Příručka. Intrastat CZ

Transkript

1 Příručka pro Intrastat CZ Český statistický úřad Generální ředitelství cel leden 2005 V3a

2 Obsah Strana 1. Úvod Seznam základních předpisů k Intrastatu 5 Základní nařízení Evropské unie... 5 Prováděcí nařízení Evropské unie. 5 Právní předpisy České republiky Pojmy a zkratky Základní informace Co je Intrastat? Povinnost vykazovat údaje do Intrastatu Co je předmětem vykazování Třístranný obchod Počátek povinnosti vykazování Ukončení povinnosti vykazování Forma a předávání výkazu Všeobecná pravidla pro vyplnění tiskopisu Podklady pro údaje Intrastatu Uvádění údajů do výkazu Odeslání zboží Záhlaví výkazu Období (rr/mm) Počet řádků Označení listů na tiskopisech Zpravodajská jednotka Třetí strana Údaje o zboží Číslo řádky Kód zboží Stát odeslání Stát určení Kraj původu Fakturovaná částka v Kč Statistická hodnota v Kč Vlastní hmotnost v kg Množství v doplňkové MJ Povaha transakce

3 Dodací podmínky Druh dopravy Zvláštní číselný statistický znak Zvláštní druhy nebo pohyby zboží, malé zásilky Údaje pod vyznačenými sloupci Přijetí zboží Záhlaví výkazu Období (rr/mm) Počet řádků Označení listů na tiskopisech Zpravodajská jednotka Třetí strana Údaje o zboží Číslo řádky Kód zboží Stát odeslání Stát původu Kraj určení Fakturovaná částka v Kč Statistická hodnota v Kč Vlastní hmotnost v kg Množství v doplňkové MJ Povaha transakce Dodací podmínky Druh dopravy Zvláštní číselný statistický znak Zvláštní druhy nebo pohyby zboží, malé zásilky Údaje pod vyznačenými sloupci Dodatečné údaje Změny ve výkazu Opravy chybných údajů Negativní hlášení Zvláštní pohyby zboží Vysvětlení pojmu Průmyslové celky Rozložené zásilky Lodě Letadla Zboží dodávané do lodí a letadel Zařízení na moři Odpady

4 10. Všeobecné a přechodné poznámky Zveřejnění kurzu Odesílání nebo přijímání zboží, které není samostatně fakturováno-použití kódu povahy transakce Ukončení celního režimu aktivního zušlechťovacího styku v přechodném období Zboží osvobozené od vykazování Seznam zboží, které je při přijetí a odeslání osvobozeno od vykazování Poznámky k seznamu zboží osvobozeného od vykazování do Intrastatu 57 Přílohy ÚVOD Tato příručka je základním a souhrnným informačním materiálem, ve kterém jsou do praktické podoby přepracována ustanovení základních právních předpisů k aplikaci systému Intrastat. Nemá proto právně závazný charakter, ale měla by být významnou pomůckou při vykazování údajů pro systém Intrastatu. K jejímu použití je nezbytné se seznámit minimálně se základními právními předpisy, které tuto problematiku upravují. Seznam těchto předpisů obsahuje část 2 této příručky. V její části 3 jsou vysvětleny základní pojmy a zkratky v ní používané. Různé další informace o systému Intrastat, zejména o předávání výkazů a o získání a použití programu IDES, je též možné získat v části Intrastat na internetových stránkách Generálního ředitelství cel na adrese Na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese v části Intrastat jsou zveřejněny číselníky, jejichž použití je předepsáno pro uvádění jednotlivých požadovaných údajů do výkazů pro Intrastat. Dále zde jsou uvedeny odpovědi na často kladené otázky k problematice Intrastatu a základní informace o něm pod názvem Pomůcka pro vykazující

5 2. Seznam základních předpisů k Intrastatu Základní nařízení Evropské unie Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů Prováděcí nařízení Evropské unie Nařízení Komise (ES) č. 1982/2004 ze dne 18. listopadu 2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Komise (ES) č. 1901/2000 a (EHS) č. 3590/92 Nařízení Komise (ES) č. 3590/92 ze dne 11. prosince 1992 o nosičích statistických informací pro statistiku obchodu mezi členskými státy Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů Právní předpisy České republiky Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky Vyhláška č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování o obchodu mezi Českou republikou a členskými státy Evropského společenství Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů - 5 -

6 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů - 6 -

7 3. Pojmy a zkratky Pojem Aktivní zušlechťovací styk Význam Dočasné přijetí zboží za účelem jeho a) zpracování, včetně jeho instalace, smontování nebo kompletace nebo sdružování s jiným zbožím nebo přizpůsobení jinému zboží, b) přepracování, c) použití, jako zboží, které není v zušlechtěném výrobku obsaženo, avšak umožňuje nebo usnadňuje zpracovatelské operace, i když je při nich zcela nebo zčásti spotřebováno (pomocné zboží). Aktivním zušlechťovacím stykem se rozumí jen takové dočasné přijetí zboží, které z hlediska předpisů o dani z přidané hodnoty, je považováno za práci na movité věci v rámci poskytování služeb. Při přijetí zboží k aktivnímu zušlechťovacímu styku se předpokládá, že zušlechtěné výrobky nezůstanou v České republice. Za aktivní zušlechťovací styk se nepovažuje dočasné přijetí zboží za účelem jeho opravy, ať už placené nebo neplacené, které je od vykazování v Intrastatu osvobozené. Členský stát ČR ČSÚ DIČ Dovoz DPH EU GŘC Incoterms Intrastat JSD Kč Stejně tak se za aktivní zušlechťovací styk nepovažuje a do Intrastatu se vůbec nevykazuje dočasné přijetí zboží, za účelem označení, doplnění, úpravy apod. výrobků prodávaných zpravodajskou jednotkou vlastníkovi dočasně přijatého zboží. Členský stát Evropské unie Česká republika Český statistický úřad Daňové identifikační číslo právnické nebo fyzické osoby, které přiděluje finanční úřad. Obdržení zboží ze třetí země, které je do ČR dopraveno pod celním dohledem, Daň z přidané hodnoty Evropská unie Generální ředitelství cel Mezinárodní obchodní dodací podmínky (International Commercial Terms) vyhlašované mezinárodní obchodní komorou Statistický systém pro sledování pohybu zboží mezi členskými státy při vnitrounijním obchodu. Jednotný správní dokument předepsaný tiskopis pro písemnou formu celního prohlášení. Koruna česká - 7 -

8 Pojem Kombinovaná nomenklatura MJ Odeslání Osvobozující práh Pasivní zušlechťovací styk Význam Nomenklatura celního sazebníku EU (osmimístná zbožová nomenklatura vytvořená rozšířením šestimístné nomenklatury Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží). Kód používaný pro doplňkové měrné jednotky, ve kterých se vykazuje množství přijatého nebo odeslaného zboží (např. počet kusů, litrů, metrů ). Jedná se o druhý ukazatel vedle hmotnosti zboží, který je uveden u řady položek kombinované nomenklatury. Odeslání zboží vykazovaného v systému Intrastat, které opouští území ČR (včetně navráceného zboží dodavateli). Finanční objem odeslaného nebo přijatého zboží podle fakturované hodnoty nebo hodnoty, která by jako fakturovaná měla být do Intrastatu vykazována, který určuje, že právnická nebo fyzická osoba se stává zpravodajskou jednotkou, a tím jí vzniká povinnost poskytovat informace pro systém Intrastat. Pro rok 2005 je práh osvobození, nazývaný taktéž asimilační, stanoven na čtyři milióny Kč pro odeslané a na dva milióny Kč pro přijaté zboží. Dočasné odeslání zboží za účelem jeho a) zpracování, včetně jeho instalace, smontování nebo kompletace nebo sdružování s jiným zbožím nebo přizpůsobení jinému zboží, b) přepracování, c) použití, jako zboží, které není v zušlechtěném výrobku obsaženo, avšak umožňuje nebo usnadňuje zpracovatelské operace, i když je při nich zcela nebo zčásti spotřebováno (pomocné zboží). Pasivním zušlechťovacím stykem se rozumí jen takové dočasné odeslání zboží, které z hlediska předpisů o dani z přidané hodnoty, je považováno za práci na movité věci v rámci poskytování služeb. Při odeslání zboží k pasivnímu zušlechťovacímu styku se předpokládá, že se toto zboží ve formě zušlechtěných výrobků vrátí zpět do České republiky. Za pasivní zušlechťovací styk se nepovažuje dočasné odeslání zboží za účelem jeho opravy, ať už placené nebo neplacené, které je od vykazování v Intrastatu osvobozené. Povahy transakce Stejně tak se za pasivní zušlechťovací styk nepovažuje a do Intrastatu se vůbec nevykazuje dočasné odeslání zboží, za účelem označení, doplnění, úpravy apod. výrobků nakupovaných zpravodajskou jednotkou, pokud se nemění vlastník dočasně odeslaného zboží. Charakteristiky, které odlišují jednu transakci od druhé, přičemž transakcí se rozumí jakákoliv operace, ať už obchodní nebo neobchodní, která vede k pohybu zboží zahrnovaného do Intrastatu

9 Přijetí Pojem Příslušný celní orgán Referenční období Sledované období Společenství Statistické území členského státu Status zboží Společenství TARIC Třetí země Význam Přijetí zboží vykazovaného v systému Intrastat, které vstupuje na území ČR (včetně vráceného zboží od odběratele). Místně příslušný celní úřad, kterému zpravodajská jednotka podle jejího sídla předává údaje do Intrastatu. Kalendářní měsíc odeslání nebo přijetí zboží, to je měsíc, ve kterém začal pohyb odeslaného zboží nebo skončil pohyb přijatého zboží. Stejně tak ale může být referenčním obdobím také kalendářní měsíc, ve kterém osobě registrované k DPH vznikla povinnost přiznat tuto daň pro odeslané nebo přijaté zboží. Měsíc, ve kterém vznikla povinnost přiznat DPH však musí být shodný s měsícem zahájení pohybu odeslaného nebo ukončení pohybu přijatého zboží nebo se musí jednat o měsíc následující. Pojem referenční období, který používají v české verzi předpisy EU je shodný s pojmem sledované období, kterým je označován měsíc, za který se vykazují údaje do Intrastatu ve vyhlášce č. 200/2004 Sb. Kalendářní měsíc odeslání nebo přijetí zboží je měsícem, ve kterém začal pohyb odeslaného zboží nebo skončil pohyb přijatého zboží. Stejně tak ale může být sledovaným obdobím také kalendářní měsíc, ve kterém osobě registrované k DPH vznikla povinnost přiznat tuto daň pro odeslané nebo přijaté zboží. Měsíc, ve kterém vznikla povinnost přiznat DPH však musí být shodný s měsícem zahájení pohybu odeslaného nebo ukončení pohybu přijatého zboží nebo se musí jednat o měsíc následující. Pojem sledované období je shodný s pojmem referenční období, který používají v české verzi předpisy EU. Zkrácený a zjednodušený název pro Evropské hospodářské společenství, Evropské společenství nebo EU, často používaný zejména v legislativě. Území daného členského státu, které odpovídá jeho celnímu území v souladu s ustanovením článku 3 celního kodexu Společenství (nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, ve znění pozdějších předpisů. Zboží úplně získané na celním území EU nebo zboží dovezené ze třetích států, které bylo propuštěné do celního režimu volného oběhu nebo zboží získané z některého či z obou druhů zboží (viz též ustanovení článku 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů) Integrovaný sazebník EU, který umožňuje v návaznosti na zbožové kódy Kombinované nomenklatury používat opatření obchodní politiky EU, např. celní sazby, kvóty, antidumpingové celní sazby. Kódy KN tvoří prvních osm míst zleva zbožového kódu uváděného v TARICu a jsou shodné s nomenklaturou celního sazebníku EU. Země nebo státy, které nejsou členy EU

10 Pojem Vnitrounijní obchod (intrakomunitární) Výkaz pro Intrastat Vývoz Zboží Intrastatu Zjednodušující práh Význam Přijetí a odeslání zboží, které má status Společenství a zboží v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem, které je dočasně odesíláno resp. přijímáno jiným členským státem, než ve kterém bylo do těchto režimů propuštěno. Měsíční výkaz obsahující předepsané údaje o odeslání nebo přijetí zboží z nebo do členského státu EU. Poskytnutí zboží do třetí země na základě rozhodnutí celních orgánů. Zboží, které podléhá povinnosti vykazovat jeho přijetí a odeslání v systému Intrastat, přičemž zbožím se rozumí jakýkoliv movitý majetek a elektrická energie. Finanční objem odeslaného nebo přijatého zboží, podle kterého se určuje, zda je zpravodajská jednotka povinna vyplňovat do výkazu Intrastatu všechny údaje nebo pouze některé (sto miliónů Kč pro odeslané i pro přijaté zboží). Práh zjednodušení se také nazývá prahem specifickým. Zpravodajská jednotka Právnická nebo fyzická osoba, která má povinnost poskytovat do INTRASTATU údaje o zboží odeslaném nebo přijatém v rámci vnitrounijního obchodu a která je osobou registrovanou v ČR k DPH (osobou povinnou podávat daňová přiznání k DPH). Jedná se o stranu odpovědnou za poskytování informací do Intrastatu. Zvláštní zboží a pohyby Zvláštní případy odeslání nebo přijetí zboží, při kterých se údaje do výkazu pro Intrastat uvádějí s určitými výjimkami

11 4. ZÁKLADNÍ INFORMACE 4.1. Co je Intrastat? 1) Intrastat je systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie, pokud při jeho přijetí nebo odeslání není povinnost předkládat celním orgánům celní prohlášení. Vykazují se v něm údaje o vnitrounijním obchodu. Systém Intrastat je povinný pro všechny členské státy Evropské unie, není však jednotný v oblasti sběru prvotních údajů (např. formy výkazu, organizační zabezpečení). 2) Údaje z výkazů pro Intrastat umožňují sestavit měsíční statistiky zahraničního obchodu České republiky. Zveřejněné údaje především používají: podnikatelské subjekty, které chtějí znát svůj podíl na trhu a sledovat množství svých prodaných výrobků a jejich cenu a mají snahu objevovat nové trhy a možnosti pronikání na ně Evropská komise pro studie o integraci vnitřního trhu, pro tvorbu evropské zemědělské a obchodní politiky, pro přijímání antidumpingových opatření, pro uzavírání obchodních dohod Mezinárodní organizace pro vyhodnocení hospodářské situace určité země Světové obchodní organizace v době embarga na určité zboží, pro dohled nad obchodem s určitým druhem zboží (např. se zbraněmi, některými nebezpečnými anebo toxickými látkami, atd.) Český statistický úřad pro potřeby sestavení národních účtů a poskytování informací uživatelům Ministerstvo průmyslu a obchodu pro provádění hospodářské politiky (konkurenceschopnost na zahraničních trzích atd.) Česká národní banka pro potřeby sestavení platební bilance Regionální orgány pro potřeby regionální hospodářské politiky Velvyslanectví a konzuláty, které se zajímají o obchodní vztahy s příslušnými zeměmi Profesionální svazy různých odvětví, například průmyslu, obchodu, dopravy, které je používají především pro hájení zájmů svých členů Každý, kdo se zabývá hospodářstvím a potřebuje znát vývoj obratu zahraničního obchodu a obchodní bilance České republiky, případně chce vědět, jak naše země udržuje svou pozici v konkurenčním prostředí EU Údaje o zahraničním obchodě jsou měsíčně zveřejňovány v tisku Povinnost vykazovat údaje do Intrastatu 3) Povinnost provádění Intrastatu je dána ustanovením předpisů Evropské unie, jejichž seznam je uveden v části 2 této příručky. Tato ustanovení jsou pro ČR upravena celním zákonem a příslušnou prováděcí vyhláškou k němu

12 4) Povinnost vykazovat data pro Intrastat se týká osob, které překročí asimilační práh při přijetí nebo odeslání zboží, o němž je třeba uvádět údaje do výkazů pro Intrastat. Tím se stávají zpravodajskými jednotkami. Povinnost vykazovat data pro Intrastat však nevzniká a zpravodajskou jednotkou se nestává osoba, která nemá povinnost podávat přiznání k DPH (neplátce DPH). 5) Asimilační práh je stanoven pro odeslání zboží v hodnotě přesahující čtyři milióny Kč a pro přijetí zboží v hodnotě přesahující dva milióny Kč. Určuje se z fakturované hodnoty nebo hodnoty, která by jako fakturovaná měla být vykázána do Intrastatu, a to nezávisle na sobě, zvlášť pro přijetí a zvlášť pro odeslání zboží Intrastatu. 6) Zpravodajské jednotky, u kterých fakturovaná hodnota za zboží Intrastatu při jeho přijetí nebo odeslání překročí asimilační práh (při odeslání čtyři milióny Kč a při přijetí dva milióny Kč), ale nepřesáhne specifický práh stanovený na sto miliónů Kč (zvlášť za odeslání a zvlášť za přijetí zboží) vykazují údaje pro Intrastat zjednodušeně bez údajů o Statistické hodnotě, Druhu dopravy a Dodacích podmínkách. 7) Osoby a zpravodajské jednotky, které překročí specifický práh sto miliónů Kč při přijetí nebo odeslání zboží Intrastatu, musí vykazovat všechny předepsané údaje. 8) Asimilační i specifický práh se určuje zvlášť pro přijetí a zvlášť pro odeslání zboží Intrastatu. Při překročení pouze jednoho z nich se určené povinnosti, např. vykazovat všechny údaje, vztahují pouze k němu. Každý subjekt, odesílající nebo přijímající zboží z EU je povinen si sám sledovat hodnotu tohoto zboží a při překročení asimilačního nebo specifického prahu, zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží, bez výzvy začít plnit povinnosti vyplývající pro zpravodajské jednotky z předpisů upravujících Intrastat. 9) Mají-li být do výkazů pro Intrastat uváděny údaje o jednotlivých zásilkách odesílaného nebo přijatého zboží, jejichž fakturovaná hodnota nepřesahuje šest tisíc Kč, mohou se vyznačit souhrnně pod společným kódem zboží Při odeslání zboží se k tomuto společnému zbožovému kódu uvádějí pouze informace o státu přijetí a fakturované hodnotě. Při přijetí zboží se ke společnému zbožovému kódu uvádějí údaje o státu odeslání a fakturované hodnotě. V příslušném řádku se do odstavce 12 Výkazu nebo do první části zleva kolonky č.1 Dokladu uvede kód MZ. 10) Do Intrastatu vykazuje údaje o odeslaném nebo o přijatém zboží ta zpravodajská jednotka, která údaje o tomto zboží uvádí do přiznání o DPH nebo uzavřela smlouvu se zahraničním partnerem o aktivním či pasivním zušlechtění zboží. 11) Za měsíc, ve kterém zpravodajská jednotka neprovede žádnou transakci, ale jinak povinnost vykazování údajů pro Intrastat má, je povinna předat příslušnému celnímu orgánu negativní hlášení. To se předává i za každý další měsíc až do případného ukončení vykazovací povinnosti zpravodajské jednotky ve stejných termínech, jako se předávají výkazy o odeslaném nebo přijatém zboží (12. pracovní den po skončení sledovaného období). 12) Zpravodajská jednotka, která zaniká, musí tuto skutečnost písemně sdělit celnímu úřadu, kterému předává výkazy pro INTRASTAT, a to nejpozději v termínu, ve kterém předává celnímu úřadu výkaz pro INTRASTAT s údaji o odeslání anebo přijetí zboží za poslední měsíc své činnosti. To je za měsíc, ve kterém odeslala anebo přijala poslední zásilku zboží v rámci svého vnitrounijního obchodu

13 13) Sloučením nebo splynutím zpravodajské jednotky s jinou právnickou osobou, přecházejí povinnosti předávání výkazů pro INTRASTAT na subjekt, se kterým zpravodajská jednotka splynula nebo se sloučila. 14) V případě, že se uskuteční pouze jednorázové nebo příležitostné odeslání nebo přijetí zboží, kterým vznikne povinnost předávání výkazů pro Intrastat (převyšuje hodnotu asimilačního prahu) a je důvodný předpoklad, že dalších šest měsíců k žádnému dalšímu odeslání nebo přijetí nedojde, stačí vykázat pouze toto jednorázové nebo příležitostné odeslání nebo přijetí a za další měsíce už negativní výkazy pro Intrastat nevyhotovovat a nepředávat. Výkaz pro Intrastat s jednorázovým nebo příležitostným odesláním nebo přijetím zboží však musí být na horním okraji zřetelně označen nápisem PŘÍLEŽITOSTNÝ. Pokud by v dalších šesti měsících zpravodajská jednotka, která předala příležitostný výkaz pro Intrastat proti předpokladům odeslala nebo přijala další zásilku zboží, vzniká ji takovým odesláním nebo přijetím zboží povinnost k předávání výkazů pro Intrastat dle pravidel uvedených v předchozích odstavcích této příručky. Negativní hlášení o odeslání nebo přijetí zboží za měsíce mezi příležitostným a dalším odesláním nebo přijetím se dodatečně nevyhotovují a nepředávají. 15) Výkaz pro Intrastat může za zpravodajskou jednotku vyhotovit a předat příslušnému celnímu úřadu i jí zmocněný zástupce. Zmocnění k vyhotovení anebo předání výkazu pro Intrastat nebo smlouvu o zastupování při těchto činnostech, případně jiný dokument osvědčující oprávnění zastupovat zpravodajskou jednotku, je zástupce povinen na požádání předložit celnímu úřadu. Vzor plné moci k zastupování ani forma, jak prokázat zmocnění k zastupování, není stanovena. 16) Pokud je při dovozu ze třetí země zboží propuštěno do celního režimu volného oběhu v jiném členském státě než je stát určení (clo je vyměřeno v jiném členském státě, ve kterém zboží získalo status Společenství), musí být ve státě určení vykázáno pro Intrastat jako zboží přijaté a ve státě, kde bylo propuštěno do volného oběhu, jako zboží odeslané. Příklad: Česká osoba nakupuje zboží v USA dopravované do ČR přes Německo, kde je německými celními orgány propuštěno do volného oběhu. V Německu musí být ve výkazu pro Intrastat uvedeno jako zboží odeslané do ČR (např. fiskálním zástupcem nebo českým dovozcem zaregistrovaným v Německu k DPH) a v ČR se vykazuje v Intrastatu jako zboží přijaté. 17) Zboží dovážené ze třetí země, které propuštěním do celního režimu volného oběhu získá status Společenství až v zemi určení nebo je zde propuštěno do jiného celního režimu, se do výkazu pro Intrastat jako přijaté zboží nevykazuje. Stejně tak se do výkazu pro Intrastat nevykazuje zboží, které přes členský stát pouze tranzituje, a to bez ohledu na skutečnost, zda je takové zboží dopravováno přímo přes území daného členského státu pod celním dohledem, zejména v celním režimu tranzitu, nebo se jedná o zboží Společenství provážené bez celního dohledu

14 4.3. Co je předmětem vykazování 18) Do statistiky obchodu mezi členskými státy, to je Intrastatu, se zahrnuje všechno zboží, které má status Společenství a pohybuje se mezi členskými státy, s výjimkou zboží osvobozeného od vykazování, jehož seznam je uveden v části č. 11 této příručky. Zbožím Společenství je zboží - úplně získané nebo vyrobené na území Společenství - zboží ze zemí a území, které nejsou součástí celního území, propuštěné do volného oběhu - zboží vyrobené nebo získané ze zboží uvedeného dříve. 19) Do výkazů pro Intrastat se neuvádějí údaje o zboží odeslaném na území nebo přijaté z území, které nejsou součástí území Společenství podle Směrnice Rady 77/388/EHS. Jedná se o tyto území: - Réunion, Guadeloupe, Martinik a Francouzská Guyana (zámořské departementy Francouzské republiky) - Büsingen (Německo) - Kanárské ostrovy, Ceuta a Melilla (Španělsko) - Livigno, Campione d Italia a italské vody jezera Lugano (Itálie) - Hora Athos (Řecko) 20) Při odeslání se uvádějí do výkazu pro Intrastat informace o zboží Společenství, které opustilo území ČR republiky do jiného členského státu, a to i o zboží, které bylo v České republice propuštěno celními orgány do celního režimu volného oběhu a následně bylo odesláno do jiného členského státu, kde bude používané nebo spotřebované, a který bude státem určení. 21) Při přijetí zboží se uvádějí do výkazu pro Intrastat informace o zboží Společenství, které vstoupilo na území ČR a není pod celním dohledem (není například v celním režimu tranzitu) a také není přes ČR pouze prováženo. 22) Operace, které jsou předmětem vykazování nemusí mít pouze obchodní charakter. Zpravodajská jednotka poskytuje informaci bez ohledu na to, zda je dodání zboží spojeno s peněžní transakcí či nikoli. 23) Vracení zboží a posílání náhradního zboží, například z důvodů reklamací, se vykazuje ve směru v jakém je vracené nebo náhradní zboží skutečně posíláno. To znamená, že zboží přijaté z jiného členského státu do ČR z důvodů vrácení původně z ČR odeslaného zboží nebo zboží přijaté do ČR jako náhrada za jiné původně přijaté zboží, se vykazují zásadně do výkazů pro Intrastat na přijetí zboží. Naopak zboží vracené z ČR do jiného členského státu nebo zasílané do jiného členského státu jako náhradní za původně tam odeslané zboží, se vždy vykazuje do výkazů pro Intrastat na odeslání zboží. 24) Do Intrastatu se vykazují údaje zejména o následujícím zboží: - nakupovaném a prodávaném - určeném na zušlechtění (aktivní nebo pasivní) - vraceném po zušlechtění (aktivním nebo pasivním), to je po provedení zpracovatelských operací - přijímaném, odesílaném a mimořádně i zpět vraceném v rámci finančního leasingu - odesílaném a přijímaném v rámci reklamací vadného plnění kupní smlouvy, včetně vracení zpět vadného zboží a zboží odesílaného a přijímaného náhradou za vadné reklamované zboží

15 - dodávaném zdarma, nejedná-li se o bezúplatné obchodní vzorky nebo reklamní materiál - dodávaném v rámci stavebních a konstrukčních prací - dodávaném jako součást služby, je-li zboží přiznáváno k DPH jako zboží pořízené z jiného členského státu nebo dodané do jiného členského státu - přijímaném nebo odesílaném v rámci dodávek do centrálních skladů - odesílaném nebo přijímaném do konsignačních skladů - přijímaném nebo odesílaném v souvislosti s pouhým uskladněním zboží, pokud se předpokládá, že doba skladování bude delší než dva roky a po jeho ukončení se zboží vrátí zpět jeho vlastníkovi - přijímaném nebo odesílaném k dočasnému použití, je-li jeho předpokládaná doba delší než 24 měsíců 25) Naopak do výkazů pro Intrastat se nevykazují údaje o transakcích a o zboží uvedených v části č. 11 této příručky, zejména údaje o zboží, které je předmětem vybraných dočasných obchodních transakcí, čili je odesíláno s předpokladem zpětného přijetí nebo je přijímáno s předpokladem zpětného odeslání nejpozději do dvou let. Údaje o odeslání nebo přijetí zboží v souvislosti s aktivním nebo pasivním zušlechtěním zboží se však musí vykazovat vždy. 26) Do výkazů pro Intrastat se také nevykazují údaje o zboží přijatém zpravodajskou jednotkou od osoby, která není ve státě odeslání zaregistrována k DPH a zboží, které je zpravodajskou jednotkou odesíláno osobě, která není plátcem DPH v zemi určení Třístranný obchod 27) Třístranným obchodem je z hlediska statistického: a) zbožová transakce, v níž vystupují tři osoby registrované k DPH ve třech různých členských státech. Zboží je při tomto obchodu dopravováno z členského státu v němž je registrována k DPH první osoba do státu, kde je registrována osoba třetí. Přitom první osoba prodává zboží osobě druhé, od které toto zboží nakupuje osoba třetí. Protože vykazování v systému Intrastat sleduje prohyb zboží přes hranici, nikoli finanční toky, prostřední, druhá osoba zboží do systému Intrastat vůbec nevykazuje. První osoba musí vykázat odeslání zboží do státu, ve kterém je k DPH registrována osoba třetí, která vykáže v Intrastatu přijetí zboží ze státu první osoby. Příklady: Osoba v ČR, která působí jako prostředník, nakupuje zboží ve Francii a posílá je přímo zákazníkovi v Německu. V tomto případě česká firma neuvádí do výkazu pro Intrastat údaje o tomto zboží, protože toto zboží není určeno pro ČR ani z ní není odesíláno. Údaje o zboží se objeví ve výkazu pro odeslání ve Francii a na výkazu pro přijetí v Německu. Osoba v ČR nakupuje zboží od osoby v Německu, které ji dodává zboží do ČR přímo od jejího dodavatele, osoby na Slovensku. Zboží je tak dopravováno přímo ze Slovenska do ČR, platba však probíhá mezi ČR a Německem. Zboží zaznamená osoba v ČR jako přijaté, zemí odeslání je Slovensko (rozhodující je pohyb zboží, ne pohyb finančních prostředků). b) zbožová transakce, v níž vystupují tři osoby registrované k DPH ve dvou členských státech. Zboží je při tomto obchodu dopravováno z členského státu, v němž jsou registrovány k DPH první a druhá osoba do státu, kde je registrována osoba třetí. Přitom první osoba prodává zboží osobě druhé, od které zboží nakupuje osoba třetí, registrovaná v jiném členském státě

16 Odeslání zboží do výkazu Intrastat musí v tomto případě vykázat osoba druhá, údaje o přijetí zboží vykazuje osoba třetí, a to bez ohledu na to, že zboží bylo ke třetí osobě případně dopravováno přímo od osoby první. Příklad: Osoba v ČR (A) prodává zboží jiné osobě v ČR (B), která je prodává do Německa osobě (C). Bez ohledu na skutečnost, zda zboží odesílá do Německa osoba A nebo B, jako zboží odeslané bude vždy do výkazu pro Intrastat deklarováno osobou B. c) zbožová transakce, v níž vystupují tři osoby registrované k DPH ve dvou členských státech. Zboží je při tomto obchodu dopravováno z členského státu, v němž je registrována k DPH první osoba, do státu, kde je registrována osoba třetí. Přitom první osoba prodává zboží osobě druhé, která je registrována k DPH ve stejném členském státě jako osoba třetí. Té zboží prodává osoba druhá. Odeslání zboží vykáže osoba první, přijetí osoba druhá. Příklad: Osoba v Německu (A) prodává zboží osobě v ČR (B), ale zasílá ho jiné osobě v ČR (C). Skutečný příjemce zboží, osoba C, toto zboží nakupuje od osoby B. Přijetí zboží v ČR vykáže do Intrastatu osoba B. d) zbožová transakce, v níž vystupují dvě osoby registrované k DPH ve dvou členských státech a jedna osoba z třetí země. První osoba vyváží zboží z členského státu přímo osobě třetí do třetí země, přičemž je prodává osobě druhé z jiného členského státu, která toto zboží dále prodává osobě třetí. Pohyb zboží se do výkazu pro Intrastat nezaznamenává, zboží musí být vyvezeno do třetí země na základě rozhodnutí o jeho propuštění příslušnými celními orgány. Příklad: Osoba v ČR (A) prodává zboží osobě v Německu (B), která je dále prodává osobě v Rusku (C). Na základě požadavku německé osoby (B) je zboží dopravováno přímo z ČR do Ruska. Vývoz do Ruska se do Intrastatu nevykazuje, zboží musí být vyvezeno na základě rozhodnutí celního úřadu. Kdo za zboží a odkud dodavateli platí není rozhodující. e) zbožová transakce, v níž vystupují dvě osoby registrované k DPH ve dvou členských státech a jedna osoba z třetí země. První osoba z jednoho členského státu prodává zboží osobě druhé ze třetí země, která není zaregistrována k DPH v žádném členském státě. Na žádost osoby ze třetí země, která zboží dále prodává osobě třetí z druhého členského státu, první osoba dopravuje zboží přímo této osobě třetí do druhého členského státu. Odeslání zboží se do výkazu pro Intrastat nezaznamená, protože první osoba zboží prodává osobě, která není registrována v členském státě k DPH. Příklad: Osoba v ČR (A) prodává zboží osobě ve Švýcarsku (B), která je dále prodává osobě v Německu (C). Na základě požadavku švýcarské osoby (B) je zboží dopravováno přímo z ČR do Německa. Zboží musí být švýcarské osobě prodáno s DPH, která se odvádí a zboží nemůže být při dodání do Německa od této daně osvobozeno

17 4.5. Počátek povinnosti vykazování 28) Zpravodajskými jednotkami s povinností vykazovat po celý rok 2005 údaje o přijatém anebo odeslaném zboží v rámci vnitrounijního obchodu se stávají ty právnické nebo fyzické osoby, které od 1. května 2004 do 31. prosince 2004 překročily příslušný asimilační práh. To znamená, že odeslaly ode dne vstupu ČR do EU v rámci vnitrounijního obchodu z ČR zboží za více jak čtyři milióny Kč (stávají se zpravodajskou jednotkou pro odeslání) nebo přijaly do ČR zboží za více jak dva milióny Kč (stávají se zpravodajskou jednotkou pro přijetí). 29) Ty zpravodajské jednotky, které od do v celkovém součtu vykázaných fakturovaných hodnot za odeslané anebo přijaté zboží překročily specifický práh (pro odeslání sto miliónů Kč a pro přijetí také sto miliónů Kč), jsou povinny v roce 2005 vykazovat do Intrastatu za odeslání nebo přijetí, případně za oba směry toku zboží, všechny předepsané údaje. Osoby, které v celkovém součtu vykázaných fakturovaných hodnot specifický práh celkově, ale za každý směr toku zboží zvlášť, v průběhu posledních osmi měsíců roku 2004 nepřekročily, jsou při vykazování údajů za jednotlivé měsíce roku 2005 osvobozeny od vykazování údajů o statistické hodnotě, druhu dopravy a o dodacích podmínkách odesílaného anebo přijatého zboží. 30) Zpravodajskou jednotkou se stane také ten subjekt, který počínaje od 1.ledna 2005 překročí asimilační práh. Povinnost vykazovat údaje do Intrastatu mu vzniká poprvé za měsíc, ve kterém k překročení tohoto prahu došlo (součet fakturované hodnoty všeho odeslaného zboží, které by zpravodajská jednotka musela vykazovat do Intrastatu celkově od překročil čtyři milióny Kč anebo součet fakturované hodnoty veškerého takového zboží přijatého od přesáhl dva milióny Kč. Stane-li se daný subjekt zpravodajskou jednotkou, do výkazu za měsíc, ve kterém došlo k překročení asimilačního prahu, vykazuje pouze údaje za zboží odeslané nebo přijaté v tomto měsíci. Údaje o zboží, jehož hodnota vedla k překročení prahu a které bylo odesláno nebo přijato v předchozích měsících se do Intrastatu nevykazují. 31) Obdobným způsobem, jako je potřeba sledovat překročení asimilačního prahu, si každý subjekt sleduje i překročení prahu specifického. 32) Překročení asimilačního nebo specifického prahu je každý subjekt povinen si sledovat sám Ukončení povinnosti vykazování 33) Povinnost předávat celním orgánům výkaz pro Intrastat s údaji o odeslaném zboží končí zpravodajské jednotce předáním výkazu pro Intrastat za sledované období měsíce prosince 2004, pokud od do součet všech fakturovaných hodnot zboží odeslaného touto jednotkou a vykázaného do Intrastatu nepřesáhl částku čtyři milióny Kč. Stejně tak povinnost předávat celním orgánům výkaz pro Intrastat s údaji o přijatém zboží končí zpravodajské jednotce předáním výkazu za měsíc prosinec 2004, nepřesáhl-li od do součet všech fakturovaných hodnot zboží přijatého touto jednotkou a vykázaného do Intrastatu částku dva milióny Kč. 34) Povinnost předávat celním orgánům výkazy pro Intrastat se všemi předepsanými údaji o odeslaném nebo přijatém zboží a neuvádět do těchto výkazů údaje o statistické hodnotě, druhu dopravy a o dodacích podmínkách nemá pro rok 2005 zpravodajská jednotka, u které součet všech fakturovaných a do výkazů pro Intrastat uvedených hodnot, za odeslané

18 nebo přijaté zboží zvlášť, nepřesáhl celkově za období od do sto miliónů Kč. 35) Vykazovací povinnost pro Intrastat končí zpravodajské jednotce, jejíž činnost zanikne (např. sloučením, zrušením, rozdělením) předáním posledních údajů. Tuto skutečnost oznámí současně příslušnému celnímu orgánu (viz též kapitola 4.2. této příručky) 4.7. Forma a předávání výkazu 36) Výkazy s údaji pro Intrastat, včetně tzv. negativního hlášení, se předávají příslušným celním úřadům nejméně jednou měsíčně, nejpozději do 12. pracovního dne měsíce následujícího po sledovaném období. Zejména při předávání výkazů na tiskopisech se doporučuje nečekat s předáním až na poslední den uvedené lhůty, kdy je možné předpokládat, že při předání výkazu větším počtem zpravodajských jednotek v jeden den bude na celních úřadech třeba na předání delší dobu čekat. 37) Údaje do výkazů pro Intrastat se uvádějí souhrnně za sledované období, to je za jeden měsíc, zvlášť za odeslání zboží a zvlášť za přijetí zboží. Rozepsání údajů podle jednotlivých zásilek, faktur apod. není sice chybou, ale nedoporučuje se, zejména je-li výkaz pro Intrastat podáván na tiskopise, a jeho převzetí celním úřadem by mohlo být časově delší. 38) Výkaz pro Intrastat lze vyhotovit na předepsaném tiskopise v papírové formě, přičemž je výhodné z důvodů časové úspory při předání výkazu, údaje z něj předat současně celnímu úřadu i v elektronické podobě, například na disketě nebo CD. Nejvýhodnější a nejobvyklejší je vyhotovení i odeslání výkazu bez použití tiskopisu elektronicky v předepsaném formátu. Informace o elektronickém předávání dat je možné získat na webových stránkách GŘC ( nebo u celních úřadů. Tiskopisy výkazů v papírové formě jsou různé pro přijetí a různé pro odeslání zboží. Vzory tiskopisů výkazů (dále jen výkaz ) jsou uvedeny ve zvláštní příloze této příručky a je možné si je i stáhnout z webových stránek ČSÚ ( nebo GŘC ( z části nazvané Intrastat. Výkaz pro Intrastat může za zpravodajskou jednotku předat příslušnému celnímu úřadu i jí zmocněný zástupce (viz též část 4.2. této příručky). 39) Pro sdělení údajů o odeslání zboží se používá jiný tiskopis než pro přijetí zboží. Na každý tiskopis výkazu lze deklarovat až 15 údajů o různých transakcích zboží, například 15 podpoložek zboží. Použití tiskopisu výkazu s naznačenými okénky pro jednotlivé číslice v záhlaví tiskopisu není na závadu. Stejně tak se nepovažuje za chybný tiskopis, který nebude mít v jednotlivých sloupcích tečkovaně naznačené rozdělení (např. ve sloupci 1, 2, 3, 4, 9). Jako tiskopis výkazu pro Intrastat lze použít i tiskopis JSD. Pro každou podpoložku zboží se však musí použít samostatný tiskopis JSD a nelze využívat Doplňkové listy k JSD. 40) Do všech forem výkazu pro Intrastat (papírové i elektronické) jsou požadovány informace o přijetí a odeslání zboží vždy ve stejném rozsahu (v tiskopisu JSD se vyplňují pouze kolonky určené pro předepsané údaje Intrastatu - viz část č. 5 Uvádění údajů do výkazu této příručky). 41) Jednotlivé transakce se stejnými kvalitativními údaji ve výkazu pro Intrastat lze sčítat (např. několik odeslaných zásilek zboží ve sledovaném období s totožnými údaji ve sloupcích výkazu 1 až 4 a 9 až 11 výkazu lze sečíst hodnotově a množstevně a uvést je do jednoho řádku)

19 42) Výkaz pro Intrastat je zpravodajská jednotka povinna předat celnímu úřadu nebo odeslat elektronicky na určenou adresu za sledované období pouze jednou. Jeho duplicitní předání, např. elektronicky i na tiskopisu, je chybné. Za elektronické předání údajů se nepovažují případy, kdy je iniciativně ze strany zpravodajské jednotky spolu s tiskopisem předán i nosič informací (např. disketa) s nahranými údaji. 43) S ohledem na pevně stanovený termín, do kterého musí celní úřad obdržet od zpravodajské jednotky údaje pro Intrastat (dvanáctý pracovní den měsíce následujícího po sledovaném období), nedoporučuje se odesílání výkazu poštou. Za dodržení daného termínu je plně odpovědná zpravodajská jednotka a případné sankce za pozdní předání výkazu mohou být uplatňovány pouze vůči ní, bez ohledu na subjekt, který zpoždění skutečně zavinil Všeobecná pravidla pro vyplnění tiskopisu 44) Tiskopisy výkazu pro Intrastat se vyplňují psacím strojem, tiskem nebo jinak strojopisem. Vypsat je lze i ručně, tiskacím písmem, ne však obyčejnou nebo inkoustovou tužkou. 45) Vyplněné údaje v nich musí být napsány modrou nebo černou barvou tak, aby byly nesmazatelné a co nejlépe čitelné. Údaje lze uvádět pouze do předepsaných částí a není přípustné je doplňovat jinými údaji, pro které nejsou příslušné sloupce vyhrazeny. Údaje uvedené ve výkazu pro Intrastat nesmějí být mazány, ani přepisovány. 46) Výkaz pro Intrastat může za zpravodajskou jednotku vyhotovit i jí zmocněný zástupce (viz též část 4.2. této příručky) Podklady pro údaje Intrastatu 47) Podkladem pro vyplnění výkazu Intrastatu jsou zejména údaje z evidence zpravodajské jednotky o pohybu zásob a zboží, ale také z její daňové evidence nebo z účetnictví. Využívat je možné též: prodejní a nákupní faktury s uvedenou hodnotou a hmotností dopravní dokumenty nebo dodací listy nutné pro dokázání uskutečněné transakce; je v nich uvedena hmotnost, počet kusů, párů, metrů atd. smlouvy nebo objednávky, které určují, zda se jedná o nákup nebo prodej, komisionářskou smlouvu, zušlechtění, opravu atd., a v nichž se obecně uvádějí dodací podmínky

20 5. UVÁDĚNÍ ÚDAJŮ DO VÝKAZU 48) Údaje o statistické hodnotě, dodacích podmínkách a o druhu dopravy jsou povinny uvádět do výkazů pro Intrastat pouze ty zpravodajské jednotky, u nichž fakturovaná hodnota přijatého zboží překročila specifický práh, tj. 100 miliónů Kč nebo u nichž fakturovaná hodnota odeslaného zboží překročila specifický práh 100 miliónů Kč. Zpravodajské jednotky které specifický práh nepřekročily, tyto údaje do výkazů pro Intrastat neuvádějí. 49) Odeslané nebo přijaté zásilky zboží, jejichž fakturovaná hodnota nepřesahuje Kč, je možné vyznačovat souhrnně pod společným zbožovým kódem Při odeslání zboží se k tomuto společnému zbožovému kódu uvádějí pouze informace o státu určení a fakturované hodnotě. Při přijetí zboží se k němu uvádějí pouze údaje o státu odeslání a fakturované hodnotě. Údaje vykazované zjednodušeně pod společným kódem musí být označeny na výkazu pro Intrastat ještě kódem zvláštního pohybu MZ. Využití této výhody při vykazování údajů o zásilkách malé hodnoty je věcí zpravodajské jednotky, není proto na závadu vykazovat o zboží z malých zásilek všechny předepsané údaje. 50) Při odeslání nebo přijetí zvláštního zboží nebo při zvláštních pohybech vybraných druhů zboží, popsaných v části č. 9 této příručky, může zpravodajská jednotka využít pravidlo o neuvádění některých údajů o odeslaném nebo přijatém zboží do výkazů pro Intrastat. Prostory vyhrazené pro vyznačení takových údajů, které se při zvláštních pohybech zboží nemusejí do Intrastatu vykazovat, se na tiskopisech výkazů ponechávají volné

21 6. ODESLÁNÍ ZBOŽÍ 6.1. Záhlaví výkazu 51) Údaje ze záhlaví je třeba uvést na každém listu tiskopisu Období (rr/mm) 52) Uvádí se: Kolonka 44 JSD levý horní roh rok a měsíc, za který jsou ve výkazu uvedeny údaje např. únor 2005 = Počet řádků 53) Uvádí se: Kolonka 5 JSD celkový počet vyplněných řádků na všech listech předávaného výkazu. Případně přeškrtnuté řádky z důvodů oprav chybných údajů se do celkového počtu řádek nepočítají. Případně nevyužitá okénka před číslem vyjadřujícím počet řádků se doplňují nulami Označení listů na tiskopisech 54) Uvádí se: Kolonka 3 JSD pořadové číslo listu do levého předtištěného okénka a celkový počet listů předávaného výkazu nebo JSD. Například pokud se vyplňují dva listy výkazu (tzn. více než 15 zbožových položek), na prvním listu se uvádí: na druhém listu se uvádí: List 0 1 z 0 2 List 0 2 z Zpravodajská jednotka Kolonka 2 JSD 55) Uvádí se tyto identifikační údaje: DIČ zpravodajské jednotky, a to bez označení CZ, pokud je v tiskopisu výkazu předtištěno

22 Název nebo příjmení, jméno a adresa Příjmení a jméno kontaktní osoby, která může poskytnout za zpravodajskou jednotku podrobnější informace Telefonní číslo kontaktní osoby Číslo faxu kontaktní osoby kontaktní osoby 56) Nemá-li ve zcela mimořádném případě zpravodajská jednotka přidělené daňové identifikační číslo, uvede se jiné identifikační číslo přidělené příslušnými orgány pro statistické nebo jiné účely. V případě, že některý z uvedených druhů spojení na kontaktní osobu neexistuje (například zpravodajská jednotka nevlastní fax), ponechává se prostor vyhrazený pro příslušné číslo prázdný Třetí strana Kolonka 54 JSD 57) Výkaz může za zpravodajskou jednotku vyplnit anebo předat celnímu úřadu jiný subjekt jako její zástupce. Za správnost vyplnění výkazu a jeho odeslání zůstává však odpovědná zpravodajská jednotka. 58) Jestliže výkaz bude vyplňovat zástupce, musí uvést: Svoje DIČ nebo nemá-li DIČ a je českou osobou, osmimístné identifikační číslo nebo nemá-li ani to, svoje rodné číslo, případně není-li českou osobou a nemá DIČ, kód státu, ve kterém má sídlo nebo obvyklé bydliště Příjmení a jméno kontaktní osoby zástupce, která může poskytnout podrobnější informace Telefonní číslo kontaktní osoby Číslo faxu kontaktní osoby kontaktní osoby 59) Pokud některý z uvedených druhů spojení na kontaktní osobu neexistuje (například osoba nevlastní fax), ponechává se prostor vyhrazený pro příslušné číslo prázdný. 60) V případě, že výkaz vyhotovuje sama zpravodajská jednotka bez pomoci zástupce, pravá část s nadpisem Třetí strana se nevyplňuje Údaje o zboží Číslo řádky 32 JSD Kolonka 61) Na tiskopisech výkazů pro odeslání jsou na každém listu předtištěné řádky Pokud při opravě chybných údajů dojde k přeškrtnutí řádky, číslování řádek se nemění

23 Kód zboží 33 JSD Sloupec 1 výkazu Kolonka 62) Uvádí se osmimístný číselný kód odpovídající podpoložky přijatého zboží dle kombinované nomenklatury. Kombinovaná nomenklatura je obsažena v celním sazebníku Společenství nebo v TARICu (prvních osm čísel zleva zbožového kódu = shodný osmimístný číselný kód zboží uváděný do první části zleva kolonky 33 JSD při dovozu nebo vývozu zboží). Celní sazebník Společenství je zveřejněn na internetových stránkách GŘC na adrese pod názvem Celní sazebník EU. Jeho zbožové kódy se zkrácenými názvy a měrnými jednotkami jsou též mezi číselníky na internetových stránkách ČSÚ na adrese s názvem cis_kn8.txt Stát odeslání 15a JSD Sloupec 2 výkazu Kolonka 63) Tento sloupec výkazu a kolonka JSD se při odeslání zboží nevyplňuje. Na výkazu jsou příslušná okénka proškrtnuta Stát určení 3 výkazu 17a JSD Sloupec Kolonka 64) Státem určení je poslední členský stát, o kterém je v době odeslání známo, že do něj má být zboží v rámci příslušné transakce dodáno. Většinou je to stát, kam je zásilka přímo adresována. Pro vyznačení státu určení se používají následující alfabetické kódy. AT Rakousko FR Francie (a Monako) LV Lotyšsko BE Belgie GB Spojené království MT Malta CY Kypr GR Řecko NL Nizozemí DE Německo HU Maďarsko PL Polsko DK Dánsko IE Irsko PT Portugalsko EE Estonsko IT Itálie SE Švédsko ES Španělsko LT Litva SI Slovinsko FI Finsko LU Lucembursko SK Slovensko

24 Kraj původu 34b JSD Sloupec 4 výkazu Kolonka 65) Do příslušného sloupce se uvádí kód kraje původu zboží. Jedná se o kraj v ČR, kde zboží bylo vyrobeno, zpracováno, smontováno, zušlechtěno nebo opraveno. Není-li kraj původu znám nebo zboží nepochází z ČR, nahradí se krajem, ve kterém se uskutečnila v ČR obchodní transakce s tímto zbožím (např. nákup od výrobce), nebo ze kterého bylo zboží odesláno. Pro vyznačení kraje původu při odeslání zboží se používají následující kódy: Kód kraje Název kraje Kód kraje Název kraje 11 Hl. město Praha 52 Královéhradecký kraj 21 Středočeský kraj 53 Pardubický kraj 31 Jihočeský kraj 61 Vysočina 32 Plzeňský kraj 62 Jihomoravský kraj 41 Karlovarský kraj 71 Olomoucký kraj 42 Ústecký kraj 72 Zlínský kraj 51 Liberecký kraj 81 Moravskoslezský kraj Fakturovaná částka v Kč 5 výkazu 44 JSD Sloupec Kolonka 66) Fakturovaná hodnota v Kč je hodnota, kterou prodávající obdrží od kupujícího za odeslané zboží. Jedná se vlastně o převodní hodnotu zboží, kterou samozřejmě ovlivňuje druh použitých dodacích podmínek. Fakturovanou hodnotou odeslaného nebo přijatého zboží musí být jeho převodní hodnota. Převodní hodnota je ta, kterou uhrazuje kupující prodávajícímu bez ohledu na použití různých dodacích podmínek a skutečnost, zda jsou prodávajícím do převodní hodnoty promítnuty přímé obchodní náklady nebo ne. Fakturovaná hodnota je většinou celková částka na faktuře, která může být i součtem jmenovitě na faktuře vyjádřené ceny za samotné zboží, nákladů spojených s jeho dopravou, balného apod. Součástí fakturované hodnoty zboží nejsou spotřební daně ani DPH. Příklady a poznámky: Při odeslání zboží, jehož samotná hodnota je 100, bude při dodací podmínce EXW, kdy se náklady spojené s dopravou zboží hradí sám kupující, fakturovaná hodnota také 100. Při stejném zboží a dodací podmínce DDU-místo příjemce, kdy přímé obchodní náklady spojené s dopravou budou činit 50 a na faktuře bude celková cena 150 (prodávající logicky zvýšil hodnotu zboží 100 o hodnotu jim vynaložených přímých obchodních nákladů 50, to znamená, že přímé obchodní náklady zahrnul přímo do ceny zboží), bude fakturovaná hodnota

25 Při stejném zboží a dodací podmínce DDU-místo příjemce, kdy přímé obchodní náklady spojené s dopravou budou činit 50 a na faktuře bude zvlášť uvedena cena zboží = 100 a zvlášť přímé obchodní náklady = 50, bude fakturovaná hodnota také 150. Z výše uvedených příkladů vyplývá, že není rozhodující, zda na faktuře bude hodnota přímých obchodních nákladů vyznačena zvlášť (například zboží = 100, přímé obchodní náklady = 50, celkem k zaplacení = 150) nebo zde bude souhrnná celková částka 150. Stejně tak by se zahrnovala při dodací podmínce DDU do fakturované hodnoty k vlastní ceně zboží (100) hodnota přímých obchodních nákladů v případě, kdyby tyto náklady byly fakturovány zvlášť (1. faktura = zboží za 100 a druhá faktura = přímé obchodní náklady = 50) a fakturovaná hodnota by byla též 150. To ovšem pouze za předpokladu, že je plněna dodací podmínka DDU do místa příjemce (dopravu zajišťuje a hradí odesílatel). 67) Pro jiné transakce než prodej, musí být hodnota určena tak, jako by se o prodej jednalo a deklarovaná hodnota se musí stanovit na základě kalkulace nebo odhadu, stejně jako v případech, kdy se nevystavuje faktura. 68) Pokud jde o odeslání zboží po jeho zušlechtění, musí vykazovaná hodnota obsahovat hodnotu zboží přijatého k zušlechtění zvýšenou o hodnotu zpracovatelské operace (provedenou práci na zboží) a o hodnotu případných přídavků dodaných k zušlechtěnému zboží zpracovatelem. Fakturovaná hodnota je v těchto případech vlastně celková hodnota z faktury zvýšena o fakturovanou cenu, která byla vykázána při přijetí zboží k zušlechtění. 69) Při zpětném odesílání letadel a plavidel, zařazovaných do čísel 8802, 8901, 8902, 8904, 8905 a 8906 kombinované nomenklatury, po jejich dočasném přijetí k aktivnímu zušlechtění, (k přepracování, ne však k opravě nebo údržbě), se jako fakturovaná hodnota odesílaného zboží vykazuje pouze hodnota zpracovatelské operace, zvýšená o hodnotu případných přídavků ze zboží Společenství a hodnotu přímých obchodních nákladů spojených s dopravou zboží, pokud vznikly prodávajícímu. Tato hodnota bude většinou odpovídat hodnotě vystavené faktury a nebude se, na rozdíl od zpětného odeslání jiného zboží po jeho aktivním zušlechtění, zvyšovat o hodnotu letadla nebo plavidla přijatého k zušlechtění. 70) Při odesílání zboží, za které není od odběratele inkasováno, ale naopak je za ně odběrateli placeno (například při odesílání odpadů), se namísto fakturované hodnoty uvádí do sloupce 5 výkazu nebo do kolonky 44 JSD číslice nula. 71) Při odesílání zboží, které je vraceno do jiného členského státu a nejedná se o zpětné odeslání zboží, které bylo do ČR přijato k aktivnímu zušlechtění, se do výkazu pro Intrastat uvádí fakturovaná hodnota shodná s tou, která byla vykázána v Intrastatu při přijetí předmětného zboží. 72) Při odesílání nosičů informací obsahujících data nebo instrukce pro zařízení na zpracování dat je součástí fakturované hodnoty i cena na nosiči nahraných těchto dat nebo instrukcí (zboží se zařazuje pod kód nosiče informací). 73) V případě, že odesílaná zásilka zboží Intrastatu obsahuje více druhů zboží, jejichž hodnota je vyjádřena na jedné faktuře bez podrobného rozdělení na hodnoty jednotlivých druhů zboží, fakturovaná hodnota pro příslušný řádek ve výkazu se určí rozdělením celkové hodnoty kalkulací nebo odhadem na jednotlivé hodnoty konkrétních druhů zboží