Místní poplatek za odpad

Transkript

1 MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY INFORMAČNÍ SERVIS 20. ROČNÍK 3/ smocr@smocr.cz Z OBSAHU: Krajská setkání zahájena Místní poplatek za odpad Spolupráce obcí s MAS Regionální školství Majetkové vyrovnání s církvemi Quo vadis, veřejná správo? Chcete znát postoje ministra Dobeše k regionálnímu školství? Potřebujete vyslovit svůj názor k financování? Víte, co chystá ministerstvo vnitra v rámci reformy státní správy? Přijeďte 26. dubna 2012 do Brna na XIX. celostátní kongres starostů a primátorů měst a obcí ČR, který je tradiční součástí veletrhu URBIS INVEST a TECHNOLOGIE. Tradiční setkání starostů a primátorů na celostátní úrovni bude tentokrát vyplněné dvěma výbušnými tématy, která se dotknou téměř všech obcí. V prvním bloku vystoupí zástupci ministerstva vnitra a představí své návrhy na reformu veřejné správy, které již v prosinci 2011 posvětila vláda. Připravte se na tvrzení, jako je nutnost šetřit, zmatečný výkon státní správy, neskladebnost území a zejména nekvalitní výkon státní správy v menších obcích. Podle současného návrhu ministerstva vnitra by mělo dojít k odejmutí výkonu státní správy na obcích s pověřeným obecním úřadem a na obcích základního typu, k časovému omezení veřejnoprávních smluv a k naprosté redukci stavebních a matričních úřadů. Kde je slibované přiblížení státní správy občanům, ptáme se. Kde je dokončení reformy veřejné správy na úrovni ústředních státních orgánů, které by nejvíce prostředků ušetřilo? Proč se vždy začíná tím, že se nejdříve demolují základy? la stále měnila směrem dolů, nicméně ani to neznamená, že by ředitel nebo zřizovatel plně organizované školy byl schopen odhadnout, kolik prostředků vlastně dostane. Argument, že by i na druhém stupni mohlo dojít ke slučování tříd, budí u odborníků, ale i u poslanců a senátorů nevěřícný pohled. Další argument o dojíždění zase myšlenku na peněženky sociálně slabších obyvatel a na smysl inkluzivního vzdělávání. Podle názoru Svazu je navrhovaná reforma nesmyslná, nepodložená a likvidační. Důsledky ponesou nejen obce, pro které to bude znamenat zrušení minimálně druhého stupně, ale také rodiče. Co je za záměrem ministerstva zlikvidovat síť škol budovanou už od Marie Terezie? Vytvořit velkokapacitní školy s velkokapacitními třídami, kde nebude místo na individuální přístup k žákovi? Pokles kvality vzdělávání našich dětí a pokles vzdělanosti dalších generací? Přijeďte se na všechny tyto otázky zeptat a diskutovat v širokém fóru. Více si o tématu financování regionálního školství můžete přečíst uvnitř zpravodaje. Těšíme se na vás v Brně a věříme, že diskuse bude přínosná i pro zástupce ministerstev. Ludmila Němcová Ve druhém bloku pak bude ministr Dobeš (doufejme, že osobně) přítomným vysvětlovat své vize a nápady na optimalizaci regionálního školství. Možná do té doby bude mít ministerstvo školství více analytických podkladů, aby mohlo starostům vysvětlit, jak došlo k myšlence optimální třídy a hlavně k optimálnímu počtu žáků. V průběhu posledních měsíců se čís- XIX. KONGRES STAROSTŮ, 26. DUBEN 2012, BRNO

2 Aktuality ve zkratce Svaz podepsal dohodu o spolupráci s ministerstvem zemědělství 7. únor 2012, Praha Rozvoj venkova zásadně závisí na vzájemné provázanosti činnosti zemědělců i obcí. Dohoda, kterou podepsal ministr zemědělství Petr Bendl a předseda Svazu Dan Jiránek, směřuje k finančnímu posílení venkova v evropských dotačních programech po roce Vzájemná spolupráce mezi ministerstvem zemědělství a Svazem pokrývá ale i vztah zemědělství a obnovy krajiny, lesnictví, životního prostředí a jeho složek tak, aby zohledňovaly potřeby měst a obcí a aby byly efektivně využívány evropské i národní dotační nástroje. Svaz bude ministerstvu nabízet poznatky a znalosti o potřebách, které mají obce a města v oblastech věcně příslušných ministerstvu zemědělství, aby mohly být programově i finančně zohledněny ve strategiích a v programových dokumentech pro čerpání evropských fondů. Svaz bude zejména usilovat o změnu poměru finanční podpory určené pro obce, které vytvářejí nezbytné podmínky pro zemědělskou činnost. Současný venkov nelze nutně spojovat pouze se zemědělstvím. Uvítá ale i lepší spolupráci v oblasti pozemkových úprav. Podpis dohody předcházel pravidelnému jednání předsednictva Komory obcí. Ve velmi otevřené diskuzi se starosty se dále probírala budoucí postavení místních akčních skupin v systému veřejné správy, což byl zároveň hlavní bod jednání předsednictva Komory obcí. Věcná témata pro vzájemnou spolupráci: voda, vodní hospodářství (zásobování obyvatelstva pitnou vodou, koncepční řešení důsledků extrémních jevů počasí a zmírnění jejich dopadů, zlepšování kvality povrchových vod, hospodaření se srážkovými vodami, správa vodních toků obcemi) venkov obnova krajiny, zachování života na venkově, rozvoj venkova lesy dopad hospodaření ve státních lesích na lesy ve vlastnictví obcí a drobné venkovské podnikatele využívání obnovitelných zdrojů pěstování energetických plodin ve vztahu k podobě krajiny a potravinové soběstačnosti, využití kompostovaného bioodpadu pro zemědělství Komunální stížnost před podáním? 8. únor 2012, Žďár nad Sázavou Výkon přenesené státní správy představuje pro obce s rozšířenou působností v průměru 63 % jejich výdajů. Jinak řečeno, pouze zhruba jedna třetina výdajů směřuje k rozvoji území obce a k zajištění služeb pro občany např. v oblasti kultury či sportu. Příspěvek na financování státní správy byl v loňském roce snížen o více než 17 %, správní poplatky se nezvyšují, zásahy do agend způsobují obcím tzv. III. stupně další výdaje (např. občanské průkazy). Stále rostoucí rozdíl mezi příjmy a výdaji navíc v případě těchto obcí znamená, že z daňových příjmů určených pro vlastní občany financuje služby pro obyvatele jiných obcí. A nezřídka jde o obce s rozšířenou působností, jejichž daňové příjmy se v důsledku nastavení RUD pohybují v průměru na obyvatele nejníže. Zastupitelstvo města Žďár nad Sázavou schválilo záměr podání ústavní stížnosti. Zástupci Kanceláře Svazu se proto setkali se žďárským tajemníkem a diskutovali praktický postup a zároveň možnou podporu Svazu. Tématem se zabývala také Finanční komise. Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 2830 ks zdarma. Vydává SMO ČR. Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, Praha 4, tel.: , fax: , smocr@smocr.cz. ID datové schránky: 5fkgwn3 Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. DTP: Grafické studio J&S. Uzávěrka tohoto čísla MK ČR E Příprava zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu je v plném proudu 9. únor 2012, Praha Na půdě Průmyslového paláce, kde zrovna probíhal veletrh Holiday World, se sešli zástupci odborné veřejnosti, kteří budou zapojeni do tvorby nové Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období Úvodní seminář pořádalo ministerstvo pro místní rozvoj. Koncepce by měla stanovit priority v oblasti cestovního ruchu pro období po roce 2014, požadavky v ní obsažené by se měly promítnout do podoby financování cestovního ruchu z EU v budoucím plánovacím období. Pro tvorbu koncepce zřídilo ministerstvo několik pracovních skupin, v jedné z nich zastupuje Svaz předsedkyně Komise cestovního ruchu PhDr. Hana Maierová z Turnova. Koncepce státní politiky cestovního ruchu by měla být do vlády předložena do poloviny tohoto roku. Ve stejném období by měl být také předložen věcný záměr zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu, který je pro tuto oblast zcela klíčovým dokumentem. Po jeho přípravě volají odborníci již léta. Dle slov Aleše Hozdeckého, ředitele odboru cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj, by zákon měl vznikinformační servis č. 3/2012 strana 2

3 nout v příštím roce a jeho předpokládaná účinnost je od 1. ledna Zákon by měl obsahovat stanovení základních subjektů v cestovním ruchu na národní, krajské a oblastní úrovni a také systém jejich financování. Jako velmi podstatné je vnímáno také budoucí zapojení podnikatelů, se kterým mají výborné zkušenosti na Slovensku, kde obdobný zákon platí od loňského prosince. Dan Jiránek předal cenu začínajícím podnikatelům 9. únor 2012, Praha Dan Jiránek předal hlavní cenu vítězům projektu společnosti T-mobile Rozjezdy 2011, nad kterou Svaz převzal záštitu. Projekt, zaměřený na podporu drobného podnikání v regionech, byl primárně zacílen na sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel matky na mateřské dovolené, čerstvé absolventy škol, podnikatele zapojující sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel apod. Hlavním důvodem pro vstup Svazu do projektu byla především podpora rozvoje podnikání ve městech a obcích. Odborná porota, jíž Dan Jiránek předsedal, se rozhodla ocenit začínající firmu Restart skateboard, která vyrábí profesionální skateboardy s využitím výhradně tuzemských materiálů. Kultura je v obcích nepostradatelná 28. únor 2012, Praha Předseda Svazu Dan Jiránek jednal předposlední únorový den s ministryní kultury Alenou Hanákovou. Oba je pojí zkušenosti z komunální sféry, a proto v řadě případů snadno našli společnou řeč. Jedno z hlavních témat tohoto setkání samozřejmě tvořila problematika majetkového vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi. Předseda Svazu informoval ministryni o výsledcích kulatého stolu, který Svaz pořádal 16. února 2012 (viz str. 18, 19). Na obou stranách panovala shoda na tom, že pro obce je přijetí zákona jediným řešením, bez ohledu na nastavené parametry. Je třeba udělat vše pro to, aby zákon byl přijat a církve nezačaly podávat žaloby o vydání majetku. Další významnou oblastí, o níž předseda Svazu s ministryní kultury hovořil, byla příprava nového památkového zákona. Ministerstvo v tomto roce připravuje věcný záměr nového zákona o památkové péči a při této příležitosti nabídlo Svazu, aby se do příprav zapojil. Zároveň také Svaz požádalo o podporu novely stávajícího památkového zákona, která dopadá na oblast archeologických výzkumů. Ta by měla zrušit místní monopoly a nastavit pravidla záchranných archeologických výzkumů tak, aby byly jejich průběh a cena předem předvídatelné. Zástupci Svazu upozornili také na otázku digitalizace kin. Od roku 2013 budou dodávány pouze digitální filmové kopie, kina, která nejsou digitalizovaná, tak nebudou moci promítat. Bohužel ve Státním fondu na podporu kinematografie není v současné době dostatek finančních prostředků na vypsání další vlny podpory digitalizace kin. Budoucnost mnoha obecních kin tak může být vážně ohrožena. Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU PŘESHRANIČNÍ PLATBY V EURECH STEJNĚ SNADNÉ JAKO DOMÁCÍ Přeshraniční úhrady by měly být od února 2014 levnější, rychlejší a bezpečnější. Banky v zemích eurozóny budou totiž povinny zpracovávat přeshraniční úhrady v eurech téměř stejně jako platby domácí, zamezí se tak v rámci Evropské unie zdlouhavému a nákladnému přeshraničnímu převodu peněz. Europoslanci o této úlevě pro naše podniky i jednotlivé spotřebitele rozhodli na svém únorovém plenárním zasedání. Jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) odrážejí dohodu mezi Evropským parlamentem a členskými státy, které bylo dosaženo loni v prosinci. Díky novým pravidlům by mělo dojít ke zjednodušení přeshraničních plateb, které by se téměř neměly lišit od plateb v rámci jedné země. SEPA zahrnuje 32 evropských zemí. Kromě 27 členských zemí EU je to ještě Švýcarsko, Norsko, Monako, Island a Lichtenštejnsko. Pro banky mimo země eurozóny by nová pravidla měla platit od 1. listopadu Nový platební systém bude při identifikaci jedinečných platebních účtů občanů v EU spoléhat pouze na používání mezinárodně uznávaného čísla IBAN. Poskytování BIC kódu banky bude postupně zrušeno. Spotřebitelé budou mít navíc možnost pověřit své banky, aby inkaso omezily na určitou částku nebo období. Co to například pro podnikatele a firmy, které pomáhají plnit městské a obecní kasy, v praxi znamená? Pro celou Evropu jim bude v podstatě stačit pro všechny platby jeden bankovní účet. A pro Čecha, který pracuje v zahraničí, to bude také velká úleva, bude si moci nechat posílat výplatu na svůj bankovní účet v České republice a nemusí si v zahraničí zakládat účet nový, jako tomu bylo dosud. Také internetový obchod v rámci celé EU bude jednodušší, lidé si mohou porovnávat ceny a vybrat si zboží za nejvýhodnější ceny. I pro obce a města to přinese určité výhody, zejména pak při úhradách přeshraničních projektů, kde bude docházet k platbám na účty mimo území ČR. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu měst a obcí ČR pro evropské záležitosti místopředseda Evropského parlamentu informační servis č. 3/2012 strana 3

4 Informujeme Krajská setkání jsou po roce znovu tady Svaz měst a obcí ČR v tomto roce organizuje již podeváté krajská setkání. Jejich cílem je získat názory a podněty starostů k aktuálně projednávaným tématům a ty pak využít při formulování stanovisek Svazu k jednotlivým problematikám. Právě pro vzájemné předávání informací mezi starosty, kteří mají neocenitelné zkušenosti z praxe, a odbornými pracovníky Kanceláře Svazu, kteří zase přinášejí novinky z různých jednání na ministerstvech a dalších centrálních institucích, se krajská setkání stala velmi oblíbenými. Program krajského setkání je rozdělen do dvou základních bloků, přičemž první z nich je věnován řešením ekonomických otázek a dalším legislativním oblastem. Starostové společně zvažují možnost podání komunální stížnosti k Ústavnímu soudu ve věci nedostatečného příspěvku na výkon přenesené působnosti. V roce 2011 byl příspěvek snížen o 2 miliardy korun. Původně přislíbená kompenzace dodatečnými daňovými příjmy ale nebyla realizována a k navýšení nedojde ani v roce Náklady na státní správu přitom neustále rostou. Obce mají zvýšené výdaje v souvislosti s vydáváním elektronických občanských průkazů, nesou náklady na odstupné v souvislosti se sociální reformou a financují povinné výkaznictví, kde stát neúměrně zvyšuje povinnosti v přenesené a nehrazené působnosti. V souvislosti s rostoucími náklady a se snižující se úhradou se nabízí otázka, zda už situace nepřerostla únosnou mez a není čas na podání komunální stížnosti k Ústavnímu soudu. Zcela zásadní je pro obce novela zákona o rozpočtovém určení daní. Nedojde-li k předložení takového vládního návrhu, který bude mít šanci být důstojně schválen, finanční situace spádových obcí a menších měst, které se nacházejí na dně tzv. U-křivky a mají trvale nízké daňové příjmy, se nezmění ani v roce Pokud nebude novela schválena v první polovině tohoto roku, existuje reálné riziko, že toto téma degraduje na předvolební kampaň před krajskými volbami, kdy politické cíle obvykle převáží nad věcným řešením. Na webových stránkách Svazu je k dispozici kalkulačka RUD, prostřednictvím které je možné vypočítat si předpokládané daňové výnosy pro konkrétní obec v roce Pozornost je věnována také účetnictví. Od července 2012 budou mít obce nad 3 tisíce obyvatel povinnost předat povinný analytický přehled, který je zcela nadbytečný, neboť stejné informace je možné získat už ze stávajících systémů. Zpracování přehledu vyžaduje podrobnou analytiku a detailní členění, které zahltí účetní. Obcím navíc přinese další výdaje na pořízení softwaru. Stát tyto údaje potřebuje pro vykazování vůči Evropské unii, jde tedy čistě o přenesený výkon státní správy. Ministr financí sice přislíbil úhradu nákladů, zatím ale není jasné, kdy a zda k ní opravdu dojde. Aby obec neporušila svou povinnost a nehrozil jí postih za správní delikt, navrhuje Svaz, aby obec povinný analytický přehled zpracovala, ale poslala pouze shrnující výdaje s komentářem, že vzhledem k možnostem obce byl přehled vyplněn tzv. fenestrální metodou. Horkou jehlou šitý je plán reformy financování regionálních škol, který připravilo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Návrh je likvidační zejména pro venkovské školy, které nemohou optimalizovat počet žáků ve třídě. Obce tak budou nuceny školy rušit, děti dojíždět a zvýšené náklady ponesou také rodiče (více k tématu na str. 12, 13). Druhý blok je věnován zejména čerpání evropských dotací po roce 2013, neboť příprava budoucího plánovacího období právě vrcholí. Svaz se probíhajících debat aktivně účastní a snaží se prosazovat skutečné potřeby samospráv. K jejich zmapování mj. pomohla analýza potřeb měst a analýza potřeb venkova, která je v současné době dokončována. Právě potřeby venkova Svaz prosazuje v debatách o budoucí podobě Programu rozvoje venkova a zasazuje se o co nejširší možnou podporu komplexních potřeb venkovských oblastí. Venkov totiž neřeší pouze oblast zemědělství, ale jeho potřeby se týkají také infrastruktury, zajištění služeb pro obyvatele, řešení nezaměstnanosti, životního prostředí apod. Prioritami po roce 2013 bude tedy nutnost řešit městskou i venkovskou infrastrukturu, využít evropské prostředky dle aktuálních skutečných potřeb samospráv, snížení administrativní zátěže a vyčlenění adekvátních objemů prostředků na řešení těchto potřeb. Starostové také získají podrobné informace o zkušenostech obcí, které využily vysoce ceněného svazového projektu Vzdělaný zastupitel, a seznámí se s konkrétními možnostmi využití bezplatných služeb. Na krajských setkáních se hovoří ale i o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, budoucnosti místních akčních skupin či navýšení místního poplatku za odpady. Více o těchto tématech můžete číst na stránkách tohoto čísla InS. informační servis č. 3/2012 strana 4

5 Jihomoravský kraj, 21. února 2012 Na prvním z krajských setkání, které se letos uskutečnilo v Brně, se sešlo celkem 113 starostů. Jako první vystoupil náměstek primátora Brna a člen rady Svazu Oliver Pospíšil, který se ve svém krátkém příspěvku dotkl novely zákona o rozpočtovém určení daní, trvale nedostatečného příspěvku na přenesený výkon státní správy a čerpání dotací z Evropské unie po roce Svaz se všemi silami snaží prosazovat zájmy obcí v rámci příštího programovacího období a místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Oldřich Vlasák, který se nedávno stal zároveň místopředsedou Evropského parlamentu, je jistě zárukou úspěchu. Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek hovořil o reformě financování regionálního školství, které byla v Brně věnována i převážná část diskuse. Upozornil, že problém se netýká jen základních škol v menších obcích, ale rovněž středních škol, zejména učňovských a technických. Asociace krajů pracuje společně se Svazem v rámci nově vytvořené pracovní skupiny na vlastním návrhu řešení situace. Nikdo neříká, že reforma není potřebná, nikoli ale v podobě, jak ji MŠMT připravilo. Hašek se věnoval také budoucnosti regionálních operačních programů, nad jejichž další existencí visí otazník. Ačkoli se v minulosti objevily určité problémy, patří ROP k nejlépe čerpaným a jejich struktura v krajích je ustálená. V diskusi po prvním bloku jako první zazněla otázka týkající se reformy financování regionálního školství. Starostu Strážovic Vladimíra Žďánského zajímalo, proč je v prezentaci uvedeno, že návrh zatím obsahuje podporu malotřídek. Poslanec Walter Bartoš vysvětlil, že nynější návrh sice s podporou malotřídek počítá, není ale jasné, zda se toto nezmění. Není navíc definováno, o jakou formu podpory má jít. Návrhu reformy nepředcházela žádná analýza, ministerstvo nemá relevantní údaje o nákladech na školství, navíc plánuje změnu z roku na rok. Pro srovnání je nutné si uvědomit, že například v sousedním Rakousku trvala optimalizace pět let. Od starosty Ratíškovic Josefa Uhlíka zase zazněla připomínka k financování nepedagogických pracovníků. V koncepci není řečeno, kdo by měl v budoucnu hradit jejich platy. Debata se dotkla i dalších legislativních oblastí. Novela zákona o obcích, která má plánovanou účinnost od příštího roku, bude podle názorů starostů znamenat zvýšení administrativní zátěže a byrokracie, která však nebude mít žádný kladný dopad na veřejné zadávání, úspory či transparentnost. Starosta Rousínova František Havíř podotkl, že pokud má být záměr nakládání s majetkem obce zveřejněn na úřední desce po dobu 30 dnů namísto stávajících 15, bude asi třeba dokumenty zveřejňovat nikoli na formátu A4, ale A5, neboť úřední deska má omezenou velikost. Vlastimil Jansa, starosta Dolních Bojanovic, upozornil na problematiku vynětí ze zemědělského půdního fondu. Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu zvýšila koeficient vynětí půdy z fondu 2 až 9 krát, podle její bonity. Na území obce Dolní Bojanovice se tak koeficient vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu díky již stávajícímu pětinásobnému koeficientu chráněného ložiskového území lignitu, které zabřemeňuje 100 % zastavitelného obvodu obce, zvýšil až na pětačtyřicetinásobek. Cena za vynětí 1 m 2 tedy činí téměř 700 Kč. Jansa navrhuje zavedení parametru koeficient využitelnosti území do rozpočtového určení daní. Svaz v této souvislosti prosazuje snížení základní sazby odvodů u staveb v průmyslových zónách a ploch pro realizaci veřejně prospěšných staveb financovaných z veřejných rozpočtů. Diskuse po druhém bloku se dotkla budoucnosti místních akčních skupin. František Havíř poukázal na fakt, že jejich pokrytí území není rovnoměrné, rozdílná je i jejich aktivita a oblasti, kterým se věnují. Starosta městské části Brno-Bystrc Vladimír Vetchý poznamenal, že obce nebudou moci v příštím programovacím období využívat peníze na tzv. měkké projekty efektivně, neboť jim ještě stále chybí základní infrastruktura. informační servis č. 3/2012 strana 5

6 Ústecký kraj, 23. února 2012 Téměř stovku starostů přivítal místopředseda Svazu a primátor Chomutova Jan Mareš v Ústí. Člen Rady Ústeckého kraje Petr Jakubec ve svém vystoupení informoval o záměru ministerstva zdravotnictví odebrat status onkologického centra ústecké Masarykově nemocnici. Pokud se nepodaří situaci změnit, budou muset od dubna onkologičtí pacienti jezdit na biologickou léčbu do Prahy, Liberce nebo Plzně. Účastníci přijali v této souvislosti usnesení, ve kterém podporují odmítavé stanovisko kraje k tomuto rozhodnutí. Také v Ústí nad Labem se diskuse věnovala především reformě financování regionálního školství. Josef Seifert, starosta obce Třebívlice, uvedl, že pokud bude venkovské školství srovnáváno s městským a bude se argumentovat optimální třídou, je to pro ně skutečně likvidační. Alena Vacková ze Žal- Tomáš Ryšánek ze Štětí se zajímal, jaká je možnost stát se obcí s rozšířenou působností. Podle Dana Jiránka počítá ministerstvo vnitra s tím, že při rušení obcí II. typu by se z některých staly obce III. typu. hostic upozornila také na fakt, že dojíždějící děti budou vystaveny nástrahám měst, navíc již od první třídy ztratí identitu s domovskými obcemi, ze kterých se tak postupně stávají jen noclehárny a rekreační zóny. K jejímu názoru se připojil starosta Tisé Jiří Jandásek, kde by školu byli nuceni rovněž zavřít. V obci již byla zrušena pobočka České pošty, nízký rozpočet Starosta obce Veliká Ves Martin Pilař se dotazoval na novelu stavebního zákona a rušení stavebních úřadů. Dan Jiránek odpověděl, že Svaz bude dělat vše pro to, aby se stavební úřady nerušily a aby naopak některé kompetence přešly na obce I. typu. umožňuje obci pouze přežívat, nikoli se rozvíjet. Předseda Svazu Dan Jiránek v reakci na své předřečníky znovu zopakoval, že škola je pro společenský život v obci velmi důležitá. Existuje zásadní rozdíl mezi obcí, ve které školu mají, a obcí, ve které ne. Tuto problematiku se Svaz snažil zohlednit v rámci rozpočtového určení daní. Reforma financování regionálního školství, tak jak je teď připravena, nezpůsobí problémy jen malým obcím, ale i městům, jejichž třídy nebudou často schopny žáky ze zrušených škol pojmout. informační servis č. 3/2012 strana 6

7 Karlovarský kraj, 29. února 2012 V nejmenším českém kraji na setkání dorazilo 53 starostů. Primátor Karlových Varů Petr Kulhánek zdůraznil, že činnost Svazu a možnost aktivního zapojení do svazových struktur, zejména do komisí a pracovních skupin, je velmi důležitá a přínosná i pro statutární město. Členka Předsednictva Svazu a starostka Horního Slavkova Jana Vildumetzová upozornila kolegy, že z celkového počtu 132 obcí Karlovarského kraje je členy Svazu 53. Zapojit by se měli dle jejího názoru i ostatní, neboť pouze jednotou a společnou prací lze dosáhnout patřičných cílů. Nabídla také všem přítomným, aby se na ni kdykoli neváhali obrátit s problémy, se kterými se ve svých obcích potýkají. Prostřednictvím Svazu je možné hledat řešení. Setkání byl opět přítomen i předseda Svazu Dan Jiránek, který krátce pohovořil o schůzce s ministryní kultury Alenou Hanákovou (viz aktuality). V diskusi jako první vystoupil starosta Chebu Pavel Vanoušek s tématem vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Navrhl, aby tam, kde je více koeficientů, se nenásobily, ale vždy se používal pouze ten nejvyšší z nich. Místostarosta Sokolova Karel Jakobec navázal na svého předřečníka s myšlenkou, zda by poplatek za vynětí ze zemědělského půdního fondu nemohl být z části i příjmem obce. Dan Jiránek upozornil, že v tomto případě by ekonomické nástroje narážely na problematiku veřejné podpory. Tajemník města Mariánské Lázně Miroslav Jašíček v diskusi poukázal na výši lázeňského poplatku, který již mnoho let činí pouhých 21 Kč. Novela zákona o místních poplatcích, V Karlových Varech došlo i na předávání cen. Oceněna byla spolu se svými zastupiteli starostka obce Teplá Jana Čížková. Zastupitelstvo jako první v republice splnilo podmínky pro získání Certifikátu pro vzdělanou a odpovědnou obec, který Svaz uděluje v rámci projektu Vzdělaný zastupitel obcím, jež splní prezenční i e-learnigovou formu vzdělávání na nejméně 80 %. Více informací najdete na která je nyní v Senátu a která zvyšuje horní hranici poplatku za odpady, s jeho zvýšením bohužel opět nepočítá. V Karlových Varech se debatovalo také o veřejné službě. Starostové se zajímali, zda mohou odmítnout občany, které jim Úřad práce pošle, a sami si pracovníky vybrat. Ze zkušeností svých kolegů zjistili, že toto většinou možné je. Účastníci krajského setkání se zastavili také u veřejně prospěšných prací, kde se obce často potýkají s nedostatkem finančních prostředků na tyto pracovníky. informační servis č. 3/2012 strana 7

8 Místní poplatek za odpad projedná Senát Senát bude projednávat novelu zákona o místních poplatcích, která vznikla na základě dlouhodobého požadavku Svazu na úpravu maximální sazby u zpoplatnění odpadu. Téma dostalo opětovně politický nádech, proto předseda Svazu na konci února oslovil všechny senátory dopisem. nezletilé. Případy, kdy děti po dovršení plnoletosti obdrží platební výměr s dluhem, který způsobili rodiče, by se již díky navrhované změně neměly opakovat. Stanovení sazby místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů zůstává i nadále zcela v pravomoci volených zastupitelstev. Právě místní znalost souvislostí a polická odpovědnost zastupitelů vůči svým voličům představuje pojistku a omezení pro skokové navýšení poplatku. Fakt, že nyní nemá existovat žádná nominální horní hranice, zajišťuje dlouhodobější možnost využívání místního poplatku a nenutí obce vynakládat na likvidaci odpadu prostředky na úkor financování jiných služeb. Sazba však i nadále může dosáhnout maximálně výše souvisejících nákladů. Odpad, zejména tříděný, je také surovina, a obce z obchodování s jeho složkami, jako jsou papír, plast, sklo, kovy, mohou získávat i výnosy, které v důsledku celkové náklady také sníží. Právě aktivnější role obcí na trhu s odpady povede ke snížení poplatkové zátěže občanů. Z tohoto důvodu není na místě obava z násobného zvyšování místního poplatku bez horní hranice sazby. Není pravdou, že by úprava znamenala výhradně navýšení místního poplatku. Naopak, navrhované rozšíření okruhu poplatníků může v konečném důsledku vést k jeho snížení. Za zásadní je třeba rovněž považovat vyjasnění povinnosti úhrady za Svaz navíc nyní intenzivně spolupracuje na přípravě koncepční změny v pojetí odpadového hospodářství chystané ministerstvem životního prostředí (zejm. věcný záměr nového zákona o odpadech). V rámci nové koncepce je s podporou obcí navrhována jednotná forma zpoplatnění právě v podobě místního poplatku bez omezení horní hranicí, který bude vycházet ze skutečných čistých nákladů obce na odpadové hospodářství. Současně by mělo dojít na další rozšíření okruhu poplatníků, a to zejména zapojením vybraných druhů živností produkujících odpad podobný komunálnímu. Věřme, že Senát novelu zákona schválí. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Připravují se mini-okresy? Pracovní skupina obcí s pověřeným obecním úřadem nesouhlasí s myšlenkou plošného odnětí kompetencí přeneseného výkonu státní správy pro obce I. a II. stupně. Vyzývá proto nejen členské obce Svazu, aby se vyjádřily k záměrům ministerstva vnitra. Dne 14. prosince 2011 vláda schválila materiál, který obsahuje návrhy na budoucí řešení výkonu státní správy v území. Svaz v rámci připomínkového řízení vyjádřil zásadní nesouhlas s navrhovaným ukončením existence obcí II. typu, tedy obcí s pověřeným obecním úřadem, a direktivním odnětím většiny kompetencí pro všechny obce I. a II. typu. Ministerský návrh popírá původní důvod reformy přiblížení státní správy občanům v území. Do 30. června 2012 musí ministerstvo vnitra předložit Koncepci dokončení reformy veřejné správy do vlády včetně harmonogramu legislativních prací. Svaz v průběhu prosince a ledna oslovil všechny obce s pověřeným obecním úřadem s krátkým dotazníkem. Kancelář Svazu obdržela 51 odpovědí, z nichž jednoznačně vyplývá, že obce nesouhlasí se zrušením výkonu přenesené státní správy. Kromě úzkého pojetí přenesené působnosti nelze opominout podporu, kterou obce dvojky často poskytují okolí, čímž přispívají ke zlepšení výkonu státní správy v území. Na straně druhé ani obce s rozšířenou působ- informační servis č. 3/2012 strana 8 ností (tzv. trojky) vzhledem ke zvětšujícímu se rozdílu mezi příjmy a výdaji obvykle neusilují o rozšíření správního obvodu pro některé kompetence. Ačkoliv se zatím vždy hovoří o nutnosti zachování spojeného modelu státní správy, v rámci diskuzí starostů se stále častěji objevuje obava ze zřízení mini-okresů a postupného oddělení výkonu státní správy a samosprávy. PŘIPOJTE SE I VY Pracovní skupina obcí II. typu vyzývá k podpoře stanoviska Svazu a vyjádření zásadního nesouhlasu se záměrem plošného zrušení výkonu státní správy v území. Dopis, který podporuje stanovisko Svazu, najdete na stránkách Svazu v rubrice Činnosti Svazu Správa obce. Do Kanceláře Svazu jej lze zaslat poštou, mailem nebo datovou schránkou. Děkujeme. ZÁSADNÍ ODMÍTNUTÍ ČÁSTI NAVRHOVANÝCH ZMĚN V ZAJIŠTĚNÍ PŘENESENÉHO VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY Zásadně nesouhlasíme s ukončením existence typu obce s pověřeným obecním úřadem. Takový krok popírá původní smysl reformy, kterým má být přiblížení státní správy občanům v území, a proto jej nelze akceptovat. Dalším důvodem je skutečnost, že mnoho obcí II. stupně je větších a mají i lidnatější správní obvod než mnohé obce III. stupně odnímání kompetencí těmto obcím je zcela nelogické a neúčelné. Odmítáme a nepodporujeme direktivní odnětí většiny kompetencí v přenesené působnosti pro obce I. a II. stupně. Lze uvažovat např. o odejmutí přestupkové agendy vzhledem k složitosti a odborné náročnosti či jiných agend spočívajících ve složitém správním řízení, ale činnosti související se znalostí místních poměrů a přístupem občanů musí zůstat zachovány (např. CzechPoint, matriky, stavební úřady, evidence, ověřování, vydávání povolení ke kácení dřevin, konání shromáždění atd.). Zavrhujeme takový způsob šetření, který bude ve svých důsledcích znamenat vyšší výdaje. Hlavním motivem kroků navržených v Analýze je snaha zejména šetřit v navrhované verzi však k žádné úspoře nedojde, neboť zrušení obcí II. stupně a vytvoření mini-okresů na úrovni obcí III. stupně bude znamenat zvýšené náklady na dojíždění zaměstnanců, stěhování, zařizování a rozšiřování pracovišť a zejm. popření investic, které byly v oklešťovaných obcích do nemovitostí a jejich vybavení z veřejných prostředků v uplynulých letech vloženy.

9

10 Obce spolupracují s MAS, nikoliv naopak Podpora venkova představuje důležitý bod rozhovorů o podobě příštího plánovacího období evropských fondů. Evropa však dosud hledá nejlepší model, kterým by rozvoj venkova podpořila, stejně tak Česká republika, která také nemá ideální řešení. Členové Komory obcí proto v únoru diskutovali o postavení místních akčních skupin a jejich roli v místním rozvoji i o vztazích, které s obcemi a starosty mají. Místní akční skupiny (MAS) představují způsob, jakým se realizuje partnerství pro podporu rozvoje venkovského území prostřednictvím programu (metody) LEA- DER. Ten je určen venkovským mikroregionům s počtem obyvatel od do s hustotou osídlení do 120 obyvatel/km a s vyloučením měst nad obyvatel. Zvýhodněny jsou pak zejména mikroregiony s vyšší mírou dlouhodobého vylidňování a projekty umístěné v obcích do 2000 obyvatel. V období do roku 2013 obdrží 112 místních akčních skupin (MAS) celkem 4,5 mld. Kč. Národní síť místních akčních skupin nyní usiluje o rozšíření metody do operačních programů a o podstatné navýšení objemu finančních prostředků zprostředkovaných těmito skupinami. Místní akční skupina, svazek obcí, mikroregion, aglomerace S ohledem na možné zvětšení objemu finančních prostředků, který by mohl být směřován do podpory venkovských oblastí prostřednictvím MAS, je třeba diskutovat o začlenění MAS či obdobných subjektů do struktury veřejné správy. Předmětem debat by měla být v podmínkách relativně velké autonomie obcí a měst v Česku koordinace aktivit realizovaných MAS a obcemi, resp. svazky obcí (či mikroregi- ony). Žádoucí je jejich vzájemné propojení, aby veřejné prostředky byly vynakládány efektivně a s ohledem na dostupnost služeb pro občany daného území. Z charakteru MAS vyplývá, že mají jako součást unijní podpory z Programu rozvoje venkova vyčleněny specifické prostředky na svůj rozvoj. Financován je manažer, který MAS spravuje a řídí, podpora se poskytuje na vypracování strategií rozvoje MAS a zvýšení povědomí o místním rozvoji. Naproti tomu podpora svazků obcí dle zákona o obcích nemá žádnou specifickou podporu z národních ani unijních dotačních programů. Svazky obcí jsou u jednotlivých dotačních opatření většinou jen jedním z řady žadatelů a žádné zvýhodnění se jich netýká. V současné době se ministerstvo vnitra zabývá zejména koncepcí přeneseného výkonu státní správy. Uvědomujeme si však, že veřejnou správu je třeba vnímat jako celek, a proto očekáváme od Svazu další podněty, uvedl Radek Kozák. Diskuze k roli a postavení MAS by měla vycházet mj. z ustanovení 2 odst. 2 zákona 128/2000 Sb., o obcích, dle kterého jsou to obce, které mají pečovat o všestranný rozvoj svého území a kvalitu života svých občanů. Proto zákon zmiňuje možnost vytváření svazků obcí, jejichž předmětem činnosti (viz 50) je územní rozvoj. To ale do značné míry odpovídá také aktivitám MAS. Zatímco však role obce nebo svazku je z hlediska fungování veřejné správy v Česku regulována, místní akční skupiny, i díky podpoře z EU, sice vznikají, avšak debata o jejich postavení k samosprávám v podstatě neexistuje. Budoucnost místních akčních skupin nelze oddělovat od diskuze o reformě veřejné správy, minimálně proto, že rozhodují o veřejných prostředcích. A to přesto, že v nich veřejné subjekty nemají převahu (veřejná správa nesmí mít dle pravidel v MAS více než 49 % hlasů, ostatní hlasy tvoří podnikatelé nebo neziskový sektor). Dan Jiránek, předseda Svazu, poznamenal: Jestliže skončí regionální operační programy, můžeme se obávat určité konkurence mezi činnostmi MAS a úřady dnešních regionálních rad, které si kraje určitě ponechají. Vzhledem v podstatě nulové podpoře svazků a časovému vytížení starostů se tedy s navýšením prostředků pro MAS zvyšuje riziko rozhodování vně obce. Přestože přidaná hodnota zapojení různých aktérů na venkově do procesu rozvoje prostřednictvím MAS je neopominutelná, spornou zůstává legitimita rozhodování, která neleží stoprocentně na demokraticky zvolených zastupitelích. Nelze opominout ani skutečnost, že síť MAS dnes nepokrývá území celého státu a že kvalita činnosti skupiny zůstává odlišná. Argument kvality sice platí i pro obce, ale vedení obcí je voleno v legitimních, demokratických volbách a výsledek je rozhodnutím občanů daného území. Legislativní ujasnění vzájemné spolupráce volených zastupitelstev a MAS se při rozšíření jejich činnosti zdá jako nevyhnutelné. Inspiraci může nabídnout ustanovení zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, ve znění roku 2000, konkrétně pak úprava okresních shromáždění. Mají-li MAS zůstat i nadále především administrativní podporou při čerpání prostředků z evropských fondů, pak by jejich činnost měla vycházet informační servis č. 3/2012 strana 10

11 František Winter (na snímku vlevo), předseda Národní sítě MAS, i za své kolegy konstatoval: Místní akční skupiny slouží jako administrativní podpora obcí, v žádném případě nechceme s nikým soupeřit. ze schváleného plánu rozvoje území, na který musejí mít vliv zejména samosprávy. Proto se nabízí možnost využít dřívější okresní shromáždění pro definování potřeb území většího, než je území obce, ale zároveň ne příliš velkého, aby spolupráce měla smysl. Dodejme ještě, že podporu venkova dnes nelze oddělit od vlivu spádových měst. Obdobně jako iniciativa LEADER představuje také iniciativa na podporu velkých měst nástroj pro koncept místního rozvoje, jak si jej představuje EU. Tato spolupráce je nejen nezbytná, ale přímo nevyhnutelná, chceme-li peníze využívat efektivně. Spolupráce města a příměstských obcí v oblasti dopravy, školství, životního prostředí se s velkou pravděpodobností také promítne do čerpání prostředků po roce Města proto nelze z debaty o místním rozvoji vyjmout. Více prostředků na rozvoj venkova Z jednání o podobě programového období se zdá, že na úrovni státu chybí jasná představa o rozvoji venkovského území. Venkov se nerovná zemědělství, i když poměr prostředků rozdělovaných v rámci Společné zemědělské politiky by mohl napovídat něco jiného. Svaz dlouhodobě usiluje o zvýšení podílu prostředků, které směřují na rozvoj infrastruktury venkovských obcí. A není vcelku podstatné z jakého evropského programu. Venkov také doplácí na ještě ne zcela usazenou reformu veřejné správy, roztříštěný přístup resortů, které mají v ČR rozvoj venkova v gesci, na nedostatečnou koordinaci aktivit ze strany krajů, nevyřešené problémy z let před rokem 1989 (např. stále probíhající komplexní pozemkové úpravy) a v neposlední řadě na vzájemnou nevraživost, která z toho pramení. Právě nezbytnost vzájemné diskuze nad budoucností MAS si uvědomuje Komora obcí, a proto uspořádala první setkání zástupců ministerstev vnitra, zemědělství a místního rozvoje s představiteli Národní sítě MAS na půdě Svazu. Ukázalo se, že pohledy a názory nejsou vždy shodné. Všichni však souhlasili, že se v průběhu roku znovu chtějí sejít, a to již nad konkrétními návrhy. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. Mgr. Eva Srnová Kancelář Svazu informační servis č. 3/2012 strana 11

12 Důsledky koncepčního záměru reformy systému financování regionálního školství v obcích Na začátku prosince minulého roku ministerstvo školství oficiálně představilo svůj koncepční záměr reformy financování regionálního školství (RgŠ) a zahájilo odbornou diskusi k jeho obsahu první komplexnější informace jsme přinesli již v minulém čísle INS. Školská komise Svazu o tomto dokumentu jednala již od září se zástupci MŠMT a ostatními klíčovými partnery, tj. s krajskou samosprávou, se Sdružením místních samospráv ČR, Spolkem pro obnovu venkova ČR, s profesními asociacemi a školskými odbory a snažila se nalézt pozitivní změny, které by tento záměr reformy vnesl do současného již dlouho nevyhovujícího systému financování. Jak jsme již informovali v minulém zpravodaji, důvodem reformy je podle MŠMT snaha nastolit zejména princip spravedlivého přístupu ve financování škol všech zřizovatelů, odstranit neopodstatněné rozdíly ve výši příspěvku srovnatelným školám v jednotlivých krajích, zjednodušit cestu peněz na účet škol a zajistit větší stabilitu finančních zdrojů ze státního rozpočtu jak pro školy a školská zařízení, tak i pro zřizovatele. Pokud by tohle byla pravda, mohli bychom se jenom radovat. Obce mají financovat povinnosti státu Bohužel, předkládaný koncepční záměr nic z toho nezaručuje. Stanovuje tzv. fixní minimum, což je objem finančních prostředků, které jsou nutné k nezbytné kvalitě výuky podle rámcových vzdělávacích programů (tj. optimální rozsah vzdělávání vzdělávací standard ) a parametr tzv. optimálního počtu žáků ve třídě, který ale vůbec neodpovídá reálné situaci zejména na základních školách. Počítá totiž s optimální třídou s více než 20 žáky a s optimální školou až se třemi třídami na ročník. Školský zákon v 160 říká, že ze státního rozpočtu se poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání. Jaké by byly důsledky realizace předkládaného záměru? Na zřizovatele by byla přenesena povinnost dofinancovat státem stanovený vzdělávací standard, což může způsobit ještě větší finanční rozdíly ve srovnatelných školách a školských zařízeních než dosud. Pokud by třída nový normativ nenaplnila, obec by peníze na třídu nedostala vůbec. Na podlimitní školy by některé malé obce musely doplácet částkou, která se rovná téměř jejich ročním rozpočtům. Jestliže by se některé školy nepodařilo zoptimalizovat a obec by nemohla uvolnit dodatečné prostředky na vyrovnání ztráty, bylo by nutné školy sloučit či v krajním případě ukončit jejich činnost. A to i v případě, že žáci dosahují velmi dobrých výsledků, škola dlouhodobě zajišťuje integraci a budova školy je zrekonstruována. Obce z kola ven o nás bez nás MŠMT má představu, že financování škol bude řešeno zcela mimo vliv obcí, ovšem na druhé straně počítá s dopady do obecních rozpočtů. Aniž by se k tomu obce mohly jakýmkoliv způsobem vyjádřit, mají v předkládaném záměru reformy mít za povinnost dofinancovat státem stanovený vzdělávací standard a akceptovat bez konzultací a dohody s kraji metodiku v normativně nákladovém financování pro nepedagogické pracovníky, školní družiny, kluby, jídelny, domy dětí a mládeže a další školská zařízení. V návrhu se také počítá se zvýšením autonomie ředitelů škol či školského zařízení, což ve svém důsledku znamená, že pokud ředitelem rozvržené státní prostředky nepokryjí požadované minimum dané rámcovým vzdělávacím programem, ukládá se zřizovateli povinnost vše dofinancovat. Takže jestliže ředitel udělá špatné rozhodnutí, finanční důsledky opět padnou na obecní rozpočty. Bez ohledu na zásadní připomínky všech zainteresovaných subjektů se MŠMT dál snaží směřovat přípravu reformních kroků ve financování RgŠ tak, že finanční prostředky státního rozpočtu na rok 2013 by již byly rozepisovány podle nových reformních principů v celé rozpočtové linii MŠMT KÚ školy a školská zařízení. Ohrožení existence plně organizovaných škol ohrožení existence obce Koncepční záměr si dává za cíl podporovat vybraný okruh škol a oborů vzdělání, zejména základní školy pouze s 1. stupněm a jednotřídní mateřské školy. Pro druhé stupně zvlášť venkovských škol, které nemohou počty žáků nijak významně ovlivnit, bude navrhovaný systém zničující. Znamená to tedy rušení plně organizovaných škol na malých obcích, což povede k poklesu kvality a dostupnosti základního vzdělávání. Byl by to krok zpátky. Hrubým odhadem by to mohlo postihnout třetinu dvoustupňových škol. Na téma regionálního školství se 20. února 2012 konalo také veřejné slyšení v Senátu, kam dorazilo okolo tří set zájemců, což Senát zatím nepamatuje. Všichni přítomní se shodli, že pro rozpočty obcí bude takováto reforma rozhodně znamenat nárůst finančních prostředků a může se stát, že mít v obci školu bude přepychem. V dis- informační servis č. 3/2012 strana 12

13 kusi padlo mnoho otázek. Co se stane, když z úplné školy bude pouze málotřídka, zavře se půlka budovy? Provozní náklady to rozhodně nesníží. Kdo uhradí zmařené investice do budov jako takových i do vybavení v jednotlivých školách? Kolik se zaplatí obcím, kam budou děti jezdit do školy? Budou se děti dovážet do okolních škol autobusem? Kolik to bude navíc stát i rodiče? Kolik času děti stráví na cestě do školy místo toho, aby ho trávily v zájmových kroužcích? Ne vždy je totiž možné přijmout žáky v nejbližších velkých školách, kde by v některých případech museli rušit odborné pracovny, nebo by se muselo směnovat. Kolik lidí přijde o práci? Anebo (např. v případě podlimitní školy) bude muset obec platit statisíce korun ročně, aby celou školu a pracovní místa udržela? Obáváme se, že všechny tyto výdaje by mohly některé obce doslova zruinovat. Nikdo ale přítomným zástupcům obcí, škol, senátorům ani další odborné veřejnosti neuměl odpovědět. Ministr školství Josef Dobeš se nedostavil, neposlal ani prvního náměstka Ladislava Němce. O jakési odpovědi se pokusil pouze ředitel sekce financování Petr Špirhanzl, ale ty vzbuzovaly spíše úsměv. Záměr reformy má nedozírné dopady na samu existenci obce, která ztrácí přirozené komunitní centrum. Otázka školy, která dělá základ tvořivého života, je klíčová pro každého, kdo se v obci rozhoduje bydlet a žít. Obec nemá být místem, kam lidé chodí jen přespávat, ale místem, kde se lidé setkávají a společně něco tvoří. Zrušení školy znamená počátek vylidňování obce. Za Svaz měst a obcí na veřejném slyšení vystoupila předsedkyně svazové školské komise Marcela Štiková, která tlumočila svazové stanovisko a zdůraznila, že jediné kriterium pro realizaci Dobešovy reformy počet žáků ve třídě nelze v žádném případě přijmout. Poukázala také na to, že kvalitu školy neurčují pouze pedagogové, ale také to, jak je škola vybavena. Nad celým systémem školství se pozastavovali v podstatě všichni diskutující, jeden z posledních pan Jošek se tázal: Zajímá dnes kromě peněz někoho také morálka a disciplína? A kdo řeší zájmové vzdělávání, družiny atd.? A chceme v našem státě mít vůbec nějaké řemeslníky? Na základní školství navazuje školství střední... Senátor Marcel Chládek předně kritizoval, že tak velké fórum nemá adekvátního partnera k diskusi nedostavil se ani ministr, ani jeho náměstek. Jako příklad uvedl, že Středočeský kraj má dnes 273 základních škol a při tzv. optimálně naplněné třídě by se reforma nepříznivě týkala asi 250 z nich. V závěru slyšení pak informoval, že Senát zorganizuje celorepublikovou petici za záchranu regionálního školství. Představy ministra Dobeše Ministr školství Josef Dobeš prohlašuje, že reformou chce přimět hlavně obce jako zřizovatele škol více přemýšlet, což podle něj znamená donutit obce drahé a nenaplněné třídy sloučit, popřípadě si školy platit ze svého. Takže jediným kritériem k zachování školy je počet žáků, přičemž se nikdo z ministerstva ani neobtěžuje vysvětlit pojem ideální nebo optimální třída, protože v závislosti na tom je zase nějaká třída nenaplněná a drahá. MŠMT přitom má k dispozici Výroční zprávu České školní inspekce za školní rok 2010/2011, která mj. obsahuje kapitolu Vliv velikosti třídy na kvalitu výuky. Po jejím přečtení jednoznačně zjistíte, že velikost třídy není dobrým parametrem. Navíc ve školském zákoně je v 177 uvedeno, že při zajišťování vzdělávání a školských služeb, zejména při zřizování a rušení škol a školských zařízení, dbá obec zejména o soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území a na dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek. Koncepční záměr tak významně omezuje vytváření podmínek pro rozvoj vzdělávání jako jedné z významných povinností obce. Šachová simultánka MŠMT proti všem Po prvních jednáních jsme předpokládali, že společná debata je myšlena vážně a že výstupem tohoto dokumentu opravdu bude dlouhodobá, stabilní podpora a dostupnost kvalitního vzdělávání, rozvoj škol a tím pádem vzdělaný a kultivovaný člověk. A hlavně, že se nás zřizovatele nebude nikdo snažit převálcovat, obejít a prosadit si vše za každou cenu. MŠMT však hraje šachovou partii proti všem, ale s figurkami pro Člověče, nezlob se! Pro takovou hru těžko hledáte seriózní pravidla. Uveďme několik příkladů. Optimální počet žáků jako klíčový parametr se z listopadového ilustrativního čísla 26 vyvinul na prosincových 24, aby bylo v polovině ledna řečeno, že peníze od státu v plné výši budou dostávat pouze ústavy, které obsadí třídy s více než dvaceti žáky. Je téměř nemožné spočítat, jak na tom jednotlivé školy budou. Všichni kritizovali rychlost, s jakou je reforma připravována, a s ohledem na neznalost dopadů byla také zpochybňována reálnost plánované účinnosti reformy od Bez reakcí na tyto připomínky ze strany MŠMT však na jednání parlamentního výboru pro vědu a vzdělávání 22. února 2012 zaznělo, že termín realizace není dogma. Ten, všemi od počátku kritizovaný, tam prý zůstal zapomenutý z původního materiálu, kdy se předpokládalo, že se vše projedná na poradě ekonomických ministrů na jaře minulého roku. Protože se ale vše posunulo na podzim, posune se i účinnost. Prý až se nám podaří dobrat se k těm správným číslům, pak bude stanoven nový termín např nebo informační servis č. 3/2012 strana 13

14 Ve stanovisku Svazu jsme žádali, aby vypořádání připomínek ke koncepčnímu záměru proběhlo společně za účasti všech oslovených zainteresovaných subjektů. Od 12. ledna 2012 doposud ale nic neproběhlo, nikdo nám na naše další dotazy neodpověděl. MŠMT bylo také požádáno, aby připomínky zveřejnilo na svých webových stránkách. Nic se neudálo. Až na již zmiňovaném parlamentním výboru 1. náměstek ministra školství řekl, že to bylo jen zahájení veřejné diskuze, proto neproběhlo klasické vypořádání připomínek. Až bude materiál příslušně zpracován, pak bude do standardního připomínkového řízení zaslán. Výbor očekává dodání zpřesněných dat po 31. březnu 2012, a proto se rozhodl přerušit projednávání tohoto bodu do květnové schůze. Quo vadis, české školství? Jsme si jako zřizovatelé velice dobře vědomi, že je třeba řešit současnou situaci jak v počtu škol, tak otázku kvality a efektivity vzdělávání. Systémová opatření na podporu optimalizace sítí škol a efektivního chování vzdělávací soustavy by však měl ovlivňovat koncepční vzdělávací program, a nikoliv restriktivní opatření státního rozpočtu a tlak na zřizovatele, aby ve financování školství suplovali stát. Je třeba stát zavázat, aby financoval vše, co je ze zákona povinen financovat, tedy aby se z dotace na přímé výdaje nestával pouhý příspěvek. Peníze, které je ochotna a schopna obec škole poskytnout, by měly být skutečně nadstandardem, ne aby dokrývaly standard, který by měl být záležitostí státu. Nadále s koncepčním záměrem reformy financování předkládaným v této podobě zásadně nesouhlasíme. Vzhledem k mnoha neznámým a neustále se měnícím parametrům v předkládaném návrhu, který je prezentován bez důkladné analýzy dopadů na veřejnost, rozboru změn právních předpisů a pilotního ověření, považujeme za příliš riskantní uvažovat o jeho zavedení do praxe. Znamenalo by to nevratné změny v síti základních i středních škol. Jako vstřícný a pozitivní přístup k dané problematice byl nejvyššími představiteli Asociace krajů ČR, SMO ČR a SMS ČR iniciován vznik společné pracovní skupiny těchto organizací ke koncepci financování RgŠ, o které byl ministr školství informován a která by měla být přínosem pro další jednání s ministerstvem školství o úpravách předkládaného záměru reformy financování a při hledání společné cesty k zachování dostupnosti a kvality vzdělávání. Vážené paní starostky, páni starostové a primátoři, nevzdávejme naše úsilí a braňme naše školy i nezastupitelnou roli obce v oblasti školství. Pokud ustoupíme od svých požadavků, dopustíme další zvyšování nákladů obecních i rodinných rozpočtů a dostaneme se do situace, že si školy budeme rušit sami. PhDr. Marcela Štiková předsedkyně Školské komise Novela stavebního zákona je v Poslanecké sněmovně Na počátku února prošel sněmovní tisk č. 573, který novelizuje stavební právo, prvním čtením. Ve středu 22. února 2012 byl zařazen na pořad jednání Výboru pro veřejnou správu Poslanecké sněmovny. Projednávání novely bylo po úvodním slovu předkladatele záměrně přerušeno, aby Výbor měl dostatek času obdržet připomínky od institucí, kterých se novela stavebního zákona dotýká. Tyto připomínky přislíbil Výbor projednat, do té doby zůstane projednávání přerušeno. Připomínky k novele stavebního práva mají být doručeny do 23. března, dne 4. dubna proběhne konečné hlasování o návrhu. 23. února 2012 se na půdě Poslanecké sněmovny konal o novele stavebního zákona odborný seminář. Proč vlastně k novelizaci stavebního zákona dochází? Na tuto otázku na semináři odpověděl zástupce předkladatele, kterým je ministerstvo pro místní rozvoj, náměstek Miroslav Kalous poměrně obšírně. Podle něj je nutné za uplynulých pět let aplikační praxe stavebního zákona (platí od ) udělat první velkou revizi. Podle Kalouse má revize stavebního práva především zjednodušit některé instituty zákona a stavební řízení jako celek. S konkrétním obsahem novely nesouhlasí zástupci odborné veřejnosti, především Komora architektů a Asociace inženýrů. Obě organizace se shodují v tom, že novela snižuje možnost účasti veřejnosti na stavebním řízení tím, že jí návrh zkracuje dobu k vyjádření. Novela rovněž navrhuje, aby se veřejnost k problematice vyjádřila jen v části, která se týká územního řízení a nikoliv v dalších částek procesu povolování staveb. Autorizovaní inženýři chtějí, aby novela vypustila plánované zvýšení jejich odpovědnosti ve stavebním řízení. Do současnosti nenesli inženýři za své posudky o stavbách prakticky žádnou odpovědnost. S významnými připomínkami k novele zákona přichází Spolek pro obnovu venkova. Jádrem připomínek Spolku byl nesouhlas s plánovaným přechodem kompetencí, což je rovněž nejdůležitější připomínkou Svazu. Čeho chce dosáhnout Svaz? K novele stavebního zákona se Svaz vyjadřoval v průběhu legislativního procesu již dvakrát. V rámci vnějšího připomínkového řízení vznesl přes dvacet stran zásadních a doporučujících připomínek, které v rámci jejich vypořádání zkrátil na pět stran. Ani těchto pět stran zásadních připomínek se však nepodařilo s předkladatelem vypořádat. Přirozeně Svaz trvá na těchto připomínkách i nadále a pokusí se jejich vyrovnání dosáhnout na půdě Poslanecké sněmovny. Nejdůležitější připomínkou, od které se vše odvíjí, je zásadní nesouhlas se změnou kompetencí obecných stavebních úřadů v obcích prvního typu, které mají nově vykonávat obce třetího typu. Svaz razí heslo, že o stavbách místního významu má rozhodnout zase jen místní stavební úřad. Jedná se především o místní dopravní komunikace, stavby lokálních čističek odpadních vod, ale i stavby větších rodinných domků, o kterých se má podle předkládané novely v nesouladu s logikou i principem subsidiarity rozhodovat v obcích III. typu. Není jisto, jestli Svaz své požadavky prosadí. Určitě to však budeme zkoušet a o všech krocích budeme v dalších číslech zpravodaje podrobně informovat. Mgr. Petr Schlesinger legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu informační servis č. 3/2012 strana 14

15 Majetkové vyrovnání státu s církvemi minulost, přítomnost a budoucnost Otázka, zda a jak se má stát majetkově vyrovnat s církvemi a náboženskými společnostmi, či jestli vůbec k tomuto kroku v současné době přistupovat, poslední dobou hýbe společností. Příslušný zákon je momentálně projednáván Poslaneckou sněmovnou a budí velkou pozornost médií. Veřejnosti jsou předkládány velmi rozporuplné informace a argumenty, které budí většinou spíše zmatek a pochyby. Proto jsme se rozhodli poskytnout vám širší informace o této problematice, které snad dokáží rozptýlit pochyby o potřebnosti majetkového vyrovnání. MINULOST Stručný historický exkurz Církve bývají v rámci bouřlivých diskuzí o otázce majetkového vyrovnání často napadány z toho, že ke svému majetku přišly nečestnou cestou. Jak to tedy bylo s jejich majetkem, vlastnictvím či omezenou správou v historii? Ve středověku, poté, co se společnost začala katolizovat, byla církev plně závislá na panovníkovi a později na dalších zakladatelích kostelů a klášterů, kteří financovali jejich činnost. Postupně se však začalo postavení vlastnických vztahů k církevním objektům měnit a od třináctého století jsou církevní stavby uznávány za vlastnictví církve. V tomtéž století vznikly také tzv. zemské desky, do nichž se jako do veřejných právních knih zaznamenávaly dispozice s církevním majetkem. V období husitském byla většina pozemkového majetku církví zabrána husitskou šlechtou, za vlády Jiřího z Poděbrad pak došlo k její částečné restituci. Po roce 1620 žádala katolická církev panovníky o vydání veškerého nemovitého majetku, který ztratila v období husitských válek. Císař Ferdinand II. její požadavek odmítl, ale v roce 1630 se zavázal papežovi, že stát bude odvádět církvi část spotřební daně ze soli. Z takto získaných prostředků byl financován např. vznik biskupství litoměřického a královéhradeckého či celé řady farností. Od 18. století se začaly projevovat centralizační snahy panovníka a došlo k ustavení státního dozoru nad církví i jejím majetkem. Nejtvrdší vůči církvi byl Josef II., který zrušil třetinu klášterů a majetek církví koncentroval do tzv. náboženských fondů, později sloučených do tzv. Náboženské matice. Výnosy pak byly určeny pro potřeby katolické církve, zejména na zřizování nových farností, ale později i jako náhrada za zrušené desátky. Josef II. však nikdy nevydal žádný právní předpis, kterým by stanovil, že církevní majetek se stává státním a církve jej pouze užívají či pronajímají. Neopodstatněné pochybnosti ohledně církevního vlastnictví V říšských zákonech z konce devatenáctého století bylo stanoveno, že církevní majetek se řídí režimem občanského práva, byl tedy jasně považován za soukromoprávní majetek. Církevní majetek byl sice v tomtéž předpise podroben státnímu dohledu, toto omezení však nesvědčí tomu, že by církve majetek nevlastnily. Ostatně i v současné právní úpravě jsou někdy majitelé veřejnoprávní úpravou ve svém vlastnictví omezeni např. vlastníci památkově chráněných objektů či obce a kraje (obce a města dle ustanovení 38 a 39 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, musí se svým majetkem zacházet účelně a hospodárně). Od 18. století jsou církevní majetky evidovány v pozemkových knihách, kde jsou vždy obsaženy také údaje o vlastníkovi církevní právnické osobě. V žádném zápise není uvedeno, že by tento majetek byl státní a že by jej církve pouze spravovaly. V období první republiky prošel církevní majetek tzv. první pozemkovou reformou. Vlastnictví státu, zemí, obcí a okresů bylo z této reformy vyloučeno, majetek církví však nikoliv. To je také jedním z dokladů, že i v této době byl majetek církevní považován za soukromoprávní. Ostatně, potvrzuje to i prvorepubliková judikatura (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. června 1925, dohledatelný v systému ASPI). Většina církevního majetku pak byla po roce 1948 zabavena státem, především na základě zákona č. 142/1947 Sb., o revizi pozemkové reformy, a zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě. Dle příslušných ustanovení těchto zákonů měla být církvím vyplacena finanční náhrada, což se však nikdy nestalo. Při vyvlastňování majetku příslušné orgány důsledně ve svých rozhodnutích uváděly, komu je majetek zabavován, vždy byly jako vlastník uváděny církevní právnické osoby. Ani komunistický režim tedy nijak nepochyboval o tom, že církve majetek vlastní. Posudky právnických fakult V roce 2008 byly sněmovní komisi, která se v té době zabývala majetkovým narovnáním státu s církvemi, předloženy odborné posudky tří právnických fakult (Praha, Brno, Plzeň) a posudek Ústavu státu informační servis č. 3/2012 strana 15

16 a práva, v žádném z nich nebylo vlastnictví církevních subjektů popřeno. Posudek Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně dokonce přímo říká toto: Pokud jde o otázku zvýšené ochrany církevního majetku ze strany státu či naopak zvýšeného právního dozoru ze strany státu, lze konstatovat, že se v širokém historickém kontextu v zásadě příliš neliší od zásahu (předmoderního či moderního) státu do jiných vlastnických práv, a že je proto možno katolickou církev, resp. její právnické osoby považovat za vlastníka majetku ve stejném smyslu, jako je tomu i u vlastníků necírkevního charakteru. Rozsah církevního majetku se v čase měnil Je nutné vzít na vědomí, že církevní majetek se vytvářel po staletí. Pro zajímavost např. ve středověku v době Karla IV. dosahoval církevní majetek téměř 1/3 veškeré půdy v českých zemích. Poté následovala řada zásahů státu do majetku církví od zabrání husitskými šlechtici, přes rušení klášterů v josefínské době až po pozemkové reformy na počátku dvacátého století. Cílem první pozemkové reformy bylo rozdělení velkých soukromých pozemků a přidělení této půdy drobným zemědělcům. Této reformě podléhalo cca 232 tisíc hektarů církevních pozemků (týkala se však statků s výměrou nad 150 hektarů zemědělské nebo 250 hektarů veškeré půdy). Revizi pozemkové reformy ve čtyřicátých letech minulého století už podléhaly statky nad 50 hektarů, nové pozemkové reformě už všechny statky nad 1 hektar půdy. V roce 2008, když byl připravován návrh zákona o majetkovém narovnání některých křivd, tehdejší církevní komise předložila údaje o historickém majetku církví. Vycházela přitom z pozemkových knih, ze kterých vypsala všechny nemovitosti, které v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vlastnily církevní subjekty jednalo se o zhruba 100 tisíc položek. Od rozsahu původního církevního majetku se pak odečetl ten, který církve nyní vlastní a také majetek, jehož vydání nepožadovaly a nepožadují. Rozsah původního majetku církví byl dle tehdejších zjištění asi 261 tisíc hektarů. Souhrn historického majetku, který vytvořila církevní komise, byl konfrontován s údaji Pozemkového fondu a Lesů ČR a prověřen také nezávislou poradenskou firmou Ernst and Young. V loňském roce ze strany ministerstva kultury proběhlo ve spolupráci s Národním archivem rozsáhlé šetření archivních materiálů k církevnímu majetku. Podařilo se takto zdokumentovat cca 225 tisíc hektarů původního majetku, což činí až 87 % výměry, kterou poskytla tehdejší církevní komise. AKTIVITY SVAZU 2004 spouštěcí dokument, výzva obce Červená Řečice, ohlasy na krajských setkáních 2005 v lednu Svaz podal na základě doporučení Majetkové komise žádost o vytvoření pracovní skupiny na MZe ČR a MK ČR; první jednání s církvemi a dohoda na spolupráci 2006 řešení církevních restitucí zařazeno do Priorit činnosti Svazu 2007 až ústavní stížnost podán návrh skupiny 22 senátorů v úzké spolupráci se Svazem k Ústavnímu soudu, aby zrušil protiústavní ustanovení 29 zákona o půdě, které blokuje nakládání s původním církevním majetkem do doby vydání zvláštního předpisu 2008 Svaz přivítal návrh zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů, Svaz vyjádřil připravenost ke spolupráci při prosazování návrhu v Poslanecké sněmovně a Senátu července rozhodl Ústavní soud o ústavní stížnosti svým nálezem vyhověl jen částečně návrh na zrušení ustanovení 29 zákona o půdě zamítl, ale současně vyslovil, že dlouhodobá nečinnost Parlamentu ČR spočívající v této věci je protiústavní 2011 zástupci Svazu jednali s ministerstvem kultury, se zástupci církví o podpoře nového zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi 2012 Svaz pořádá na téma církevních restitucí kulatý stůl Současná situace obcí Díky stávající situaci jsou některé obce omezovány ve svém rozvoji, neboť mají na svém území rozsáhlé majetky a pozemky, s nimiž nemohou disponovat (konkrétní příklady jsme uvedli v INS č. 2/2012). Tyto obce mají na Listu vlastnictví řádně zapsány pozemky, které dostaly přiděleny v 50. letech od státu, ale nemohou s nimi kvůli blokaci volně nakládat. Ustanovení 29 zákona o půdě totiž zakazuje právnickým osobám převody těchto majetků na třetí osoby, aby nedošlo ke zcizení církevních pozemků do doby, než zákonodárci rozhodnou o osudu těchto pozemků. PŘÍTOMNOST Toto provizorium však trvá již téměř dvacet let. Za stát vykonávají správu bývalých církevních pozemků Pozemkový fond České republiky, Lesy České republiky a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ve velkém množství obcí je díky tomu naprosto zablokována jakákoliv investiční výstavba, např. bytů (obec nemá jiné pozemky určené územním plánem k bytové výstavbě než ty postižené blokací dle 29 zákona o půdě). Důsledkem tohoto stavu je odliv investorů, mladých rodin, nemožnost získání českých i evropských dotačních titulů a následný postupný úpadek obce. informační servis č. 3/2012 strana 16

17 Stát, potažmo Pozemkový fond ČR, nemá mnohdy finance ani na základní údržbu těchto majetků, a tak uprostřed obcí chátrají celé areály nezřídka i cenných památek. Tyto budovy sice mohou být pronajaty, ale nájemníci do nich z pochopitelných důvodů neinvestují, protože jim je stát nemůže kvůli blokačnímu ustanovení 29 odprodat. Řešení tohoto problému se neustále odsouvá a dotčené nemovitosti tak dlouhodobě chátrají. Představitelé měst a obcí proto vnímají problematiku konečného vyřešení otázky majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi jako klíčovou. Svaz vždy považoval tento problém za velmi zásadní a od loňského roku opět do jednání s církvemi i s ministerstvem kultury aktivně vstupuje. Tomuto zákonu vyjadřuje jednoznačnou podporu (viz informace v minulých číslech InSu a dále viz z jednání u kulatého stolu na následující straně). Aktuální stav legislativního procesu Závazek vyřešit situaci v oblasti majetkového narovnání státu s církvemi se objevil již v roce 2010 v koaliční smlouvě a následně také v programovém prohlášení nové vlády ČR s termínem účinnosti plánovaným na začátek roku V září loňského roku vláda schválila základní parametry majetkového vyrovnání, na kterých se předtím shodla ustavená vládní komise se zástupci církví. Ministerstvo kultury okamžitě zareagovalo a předložilo návrh paragrafovaného znění zákona. Návrh zákona v podstatě vychází z návrhu původně předloženého již v roce 2008 a obsahuje tzv. kombinované majetkové vyrovnání státu s církvemi část majetku (pozemky, nemovitosti) bude vrácena ZKUŠENOSTI ZE ZAHRANIČÍ Ve všech dnešních státech bývalého Rakouska-Uherska, které sdílí stejnou historii církevního majetku, je uznáváno vlastnictví církví. Např. Slovensko, Maďarsko a Slovinsko již mají navrácení původního církevního majetku vyřešené. Jistě by k vypořádání nedošlo, kdyby se jiné země domnívaly, že církve majetek nevlastnily. původním vlastníkům, za zbylý nevydaný majetek bude církvím poskytnuta finanční náhrada. Oproti návrhu z roku 2008 je však změněn poměr navracených pozemků a finanční náhrady. Předpokládaná hodnota vydávaného majetku podle návrhu zákona činí 75 miliard korun, za nevydaný majetek náleží dotčeným církvím a náboženským společnostem finanční náhrada ve výši 59 miliard korun. V únoru tohoto roku byl návrh zákona projednán v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Zákon provázela několikahodinová diskuze, ve které nebyla nouze o argumenty, ale i o útočné osobní poznámky. Sněmovna zákon nakonec přikázala k projednání Ústavně-právnímu výboru, který ho však doposud neprojednal. Není tedy prozatím jasné, kdy bude zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi projednán ve druhém a třetím čtení. BUDOUCNOST Může se zdát, že díky koaliční většině by měl mít zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi poměrně jednoduchý a předvídatelný průchod Parlamentem ČR. Je však nutné si uvědomit, že bohužel není nic dopředu jasné. Obdobně slibně se již situace vyvíjela několikrát a doposud se problémy dotčených obcí nezměnily. V tuto chvíli jsou tedy reálně možné pouze dva scénáře: 1. scénář: V případě, že bude návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi přijat, obce se po desítkách let dočkají zrušení tzv. blokačního ustanovení 29 zákona o půdě. Bude podpořen rozvoj mnoha obcí, které s tímto majetkem nemohly přes dvě desítky let volně nakládat. Obcím tak bude umožněno dokončit stavby vodohospodářské a jiné technické infrastruktury, ale především občané těchto obcí budou moci realizovat individuální bytovou a podnikatelskou výstavbu na dříve blokovaných pozemcích. Stav budov, které nyní chátrají, protože do jejich oprav nikdo neinvestuje, bude mít šanci na radikální zlepšení. Rovněž se obcím otevřou možnosti financovat opravy zchátralých nemovitostí nebo novou výstavbu z evropských zdrojů. 2. scénář: Pokud návrh zákona o majetkovém vyrovnání opětovně nebude přijat, blokace původního církevního majetku na území obcí se všemi výše uvedenými následky zůstane v platnosti. Velmi pravděpodobným následkem nepřijetí zákona by byla také ztráta důvěry církví v postup státu a hromadné podávání žalob o vydání majetku. Církve by tak mohly využít dosavadní judikatury Ústavního soudu a domáhat se vydání svého původního majetku soudně. V takovém případě by se vydání majetku už netýkalo pouze státu, ale také obcí, krajů a dalších právnických osob. Stát by i nadále musel financovat platy duchovních, které pochopitelně v průběhu času narůstají. Vznikají nové církve, lze tedy předpokládat, že náklady státu spojené s financováním církví budou narůstat a v dlouhodobém horizontu by mohly převýšit hodnotu nevydaného majetku církví a náboženských společností. Svaz bude činit všechny potřebné kroky, aby se tentokrát očekávání měst a obcí naplnila a jejich nelehká situace konečně doznala řešení. Doufejme, že zákonodárci budou při svém rozhodování brát v úvahu také podmínky občanů těch obcí, ve kterých není možnost kvůli blokovaným pozemkům dostavět ani silnice, natož pak postavit rodinné domy. informační servis č. 3/2012 strana 17

18 CO SE STANE V PŘÍPADĚ, ŽE Zákon bude přijat Zákon nebude přijat - blokace majetku ustanovením 29 zákona o půdě bude zrušena - blokace majetku ustanovením 29 zákona o půdě zůstane obce budou moci nakládat s majetkem, který mají na svých LV v platnosti - zchátralé budovy, do kterých dosud nikdo neinvestoval - nárůst vnitřního dluhu souvisejícího s podinvestovaným majetkem (chátrající budovy, o něž se nikdo nestará) z důvodu nejasného vlastnictví, dostanou šanci na obnovu a rekonstrukci - obce budou moci čerpat evropské prostředky na dostavbu potřebné infrastruktury, kterou nemohly budovat na blokovaných pozemcích, občané budou moci stavět rodinné domy - konečně dojde k ekonomické odluce církví od státu tak, jak je to obvyklé v jiných evropských státech - ztráta důvěry církví začnou se obracet na soudy a budou vymáhat svůj majetek (toto právo jim ÚS potvrdil) nebude se již týkat pouze státu, ale i majetku obcí a krajů - financování církví a platů duchovních bude dál zajišťovat stát (v dlouhodobém horizontu tato částka převýší 59 miliard, která má být církvím vyplacena jako náhrada za nevydané pozemky) KONSENZUS NENÍ LEHKÝ, VŠICHNI HO CHCEME NAJÍT, ALE KAŽDÝ Z TROCHU JINÉ STRANY Jak už bylo několikrát uvedeno, nevyřešené církevní restituce trápí především města a obce. V době, kdy zákon o majetkovém vyrovnání prochází legislativním procesem v Parlamentu, zorganizoval Svaz k tomuto tématu kulatý stůl. Konal se 16. února 2012 a zasedli u něho zákonodárci, starostové, zástupci ministerstva kultury a pochopitelně také představitelé církví a náboženských společností. Jednání otevřel výkonný místopředseda Svazu Jaromír Jech, který úvodem stručně zrekapituloval situaci a nastolil otázku, která trápí města a obce: Nedojde-li ke schválení zákona, jak se bude situace vyvíjet dál? Život občanů v dotčených obcích je zásadně omezen. Pokud majetek zůstane zablokován, jaké jiné řešení zákonodárci obcím nabídnou? K tématu se následně krátce vyjádřili zástupci všech zúčastněných stran. První se slova ujal ekonom Arcibiskupství pražského Karel Štícha. Zkonstatoval, že církve již 22 let fungují v určitém provizoriu, což poškozuje nejen církve samotné, ale i další subjekty, především pak města a obce, které nemohou blokovaným majetkem disponovat. Připravený zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi představuje konečně řešení, které asi není úplně ideální, ale to by nebylo žádné. Důležité však je, že je to návrh reálný, technicky proveditelný a shodlo se na něm všech 17 v současné době registrovaných církví. Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církví, poznamenal, že pokud bude zákon přijat, začne pro církve nová doba. Pokusil se vyvrátit jeden často uváděný protiargument, a to že církve nebudou s navráceným majetkem umět hospodařit. Podle jeho slov se tomu budou učit, stejně tak jako všichni ostatní restituenti, a věří, že po finanční odluce se církve postaví na vlastní nohy. Majetek ale nebude jejich hlavním zdrojem financování. Církve chtějí především úzce spolupracovat s místy, kde se jejich farnosti nacházejí. Nesmí zapomenout, že jsou tady především pro společnost, chtějí motivovat druhé a pomáhat lidem vyrovnat se se složitými situacemi. Tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus připomněl období poloviny 90. let, kdy došlo k částečné realizaci osobního a majetkového odškodnění obětí nacistické perzekuce. Židovské obci byl majetek navracen většinou na základě darovacích smluv, přičemž panovala všeobecná shoda, tedy i s městy a obcemi. Dnes už má jejich církev s hospodařením bohaté zkušenosti a může se o ně podělit s ostatními. Zástupci ministerstva kultury, ředitelka odboru církví Pavla Bendová spolu se svým zástupcem Alešem Chocholáčem, předně upozornili přítomné na webové stránky ministerstva, kde se všichni návštěvníci mohou seznámit s podrobnou dokumentací rozsahu původního církevního majetku provedenou ministerstvem a Národním archivem, a to včetně mechanismu jeho ocenění. Pavla Bendová přitom upřesnila, že povinnou osobou při navracení majetku bude stát, nikoli obce a kraje. Ty budou po schválení zákona o vyrovnání moci s dosud blokovaným majetkem volně hospodařit. Připomněla také, že stát dnes na církve doplácí zhruba 1,4 mld. korun ročně, přičemž se registrují stále další a další církve. Neumí si proto představit jejich dotování do budoucna.

19 Za obce, které jsou nevyřešenými restitucemi poškozeny, hovořili Jiří Jedlička, zastupitel Červené Řečice, a Miluše Čančíková, starostka Jinočan. Jiří Jedlička nejprve zkonstatoval, že všichni, kteří o přijetí zákona rozhodují, by se nejprve do postižených míst měli přijet podívat. Na zchátralé budovy mnohdy v centru obce, v případě Řečice třeba renesanční zámek, je opravdu velmi žalostný pohled. Podobný byl kdysi na lokality, které opouštěla sovětská vojska. Majetková práva jsou přitom nepromlčitelná. Jako zástupce neformální iniciativy za vyřešení církevních restitucí, která vznikla už v roce 2003, si spolu s ostatními starosty velice přeje, aby tato záležitost byla konečně vyřešena. Vrchní ředitel Ústředního pozemkového úřadu Jaroslav Vítek v diskusi nabídl, že jejich úřad by v celé věci mohl sehrát podstatnou roli, jelikož je vybaven všemi potřebnými kompetencemi. Vše by mohlo být administrováno na jednom místě. Vedlejší roli pak může při navracení majetku sehrát podle slov Karla Louckého i Ústav pro zastupování státu ve věcech majetkových. Nejde jen o restituce, ale i o budoucnost církví V následující opravdu velice živé diskusi se ukázalo, že o vlastním navracení církevního majetku asi nikdo nepochybuje. Horší už je to s druhou částí dohody, tedy s finančním vyrovnáním, a také s otázkou budoucností církví po odluce od státu. Jak bude skutečně vypadat jejich vzájemný vztah? Jak budou církve fungovat? Poslanec František Bublan podotkl, že by bylo velkou chybou, kdyby se církve staly pouze jakýmisi podnikatelskými subjekty a jejich pravé poslání bylo upozaděno. Jako praktikující katolík konstatoval, že je smutným faktem, že za komunismu měli lidé k církvím lepší vztah, než mají dnes. Podstata věci, tedy narovnání vztahu mezi státem a církvemi, napravení křivd, se stala vedlejší, vše se soustředilo na majetek a jeho ocenění. Je třeba si uvědomit, že lidé v naší zemi mají obecně k restitucím negativní postoj, což je dobře vidět třeba u navracení šlechtického majetku. Laická veřejnost proto měla být o celém záměru mnohem více informována. Poslanec Bublan vyslovil také osobní přesvědčení, že církev měla raději ze svých požadavků něco slevit za cenu, že v budoucnu nebude od státu zcela odloučena. Jak to bude třeba s placením vězeňských či nemocenských kaplanů? Všechny země EU se dnes nějakým způsobem podílejí na financování církví, obvyklé jsou třeba daňové asignace. Při úplné odluce zůstane společnost za jakousi pomyslnou zdí, což pro církve nepovažuje za šťastné. Ačkoli mezi všemi zúčastněnými panovala shoda na nutnosti majetkového vyrovnání státu s církvemi, v diskusi stále zaznívala obava z jejich další existence a působení. Zazněla celá řada otázek: Budou církve skutečně umět se svými majetky dobře hospodařit? Některé novější ani žádný majetek neměly, budou tedy vůbec životaschopné? A po finančním vyrovnání už opravdu nebudou od státu nic požadovat? Karel Štícha v tomto směru všechny zúčastněné ubezpečoval, že církve jsou připraveny stát se dobrými hospodáři a na státu být ekonomicky nezávislými. Na dílčí problematiku spojenou s restitucemi na péči o kulturní památky obrátila pozornost přítomných Marta Smolíková, ředitelka společnosti ProCulture. Hlavní ekonom Arcibiskupství pražského však vyvracel i tyto obavy. Už dnes jsou církve největším majitelem kulturních památek v České republice. Jenom kostelů vlastní zhruba 3500 a každý se může přesvědčit, že jsou ve většině obcí chloubou. Tvrzení, že se církve o navrácené památky nebudou starat dobře, je proto nepodložené. Možnost žádat stát o dotace na údržbu by ostatně v budoucnu měly mít stejně tak jako kterýkoli jejich jiný vlastník. A zpátky k obcím Pokud by zákon o majetkovém narovnání státu s církvemi nebyl schválen a blokace majetku by zůstala v platnosti, je třeba si klást otázku, jak řešit situaci obcí, které jsou touto blokací zasaženy. Je přitom nutno si uvědomit, že některých se problém dotýká pouze okrajově, ale je i řada takových, které nevyřešená situace doslova paralyzuje v rozvoji (konkrétní příklady jsme uvedli v INS č. 2/2012). Odpovědět na tuto otázku by se proto měli snažit všichni zákonodárci při svém rozhodování o tomto zákonu v Parlamentu. Výkonný místopředseda Jaromír Jech závěrem varoval před tím, aby se projednávání zákona nezvrhlo v předvolební kampaň před krajskými volbami. Věří ale, že poslanci i senátoři si uvědomí vážnost situace a zákon nakonec najde podporu napříč politickým spektrem. Zchátralé budovy, do kterých dosud z důvodu nejasného vlastnictví nikdo neinvestoval, konečně dostanou šanci na obnovu a rekonstrukci. Na blokovaných pozemcích lidé začnou stavět rodinné domy. Obce budou moci žádat o evropské dotace na dostavbu potřebné infrastruktury... Majetkové vyrovnání s církvemi je zkrátka pro několik set obcí zcela zásadní. připravily Mgr. Iva Vejmelková a Mgr. Lenka Zgrajová Kancelář Svazu Stát by měl s církví tvořit jeden ideální celek, domnívá se Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd. Širší debata o vypořádání a způsobu narovnání vztahu mezi státem a církví měla být vedena také podle senátorů Miroslava Nenutila a Petra Bratského. Že je zákon společensky nepopulární vnímá i poslanec Marek Benda. Sám je na slovo odluka velice opatrný. informační servis č. 3/2012 strana 19

20 Vydávání elektronických občanských průkazů Nové elektronické občanské průkazy mohou od 1. ledna 2012 vydávat pouze obce III. typu. Ačkoli nebyly na novou situaci personálně ani technicky připraveny, na což Svaz opakovaně upozorňoval, ministerstvo vnitra odložení účinnosti zákona o jeden rok zamítlo. Počet technických zařízení se měl dle původních záměrů ministerstva vnitra navýšit dle potřeby jednotlivých obcí s rozšířenou působností. Ministerstvo však nakonec přistoupilo k realizaci zpracování elektronických občanských průkazů v krátkém časovém období a s velmi omezenými finančními prostředky. K navýšení počtu technických zařízení nakonec nedošlo. Průkazy jsou zpracovávány na stávajících zařízeních pro zpracování agendy cestovních dokladů. Prakticky tedy byly sloučeny dvě agendy na jedno stávající pracoviště, aniž by zároveň byly tyto úseky posíleny odpovídající technikou. O nový typ občanských průkazů je ze strany občanů velký zájem, vydávány navíc mohou být i osobám mladším patnácti let. V reakci na potřebu rozšíření technického zařízení ke zpracování elektronických občan- ských průkazů vysoutěžilo ministerstvo vnitra nabídku dodavatele Atos. Nabídka na zřízení jednoho pracoviště je finančně velmi nákladná. Přitom doba trvání licence je ošetřena pouze do r Obce s rozšířenou působností mají v současné ekonomické situaci velké problémy vzhledem k rozsahu požadavků, které musí realizovat, a také s přihlédnutím k finanční náročnosti projektu, který je přitom výkonem přenesené působnosti. Svaz zástupcům ministerstva vnitra navrhl levnější variantu. Obec by si sama vybavila pracoviště vším, co není použitelné pouze pro systém elektronických občanských průkazů (např. kabeláž, počítač, tiskárna). Dodavatel by poté dodal pouze originální software a komponenty, vše zkompletoval, následně pracoviště odzkoušel, zapečetil a měl by administrátorská práva. Ekonomické ná- klady této varianty (servis a údržba pracoviště) jsou přibližně 5000 Kč/měsíc. Dne 8. února 2012 bylo se zástupci ministerstva vnitra dohodnuto, že obce mohou individuálně prostřednictvím ministerstva vnitra požádat o realizaci Svazem navrhované varianty. Náklady na údržbu a servis zůstávají předmětem dalších jednání. V souvislosti se zahájením ostrého provozu systému základních registrů od 1. července 2012 lze očekávat další náklady na úpravu systému vydávání elektronických občanských průkazů. V dalším období bude nutné zajistit také naplnění požadavků Evropské unie, které budou mít dopad do systému cestovních dokladů s biometrickými prvky. Mgr. Miroslava Sobková legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu redakčně upraveno Obce by za omezení svého rozvoje měly být kompenzovány Řada obcí je ve svém rozvoji omezena převážně sousedstvím chráněných oblastí (krajina, monitorovaný výskyt zvěře, ložiska nerostů, uložení sítí či produktovodů, infrastruktura národního zájmu). Zároveň může dojít ke konfliktu územního plánu obce se záměry kraje či státu. Jestliže relativně úzký pohled obce nemusí proti regionálním zájmům obstát, pak požadavek na finanční odškodnění omezeného rozvoje je zcela oprávněný. Existují dvě hlavní možnosti kompenzací prostřednictvím dotace nebo prostřednictvím daňových příjmů, resp. jiné formy zpoplatnění. V případě dotací by mohla být vyčíslena újma např. na m 2, a to v závislosti na typu omezení. Chráněná krajinná oblast sice omezuje výstavbu v obci, ovšem může přinášet i určité benefity. Okolí produktovodů je patrně využitelné podstatně méně. Navržený systém samozřejmě naráží na tři omezení: rozhodnutí o výši odškodnění, nedostatek finančních prostředků a aktuální povinnou účelovost všech dotací poskytovaných ze státního rozpočtu. Podzemní zásobníky plynu Finanční komise jednala v únoru na pozvání starosty Vlastimila Jansy v obci Dolní Bojanovice na Hodonínsku. Jde o jednu z osmi obcí, na jejichž území se nachází strategické investice v podobě zásobníků plynu, které mají zajišťovat plynulé zásobování i v případě přerušení dodávek. Zásobník na katastru obce, který provozuje společnost SPP Storage, s. r. o., dceřiná společnost firmy Slovenský plynárenský priemysel, a. s. (firmy z 51 % vlastněné slovenským fondem národního majetku a ze 49 % konsorciem E-ON Ruhrgas a Gaz de France). Zásobník dříve patřil pod Moravské naftové doly, státní podnik v likvidaci, resp. firmě MND Gas Storage (skupina Karla Komárka). K prodeji došlo v červenci Tomáš Grézl, odpovědný vedoucí podzemního zásobníku, vysvětlil, že zásobník nemá podobu podzemní stavby. Jde o prostory po vytěžených nerostech, kam se prostřednictvím speciálních vrtů tlačí plyn a tak se uschovává. Zásobník slouží pro pokrytí denních výkyvů a v současné době slouží pouze pro potřeby Slovenska, i když jiné potrubí je také napojeno na českou soustavu. Kapacita zásobníku je 576 mil. m 3 a jde o druhý největší v ČR. Další zásobníky: Lobrodice 177 mil. m 3, Tvrdonice 460, Štramberk 480, Dolní Dunajovice 900, Háje 64, Třenovice 240, Uhřice 180. Většinu provozuje společnost RWE. Náklady na skladování plynu vstupují do ceny plynu pro spotřebitele. Provozovatel však nemá vůči obci žádnou povinnost finanční kompenzace. Přitom několik desítek sond, včetně ochranného pásma, a vysokotlaké potrubí mají vliv na rozvoj obce. Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), zná uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech (podzemní zásobníky plynů a kapalin). Považuje je však za zvláštní zásahy do zemské kůry, na které se dnes nevztahuje poplatková povinnost, které by zajišťovala výnos pro obec. informační servis č. 3/2012 strana 20