Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra romanistiky. Bakalářská práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra romanistiky. Bakalářská práce"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra romanistiky Bakalářská práce Diccionario de americanismos Las letras C (caricato- cazuñar) en el AM, MM, JD y las letras B hasta Z (barbacoa zarigüeya ) en el BDE (Parte III) Dictionary of americanisms The letters C (caricato- cazuñar) from AM, MM, JD and B-Z (barbacoa zarigüeya) from BDE (Part III) Vedoucí práce: prof. PhD. Jiří Černý, CSc. Vypracovala: Eva Stránská Studijní obor: Španělská a Francouzská filologie Školní rok: 2011/2012

2 Prohlašuji, že předloženou bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně a uvedla všechny podklady, ze kterých jsem čerpala. podpis Olomouc,

3 Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, kteří se jakkoliv podíleli na mé práci a pomáhli mi řešit problémy, na které jsem během překladu narazila. Především však děkuji prof. PhDr. Jiřímu Černému, CSc. za trpělivost, metodické vedení, zapůjčení materiálů a cenné rady, které mi během psaní mé bakalářské práce poskytl. Podpis 3

4 ÍNDICE: 1. Introducción 5 2. La lista de las abreviaturas 6 3. El diccionario español- checo de americanismos Palabras de la letra incipiente C (caricato-cazuñar) Palabras de la letra incipiente B-Z (barbacoa-zarigüea) Comentarios de la traducción Conclusión Anexo Anotación Bibliografía 44 4

5 1. INTRODUCCIÓN Como ya dice el nombre de mi tesina, el tema de mi trabajo es el diccionario de americanismos. Este tema me interesaba mucho por su utilidad y originalidad, ya que se trata de un proyecto único, realizado por el profesor Černý y los estudiantes de la Universidad Palacky. Nuestro objetivo es crear un diccionario completo de las expresiones utilizadas en América Latina. Opino que este proyecto tiene mucha importancia no solo para mí, sino también para todos los estudiantes y profesores de filología hispánica en la República Checa. Quisiera subrayar que esta tesina está orientada al uso prático de los americanismos y de expresiones usadas en varios países de América Latina Mi tarea fue encontrar los equivalentes checos a las palabras iniciadas por la letra C (desde la palabra caricato hasta cazuñar) y extraídas de los tres diccionarios VELKÝ ŠPANĚLSKO ČESKÝ SLOVNÍK (J.Dubský), DICCIONARIO DEL ESPAÑOL DE AMÉRICA (M. A. Morínigo), DICCIONARIO DE AMERICANISMOS (A. Malaret). Los últimos dos diccionarios recién mencionados son explicativos, mientras que nuestro grupo intentaba elaborar el diccionario no descriptivo, sino con los singinficados concretos. En algunos casos inventar equivalente checo que fuera preciso resultaba imposible, ya que muchos objetos latinoamericanos no existen en checo, por eso en estos casos tenía que mantener la expresión o descricpión original del diccionario. En la segunda parte de mi tesina me he enfocado en la búsqueda de los equivalentes checos de BREVE DICCIONARIO EJEMPLIFICADO (Parte III), (B. Steel) desde la palabra barbacoa hasta zarigüeya, que está formado por las expresiones provenientes de América Latina que fueron recogidas por el idioma castellano, y mediante ello, penetraron a los otros idiomas como internacionalismos. En esta parte he aprovechado mis conocimientos de inglés, puesto que en el diccionario había palabras ya traducidas al inglés. En numerosos casos se trataba de las expresiones típicas de esa zona, muchas veces desconocidas por los europeos. Por eso, he elaborado también una breve explicación de algunas palabras. 5

6 2. LISTA DE ABREVIATURAS Zkratky zemí a oblastí LA Am Andy Arg Bol Dom Ekv Guat Hond Chil JižAm Karib Kol Kost Kub LaPlat Mex Nik Pan Par Per Portor Salv StřAm svarg szarg [Š: xxx] Urug Ven výchbol Amerika oblast And Argentina Bolívie Dominikánská republika Ekvádor Guatemala Honduras Chile jižní Amerika Karibská oblast Kolumbie Kostarika Kuba oblast La Plata Mexiko Nikaragua Panama Paraguay Peru Portoriko El Salvador střední Amerika severovýchodní Argentina severozápadní Argentina ve Španělsku (tvar) Uruguay Venezuela východní Bolívie 6

7 Indiánské jazyky: nah. may. keč. kič. aim. guar. čib. arw. karib. arw/karib map. tup. n., nahuatl, nahua apod. maya apod. q., quech., quechua apod. quichua aimara, aymara apod. guaraní, tg. apod. chibcha arahuaco, arawak apod. caribe, car. apod. - karib. arahuaco/caribe apod. mapuche, araucano apod. tupí Ostatní zkratky: adj. AM apod. arch. atd. přídavné jméno MALARET, A., Diccionario de americanismos, Buenos Aires: Emenecé editores- S. A., a podobně archaicky a tak dále BDE STEEL, B., Breve diccionario ejemplificado (Parte III), Madrid, Arco libro, f. femininum, ženský rod hovor. intr. iron. hovorový intranzitivní ironicky JD DUBSKÝ, J., Velký španělsko- český slovník I/A-H, Praha: Academia, m. maskulinum, mužský rod MM m/f. MORÍNIGO, A. M., Diccionario del español de América, Gran Bretaña: Anaga & Mario Muchnik, maskulinum i femininum 7

8 např. například slang. slangový, výraz tr. tranzitivní vulg. vulgární ; encyklopedické vysvětlení ; Syn: synonymum ; Var: varianty 8

9 3. EL DICCIONARIO ESPAÑOL-CHECO DE LOS AMERICANISMOS 3.1. PALABRAS DE LA LETRA INCIPIENTE C (CARICATO- CAZUÑNAR) de AM, JD, MM caricato, m. (1) (Kub): střih vlasů na ježka; (2) (výchkub): pokrm z polozralých pečených banánů rozmačkaných s pepřem (AM); (3) (Urug, Mex): karikatura; (AM, MM). caricaturesco, -ca, adj. (1) (Arg, Chil, Par, Portor): vypadjící jako karikatura (o člověku); (2) směšný, komický; (MM). cariche, m. (Per: Arequipa): dětská nervová porucha; (AM). carichina, f. (Ekv): mužatka; (JD). caridad (2) (Mex): vězeňská strava; (MM, JD). cariduro, -ra, adj. (Kub): otrlý; (JD). carifresco,- ca, adj. (Am, Kub, Portor): drzý, nestydatý; (AM, JD). carijo (Kub): hrome!; (JD) carilampiño, ña, adj. (Ekv, Chil, Guat, LaPla): holobradý, bezvousý; (AM). carilargo, ga, adj. (Am, Chil, LaPla): zarmoucený; (JD). carilimpieza, f. (Pan): drzost, nestydatost; (AM, JD). cariliso, sa, adj. (Kol): strašně drzý; (JD). carimañola, f. (Kol, Pan): pirožka nadívaná jukou, masem atd; (AM). carimbar, tr. (Am): (1) značkovat dobytek; (2) vypálit značku (komu); (JD). carincho, m. (1) (Am): pokrm podobný guláši; směs dušeného masa s vařenými bramborami a paprikovou omáčkou; (JD). caringa, f. (2) (Kub): afro-kubánský tanec; (AM). cariño, m. (1) (Am): dárek, dar; (2) ~! pl. (Arg): miláčku!; pozdravy; (JD). cariñoso,-sa, f. (2) (Pan): svrab; (JD, AM). cario, m. (1) (Am): indián z kmene guaraní; (MM). carioca, adj. (1) (LaPla): brazilský; př.: la prensa carioca ; (AM). carioco, -ca, adj. (1) (Kol, Ekv, Per): viz: aguarico; (AM). cariocos, m. pl. (1) (Kol): kaťata; (JD). carita, f. (1) (Dom): příživník; (2) dar o hacer ~ (Guat, Hond, Salv): budit závist; (Mex): dvořit se; (3) hacer ~ (Kol): poklonkovat; (4) de ~ (Kol): skvělý; př.: un negocio de carita; (5) de ~ (Dom): zdarma; (AM). caritate hovor. (3) dar ~ (Kub): budit závist, žárlivost; (AM, JD). carlanca, f. (1) (StřAm, Kol, Pan): okovy, pouta; (2) (Ekv): typ obojku; používaný u zvířat k zabránění vstupu do osetého pole; (3) (Hond, Guat): otravování, obtěžování; (4) (Guat, Hond): dotěra, otrava; (AM). (5) tener muchas carlancas (Hond): být mazaný jak liška; (JD). carlanga, f. (1) (Mex): cár, hadr; (AM). carnavalear, intr. (2) (Am): slavit; pořádat karneval; (JD). carne, m. (8) ~ de castilla (Chil): skopové maso; (9) ~ de perro (Ekv): květiny a rostliny, které vyrostou kdekoliv; (10) ~ con cuero (Arg, Urug): maso (hovězí) pečené s kůží; (11) en ~ (Dom): podobný, totožný; př.: El niño salió en carne a su padre; (12) echar ~ es (Mex): proklínat, zlořečit; nadávat; (AM, JD). (13) (Kub): ženská, kost, fešanda; (14) estar en ~ (Kub): být bez peněz; (JD). carneada, f. (3) (Am): zabití, zavraždení; (JD). carnear, tr. (4) (Am): dělat stávkokaze; (JD). (5) (Nik): porazit, rozčtvrtit dobytek (obvykle ilegálně na samotě); (AM). 9

10 carnerear, tr./intr. (1) (Arg, Am, Urug): vyřadit kandidáta; (AM). (2) intr. (Arg, Par, Urug): dělat stávkokaze; (JD). carnero, m. (5) (Arg, Kub, Chil, Per, Portor, Urug): povalečství; (6) mandar al ~ (Arg, Urug): zabít, poslat na onen svět; Syn: quitar la vida, mandar al osario; (7) cantar para el ~ (Arg, Bol, Urug): zkrachovat; Syn: irse al bombo; irse al tacho; (AM). (8) ~ de la sierra/ de la tierra (Am): lama; (9) (Am): bábovka, bačkora (o osobě); (10) botarse/ echarse al ~ (Chil): flákat se; (JD). carnicera, f. (1) (Chil): chladírna masa; (AM). carnicero, m. (1) (Ekv): jateční dělník, řezník; (JD). caro, m. (2) (Kub): pokrm z krabích vajíček a casabe (pšeničná placka); (AM). caroalilla, f. (1) (Pan): had korálový; (JD). caroleno, m. (1) (Mex): slang snoubenců; (AM). carón, -na, adj. (3) (Kol): drzý; (AM, JD). carona, f. (2) (Arg): postel; (3) estar en la ~ (Arg): ležet (na posteli); (4) estar con las ~ as ladeadas (Am): mít smůlu, pech (JD). caronería, f. (1) (Kol): drzost; (AM, JD). caroso, -sa, adj. ( kič. cara) [Š: piel, cuero ] (1) (Per): světlovlasý, odbarvený; (AM). carpanta, f. (1) (Mex): banda, parta; (2) (Ekv: Azuay): opilost; (3) (Mex: Zac): vysoká a vyhublá žena; (AM). carpeta, m/f. (6) f. (Mex): kryt vozovky; (7) f. ~ de antecedentes (Kub): trestní rejstřík; (8) m. (Kub): recepční úředník; (JD). carpetear, tr. (2) (Ven): schovat, ukrýt; (3) dar carpetazo: nevyřidit, strčit do šuplíku; (4) podvést, zpronevěřit; (5) přerušit; (AM). carpetoso, sa, adj. (1) (Dom: Cibao): hloupý, zlostný; (AM). carpida, f. (1) (Arg): plení; (JD). carpidora, f. (1) (Am): plecí motyčka; (MM). carpintear, tr. (2) (Ekv: Azuay): dvořit se; (AM). (3) (Am): otravovat, štvát; (JD). carpintero, m. (1) (Am): otrava, dotěra, štěnice; (JD). carqués, adj. (1) (Kub): heslo používané Španěly před válkou za nezávislost (1868); Syn: patón (méně depresivní); (AM). carquis, adj. (1) (Mex): vyšňořený; (AM). carraco, -ca, m/f. (4) echar ~ ca (Kol): lhát; mlít pantem (AM, JD). (5) m. (Kol): sup antilský; (JD). carracho, m. (1) (Portor): starý těžký dopravní prostředek, karaka; loď; (1) (Portor): lidový hudební nástroj; Var: güiro, güícharo (AM). carrada, f. (1) (Mex): míra vápna; skládá se z dvanácti nákladů každý po deseti měřicích; (2) (LaPlat): míra dříví; 400 úlomků; (AM). (3) (Arg, Par, Urug): náklad jednoho vozu; (MM). carrampla, f. (1) (Ekv): extrémní chudoba; (AM). carramplón, m. (2) (Kol): hřebík v podpadku; (AM, JD). carranca, f. (1) (Kub): krám, špatně fungující přístroj; (JD). carranchil, m. (1) (Kol): svrab; (AM). carranchoso, -sa, ajd. (1) (Kol, Kub): viz.: carranchose; (AM). carranchose, ajd. (1) (Am): drsný, hrubý; (JD). carrandanga, f. (1) (Kol): spousta věcí, množství; (AM). carrandilla, f. (1) (Chil):, řada (lidí), šňůra (předmětů), dav; (AM). carranganada, f. (1) (Hond): spousta věcí; (AM). carraos m. (1) (Am): křápy, škrpály; (JD). carraplana, f. (2) (Dom: Cibao): hloupost; (3) estar en la ~ (Ven): být na suchu, nemít ani vindru; (AM). carraplanear, tr. (1) (Dom: Ciabo): obtěžovat; (AM). carrasca, f. (1) (Kol, Ven): primitivní černošský hudební nástroj; válec z palmového dřeva se zářezy, který se škrábe pomocí paličky; (AM). carrasposo, -sa adj. (3) (Am): trpký; (JD). 10

11 carrera, f. (4) ~ de caballo y parada de borrico (Ekv, Per): rčení popisující člověka který se s nadšením do něčeho pustí, ale nedotáhne to do konce; (5) meterse en ~ (Kub, Portor): flámovat; (AM). (6) (Am): oběh čtyř met (bod pro družstvo v baseballu); (7) (Kub): puštěné oko na punčoše; (8) ella está metida en la ~ (Kub): živí se prostitucí; (JD). carreado, -da, adj. (1) (Mex): uspěchaný; (AM). carrerero, m. (1) (Chil): dostihový fanoušek; (2) (Mex): trenér dostihových koní; (JD). carreta, f. (3) (Arg): prérijní vůz; (4) (Mex): cívka; (5) (Ven): trakař; (JD). carretear, tr. (3) (Portor): manipulovat (osobou nebo věcí), vláčet po různých místech (osobu, věc); (4) (Kub): křičet (o papuškovi); (AM). carretelero, m. (1) (Chil): vozka dostavníku; (JD). carretilla, f. (6) (Arg, Urg): povoz s nákladem tažený třemi páry mul; (7) (Guat): drzost, nepatřičnost; (AM). (8) (Kol): řada, množství; př.: dijo una carretilla de necedades; (JD). carretón, -na, ajd. (2) (Ekv, Dom): ochraptělý, chraptivý; (3) (Per): lakomý; (4) (Per): vláčející za sebou nohy (o starém člověku); (5) (Arg, Mex, Per, Portor, Dom, Urg): velký vůz (dvoukolák nebo čtyřkolák) s plachtou; (6) (Hond, Guat, Portor): cívka; (AM). carretonada, f. (1) (Chil): sprostá nadávka; (JD). carretonero, m. (1) (Am): vozka, kočí; (2) (Kol): trojlístek; (3) (Chil): sprosťák; (4) como ~ (Chil): sprostý jako kočí; (JD). carricoche, m. (1) (Am): stejšn; (JD). carril, m. (4) (Chil, Portor): vlak, železnice; (5) (Chil): koňská dráha, koňka; (JD). carrilera, f. (3) (Kol): coquera; nemoc dobytka; (AM). (4) (Kub): vedlejší kolej; (JD). carrilero, m. (3) (Per): železniční dělník; (AM). carrito, m. (2) (Kol): motokára; (3) (Kub): souhvězdí Malý Vůz; (JD). carrizo, m. (4) (Ekv): štíhlá noha; (5) (Ven): mare; hudební nástroj; (6) hacer ~ (Kol): dát nohu přes nohu; (AM). (7) (Arg, Hond, Mex, Portor, Mex): traviny; vyskytující se na vlhkých místech v teplých krajích, v blízkosti břehů řek, jezer a lagun; (MM). carro, m. vulgar (7) (Kub): kost, šťabajzna; (MM). carrocear, tr. (1) (Guat): vozit dítě ve vozíku; (AM). carrocería, f. (1) (Kub): kostra (tělo); (JD). carrón, m. (1) (Kub): masivní kus litého železa; (AM). carroño/ ña, adj. (1) (Kol): zbabělý; (2) (Kol): neužitečný pro zápas (o kohoutovi); (AM). carroso, - sa, adj. (1) (Ven): pofidérní, pochybný; (AM). carrozable, adj. (1) (Ekv): sjízdný (pro vozy); (JD). carruaje, m. (1) (Per): pohřební vůz; (JD). carruajero, m. (1) (Am): kolář, výrobce vozů/kočárů; (AM). carrucho, m. (1) (Portor): viz: candungo; (AM). carruncho, m. (1) (Chil): dělník na železnici; (JD). carrumba, f. (1) (Kol): rytmický tanec; (AM). carrumbera, f. despekt. (1) (Kol: Riohacha): žena, která měla nemanželské děti nebo se tváří jako veselá vdova; (AM). carrumia, f. (1) (Kol): špína (na nohou); (AM). carrusel, m. ( fr. carrousel) (1) (StřAm, Portor, Ven,): kolotoč; (AM). carrusiana, f. (1) (Kol): prostitutka; (AM). carruzo, m. (1) (Kol, Portor): trubička z dutého stébla nebo kovu či jiného materiálu; (AM). carta, f. (1) (Am): seznam; (2) ~ certificada (Am): doporučený dopis; (JD). cartabonear, intr. (1) (Arg, Guat, Urug): měřit pomocí rýsovacího trojúhelníku nebo pomocí jiného nástroje; (AM). cartagena, f. (1) (Kol): společný nápěv; (AM). carteadera, f. (1) (Ekv): dopisování; (AM). 11

12 carteado, -da, adj. (1) (Ven): skvrnitý (o barvě dobytka); (AM). cartel, m. ( ang.) (1) (Pan): odborová organizace; (2) obchodní společnost; (MM). carterear, tr. (1) (Kub): vytáhnout z kapsy (co, komu); obrat o peníze (koho); (JD). carterita, f. (1) (Mex): kapsička; (JD). cartilla, f. (1) (Mex): povolávací lístek; (JD). cartón, m. ( ang. cartoon) (1) pl. (Am): komiks, obrázkový seriál; kreslené grotesky (ve filmu); (JD). (2) (Am): karikatura; (MM). cartonera, f. (1) (Am): vosa hnízdivá; (JD). cartucha, adj. (1) (Chil): služka; (AM). cartucho, m. (1) (Chil): panic; (2) (Chil): pochva s neporušenou panenskou blánou; (3) romper, o no, el ~ (Ekv): mít nebo nemít náladu na; (AM). (4) (Mex): náplň (do pera); (JD). cartuchón, -na, adj. (1) (Chil): předstírat, že něco nevím, ačkoliv to ve skutečnosti vím (dělat ze sebe blbce); př.: Fulano se hace el cartuchón; (AM). caruata, f. (1) (Ven): caraguatá; rostlina; (MM). carura, f. (1) (Am): drahota; (JD). casa, f. (22) ~ de asistencia (Kol, Mex): penzión; (23) ~ entresolada (Mex): přízemní dům; (24) ~ y cocina (Kol): hra nazývaná ve Španělsku cabrillas; házení žabek do vody; (25) hacerse de la ~ del virgen (Mex): dělat ze sebe hloupého; (26) saber irse uno a su ~ (Mex): umět řešit své zálěžitosti (umět v tom chodit); (AM). (27) pl. (Am): obec, ves; (28) a la(s) casa(s) (Am): domů, doma; (29) ~ de abasto(s) (Am): potravinářský obchod; (30) ~ de apartamentos/ de apartamientos (Am, Kub): obytný dům; (31) ~ de botes (Kub): loděnice; (32) ~ de bruja (Mex): nouzový barák; (33) ~ blanca (Mex): basa, lapák; (34) ~ de calderas (Am): varna (v cukrovaru); (35) ~ de cuna (Am): nalezinec; (36) ~ de departamentos (Am): obytný, činžovní dům; (37) echar la ~ por la ventana (Am): pozvracet se; (38) ~ del jabonero (Chil): basa, lapák; (39) ~ flotante (Mex): hausbót; (40) ~ maluca (Ven): vykřiřčený dům; (41) ~ de monta (Arg): hřebčín; (42) ~ de padrino (Kub): frc, zastavárna; (43) ~ de pailas (Kub): varna v cukrovaru; (44) ~ de peinado (Arg): kadeřnictví; (45) ~ de remates (Arg): aukční síň; (46) ~ de socorro (Kub): stánek s jídlem; (47) ~ de(l) tabaco (Am): sušírna tabáku; (JD). casabe, m. (3) (Am): tenká oválná placka, která se vyrábí z mouky, rýže a juky (pokrm) (AM). casabillo, m. (1) (Kub): bílá pigmentová skvrna na tváři; (MM). casaca, f. (1) (Guat, Hond): živé šuškání; (2) (Guat): společnost; (AM). (3) (Am): frak; (JD). casadilla, f. (1) (Kol): pochoutka z kukuřičné nebo obilné mouky se sladkou kokosovou náplní (AM). casado, -da, adj. (2) (Kub): stejné kvality a jakkosti (o nezpracovaném tabáku); (AM). (3) (Kol): pokrm s přílohou; (JD). casal, m. (2) (Am): manželé, manželský pár; (JD). casamata, f. (1) (Kol): lehký přenosný domek; (AM). casanga, f. (1) (Kol): ženění; (2) (Kol): cukroví; oblíbené na vesnických svatbách, vyrábí se z raných fíků, zelené papáji a citronů máčených v sirupu nebo medu; (AM). casar(se), tr., i zvrat., i subst. (6) (Portor, Ven): roubovat; (7) (Antil, Stř.Am): hodit se, smluvit, vsadit se (v Dom. se používá pouze mezi chovateli kohoutů); (8) no ~se con nadie (Antil, Arg, Chil, Ekv, Per, Portor, Urug): charakterní, zásadový člověk ; (AM). (9) ~se por detrás de la iglesia/ por la montaña (Chil): žít spolu na divoko; (10) m. (Ven): párek, pár; (JD). casa-sola, adj. (1) (Kub): egoistický; např.: es muy casa-sola; (AM, JD). cascabel, m. (1) (Mex): chřestýš; (JD). cascabelear, intr. (1) (Arg, Kol, Per, Urug): zvonit (rolničkou nebo podobným předmětem); (2) (Chil): bručet; (AM). cascaciruelas, m. (1) hacer lo de ~ (Mex): zkrachovat (v čem); (JD). cascajero, m. (1) (Kol): štěrkoviště; (2) (Kol): vytěžený důl; (AM). 12

13 cascajo, m., fest. (1) (Portor, Dom): prachy, prašule; (AM, JD). cascambruca, f. (1) (Kub): rvačka, pranice; (AM, JD). cascar, tr. i intr. (1) tr. (Per: Arequipa): hryzat; (2) intr. (Chil): pokračovat se zapálením v započatém úkolu; (AM). cáscara, f. (4) (Am): hadry, kvádro, ohoz; (5) (Kub): dvacetník; (6) no ser ~ de bija (Kub)/ de coco (Dom, Portor): nebýt jen takový, obyčejný; (JD). (7) la ~ guarda el palo (StřAm, Antil, Kol, Mex): satirická fráze určená člověku umývající se jen zřídkakdy; (AM). cascarañado, -da adj. (1) (Kub, Portor): poďobaný od neštovic; (2) (Chil): poďobaný od moru; (AM). cascarazo, m., fest. (1) (Portor): silná rána; (2) (Dom, Portor): napití, hlt; (3) (Kol): rána pěstí; šlehnutí; (AM). cascarear, tr. i intr. (1) tr. (Kol, Kost, Hond): roztlouci, vydělat (kůže); (2) (Mex): shánět práci, protloukat se; (3) (Guat): sníst skořápku z nějakého ovoce; (4) intr. (Guat): být v nouzi; (5) ~ le a uno (Guat): napálit (koho), podvést (koho); (AM). cascarilla, f. (1) (Am): hořká, aromatická a léčivá kůra z rostlin rodu Croton, Cinchona; (2) (Mex): slupka ze semínka kakaa; odděluje se při výrobě čokolády a nápoje z kukuřice; (3) adj (Portor, Mex: Tabasco): popudlivý; (AM). cascarillo, m. (1) (Am): ladel kaskarilla; druh chinovníku; (AM). cascarita, m/f (1) (Dom): trdlo; (2) m. (Dom): teplouš, buzerant; (JD). cascarón, m. (1) (Guat, Mex, Per, Portor): věci, které po sobě házejí účastníci karnevalu např. vejce naplěné bavlnou, konfety; (2) (Kol): kukuřičný list; (3) (Kol): herka, neobratný kůň; (AM). (4) (Arg, Urug): Cascaronia astragalina, Griss; strom podobný korkovníku, který vylučuje načervenalou pryž; (MM). cascaronear, tr. (1) (Guat): házet po sobě konfetky (období karnevalů); (AM). cascarrañado, -da adj. (1) (Ven), viz: cascarañado/ da (AM). cascarrañoso, -sa, adj. (1) (Ven), viz: cascarañado/ da; (AM). cascarria, f. (2) (Arg): špína; (JD). (3) (Arg): kozí a ovčí exkrementy; (4) (Kol): nevyužitelná část kaka; (MM). cascarudo, m. (1) (Arg): rodové jméno chrobáků a brouků; (MM). casco, m. (9) vulg. (Kub, Portor): děvka, coura; (10) (Per): hruď; (11) ser un ~ (Kub): být jak šindel; (JD). cascoso, -sa, adj. ( kič. kachka con suf. esp. ) (1) (Per: Arquepina): drsný, hrubý; (AM). cascote, m. (1) (Am): donchuán; (2) (Arg): stařík; (3) (Kol): šterk; (JD). cascotear, tr. (2) (Guat): házet kamení; (3) (Kol): omítnout zdi; (4) (Per: Arquepina): rozkouskovat zubama; hryzat; (AM). cascundear, tr. (1) (Stř.Am): nařezat (komu); (AM, JD). casería, f. (1) (Kub, Chil, Ekv, Pan, Per): zákaznictvo, klientela; (AM). (2) hacer ~ (Ekv): být stálý zákazník; (JD). caserita, f. (1) (Kub): hospodyně; (JD). casero/ casera, m/f. (7) (Kub, Chil, Ekv, Per): domácí (o majiteli nemovitosi); (AM). (8) (Mex): domovník/ domovnice; (9) (Per): žena v domácnosti; (JD). (10) (Arg): pták; Syn: hornero; (MM). caseta, f. (2) (Mex): úřadovna, strážnice (policejní); (JD). cashaco, adj. (1) (Per): rozcuchané (o vlasech); (AM). casho, m. ( aim.) (1) (Per): domorodý nástroj Inků; pluh na obdělávání svahů a břehů; (AM). casi (1) iron. ~ nadie se muere (Arg, Urug, Per): ironické rčení vyjadřující zveličování dané situace (viz. české: nedělej z komára velblouda) casilla, f. (4) (Ekv): záchodek; (5) (Mex): krámek; (JD). (6) (Arg): domek, budka; (MM). (7) (Bol, Chil, Per, urug): poštovní uzamykatelná schránka (P.O.BOX); (AM). casillero, m. (1) (Kub): řezník; hradlař; (JD). casimba, f. (4) (Arg, Kol, Kub, Per, Mex: Campeche, Ven): studna, pramen; (5) (Arg, Kub, Per, Ven): dutina v kůře stromu ve které se shromažďuje dešťová voda; (6) (Mex: Tabasco): kuželovitý přístřešek vyrobený z palmy guana a slámy, který slouží jako 13

14 provizorní úschovna pro sklizené ovoce; (7) vulg. (Kol): bouda, barabizna; (8) (Ven): sýpka (ve vnitrozemí); (AM). casimiro, -ra, adj. lid. (1) (Chil, Per, Portor): šilhavý; (AM). caso (6) miren qué ~ (Mex, Portor, LaPlat): To je ale! (vyjádření údivu); (AM). casota, f. (1) (Mex): barák; (JD). caspaletear, intr. (1) (Kol): být celý zoufalý; (AM, JD). caspar, tr. ( kič. kaspay) [Š: asar]. (1) (Per: Arquepina): připálit; (AM). caspete, m. (1) (Kol): vězeňská strava, blaf; (AM). caspiroleta, f. (2) (Kub): cafiroleta ; sladký zákusek vyráběný ze sladkých brambor, sirupu a kokosového mléka; (3) (Kol): sádlové cukroví; (4) (Kol): žloutek šlehaný s cukrem rozmíchaný v mléce nebo teplé vodě (používá se jako lék proti nachlazení); (AM). (5) (Kub): ovocná konzerva; (MM). casquear, tr/intr. (1) (Kol): rozdělit ovoce na měsíčky; (2) (Ven): dupat, hrabat (o koních); (AM). (3) (Pan): vyplet pole; (JD). casqueo, m. (1) (Pan): pletí pole; (AM, JD). casquillo, m. (5) (Guat, Hond): klobouková podšívka; (6) (Kub): zbabělost; (AM). (7) (Mex): špička tága; (JD). casquín, m. (1) (StřAm): pohlavek; (AM). (2) (Am): šňupka; (JD). casquinear, tr. (1) (StřAm): pohlavkovat; (AM). casta, f. (1) (Mex): soubor písmen mající stejnou tučnost a velikost (mezi tiskaři); (AM). castado/ da, adj. (1) (Portor): odvážný, udatný; (AM). castaña, f. (3) (Arg): kaštan; hippocratea malpighi folia; (MM). castaño m. (1) pelar el ~ (Ven): prásknout do bot; (JD). castellano, -na, adj. (1) (Chil):popelavý s načervenalými skvrnami (o ptákovi); (AM). castigar, tr. (1) (Mex): utáhnout šroub, provaz aj; (AM, JD). Castilla, f. (1) ~ cosa! (Ekv): dokonalá věc!; (AM). (2) ser de ~ (Mex): být skvělý; (JD). castilla, f. (3) (Am): špánina; př.: hablar la castilla; (JD). castillo, m. (1) (Urug): vysoká kára se střechou; (2) (Ekv): konstrukce z rákosu, která slouží k uskladnění ovoce a jiných věcí; (AM). (3) (Par): ohňostroj; (MM) castizar, tr. (1) (Kub, Portor): spářit zvířata odlišných plemen; (AM). castizo, za, adj. (1) (Portor): potomek míšence a Španělky (a naopak) narozený v Americe; (2) m. (Kub, Portor): kříženec anglického kohouta a domorodé slepice; (3) m. (Kol): velmi plodný samec; (AM). castor, m. (1) (Mex): spodnička; (AM). castra, f. (1) (Mex): naříznutí stromů; (JD). castrón, m. (1) (Kub): vykleštěný kanec; (AM, JD). castruera, f. (1) (Kol): venkovský hudební nástroj; Var: capador, rondador; (AM). castucia, f. (1) hacer la ~ (Arg: Salta): hrát hazardní hru s malým vkladem; (AM). castuzo, -za, adj. (1) (Portor): opovážlivý, troufalý; (2) (Portor): viz: castado; (AM). casualizar, intr. (1) (Guat): stát se náhodou; (AM). casualmente, adv. (1) (Am): právě, zrovna; př.: casualmente lo vi ayer; (AM). casumba, f. (1) (Kol): chatrč; (AM). casunguear, tr. (1) (Per): bít, trestat; (AM). casupo, m. (1) (Ven): kornout ze slámy na zabalení lahví; (AM). casusa, f. (1) (Kost): rum; (AM). casualidad, f. (1) de ~ (Am): náhodou, příležitostně; (AM). casuta, adj. ( runa simi q austa) (1) (Per): s chybějícím zubem; (AM). cata, f. (2) (Per): přikrývka; (AM). catabre, m. (2) no ser catabrito de ninguno (Kol: Riohacha): nediskrétní (o člověku); (3) para su ~ (Kol): pro vlastní prospěch; (AM). (4) (Ven): košík; (MM). catabro, m. (1) (Kol): viz. catabre; (2) šálek; (AM). catabrón, m. (1) (Kol): široký a vysoký košík; (AM). catachi, m. ( kič. catachina) [Š: cobijar, cubrir]. (1) (Ekv: Azuay): rychlý vesnický tanec, při kterém ženy předstírají útěk před muži; (AM). 14

15 catafusa, f. (1) (Hond): druh mošny; (AM). catajarria, f. (1) (Ven): řetěz, řada; (2) (Kol: Riohacha): hojnost, dostatek; (AM). catalán, m. (1) (Ekv): kukla; (AM). catamita, f. (1) (Kol): lichocení, pochlebování, úlisnost; (AM). catana, x. (1) (Am): policajtská šavle; (2) (Kub): neforemný balík, stará rachotina, krám; (3) (Arg, Per): třísknutí; (4) (Urug): krátká mačeta; (JD). catanazo, m. (1) (Chil): seknutí šavlí; (JD). catancar, tr. (1) (Per, Arg): třískat; (JD). catanear, tr. (1) (Per): bít; (AM). (2) (Chil): seknout šavlí; (JD). catanga 3, f. ( kič. catana) [Š: cesta] (1) (Arg, Bol, Urug): stará rachotina; (2) (Arg, Urug): šavle, mačeta; (AM). catango, m. (1) (Arg): viz: catanga (stará rachotina); (AM). catara, f. (1) (Ven): nápoj z juky; hořký, lehce povařený, pro pikantní příchuť se přidává některý druh papriky; (AM). catarato, m. (1) (Arg: Mendoza): detektiv; (AM). catarinas, f. pl. (1) (Mex): struhy, šporny; (JD, AM). catarrear, tr. (1) (Am): otravovat; (JD). catata, f. (1) (Kub): velké ploché semínko plodící některé rostliny; (AM). catastrofar, tr. (1) (Mex): způsobit neštěstí; (AM). catatumba, f. (1) (Kol): ažurování; (AM). cataure, m. (1) (Kub, Ven): viz: catauro; (AM). catauro, m. (1) (Kub): koš; Syn: catabre, catabro; (AM, MM). catay (1) cata ahí (Ekv, Per): podívej; měj na paměti; (AM). catazumba, f. (1) (Mex: Tabasco): viz: catizumba; (AM). catch-as-catch-can, m. ( angl) (1) (Am): volný boj; (MM). catear, tr. (3) (Chil): koukat; (4) ~ a ver (Kol): podívat se, zkusit; (JD). catebía, f. (1) (Ven): viz: catibía; (MM). catete, m. (2) (Chil): pokrm; mouka vařená s tukem nebo s kaší, která se připravuje z vepřového vývaru; (3) (Chil): ďábel, čert; (4) saber más que ~ (Chil): být chytrý jak čert; (AM). catey, (3) dar ~ (Portor): dát hodně práce (komu), způsobit nesnáze (komu); (4) pedir ~ (Portor): prosit o smilování; (AM). catibía, f. (2) comer ~ (Kub): drtit mlýnskými koly; (AM). catinga, f. ( guar. catingá) [Š: mal olor] (9) (Bol, Chil, LaPlat): nepříjemný intenzivní zápach, který šíří indiání, černoši, některá zvířata a rostliny; (AM). (10) (Chil): pěšák, blátošlap, bačkorář; (JD). catingo, -ga adj. (1) (Bol): vyparáděný; (AM). catipar, tr. (1) (Per): předvídání budoucnosti na základě žvýkání koky; (AM). catira, f. (1) (Kol): vojanda; (JD). catirrucio, -cia, adj. (1) (Ven): zrzavý; (JD, AM). catitear, tr./intr. (1) (Arg, Bol): zaplést, zamotat se (o provazích draků); (2) intr. (Arg, Urug): klepat se, třást se (o hlavě starých lidí); (1) (Nik): šít (o ráně); (AM). catiteo, m. (1) (Nik): ručně sešité stehy ve tvaru křivky nebo hrotu šípu; (AM). cativa, f. (1) (Pan): jedlé semínko stromu cativo o Prioria copaifera; rostlina pocházející z tropů Stř. a JižAm; (AM). catizumba, f. (1) (StřAm): množství, houf, dav; (AM, JD). cato, m. (2) (Per: Puno): plocha o rozměru 30m 2 určená k pěstování koky; (AM). catoche, m. (1) (Mex): špatná nálada, nevrlost; (AM). catorro, m. (1) (Mex): rána, násilné střetnutí; (AM). catota, f. (1) (Mex): kulička; (AM). catracho, m. hanl. (1) (Am): Hondurasánec; (AM, JD). catre, m. (3) (Chil, Per): postel, stojan pro uložení ložního prádla; (4) adj. (Pan): nešikovný, nezručný; (5) ~ de balsa (Arg): vor, prám; (6) cambiar uno el ~ (Portor): změna tématu; změna obydlí; (7) muda el ~ que caen goteras iron. (Kub, Portor): 15

16 řečno osobě, aby změnila téma konverzace, danou věc, obchod; (8) quedarse uno con el ~ y la batea (Portor): zůstat na mizině; (AM). catrina, f. (1) (Mex): míra pulque (kořalka), která odpovídá téměř jednomu litru; (AM). catrinear, intr. (1) (Guat): vyparádit se; (AM). catrivoliado, - da, adj. (1) (Pan): zkušený; (AM). catúan, adj. (1) (Dom): líný, zahálčivý; (AM). catumbao, -baa adj. (1) (Per): břichatý; (AM). caturra, adj. (1) (Chil): zelený (jak papoušek); (JD). catuto, m. ( arw. cahutlun) [Š: cortar] (1) (Chil): moučná kaše; (JD). caucara, f. (1) (Ekv): maso z žeber dobytka; (AM). caucau, m. (1) (Per): pikantní pokrm připravený z vnitřností (žaludek a střeva), nadrobno nakrájených brambor a zeleniny; (AM). cauchar 1, tr. (1) (Kol, Ekv): sbírat, zpracovávat kaučuk; (AM, JD). cauchar 2, m. (1) (Am): kaučovníkový porost; (JD). caucháu, m. (1) (Chil): ovoce z myrtového stromu (Myrtus luma), tvarem a chutí podobné ovoci z Myrtus ugni; (2) jídlo, pokrm (mezi námořníky); Syn: causa; (AM). cauchero, m. (1) (JižAm): sběratel kaučuku; (AM). caucho, m. (7) (Am): gumák; (AM, JD). caucho, m. ( ingl. couch) (1) (Portor): pohovka, gauč; (AM). cauda, f. (1) (Mex): houf, zástup; (JD). caudillaje, m. (1) (Am): tyranství, tyranie; (JD). caula, f. (2) cazar ~ as (Guat): zlomyslně si všímat cizích činů; (AM). caulisto, -ta, adj. (1) (Guat): všímající si zlomyslně cizích činů; (AM). cauncha, f. (1) (Kol): pokrm připravený z opražené a namleté kukuřice smíchané s cukrem; Var: cancha, chaunca; (AM). causante, m. (2) ~ a que (Mex): z té příčiny, že; protože; (JD). causar, tr. (1) (Mex): platit; (2) ~ el tributo: podléhat daní; (JD). cave, m. (2) (Ekv): okopávání, kopání (brambor atd.); (JD). cavilosear, intr. (1) (Portor): dumat, hloubat; (2) dělat si iluze; (3) (Am): pomlouvat; (AM, JD). cavilosería, f. (1) (Kol): zaujatost, předpojatost; (AM, JD). caviloso, -sa adj. (1) (Am): pomlouvačný, donášečský; (2) (Kol): nedůtklivý; provokatér, rebelantský; (AM). cayama, f. (2) (Kub): čáp jabiru; (JD). cayanco, m. (2) (Hond): obklad z teplých bylin; (AM). cayao, m. (1) (Dom): neobvyklý lidový tanec; jedná se o tanec jednoho páru, kdy v největším zápalu dojde k přerušení hudby, ale dvojice tancuje dál; (AM). cayapero, m. (1) (Ven): člen bandy (napadající bezbrannou osobu); (AM). cayaschar, intr. (1) (Arg: San Juan, La Rioja): sbírat zbytky vína po vinobranní; (AM). cayaschi, m. (1) (Arg: Santiago del Estero y Córdoba): paběrky; zbytky kukuřic, které zůstanou na statku po sklizni; (AM). cayaschir, intr. (1) (Arg: Santiago del Estero, Córdoba): sbírat zbytky kukuřice; (AM). cayascho, m. (1) (Arg: San Juan, La Rioja): martiňáky; neposbírané víno po vinobranní; (AM). cayerío, x. (1) (Kub): souostroví písčitých ostrůvků, ostrůvky; (AM, JD). cayetana, f. vulg. (1) (Kol): klistýr, výplach; (AM). cayo, m. (2) ~ de monte (Kub): ostrůvek stromů (v savaně); (AM, JD). cayubro, -bra, adj. (1) (Kol): zrzavý, ryšavý; (2) urážlivý, durdivý; (AM). cayuca, f. (1) (Kub, Portor): hlava, palice; (AM). (2) (Am): člun; (JD). cayuco, m. (1) (Am): plavidlo menší než kánoe; (AM). cayuco, -ca, adj. (3) (Kub): šišatý (o hlavě člověka); (AM). cazabe, m. (2) (Ekv: Esmeraldas): sladký pokrm; namočená kukuřice se rozdrtí a procedí, vzniklá šťáva se spolu s kokosovým mlékem, skořicí a cukrem uvede do varu; (AM). 16

17 cazador, -ra, m/f. (4) m. (Am): malý náklaďák; (AM, JD). (5) (Am): trupiál (pták); (JD). cazanga, f. (1) (Kost): venkovský pokrm; tykev uvařená s mlékem; (2) (Mex) druh mačety pro pletí trávy; (AM). cazcarria, f. (1) (Am): zaschlý trus (v ovčí kožešině); (JD). cazuela, f. (2) (Chil, Ekv, Per): pokrm připravený z dušeného masa, kukuřice, papriky a luštěniny; (3) (Portor): sladký pokrm připravený ze sladkých brambor (batata) a jiných hlíz, s kokosovým mlékem, hřebíčkem, skořicí a cukrem; (4) (Kub): dětská hra; Var: chinata, pastole; (5) comer ~ : mluvit zle, bez rozmyslu (o osobě) ; (AM). cazueleja, f. (1) (Kost): plech na pečení (chleba); (2) (Mex) olejová lampa; (AM). cazuelero, m. ( cazar y uña) (1) (Kub): škudlil; (JD). cazunguear, tr. (1) (Per): viz: casunguear; (AM). cazuñar, tr. (1) (Am): šlohnout; (JD). 17

18 3.2. PALABRAS DE LA LETRA INCIPIENTE B HASTA LA LETRA Z (BDE PARTE III) barbacoa, m. ( karib.) (Am Š) (1) (Am): opékání na rožni; (BDE). batata, f. ( arw.) (Am Š) (1) (Kub aj.): batáta, sladký brambor; př.: la gran sopa de puerros, coles y batatas; (BDE). boa, m. (Am Š) (1) (Urug aj.): hroznýš královský; př.: la fureza de este magnífico boa; (BDE). bolas, f., pl. (Am Š) (1) [Š: boleadoras] (Am) viz: boleadoras; (BDE). boldo, m. ( map.) (Am Š) (1) [Š: Boldea boldus] (Am): chilský keř s léčivými účinky; př.: yo lo voy a acompañar hasta el pie de una mata de boldo que hay; (BDE). boleadoras, f., pl. (Am Š) (1) (Am): bola; zbraň na lov zvířat, která se skládá ze dvou nebo tří kamenných koulí spojených koženým provazem (koule můžou být také ze dřeva nebo z olova); (BDE). boleto, m. (Am Š) (1) [Š: billete] (Chil aj.): lístek; př.: al bajar del autobús René había lanzado al suelo los boletos furiosamente; (BDE). Bolivia, f. (Am Š) (1) (Am): Bolívie; (BDE). boliviano, -na, adj. i subst. (Am Š) (1) (Am): bolívijský; (2) Bolívijec; (BDE). bongo, m. (Am Š) (1) (Am): člun; řiční plavidlo s plochým dnem užívané pro přepravu nákladu, vyrobené z jednoho kemne stromu; (BDE). bongó, m. ( afr.) (Am Š) (1) (Mex aj.): malý buben, bongo; př.: chupamirto bostezaba sobre el bongó; (BDE). boniato, m. ( arw.) (Am Š) (1) (Am): sladká brambora, batáta; (BDE). bracero, m. (Am Š) (1) (Mex aj.): nekvalifikovaný mexický dělník mající pracovní smlouvu v USA; př.: nuestro comercio exterior se equilibra gracias al turismo y a los dólares que ganan en los Estados Unidos braceros ; (BDE). buganvilla, f. ( fr.) (Am Š) (1) (Am): buganvílie; př.: pero también (la noche) nos cobija un beso junto a la buganvilla; (BDE). butaca, f. ( arw.) (Am Š) (1) (Am): křeslo; (BDE). cacahuete, m. ( nah.) (Am Š) (1) [Š: Archais hypogaea] (Am): podzemnice olejná, arašíd; (BDE). cacao, m. ( nah.) (Am Š) (1) [Š: Theobroma cacao] (Am): kakaovník, kakaový bob; (BDE). cacique, -ca, m/f. ( arw.) (Am Š) (1) (Kol aj.): šéf, politický šéf; př.: al señor don Roque Piragua, cacique de este pueblo; (BDE). cachimbo, -ba, m/f. ( Port, afr.) (Am Š) (1) (Bol aj.): dýmka; př.: los brujos corianos «trabajan» madiante un cachimbo, es decir, una pipa a la que se supone poderes mágicos; (BDE). caimán, m. ( arw.) (Am Š) (1) (Am): aligátor; (BDE). canasta, f. (Am Š) (1) (Chil aj.): kanasta; katretní hra; př.: después de haber perdido en la sesión de canasta una pequeña suma; (BDE). candombe, m. ( afr.) (Am Š) (1) [Š: baile de origen africano] (Kub aj.): africký tanec; př.: aparecían las cosas más singulares: demonios candomberos, de hierro forjado; (BDE). caníbal, m/f. ( arw.) (Am Š) (1) (Am): kanibal; př.: nada más poner los pies en México, Cortés y sus hombres se toparon de lleno con el canibalismo azteca; (BDE). canoa, f. ( arw.) (Am Š) (1) (Am): kánoe; (BDE). caoba, f. ( arw.) (Am Š) (1) (Am): mahagon; (BDE). carrey, m. ( arw.) (Am Š) (1) (Kub, Chil aj.): kareta; želvovina; př.: la nave cruzaba por un banco de carreyes; dos marineros trataban de atrapar al más grande con nudos corredizos; (BDE). Caribe, m. ( karib.) (Am Š) (1) (Am): Karibské moře; (BDE). caribe, adj. viz: caribeño; (BDE). 18

19 caribeño, -ña, adj. (Am Š) (1) (Am): karibský; (BDE). caucho, m. ( keč.) (Am Š) (1) (Kol aj.): kaučuk, guma; př.: era muy generoso, le conseguía lotes de caucho; (BDE). cayo, m. ( arw.) (Am Š) (1) [Š: isleta rasa] (Salv aj.): malý písečný ostrůvek; vyskytuje se převážně v Karibském moři a Mexickém zálivu, je často zaplavovaný a z velké části pokrytý mangrovníky; př.: más al sur, está Turneffe, y el archipiélago de minúsculos cayos; (BDE, NET). ceiba, f. ( arw.) (Am Š) (1) [Š: Ceiba pentandra] (Kub aj.): Vlnovec pětimužný, kapok; přibližně 30m vysoký strom z čeledi cejbovitých, pochází z Ameriky, jeho plody obsahují jistý druh bavlny, která se používá k výplním; př.: instalaron un estrado frente a la casona, a la sombra de una ceiba; (BDE). Chaco, m. ( tup.) (Am Š) (1) (Bol aj.): Chaco; pustá nížinná oblast s hranicemi s Paraguayem, Bolivií a Argentinou; př.: en la infinita y honda arena del Chaco; (BDE). chicle, m. ( nah.) (Am Š) (1) (Am): žvýkačka; (BDE). chihuahua, m. ( nah.) (Am Š) (1) (Per aj.): čivava; pes; př.: a mi cuñado le mataron su chihuahua, un animalito carísimo; (BDE). Chile, m. ( aim.) (Am Š) (1) (Am): Chile; (BDE). chileno, -a, adj. i subst. (Am Š) (1) (Am): (1) (Am): chilský; (2) Chilan; (BDE). chinchilla, f. ( aim.) (Am Š) (1) (Am): činčila; hlodavec z čeledi činčilovití podobající se veverce; př.: dentro de seis años el Perú tendrá el más importante criadero de chinchillas del mundo con una población de cien mil animales; (BDE, NET). chirimoya, f. ( keč.) (Am Š) (1) (Chil aj.): čerimoja (plod); př.: y chirimoyas de terciopelo ondeado, verde claro; (BDE). chirimoyo, m. ( keč.) (Am Š) (1) [Š: Annona cherimola] (Am): čerimoja; Annona cherimola, opadavý strom z čeledi láhevníkovité, pochází z Jižní Ameriky; (BDE). chocolate, m. ( nah.) (Am Š) (1) (Am): čokoláda; (BDE). cigarro, m. ( may.) (Am Š) (1) (Am): doutník; (BDE). cigarrillo, m. (Am Š) (1) (Am): cigareta; (BDE). ciguatera, f. (Am Š) (1) (Am): ciguatera; otrava rybami; (BDE). cimarrón, -na, adj. i subst. (Am Š) (1) [Š: hist. esclavo fugitivo] (Kub aj.): uprchlý otrok; př.: y la Guerra de los Palmares duraría cuarenta años más cuando los cimarrones de Jamaica se largaban al monte; (BDE). cobaya, f. (Am Š) (1) [Š: conejillo de Indias] (Am): morče; (BDE). coca, f. ( aim.) (Am Š) (1) [Š: Erythroxylon coca] (Urug aj.): koka (kokainovník pravý), list koky; keř z čeledi rudodřevité pocházející z Jižni Ameriky, mezi nejstarší způsoby užití patří žvýkání listů koky spolu s vápnem nebo popelem přinášející stimulační účinky; př.: mascador de hojas de coca; (BDE, NET). cocaína, f. (Am Š) (1) (Am): kokain; (BDE). coco, m. ( Portor) (Am Š) (1) [Š: Cocos nucifera] (Am): (1) (Am): kokosová palma; (2) kokosový ořech; (BDE). cochinilla, f. (Am Š) (1) (Am): košenila (karmín); přírodní červené barvivo pocházející z červce nopálového (druh brouka); (BDE, NET). colibrí, m. ( arw.) (Am Š) (1) (Am): kolibřík; malý, často nápadně zbarvený, pták pocházející z amerického kontinetu; (BDE, NET). Colombia, f. (Am Š) (1) (Am): Kolumbie; (BDE). colombiano, -na, adj. i subst. (Am Š) (1) (Am): kolumbijský; (2) Kolumbijec; (BDE). comején, m. ( arw.) (Am Š) (1) (Kol aj.): termit, bílý mravenec; př.: el comején enferma los árboles cual galopante sífilis, que solapa su lepra suplicatoria mientras va carcomiendo los tejidos; (BDE). cóndor, m. ( keč.) (Am Š) (1) (Am): kondor; dravý pták vyskytující se převážně v jihoamerických Andách; (BDE, NET). conga, f. ( afr.) (Am Š) (1) (Am): konga; jihoamerický tanec; (BDE). Costa Rica, f. (Am Š) (1) (Am): Kostarika; (BDE). 19

20 costarricense, adj., i subst. (častěji costarriqueño, -ña) (Am Š) (1) (Am): kostarický; (2) Kostaričan; (BDE). costarriqueño, viz: costarricense; (BDA). coyote, m. ( nah.) (Am Š) (1) (Am): kojot; (BDE). criollo, -lla, adj. i subst. (Am Š) (1) (Mex aj.): kreolský; (2) kreol; potomci evropských přistěhovalců do Latinské Ameriky; př.: desde su origen, los hijos de los españoles nacidos en México, los llamamos criollos, se sintieron distintos a los europeos; (BDE). cuarterón, -na adj. i subst. (Am Š) (1) (Kub aj.): potomek Španěla a mulatky (a naopak); má z jedné čtvrtiny africké předky; př.: había llamado la atención de Esteban por una finura de rasgos inhabituales en una mujer sin traza de cuarterona; (BDE, NET). Cuba, f. (Am Š) (1) (Am): Kuba; (BDE). cuba libre, f. (Am Š) (1) (Am): cuba libre; alkoholický nápoj připravený s Cocacoly, bílého rumu a limetky; př.: la veía recostada en el muelle lecho, bebiendo cuba libre; (BDE). cubano, -na, adj. i subst. (Am Š) (1) (Am): (1) (Am): kubánský; (2) Kubánec; (BDE). cumanagoto, -ta, adj. i subst. ( arw.) (Am Š) (1) (Am): karibský indiánský kmen a jazyk; př.: dialecto caribe de los cumanagotos; (BDE). curare, m. ( Karib) (Am Š) (1) (Per aj.): kurare; droga a jed hořké chuti, získává se z různých částí rostlin rodu Strychnos; př.: algunos mojan en el curare los vértices forrados de algodón de los virotes; (BDE, NET). dengue, m. ( afr.) (Am Š) (1) (Am): horečka dengue; onemocnění přenášené komáry rodu Aedes rozšířené v Africe a tropickém pásmu; př.: el dengue, en su más peligrosa variedad, la hermorrágica, ha proliferado; (BDE). dominicano, -na, adj. i subst. (Am Š) (1) (Am): (1) (Am): dominikánský; (2) Dominikánec, obyvatel Santa Dominga; (BDE). Dorado (El), m., hist. (Am Š) (1) (Am): Eldorado; legendární město pokladů a blahobytu; př.: la quimera ya tenía un nombre. El Dorado, y en pos de él se lanzaron toda suerte de aventureros; (BDE). Ecuador, m. (Am Š) (1) (Am): Ekvádor; (BDE). ecuatoriano, -na, adj. i subst. (Am Š) (1) (Am): (1) (Am): ekvádorský; (2) Ekvádorec; (BDE). enagua(s), f., pl. ( arw.) (Am Š) (1) [Š: combinación] (Guat, Kol aj.): spodnička; př.: pasaba al patiecito oscuro a cambiarse la enagua; (BDE). gaucho, m. ( map.) (Am Š) (1) (Am): kovboj, honák; př.: aunque los gauchos de Lynch sean más verdaderos que los de Güraldes; (BDE). guanaco, m. ( keč.) (Am Š) (1) (Am): lama guanako; Lama guanicoe, přežvýkavý sudokopytník z čeledi velbloudovití vyskytujícíse na území Jižní Ameriky; (BDE, NET). guano, m. ( keč.) (Am Š) (1) (Kub aj.): guáno; trus mořských ptáků; př.: y de la Isla Blanda, tan totalmente cubierta de guano y excrementos de alcatraces ; (BDE). guaraní, adj. i subst. ( tup.) (Am Š) (1) (Am): guaraní (indiánský kmen); (2) guaraní (jazyk); (3) měnová jednotka Paraguaye; př.: el carnaval dejó unos 3 millones 200 mil guaraníes, en las arcas de los clubes más fuertes; (BDE). Guatemala, f. (Am Š) (1) (Am): Guatemala; (BDE). guatemalteco, -ca, adj. i subst. ( may.) (Am Š) (1) (Am): guatemalský; (2) Guatemálec; (BDE). guateque, m., hovor. ( karib.) (Am Š) (1) [Š: fiesta] (Am): mejdan; (BDE). guayaba, f. ( arw.) (Am Š) (1) (Per aj.): kvajáva (plod); kulovitého až hruškovitého tvaru, chutí připomíná hrušky a fíky; př.: me escondí tras un árbol de guayaba aprisionado por enredaderas sus frutos eran unas vainas plateadas de carne sedosa y dulce; (BDE). 20

21 guayabera, f. (Am Š) (1) (Per aj.): lehká pánská košile obvykle bílé barvy; př.: te digo que no me acostumbro a verlo de civil, con guayaberas y blue jeans y la gorrita jockey; (BDE). guayabo, m. ( arw.) (Am Š) (1) [Š: guayabo] (Kol aj.): kvajáva (strom); Psidium guajava, jihoamerický strom z čeledi myrtovitých; př.: al lado del guayabo; (BDE, NET). habanera, f. (Am Š) (1) (Am): habanera; kubánská hudba pomalého rytmu; (BDE, NET). habano, m. (Am Š) (1) (Am): havanský doutník; př.: encendió el habano; (BDE). hamaca, f. ( arw.) (Am Š) (1) (Am): houpací síť; (BDE). henequén, m. ( arw.) (Am Š) (1) (Am): agáve; rod sukulentních rostlin z čeledi agávovitých s širokým využitím (př.: výroba tequily, pulque, vlákna sisal); (BDE). henequenero, -ra, adj. (Am Š) (1) (Mex aj.): týkající se agáve; př.: la hacienda henequenera nació en la segunda mitad del siglo XIX por impulsos de las mismas familias que ya poseían las grandes propiedades territoriales; (BDE). hincha, m/f., fam. (Am Š) (1) [Š: aficionado] (Ven aj.): fanoušek; př.: la Argentina ha dado al mundo hispánico dos términos de gran vitalidad: cancha (del quechua) e hincha (también la hinchada ); (BDE). Honduras, f. (Am Š) (1) (Am): Honduras; (BDE). hondureño, -ña, adj. i subst. (Am Š) (1) (Am): (1) (Am): honduraský; (2) Hondurasan; (BDE). huanaco, m. (Am Š) (1) (Am): lama guanako; př.: luego de internarnos en la pampa argentina divisamos un huanaco rezagado; (BDE). huracán, m. ( arw.) (Am Š) (1) (Am): hurikán; (BDE). iguana, f. ( arw.) (Am Š) (1) (Am): leguán; př.: las tornasoladas escamas de una iguana miedosa; (BDE). inca, adj. i subst. ( keč.) (Am Š) (1) (Am): (1) (Am): incký; (2) Inka; (BDE). incaico, -ca, adj. ( keč.) (Am Š) (1) (Am): incký; (BDE). indiano, -na, m/f. (Am Š) (1) (Am): zbohatlík; Španěl emigrující do Latinské Ameriky za výdělkem; (BDE). indigenismo, m. (Am Š) (1) (Am): domorodectví; př.: el padre De las Casas es el fundador del indigenismo latinoamericano; (BDE). indigenista, adj. i subst (Am Š) (1) (Am): zastánce indiánů; (BDE). índigo, m. (Am Š) (1) (Kol aj.): indigo; přírodní modré barvivo, které se používá např. k barvení riflí; př.: ráfagas del índigo crepuscular esmaltaban la arena con pinceladas de oro; (BDE, NET). ipecacuana, f. ( tup.) (Am Š) (1) [Š: Cephaelis ipecacuanha] (Am): hlavěnka dávivá; vytrvalá bylina z JižAm je zdrojem emetinu (léčivá látka vyvolávající zvracení, podává se při otravách); (BDE, NET). jacarandá, m. ( tup.) (Am Š) (1) (Am): palisandr; př.: seguimos a la sombra de los árboles (laureles o falsos laureles, jacarandás ); (BDE). jaguar, m. ( tup.) (Am Š) (1) [Š: Felis onca] (Am): jaguár; (BDE). jauja/ Jauja, f. (Am Š) (1) (Am): ráj, země blahobytu; poukaz na stejnojmennou vesnici a kraj v Peru, známý pro své dobré klima a bohatsvtí; (BDE). Jipijapa (sombrero de), m. (Am Š) (1) (Bol aj.): panamský klobouk; př.: el cura, con su sombrero de jipijapa; (BDE). jojoba, f. ( nah.) (Am Š) (1) (Am): zimostráz čínský (strom a semeno); př.: la jojoba, un arbusto que crea una nueva alternativa de pruducción agrícola en la IV Región; (BDE). laja, f. (Am Š) (1) (Kub aj.): skála; př.: al cabo de dos horas de navegación entre lajas, islas de lajas, promontorios de lajas una vegetación mediana, tremendamente tupida sustituye la presencia de la piedra por la incapable montonía de lo verde cerrado; (BDE). llama, f. ( keč.) (Am Š) (1) (Am): lama; (BDE). loro, m. ( karib.) (Am Š) (1) (Am): papoušek; (BDE). 21

22 lunfardo, m. (Am Š) (1) (Arg aj.): argot nejnižší vrstvy z Buenos Aires; (BDE). macundo, -da, adj., fam. (Am Š) (1) [Š: estupendo] (Chil aj.): úžasný; př.: es un pueblo macundo, relindo; (BDE). macuto, m. ( car.) (Am Š) (1) (Am): brašna; (BDE). La Madre Patria, f. (Am Š) (1) (Chil aj.: mateřská země, vlast (Španělsko); př.: nos parece indudable que el uso empezó en la América española para llegar después a la Madre Patria; (BDE). maguey, m. ( arw.) (Am Š) (1) (Mex aj.): agáve; př.: esta sangre que me punza como filo de maguey; (BDE). maíz, m. ( arw.) (Am Š) (1) (Am): kukuřice; (BDE). maizal, m. ( arw.) (Am Š) (1) (Urug aj.): kukuřičné pole; př.: el maizal pasó del verde claro a una blancura amarillenta; (BDE). mal de Chagas/ enfermedad de Chagas, m. (Am Š) (1) [Š: Tripanosomiasis americana] (Am): Chagasova choroba; tropické onemocnění způsobené parazitem (Tripansoma cruzi) přenášené krev sajícími plošticemi; př.: una campaña contra el mal de chagas; (BDE, NET). malacate, m. ( nah.) (Am Š) (1) (Ven aj.): naviják; druh obráceného navijáku, používá se zejména v dolech k nabírání vody a těžení minerálů; (BDE). Malvinas/ Las Islas Malvinas, f., pl. ( fr.) (Am Š) (1) (Am): Faklandy; př.: En las escuelas de Argentina los niños aprendían a leer con frases simples: «Las Malvinas son argentinas»; (BDE). mambo, m. ( afr.) (Am Š) (1) (Per aj.): mambo; latinskoamerický tanec; př.: enséñame el mambo; (BDE). manatí, m. ( arw.) (Am Š) (1) [Š: Trichechus manatus ] (Am): kapustňák; ochechulovitý savec podobný tuleňovi; př.: los hombres que regresban de los mares de África hablando de las sirenas que habían admirado, en realidad lo que habían visto eran manatíes; (BDE). mandioca, f. ( tup.) (Am Š) (1) [Š: Manihot ] (Am): maniok (rostlina); kulturní tropická rostlina z čeledi pryšcovité známá pod názvem sladké brambory; př.: los científicos ven una posible salida al problema del hambre en un cereal: la mandioca o yuca (2) maniokový škrob; (BDE, NET). manglar, m. (Am Š) (1) (Mex aj.): mangrovníkový porost; př.: las iguanas hacían su diario recorrido por los manglares a las piedras de la playa; (BDE). mangle, m. ( arw.) (Am Š) (1) (Mex aj.): mangrovník; keř z čeledi kořenovníkovité, vyskytuje se v deštném tropickém lese, kde zpevňuje pobřežní půdu; př.: marañas de mangle por toda la tierra baja; (BDE, NET). maraca, f. ( tup.) (Am Š) (1) (Am): maraka; chřestítko z tykve; př.: una guitarra y un par de alegres maracas; (BDE). margarita, f. (Am Š) (1) [Š: cóctel de tequila ] (Am): margarita; nápoj připravený v šejkru složený z ledu, lžičky cukru, jedné čtvrtiny citronové šťávy, jedné čtvrtiny Cointreau nebo Triple Seco a dvou čtvrtin tequily; podává se v koktejlové sklence s okrajem ozdobeným citronem a solí; (BDE). mariachi, m. ( fr.) (Am Š) (1) (Am): mariachi; hudební skupina původem z Mexika, složená ze šesti až dvanácti muzikantů; (BDE, NET). mariguana/marihuana, f. (Am Š) (1) (Ven aj.): marihuana; př.: otro mejicanismo que ha penetrado en el inglés y también tiene hoy carácter universal es marihuana (al parecer de Mari Juana); (BDE). marimba, f. ( afr.) (Am Š) (1) (Am): marimba; bicí hudební nástroj původem z Afriky; př.: venían a oferecerle una serenata con marimba y guitarras; (BDE). maya, adj. i subst. ( may.) (Am Š) (1) (Am): ind. kmen (los mayas); jeho příslušník; (2) mayský; (3) mayština; (BDE). mexicano, -na, adj. i subst. ( nah.) (Am Š) (1) [Š: mejicano ] (Am): mexický; (2) Mexičan; (BDE). México, m. ( nah.) (Am Š) (1) [Š: Méjico ] (Am): Mexiko; (BDE). 22

23 mico, m. ( car.) (Am Š) (1) [Š: mono ] (Guat aj.): opice; př.: lo había capturado y lo llevaban de la mano, hamaqueándolo como a un mico; (BDE). mulato, -ta, adj. i subst. (Am Š) (1) (Kub aj.): týkající se mulata; (2) mulat; př.: el alboroto de las mulatas servidoras; (BDE). Nicaragua, f. (Am Š) (1) (Am): Nikaragua; (BDE). nicaragüense, adj. i subst. (Am Š) (1) (Am): nikaragujský; (2) Nikaragujec; (BDE). nopal, m. ( nah.) (Am Š) (1) [Š: chumbera ] (Mex aj.): opuncie; př.: es el escudo nacional - Nomás es muy bonito. Un águila sobre un nopal, devorando una serpiente; (BDE). novohispano, -na, adj., hist. (Am Š) (1) (Am): původem z Nového Španělska; (BDE). Nueva España, hist. (Am Š) (1) (Am): Nové Španělsko; španělské místokrálovství, které odpovídá území dnešního Mexika; (BDE). ñame, m. (Am Š) (1) (Kol aj.): batáta, sladký brambor; př.: con el hígado y el estómago hechos mierda de tanto ron blanco y tanto ñame; (BDE). ocelote, m. ( nah.) (Am Š) (1) [Š: Felis pardalis ] (Am): ocelot; (BDE). olmeca, adj. i subst. (Am Š) (1) (Mex aj.): ind. kmen (los olmecas); jeho příslušník; (2) týkající se Olméků; (3) jazyk Olméků; př.: se cree que los olmecas crearon la primera civilización importante del México central, alrededor de 1200 a.c; (BDE). onza, f. (Am Š) (1) [Š: Leopardus pardalis] (Bol aj.): ocelot velký; malá kočkovitá šelma rodu leopardus; (BDE). palo de rosa, m. (Am Š) (1) (Mex aj.): růžové dřevo; tropický strom pocházející z Brazílie známý pro své jemné dřevo; př.: frente a una mesa de palo de rosa que hizo su hijo; (BDE). pampa, f. ( keč.) (Am Š) (1) (Arg aj.): pampa; př.: al caer la tarde, después de haber andado unas ocho leguas por la misma pampa triste; (BDE). Panamá, m. (Am Š) (1) (Am): Panama; (BDE). panameño, -ña, adj. i subst. (Am Š) (1) (Am): panamský; (2) obyvatel Panamy; (BDE). papaya, f. ( car.) (Am Š) (1) (Per aj.): papája (plod); př.: el Pesado escupió unas pepitas negras de papaya; (BDE). papayo, m. ( car.) (Am Š) (1) [Š: Carica papaya] (Am): papája (strom); (BDE). papiamento, m. (Am Š) (1) (Am): kreolský jazyk pužívaný na holandských ostrovech; př.: la única lengua criolla de todo el antiguo territorio del Imperio hispánico: el papiamento de las Antillas holandesas (Curaҫao, Bonaire, Aruba); (BDE). Paraguay, m. (Am Š) (1) (Am): Paraguay; (BDE). paraguayo, -ya, adj. i subst.. (Am Š) (1) (Am): paraguajský; (2) Paraguayec; (BDE). patagón, -na, adj. (Am Š) (1) (Am.): patagonský; (2) Patagonec; (BDE). Patagonia (La), f. (Am Š) (1) (Am): Patagonie; př.: está en la Patagonia; (BDE). patagónico, -ca, viz: patagón, -na; (BDE). patata, f. (Am Š) (1) (Am): brambora; (BDE). pavo, m. (Am Š) (1) (Am): krocan; (BDE). payador, m. ( keč.) (Am Š) (1) (Am): potulný lidový zpěvák; př.: este último resultó además ser hijo del popular payador Benedicto Salinas; (BDE). pécari (pecarí), m. ( car., fr.) (Am Š) (1) [Š: Tayassu pecari] (Kol aj.): pekari; americké prase z čeledi pekariovitých; př.: en francés es pécari, procedente del indigenismo americano báquira; (BDE, NET). perico, -ca, subst. (Am Š) (1) (Am): alka papouščí; př.: una bandada de pericos mañeros; (BDE). peronismo, m. (Am Š) (1) (Am): perónismo; (BDE). peronista, adj. i subst.. (Am Š) (1) (Arg aj.): perónista; př.: dicen que no soy peronista; (BDE). personalismo, m. (Am Š) (1) (Am): personalismus; ovládání polit. života země jednou osobou; (BDE). Perú, m. ( keč.) (Am Š) (1) (Am): Peru; (BDE). peruano,-na adj. ( keč.) (Am Š) (1) (Am): peruánský; (2) Peruánec; (BDE). 23

24 petaca, f. ( nah.) (Am Š) (1) (Am): truhla; kožená schránka, kazeta; (BDE). petate, m. ( nah.) (Am Š) (1) [Š: estera de palma] (Mex aj.): palmová rohož; př.: las mujeres se dedican a tejer petates de palmilla; (2) [Š: lío de la cama] (Mex aj.): přenosné pletené lůžko; př.: nuestras madres nos malparieron en un petate; (BDE). petunia, f. ( tup.) (Am Š) (1) (Am): petůnie; (BDE). peyote, m. ( nah.) (Am Š) (1) (Am): peyotl; kaktus rodu Lophophora pocházející z Mexika, známý pro své halucinogenní účinky; př.: el indígena refirió que el peyote formaba parte de su cultura; (BDE, NET). picana, f. (Am Š) (1) (Arg, Mex aj.): tyčovitý přístroj určený k mučení elektrickým proudem; př.: la picana atraviesa todo el continente latinoamericano y pasa por México, la picana de origen norteamericano, shock baton, palo que da toques, se aplica a las partes blandas. Es un tubo de metal que se introduce en el ano de los hombres; (BDE). picanear, tr. (Am Š) (1) (Arg aj.): mučit pomocí tyčovitého elektrického přístroje, viz: picana; př.: los picanean a los dos; (BDE). piña, f. (Am Š) (1) (Am): ananas; (BDE). piña colada, f. (Am Š) (1) [Š: cóctel de ron] (AM): piňakoláda; (BDE). piragua, f. ( car.) (Am Š) (1) (Am): piroga; domorodá kánoe vydlabaná pouze z jednoho kmene; (BDE). piraña, f. ( Portor.) (Am Š) (1) (Kub aj.): piraňa; př.: lo más parecido a un editor es una sanguijuela o una piraña ; (BDE). pita, f. ( arw.) (Am Š) (1) (Mex aj.): agáve; př.: a la derecha e izquierda de carretera, sólo se ven pitas y huizaches; (BDE). plátano, m. ( arw.) (Am Š) (1) (Am): banán; (BDE). poncho, m. ( map.) (Am Š) (1) (Ekv aj.): pončo; př.: el poncho es manta grande de lana, cuadrangular, con abertura de medio para sacar la cabeza y que cae hasta las rodillas del que lo lleva; (BDE). precolombino, -na, adj. (Am Š) (1) [Š: anterior a los viajes de Critóbal Colón] (Am): předkolumbijský; (BDE). Puerto Rico, m. (Am Š) (1) (Am): Portoriko; (BDE). puertorriqueño, -ña, adj. y subst. (spíše portoriqueño, -ña) (Am Š) (1) (Am): portorický, Portoričan; (BDE). portoriqueño, -ña, viz: puertorriqueño, -ña; (BDE). puma, f. (Am Š) (1) [Š: Felis concolor] (Am): puma; kočkovitá šelma; (BDE). puna, f. ( keč.) (Am Š) (1) (Bol aj.): andská náhorní plošina; př.: cercano a las nubes, en la puna infinita, a 3,800 [sic] metros o más sobre el mar; (BDE). quechua /quichua, adj. i subst. ( keč.) (Am Š) (1) (Am): kečuánský; (2) kečua; př.: entre buenos autores se ha dicho quechua o quichua indistintamente; (BDE). quetzal, m. ( nah.) (Am Š) (1) [Š: Pharomachrus mocinno] (Am aj.): kvesal; tropický pták s lesklým peřím; (BDE). quina, f. ( keč.) (Am Š) (1) (Am): chinin, chininová kůra; (BDE). quinina, f. ( keč.) (Am Š) (1) (Am): chinin; (BDE). reducción, f. (Am Š) (1) [Š: hist.= asentamiento de indios conversos] (Am): vesnice pokřesťanštěných indiánů ; př.: [El camino] cruza la reducción mapuche de Huenuñaco, donde ofrecen artesanía en lana; (BDE). República Dominicana, f. (Am Š) (1) (Am): Dominikánská republika; (BDE). rodeo, m. (Am Š) (1) (Am): ródeo; původně termín pro nahánění dobytka, v současnosti představuje odvětví jezdeckého sportu, které vzniklo z kovbojských soutěží; (BDE, NET). rumba, f. ( afr.) (Am Š) (1) (Am): rumba; latinskoamerický tanec; (BDE, NET). sabana, f. ( arw.) (Am Š) (1) (Ven aj.): savana; př.: el viajero, a primera vista, sufre una gran decepción; sabanas áridas, hierba reseca; (BDE). salsa, f. (Am Š) (1) (Am): salsa; latinskoamerický tanec; př.: los orígenes de la salsa son cubanos; pero fueron los jóvenes puertorriqueños quienes la mantuvieron viva en Nueva York; (BDE, NET). 24

25 El Salvador, m. (Am Š) (1) (Am): Salvádor; (BDE). salvadoreño, -ña, adj. i subst. (Am Š) (1) (Am): salvadorský; (2) Salvadořan; (BDE). samba, f. ( afr., Portor) (Am Š) (1) (Am): samba; (BDE). sandinista, subst. (Am Š) (1) hist. (Am aj.): člen sandinistického partyzánského hnutí ( ) později pojmenovaném po svém vůdci (Augusto César Sandino); (2) (Mex, Salv aj.): sandinista; člen nikaraguijského hnutí roku 1970, později ( ) levicový člen nikaraguijské vlády; př.: un grupo de sandinistas, rodeado, se entrega al enemigo; (BDE). sarape, m. (Am Š) (1) (Mex aj.): ručně tkaná mexická přikrývka; př.: envolvieron el cadáver en el sarape; (BDE). sargazo, m. (Am Š) (1) [Š: alga] (Mex, Kub aj.): vodní řasa, chaluha; př.: la tonelada de sargazo de primera se las pagan a los pescadores a pesos; (BDE). sisal, m. (Am Š) (1) [Š: Agave sislana] (Ven aj.): agáve sisálová; př.: uno de los mejicanismos recientes de mayor importancia [en Venezuela] es sisal (agave sisalana) Sus fibras se emplean en la fabricación de sacos, cordeles y mecates; (BDE). soconusco, m. ( keč.) (Am Š) (1) (Am): jemná čokoláda; (BDE). soroche, m. ( keč.) (Am Š) (1) (Arg aj.): akutní horská nemoc; způsobená nedostatkem kyslíku ve velkých nadmořských výškách.; př.: le habían advertido más de una vez que la altura provoca soroche; (BDE). tabaco, m. ( arw.) (Am Š) (1) (Am): tabák; (BDE). taíno, -na, adj., i subst. (Am Š) (1) (Am): (1) (Am): ind. kmen (los taínos); jeho příslušník; (2) týkající se kmene taíno; (3) jazyk kmene taíno; (BDE). tango, m. ( afr.) (Am Š) (1) (Am): tango; tanec pocházející z Argentiny a Uruguaye; př.: El tango sigue privando aquí lo mismo que hace treinta años y Carlos Gardel continúa siendo un símbolo popular; (BDE, NET). tapioca, f. ( tup.) (Am Š) (1) (Am): ságo; škrobovitý prášek získaný z kmenů ságovitých palem; (BDE, NET). tapir, m. ( tup.) (Am Š) (1) [Š: Tapirus terrestris] (Am): tapír; savec střední velikosti z čeledi tapírovitých, tvarem těla připomíná prase; (BDE, NET). tequila, m. (Am Š) (1) (Mex aj.): tequila; silný likér vyráběný z pulque; př.: aquardiente típicamente mexicana que se obtiene de la planta xerófita Agava tequilana ; (BDE). tiburón, m. ( arw.) (Am Š) (1) (Am): žralok; (BDE). tiza, f. ( nah.) (Am Š) (1) (Am): křídla; (BDE). tocayo, -ya, m/f. ( nah.) (Am Š) (1) [Š: homónimo] (Mex aj.): jmenovec; př.: dio instrucciones en ese sentido a mi tocayo Mario Vargas Saldaña; (BDE). tomate, m. ( nah.) (Am Š) (1) (Am): rajče; (BDE). tucán, m. ( tup.) (Am Š) (1) (Kub aj.): tukan; př.: con jaula de tucanes y cenzontles junto al mostrador; (BDE). tupí, adj. i subst., tupís, pl. (Am Š) (1) (Am): ind. kmen (los tupís); jeho příslušník; (2) týkající se kmene tupí; (3) jazyk kmene tupí; (BDE). tupí-guaraní, adj. i subst. (Am Š) ) (1) (Am): ind. kmen (los tupís- guaraní); jeho příslušník; (2) týkající se kmene tupí-guaraní; (3) jazyk kmene tupí-guaraní; (BDE). Uruguay, m. ( tup.) (Am Š) (1) (Am): Uruguay; (BDE). uruguayo, -ya, adj. i subst. (Am Š) (1) (Am): uruguayský; (2) Uruguayec; (BDE). vainilla, f. (Am Š) (1) (Am): vanilka; (BDE). venezolano, -na, adj. i subst. (Am Š) (1) (Am): venezuelský, (2) Venezuelan; (BDE). Venezuela, f. (Am Š) (1) (Am): Venezuela; př.: el bello nombre de Venezuela posee connotaciones claramente europeas: se trata de un diminutivo de Venecia - es decir, Pequeña Venecia; (BDE). vicuña, f. ( keč.) (Am Š) (1) (Per aj.): lama vikuňa; př.: a un metro de distancia lo contemplaban los ojos de la vicuña; (BDE). 25

26 vizcacha, f. ( keč.) (Am Š) (1) [Š: Lagostomus maximus] (Am): viskača; hlodavec z rodu činčilovitých vyskytující se převážně v pampách Argentiny. Váží až 7kg; (BDE, NET). vodú, m. ( afr.) (Am Š) (1) (Kub aj.): vúdú; synkretistické náboženství s katolickými prvky pocházející z Haity; př.: pero la ceremonia Vodú no se detuvo por eso; (BDE, NET). vudú, m. ( afr.) (Am Š) (1) (Kol aj.): vúdú; př.: la supervivencia del vudú y la proliferación de diversas sectas protestantes; (BDE). yuca, f. ( arw.) (Am Š) (1) (Am): juka; rostlina z čeledi liliovitých připomínající palmu. Listy produkují vlákno, které indiáni využívají ke tkaní látek, především k výrobě síťoviny; (2) (Ekv aj.): maniok (rostlina i kořen); rostlina z čeledi pryšcovitých; její hlízovitý kořen se, podle druhu, vařený konzumuje, zpracovává na přípravu casabe nebo mouky, nebo se využívá k získání škrobu; (BDE). zarigüeya, f. ( Portor) (Am Š) (1) (Am): vačice; všežravý savec z řádu vačicovití; (BDE). 26

27 4. COMENTARIO DE LA TRADUCCIÓN Como he mencionado en la introducción, el objetivo de mi trabajo fue encontrar la traducción de las palabras adecuadas. Quisiera constatar que no se trataba de un tarea fácil y muchas veces no sabía como seguir para traducir las expresiones de forma correcta. En mi caso me dirigía por estos tres recursos: VELKÝ ŠPANĚLSKO ČESKÝ SLOVNÍK (J.Dubský), DICCIONARIO DEL ESPAÑOL DE AMÉRICA (Marcos A. Morínigo), DICCIONARIO DE AMERICANISMOS (Augusto Malaret). Muchas veces también colaboraba con el nuevo diccionario de Asociación de Academias de la Lengua Española, Diccionario de americanismos 1 y con el diccionario Americanismos, Diccionario ilustrado sopena 2. Los utilizaba para comprobar y especificar las infomaciones de los tres diccionarios AM, MM y JD, pero sobre todo encontré varios significados nuevos, que no incluí en la parte práctica porque mi tarea fue solo juntar los significados de los tres diccionarios ya citados pero sería pena no mencionarlos por lo menos en la parte de comentarios. Entonces en la parte final de los comentarios voy a presentar los que son más interesantes y especialmente los que aportan un significado completamente nuevo. En cuanto a los diccionarios explicativos de la lengua española, no siempre era fácil traducir el significado propio de la palabra dada. Sobre todo si se trataba de las palabras poco concretas o mal explicadas. En algunos casos tenía que respetar la definición original porque no se refería a las expresiones propias checas. Con las expresiones botánicas o zoológicas intentaba encontrar primero el nombre científico y este lo traducía luego al checo. Cabe mencionar que a veces era imposible encontrar el equivalente checo, porque simplemente esos objetos no aparecen en la fauna o flora checa. Este problema intentaba solucionarlo de tal manera, que dejé solo el nombre científico en vez de crear la expresión no existente en el vocabulario checo y describí brevemente el objeto para acercarlo al lector. 1 Asociación de Academias de la Lengua Española, Diccionario de americanismos, Peru, CASA EDITORIAL SOPENA, Americanismos, Diccionario ilustrado sopena, Barcelona- Provenza 95 27

28 Aunque el diccionario de Dubský ya contiene la traducción checa de las expresiones latinoamericanas, es importante saber que en algunos casos se trataba de la traducciones inconvenientes, ya que se refería a una publicación antigua. Por ejemplo en vez de žít na divoko utilizaría la expresión žít na hromádce o žít na psí knížku que expresa, según mi opinión mejor la expresión dada vivir detrás de la montaňa. A veces también tenía que enfrentarme a las diferentes traducciones en diccionarios disponibles para mi trabajo por ejemplo la expresión «Fulano se hace el cartuchón» según Malaret describe la persona que hace que no sabe algo, al mismo tiempo lo sabe. Mientras según Dubsky esta expresión describe la persona que se hace sabedora de todo. Lo he consultado con el Diccionario de americanismos 3 y encontré esta definición: «Dícese de quien finge ignorar una cosa que conoce». Entonces en este caso me incliné hacía la versión del diccionario de AM, porque la definición parecida oferece el Diccionario de americanismos también y esta traducción la puse en mi tesina. Otra cosa fue que a veces las definiciones fueron tan mal expresadas que me obligaban a buscar la información completa en internet, sobre todo en google 4 del país de procedencia de la expresión, aunque tenía en cuenta que este recurso era de poca confianza y a veces estaba escrito por autor desconocido. Por eso siempre compulsaba esa información con varios recursos hasta recibir la noticia completa y unida. Hay que decir que también me ayudaban los dibujos del google, según los que podía adivinar de que cosa se refería exactamente. A pesar de todo esto, algunos ejemplos quedaron no resueltos, ya que la definición del diccionario era tan remota que no se podía especificar bien ni se representó entre los dibujos en google. Como recurso indispensable también me servía DRAE 5 y el diccionario del a pesar de que sé muy bien que este recurso no puedo considerar fiable. Ahora quisiera enseñar los problemas concretos con los que me encontré durante la traducción. 3 CASA EDITORIAL SOPENA, Americanismos, Diccionario ilustrado sopena, Barcelona- Provenza

29 carincho, m. (1) (Am): bramboračka; (JD). Según RAE se trata de: «un guisado americano que lleva patatas cocidas enteras, carne de vaca, carnero o gallina y salsa con ají» 6. La palabra carincho, según la traducción de Dubský significa bramboračka. Bramboračka es la sopa checa que lleva sobre todo ajo, patatas, setas, la especie majoránka y no lleva carne. Apenas puedo imaginar esta comida checa en la zona de América Latina. Por eso si queremos encontrar una sopa checa más parecida yo preferiría guláš o simplemente traducir como comida y apuntar lo que lleva o como se hace, porque la traducción guláš tampoco es correcta. Sin embargo la tarea no fue corregir las traducciones hechas. Por eso en la parte práctica de mi tesina sigue siendo la traducción de Dubský bramboračka aunque no estoy de acuerdo. carrumbera, f. (1) (Kol: Riohacha): žena, která měla nemanželské děti nebo se tváří jako veselá vdova; (AM). Otra de las dificultades dónde seguí la definición original, porque no sabía una expresión adecuada. La definición exacta es: «Mujer que ha tenido hijos naturales, o hace papel de viuda alegre». 7 Una idea era cizoložnice, pero porque no se trata de una definición bastante concreta decidí no traducir esta expresión con una palabra y solo traducí la frase original. También intentaba encontrar esta palabra en los dos diccionarios, que he mencionado antes para ver si no existe una expreción un poco más precisa pero desfortunadamente no la he encontrado en ninguno de los dos. cayaschi, m. (1) (Arg: Santiago del Estero y Córdoba): paběrky; zbytky kukuřic, které zůstanou na statku po sklizni; (AM). Después de la consulta con el especialista Miroslav Olbrecht (el ingeniero de agricultura y el propietario de la bodega Vino Blatel) llegué a saber que se podría tratar de paběrky. Durante la investigación más profunda de esta palabra llegué a la conclusión que se refiere a la expresión de jerga. Esta traducción no la quería MORÍNIGO, A. M., Diccionario del español de América, Gran Bretaña:,

30 presentar en mi tesina, pero al final decidí hacerlo, porque el diccionario debería incluir todas las expreciones y no importa si se trata del lenguaje de jerga o por ejemplo insultos. cayascho, m. (1) (Arg: San Juan, La Rioja): martiňáky; neposbírané víno po vinobranní; (AM). Esta palabra también la consulté con Ing. Olbrecht y me dijo que otra vez se refiere a la expresión de los vinocultores y que la traducción correcta sería martiňáky. En la segunda parte de mi trabajo me dedicaba a las expresiones que provenían de América Latina y que penetraron al español peninsular y a los otros idiomas. El diccionario de B. Steel ya contenía la traducción inglesa, así que el objeto de mi tesina fue intentar encontrar el significado adecuado en checo. Con algunas palabras esta tarea fue fácil, porque la expresión checa casi coincidía con el término original. Se trata sobre todo de los nombres de los estados, algunos animales, plantas u objetos populares que podemos encontrar también en nuestro ambiente. Por ejemplo se refiere a estas expresiones: Honduras, f. (Am Š) (1) (Am): Honduras; (BDE). jaguar, m. ( tup.) (Am Š) (1) [Š: Felis onca] (Am): jaguár; (BDE). petunia, f. ( tup.) (Am Š) (1) (Am): petůnie; (BDE). piña colada, f. (Am Š) (1) [Š: cóctel de ron] (AM): piňakoláda; (BDE). Al revés, en otros casos el equivalente existía también pero sonaba de manera tan exótica que nadie podría imaginar de qué cosa se trataba exactamente. Ante todo se trataba de los nombres de fauna y flora o los objetos y fenómenos indígenas, por eso decidí añadir una breve presentación. Como recurso principal de la información usaba el internet, sobre todo la página web de wikipedia 8. Después, verifiqué la información adquirida en otras enciclopedias de internet, para evitar inexactitud y errores, que aparecen en estas páginas. En estos casos ya mencionados no se refiere a la citación, pero a la información coleccionada de

31 varios recursos de internet. Por eso, después de ponerme de acuerdo con el profesor Černý introducí la abreviatura NET, para designar así esta información. Si el diccionario contenía la definición dada o la explicación, mantuve la definición originaria. El suplemento final de mi trabajo contiene también varios dibujos para la mejor imaginación.. mal de Chagas/ enfermedad de Chagas, m. (Am Š) (1) [Š: Tripanosomiasis americana] (Am): Chagasova choroba; tropické onemocnění způsobené parazitem (Tripansoma cruzi) přenášené krev sajícími plošticemi; př.: una campaña contra el mal de chagas; (BDE, NET). vizcacha, f. ( keč.) (Am Š) (1) [Š: Lagostomus maximus] (Am): viskača; hlodavec z rodu činčilovitých vyskytující se převážně v pampách Argentiny. Váží až 7kg; (BDE, NET). Por supuesto, me encontré también con palabras que no tienen el equivalente checo, por eso mantuve el nombre original o si lo tenía, el nombre latín. En la mayoría estas expresiones contenían ya la descripción breve, si no, seguía con el caso anterior y la definición breve la creé yo con ayuda de las enciclopedias de internet. Como ejemplo introduzco la palabra mariachi. mariachi, m. ( fr.) (Am Š) (1) (Am): mariachi; hudební skupina původem z Mexika, složená ze šesti až dvanácti muzikantů; (BDE, NET) picar. Otro caso dudoso fue la palabra picana y con ella relacionado el verbo picana, f. (Am Š) (1) (Arg, Mex aj.): tyčovitý přístroj určený k mučení elektrickým proudem; př.: la picana atraviesa todo el continente latinoamericano y pasa por México, la picana de origen norteamericano, shock baton, palo que da toques, se aplica a las partes blandas. Es un tubo de metal que se introduce en el ano de los hombres; (BDE). 31

32 Conjunto la definición más precisa de RAE: «Instrumento de tortura con el que se aplican descargas eléctricas en cualquier parte del cuerpo de la víctima.» 9 Opino que la palabra más parecida en el checo podría ser paralyzér, sin embargo no es extactamente eso, porque el modo y el fin con que está usado son diferentes. Picana es un objeto de tortura que se aplica a las partes blandas, paralizador (en checo paralyzér) es más bien objeto de defensa, que también frecuentemente utilisa la policía. Lo que tienen en común es que los dos objetos dan descargas eléctricas. Para la comparación visual he puesto en el anexo las fotografías de los dos objetos. Como no he encontrado una traducción adecuada, he decidido poner una traducción más explicativa para que cada uno sepa, que se trata de un palo que da choques mediante corriente eléctrica y que se utiliza sobre todo para la tortura. Tiene también otro uso, que no referencia B. Steel en su diccionario, que es animar a andar a los bueyes. Quería mencionar que picana también presenta un plato típico boliviano, que se sirve en Noche Buena. En esta parte me quería dedicar más detalladamente al diccionario de Asociación de Academias de la Lengua Española, Diccionario de americanismos y al diccionario de CASA EDITORIAL SOPENA, Americanismos, Diccionario ilustrado sopena. Mencionaré significados nuevos de las mismas entradas que no estaban en los diccionarios que utilizaba para hacer la parte práctica de mi tesinaconcretamente VELKÝ ŠPANĚLSKO ČESKÝ SLOVNÍK (J.Dubský), DICCIONARIO DEL ESPAÑOL DE AMÉRICA (Marcos A. Morínigo), DICCIONARIO DE AMERICANISMOS (Augusto Malaret) ni en los diccionarios que utilizaban mis compañeros. He introducido dos nuevas abreviaturas. Para el Diccionario de americanismos de Asociación de Academias de la Lengua Española DDA y para el diccionario Americanismos, Diccionario ilustrado sopena AMA

33 Cada entrada lleva la abreviatura DDA o AMA para que sea obvio de dónde viene la traducción. Todas las palabras comienzan con el símbolo y número entre parentésis que significa cuantos significados en total ya tenemos recogidos. En esta parte, al igual como en la parte práctica principal, me dirigía a las reglas puestas por el prof. PhD. Jiří Černý, CSc. carioca, adj. (2) (Am): původem z Río de Janeira; (AME). (3) f. (Kol): elastická stuha kterou ženy pužívají k opásání břicha; (4) (Kub): lízátko kuželovitého tvaru; (5) pl. (Nik): boty bez podpatku s otvorem vepředu; (6) adj. (Per): drahý, nákladný (o věci); (DDA). carne, m. (15) ~ amarga (Chil): otravný (o člověku); (16) ~ de culo (Kub): lakomec; (17) ~ de puerco (Portor): otrava (o člověku); (18) ~ fresca (Portor, Bol): začínající prostitutka; (DDA). carneada, f. (4) (Hond, Salv): jídlo z masa; (DDA). carpintear, tr. (2) (Arg): bít někoho holí; (3) intr. (Arg): vydávat nepříjemné zvuky (o truhlářovi při práci); (DDA). carramplón, m. (3) (Am): černošský hudební nástroj; (AME). carrito, m. (4) (Kub, Per, Arg, Urug): pouliční stánek s rychlým občerstvením; (5) (Nik, Portor, Ven, Chil, Par): malý tažný vůz používaný k pouličnímu prodeji jídla a pití; (6) (Ven): veřejný autobus; (7) (Bol): podpantoflák; (8) (Dom): snídaně, která se skládá ze čtyř plátků salámu a kousku banánu; (9) (Hond): veš obecná; (10) ~s locos (Kub): autodrom (kolotočová atrakce); (DDA). carrizo, m. (8) (Hond, Salv, Nik): dutý sukovitý stonek rákosu; (9) (Hond): flétna z dutého rákosu; (10) (Hond): nádoba vyrobená z kmene bambusu uříznutého z jednoho suku po druhý; (11) (Pan): brčko k pití; (12) (Guat): špulka niti; (DDA). carro, m. (8) (Ven): nafoukanec; (9) ~ s chocones (Mex, Hond, Nik, Kol, Ven, Ekv): autodrom (kolotočová atrakce); Syn.: carros locos (Kub, Kol, Chil); (10) ~ completo (Mex): drtivé volební vítězství; (11) ~ de la carne (Kub): smyslná a atraktivní žena; (DDA). carrocería, f. (2) (Hond, Urug): zevnějšek (o člověku); (DDA). (3) (Am): oblečení; (AME). carruaje, m. (2) (Nik): sošné tělo ženy; (3) (Nik): vystouplé hýždně; (DDA). 33

34 carta rusa, f. (3) (Bol): hra spočívající v tom, že pět dívek napíše své jméno na odlišné kousky papírků a z druhé strany napíší slova sňatek, nenávist nebo láska ; poté každá z nich rozžvýká papírek se slovem, které zvolila a vyhodí papírek na strop; věří se, že pokud zůstane přilnutý na stropě, vyplní se přání; (DDA). carterita, f. (2) (Ven): pleskačka; (DDA). cartón, m. (3) (Bol, Hond, Nik, Kol, Per, Chil): listina, kterou vydává vzdělávací instituce k uznání akademického titulu; (4) (Arg): nešika; (5) citosl. ~ lleno! (Arg): vyjadřuje vyhrocenou situaci, která přesáhla limit tolerance; (DDA). cartonera, f. (2) (Chil): řezačka papíru; (DDA). casar(se), tr., i zvrat., i subst. (11) ~ medias (Portor): spárovat ponožky; (12) ~se las brujas (Dom): prší a svítí slunce zároveň; (13) ~se por las tres leyes (Chil): těhotná nevěsta uzavře jak sňatek civilní tak i církevní; (DDA). cascabel, f., i adj. (2) adj., i subst. (Ekv): mladistvý, veselý; (3) f. (Kost): manželka, vdaná žena; (DDA). cascabelear, intr. (3) (Bol): přehánět; (DDA). cascajo, m. (2) (Dom, Ekv, Bol): naplaveniny; (3) (Hond, Salv, Dom): drobné; (DDA). cascar, tr., i intr. (3) intr. (Chil): rychle odjeít, zmizet; (4) tr. (Bol): dělat něco s chutí a se zapálením; (DDA). cáscara, f. (8) (Portor): strup (na kůži); (9) (Dom): kůra stromů a rostlin; (10) (Portor): věc nebo osoba ve špatném stavu; (11) (Hond, Kol): past, švindl; (DDA). cascarear, tr., i intr. (6) intr. (Salv): hledat nejlevnějsí produkt; (7) (Salv): částečně se něco dozvědět; (8) tr. (Kost): dát někomu výprask; (AM). casco, m. (12) (Dom, Kol, Chil): měsíček (část citrusových plodů); (13) (Kol): kůra některého ovoce, která se využívá v cukrářství; (14) (Hond, Nik): chodidlo člověka; (15) pl. (Nik, Portor): koňské kopyto; (16) (Kub): ošklivá žena; (DDA). cascotear, tr. (5) (Urug): často něco používat (obzvláště nějaké oblečení); (6) (Urug): ponížit, urazit něčí důstojnost; (DDA). caseta, f. (3) (Kub): převlékárna na pláži; (4) (Hond):dřevěná klec s kovovou sítí určená na převoz kohoutů; (DDA). 34

35 casilla, f. (8) (Am): vysoký a uzavřený železniční vagón; (AME). casillero, m. (2) (Am): osoba pověřená hlídáním zavazadel v železničním vagónu; (AME). casquear, tr. (4) (Ven): ťukat někomu na hlavu; (5) (Bol): nechat někoho věřit něčemu, co není pravda; (DDA). casta, f. (2) (Mex, Nik, Portor): kvalita čistého plemena bojových kohoutů; (3) (Mex, Nik): zmrzlina v obdélníkových blocích velkých přibližně jako cihla; (DDA). castigar(se), tr., i intr. (2) tr. (Ven, Per): snížit cenu produktu; (4) (Chil): užívat si, mít z něčeho požitek; (DDA). castizo, -za, adj. (4) (Parag): plodný (o člověku); (DDA). catana, f. (5) (Ven): Forpus passerinus; malý papušek světle zelené barvy; (DDA). catanga, f. (3) (Per, Bol, Chil, Arg): brouk; (4) (Kol): vrš (rybářský nástroj); (5) (Kol): proutěný košík; (DDA). catatumba, f. (2) (Mex): salto; (DDA). catear, tr. (5) (Mex): dát někomu výprask; (6) (Guat, Salv): bít někoho pěstmi; (7) (Bol): ochutnávat víno; (DDA). catibía, f. (3) (Portor, Dom): tenký oválný koláč připravený z mouky z juky; (DDA). catira, f. (2) (Ven): světlé pivo; (DDA). cayapero, -ra, m/f. (2) (Ven): dobrovolník; (DDA). cayuco, m. (2) (Hond, Salv, Pan): velké boty; (3) (Pan): velké chodidlo; (4) (Kub): magický kotlík; (DDA). cazuelero, m. (2) (Kub): muž, který se věnuje ženským aktivitám; (DDA). 35

36 5. CONCLUSIÓN El objetivo de este trabajo, fue escoger las expreciones todavía no traducidas de estos tres diccionarios: VELKÝ ŠPANĚLSKO ČESKÝ SLOVNÍK (J.Dubský), DICCIONARIO DEL ESPAÑOL DE AMÉRICA (Marcos A. Morínigo), DICCIONARIO DE AMERICANISMOS (Augusto Malaret) y añadirles un equivalente checo conveniente. Se trató de las palabras iniciadas por la letra C, específicamente desde la palabra caricato hasta la palabra cazuñar. La segunda parte consistió en la traducción de todas las expresiones desde la palabra barbacoa hasta la palabra zarigüeya del BREVE DICCIONARIO EJEMPLIFICADO (Parte III), (Brian Steel). Aunque eran dos proyectos distintos, el método del trabajo era igual y también los problemas con los que me enfrentaba eran parecidos. Esta tesina me ha enriquecido por dos razones diferentes. Primero pude probar el trabajo de traductora y me di cuenta de que es una profesión enormemente difícil. Los traductores no sólo deben saber el idioma que traducen, sino también ser capaces de expresarse bien en su lengua materna. Bajo la influencia de las definiciones que estaban en los diccionarios en lugar de una palabra concreta, tenía la tendencia de solo traducir las definiciones puestas en vez de inventar un equivalente checo exacto. Por eso a veces creaba las traducciones extrañas y divertidas como en este caso «cayuco, -ca adj. = persona que tiene la cabeza comprimida por los lados y alongada hacia la frente» por primera vez traduje: člověk mající stlačenou hlavu po stranách a prodlouženou směrem k čelu, pero normalmente diríamos: má šišatou hlavu. Asi surgían sentidos diferentes. Así que no era tan difícil hacer una traducción sino el encontrar una palabra checa concreta. La segunda razón es que, gracias a este trabajo, se ha enriquecido mucho mi vocabulario español y también checo. Hay que subrayar que no se trataba de un diccionario del vocabulario especializado, entonces tenía oportunidad de conocer varios términos de ramas distintas y acercarme así más al mundo hispanohablante. Sobre todo he conocido más objetos de la fauna y flora como también los instrumentos, que utilizaban los indígenas y las costumbres que formaban su cultura. 36

37 Al final quisiera constatar que era muy interesante notar como cambian los significados de las palabras según la parte geográfica. Me he dado cuenta de que hay muchas diferencias en castellano y en español hispanoamericano. Aunque a veces era muy complicado encontrar todas las informaciones que necesitaba y resolver todos los problemas que surgieron durante el trabajo, espero que no tenga valor solo para mí, sino también para los estudiantes y los profesores que se ocupan de este tema. Puede que no todos los equivalentes checos sean precisos, pero creo que en la mayoría de los casos he seguido bien las reglas de la traducción. 37

38 6. ANEXO boleadora ceiba chirimoya 38

39 cochinilla guayabera mariachi 39

40 paralizador picana quetzal 40

41 vizcacha 41

Politické rozdělení Střední Ameriky

Politické rozdělení Střední Ameriky Politické rozdělení Střední Ameriky Přírodní podmínky celoroční pěstování subtropických a tropických plodin (cukrová třtina, citrusové ovoce, mango, avokádo, kávovník, banány) Pevninské státy Střední Ameriky

Více

STŘEDOAMERICKÝ REGION. b) Ostrovní část: I. Velké Antily II. Malé Antily III. Bahamské ostrovy

STŘEDOAMERICKÝ REGION. b) Ostrovní část: I. Velké Antily II. Malé Antily III. Bahamské ostrovy b) Ostrovní část: I. Velké Antily II. Malé Antily III. Bahamské ostrovy I. Velké Antily Velké Antily je skupina ostrovů mezi Karibským mořem, Yucatánem, Mexickým zálivem, Floridou a Bahamami. Velké Antily

Více

2 LECCIÓN SEGUNDA VOCABULARIO

2 LECCIÓN SEGUNDA VOCABULARIO 1 15 1 16 2 LECCIÓN SEGUNDA Qué es esto? Cómo es? Quién es? Qué es esto? Es 1 una mesa. Es un lápiz. Es mi pluma. Es tu mapa. Es un libro. Es un cuaderno. Es tu chocolate. Es su vino. Es un libro. Es una

Více

6. L E K C E. V této kapitole se dozvíte:

6. L E K C E. V této kapitole se dozvíte: 6. L E K C E V této kapitole se dozvíte: - že španělština nemá u podstatných jmen pádové koncovky, ale pádové vztahy se přesto vyjadřují, a to např. předložkami - jakou úlohu sehrává pevný slovosled a

Více

Jaké je hlavní město Peru? Jak se španělsky řekne Dobrý den!? Jak se španělsky řekne Ahoj!? Jak se španělsky řekne pět? Jak se španělsky řekne deset?

Jaké je hlavní město Peru? Jak se španělsky řekne Dobrý den!? Jak se španělsky řekne Ahoj!? Jak se španělsky řekne pět? Jak se španělsky řekne deset? Jaké je hlavní město Španělska? Jaké je hlavní město Peru? Jaké je hlavní město Gran Canaria? (Madrid) (Lima) (Las Palmas de Gran Canaria) Jaké je hlavní město Mexika? Dobrý den!? Dobrý večer!? (Cuidad

Více

Mgr. Stanislav Zlámal 18. 9. 2013. sedmý

Mgr. Stanislav Zlámal 18. 9. 2013. sedmý Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 18. 9. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Latinská Amerika Téma klíčová slova Latinská Amerika (španělská část)

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA JIŽNÍAMERIKA KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení závislé na přírodních faktorech (zeměpisné poloze, vzdálenosti od oceánu, charakteru

Více

ZÁKLADNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY

ZÁKLADNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY L 289/II/1924 CS Úřední věstník Evropské unie 30.10.2008 PŘÍLOHA XIII protokolu I Produkty pocházející z Jihoafrické republiky, na které se ustanovení o kumulaci podle článku 4 vztahují po 31. prosinci

Více

Dům, byt. Lekce: Byt. www.jazyky-bez-barier.cz - KNIHOVNA. Cvičení: Buscamos un piso. Este piso es bastante grande. Aquí está el recibidor.

Dům, byt. Lekce: Byt. www.jazyky-bez-barier.cz - KNIHOVNA. Cvičení: Buscamos un piso. Este piso es bastante grande. Aquí está el recibidor. www.jazyky-bez-barier.cz - KNIHOVNA NÁHLED souboru / titulu Dům, byt (dum byt.jbb) Dům, byt Lekce: Byt Cvičení: Buscamos un piso [éste píso es bastánte gránde] Este piso es bastante grande. Tento byt je

Více

Kód SKP N á z e v HS/CN ZEMĚDĚLSTVÍ, MYSLIVOST A LESNICTVÍ PRODUKTY ZEMĚDĚLSTVÍ A MYSLIVOSTI; SOUVISEJÍCÍ PRÁCE

Kód SKP N á z e v HS/CN ZEMĚDĚLSTVÍ, MYSLIVOST A LESNICTVÍ PRODUKTY ZEMĚDĚLSTVÍ A MYSLIVOSTI; SOUVISEJÍCÍ PRÁCE A ZEMĚDĚLSTVÍ, MYSLIVOST A LESNICTVÍ 01 PRODUKTY ZEMĚDĚLSTVÍ A MYSLIVOSTI; SOUVISEJÍCÍ PRÁCE Produkty rostlinné výroby, zelinářství, zahradnictví a 01.1 sadařství 01.11 Obiloviny a jiné kulturní plodiny

Více

30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/329 PŘÍLOHY

30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/329 PŘÍLOHY 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/329 PŘÍLOHY 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/331 PŘÍLOHA I SEZNAM PODLE ČLÁNKU 38 SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE 1 2 Číslo bruselské nomenklatury

Více

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 1. Přednáška Úvod, poloha a členitost Amerika Nový Svět původní název: Nový svět od poloviny 16. století jižní část Amerika od přelomu 16. a 17. století je tento název

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

5. Biogeografické poměry Latinské Ameriky

5. Biogeografické poměry Latinské Ameriky 5. Biogeografické poměry Latinské Ameriky Pro charakter vegetace jsou určující zejména klimatické poměry, proto je její rozložení v Latinské Americe v řadě rysů obdobné jako uspořádání klimatických oblastí.

Více

ŠPANĚLSKÝ JAZYK základní úroveň obtížnosti

ŠPANĚLSKÝ JAZYK základní úroveň obtížnosti ŠPANĚLSKÝ JAZYK základní úroveň obtížnosti CVIČNÝ POSLECH Maximální bodové hodnocení: 23 bodů Hranice úspěšnosti: --- (používá se pouze pro celý didaktický test) 1 Základní informace k zadání zkoušky Cvičný

Více

Orientální pokrmy k čaji

Orientální pokrmy k čaji Orientální pokrmy k čaji Ku laskavému povšimnutí, nabídka rozšířena o netradiční indickou kuchyni jest. Pokrmy též veganům ku potěše. Popis jídel lehkou stravitelnost a zdravost dokazujíc. Ku čaji velejemnému

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis II. ročník KUBA. referát. Petra REŠLOVÁ Jana ŠVEJDOVÁ

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis II. ročník KUBA. referát. Petra REŠLOVÁ Jana ŠVEJDOVÁ Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis II. ročník KUBA referát Jméno a příjmení: Karolína RÝDLOVÁ Petra REŠLOVÁ Jana ŠVEJDOVÁ Třída: 6. O Datum: 10. 12. 2014 Kuba 1. Obecná charakteristika ostrova

Více

Miriam Prokopová. El Día de los Muertos

Miriam Prokopová. El Día de los Muertos Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Miriam Prokopová Las fiestas El Día de los Muertos Stručná charakteristika: Materiál má podobu pracovního listu, pomocí něhož se žáci seznámí s mexickým svátkem. Materiál

Více

Autor: Jana Kakaščíková Datum: březen 2013 Ročník: sekunda Vzdělávací oblast: Člověk a příroda- zeměpis Tematický okruh: Nejvýznamnější státy světa

Autor: Jana Kakaščíková Datum: březen 2013 Ročník: sekunda Vzdělávací oblast: Člověk a příroda- zeměpis Tematický okruh: Nejvýznamnější státy světa Autor: Jana Kakaščíková Datum: březen 2013 Ročník: sekunda Vzdělávací oblast: Člověk a příroda- zeměpis Tematický okruh: Nejvýznamnější státy světa Téma: Mexiko Klíčová slova: Aztékové, Mexiko, Guadalajara

Více

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské

Více

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské

Více

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín. Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín. Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34. Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 Sevilla VY_32_INOVACE_CJX.3.12 4. ročník, španělský jazyk

Více

Zambie. Tomáš Kopta, Jindřiška Vábková

Zambie. Tomáš Kopta, Jindřiška Vábková Posílení konkurenceschopnosti absolventů MENDELU v oblasti rozvojové spolupráce a managementu přírodních zdrojů v zemích třetího světa, reg. číslo: CZ.1.07/2.4.00/17.0028 Zambie Tomáš Kopta, Jindřiška

Více

40.Tropické deštné lesy Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

40.Tropické deštné lesy Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 40.Tropické deštné lesy Tropické a deštné lesy Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace:

Více

POPIS PRODUKTU 100% KUBÁNSKÝ RUM

POPIS PRODUKTU 100% KUBÁNSKÝ RUM POPIS PRODUKTU Rum Palma Mulata je inspirován kubánskou identitou a kulturou, najdete v něm oheň, dobrou mysl a míšenecký rodokmen. Mulatka se prolíná kubánskou historií jako symbol krásy a temperamentu.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

STŘEDOAMERICKÉ REGIONY. Dělíme na: a) pevninská část b) ostrovní část

STŘEDOAMERICKÉ REGIONY. Dělíme na: a) pevninská část b) ostrovní část Dělíme na: a) pevninská část b) ostrovní část a) pevninská část a) pevninská část Mexiko probráno v samostatné prezentaci Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador a) pevninská část

Více

Tak řekl květině: Květino, otři mi zobáček, abych mohl jít na svatbu svého strýce papouška. A květina odpověděla: Nechce se mi.

Tak řekl květině: Květino, otři mi zobáček, abych mohl jít na svatbu svého strýce papouška. A květina odpověděla: Nechce se mi. Byl jednou jeden velmi pohledný a upravený kohoutek, kterého pozvali na svatbu jeho strýce papouška. Ten den vstal časně ráno, pozdravil svého kamaráda sluníčko dlouhým Kykyryký!, uhladil si peří, umyl

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA JIŽNÍAMERIKA OBYVATELSTVO Mgr. Iva Svobodová starověk Historie počátek zemědělství v Peruánských Andách vznik řemesel v Andách (hrnčířství) středověk počátky

Více

Latinská Amerika. Rozloha: 21 mil. km² Země: 20 Hl. jazyky: španělština, portugal., francouzština a další

Latinská Amerika. Rozloha: 21 mil. km² Země: 20 Hl. jazyky: španělština, portugal., francouzština a další Latinská Amerika Rozloha: 21 mil. km² Země: 20 Hl. jazyky: španělština, portugal., francouzština a další Název Latinská Amerika se Používá pro území prostírající se od jižních hranic USA až po Ohňovou

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Kategorie CZ-NACE podporované program Školicí střediska

Kategorie CZ-NACE podporované program Školicí střediska Příloha č. 1 část A Kategorie CZ-NACE podporované program Školicí střediska Oddíl Skupina Název Sekce C - Zpracovatelský průmysl 1) 10 Výroba potravinářských výrobků 2) 11 Výroba nápojů 2) 13 Výroba textilií

Více

Předmět: Potraviny a výživa Ročník: první Téma: Technologie v souvztažnosti s předmětem Potraviny a výživa

Předmět: Potraviny a výživa Ročník: první Téma: Technologie v souvztažnosti s předmětem Potraviny a výživa Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-41-L/01 Gastronomie Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Potraviny a výživa Ročník: první Téma: Technologie

Více

PRIMÁRNÍ SEKTOR. Lenka Pošepná

PRIMÁRNÍ SEKTOR. Lenka Pošepná PRIMÁRNÍ SEKTOR Lenka Pošepná ZEMĚDĚLSTVÍ Nejstarší projev hospodářské činnosti Pojem zemědělství zahrnuje: Živočišná výroba Rostlinná výroba Lov Rybolov Lesní hospodářství Vodní hospodářství Sběratelství

Více

CO JSME SNĚDLI ZA 61 LET?

CO JSME SNĚDLI ZA 61 LET? CO JSME SNĚDLI ZA 6 LET? Průměrný obyvatel České republiky spotřeboval za období let až celkem 7 35 obilovin v hodnotě mouky, z toho 4 rýže. Z mlýnských a pekárenských výrobků spotřeboval 3 76 chleba.

Více

Katalog cukrářských výrobků

Katalog cukrářských výrobků Katalog cukrářských výrobků Vyrábí & Dodává: Bezlepík s.r.o., Gregorova 1484/20, 741 01 Nový Jičín IČ: 023 90 515, DIČ: CZ 023 90 515 Místo výroby: Provozovna U Bezlepíka, Hřbitovní 1346/11, 741 01 Nový

Více

Marokánka. Kokosový věneček s polevou. Katalog Vánočního cukroví 2015 Bezlepík s.r.o. Kokosový věneček v cukru. www.bezlepik.cz

Marokánka. Kokosový věneček s polevou. Katalog Vánočního cukroví 2015 Bezlepík s.r.o. Kokosový věneček v cukru. www.bezlepik.cz Katalog Vánočního cukroví 2015 Bezlepík s.r.o. Kokosový věneček s polevou Tvarovaný světle kokosový kroužek přestříkaný čokoládou Místo výroby: Provozovna U Bezlepíka, 5. května 9, 741 01 Nový Jičín www.bezlepik.cz

Více

Viajar General. General - Básicos. General - Conversación. Se usa para pedir ayuda. Para preguntar si una persona habla inglés

Viajar General. General - Básicos. General - Conversación. Se usa para pedir ayuda. Para preguntar si una persona habla inglés - Básicos Podría ayudarme? Se usa para pedir ayuda Habla inglés? Para preguntar si una persona habla inglés Můžete mi pomoci, prosím? Mluvíte anglicky? Habla_[idioma]_? Para preguntar si una persona habla

Více

HR Pinck. PŮVOD Zacatecas. DRUH AGÁVE Weber. TYP 100% agáve. KATEGORIE Uleželý OBSAH ALKOHOLU 38% BALENÍ 750ml (12 v boxu)

HR Pinck. PŮVOD Zacatecas. DRUH AGÁVE Weber. TYP 100% agáve. KATEGORIE Uleželý OBSAH ALKOHOLU 38% BALENÍ 750ml (12 v boxu) Podstata Mexika Mexiko je národ s bohatou historií a tradicemi, mezi které patři také konzumace koňaku mezcal. Tento destilát je součástí historie, kultury a identity této nádherné země. Po staletí zůstával

Více

Katalog Vánočního cukroví 2016 U Bezlepíka

Katalog Vánočního cukroví 2016 U Bezlepíka Katalog Vánočního cukroví 2016 U Bezlepíka Místo výroby: Provozovna U Bezlepíka, 5. května 9, 741 01 Nový Jičín www.bezlepik.cz Kokosový věneček s polevou Tvarovaný světle kokosový kroužek přestříkaný

Více

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD SPOTŘEBA POTRAVIN Jiří Hrbek Tisková konference,. prosince 21, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 1, 1 2 Praha 1 www.czso.cz Spotřeba potravin v ČR v dlouhodobém srovnání 2 Celková spotřeba

Více

Cestování Obecné. Obecné - Základy. Obecné - Konverzace. Pro zeptání se na pomoc. Pro zeptání se, zda člověk mluví anglicky

Cestování Obecné. Obecné - Základy. Obecné - Konverzace. Pro zeptání se na pomoc. Pro zeptání se, zda člověk mluví anglicky - Základy Podría ayudarme? Pro zeptání se na pomoc Habla inglés? Pro zeptání se, zda člověk mluví anglicky Habla_[idioma]_? Pro zeptání se, zda člověk mluví nějakým jazykem No hablo_[idioma]_. Pro vysvětlení,

Více

Cestování Obecné. Obecné - Základy. Obecné - Konverzace. Pro zeptání se na pomoc. Pro zeptání se, zda člověk mluví anglicky

Cestování Obecné. Obecné - Základy. Obecné - Konverzace. Pro zeptání se na pomoc. Pro zeptání se, zda člověk mluví anglicky - Základy Podría ayudarme? Pro zeptání se na pomoc Habla inglés? Pro zeptání se, zda člověk mluví anglicky Habla_[idioma]_? Pro zeptání se, zda člověk mluví nějakým jazykem No hablo_[idioma]_. Pro vysvětlení,

Více

POLOHA: Z polokoule, prochází tudy rovník, od Severní Ameriky oddělena Panamskou šíjí. V - Atlantský oceán

POLOHA: Z polokoule, prochází tudy rovník, od Severní Ameriky oddělena Panamskou šíjí. V - Atlantský oceán ROZLOHA: 18mil. km 2 POLOHA: Z polokoule, prochází tudy rovník, od Severní Ameriky oddělena Panamskou šíjí ČLENITOST POBŘEŽÍ: malá V - Atlantský oceán Z - Tichý oceán Magalhaesuv průliv Drakův průliv Panamský

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 4., 3. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Datum 25. 11. 2012 Anotace Použité zdroje a odkazy III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

MEDIA KIT 2011. de Praga GRATIS. Baile

MEDIA KIT 2011. de Praga GRATIS. Baile Bares MEDIA KIT 2011 GRATIS de Praga Restaurantes Alojamientos Cultura Baile PŘEDSTAVENÍ ACENTOS DE PRAGA Co je Acentos de Praga? Acentos je první a jediný průvodce, adresář a internetový portál ve španělském

Více

VELKÁ CESTA STŘEDNÍ AMERIKOU (MEXIKO, HONDURAS, BELIZE A GUATEMALA) S ČESKY HOVOŘÍCÍM PRŮVODCEM

VELKÁ CESTA STŘEDNÍ AMERIKOU (MEXIKO, HONDURAS, BELIZE A GUATEMALA) S ČESKY HOVOŘÍCÍM PRŮVODCEM VELKÁ CESTA STŘEDNÍ AMERIKOU (MEXIKO, HONDURAS, BELIZE A GUATEMALA) S ČESKY HOVOŘÍCÍM PRŮVODCEM 14 - denní zájezd Poznávací zájezd, 14 dní, hotel 3*, snídaně Skupinový zájezd s ČESKY hovořícím průvodcem

Více

Cestování Obecné. Obecné - Základy. Obecné - Konverzace. Pro zeptání se na pomoc. Pro zeptání se, zda člověk mluví anglicky

Cestování Obecné. Obecné - Základy. Obecné - Konverzace. Pro zeptání se na pomoc. Pro zeptání se, zda člověk mluví anglicky - Základy Podría ayudarme? Pro zeptání se na pomoc Habla inglés? Pro zeptání se, zda člověk mluví anglicky Habla_[idioma]_? Pro zeptání se, zda člověk mluví nějakým jazykem No hablo_[idioma]_. Pro vysvětlení,

Více

Cestování Obecné. Obecné - Základy. Obecné - Konverzace. Pro zeptání se na pomoc. Pro zeptání se, zda člověk mluví anglicky

Cestování Obecné. Obecné - Základy. Obecné - Konverzace. Pro zeptání se na pomoc. Pro zeptání se, zda člověk mluví anglicky - Základy Můžete mi pomoci, prosím? Pro zeptání se na pomoc Mluvíte anglicky? Pro zeptání se, zda člověk mluví anglicky Mluvíte _[language]_? Pro zeptání se, zda člověk mluví nějakým jazykem Nemluvím_[language]_.

Více

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 13. přednáška: Argentina

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 13. přednáška: Argentina REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 13. přednáška: Argentina Argentinská republika / República Argentina [reˈpuβlika arxenˈtina] Paradoxní název: od stříbrné řeky ke stříbrné zemi V 16. století hledána

Více

Vegetariánská kuchyně

Vegetariánská kuchyně Vegetariánská kuchyně Semínkové paté se sušenými rajčaty Vegeburger s quionoou a domácí tatarkou Šafránovo-kokosová polévka s čerstvým špenátem Fazolové brownies s avokádovým krémem Semínkové paté se sušenými

Více

ČESKQ ANGLICKO NĚMECKÝ

ČESKQ ANGLICKO NĚMECKÝ Mirko Křivánek ČESKQ ANGLICKO NĚMECKÝ k RESTAURAČNÍM PROVOZEM LEDA 2004 OBSAH ÚVOD 14 POUŽITÉ ZKRATKY 15 1 TYPY STRAVOVACÍCH ZAŘÍZENÍ 16 1.1 Bar 16 1.2 Jídelna 17 1.3 Levné restaurace 17 1.4 Pivnice 19

Více

9 Cestování 1. Slovíčka

9 Cestování 1. Slovíčka 9 Cestování 1. Slovíčka viajar [bjachar] cestovat viaje [bjache] cesta ir (nepr.) [ir] jít, jet salir (nepr.) [salir] odejít, odjet venir (nepr.) [benir] přijít, přijet llegar [jegar] dorazit (někam) pasar

Více

Stát Publikace Platí od Max. dnů Rozsah pro občany ČR do ciziny, nebo cizince do ČR ALBÁNIE Albánská republika ANDORRA Andorrské knížectví 03.04.

Stát Publikace Platí od Max. dnů Rozsah pro občany ČR do ciziny, nebo cizince do ČR ALBÁNIE Albánská republika ANDORRA Andorrské knížectví 03.04. Stát Publikace Platí od Max. dnů Rozsah do ciziny, nebo cizince do ČR ALBÁNIE Albánská ANDORRA Andorrské knížectví ARGENTINA Argentinská AUSTRÁLIE Australské společenství BELIZE BOLÍVIE Bolívijská BOSNA

Více

Projekt: 65-51-E/02 Práce ve stravování. Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, 335 01 Nepomuk, www.stredniskolaoselce.cz

Projekt: 65-51-E/02 Práce ve stravování. Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, 335 01 Nepomuk, www.stredniskolaoselce.cz Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, 335 01 Nepomuk, www.stredniskolaoselce.cz Projekt: Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0801 Název: Modernizace výuky všeobecných a odborných předmětů Název sady: Technologické

Více

od 01.10.2015 do 02.10.2015 Čtvrtek 1.10.2015 Pátek 2.10.2015

od 01.10.2015 do 02.10.2015 Čtvrtek 1.10.2015 Pátek 2.10.2015 od..25 do..25 Čtvrtek 1..25 Pátek 2..25 Veka chlebíčková, Medové máslo, Bílá káva, Čaj ovocný (A:,) krakonošská česnečka (A:,,,,,,) Holandský řízek, Brambory maštěné, Salát rajčatový, Nápoj ovocný (A:,,)

Více

Přílohy. ová komunikace s Českým statistickým úřadem. Kristina Šemberová, Dobrý den, pane inženýre Kobesi,

Přílohy.  ová komunikace s Českým statistickým úřadem. Kristina Šemberová, Dobrý den, pane inženýre Kobesi, Přílohy Emailová komunikace s Českým statistickým úřadem. Kristina Šemberová, 27. 11. 2011. Dobrý den, pane inženýre Kobesi, obracím se na Vás s prosbou a dotazem ohledně statistiky spotřeby potravin v

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

BRUSINKA. americká hopsinka. Klikva neboli cranberry

BRUSINKA. americká hopsinka. Klikva neboli cranberry 1 BRUSINKA americká hopsinka 2 3 BRUSINKY POCHÁZEJÍ ZE SEVERNÍ AMERIKY A OBLÍBILI SI JE JIŽ PŮVODNÍ INDIÁNI. ROSTOU NA NÍZKÉM PLAZIVÉM KEŘÍKU, KTERÝ DORŮSTÁ VÝŠKY 10 AŽ 20 CM. PROTOŽE JSOU UVNITŘ DUTÉ,

Více

Cukrárna Katka spol. s r.o. Katalog a ceník zákusků platný od 1.9.2013 I. Foto Název Váha g Složení Cena Kč

Cukrárna Katka spol. s r.o. Katalog a ceník zákusků platný od 1.9.2013 I. Foto Název Váha g Složení Cena Kč Ananasový terčík 80 pšeničná mouka cukr vejce směs rostlinných a živočišných tuků sušené mléko krémový prášek marmeláda agar konzervovaný ananas alginat 22 Čoko kostka 100 pšeničná mouka vejce cukr čokoládová

Více

Severní Amerika. Mapa

Severní Amerika. Mapa Severní Amerika Zakreslete pojmy z tabulky do mapy: Ostrovy Červeně, Poloostrovy fialově, Zdroj: http://d-maps.com/m/amnord/amnord13.gif (11.11.2011) Severní Amerika Zakreslete pojmy z tabulky do mapy:

Více

Zeměpis. 7. ročník. 1. Rozdělení světa - Pevniny a oceány. - Státy a jejich hranice

Zeměpis. 7. ročník. 1. Rozdělení světa - Pevniny a oceány. - Státy a jejich hranice Zeměpis 7. ročník Žák správně používá, rozlišuje pojmy kontinent a světadíl, rozpozná okrajová a vnitřní moře. Dokáže porovnat rozlohy jednotlivých světadílů a kontinentů. 1. Rozdělení světa - Pevniny

Více

veselý sladké zabalená malý

veselý sladké zabalená malý Anotace Pracovní list k procvičení a upevnění znalostí učiva přídavná jména. Autor Marcela Zemanová Jazyk Čeština Očekávaný Správně určovat přídavná jména. výstup Speciální vzdělávací Lehké mentální postižení

Více

KATALOG PRODUKTŮ WWW.HORICKETRUBICKY.CZ

KATALOG PRODUKTŮ WWW.HORICKETRUBICKY.CZ KATALOG PRODUKTŮ ŘADA BRAND PRODUKTŮ OŘÍŠKOVÉ Trvanlivé pečivo oplatky trubičky s oříškovou náplní 38 g náplň oříšková 76 % (rostlinný palmový tuk, cukr, sušené mléko, rýžový škrob, lískooříšková pasta

Více

STŘEDNÍ AMERIKA. Lenka Pošepná

STŘEDNÍ AMERIKA. Lenka Pošepná STŘEDNÍ AMERIKA Lenka Pošepná PEVNINSKÁ ČÁST PERIFERNÍ STÁTY Banánové republiky: Guatemala Belize Salvador Nikaragua Kostarika Panama Fyzická geografie: HORIZONTÁLNÍ ČLENITOST Východní pobřeží Honduraský

Více

Česnek medvědí (Allium ursinum L.)

Česnek medvědí (Allium ursinum L.) Česnek medvědí (Allium ursinum L.) je druh jednoděložné rostliny z čeledi česnekovité. Lidově se této rostlině říká lenek. Botanická charakteristika: Vytrvalá, 20 40cm vysoká bylina s podzemní cibulí.

Více

SOUBOR VZOROVÝCH ÚLOH ŠPANĚLSKÝ JAZYK POSLECH

SOUBOR VZOROVÝCH ÚLOH ŠPANĚLSKÝ JAZYK POSLECH ŠPANĚLSKÝ JAZYK POSLECH POSLECH VERZE A 1. ÁST ÚLOHY 1 4 VERZE A Uslyšíte ty i krátké nahrávky. Nejprve uslyšíte otázku a poté vyslechnete nahrávku. Na základ vyslechnutých nahrávek vyberte k úlohám 1

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Jídla připravil a dobrou chuť Vám přeje personál školní jídelny pod vedením vedoucí kuchařky Ivany Gottwaldové!

Jídla připravil a dobrou chuť Vám přeje personál školní jídelny pod vedením vedoucí kuchařky Ivany Gottwaldové! 3. 10. 2016 pondělí ALERGENY polévka ruský boršč 1,7,9 dukátové buchtičky s vanilkovým krémem, ovoce monzum plus, voda 1,3,7 4. 10. 2016 - úterý ALERGENY polévka pórková se sýrem a opraženou houskou 1,7,9

Více

Bezlepkové výrobky. POEX Velké Meziříčí, a.s. Třebíčská 384 594 01 Velké Meziříčí tel.: 566502706 www.poex.cz

Bezlepkové výrobky. POEX Velké Meziříčí, a.s. Třebíčská 384 594 01 Velké Meziříčí tel.: 566502706 www.poex.cz Bezlepkové výrobky POEX Velké Meziříčí, a.s. Třebíčská 384 594 01 Velké Meziříčí tel.: 566502706 www.poex.cz Snídaňové cereálie vhodné také jako rychlá svačina, do školy, snack na cesty, jako alternativa

Více

od do Středa Čtvrtek Pátek

od do Středa Čtvrtek Pátek ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ROUDNICE N. L., ŠKOLNÍ 18 od..26 do..26 Středa 1.6.26 Čtvrtek 2.6.26 Pátek 3.6.26 Kaiserka, Máslo, Džem, Bílá káva, Čaj ovocný (A:,,,,) drůbková jemná s nudlemi (A:,,,)

Více

JÍDELNÍ LÍSTEK. Speciality podniku. 700 g Pečená vepřová žebra, křen, hořčice, pečivo 185 Kč 1,10. 300 g Vepřový steak s cibulkou 167 Kč 7

JÍDELNÍ LÍSTEK. Speciality podniku. 700 g Pečená vepřová žebra, křen, hořčice, pečivo 185 Kč 1,10. 300 g Vepřový steak s cibulkou 167 Kč 7 JÍDELNÍ LÍSTEK Speciality podniku 700 g Pečená vepřová žebra, křen, hořčice, pečivo 185 Kč 1,10 300 g Vepřový steak s cibulkou 167 Kč 7 400 g Smažená směs pro 2 osoby 248 Kč 1,3,7 (hovězí svíčková, vepřové

Více

REPÚBLICA DE NIKARAGUA

REPÚBLICA DE NIKARAGUA REPÚBLICA DE NIKARAGUA Kateřina Plačková, 153012, 2007 República de Nikaragua Salve a ti, Nicaragua Salve a ti, Nicaragua! En tu suelo ya no ruge la voz del cañón, ni se tiñe con sangre de hermanos tu

Více

Zdeněk Kobes. Tisková konference, 5. prosince 2013, Praha

Zdeněk Kobes. Tisková konference, 5. prosince 2013, Praha SPOTŘEBA POTRAVIN Jiří Hrbek Zdeněk Kobes Tisková konference,. prosince 201, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 1, 0 2 Praha www.czso.cz 120 SPOTŘEBA OBILOVIN V HODNOTĚ MOUKY STRUKTURA SPOTŘEBY

Více

Zahraniční obchod ČR se zeměmi Latinské Ameriky

Zahraniční obchod ČR se zeměmi Latinské Ameriky Zahraniční obchod ČR se 1 zeměmi Latinské Ameriky Ing. Otto Daněk místopředseda AE 2018-07 2 Belize Dominik.r. Guatemala Haiti Honduras Kostarika Kuba Mexiko Nikaragua Panama Salvador Trnid.a Tob. Argentina

Více

CZ-NACE PROGRAM NEMOVITOSTI REKONSTRUKCE OBJEKTU

CZ-NACE PROGRAM NEMOVITOSTI REKONSTRUKCE OBJEKTU Příloha č. 1 část A CZ-NACE PROGRAM NEMOVITOSTI REKONSTRUKCE OBJEKTU Oddíl Skupina Název Sekce C - Zpracovatelský průmysl 1) 10 Výroba potravinářských výrobků 2) 11 Výroba nápojů 2) 13 Výroba textilií

Více

Káva, čaj, thein, kofein, kávoviny Prezentace pro výklad látky a opakování učiva téma maso a vnitřnosti.

Káva, čaj, thein, kofein, kávoviny Prezentace pro výklad látky a opakování učiva téma maso a vnitřnosti. Název školy Odborné učiliště a Praktická škola, Plzeň, Vejprnická 56 Název projektu Číslo projektu Číslo šablony Digitalizace výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0977 VY_32_inovace_ZB59 Číslo materiálu 59 Autor Mgr.

Více

OBSAH. Zemědělství zemědělská prvovýroba a zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh

OBSAH. Zemědělství zemědělská prvovýroba a zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh Brno, 30. 5. 2018 PŘÍLOHA I SFEU A JEJÍ DOPAD NA VEŘEJNOU PODPORU Martina BŘEŠŤOVSKÁ OBSAH DEFINICE LEGISLATIVA AKTUÁLNĚ V ZEMĚDĚLSTVÍ Revize nařízení (EU) č. 1408/2013 Revize nařízení (EU) č. 702/2014

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA JIŽNÍAMERIKA HOSPODÁŘSTVÍ Mgr. Iva Svobodová Obecná charakteristika nejrozvinutější část tzv. chudého jihu rozvinuta všechna hospodářství pestrá škála nerostných

Více

Korunní nabídka ,69 363,63. Budvar 1 2 0,5l sklo

Korunní nabídka ,69 363,63. Budvar 1 2 0,5l sklo Korunní nabídka Po - Pá: 8:00-1 8:00 So: 8:00-1 3:00 Ne: 1 0:00-1 5:00 Budvar 1 2 0,5l sklo tel: 603 887 866 www.korunapb.cz fb.com/korunapb info@korunapb.cz Březnická 390 Příbram IV 261 01 1 1,99 č. 1

Více

EKOSYSTÉM OKOLÍ LIDSKÝCH OBYDLÍ

EKOSYSTÉM OKOLÍ LIDSKÝCH OBYDLÍ EKOSYSTÉM OKOLÍ LIDSKÝCH OBYDLÍ Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a organismy ekosystému lidských obydlí. Ekosystém okolí lidských obydlí

Více

Předkrmy. Bezmasá jídla

Předkrmy. Bezmasá jídla Předkrmy 454 100g Omeletka se šunkou a sýrem 95 Kč Vejce, šunka, sýr Eidam, okurka (A3, A7) 458 100g Minitataráček z pravé svíčkové 169 Kč Hovězí svíčková, koření, vejce, 4 topinky ( na sucho) (A3) Bezmasá

Více

VY_32_INOVACE_08-Brazílie_10

VY_32_INOVACE_08-Brazílie_10 VY_32_INOVACE_08-Brazílie_10 AUTOR: VĚRA JANSKÁ ŠKOLA: Základní škola SLUŠOVICE, okres Zlín, příspěvková organizace Datum: listopad 2011 Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:

Více

Lycée Français de Prague Menu

Lycée Français de Prague Menu 04/01 05/01 06/01 07/01 08/01 Krémová tomatová polévka s těstovinami Zeleninová polévka s pórkem a vejcem Čočková polévka Květáková polévka s vejcem Česká bramborová polévka loupaná rajčata, česnek, celer,

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

PODPORA ELEKTRONICKÝCH FOREM VÝUKY

PODPORA ELEKTRONICKÝCH FOREM VÝUKY I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í PODPORA ELEKTRONICKÝCH FOREM VÝUKY CZ.1.07/1.1.06/01.0043 Tento projekt je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR. SOŠ informatiky a

Více

Osobní Dopis. Dopis - Adresa. Sr. Juan Pérez Av. Galileo 110 Colonia Polanco C.P México, D.F.

Osobní Dopis. Dopis - Adresa. Sr. Juan Pérez Av. Galileo 110 Colonia Polanco C.P México, D.F. - Adresa Colonia Polanco C.P. 12560 México, D.F. Standardní anglický formát adresy: název příjemce název společnosti, číslo název ulice, název města + regionu/státu + PSČ Colonia Polanco C.P. 12560 México,

Více

Restaurant STODOLA Pulčín 22 Jídelní lístek platný od 13.12.2014. Jídelní lístek. Předkrmy

Restaurant STODOLA Pulčín 22 Jídelní lístek platný od 13.12.2014. Jídelní lístek. Předkrmy Restaurant STODOLA Pulčín 22 Jídelní lístek platný od 13.12.2014 Jídelní lístek Předkrmy 1 ks Klobása, křen, hořčice, pečivo 1, 10 39,- Kč 50g Škvarkové sádlo, chléb 1 29,- Kč Něco k pivu 200g Topinka

Více

S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů. Panama J O S E F O P A T R N Ý. N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4

S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů. Panama J O S E F O P A T R N Ý. N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4 S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů Panama J O S E F O P A T R N Ý N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4 Prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc., 2004 Libri, 2004 ISBN 80-7277-216-3 Obsah

Více

Ze všech surovin uhněťte těsto. Přikryjte a nechejte 3 hodiny odstát. Poté vyválejte a zpracujte.

Ze všech surovin uhněťte těsto. Přikryjte a nechejte 3 hodiny odstát. Poté vyválejte a zpracujte. ZÁKLADNÍ RECEPTY NA TĚSTO Křehké těsto na paštiky 1,5 kg mouky 15 g soli 250 g másla nebo sádla 3/8 l vody Ze všech surovin uhněťte těsto. Přikryjte a nechejte 3 hodiny odstát. Poté vyválejte a zpracujte.

Více

Název výrobku ( případně vžitý název) : Výrobce - název a adresa: Složení výrobku

Název výrobku ( případně vžitý název) : Výrobce - název a adresa: Složení výrobku Šumavské párky skop. střevo EAN/obj.číslo 10101 vepřové maso 34%, hovězí maso 10%, vepřové sádlo, voda, vepřové kůže, sója, solící směs ( jedlá sůl, konzervant E250, dextróza), bramborový škrob, stabilizátor

Více

c dl...(o [:::"ji OV~Q\,: A

c dl...(o [:::ji OV~Q\,: A OP-ir:ttJ~ L r:~, t--4 c dl...(o [:::"ji OV~Q\,: A No. 043/97 Traducci6n unoficial Senora Ministra: - 3 - Praga, el 17 de febrero de 1997 Tengo el honor de referirme a Ia Declaraci6n del Consejo Nacional

Více

Omáčky I. Ing. Slávka Formánková

Omáčky I. Ing. Slávka Formánková I. Ing. Slávka Formánková Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. Omáčky I. Předmět: Technologie

Více

SU HONG s.r.o. 818 RESTAURANT. Oběd. 11.00 14.00 hod. Večeře. 17.00 20.00 hod. NA PŘÁNÍ ZHOTOVÍME ČÍNSKÉ SPECIALITY

SU HONG s.r.o. 818 RESTAURANT. Oběd. 11.00 14.00 hod. Večeře. 17.00 20.00 hod. NA PŘÁNÍ ZHOTOVÍME ČÍNSKÉ SPECIALITY SU HONG s.r.o. 818 RESTAURANT Oběd 11.00 14.00 hod Oběd švédský stůl Děti do 8 let 159,--Kč/osoba 89,--Kč Večeře 17.00 20.00 hod. Večeře švédský stůl Děti do 8 let 199,--Kč/osoba 129,--Kč NA PŘÁNÍ ZHOTOVÍME

Více

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Domácí zvířata. Třída:

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Domácí zvířata. Třída: Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Domácí zvířata Jméno a příjmení: Jaroslav Mlejnecký Třída: 5. Školní rok: 2013/2014 Garant / konzultant: Mgr. Nina Dyčenková Datum odevzdání:

Více

SEZNAM ALERGENŮ dle směrnice 1169/2011 EU

SEZNAM ALERGENŮ dle směrnice 1169/2011 EU SEZNAM ALERGENŮ dle směrnice 1169/2011 EU číslo alergenu 1 Obiloviny obsahující lepek 2 Korýši a výrobky z nich 3 Vejce a výrobky z nich 4 Ryby a výrobky z nich 5 Jádra podzemnice olejné (arašídy) a výrobky

Více

Do barevných polí nic nevpisujte.

Do barevných polí nic nevpisujte. NOVÁ MATURITNÍ ZKOUŠKA Ilustrační zadání 2008 Základní úroveň obtížnosti SJZCZMZ08PS ŠPANĚLSKÝ JAZYK základní úroveň obtížnosti POSLECH Testový sešit obsahuje 23 úloh. Na řešení úloh a zaznamenání odpovědí

Více

Kokosový věneček s polevou. Katalog Vánočního cukroví 2014. www.bezlepik.cz. Stručná charakteristika:

Kokosový věneček s polevou. Katalog Vánočního cukroví 2014. www.bezlepik.cz. Stručná charakteristika: Katalog Vánočního cukroví 2014 Bezlepík s.r.o., Gregorova 1484/20, 741 01 Nový Jičín Kokosový věneček s polevou Tvarovaný světle kokosový kroužek přestříkaný čokoládou Místo výroby: Provozovna U Bezlepíka,

Více

Zákusky. Věneček 60g. Větrník s karamelovou polevou 100g. Větrník s čokoládovou polevou 100g. Punčový řez 60g

Zákusky. Věneček 60g. Větrník s karamelovou polevou 100g. Větrník s čokoládovou polevou 100g. Punčový řez 60g Zákusky Věneček 60g škrob, sójová mouka, kukuřičný škrob, guarová mouka), vejce, voda, olej: 100% řepkový, sůl. cukr, máslo, Originál tuzemský. Poleva: fondánová poleva(cukr, glukózový sirup, voda). Větrník

Více

úterý Oběd č. 2: Bulgur na kari se zeleninou a vepřovým masem 1pšenice,9

úterý Oběd č. 2: Bulgur na kari se zeleninou a vepřovým masem 1pšenice,9 Jídelní lístek ŠJ = čerstvá zelenina a ovoce období: 1.4. - 5.4.2019 oběd č. 1: Česnekový krém s bylinkami Vepřové maso na celeru, houskový knedlík 1pšenice,9,3, 1.4.2019 Mexická fazolová Krůtí guláš s

Více