ve vrstevnických vztazích, schopnost a dovednost vytvářet a udržovat vztahy s vrstevníky obojího pohlaví; změna vztahů k dospělým (rodičům, dalším autoritám) autonomie, popř. vzájemný respekt a kooperace nahrazuje emocionální závislost. Získání představy o ekonomické nezávislosti a směřování k určitým jistotám, které s ní souvisejí k volbě povolání, k získání základní profesní kvalifikace, k ujasnění představ o budoucí profesi. Získání zkušeností v erotickém vztahu, příprava pro partnerský a rodinný život. Rozvoj intelektu, emocionality a interpersonálních dovedností zaměřených ke komunitě a společnosti tj. získání kompetence pro sociálně zodpovědné chování. Představa o budoucích prioritách v dospělosti důležitých osobních cílech a stylu života. Ujasnění hierarchie hodnot, reflexe a stabilizace vlastního vztahu ke světu a životu (světový názor). Složitost tohoto období velice přesně vystihují Smékal a Macek (2002, s. 113): V adolescenci jako by se člověk podruhé narodil a chce žít jinak. Osciluje mezi protiklady (nadšení proti světobolu, citlivost proti cynismu, přátelství proti samotě atd.), je plný emocí, ideálů a tužeb. Uvědomuje si protikladné tendence ve svém nitru, nezodpovědné a impulzivní divošské období, bojuje s civilizací tedy světem norem, stereotypů, zodpovědností a závazků. V další části textu se budeme věnovat vybraným problémům, které souvisejí se zvládáním tohoto specifického vývojového období. 2.2 IDENTITA V ADOLESCENCI, KRIZE IDENTITY 2.2 Vědomí vlastní jedinečnosti spojené s pocitem vlastní hodnoty se stává součástí sebereflexe mnohem později, v nové intenzitě se objevuje obvykle v pubertě, na počátku adolescence. Dospívající si představuje sebe sama jako unikátní bytost nejen ve smyslu jedinečnosti, ale též výjimečnosti (Tyrlík, Macek, Syrůček, 2010, s. 43). Základní vývojový úkol, který je tradičně spojován s obdobím adolescence, je dosažení identity. Identita ovšem není hotovou a v adolescenci definitivně utvořenou strukturou, naopak, je spojena s trvalým procesem sebereflexe. Vědomí kontinuity vlastního

8 života, schopnost propojení minulosti a přítomné zkušenosti s představou budoucnosti do smysluplného celku je klíčová charakteristika dospělé identity (Macek, 2005). Způsoby dosažení identity a následně autonomie a dospělé zodpovědnosti jsou velmi individuální. Z vývojového hlediska není pro dosažení integrity rozhodující, která tendence převažuje, podstatné však je, aby je dospívající dokázal navzájem vybalancovat a dospěl k jejich určitému vnitřnímu pocitovému sjednocení. V této souvislosti autoři rozlišují tyto strategie vedoucí k obnovení rovnováhy: 1. identifikace s početně optimální skupinou, v případě adolescentů mohou být těmito optimálními skupinami buď třída, nebo přirozená zájmová skupina (sportovní oddíl, hudební skupina, skautský oddíl, parta na turistiku atd.) 2. identifikace s podskupinou 3. identifikace se skupinou, která sama sebe definuje vymezením se z hlavního proudu společnosti, např. v elitních kubech, různých subkulturách mládeže, uzavřených sektách či rizikových skupinách 4. vlastní zdůrazňování odlišnosti a výjimečnosti vlastní skupiny, odlišnost skupiny může být uložena v mysli členů dané skupiny 5. diferenciace prostřednictvím role 6. identifikace se skupinou, která normativně nařizuje individualismus (je požadováno vlastní svobodné sebevyjádření a jedinečnost, např. u uměleckých sdružení) 7. přizpůsobování sebepercepce míra racionalizace vlastního konformního chování, obraz sebe sama jako jedinečné a nezávislé bytosti, která se z vlastní vůle chová loajálně 8. tendence vidět sebe sama více normativně ve srovnání s ostatními členy skupiny jedinec se sám pro sebe stává příkladným reprezentantem dané skupiny V jistém smyslu je pojem identity v adolescenci pojmem slučujícím všechnu sebereflexi jedince v jeho sociálním a kulturním prostředí. Jde o potvrzení vlastní existence před sebou samým i ve společnosti, ve které jedinec žije. Macek (2006, s. 73) identitu považuje za živou a vědomím reflektovanou zkušenost se sebou samým, která je spontánně uvědomována jako subjektivně významná a která se dotýká takových témat, jež člověk záměrně vztahuje k vlastnímu já a jež dávají vlastnímu životu a vlastní existenci člověka konkrétní rozměr a smysl. Proces reflektování autorství vlastních aktivit, zažívání vlastní jedinečnosti a oddělenosti od druhých lidí, uvědomování si časové kontinuity vlastního života, propojování minulého s přítomným a budoucím je klíčová charakteristika identity. Současná vývojová psychologie nahlíží na identitu jako na proces, který provází všechna vývojová stadia. 8

9 Macek (2006) charakterizuje aspekty identity následovně: 9 vědomí unikátnosti, jedinečnosti, odlišnosti od druhých (plně se rozvine s nástupem dospívání) pocit sounáležitosti, pocit, že někam patřím konzistence a kontinuita vlastní zkušenosti potřeba explorace, zážitek autorství vlastního života, přijetí závazku a odpovědnosti za vlastní jednání zážitek autentičnosti a pravdivosti zážitek integrity Vytváření identity v adolescenci je součástí dlouhodobého procesu utváření vztahu k vlastnímu Já. Formování identity probíhá v různých oblastech života rodina, škola, práce apod. Důležitou hodnotou je sociální identita, která v období adolescence prochází kritickým stavem (krize identity). Krizi chápeme jako období, kdy se adolescent nachází v procesu volby a rozhodování v důležitých oblastech současného i budoucího života. Roli také hraje přítomnost, nebo nepřítomnost závazku jako investice a zodpovědnosti v případě jeho přijímání adolescent zároveň přijímá určitý cíl a program. Pokud v tomto období neproběhne úspěšné redefinování a nové sebevymezení, dostává se (jedinec) do stavu tzv. difúzní identity, tedy stavu rozptýlenosti či zmatku, který znemožňuje sebe sama ocenit a přijmout jako určitou konstantu či pevný bod reflexe vlastního života. To se ve svých důsledcích často projeví až v následném stádiu mladší dospělosti, kdy je vývojovým úkolem vytvoření intimity (Smékal, Macek, 2002, str. 117). Obsah sebepojetí se v adolescenci příliš nemění, většinou je konzistentní a stabilní. V pozdní adolescenci je diferenciace obsahu sebepojetí současně provázena úsilím o novou integraci. Souvisí to s uvědomováním souvislostí mezi rolemi, které na sebe adolescenti berou, a s již zmíněnými závazky. Jde také o hledání vnější rovnováhy mezi vlastními rolemi (kompetencemi, právy, povinnostmi) a rolemi druhých (Smékal, Macek, 2002, s. 118). Utváření identity úzce souvisí i s kvalitou, kvantitou a změnou vztahů s rodinou a vrstevníky v průběhu dospívání. Ve vztahu k rodičům a autoritám mají dospívající tendenci o zrovnoprávnění vlastní pozice. Důležitou roli v tomto směru hrají jednak partnerské vztahy, jednak také příslušnost ke konkrétní skupině. Jedinec se nějak vymezuje buď formou identifikace, nebo prostřednictvím odmítání. Vágnerová (2000, s. 268) podstatu tohoto procesu vystihuje následovně: Čím je rozdílnější vymezení cizí a vlastní identifikační skupiny, tím je pro jedince jednodušší definovat sebe sama. Potřeba jednoznačné definice se projevuje zdůrazněním viditelných vnějších znaků, resp. nějakého jednoznačného kritéria (např. národnost, rasa, sociální vrstva, příslušnost k výlučné společnosti). Podle takového kritéria je identifikační skupina definována pozitivně a zbytek světa je hodnocen negativně.

10 Ve vztahu k vrstevníkům tendence směřuje zejména k vlastnímu zhodnocení. Vliv má i konformita, která ve větší míře ve vztahu s vrstevníky zvyšuje pocit vlastní autonomie, ve vztahu s rodinou vysoká konformita často pocitu autonomie brání. Ovšem kvalita vztahu s rodiči má mnohem větší význam v utváření pocitu vlastní hodnoty a síly než kvalitní vztahy s vrstevníky. Stejně tak osobní identitu posiluje vstřícná rodinná atmosféra umožňující vyjádření vlastních názorů a otevřené řešení konfliktů. Macek (2001) v této souvislosti výstižně konstatuje, že adolescenční moratorium ve spojení s explorací znamená především výzvu, příležitost, ale také určité sociální a zdravotní riziko. 2.3 SYNDROM RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ V ADOLESCENCI Zdravé a rizikové chování Pro období dospívání je typická rychlost a jednoznačnost interpretací a nedostatečná integrace předchozích zkušeností do procesu rozhodování a posuzování reality. Adolescenti jednají v určitém kontextu, tak aby dosáhli jim osobně důležitých cílů, které jsou spojené s vývojovými úkoly v určité kultuře. Jednání adolescentů, ať zdravé, nebo rizikové, slouží k tomu, aby dosáhli osobně a sociálně smysluplných cílů. Bonino, Cattelino a Ciairano (2005) v této souvislosti vysvětlují mechanismy chování a jednání, které umožňují překlenout nesnadné období dospívání. Nejsou typické pouze pro delikventní jednání, ale pro období adolescence obecně: Chovat se jako dospělý snaha o začlenění do světa dospělých mnohdy souvisí s předčasným jednáním, které je v dospělosti považováno za normální (kouření cigaret, konzumace alkoholu, sexuální chování). Uvedené rizikové chování může být pro adolescenta zdrojem pocitu dospělosti, ačkoliv základní atributy dospělosti nejsou objektivně dosažitelné. Naproti tomu zdravým zdrojem zážitku dospělosti může být zodpovědnost za druhé, práce pro komunitu a dobrovolnictví. Dosažení autonomie dosažení identity a vymanění se ze závislosti na nukleární rodině a názorech ostatních je předpokladem dosažení autonomie. Rizikové chování může být demonstrací, že je adolescent schopen činit rozhodnutí nezávisle na názorech rodičů a jiných dospělých (např. užívání drog, sexuální chování, stravovací návyky nebo i antisociální chování). Identifikace a diferenciace dosažení integrované a nezávislé identity vyžaduje identifikaci se sebou (sebeakceptace) a odlišení se od dospělých, především od rodičů. Projevem této snahy může být rizikové chování (porušování norem) obdobně jako nošení excentrického oblečení nebo nekonvenční ideje. Během tohoto procesu adolescenti vyhledávají oporu u vrstevníků, kteří sami zažívají stejný vývojový proces. Dosahují proto identifikace a diferenciace skupinově, bud rizikově (skupinové kouře- 10

11 ní), nebo bezpečně (chození na koncerty). Příslušností k určité skupině se adolescenti diferencují nejen od dospělých, ale, a to možná hlavně, od jiných skupin vrstevníků. Sebepotvrzení a experimentování kognitivní a sexuální vývoj jedince přináší nové a odlišné fyzické, psychologické a sociální možnosti. Sebepotvrzení úzce souvisí s autonomií; adolescenti vyhledávají potvrzování autonomie od druhých, zejména od dospělých. Velmi často je sebepotvrzování a experimentování spojeno s velmi nebezpečnými a fyzicky náročnými aktivitami (hraní riskantních her, nebezpečné řízení auta apod.). Překračování limitů separace od nukleární rodiny, která je k dosažení identity nutná, je demonstrována také v potřebě jít proti pravidlům a zákonům dospělých jako způsobu deklarování autonomie, nezávislosti, schopnosti činit vlastní rozhodnutí a volit životní styl, který vyhovuje potřebám adolescentů (nedodržování konvencí a rodinných tradicí, užívání drog). Vyhledávání nových zážitků potřeba experimentování s novými stavy vědomí, objevování jiných fyzických vjemů a zájem cítit nové, předtím neznámé emoce (užívání psychoaktivních substancí, sexuální chování, riskantní řízení auta, nebezpečné jednání). Vnímání vlastní kontroly potřeba upřednostnit kontrolu vlastních skutků před kontrolou dospělých vede adolescenty k provádění riskantních aktivit a demonstraci toho, že jsou schopní takovou situaci zvládnout, že za ni přebírají zodpovědnost a kdykoliv mohou bez úhony přestat (experimenty se stravovacím chováním, s rizikem obecně). Zvládání a únik užívání marihuany a jiných drog, pití alkoholu, poruchy příjmu potravy a hledání útěchy v jídle lze použít jako copingové strategie k zvládnutí neúspěchu vyhovět požadavkům rodiny, školy nebo sociálního okolí. Komunikace potřeba komunikovat s vrstevníky je velice důležitá, některé druhy rizikového chování povzbuzují komunikaci, navozují atmosféru otevřenosti a relaxace, pocitu dobré pohody. Sdílení jednání a emocí potřeba vyjádření identity se skupinou, ke které adolescent patří nebo patřit chce, pro získání popularity, reputace. Patří sem např. užívání psychoaktivních substancí a nebezpečné chování. Sdílený rituál rizikové chování spojuje adolescenty s vrstevníky ritualizovaným chováním, pro které je charakteristické opakování, nadbytečnost, zveličování konkrétních činů (rituál sdílení cigarety, jointa, alkoholu, skupinové agresivní chování nebo sexuální chování). Napodobování ve vrstevnické skupině napodobují jednotlivci rizikové chování, které vidí u druhých. Iluze kontroly přispívá k úpravě reálné percepce rizika a vystavuje adolescenty nebezpečným situacím, které nejsou schopni kontrolovat. Zkoumání reakcí a limitů v procesu utvrzování vlastní identifikace a diferenciace od dospělých dochází k potvrzení autonomie individua. Určité jednání 11

12 a chování testuje reakce dospělých, rodičů nebo učitelů při překročení pravidel a konvencí (např. poruchy příjmu potravy, užívání drog nebo deviantní chování i nekonvenční oblékání). Diferenciace a opozice hledání modelů, které jsou jiné, než jaké představují rodiče a dospělí obecně. Nové modely hledají u svých vrstevníků a revoltují proti rodičovskému modelu. V rané dospělosti a dospělosti se tyto modely mohou opět přiblížit, v souvislosti s vývojem identity v adolescenci dochází k redefinici vztahu s dospělými i vrstevníky. Každý z uvedených vzorců chování může mít různé příčiny, které souvisí s individuální životní cestou adolescenta, např. někteří studenti se mohou snažit o dobré známky proto, aby uspokojili svoje rodiče, zatímco pro druhé jsou dobré studijní výsledky prostředkem, jak dosáhnout větší autonomie na rodičích (Bonino, Cattelino, Ciairano, 2005). Nutno zdůraznit, že většina adolescentů nemá v tomto vývojovém období závažnější potíže, přechod od adolescence do dospělosti proběhne bez ohrožení zdraví nebo duševní pohody. V souvislosti s uvedenými souvislostmi chování a jednání však nelze opomenout možná zdravotní rizika a důsledky Syndrom rizikového chování v dospívání Dospívání je definováno jako přechodné období mezi dětstvím a dospělostí, kde jde především o zrání v oblasti tělesné a pohlavní a o hledání identity vlastní osobnosti. Experimentování s riziky je v tomto období typické, většinou přechodné a nepřekračuje míru, která z něho činí chování problémové. V posledních desetiletích v ekonomicky vyspělých zemích stále více adolescentů přijímá rizikový způsob života, který ohrožuje zdraví nejen v období dospívání, ale může mít následky v dalším životě. Mluví se o tzv. nové morbiditě mládeže, která je aktuálně hlavní příčinou mortality v tomto vývojovém období. V této souvislosti WHO stanovila adolescenty jako samostatnou rizikovou populační skupinu a zdraví dorostu je definováno kromě jiného jako nepřítomnost rizikového problémového chování. Jde o tři hlavní oblasti rizikového chování: 1. abúzus návykových látek počínaje nikotinem přes alkohol, kanabinoidy, ilegální drogy 2. negativní jevy v oblasti psychosociální poruchy chování a projevy sociální maladaptace (krutost ke slabším, ničení majetku, krádeže, lhaní, školní selhávání, záškoláctví, útěky, agrese, autoagrese a suicidální chování, delikvence a kriminalita, charakteristická je častá psychiatrická komorbidita 3. poruchy reprodukčního zdraví předčasný pohlavní život a s ním ve zvýšené míře spojené střídání partnerů a pohlavně přenosné infekce, časná a nechtěná těhotenství 12

13 Jevy těchto tří oblastí se u naprosté většiny dospívajících vzájemně kombinují, usnadňují vzájemně svůj vznik a mají do značné míry společné nebo podobné příčiny společné rizikové i ochranné faktory. Mluví se proto o syndromu rizikového chování v dospívání (SRCH-D). Ten je specifický právě pro tento věk. Některé jeho součásti jsou problémové pouze ve vztahu k věku (předčasný pohlavní život, ale uvádí se i pravidelná konzumace alkoholu), také je zde patrná vazba právě na vývoj v dospívání. Velmi často je rizikové chování vzhledem k osobnostnímu vývoji jedince účelové a vlastně v tomto smyslu funkční (Kubíček, 2006). Termín rizikovost vystihuje náchylnost či větší ohrožení psychosociálního vývoje oproti běžné populaci (Smik, 2001). Rizikovou mládež lze definovat jako dospívající, u kterých je následkem spolupůsobení vícera faktorů zvýšená pravděpodobnost selhání v sociální a psychické oblasti (Labáth, 2001). Rizikovost a ohrožení mohou spočívat ve dvou rovinách: jedinec představuje riziko pro společnost (delikvence, agresivita) jedinec představuje riziko sám pro sebe (sebepoškozující jednání poruchy příjmu potravy, konzumace alkoholu, kouření, zneužívání drog, sexuální promiskuita, sebevražedné jednání aj.) Rizikové chování je dle Hamanové a Hellerové (2000) chování, které může přímo nebo nepřímo ohrozit prospěch, zdraví, ale i celý další život mladých lidí. Macek (2003) s rizikovým a problémovým chováním spojuje predelikventní chování a páchání trestných činů, agresi, násilí, šikanu a týrání (včetně rasové nesnášenlivosti a diskriminace některých skupin). Někteří autoři spojují rizikové chování i s chováním za volantem nebo tzv. adrenalinovými sporty. Je pravděpodobné, že adolescent chovající se rizikově v jedné oblasti bude takové chování rozšiřovat na více oblastí. Nutno zdůraznit, že riskantní jednání adolescentovi současně může přinášet určité sebepotvrzení, satisfakci v jeho aktuální situaci (Foltová, 2012). Uvádí se, že až polovina adolescentů, resp. dokonce až šedesát procent jedinců se během dospívání zapojí alespoň do jedné z forem rizikového chování (Hamanová a Kabíček, 2001). Dle Foltové (2012) existují dva směry uvažování o rizikovém chování v období adolescence: 1. určitá normativní součást vývojového období, která v dalším stadiu z velké části vymizí 2. dlouhodobé následky těchto forem chování, které není možno přehlížet, a není proto žádoucí takové počínání adolescentů jen zpovzdálí sledovat 13

14 3 3 VYBRANÉ VZORCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ 3.1 SEBEPOŠKOZOVÁNÍ A AUTOMUTILAČNÍ CHOVÁNÍ V ADOLESCENCI 3.1 V posledních desetiletích vlivem společenských a kulturních změn objektivně vzrůstá v populaci adolescentů výskyt sebepoškozování. Pod tímto pojmem rozumíme: úmyslné narušení vlastní tělesné integrity (Babáková, 2003) komplexní autoagresivní chování, které na rozdíl od sebevraždy nemá fatální následky maladaptivní reakci na jinak nezvládnutý akutní a chronický stres (Platznerová, 2002) Je nutné rozlišovat mezi sebepoškozujícím a sebevražedným jednáním sebepoškozování může být spojeno s myšlenkami na smrt, smrt však na rozdíl od sebevražedného pokusu není v naprosté většině případů jeho cílem (Platznerová, 2002). K sebepoškození dochází vždy bez účasti cizí osoby a nezahrnuje sexuální aktivity. Mezi časté formy sebepoškozování patří různá poranění kůže rukou, nohou, břicha atp., tedy škrábance nehtem, propichování kůže, pořezání, popálení od cigarety, poleptání, dále kousání nehtů, vytrhávání vlasů a řas, ale i hladovění, požívání nejedlých předmětů, sebezanedbávání, sebeškrcení, lámání si kostí či strhávání si nehtů. Pacienti se sebepoškozujícím jednáním však pociťují bolest významně méně než kontrolní skupina a dokonce ještě méně, pokud jsou vystaveni silnému stresu (Babáková, 2003). Poškozující se jedinec si vybírá na svém těle místa snadno dosažitelná, skrytá ostatním a snadno zamaskovatelná nebo naopak místa zjevná a odhalitelná. Jedinec si může vybrat partii, která souvisela s určitým chirurgickým zákrokem nebo s historií fyzického a sexuálního zneužívání (Aldermann, In: Krieglová, 2008). Suttonová (1999, in: Krieglová, 2008) uvádí, že nejčastěji sebepoškozování postihuje ruce od zápěstí po loket, pak (sestupně) zbytek paží, nohy (hlavně stehna), hrudník, břicho, obličej, genitálie, chodidla a kotníky. Podle rozsahu a závažnosti můžeme sebepoškozování rozčlenit do tří kategorií (Platznerová 2009): Závažná automutilace = nejextrémnější a nejméně častá forma poškození, při které je poškozen velký objem tkáně (např. kastrace, amputace končetiny apod.); často vede k trvalému zmrzačení a je nejčastěji spojena s psychotickými stavy nebo akutními intoxikacemi Stereotypní automutilace = fixované, často rytmické vzorce chování jako bušení hlavou (nejčastější), stlačování očních bulev, kousání prstů nebo paží; vyskytuje se např. u retardovaných pacientů 14

15 Povrchová nebo mírná automutilace = sebepoškozování v užším smyslu, nejčastěji se vyskytující forma, kdy výsledkem nebývá závažnější poškození tkání a málokdy je poškození fatální Při vzniku problému sebepoškozování obecně hrají roli biologické faktory (produkce hormonů), dědičnost a psychosociální faktory včetně výchovy a psychotraumat v dětství. Britský National Health Service (Royal College of Psychiatrists, In: Kriegelová, 2008) dělí potencionální spouštěče sebepoškozujícího jednání následovně: Dlouhodobé faktory: časná ztráta pečující osoby nebo časná separace od ní; odmítavý nebo hyperprotektivní přístup pečující osoby; sexuální, fyzické a psychické zneužívání v dětství; trvalé osobnostní charakteristiky a duševní onemocnění Krátkodobé faktory: momentální problémy ve vztahu s blízkou osobou, nedostatek sociální opory, pracovní a studijní problémy, zdravotní problémy, momentální zneužívání návykových látek a zhoršení symptomů duševního onemocnění Precipitující faktory: stresující okolnosti předcházející (až v rozsahu dní) epizodě sebepoškozování, např. akutní problém ve vztahu s blízkou osobou, finanční problémy, trvalá ztráta blízké osoby, ale i období volna Při stručné analýze možných rizikových faktorů nelze opomenout rodinu. Rodina, primární sociální skupina, je zásadním sociálním faktorem ve vývoji člověka. V ní dochází k předávání hodnot, norem a pravidel. Každý člověk je zároveň konfrontován s požadavky a normami společnosti. Pokud se normy rodiny a společnosti odlišují, dochází k diskrepanci, se kterou si každý buď poradí např. přehodnocením rodinných hodnot, nebo je frustrován a tedy náchylnější k sebepoškozování. Rodina by měla jedinci už jako dítěti rovněž zajistit zdravý vývoj sebeúcty, chválu a emocionální podporu. Pokud se tomu nedaří, emocionální projevy dítěte jsou devalvovány a jeho sebeúcta až devastována. Dítě neustále prožívá strach a může se stáhnout do sebe. Uzavřenost a utajování jsou pak charakteristické pro sebepoškozující jednání. Další osobnostní charakteristiky typické pro poškozující se jedince zmiňuje Platznerová (2009, s. 37): trpí chronickou úzkostí mají sklon k iritabilitě vnímají se jako neschopní zvládat zátěž sami sebe znehodnocují/nemají se rádi jsou přecitlivělí na odmítnutí mívají chronický vztek, obvykle na sebe mají sklon potlačovat zlost mívají intenzivní agresivní pocity, které výrazně odsuzují a často potlačují nebo obracejí dovnitř bývají impulzivnější a mívají oslabenou schopnost kontrolovat impulzy 15

16 mívají sklon jednat v souladu se svou momentální náladou mívají sklon neplánovat do budoucna bývají depresivní a mívají sebevražedné/sebedestruktivní sklony nemají flexibilní repertoár dovedností pro zvládání zátěže bývají přesvědčení, že nemají kontrolu nad tím, jak zvládají život mají sklon k vyhýbavosti cítí se slabí a bezmocní Sociální identifikace se skupinou je ústředním tématem období adolescence. Její roli u vzniku sebepoškozujícího jednání adolescentů zdůrazňuje Babáková (2003) a uvádí příklady z výchovných zařízení, kde byla zjištěna vyšší míra sebedestruktivního chování u adolescentů s delikventním chováním než u kontrolní skupiny, a to jak u chlapců, tak u děvčat (Toch, 1975, In: Babáková, 2003). Mezi projevy sebepoškozování u dospívajících s poruchami chování ve výchovných ústavech patří zejména vyřezávání znaků či písmen na kůži a pálení cigaretou. Mechanismus sociální identifikace lze vysledovat i u tzv. epidemií pořezávání, známé z léčebných zařízení, které byly sledovány převážně mezi děvčaty, jejichž touhou bylo patřit mezi elitu. Pokud se začala poškozovat neoblíbená a neatraktivní pacientka, pořezávání postupně ustalo. Automutilační chování v souvislosti se skupinovou identifikací se uplatňuje i v běžné (neklinické) populaci adolescentů. Např. viditelným znamením příslušnosti k určité sociální skupině je tetování, ať už jde o nacistické symboly u skinheadů, nebo specifické značky příslušnosti k pouličnímu gangu. Podobnou funkci plní i piercing jeho držitel naznačuje např. příslušnost k subkultuře anarchistů. Prožitá bolest je zde jasným důkazem loajality ke skupině (Babáková 2003). Zjištění výskytu sebepoškozování je u běžné populace velmi těžké, protože poškozující se jedinci tak činí v tajnosti, maskují viditelné následky a veřejně o tom nemluví, a proto většina studií zaměřených na tento jev vychází ze vzorku pacientů a klientů, kteří jsou nebo byli v klinické péči pro jiné poruchy. Proto také bývá sebepoškozování nejvíce spojováno s duševními onemocněními a poruchami osobnosti. Nejčastěji bylo pozorováno u jedinců s hraniční poruchou osobnosti, u nichž jsou nápadné projevy nestability v interpersonálních vztazích, sebehodnocení, emocích a kontrole impulzů. V této souvislosti se hovoří o hraničním sebepoškozování. Jeho šest stádií popsal Liebenluft (1987): 1. spouštěcí událost (např. ztráta významného vztahu) 2. eskalace nepohody a úzkosti 3. představování si sebepoškození 4. pokusy o odvrácení sebepoškozujícího chování 5. sebepoškození 6. uvolnění tenze 16

17 Vysoký výskyt sebepoškozování je také u pacientek s poruchami příjmu potravy (20-45 %) a u pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou, která se vyznačuje tenzí a úzkostí s nutkavými myšlenkami a impulzy přecházejícími v nutkavé chování. Dalším velmi významným faktorem, který hraje roli při genezi sebepoškozování, jsou individuální motivy. Vycházejí z celého environmentálního kontextu jedince, jeho osobnosti, z předcházejících faktorů a možných důsledků. Z hlediska individuálních motivů můžeme identifikovat následující funkce sebepoškozování (např. Platznerová, 2002; Kriegelová, 2008): Regulace afektu a psychické tenze: nalezení ztracené rovnováhy ve víru rušivých emocí, zklidnění těla ve vysoké míře aktivace, potvrzení vnitřní bolesti jejím zevním vyjádřením a vyhnutí se sebevraždě pro nesnesitelné pocity Komunikace: vyjádření něčeho, co poškozující se nedokáže vyjádřit slovně, nepřímé ovlivňování chování druhých Kontrola nad vlastním tělem: regulace vtíravých vzpomínek, myšlenek a představ, regulace prožívané bolesti Očištění: např. v minulosti sexuálně zneužívaní jedinci se cítí špinaví a zneuctění, prožívají hluboké pocity studu a sebepoškozování pro ně může působit jako forma sebeočištění a zbavení se pocitů hanby Trest: podobně jako u očištění může být sebepoškození u sexuálně zneužitých formou trestu namířenou nejen vůči sobě, ale i proti pachateli sexuálního násilí Potvrzení existence: jedinec se přesvědčuje, že je naživu a že je schopen něco cítit; souvisí se stavy derealizace a depersonalizace Útěk před silnými emocemi, odklonění, navození otupělosti: psychická anestézie, vytvoření pocitu prázdnoty namísto bouřlivých nezvladatelných emocí Testování hranic, manipulace druhými: účelem je vynucení reakce druhého, upoutání pozornosti, vyvolání pocitů viny Volání o pomoc: jedinec už není schopen jinak zvládat náročnou životní situaci, není si schopen jinak říct o pomoc nebo mu není věnována patřičná pozornost; jedinec zviditelňuje svou bolest ostatním, aby ji považovali za dostatečně vážnou Euforie: při aktu sebepoškození se vyplavují endorfiny, které tlumí bolest, vyvolávají příjemné pocity svobody a lehkosti, zostřují vnímání Výraz příslušnosti ke skupině: viz sociální identifikace; častý výskyt v subkulturách (např. Emo, Gothic) Alterace: snaha o dosažení neatraktivnosti pro sebe i pro ostatní zohyzděním se jizvami Uvádí se, že přibližně 10 % mladých lidí ve věku 11 až 25 let má zkušenost se sebepoškozením (Young, 2003). Ve studii 6020 britských adolescentů ve věku 15 a 16 let uvedlo záměrné sebepoškození v předchozím roce 6,9 % z nich. Z toho jen 12,6 % navštívilo pro sebepoškození nemocnici. Převahu tvořily dívky nad chlapci v poměru 4:1 17

18 (Hawton et al., In: Babáková, 2003), čímž se potvrdilo, že častěji se poškozují ženy než muži a tento rozdíl je největší v adolescenci. U jedinců se sebepoškozujícím jednáním je obecně zvýšené riziko suicidia. Zvláště u dětí a adolescentů je sebepoškozování spojeno s myšlenkami na smrt a výskytem depresivního syndromu, který může riziko sebevražedného jednání zvýšit až 30 (Malá, 2009). Role body image narůstá s rozvojem současné výkonově orientované kultury. Obecně jsou preferovány materiální hodnoty a panuje větší tlak na zodpovědné rozhodování v rámci osobní svobody. S ideálem štěstí, úspěchu, mládí a společenské žádoucnosti souvisí štíhlá postava, u mužů přiměřeně svalnatá. Tento ideál však s sebou nese mnoho negativních společenských důsledků. Lidé s nadváhou bývají vnímáni jako líní, bez vůle a bez kontroly. Lidé, kteří nevyhovují štíhlému ideálu, se tak ocitají pod tlakem a trpí předsudky. Často se pak stávají otroky drastických diet a neoptimálního cvičení, kterým své tělo spíše ničí. Sebepoškozování a poruchy příjmu potravy jsou pak nejhoršími důsledky této touhy po vyrovnání se společenskému ideálu. Vnímání vlastního tělesného schématu jako součást identity jedince se tak stává dalším z faktorů, které mohou zásadně ovlivnit rozvoj závažných poruch. Četné nejistoty a obavy tohoto vývojového období mohou souviset s tělesným vývojem, s výraznými změnami v somatické oblasti. Tělesné proměny, spolu s vývojem sekundárních pohlavních znaků, znamenají pro dospívajícího náročnou situaci z hlediska adaptace; kritika či negativní hodnocení sociálního okolí mohou mít negativní dopad na sebehodnocení dospívajícího (Michalčáková, 2007). Nespokojenost se svým tělem se do určité míry také odráží ve výskytu dekorativních tělesných modifikací, mezi které patří tetování, piercing, skarifikace (zjizvení) a pocketing (extrémnější forma piercingu). Společnou motivací jedinců pro takový typ zásahu do tělesného schématu s jedinci, kteří se poškozují, může být pocit, že bez daného zásahu nejsou dost dobří nebo něčeho hodni. Nicméně sebepoškozování není dekorativní technikou a zásadně se liší v cíli, průběhu i metodě (Kriegelová, 2008). Do geneze sebepoškozování zásadním způsobem zasahují média. Mladí lidé jsou velmi citliví na jejich působení, více napodobují aktuální trendy a snáze napodobí chování, které je prezentováno jako normální způsob řešení problémů. Dříve ti, kteří měli se sebepoškozováním osobní zkušenosti, tak obvykle činili tajně, ve snaze zamaskovat stopy a veřejně o svém sebepoškozování nemluvili. Dnes je trendem svěřovat se s těmito zkušenostmi na internetových blozích, v diskuzních fórech atp., kde si v bezpečí anonymity vyměňují fotografie poranění a rady, jak je skrýt, v lepších případech i jak se sebepoškozováním přestat. Zmíněné weby a blogy jsou oprávněně terčem kritiky nejen pro zveřejňování zcestných informací, ale i proto, že jsou vysoce ohrožující pro vulnerabilní jedince zveřejňováním návodů. 18

19 3.1.1 Léčba a prevence sebepoškozování Cílem léčby poškozujícího pacienta je redukce dalších epizod sebepoškozování, redukce touhy poškodit se, prevence sebevraždy a zlepšení sociálního fungování a kvality života (Platznerová, 2002). Proto je třeba komplexní péče pod dohledem odborníků. Při léčbě sebepoškozování bývá uplatňována farmakoterapie (např. antidepresivy), psychoterapie nebo socioterapie. Při psychoterapii dětí je nezbytný kontakt s rodinou pacienta a jako vhodná se doporučuje kognitivně-behaviorální terapie, která mimo jiné pomůže rozbít zažité sebedestruktivní vzorce chování a nahradit je adaptivnějšími formami. V socioterapii je možné touhu adolescentů po identifikaci saturovat využitím svépomocných organizací, které nabízejí kontakty s dobrovolníky a efektivní aktivity. Lze využít i komunitní terapie. Celkově je terapie dětí a adolescentů se sebepoškozováním náročná a zdlouhavá a vyžaduje vysokou dávku trpělivosti a osobních zkušeností (Babáková, 2003). O to více stoupá význam prevence, která spočívá v obeznámení dětí a adolescentů s problematikou sebepoškozování např. při besedách a přednáškách, ale i v plošných programech zaměřených na zvyšování jejich psychické odolnosti skrze vybrané odborné techniky. 3.2 PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY 3.2 Potřeba potravy je základní biologickou potřebou člověka, která slouží pudu sebezáchovy a tím k přežití jedince. U člověka je tato potřeba ovlivňována i psychosociálně jídlo se může stát zdrojem slasti (odměna za úkol, za úspěch) a tím i kompenzací za jinou, nedosažitelnou slast. Potrava je kromě cíle také prostředkem k regulaci tělesné hmotnosti, čímž člověku umožňuje usilovat o štíhlost a atraktivitu, dvě nejvíce oceňované hodnoty současné západní společnosti a mediálního světa. Poruchy příjmu potravy (PPP) jsou kromě poruchy postoje k jídlu (rozumové a emoční hledisko) spojeny s poruchou postoje k vlastnímu tělu. Porucha postoje k vlastnímu tělu spočívá v deformaci tělového schématu mentálního obrazu vlastního těla a postoje k němu kdy jedinec se vnímá jinak oproti skutečnému stavu (jiná hmotnost, jiné proporce). Nejdůležitějším mezníkem ve vývoji vztahu k vlastnímu tělu je dospívání, adolescence, kdy na svůj vývoj může být jedinec pyšný, ale i naopak. Tělesné změny může vnímat jako zátěž, něco nežádoucího, co neodpovídá ideálu krásy a čeho je třeba se zbavit nebo to alespoň zbrzdit. Tak se může stát, že např. dívka přestane jíst a zbaví se tím sekundárních pohlavních znaků oblé boky, ňadra atp. (Vágnerová, 1999). Porucha příjmu potravy se vyskytuje ve dvou průběhových variantách, mentální anorexii a mentální bulimii, které se mohou v klinickém obrazu objevovat střídavě, mohou přecházet jedna v druhou a mohou se vyskytovat příznaky obou variant i současně. Do poruch příjmu potravy je podle soudobé klasifikace kromě výše zmíněných řazeno také přejídání, zvracení (oboje psychogenní nebo spojené s jinými duševními 19

20 poruchami), pika u dospělých osob (pojídání nejedlých předmětů, např. vlasy, nehty, papír) a ztráta chuti k jídlu (psychogenní). Někteří autoři uvažují i o zařazení syndromu nočního přejídání (Němečková, 2007). Jak pro mentální anorexii, tak pro mentální bulimii jsou charakteristické: patologický strach ze ztloustnutí nadměrná koncentrace na vlastní tělo k němu má jedinec negativní nebo smíšený vztah, je nevývratně přesvědčen o své obezitě nadměrná koncentrace na jídlo neustálé zabývání se jídlem: měření kalorií, přesné vážení a odměřování surovin, hromadění a skrývání jídla Mentální anorexie Mentální anorexie bývá definována jako úmyslný úbytek váhy, vyvolaný a záměrně udržovaný pacientem (např. užívání anorektik, odmítání potravy či potravin, po kterých by se mohlo ztloustnout, nadměrná fyzická zátěž). Obavy ze ztloustnutí a ochablosti tělesných proporcí jsou neustále v popředí pozornosti jako neodbytná myšlenka. Pacient si klade za úkol snižování váhy a omezení příjmu potravy. Plnění tohoto úkolu má zásadní vliv na sebeúctu pacient si tím potvrzuje svou sílu zvítězit nad hladem a na tomto pocitu vítězství se stává závislým. Důsledkem hladovění je pak podvýživa, endokrinní a metabolické poruchy. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10 musí být pro stanovení diagnózy přítomny všechny následující příznaky: udržování tělesné hmotnosti nejméně 15 % pod předpokládanou normou pro daného jedince nebo snížená hodnota Body Mass Indexu (BMI) pod 17,5 nízká hmotnost je způsobena záměrným omezením příjmu potravy, zvláště jídel, po kterých se tloustne, případně dalšími zásahy pacienta (provokace zvracení, průjmů, užívání projímadel a diuretik, excesivní tělesné cvičení apod.) specifická psychopatologie, v níž dominuje strach z tloušťky a zkreslené představy o vlastním těle výrazné endokrinní poruchy (u žen s projevy amenorey vynechání nebo ztráta menstruace, u mužů ztráta sexuální apetence a potence) zástava nebo zpomalení normálního vývoje v případě, že k poruše dojde během dospívání 20

Poruchy příjmu potravy. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Poruchy příjmu potravy. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Poruchy příjmu potravy Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Psychogenní poruchy příjmu potravy Onemocnění, pro která je charakteristická porucha myšlení a jednání ve vztahu k jídlu a vlastnímu vzhledu

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

Tělesné a hormonální změny v dospívání

Tělesné a hormonální změny v dospívání EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Tělesné a hormonální změny v dospívání Vliv

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova Příloha ŠVP č.2 Ve školním roce 2014-2015, 2015-2016, 2016-2017 se uvedené předměty rozšiřují o tyto očekáváné výstupy a učivo. Jedná se o očekávané výstupy, které byly dříve v předmětu Výchova ke zdraví,

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

SEBEVRAŽEDNÉ CHOVÁNÍ A ZÁMĚRNÉ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE. MUDr. EVA VANÍČKOVÁ,CSc. Ústav zdraví dětí a mládeže

SEBEVRAŽEDNÉ CHOVÁNÍ A ZÁMĚRNÉ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE. MUDr. EVA VANÍČKOVÁ,CSc. Ústav zdraví dětí a mládeže SEBEVRAŽEDNÉ CHOVÁNÍ A ZÁMĚRNÉ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE MUDr. EVA VANÍČKOVÁ,CSc. Ústav zdraví dětí a mládeže DEFINICE SEBEVRAŽDY Sebevražda je úmyslný, vědomý, proti sobě samému obrácený a život

Více

Nabídka programů pro střední školy

Nabídka programů pro střední školy Nabídka programů pro střední školy Interaktivní hra více lektorů HRA O AIDS skupinová práce pod vedením lektorů na 5 interaktivních stanovištích výuka, názorné ukázky, plnění úkolů a možnost vyjádřit své

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Východiska pro intervenci ve školách

Východiska pro intervenci ve školách Obsah ČÁST I Východiska pro intervenci ve školách Intervence základní pojmy a problémy............................ 1005 Obecný model učení............................................. 1070 2.1 Obecné principy

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Poruchy příjmu potravy (mentální anorexie a mentální bulimie) Anotace Pracovní list se týká problematiky

Více

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence)

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12 Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Základní charakteristiky dospívání Biologické hledisko-první známky pohlavního zrání až dovršení pohlavní

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Afektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli

Afektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy Poruchy nálady Hippokrates (400 př.n.l.) použil termín mánie a melancholie Kahlbaum cyklothymie 1882 Kraepelin maniodepresivita 1899: periodický

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast Výchova ke zdraví umožňuje prohloubit vztah studentů ke zdravému způsobu života, posílit rozumové i citové vazby k problematice

Více

Telefon: +420 777 763 579 E-mail: prevalis@prevalis.org, info@zdravi21.org. www.prevalis.org, www.zdravi21.org, www.dnyprevence.cz, www.izdravi.

Telefon: +420 777 763 579 E-mail: prevalis@prevalis.org, info@zdravi21.org. www.prevalis.org, www.zdravi21.org, www.dnyprevence.cz, www.izdravi. Dlouhodobý program primární prevence rizikového chování a prevence kriminality (DPPPPK) program všeobecné školské primární prevence Program DPPPPK je postaven na 4 pilířích: PROGRAM ROZVOJE TŘÍDNÍHO KOLEKTIVU

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací

Více

Minima lní preventivní program

Minima lní preventivní program Minima lní preventivní program 1 Charakteristika programu 1.1 Prevence rizikového chování ve škole Vychází z konkrétních podmínek školy a pomáhá zachytávat rizikové faktory v chování žáků, vychovává žáky

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres na pracovišti a jeho důsledky Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres je individuální, stresová reakce je obecná Stresová

Více

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Psychopatologie dětského věku J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Organizace dětské psychiatrie Nástavbový obor na psychiatrii dospělých, dříve též na pediatrii, otázka jak do budoucna dětské

Více

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce.

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce. Emoce a jejich poruchy Rozšiřující materiál k tématu emoce. CITY=EMOCE, lat.moveo psychické procesy zahrnující subjektivní zážitky, stavy a vztahy k působícím podnětům provázené fyziologickými změnami,

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 6. Výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, kurzy Poznámky vysvětlí na příkladech souvislosti mezi

Více

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Lektor : Ing. Mgr. Marie Nováková Účinný výchovný styl pedagoga integrace žáků do kolektivu třídy Doporučeno: Pedagogický pracovník ZŠ, SŠ, vychovatel

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz - poruchy trávení a metabolismu - poruchy způsobené nevhodnou výživou - poruchy způsobené nedostatečnou pohybovou aktivitou nepoměr energetického příjmu a výdeje 1. Příjem energie (určité živiny nebo skupiny

Více

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient Modul č. XV Poruchy socializace, problémový klient PORUCHY SOCIALIZACE CO ČLOVĚKA UTVÁŘÍ Na fenotypu (úrovni konečné osobnosti) se podílí faktory: a) vnitřní vrozené (genetická dědičnost) získané (sociální

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Mladí řidiči psychologické charakteristiky

Mladí řidiči psychologické charakteristiky Mladí řidiči psychologické charakteristiky PhDr. Vlasta Rehnová Asociace dopravních psychologů ČR vlasta.rehnova@seznam.cz Dopravní chování Styl řízení mladších řidičů charakterizuje nižší odpovědnost

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky respektuje přijatá pravidla soužití mezi spolužáky a vrstevníky

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte?

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? Téma preventivního programu (stručný nástin): a) Zdravý životní styl Aktivní se prosazování ve volném čase, hodnotová

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

Člověk a zdraví. Výchova ke zdraví. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Člověk a zdraví. Výchova ke zdraví. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a Výchova ke 6., 7. a 9. ročník 1 hodina týdně třídy poznávat jako nejdůležitější životní hodnotu pochopit

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013

Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013 Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013 MUDr. V. Curtisová, Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny, FN Olomouc Dopady

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI Program naplňuje výstupy stanovené Rámcovým vzdělávacím programem. Formy působení

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný Zaostřeno na zdraví Žák: uplatňuje zásady zdravého způsobu života předvede kompenzační a relaxační cvičení vhodné k překonání únavy a stresu jedná citlivě a ohleduplně s handicapovanými

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI Program naplňuje výstupy stanovené Rámcovým vzdělávacím programem. Formy působení jsou přizpůsobeny věkovým skupinám dětí. Zaměřuje

Více

Příloha č. 1 Minimálního preventivního programu šk. r. 2013 / 2014. Primární prevence v tématických plánech vyučovacích předmětů ve šk. r.

Příloha č. 1 Minimálního preventivního programu šk. r. 2013 / 2014. Primární prevence v tématických plánech vyučovacích předmětů ve šk. r. Příloha č. 1 Minimálního preventivního programu šk. r. 2013 / 2014 Primární prevence v tématických plánech vyučovacích předmětů ve šk. r. 2013 / 2014 ročník předmět téma měsíc 1.r. Prvouka Jsem školák

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice Školní rok 2013/2014 Zpracovala:Mgr. Irena Novotná OBSAH 1. Úvod 2. Cíl minimálního preventivního

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

V ČR je 23% obézních mužů a 22% obézních žen, tj. 1,5mil. obyvatel 50% obyvatel má nadváhu nebo je obézní

V ČR je 23% obézních mužů a 22% obézních žen, tj. 1,5mil. obyvatel 50% obyvatel má nadváhu nebo je obézní Obezita a její vliv na sexuální poruchy MUDr. Dita Pichlerová¹ PhDr. Jitka Herlesová¹ MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.² Prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D.² ¹OB klinika Praha, ²VFN Praha Spokojenost se sexuálním životem

Více

Tabulka 1: První pomoc ve vzdělávacím obsahu RVP ZV pro 2. stupeň

Tabulka 1: První pomoc ve vzdělávacím obsahu RVP ZV pro 2. stupeň Tabulka 1: První pomoc ve vzdělávacím obsahu RVP ZV pro 2. stupeň Vzdělávací oblast ČLOVĚK A SPOLEČNOST uplatňování aktivního přístupu k ochraně zdraví, života, majetku při běžných, rizikových i mimořádných

Více

Dlouhodobý program primární prevence rizikového chování a prevence kriminality (DPPPPK) Mgr. Adam Rádl vedoucí odborné sekce školské primární prevence, lektor prevence Bc. Adéla Dvořáková vedoucí pracoviště

Více

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová Monitorovací systém problémových projevů chování PhDr. Jana Zapletalová V průběhu každodenní práce se žáky a studenty se psychologové, speciální pedagogové, výchovní poradci i třídní učitelé ve školách

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Legální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Legální drogy Alkohol Léky Tabák Těkavé

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více