Pasportizace v kontextu udržitelného managementu obecního domovního a bytového fondu

Transkript

1 2011 Pasportizace v kontextu udržitelného managementu obecního domovního a bytového fondu Ing. Jan Česelský, Ph.D. VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STAVEBNÍ

2 Opatření pro zvýšení fyzické dostupnosti bydlení pro skupiny domácností nejvíce zasažených hospodářskou krizí PASPORTIZACE V KONTEXTU UDRŽITELNÉHO MANAGEMENTU OBECNÍHO DOMOVNÍHO A BYTOVÉHO FONDU Autor: Ing. Jan Česelský, Ph.D. 2

3 Tato studie vznikla v rámci projektu: Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit podpořeného Ministerstvem pro místní rozvoj pod číslem WD Kontakt na autora: jan.ceselsky@vsb.cz Fakulta stavební, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava L. Podéště 1875, Ostrava, Česká republika Telefon: (+420) , Fax: (+420) Editor: Ing. Jan Česelský, Ph.D. FAST VŠB-TU, Ostrava ISBN

4 OBSAH: I. ÚVOD... 5 Obecný rámec projektu... 5 Aktivita A Fyzická dostupnost bydlení... 6 II. NÁSTROJE PRO ZVÝŠENÍ FYZICKÉ DOSTUPNOSTI BYDLENÍ... 7 Nástroj pro zvýšení fyzické dostupnosti bydlení pro skupinu domácností zasažených hospodářskou krizí... 8 III. CÍL IV. TERMINOLOGIE Evidence Pasport Pasportizace V. HISTORIE PASPORTIZACE V ČR Metodika pro vedení a zpracování pasportů VI. SOUČASNÉ PROBLÉMY Legislativa pasportizace Náhradní šetření Činnosti správy bytového hospodářství VII. TYPY PASPORTŮ Prostorový pasport Stavební pasport Technologický pasport VIII. SOFTVAROVÁ PODPORA PASPORTIZACE Obecný popis modulů či funkcí CAFM systémů pro management obecního domovního a bytového fondu IX. PASPORTIZACE JAKO SOUČÁST MANAGEMENTU PORTFOLIA BYTOVÉHO FONDU Analýza pozice bytového portfolia Strategie porfolia bytového fondu XI. ZÁVĚR

5 I. ÚVOD Obecný rámec projektu Výsledky projektu Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit, který je realizován v rámci výzkumného programu řady WD, vyhlášený Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, již prokázal, že v České republice existují regionální rozdíly ve finanční i fyzické dostupnosti bydlení. Tyto diference se realizací předmětného projektu potvrdily jak na interregionální úrovni, tak také v úrovni intraregionální. Na řešení projektu se podílejí instituce sídlící v různých částech ČR 1. Sociologický ústav (tým socioekonomie bydlení) AV ČR, v.v.i, se sídlem v Praze, 2. Katedra městského inženýrství, Fakulty stavební Vysoké školy báňské Technické univerzity, sídlící v Ostravě a 3. Institut Regionálních Informací, s.r.o., se sídlem v Brně. Hlavním předmětem řešení tohoto projektu je dostupnost bydlení a regionální disparity (rozdíly) v dostupnosti bydlení, potencionální důsledky vývoje dostupnosti bydlení i vývoje těchto disparit, a konkrétní opatření směřující ke zvýšení dostupnosti bydlení a snížení meziregionálních rozdílů v dostupnosti bydlení a tím snížení socioekonomických důsledků nízké dostupnosti bydlení. Smyslem projektu je zejména: zmapování vývoje a průběžného stavu (v průběhu řešení projektu) dostupnosti vlastnického a nájemního bydlení a regionálních disparit v dostupnosti vlastnického a nájemního bydlení v ČR, komplexní analýza vlivu faktorů ovlivňujících potencionální důsledky socioekonomických důsledků snižování dostupnosti bydlení a zvyšování regionálních disparit v dostupnosti bydlení, hodnocení faktorů ovlivňujících potencionální sociálně-ekonomické důsledky snižování dostupnosti bydlení a zvyšování regionálních disparit v dostupnosti bydlení z hlediska výše jejich vlivu a možnosti jejich regulace, předložení návrhů konkrétních opatření na obecné zvýšení dostupnosti bydlení a snížení regionálních disparit v dostupnosti bydlení, které by zároveň účinně vedly ke snížení negativních sociálně-ekonomických důsledků nízké dostupnosti bydlení a vysokých disparit v dostupnosti bydlení, prostřednictvím podrobnějších analýz disparit v dostupnosti bydlení na úrovni krajů a okresů, ve vybraných čtyřech krajích (Moravskoslezský, Jihomoravský, Středočeský a hl.m. Praha) zjistit lokální specifika dostupnosti bydlení a specifika navržených opatření ke zvýšení dostupnosti. V rámci výzvy Ministerstva pro místní rozvoj ČR z poloviny roku 2009 byl stávající projekt základní část projektu, po oponentuře návrhu řešitelského kolektivu, rozšířen v polovině roku 2009 o další dva nové dílčí cíle. Rozšíření projektu bylo navrženo zejména z důvodu aktuálních výzev doby vyplývajících z dopadů hospodářské krize na oblast bydlení, především finanční a fyzickou dostupnost bydlení, a dopadů na celkovou udržitelnost nástrojů centrální bytové politiky a bytových politik lokálních. Hlavním předpokládaným přínosem rozšíření projektu měla být tvorba a částečné otestování návrhů mixů nástrojů a opatření bytové politiky, které by vedly nejen k posílení finanční a fyzické dostupnosti bydlení skupin domácností nejvíce ohrožených, nebo dokonce zasažených, hospodářskou krizí, ale které by také pomohly zabránit výrazným negativním dopadům na bytové hospodářství v budoucnu. Zatímco dílčí cíl rozšířené části projektu DC01 měl za úkol otestovat mix nástrojů politik s cílem posílit finanční dostupnost bydlení skupin domácností nejvíce 5

6 ohrožených hospodářskou krizí, jež díky flexibilnímu nastavení a vyváženosti zároveň brání negativním dopadům vývoje trhu bydlení na vývoj hospodářství, druhý dílčí cíl rozšířené části projektu (DC02) měl zjistit vliv hospodářské krize na regionální disparity ve fyzické dostupnosti bydlení a otestovat nové návrhy nástrojů nebo opatření fyzické dostupnosti bydlení, zejména v oblasti udržitelnosti průmyslové bytové výstavby a bydlení skupin domácností zasažených hospodářskou krizí. Součástí dílčího cíle DC02 jako jedna z aktivit byla zařazena aktivita A Návrhy opatření a nástrojů politik ke zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení pro skupiny domácností nejvíce ohrožených hospodářskou krizí. Aktivita A10103 Již název této aktivity předznamenává, že základním předmětem řešení této aktivity je návrh nového nástroje, možnost návrhu změn nástrojů nebo definice opatření, které povedou ke zvýšení fyzické dostupnosti bydlení nebo aspoň k udržení stávajícího stavu fyzické dostupnosti bydlení, zejména pro skupiny ohrožené nebo již zasažené hospodářskou krizí. Návrhy nástrojů a opatření se předpokládají za samozřejmosti splnění kritérií efektivity 1 a efektivnosti 2, dále finanční proveditelnosti a udržitelnosti, politické průchodnosti a legislativních možností. Fyzická dostupnost bydlení Dostupnost bydlení byla a dosud je analyzována ve dvou základních rovinách [9]. Zatímco v poválečném období se důraz bytových politik soustředil zejména na problematiku fyzické dostupnosti bydlení (availability of housing), po částečném vyřešení akutní poválečné bytové nouze a následné redefinici cílů v oblasti bydlení na konci 70. let minulého století se zájem teoretiků i praktiků přesunul především k problému finanční dostupnosti bydlení (affordability of housing). V našich rozměrech bytové politiky otázky fyzické dostupnosti bydlení představují poněkud nový pohled na obsáhlou a složitou problematiku bydlení; ne až tak samotnou novostí, tento pohled byl sice v dosavadních analýzách, koncepcích a studiích často implicitně obsažen, nebyl však tak pregnantně a samostatně vyjádřen, aby bylo možno dosavadních prací beze změn metodicky využít, jak to vyžaduje koncepce řešeného projektu. Na rozdíl od otázek finanční dostupnosti bydlení, je problematika fyzické dostupnosti bydlení v dostupné české odborné literatuře omezena pouze na některé podmíněně adekvátní a použitelné metodické postupy pro vyjádření a hodnocení fyzické dostupnosti bydlení. Příčiny jsou patrně v předchozím vývoji problematiky bydlení. V období plánovitého řízení hospodářství byla problematika bydlení a bytové výstavby co do objemu i rozmístění direktivně řízena v podstatě 1 Efektivita je souhrnné vyjádření konkrétního účinku nějakého efektu nebo i vícera různých vzájemně působících efektů. Efektivita jednotlivých nástrojů a opatření se měří poměrem mezi vynaloženými náklady a získanými výtěžky. 2 Efektivnost postupuje dále a zkoumá účinnost nástrojů a opatření z hlediska zacílení těchto efektů, zahrnuje tudíž i potřebnou redistribuci výtěžku. 6

7 přídělovým systémem tzv. komplexní bytové výstavby (KBV), a to jak v sektoru státního vlastnictví (včetně podnikových bytů), tak do jisté míry také v tehdejší podobě družstevního vlastnictví. Po změně politických a ekonomických poměrů v 90. letech jednak ještě dozníval systém KBV, jednak státní vlastnictví bytů přecházelo do obecního vlastnictví a jednak se začaly uplatňovat tržní principy (poněkud omezené regulací cen a nájmů). Po patrně nezbytném zjednodušení úlohy tržního mechanismu v bydlení. Po patrně nezbytném zjednodušení úlohy tržního mechanismu v bydlení, v počáteční fázi ekonomické transformace, dochází nyní k vyrovnanějšímu pojetí v rámci potřeby udržitelného rozvoje [8]. V době zahájení předmětného projektu byl problém fyzické dostupnosti bydlení analyzován spíše z pohledu kvality bydlení, tvorby a sledování kvalitativních znaků, analyzována efektivita a efektivnost procesů rehabilitace a modernizace bytového fondu. K tomu byla sledována kvalita blízkého prostředí (dopady kvality blízkého prostředí na sociální vzorce chování obyvatel, analýza efektivity a efektivnosti procesů regenerace sousedství) a problematika minimalizace nebezpečí sociální segregace v určitých urbanisticky vymezených územích. Fyzická dostupnost bydlení je zpravidla definována jako zajištění dostatečného počtu kvalitativně slušných (standardních) bytů různé plošné velikosti a různého právního statusu tak, aby tento počet odpovídal aktuální a případně i budoucí předpokládané zdůvodněné potřebě domácností pro bydlení v dané lokalitě. Pro potřeby řešení předmětného projektu je fyzická dostupnost vyjádřena lokálním poměrem mezi množstvím a strukturou disponibilních bytů a potencionální strukturovanou potřebou bytů. Adjektivum fyzická je vyjádřením materiální existence bytů, tříděných podle různých kritérií (typ, velikost, kvalita, právní status ), substantivum dostupnost vyjadřuje dosažitelnost, tedy realizaci bytové potřeby v existujícím souboru bytů. V rámci předmětného projektu není uvažováno s alternativou pojmu fyzická dostupnost, která často interpretuje prostorovou dostupnost bydlení, tj. vzdálenost respektive dobu docházky/ dojížďky z pracoviště, škol, občanského vybavení k bydlištím. II. NÁSTROJE PRO ZVÝŠENÍ FYZICKÉ DOSTUPNOSTI BYDLENÍ Splnění výše uvedené definice fyzické dostupnosti bydlení vyhovující kontextu předmětného projektu vyžaduje kvalitní nástroje a opatření bytové politiky na celostátní, regionální, tak zejména na úrovni lokální, tedy úrovni obcí a měst. Obecně lze nástroje bytové politiky zabývající se fyzickou dostupností bydlení rozdělit na nástroje finanční povahy, nefinanční povahy a legislativní povahy [8]. Tabulka 1: Rozdělení nástrojů bytové politiky; zdroj [8] Nástroj Druh Cíl Cílová skupina finanční povahy dotační tituly nájemní byty družstevní byty specifická skupina obyvatel dle potřeb krajů, obcí úvěrové formy podnikové byty specifická skupina 7

8 Nástroj Druh Cíl Cílová skupina daňové formy PPP dle subjektu, neziskový sektor metodické nástroje konzultace, metodické pokyny nefinanční povahy referenční příklady stavební standardy cílené na ekon. provozu zveřejnění dobrých příkladů zefektivnění výstavby z veřejných zdrojů investor zadavatel stavební zákon + prováděcí předpisy stavebně technické parametry uživatelé legislativní povahy zákon o obcích zákon o krajích změny kompetencí státní správy v oblasti bydlení efektivní a transparentní financování bydlení obce kraje neziskové bytové společnosti Hlavním smyslem nástrojů bytové politiky pro oblast fyzické dostupnosti bydlení by měla být podpora optimální reprodukce stávajícího bytového fondu, udržení a zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a dosažení efektivnosti rozvoje oblasti nájemního a vlastnického bydlení. Z pojetí fyzické dostupnosti bydlení logicky vyplývá, že disponibilní množství bytů, z hlediska počtu i funkčních vlastností, může být ohroženo zkrácením doby životnosti bytů či bytových objektů. Při stejné nebo třeba i početnější bytové výstavbě se při zanedbání rekonstrukcí a oprav domovního a bytového fondu fyzická dostupnost relativně snižuje. Proto nástroje podporující optimální reprodukci domovního a bytového fondu (konkrétně bytových domů) jsou považovány za zásadní pro udržení a prohloubení fyzické dostupnosti. Zanedbané byty nebo byty v zanedbaných domech sice fyzicky existují, ale nepředstavují disponibilní bytový fond splňující současná a budoucí kritéria funkční a hygienické uživatelnosti. Stav zanedbanosti údržby bytových objektů a bytů nemusí existovat primárně důsledkem buď pouhé nevůle vlastníků a správců tohoto domovního a bytového fondu nebo jejich neznalostí a nedostatečnou kvalifikací osob odpovídajících za správu bytových objektů [8], ale často pouhou neznalostí základních technickoekonomických dat o vlastněném nebo spravovaném domovním a bytovém majetku nebo nesprávně vedenou evidencí domovního a bytového portfolia. Nástroj pro zvýšení fyzické dostupnosti bydlení pro skupinu domácností zasažených hospodářskou krizí Uběhlo velmi málo času kdy, podle ekonomických analytiků, z větší části odezněla největší hospodářská krize od druhé světové války a už se zde objevují náznaky hospodářské krize další. Období krize charakteristické stagnací složek 8

9 hospodářství má dopad zejména na stavební ruch, na kterém má velký podíl bytová výstavba. Pro oblast bydlení má tato situace nepříznivý vliv nejen v úrovni dalšího kvantitativního rozvoje, ale především v pozastavení i základní reprodukce bytového fondu, která je nutná pro udržení kvantitativního stavu bydlení. Nepříznivé doba se bez pochyb odráží také v oblasti správy a údržby, zejména na úrovni lokální veřejné správy. Obecní a městské rozpočty jsou snižovány, výdaje jsou kráceny a úseky správy a údržby či majetkové úseky komunálního majetku, a zejména majetku bytového charakteru, jsou v této době podrobeny větším tlakům ze strany rozpočtů obcí a měst. Přitom právě obecní domovní a bytový fond by měl, především pro skupiny domácností ohrožených nebo dokonce již zasažených hospodářskou krizí, sehrávat do budoucna jednu z důležitých rolí. Výzvou dnešní doby, která je stále poznamenaná předešlým dopadem hospodářské krize, je v úrovni lokální, pro podporu udržení fyzické dostupnosti komunálního bydlení v České republice, částečné odvrácení od hledání cest postupu a financování nové obecní bytové výstavby. Zaměření by se mělo naopak ubírat směrem na regeneraci, modernizaci a především na optimalizaci správy a údržby stávajícího domovního a bytového fondu s cílem maximálního využití kapacit, hledání úspor, nových možností i technologií s důrazem na pružnost a komplexnost služeb a na hledání cest co nejefektivnějšího uchopení těchto služeb ve prospěch vlastníků a nájemníků za podmínky výrazného snížení nákladů. Důsledky volby optimalizované formy správy komunálního bytového portfolia a kvalitní způsob provádění se mohou objevit nejen v úsporách municipálních rozpočtů, ale také ve zvýšení úrovně bydlení a tím životního standardu obyvatelstva. Je žádoucí se na budoucí eventuality stavu hospodářství řádně připravit i v oblasti bytové politiky, aby dopady byly co nejmenší. Pojem optimalizace oblasti správy a údržby obecního domovního a bytového fondu je však příliš širokým pojmem, zahrnujícím mnohočetné procesní postupy a činnosti. Základem optimalizace tak široké oblasti je primárně optimalizace a zkvalitnění jednotlivých procesů a činností. V úrovni správy a údržby obecního domovního a bytového portfolia se v této souvislosti jeví už dlouhodobě podceňovaná problematika vedení pasportů majetku, problematika tvorby pasportů a jejich efektivního využívání pro hospodaření s bytovým fondem. Zkvalitnění dílčích prvků správy obecního domovního a bytového fondu, které mají znalostní charakter takové váhy, že na jejich základě je postaven celý systém správy a údržby, je primární. Jednou z cest, které nepřímou formou, jako opatření, mohou zachovat současný technicko-ekonomický stav obecního domovního a bytového fondu a přispět k udržení, případně zvýšení, fyzické dostupnosti bydlení v dobách hospodářské krize je zkvalitňování procesu pasportizace obecního domovního a bytového fondu, zkvalitňování vedení pasportů obecního bytového portfolia a zvýšení jejich využitelnosti pro hospodaření s komunálním domovním a bytovým fondem. Pasportizace je nástrojem, který sleduje zajištění maximální efektivnosti a hospodárnosti vynakládaných prostředků na údržbu a opravy domovního a bytového fondu. Je jednou z možností evidence majetku, která slouží vlastníkovi nebo správci ke sledování aktuálního stavebně technického stavu jak domu jako celku, tak i jednotlivých bytů a nebytových prostor. Z pohledu obecného dělení nástrojů bytové politiky lze toto opatření zařadit mezi nástroje nefinanční povahy, které se nejvíce přibližují druhu metodiky. Konkrétní cílovou skupinou v tomto případě je investor = obce a města. Opatření plošně 9

10 pro obce a města nevyžaduje příliš vysoké zaváděcí finanční náklady; provozní náklady na údržbu vedení kvalitní evidence (pasportů) jsou předpokládány hradit z úspor vzniklých optimalizací hospodaření s bytovým fondem důsledkem zavedení kvalitního vedení pasportů a jejich účinného využívání pro strategická plánování. III. CÍL Předložená úvaha o zkvalitnění systému pasportizace obecního domovního a bytového fondu znamená aspoň dílčí možnost řešení současné situace bytové politiky v nelichotivé době zasažené dopady hospodářské krize. Obecným cílem pasportizace domovního a bytového fondu je získat nejen přehled o současném stavebně technickém stavu objektu, ale také základní informace o množství a technickém stavu jednotlivých konstrukčních prvků či technických zařízení, jejichž vyhodnocení bude sloužit jako podklad k sestavení rozpočtového plánu na další období životnosti objektu a jeho konstrukčních prvků, ke zlepšení péče o bytový fond podle skutečného stavu, ke stanovení potřeb oprav podle cyklů životnosti včetně odstranění zanedbanosti. Touto dlouhou definicí jsou částečně nejen popsány obecné cíle, ale také důvody, proč je nutné tuto oblast, při současné hospodářské situaci, zkvalitnit, udržet na kvalitní úrovni a vnést do ní nové prvky a postupy [10]. Smyslem této studie je popsat současný stav této problematiky, definovat problematické body a navrhnout možnosti změn a opatření, které by se v této oblasti v úrovni obecní bytové politiky měly udát a které by: zvýšily znalostní potenciál jednotlivých obcí a měst o vlastněném bytovém portfoliu, zefektivnily proces hospodaření s obecním domovním a bytovým fondem pomohly snížit zanedbanost obecního domovního a bytového fondu (zejména fondu postaveného panelovou technologií) zvýšily technicko-ekonomickou udržitelnost stávajícího obecního domovního a bytového fondu zvýšily fyzickou dostupnost bydlení pro skupiny domácností, které poptávají obecní bydlení IV. TERMINOLOGIE Vzhledem k dlouhodobě přetrvávajícímu vágnímu prostředí v oblasti právních či jiných norem týkajících se oblasti správy a údržby obecního majetku, které obce a města nenutí striktně dodržovat tyto dokumenty a nařízení a vzhledem k absenci jakýchkoliv pravidel a doporučení v centrální úrovni veřejné správy, tak také v úrovni lokální, jak mají obce a města provádět proces pasportizace obecního domovního a bytového majetku, vznikla pro oblast zjišťování informací o vlastněném domovním a bytovém fondu terminologie, která nemá přesně danou definiční linii a některé pojmy jsou často zaměňovány. To platí bohužel nejen v úrovni laické veřejnosti, ale často v případech odborných textů a studí. 10

11 Pro další postup a vysvětlení je žádoucí si jednotlivé nejdůležitější pojmy předem definovat; předejít tak nechtěným záměnám a zejména popsat, jak dané pojmosloví je chápáno zpracovateli této studie. Evidence Pod pojmem evidence je obecně rozuměno vedení záznamů a přehledů o něčem, v tomto případě o vlastněném nebo spravovaném domovním a bytovém majetku. Tento pojem lze chápat ve dvou rovinách, jak tomu často i v odborných diskuzích je. Poněkud obecnější chápání tohoto pojmu se pohybuje v rovině znalostí informací o kvantitativním a kvalitativním stavu bytového fondu podobném informacím ze Sčítání domů, bytů a obyvatelstva, tedy informacím nezabývajícím se detailně jednotlivými objekty a jejich technicko-ekonomickým stavem (stavebně-technické informace). Konkrétnější chápání tohoto pojmu se již zaměřuje na informace o jednotlivých domech a bytech. V této rovině je však vhodnější používat pojem pasport. Pasport Je to pojem, kterým lze v souvislosti s domovním a bytovým fondem chápat jako architekturu stavby, doklad o vybavenosti, soubor informací o technických parametrech, informací o stavu konstrukčních prvků objektu, o jejich způsobu použití apod. [13]. Jde vlastně o technicko-ekonomickou dokumentaci skutečného současného stavebně technického stavu jednotlivých obytných domů a v nich situovaných bytů (nebytových prostor) a dalších základních prostředků, která jsou v domě umístěny. Technické a ekonomické údaje jsou v pasportech sledovány na konstrukčních prvcích, kterými jsou jednotlivé předměty a stavební části, která tvoří obytný dům, byt či nebytový prostor. Informace a data, která jsou v pasportech vedena, by měla, v souvislosti se zkvalitňováním procesu pasportizace, vedením pasportů a celkové optimalizace správy a údržby domovního a bytového fondu, vykazovat známky pravdivosti, průkaznosti, být zpracovány dle předepsaných náležitostí, musí být pohotová, trvanlivá a hospodárná [2]. Pasportizace Pasportizace je procesem, je to zpracování technicko ekonomické dokumentace do jednotné soustavy, inventarizace skutečného stavu objektů a jejich konstrukčních částí a prvků a zjišťování jejich míry opotřebení. Je to tedy zjišťování aktuálního stavu objektů a jejich nižších složek. O pasportizaci, jako procesu, lze hovořit také ve dvou rovinách. První rovina je charakteristická pouhým převodem již zpracované standardní evidence do softwarového nástroje, který se stává v dnešní době informačních technologií nepostradatelnou podporou správy majetku; pouze některé dílčí informace a data jsou zjišťována dodatečně při místních šetřeních. Druhá rovina, daleko pracnější, je typická kompletním zpracováním nového formátu pasportu, celkového šetření předmětného majetku a vytvoření elektronického pasportu v databázové podobě s vazbou na další elektronickou dokumentaci. 11

12 V. HISTORIE PASPORTIZACE V ČR Bez ohledu na to, zda se jednalo o fyzickou či právnickou osobu, odjakživa přinášelo vlastnictví nemovitého majetku každému vlastníkovi nejen práva, ale také nutné povinnosti. Nejinak tomu bylo také v sektoru rezidenčních nemovitostí. Mezi základní povinnosti, kterými byli odjakživa vlastníci domovního a bytového fondu svazováni je povinnost důsledně pečovat o tento majetek a zabezpečovat bezporuchový provoz. Znamená to tedy provádět nebo si zajistit provádění údržby, oprav, servisní činnosti technických zařízení, dodávek médií pro zajištění služeb atd. Pro vlastníka, ale i pro správce domovního a bytového fondu je tedy nesmírně důležitá kvalitní evidence vlastněného nemovitého majetku v požadované míře detailu včetně evidence stavebně-technického stavu konstrukčních částí nemovitého a dále technického vybavení a předmětů, které se v něm nacházejí. Takovou evidenci může zajistit pasport domu, bytu, případně další listiny, které zhodnocují stav bytových domů nebo samotných bytů. Výraz pasportizace se začal v souvislosti se správou státního bytového fondu objevovat po roce 1964, kdy na základě usnesení vlády ČSSR byla pasportizace zavedena a sledovalo se jím především zvýšení hospodárnosti při vynakládání finančních prostředků na opravy domovního a bytového fondu, v té době existujícími podniky bytového hospodářství [2]. Na základě usnesení vlády v roce 1964 byly prakticky poprvé vydány zásady pro zavedení jednotné technické pasportizace domovního majetku. V zájmu soustavného zkvalitňování hospodaření se státním domovním a bytovým fondem, jako významným majetkem, byla přijata celá řada usnesení stranických a státních orgánů, k nimž patřilo například usnesení vlády ČSR č. 136 z roku 1970 o opatřeních k postupnému snížení demolic spojených s plánovanou investiční výstavbou. Tímto dokumentem bylo m.j. uloženo provést pasportizaci spravovaného bytového fondu, aktualizovat získané informace a využívat je pro plánování, řízení a kontrolu. Význam tohoto opatření se v průběhu uplynulých let několikrát potvrdil a byl také zdůrazněn i dalšími usneseními. Metodika pro vedení a zpracování pasportů Jedním z usnesení bylo usnesení vlády ČSR č. 179 z roku 1971, podle něhož mělo být výsledků zjištěných technicko ekonomickou evidencí pasportizací bytového fondu využito pro plánování oprav, údržby a modernizace. V roce 1971 se k zajištění tohoto úkolu objevila první Metodika pro vedení a zpracování pasportů domů a bytů 3 [4], která přicházela v úvahu k modernizaci, a kritéria výběru bytů a domů k likvidaci. Podle této metodiky organizace bytového hospodářství národních výborů vyplňovaly základní doklady. Počítalo se s tím, že výsledků pasportizace bude použito pro plánování oprav, modernizace a odpadu 3 Metodika byla na základě usnesení vlády ČSR č. 136 ze dne 10. června 1970 vydána Ministerstvem vnitra ČSR odborem místního hospodářství pod č.j. MH/3-610/71 a Ministerstvem výstavby a techniky ČSR pod č.j /211/1970. Uveřejněna byla v Provozním zpravodajství ministerstva vnitra ČSR pro místní hospodářství č

13 domů a bytů a plánování potřeb materiálu, zařizovacích předmětů a zajištění potřebných stavebních kapacit. Zásadním předpokladem řádné praktické použitelnosti pasportizací domovního a bytového fondu bylo základní soubor oživovat, doplňovat a vyhodnocovat nastalé změny a tím základní soubor pasportizace aktualizovat. Tento požadavek dále zdůraznilo usnesení vlády ČSR č. 216 z roku 1977, které v opatřeních ke zlepšení tehdejšího stavu ve správě a údržbě domovního a bytového fondu tehdejších národních výborů znovu uložilo vyhodnotit pasportizaci domovního a bytového fondu a zajistit její využívání pro plánování oprav a modernizace bytového fondu. První ucelený předpis - metodika obsahovala: 1. Základní informace o vedení pasportů, kritéria postupu pro stanovení bytů a domů, které přicházely v úvahu k modernizaci a kritéria výběru domů k likvidaci. 2. Seznam podstatné části konstrukčních prvků, z nichž se skládají domy, byty i nebytové prostory. 3. Tabulky orientačních ukazatelů technické životnosti konstrukčních prvků, které byly rozděleny do tří skupin agresivity. Tabulka uváděla dle stupně agresivity u jednotlivých evidovaných konstrukčních prvků: dobu životnosti, t.j. dobu, po kterou může prvek sloužit vzhledem ke svému technickému stavu účelu, pro který byl vytvořen, cyklus oprav, který byl určován podle prvků, které vyžadovaly pravidelné opravy, aby mohly úspěšně plnit svou funkci až do ukončení doby životnosti a u kterých se prováděnými opravami jejich životnost prodlužovala, rozsah oprav, který byl sledován v návaznosti na cykličnost oprav a byl určován pro každý prvek v % v jednotlivých stupních agresivity. 4. Technicko hospodářské ukazatele pro výpočty objemů oprav a výměn konstrukčních prvků. 5. Vzory některých výstupních sestav. Základními doklady, na kterých byla pasportizace bytového majetku vedena, byly: pasport domu, pasport bytu, pasport nebytového prostoru. Tyto doklady byly vyplňovány pro každý jednotlivý dům (pasport domu), pro každý jednotlivý byt (pasport bytu) a pro každý nebytový prostor, který byl pronajímán (pasport nebytového prostoru). Nebytové prostory nepronajímané byly součástí pasportu domu, ve kterém byly situovány. Jednotlivé pasporty, vyplněné podle předmětné Metodiky organizacemi bytového hospodářství byly vyhodnocovány výpočetní technikou na základě tehdejšího jednotného celostátního programu. Strojní zpracování procesu pasportizace prováděl podnik výpočetní techniky prostřednictvím svých výpočetních středisek. Výsledkem strojního zpracování byly soubory informací, které získávaly organizace bytového hospodářství v podobě tzv. sestav, jejichž forma byla rovněž jednotná pro všechny podniky bytového hospodářství ČSR. 13

14 Systém zpracování pasportů a jejich vyhodnocení výpočetní technikou do určených sestav byl označován jako Základní soubor pasportizace bytového majetku. Další součástí tehdejší pasportizace byla Evidence změn, která byla prováděna na základě Metodiky evidence změn technického stavu konstrukčních prvků v pasportech domů, bytů, nebytových prostor a tepelného zařízení 4. Prostřednictvím evidence změn byly zaznamenávány veškeré změny, ke kterým došlo za určitý časový úsek od doby zpracování základního souboru (přírůstky a úbytky domů, bytů, nebytových prostor i jednotlivých konstrukčních prvků, opravy, údržba, modernizace atd.). Evidence změn nejen evidovala a vyhodnocovala technický stav konstrukčních prvků, ale umožňovala jejeich promítnutí do základního souboru, kterým tím oživila a vytvořila soubor nový, aktualizovaný. proces evidence změn a jejich promítání do základního souboru (aktualizace) se opakovala v intervalech, jejichž periodicitu si stanovily organizace bytového hospodářství a příslušné výpočetní středisko podniku výpočetní techniky. Proces pasportizace prošel ve svém vývoji celou řadou změn. Tyto změny v roce 1985 vyústily ve zjednodušenou metodiku vedení pasportů, která vytipovala nejpodstatnější aspekty (konstrukční prvky), které má pasport sledovat. Tento novelizovaný systém pasportizace napomohl vlastníkům a správcům bytového fondu operativnější využívání jejich výsledků pro sestavování krátkodobých a dlouhodobějších přehledů o potřebách oprav a údržby. Obrázek 1 Dekompozice objektu a jeho pasportizace, zdroj [8] 4 Metodika evidence změn byla vydána Ministerstvem vnitra ČSR pod č.j. MH/ /76 dne 30. června Publikovaná byla jako zvláštní příloha k provoznímu zpravodajství Ministerstva vnitra pro místní hospodářství č z roku

15 VI. SOUČASNÉ PROBLÉMY Legislativa pasportizace Bohužel neexistují v současnosti přesná data o stavu evidence obecního domovního a bytového fondu a o kvalitě a formách pasportů 5, není však výjimkou, že obce a města svůj domovní a bytový fond nemají dostatečně veden formou pasportů, respektive pasporty vedeny jsou, ale jsou různé kvality a zejména formy. Jsou stále známy případy ze současné doby, kdy za dostačující formu pasportu je zástupci obcí považována listinná podoba ( papírový pasport ), která je založena v pořadačích. Žalostné je to především v případech větších obcí a nebo měst, které vlastní početnější domovní a bytový fond, kde právě vedení listinnou formou v důsledku vede k velkým zmatkům, nákladnější administrativě a finálně často vlastně k neznalosti základního technicko-ekonomického stavu vlastněného domovního a bytového fondu. Lepší formou vedení pasportů, která je také často zástupci obcí považována za zcela dostačující formu, je forma úrovně excelovských tabulek. Tato forma sice již může být považována, za splnění určitých podmínek, za uspokojivou, avšak ne ideální. Těmito podmínkami je hlavně menší počet obcí vlastněných bytů, správný a vhodný formát uspořádání dat v jednotlivých listech excelu, tak, aby se s němi dalo analyticky pracovat a případně je importovat do dalších softwarů [12], ale především kvalita a úplnost zjišťovaných dat. Třetí formou, která však také má svá úskalí, je forma pasportu vedená již ve specializovaných softwarech, které s jednotlivými daty obsaženými v pasportu umí dále analyticky pracovat, plánovat, predikovat a hlavně zobrazovat také v digitální výkresové formě kompatibilní s CAD systémy. Úskalí této formy je zejména v úplnosti obsažených dat a jejich aktualizací, protože je častým stavem, že města mají za velmi vysoké náklady, někdy až zbytečně vysoké, pořízenu kvalitní softwarovou podporu vedení evidence / pasportů, ale již nenachází prostředky na proces samotné pasportizace domovního a bytového fondu nebo samotnou aktualizaci dat. Tabulka 2 Současný stav pasportizace Současný stav Je využíváno několika dílčích datových zdrojů (ČÚZK, mapový portál, stávající neúplný pasport, dílčí soubory např. excel), jimž chybí vzájemná provázanost. Získaná data jsou velmi často K čemu vedou uvedené postupy? Obce a města, především odbor investiční a majetkový, nemůže dostatečně využívat tato data. Nezřídka nejsou k dispozici všechna nezbytná data pro požadované informace a je nutné dotazovat představitele škol či školských zařízení. 5 V současnosti je v České republice nejkvalitnějším výběrovým šetřením Monitoring komunálního bydlení realizovaný Ústavem územního rozvoje. Jedná se o každoroční dotazníkové šetření, které zkoumá vývoj obecního bytového fondu v České republice. Šetření je zaměřeno na tématické okruhy otázek, které nejsou běžně zjišťovány Českým statistickým úřadem. Z oblasti správy jsou však zjišťovány pouze informace o nákladech na správu obecního bytového fondu v šetřených sídlech. 15

16 neaktuální, neúplná a chybí přesný popis.(např. kompletní pasport budov) Obce a města často nemají objektivní informace o stavebně-technickém stavu jednotlivých objektů, který je ve správě. Často neexistuje jednotná evidence o nakládání s nemovitým majetkem, která by mapovala a dokladovala veškeré potřebné úkony v průběhu realizace majetkoprávních operací. Požadované výstupy jsou prováděny na základě zpracování dílčích podkladů v tabulkách MS Excel či jen v papírové podobě. Procesy schvalování jsou stvrzovány ručním podepisováním dokumentů. Dokumenty je nutno předávat mezi odpovědnými osobami. Jednotlivé části IS řešících bytovou problematiku uvnitř úřadů nejsou odpovídajícím způsobem propojeny s ostatními částmi IS. Někdy obce a města disponují vyspělou IT infrastrukturou, ale ta je na nízké technologické úrovni nebo je naopak datová základna zastaralá a neaktuální. Oblast CAFM je teprve na počátku svého budování, a to po všech stránkách (systémové, datové, aplikační, personální) Zvyšuje se administrativa. Rozhodovací procesy pro jednotlivé investiční akce mohou být problematické, kdy odbor investiční majetkový nebo bytový nemůže objektivně posuzovat jednotlivé investiční požadavky. Nemožnost řešit objektivně a z globálního hlediska stav opotřebení majetku. Náklady na provoz a opravy se mohou za určité období několikanásobně navýšit. K velké časové náročnosti při zpracování těchto procesů. K množení papírové dokumentace provázející jednotlivé majetkoprávní operace. Časová prodleva při vyřízení potřebných úkonů majetkoprávních operací. Neefektivní systém správy a hospodaření s bytovým fondem. Nejsou zajištěny podmínky pro implementaci počítačové podpory správy majetku a budov. Aktuálně zvýšené požadavky na investiční prostředky nákupu příslušného informačního systému a na pořízení a zpracování všech požadovaných dat o stavebních objektech a nemovitém majetku obecně. 16

17 Tabulka 3 Současný stav datové základny pasportů Jaký je stav datové základny pasportů? K čemu vedou uvedené postupy? Číselníky jsou nejednotné, obsahují současně více možností stejného významu (např. byt-byty). Neúplnost v případě určení polohy objektu podle jednotlivých částí měst nebo poštovních směrovacích čísel. Opotřebení a stav budovy je vyjádřeno více způsoby procentem, textově i kombinací. Nejednotnost číselníku či neúplnost dat zamezuje správné filtrování a rychlý výběr požadovaných informací dle různých parametrů Numerické hodnoty počtů jednotek mnohdy napsány slovně. Některá technologická zařízení budovy mají pouze vypovídající charakter ano/ne. Chybí popisné informace o technologickém celku. Chybí jednotná metodika při zpracování opotřebení budovy a číselníků (např. využití, materiál). Získaná data jsou neúplná, nepřehledná a není zajištěna jejich aktuálnost. Ukazatel opotřebení budovy nemá vypovídající váhu o stavebnětechnickém stavu objektů. Data neumožňují nakládat s majetkem obcí a měst podle potřeb. Obce a města nemohoudostatečně využívat tato data a získat tak požadované informace. Orientace v těchto datech je problematická. Obce a města nemajíkomplexní a aktuální informace o stavu objektů a jeho jednotlivých stavebních a technických prvcích. Náhradní šetření Z důvodu absence znalosti o způsobu a formách vedení evidence / pasportů obecního domovního a bytového fondu je nutné vycházet aspoň z dílčích šetření, která probíhají na lokální úrovni (viz Tabulka 4). Důvod absence je spojen nejenom s obecnou nerealizovatelností žádného šetření, které by se na tuto problematiku a tyto informace zaměřilo, třeba i ve spojitosti s informacemi o správě domovního a bytového fondu, ale také s neochotou zástupců jednotlivých měst a případně zástupců samotných odborů, které jsou odpovědné za hospodaření s bytovým majetkem, poskytovat jakékoliv informace, které by mohly být dále podrobeny analýze a rozkrývat tímto vlastní procesní aparát, o kterém někdy dokonce i sami zástupci ví, že není optimální. Níže uvedená tabulka, která vzešla z dílčích informací šetření, které proběhlo v rámci města Ostravy, potvrzuje současný stav. 17

18 Je nezpochybnitelné, že šetření v rámci jednoho statutárního města nemůže poskytnout relevantní informace o stavu evidence obecního domovního a bytového fondu v republikové rovině, avšak vzhledem k podobným podmínkám všech obcí a měst a chování politické reprezentace napříč regiony, poskytují tabulkové data alespoň odhad situace. Tabulka 4 Výsledky dílčího šetření forem správy a evidence DaB fondu města Ostravy, zdroj Magistrát města Ostravy (stav listopad 2010) FORMY SPRÁVY počet bytů vlastní správa cizí správa forma evidence DaB fondu forma softwaru MOaP ,0% 0,0% software evidence porfolia Sl.Ostrava ,9% 0,1% software evidence porfolia + plánování O.-Jih ,2% 99,8% software + papírová f. evidence portfolia Poruba ,0% 0,0% software údaje nedodány Nová Bělá ,0% 0,0% excel Vítkovice ,0% 0,0% software údaje nedodány Stará Bělá ,0% 0,0% software údaje nedodány Pustkovec MHaH ,0% 0,0% software evidence porfolia Petřkovice ,0% 0,0% software Lhotka Hošťálkovice ,0% 0,0% papírová forma Nová Ves ,0% 0,0% software evidence porfolia Proskovice 25 0,0% 100,0% Michálkovice ,0% 0,0% software údaje nedodány Radv. a Bart ,0% 0,0% software evidence porfolia Krásné Pole Martinov 1 0,0% 0,0% Polanka ,0% 0,0% word,excel Hrabová 238 0,0% 100,0% Svinov 137??? Třebovice ,0% 0,0% word, excel Plesná 1 100,0% 0,0% excel MMO 276 0,4% 97,5% software evidence porfolia Z tabulky vyplývá, že městské obvody, které spravují obecní byty v počtu řádově alespoň stovek, používají na evidenci specializovaný software, který v sobě obsahuje modul evidence nebo pasportu. Obvody s menším počtem spravovaných obecních bytů volí jednodušší formu evidence excelovské tabulky, nebo papírovou formu. Bohužel při hlubším šetření byla výsledky potvrzena obecná teze, že pod pojmem software většina zástupců městských obvodů (často zástupců odborných úseků pracujících s domovním a bytovým majetek) vidí pouze evidenční modul, který majetek vede hlavně kvantitativně. Činnosti správy bytového hospodářství Současný seznam procesů, které provádí správci domovního a bytového fondu (automatizovaně nebo ručně) v rámci agendy bytového hospodářství není nepočetný. Naopak, procesů je mnoho a provádí se v jednotlivých obcích, městech a jejich částech různě. Seznam procesů, které jsou v rámci konkrétního města nebo obce prováděny je základem počtu modulů a úkolů, které by měl obsahovat informační systém pro podporu agendy obecního domovního a bytového hospodářství. Podle [3] jsou nejčastějšími činnostmi správců bytového hospodářství: 18

19 Pasport, evidence spravovaného majetku a) Evidence vlastníků nemovitostí vložení seznamu (vazba na katastr nemovitostí) editace seznamu vlastníků rušení vlastníků z evidence b) Evidence pozemků vložení pozemku do evidence (vazba na katastr nemovitostí, resp. na městský informační systém) editace seznamu pozemků rušení pozemku z evidence c) Domy a vybavení vložení objektu do evidence v návaznosti na evidenci vlastníků nemovitostí a evidenci pozemků editace objektů rušení objektů z evidence d) Konstrukční prvky přiřazení konstrukčních prvků k jednotlivým objektům (domy) výběry z číselníků SKP nebo vlastních číselníků konstrukčních prvků vyřazení konstrukčních prvků z evidence e) Byty a nebytové prostory navedení seznamu bytu k danému objektu (navedení kategorie bytu, přiřazení uživatele bytu, přiřazení spojového čísla pro komunikaci se SIPO nebo přiřazení účtu pro bankovní spojení) editace bytů rušení bytů z evidence navedení seznamu nebytových prostor k danému objektu (garáže, prádelny, sušárny, obchody, apod., přiřazení uživatele nebytového prostoru) editace nebytových prostor rušení nebytových prostor z evidence f) Místnosti, včetně ploch přiřazení místností z číselníku místností pro jednotlivé byty a nebytové prostory (určení typu místnosti pokoj, kuchyň, koupelna, wc apod.) a navedení velikostí jednotlivých pokojů editace velikostí ploch (užitná, upravená apod.) vyřazení místností z evidence u daného bytu nebo nebytového prostoru g) Vybavení bytů a nebytových prostor přiřazení zařizovacích předmětů pro byty a nebytové prostory z číselníků zařizovacích předmětů, navedení data pořízení, ceny apod. editace data pořízení zařizovacích předmětů a oprav vyřazení zařizovacích předmětů z evidence u bytu a nebytového prostoru h) Bytová měřidla a evidence odpočtu přiřazení poměrového měřidla z číselníků bytových poměrových měřidel (TUV a SV) a přiřazení měřidel na měření tepla pro otop (na jednotlivé místnosti) editace odečtu bytových poměrových měřidel výměny bytových poměrových měřidel i) Evidence fotografií a dokumentace 19

20 založení a postupné vkládání dokumentace k objektu (plány, výpis z katastru k bytu, stavební nákresy bytu apod.) editace fotografií a dokumentace rušení fotografií a dokumentace z evidence Nájemné, předpisy a evidence úhrad a) Evidence uživatelů bytů vložení do evidence osob uživatelé bytů a nebytových prostor editace uživatelů bytů a nebytových prostor rušení z evidence uživatelů bytů a nebytových prostor b) Předpis nájemného a záloh na služby vložení položek předpisu nájemného z číselníků položek a stanovení hodnot záloh pro jednotlivé služby (teplo, TUV, studená voda, el. spol. prostor) editace záloh na služby rušení položek předpisu nájemného c) Nájemní smlouvy založení smlouvy do evidence editace smlouvy rušení smlouvy z evidence d) Evidence bydlících vložení údajů o počtu bydlících osob na bytě nebo nebytovém prostoru (slouží pro podklady pro výběr služeb komunální odpad apod.) editace počtu bydlících osob e) Tvorba záloh vytvoření záloh dle rozvahy (teplo, TUV, SV, el.spol.prostor, výtah, apod.) dle vývoje cen na další zúčtovací období přepočty jednotlivých záloh dle zadaných parametrů ruční vstupy pro individuální úpravy záloh f) Evidence předpisů různá prezentace generování předpisů nájemného za příslušný měsíc a rok g) Platby ručně a automatizovaně generování výstupních souborů (SIPO, banky, apod.) ruční vstup plateb (pokladna) editace plateb h) Změny předpisu nájemného přepočty jednotlivých položek předpisu nájemného dle zadaných parametrů ruční změny předpisu nájemného i) Dodatečné předpisy, opravné doklady opravy již stávajících předpisů nájemného j) Komunikace se SIPO generování výstupního souboru zpracování příchozího souboru (uhrazené platby nebo vyčleněné dluhy) změny spojových čísel u jednotlivých bytů k) Poukázky A, B tisky poukázek typu A 20

21 generování výstupního souboru pro Českou Poštu pro tisky poukázek typu B l) Evidenční listy generování tiskového souboru tisk seznamu uživatelů bytů m) Rozpisy nájemného generování tiskového souboru tisky předpisu nájemného (rozpad po položkách) n) Přehled upomínek a dlužníků generování tiskového souboru upomínek tisk upomínek a složenek typu A převod upomínek do evidence upomínek a žalob o) Evidence upomínek a žalob, dohody o splácení vložení do evidence upomínek a žalob editace dlužníků vyřazení z evidence dlužníků Ekonomika, sledování nákladů ve vazbě na jednotlivé objekty a) Sledování nákladů na objekt vložení faktur k jednotlivým objektům editace faktur rušení z evidence b) Náklady na služby vložení faktury od dodavatelů služeb (teplo, TUV, SV, el. energie apod.) rozkontace faktur na jednotlivé objekty ruční opravy rušení faktur z evidence c) Vazba na objednávky vložení objednávky editace objednávky (data dohotovení, změny zadání apod.) rušení objednávky z evidence d) Údaje na domy a byty generování přehledu faktur na jednotlivé objekty výstup dat do externích systémů tisky přehledů Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytů a nebytových prostor a) Definice fakturačních míst navedení odběrného místa do evidence editace odběrného místa rušení odběrného místa b) Vyúčtování služeb na uživatele 21

22 výpočet jednotlivých služeb na jednotlivé uživatele bytu a nebytových prostor porovnání vypočtených nákladů a záloh ruční úpravy vyúčtování (srážky z dluhů) tisky vyúčtování na jednotlivé uživatele bytu a nebyt. prostor c) Volba kritérií vyúčtování definování kritérií vyúčtování editace kritérií d) Vyúčtování tepla a teplé užitkové vody výpočet jednotlivých služeb na jednotlivé uživatele bytu a nebytových prostor porovnání vypočtených nákladů a záloh ruční úpravy vyúčtování (srážky dluhů) tisky vyúčtování na jednotlivé uživatele bytu a nebytových prostor e) Přehled nákladů na odběrní místa generování přehledů nákladů na jednotlivá odběrná místa pro statistické porovnání výstup dat do externích systémů tisky přehledů nákladů f) Speciální požadavky a výjimky navedení výjimky pro vyúčtování editace výjimky rušení výjimky Opravy a údržba a) Přehledy revizí nastavení seznamu revizí do evidence pro jednotlivé objekty (výtahy, plyn, elektřina, hromosvody, apod.) editace termínů revizí generování požadavků na revize výstup do externích systémů tisky b) Objednávky na opravu a údržbu navedení objednávky na opravu a údržbu editace objednávek rušení objednávek c) Evidence žádanek navedení žádanky do evidence editace žádanek rušení žádanek d) Náklady na opravy a údržbu generování přehledů faktur, interní přeúčtování, výdejky ze skladu apod. výstup dat do externích systémů tisky sestav 22

23 Evidence žádostí o byty a nebytové prostory a) Evidence žádostí o byty a nebytové prostory navedení žádostí do evidence editace žádosti rušení žádosti z evidence generování tiskových sestav tisky sestav VII. TYPY PASPORTŮ Prostorový pasport Prostorový pasport představuje soubor grafických a popisných údajů o venkovních plochách a stavebních objektech. Jednoznačná prostorová identifikace údajů a informací je nezbytnou podmínkou pro řádné provozování a využívání většiny informačních systémů. Tato identifikace je dána Standardem státního informačního sytému k územní identifikaci, který byl schválen usnesením vlády ČR č. 448/1993 odst 2.1. Tento standard zabezpečuje jednotnou prostorovou identifikaci v informačních systémech, zejména však vymezuje Soustavu standardních prvků prostorové identifikace. Prostorový pasport obsahuje také popis vnitřních prostor budovy, zejména [13]: a. Místnosti Lokalizace a identifikace (kde to leží, v jaké budově, typ místnosti ) typ místnosti a. nájemní plocha b. provozní místnost c. společná místnost d. využití místnosti a. bytová jednotka b. nebytová jednotka c. společná místnost d. kočárkárna e. sušárna f. Stavebně technické parametry (výměry, provedení stěn, okna, dveře ) rozměrové atributy a. délka b. šířka c. výška d. objem plošné atributy a. podlahová plocha b. plocha stropu c. plocha stěn 23

24 d. povrchová úprava stropu e. povrchová úprava stěn f. provedení podlahy ekonomicko-provozní atributy a. započtená plocha b. vytápěná plocha c. plocha pro výpočet nájmu d. koeficient dle typu plochy e. Tabulka 5 Základní jednotná prostorová identifikace Struktura dat Atributy Využití Územní klasifikace Kód CZ-NUTS5 Část obce městská část Název obce části obce Katastrální území Název KU Číslo KU Parcela Parcelní číslo List vlastnictví Adresní místo Ulice Číslo evidenční Číslo popisné Stavební pasport Obsahuje detailní popis budovy a jejího vnitřního uspořádání. a. Místopisné údaje KN parcela list vlastnictví katastrální území číslo popisné typ budovy využití budovy b. Popisné údaje počet podlaží užitková plocha zastavěná plocha obestavěný prostor výška budovy vstupy materiální provedení budovy c. Konstrukční prvky výtahy střecha typ střechy materiál střechy provedení střechy okna počet počet oken střešních 24

25 plocha oken typ oken napojení na inženýrské sítě (ANO-NE) kanalizace dešťová vodovod teplovod plynovod elektrická energie d. Tepelně technické parametry budovy vstupy paliv a energie zdroj energie množství nakupovaného tepla topné médium a. druh b. parametr sazby za MJ způsoby měření způsob fakturace průměrná energetická účinnost zdroje páteřní a hlavní rozvody významné spotřebiče Tabulka 6 Ukázka základní struktury stavebně-technického pasportu Struktura dat Atributy Parametr Využití číselník Popisné údaje budovy Typ budovy Číselník typů Interní informace Využití budovy Číselník Interní informace Poloha domu Číselník Interní informace Druh stavby Číselník Interní informace Rozměry domu Délka Jednotka m Interní informace, energetický audit (EA) Šířka Jednotka m - - Výška Jednotka m - - Vnější objem pláště Jednotka m2 - - Počet podlaží Jednotka ks - - Z toho podzemních Jednotka ks - - Užitková plocha Jednotka m2 - - Zastavěná plocha Jednotka m2 - - Obestavěný prostor Jednotka m2 - - Stavebně technické parametry budovy Střecha Krytina Číselník Klempířské prvky Číselník Komíny Číselník Povrchové úpravy Číselník Provedení Číselník Okna Počet Jednotka Z toho střešních Jednotka Plocha oken Číselník Provedení typ oken Číselník 25