ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Transkript

1 11 Ca 434/ ÚŘAD RADY pro rozhlasové a televizní vys Počet listů: CL Číslo jednací: <5.is. ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové a soudců Mgr.Marka Bedřicha a Mgr.Davida Hipšra v právní věci žalobkyně FTV Prima, spol. s r.o., IČ , se sídlem v Praze 8, Na Žertvách 24/132, proti žalované Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem v Praze 2, Skřetova 44/6, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného správního úřadu ze dne , sp.zn. 2008/181/vav/FTV- č.j.vav/6913/08, sp.zn. 2008/712/vav/FTV- č.j. vav/6901/08, sp.zn. 2008/498/vav/FTV - čj. vav/6905/08, sp.zn. 2008/496/vav/FTV- č.j. vav/6907/08, sp.zn. 2008/356/vav/FTV- č.j. vav/6909/08, sp. zn. 2008/499/vav/FTV - č.j. vav/6904/08, sp. zn. 2008/183/vav/FTV- č.j. vav/6911/08, sp. zn. 2008/184/vav/FTV - č.j. vav/6910/08,sp. zn. 2008/182/vav/FTV - č.j. vav/6912/08, sp. zn. 2008/497/vav/FTV - č.j. vav/6906/08, sp. zn. 2008/178/vav/FTV - č.j. vav/6899/08, sp.zn. 2008/177/vav/FTV- č.j. vav/6764/08, sp.zn. 2008/500/vav/FTV- č.j. vav/6902/08, sp.zn. 2008/495/vav/FTV- č.j. vav/6908/08, sp.zn. 2008/179/vav/FTV - č.j. vav/6898/08, sp.zn. 2008/180/vav/FTV- č.j. vav/6897/08 a sp.zn. 2008/711/vav/FTV- čj. vav/6903/08, takto : I. sp.zn, sp.zn, sp.zn sp.zn. sp.zn, sp.zn, sp.zn sp.zn, sp.zn, sp.zn. sp.zn. sp.zn. sp.zn, Rozhodnutí Rady 2008/181/vav/FTV- č 2008/712/vav/FTV- č 2008/498/vav/FTV, - č 2008/496/vav/FTV- č 2008/356/vav/FTV- č 2008/499/vav/FTV- č 2008/183/vav/FTV- č 2008/184/vav/FTV- č 2008/182/vav/FTV- č 2008/497/vav/FTV- č 2008/178/vav/FTV- č 2008/177/vav/FTV- č 2008/500/vav/FTV - č pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne ,. vav 6913/08,. vav/6901/08,. vav/6905/08,. vav/6907/08,. vav/6909/08,. vav/6904/08,. vav/6911/08,. vav/6910/08,. vav/6912/08,. vav/6906/08,. vav/6899/08,. vav/6764/08,. vav/6902/08,

2 pokračování 2 11 Ca 434/2008 sp.zn. 2008/495/vav/FTV - č.j. vav/6908/08, sp.zn. 2008/179/vav/FTV - č.j. vav/6898/08, sp.zn. 2008/180/vav/FTV - č.j. vav/6897/08 a sp.zn. 2008/711/vav/FTV - č.j. vav/6903/08, se zrušují a věci se vracejí žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení v částce ,- Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: Žalobce se žalobami, doručenými k Městskému soudu v Praze dne , domáhal přezkoumání a zrušení celkem sedmnácti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále též žalovaného správního úřadu), kterými mu byly uloženy pokuty vždy ve výši ,- Kč za údajné porušení ustanovení 48 odst. 4 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání (dále též zákon o vysílání), jehož se měl žalobce dopustit tím, že zařadil do vysílání údajnou reklamu na produkty GE Money Bank, produkt Hypotéky, v mutaci 8, 9, 10, 11, 12, 13, Vodafone, produkt Nokia, mutace 1, Vodafone, produkt Nokia 6234 v mutaci 3 a Vodafone, produkt Nokia 6300 v mutaci 1 a 3, Vodafone, prodikt Nokia 6131 (mutace 1), Vodafone Jde to i jinak (mutace 1,2 a 3), Želetavské sýrárny, Smetanito (mutace 1), Opavia Diskito (mutace 2), Veselá kráva - Mini Babybel v mutaci 1, OPAVIA BeBe Dobré ráno oříškové v mutaci 1 a 2, které byly označeny jako sponzor reklamní znělky. Tyto údajné reklamy byly podle výroků jednotlivých napadených rozhodnutí zařazeny do vysílání programu Prima televize vždy s uvedením data premiéry a s uvedením počtu repríz v jednotlivých kalendářních měsících podzimu roku 2007 a jara Usnesením ze dne Městský soud v Praze spojil právní věci žaloby, vedené pod sp.zn. 11 Ca 434/2008 až 11 Ca 450/2008, ke společnému projednání a rozhodnutí tak, že věc byla nadále vedena pod sp.zn. 11 Ca 434/2008, neboť je zřejmé, že jak žalobní námitky, tak odůvodnění napadených rozhodnutí jsou v zásadě shodné. Žalobce v podané žalobě namítl, že napadená rozhodnutí je nesrozumitelná a vnitřně rozporná a neexistuje knim dostatek důvodů. Ve výroku napadených rozhodnutí není obsažena kompletní skutková věta a skutek není popsán tak, aby byl nezaměnitelný. Zařazení reklamy na uvedený produkt, které je žalobci kladeno za vinu, nemůže být samo o sobě ničím nelegálním. Zařazování reklamy na jakékoli produkty do vysílání je legitimním a legálním způsobem obživy provozovatele televizního vysílání. Pokud takto zní skutková věta ve výroku rozhodnutí o uložení sankce, není zřejmé, čím vlastně měl být v daném případě zákon porušen. Ani z odůvodnění napadeného rozhodnutí není zřejmé, zda je žalobci vytýkáno to, co bylo vidět na obrazovce, tedy údajně neoddělení obchodního sdělení od ostatního obsahu, nebo samotný fakt, že reklamní znělka byla sponzorována. Není rovněž patrné, kdy podle žalované ke spáchání sankcionovaného deliktu došlo. Z verdiktu je zřejmé, že je sankcionováno údajné premiérové vysílání a počet údajných repríz vdaném kalendářním měsíci, o jejichž konkrétním časovém určení napadená rozhodnutí mlčí. Žalobce rovněž namítl, že mu bylo upřeno zákonné právo vyjádřit se k předmětu řízení a k procesnímu postupu žalovaného, což vyústilo v nezákonná rozhodnutí. Účastník řízení měl být podle názoru žalobce před vydáním rozhodnutí písemně seznámen s tzv. skutkovou a

3 pokračování 3 11 Ca 434/2008 právní větou a měla mu být dána možnost se k věci vyjádřit. To se v daném případě nestalo, čímž byla účastníkovi upřena základní procesní práva. Žalobce se např. dozvěděl, že žalovaný definuje reklamu pomocí znaků, které rozšiřují rámec vyplývající ze zákona, až z napadených rozhodnutí a nemohl se proti tomu jakkoli bránit. Žalobce namítl, že žalovaná Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vedla o skutcích ve vícečinném souběhu více správních řízení a uložila za ně více sankcí. Žalovaný správní úřad v daném případě rozkouskoval údajná naplnění té samé skutkové podstaty v rámci té samé věcně a časově související praxe žalobce do různých správních řízení, aby mohl uměle navýšit uloženou sankci a znásobit náklady řízení. Žalobce přitom ve správním řízení navrhoval, aby byla správní řízení, alespoň pokud se jedná o tutéž skutkovou podstatu, sloučena, aby nedošlo k nezákonné aplikaci kumulativní zásady ukládání trestů. Na případy reálné konkurence, tj. vícečinného souběhu, dle názoru žalobce musí být aplikována zásada absorpční a nikoli zásada kumulativní. Musí být tedy analogicky užito ustanovení 12 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích. Žalovaný neměl trestat každé dílčí jednání zvlášť, ale ukládat úhrnné a souhrnné tresty. Analýza z obsahu sponzorského vzkazu je jednoduchým úkonem, který zabere jen několik minut. Sepsání oznámení o zahájení řízení rovněž není časově náročným úkolem. Vzhledem k tomu, že jsou oznámení o zahájení řízení a vyjádření žalobce ve správních řízeních týkajících se sponzorování reklamních znělek téměř totožná, není časově náročným úkonem ani sepsání rozhodnutí. Pokud by žalovaný postupoval rychlostí, kterou lze legitimně očekávat, mohl by dokonce hypoteticky ukládat vyšší sankce než nyní i při aplikaci absorpční zásady v souladu se zákonem. Žalovaný však pravidelně zahajuje správní řízení až s několikaměsíčním odstupem a ukládá sankce s dalším několikaměsíčním odstupem. Tuto situaci nelze řešit k tíži provozovatelů vysílání nezákonnou aplikací kumulativní zásady. Ve čtvrté žalobní námitce žalobce namítl, že skutkový stav, který vzal správní úřad za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy, nemá v nich oporu a vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění. Žalobce nesouhlasí s teoretickou právní kvalifikací oznámení o sponzorování, neboť žalovaný měl dojít k závěru, že předmětná část vysílání byla od ostatních částí oddělena po celou dobu nápisem Sponzor reklamní znělky". Běžný divák tudíž i vzhledem k uvedenému nápisu musel vědět a věděl, že se jedná o obchodní sdělení. Litera a smysl zákonného principu separace obchodních sdělení od editoriálního obsahu tak byla v daném případě bezezbytku naplněna. Žalovaný se však účinky nápisu Sponzor reklamní znělky" vysílaného po celou dobu trvání sponzorského vzkazu na běžného diváka vůbec nezabýval a vycházel při vydání rozhodnutí ze skutkového zjištění, že předmětná část vysílání nebyla od zbytku vysílání nijak oddělena, což je v příkrém rozporu se spisem. V páté žalobní námitce žalobce namítl, že žalovaná nepostupovala při rozhodování o výši sankce v souladu se zákonem stanovenými kritérii a nezkoumala či nedostatečně zkoumala jejich naplnění a jeho míru. Ktéto žalobní námitce žalobce uvedl, že ustanovení 61 odst. 2 a 3 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání obsahuje taxativní výčet kritérií, jejichž naplnění je žalovaný správní úřad povinen zevrubně zkoumat a své zjištění náležitě odůvodnit. O vztahu konkrétní povahy programu, tedy o obsahu vysílání na dané televizní stanici, k výši sankce žalobou napadené rozhodnutí mlčí. Neobsahuje žádný konkrétní údaj o postavení provozovatele vysílání na mediálním trhu. Žalovaný nezkoumal míru odpovědnosti vůči divácké veřejnosti, která je v případě žalobce jistě nižší než v případě provozovatele vysílání veřejné služby. Závažnost věci podle názoru žalobce nelze dovodit ze samotného faktu, že se jednalo o opakovaná dílčí jednání. Opakování je u obchodních sdělení v televizním vysílání pravidlem. Žalobce je přesvědčen o tom, že společenská škodlivost

4 pokračování 4 11 Ca 434/2008 sponzorování reklamních znělek, které představuje agresivní a zákonodárcem kvantitativně neomezenou komerční komunikaci, která může být v televizním vysílání v neomezeném množství, je nulová, takže by se ani v případě naplnění formálních znaků deliktu, ke kterému nedošlo, v důsledku absence materiální stránky ani nemohlo jednat. Žalobce rovněž pokládá za odporující zákonu logiku, podle které je pokuta ze strany žalovaného navyšována v závislosti na tom, zda jev rámci jedné kampaně téhož sponzora a časového úseku jednoho kalendářního měsíce použito více mutací tzv. sponzorského vzkazu. Podle praxe žalovaného správního úřadu navíc nehraje vůbec žádnou roli, kolikrát je sponzorovaná reklamní znělka v daném časovém úseku odvysílána, ani u téhož provozovatele vysílání a téhož sponzorského vzkazu, takže je zcela lhostejné, zdaje reklamní znělka v daném období sponzorována např. stokrát nebo jen jednou. Metoda určování výše pokuty ze strany žalovaného správního úřadu, použitá v napadeném rozhodnutí, jez principu nespravedlivá a odporující zákonnému kritériu závažnosti věci. Žalovaný nikdy žalobci nedoručil stanovisko z 21.zasedání, opravené na 23.zasedání Rady v roce Žalobce má za to, že stanovisko, na které žalovaná Rada odkazuje, není logicky konsistentní, odůvodněné a srozumitelné. Proč reklamní znělky ani upoutávky nejsou pořadem? Jaké zákonné definiční znaky podle žalované automaticky nejsou naplněny? Jaké zákonné ustanovení dle žalované obsahuje zákaz jejich sponzorování? Takováto stanoviska Rady nejsou výkladem zákona, ale svévolným pokusem o stanovení norem bez zákonného zmocnění. Upozornění na údajná porušení zákona, na která žalovaný v napadeném rozhodnutí odkazuje, rovněž nebyla logicky konsistentní, odůvodněná a srozumitelná a neobsahovala žádné skutečné vypořádání se s námitkami, které žalobce vznášel v příslušných správních řízeních. V šesté žalobní námitce žalobce namítl, že napadeným rozhodnutím žalovaný správní úřad sankcionoval skutek, který není v žádném ohledu porušením zákona. K tomu žalobce uvedl, že oznámení o sponzorování nenaplňuje definiční znaky reklamy, neboť zde chybí určenost k podpoře prodeje produktu. Typicky podporuje image značky či produktu, nikoli prodej produktu, výzvy k nákupu produktu jsou v něm naopak zakázány. Protože oznámení o sponzorování je typem obchodního sdělení, které je z povahy věci méně agresivní než reklama, zákonodárce se rozhodl, že nebude před oznámením o sponzorování diváky chránit, nestanovil povinnost takováto oznámení oddělovat od ostatního obsahu a nezatížil taková oznámení reklamními časovými limity. Zákon omezuje možnost sponzorování pouze ve vztahu k určitým typům pořadů, u kterých je k takovému omezení dobrý důvod. Výjimky uvedené v ustanovení 53 odst.3 zákona o vysílání mají za cíl určitou liberalizaci, pokud se jedná o samostatné servisní informace, zejména o počasí, dopravě, časomíry ve vysílání sportovních pořadů a informací o přesném času. Tyto servisní informace by totiž jinak musely být vzhledem ke své povaze považovány za zpravodajství a dopadla by na ně tíže zákazu sponzorování, ačkoliv u nich k takovému zákazu neexistuje důvod. Zákonodárce nesledoval cíl omezit počet oznámení o sponzorování, a proto tak nemůže činit ani žalovaný správní úřad. Požadavek na zvýšení ochrany objektivity a vyváženosti zákazem sponzorování se týká jen zpravodajství a politické publicistiky, u žádných jiných částí vysílání nemá smysl. Žalobce namítal, že není pravdou, že reklamní znělka není obsahově souvislá, celistvá a časově ohraničená a nenaplňuje tak definici pořadu. Existence obsahu znělky doplňujícího informaci Teď následuje reklama" nebo Reklama už skončila" nijak neovlivňuje oddělovací funkci znělek. Obsahem oddělovací znělky hypoteticky může být i explicitní zobrazení brutálního násilí, pohlavního styku nebo peprný vulgarismus, takže prohlášení znělky za nepořad" by vedlo ke společensky nežádoucím důsledkům, protože by žalovaný u takovýchto znělek zcela ztratil možnost sankcionovat ohrožení vývoje dětí a mládeže. Každodenní pohled na sponzorovanou časomíru před večerním zpravodajským pořadem přesvědčuje o tom, že v České republice není pravdou, že lze sponzorovat jen pořady. Znělka

5 pokračování 5 11 Ca 434/2008 představuje pro diváka informaci znamenající pozor, ve vysílání televize následuje reklama, resp. reklama skončila, která divákům slouží a lze ji proto považovat za servisní. Není zřejmé, proč by s informacemi o tom, že bude vysílána reklama či skončilo vysílání reklamy mělo být nakládáno jinak než s ostatními servisními informacemi. Aby mohly být sankce ukládány a působena tak provozovatelům vysílání újma, musí být zákonný zákaz zcela jasný. Samotná možnost vedení takto košaté teoretické diskuse a existence takového množství argumentů, které každý jednotlivě působí pád myšlenkové konstrukce žalovaného, dle názoru žalobce udílení sankcí zcela vylučuje. V poslední žalobní námitce žalobce namítl, že výrok napadeného rozhodnutí o nákladech správního řízení závisí na tom, zda žalobce porušil svou právní povinnost, k čemuž však v dané věci nedošlo. Je třeba konstatovat, že v žalobě proti rozhodnutí, vedenému původně před spojením věcí u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 Ca 443/2008, žalobce vedle dalšího namítal, že počet repríz předmětné reklamní znělky neodpovídá, neboť k jejímu odvysílání mělo dojít 46krát namísto 49 případů, které jsou uvedeny ve výroku napadeného rozhodnutí. Žalovaný správní úřad ve svém vyjádření k obsahu podané žaloby ze dne dospěl k závěru, že správní rozhodnutí bylo vydáno na základě řádně zjištěného stavu věci, je podrobně a dostatečně odůvodněno a je přezkoumatelné. K jednotlivým žalobním námitkám žalovaný uvedl následující: Není sporu o obsahu spotu, jeho konkrétní podobě i o čase jeho vysílání, programu, kde byl odvysílán, včetně počtu jeho repríz (s jedinou výše popsanou výjimkou). Spot byl zařazen těsně před a po tzv. reklamní znělce, spot nebyl od dalších částí vysílání nijak oddělen a byl označen jako sponzor reklamní znělky. Žalovaný považuje za nezbytné poukázat na znění směrnice Rady č. 89/552/EHS, o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států, upravujících provozování televizního vysílání (tzv. směrnice Televize bez hranic"). Směrnice vůbec neuvažuje výjimku ze zákazu sponzorování zpráv a pořadů s denními událostmi a je tedy nabíledni, že sponzorování servisních informací je jistou úlitbou tlaku provozovatelů vysílání. Sponzoring jako forma příspěvku je jedním z druhů reklamy. V případě vysílání jsou pro sponzoring a reklamu upravena odlišná pravidla, není však vyloučeno, aby označení sponzora obsahovalo reklamní prvky za předpokladu, že jako reklama bude odděleno od ostatních částí vysílání. Smyslem sponzorování ve vysílání je přispět na výrobu pořadů, s čímž je pro sponzora spjata možnost a právo prezentovat svou značku. Tím se vtěsná do povědomí diváka či posluchače a pro provozovatele vzniká povinnost takový pořad jako sponzorovaný označit. Žalovaný správní úřad odkázal na judikaturu Městského soudu v Praze, zabývající se problematikou sponzorování reklamních znělek a neoddělené reklamy v důsledku jejího označení Sponzor reklamní znělky. Ve všech případech shledal soud označení sponzora za podřaditelné reklamě, jakož i skutečnost, že reklamní znělka není pořadem ve smyslu zákona o vysílání, a proto ji není možné sponzorovat. Žalovaný má za to, že z výroků rozhodnutí je jasné a srozumitelné, jaké ustanovení zákona žalobce porušil, stejně jakým konkrétním chováním tak učinil. Žalobce neoddělil reklamu na uvedené produkty od ostatních částí vysílání podle ustanovení 48 odst.4 písm.e) zákona o vysílání a je také zřejmé, že reklama byla označena jako sponzor reklamní znělky.

6 pokračování 6 11 Ca 434/2008 Výrok obsahuje přesné časové a místní určení, kdy a kde byla předmětná reklama do vysílání zařazena. Žalobce byl seznámen správní větou, byl mu oznámen možný správní delikt s dostatečným popisem již v oznámení o zahájení správního řízení. Že žalobci byl obsah dostatečně srozumitelný, je poznatelné i z jeho reakce a z jeho vyjádření ve správním řízení. Je povinností správního úřadu umožnit účastníkovi vyjádřit se ve věci a navrhnout důkazy. Povinností žalovaného je také se s vyjádřením účastníka řízení vypořádat a pokud některý z jeho návrhů nepřijme nebo neshledá pro své rozhodnutí za podstatné, pak je nezbytné toto jasně a srozumitelně odůvodnit. Pokud žalovaný nevyhověl návrhu účastníka řízení na spojení věci, odůvodnil, proč tak neučinil, což je zřejmé z odůvodnění napadeného rozhodnutí. Hodnocení časové náročnosti vedení správního řízení a další domněnky o kalkulaci správního úřadu s počty správních řízení tak, jak je žalobce specifikoval ve třetí žalobní námitce, jsou zcela hypotetické a laické námitky, které nejsou způsobilé prokázat vady napadeného rozhodnutí. Pokud jde o aplikace zásady absorpční a nikoli zásady kumulativní, žalovaný má potřebu nezbytně poukázat na specifikum správních deliktů, páchaných ve vysílání. Pokud by Rada měla vyhovět návrhu účastníka na spojení všech správních řízení, vedených pro porušení totožného právního ustanovení, pouze by shromažďovala reklamy a připojovala by je ke společnému řízení, kjehož ukončení by prakticky mohlo dojít až ukončením vysílání konkrétního programu. V případě deliktů, páchaných prostřednictvím televizního nebo rozhlasového vysílání, nelze absorpční zásadu aplikovat. Tvrzení žalobce ve čtvrté žalobní námitce je v přímém rozporu s obsahem napadeného rozhodnutí. Žalovaná nesouhlasí s tím, že zařazením nápisu Sponzor reklamní znělky" dochází k vyvinění, neboť v důsledku takového nápisu nelze na spot pohlížet jako na reklamu. Z odůvodnění této žalobní námitky neshledala žalovaná potvrzení nesouladu mezi rozhodnutím a mezi obsahem napadeného rozhodnutí. V páté žalobní námitce žalovaná zdůraznila, že při stanovení sankce hodnotila všechna zákonná kritéria, jednotlivě tato kritéria také odůvodnila. Hledisko celkového počtu repríz podřadila zákonem stanovenému kritériu rozsah vysílání. Napadené rozhodnutí se nijak nedotýká otázky vysílání upoutávek na pořady, a proto by taková polemika žalobce byla pro předmětné správní řízení nadbytečná a v rozhodnutí by působila nesrozumitelně. Pokud jde o námitku ve vztahu k výroku napadeného rozhodnutí ohledně skutku, jež není porušením zákona, k tomu žalovaný odkázal na obsah napadeného rozhodnutí, na část uvedenou pod bodem III. K námitce, týkající se výroku o náhradě nákladů správního řízení, žalovaná namítla, že jev souladu se správním řádem, pokud bylo správní řízení vedeno v důsledku porušení zákona účastníkem řízení, aby byla uložena účastníku povinnost uhradit náklady takového řízení. Při ústním jednání u Městského soudu v Praze dne zástupce žalobce s odkazem na písemné vyhotovení žaloby zdůraznil, že po dobu pěti let všechny televize vysílaly sponzorované reklamní znělky, aniž by to žalovanému správnímu orgánu vadilo. Teprve poté bylo přistoupeno k sankcionování. Je nutno zdůraznit, že znělky vytvářejí tvář televize a proto televize má na jejich natáčení zájem a vynakládá i vysoké náklady. Například za podzimní znělky roku 2007 vynaložil žalobce částku cca 1,6 milionů korun. Je proto

7 * pokračování 7 11 Ca 434/2008 pochopitelné, že každá televize využije ochoty některého ze subjektů podílet se na úhradě těchto nákladů. Žalobce má za to, že výklad pojmu reklama" tak, jak byl použit v napadených rozhodnutích, je výkladem rozšiřujícím, který není přípustný. Oddělování jednotlivých řízení bylo zcela nedůvodné, neboť v těchto věcech byly oznámení o zahájení řízení i výzva k předložení smluv učiněny v podstatě na jednom listu papíru, bylo rozhodnuto na jednom zasedání Rady. Cílem pouze bylo to, aby mohlo být uloženo několik poměrně vysokých pokut. Pokud bylo odkazováno na rozsudek Městského soudu v Praze, sp.zn. 5 Ca 212/2008, bylo to k argumentaci o metodě určení výše pokut, nikoliv pro argumentaci o spojení věcí ve správním řízení. Podle názoru žalobce reklamní znělky odpovídaly definici pořadu, obsahovaly příběh, tento příběh byl celistvý, měl začátek a konec. Pokud by to nebylo shledáno jako pořad, jde o servisní informace, které jsou v zákoně vypočteny demonstrativně. Je nutno zdůraznit zásadu, že co není zakázáno, je dovoleno. V těchto případech je žalobce trestán v podstatě za neposlušnost, když nerespektuje závěry Rady. Divákům sankcionování rozhodně žádným způsobem neslouží a v celkovém kontextu vysílání jde o zcela banální záležitost. Případné tvrzené porušení zákona je zcela nesrovnatelné například s případy vysílání tabákové reklamy, ale například i s prodejem zkažených salámů, kde jsou pokuty ukládány v podstatně vyšší výši. Zástupkyně žalovaného správního úřadu u jednání soudu navrhla, aby soud žaloby zamítl jako nedůvodné. Závěr o tom, že reklamní znělka není pořadem ani servisní informací, vyplývá z judikatury Městského soudu v Praze. Pokud žalobce argumentuje tím, že ke spojení nedošlo proto, aby bylo možno uložit v jednotlivých řízeních vysoké pokuty, je nutno proti tomu argumentovat tím, že nelze spojit veškerá správní řízení a navíc spojení by nemělo mít za následek případně nižší sankci. Lze pochopit, že žalobce využívá možnosti financování reklamních znělek, nicméně jestliže zákon zakazuje něco sponzorovat, je nutno tento zákon respektovat a nezbavuje to této povinnosti ani žalobce. Z obsahu spisového materiálu byly zjištěny následující, pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti: Spisový materiál obsahuje materiál Analytického odboru oddělení televize ze dne , v němž bylo při kontrole reklamních dat za měsíce říjen 2007 až březen 2008 zjištěno, že osm označení sponzorovalo reklamní znělku. Jedná se o spoty GE Money Bank, produkt Hypotéky, v mutaci 8, 9, 10, 11, 12, 13, Vodafone, produkt Nokia, mutace 1, Vodafone, produkt Nokia 6234 v mutaci 3 a Vodafone, produkt Nokia 6300 v mutaci 1 a 3, Vodafone, prodikt Nokia 6131 (mutace 1), Vodafone Jde to i jinak (mutace 1,2 a 3), Želetavské sýrámy, Smetanito (mutace 1), Opavia Diskito (mutace 2, Veselá kráva - Mini Babybel v mutaci 1, OPAVIA BeBe Dobré ráno oříškové v mutaci 1 a 2. Oznámením ze dne zahájila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se žalobcem správní řízení z moci úřední pro možná porušení ustanovení 48 odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, kterých se mohl dopustit tím, že odvysílal v oznámení uvedená označení sponzorů, která mohla být neoddělenou reklamou. Spisový materiál dále obsahuje vyjádření žalobce jako účastníka správního řízení ze dne ve znění doplňků ze dne , a , v nichž žalobce argumentuje shodně jako v podané žalobě tím, že v daném případě se jedná o servisní informaci, přičemž znělka, která divákům přináší zákonem předpokládaný servis spočívající ve sdělení, že začíná Či končí vysílání reklamy, je takovou servisní informací. Z tohoto

8 pokračování 8 11 Ca 434/2008 důvodu žalobce navrhl, aby řízení bylo v dané věci zastaveno, neboť daný skutek nelze považovat za porušení zákona o vysílání. Spisový materiál dále obsahuje zprávu Analytického odboru oddělení televize ze dne , předložený na 14. zasedání Rady ve dnech 29. až , v němž bylo navrženo Radě, aby za odvysílání předmětného spotu byla žalobci uložena pokuta za porušení ustanovení 48 odst. 4 písm. a) zákona o vysílání. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. vav/6913/08, sp.zn. 2008/181/vav/FTV, byla žalobci uložena pokuta ve výši ,- Kč za porušení povinnosti odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, k čemuž došlo zařazením reklamy na produkt GE Money Bank Hypotéky v mutaci 12, označenou účastníkem jako sponzor reklamní znělky do vysílání programu Prima televize v premiéře ve 22:19:29 hodin a reprízované v měsíci prosinci 2007 na programu Prima televize celkem 12x. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. vav/6901/08, sp.zn. 2008/712/vav/FTV, byla žalobci uložena pokuta ve výši ,- Kč za porušení povinnosti odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, k čemuž došlo zařazením reklamy na produkt Veselá kráva- Mini Babybel v mutaci 1, označenou účastníkem jako sponzor reklamní znělky do vysílání programu Prima televize v premiéře ve 21:07:00 hodin a reprízované v měsíci březnu 2008 na programu Prima televize celkem 107x. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. vav/6905/08, sp.zn. 2008/498/vav/FTV, byla žalobci uložena pokuta ve výši ,- Kč za porušení povinnosti odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, k čemuž došlo zařazením reklamy na produkt Vodafone, Jde to i jinak (mutace 2), označenou účastníkem jako sponzor reklamní znělky do vysílání programu Prima televize v premiéře dne v 20:23:15 hodin a reprízované v měsíci únoru 2008 na programu Prima televize celkem 33x. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. vav/6907/08, sp.zn. 2008/496/vav/FTV, byla žalobci uložena pokuta ve výši ,- Kč za porušení povinnosti odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, k čemuž došlo zařazením reklamy na produkt OP A VIA, BeBe Dobré ráno oříškové (mutace 2), označenou účastníkem jako sponzor reklamní znělky do vysílání programu Prima televize v premiéře dne v 18:28:12 hodin a reprízované v měsíci únoru 2008 na programu Prima televize celkem 26x. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. vav/6909/08, sp.zn. 2008/356/vav/FTV, byla žalobci uložena pokuta ve výši ,- Kč za porušení povinnosti odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, k čemuž došlo zařazením reklamy na produkt OP AVIA, BeBe Dobré ráno oříškové (mutace 1), označenou účastníkem jako sponzor reklamní znělky do vysílání programu Prima televize v premiéře dne v 20:17:38 hodin a reprízované v měsíci lednu 2008 na programu Prima televize celkem 20x. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. vav/6904/08, sp.zn. 2008/499/vav/FTV, byla žalobci uložena pokuta ve výši ,- Kč za porušení povinnosti

9 pokračování 9 11 Ca 434/2008 odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, k čemuž došlo zařazením reklamy na produkt Vodafone, Jde to i jinak (mutace 3), označenou účastníkem jako sponzor reklamní znělky do vysílání programu Prima televize v premiéře dne v 14:52:17 hodin a reprízované v měsíci únoru 2008 na programu Prima televize celkem 42x. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. vav/6911/08, sp.zn. 2008/183/vav/FTV, byla žalobci uložena pokuta ve výši ,- Kč za porušení povinnosti odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, k čemuž došlo zařazením reklamy na produkt Vodafone, Nokia 6234 (mutace 3), označenou účastníkem jako sponzor reklamní znělky do vysílání programu Prima televize v premiéře dne v 12:36:27 hodin a reprízované v měsíci prosinci 2007 na programu Prima televize celkem 12x. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. vav/6910/08, sp.zn. 2008/184/vav/FTV, byla žalobci uložena pokuta ve výši ,- Kč za porušení povinnosti odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, k čemuž došlo zařazením reklamy na produkt Vodafone, Nokia 6300 (mutace 1), označenou účastníkem jako sponzor reklamní znělky do vysílání programu Prima televize v premiéře dne v 9:20:04 hodin a reprízované v měsíci prosinci 2007 na programu Prima televize celkem 337x. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. vav/6912/08, sp.zn. 2008/182/vav/FTV, byla žalobci uložena pokuta ve výši ,- Kč za porušení povinnosti odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, k čemuž došlo zařazením reklamy na produkt Vodafone, Nokia 6131 (mutace 1), označenou účastníkem jako sponzor reklamní znělky do vysílání programu Prima televize v premiéře dne v 14:17:04 hodin a reprízované v měsíci prosinci 2007 na programu Prima televize celkem 1 lx. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. vav/6906/08, sp.zn. 2008/497/vav/FTV, byla žalobci uložena pokuta ve výši ,- Kč za porušení povinnosti odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, k čemuž došlo zařazením reklamy na produkt Vodafone, Jde to i jinak (mutace 1), označenou účastníkem jako sponzor reklamní znělky do vysílání programu Prima televize v premiéře dne v 21:40:05 hodin a reprízované v měsíci únoru 2008 na programu Prima televize celkem 48x. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. vav/6899/08, sp.zn. 2008/178/vav/FTV, byla žalobci uložena pokuta ve výši ,- Kč za porušení povinnosti odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, k čemuž došlo zařazením reklamy na produkt GE Money bank, Hypotéky (mutace 9), označenou účastníkem jako sponzor reklamní znělky do vysílání programu Prima televize v premiéře dne v 20:26:59 hodin a reprízované v měsíci prosinci 2007 na programu Prima televize celkem lox. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. vav/6764/08, sp.zn. 2008/177/vav/FTV, byla žalobci uložena pokuta ve výši ,- Kč za porušení povinnosti odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, k čemuž došlo zařazením reklamy na produkt GE Money

10 pokračování Ca 434/2008 Bank Hypotéky v mutaci 8, označenou účastníkem jako sponzor reklamní znělky do vysílání programu Prima televize v premiéře ve 19:28:05 hodin a reprízované v měsíci prosinci 2007 na programu Prima televize celkem 6x. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. vav/6902/08, sp.zn. 2008/500/vav/FTV, byla žalobci uložena pokuta ve výši ,- Kč za porušení povinnosti odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, k čemuž došlo zařazením reklamy na produkt Želetavské sýrárny, Smetanito v mutaci 1, označenou účastníkem jako sponzor reklamní znělky do vysílání programu Prima televize v premiéře v 18:28:53 hodin a reprízované v měsíci únoru 2008 na programu Prima televize celkem 129x. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. vav/6908/08, sp.zn. 2008/495/vav/FTV, byla žalobci uložena pokuta ve výši ,- Kč za porušení povinnosti odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, k čemuž došlo zařazením reklamy na produkt GE Money Bank Hypotéky v mutaci 13, označenou účastníkem jako sponzor reklamní znělky do vysílání programu Prima televize v premiéře v 18:03:08 hodin a reprízované v měsíci únoru 2008 na programu Prima televize celkem 3x. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. vav/6898/08, sp.zn. 2008/179/vav/FTV, byla žalobci uložena pokuta ve výši ,- Kč za porušení povinnosti odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, k čemuž došlo zařazením reklamy na produkt GE Money Bank Hypotéky v mutaci 10, označenou účastníkem jako sponzor reklamní znělky do vysílání programu Prima televize v premiéře ve 21:33:17 hodin a reprízované v měsíci prosinci 2007 na programu Prima televize celkem 9x. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. vav/6897/08, sp.zn. 2008/180/vav/FTV, byla žalobci uložena pokuta ve výši ,- Kč za porušení povinnosti odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, k čemuž došlo zařazením reklamy na produkt GE Money Bank Hypotéky v mutaci 11, označenou účastníkem jako sponzor reklamní znělky do vysílání programu Prima televize v premiéře v 19:53:39 hodin a reprízované v měsíci prosinci 2007 na programu Prima televize celkem lox. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne , č.j. vav/6903/08, sp.zn. 2008/711/vav/FTV, byla žalobci uložena pokuta ve výši ,- Kč za porušení povinnosti odst. 4 písm. a) zákona o vysílání, k čemuž došlo zařazením reklamy na produkt OP AVIA Diskito v mutaci 2, označenou účastníkem jako sponzor reklamní znělky do vysílání programu Prima televize v premiéře ve 21:20:31 hodin a reprízované v měsíci březnu 2008 na programu Prima televize celkem 31x. V odůvodnění všech rozhodnutí žalovaná uvedla popis reklamy, za kterou byla pokuta uložena. Dále konstatovala průběh dosavadního řízení, poukázala na to, že odvysílané spoty upozorňují diváka na existenci určitého produktu se závěrem, že spot je reklamou s tím, že spoty nebyly na začátku ani na konci označeny jako reklama, respektive nebyly od ostatních částí programu odděleny. Dále se Rada zabývala otázkou, co je reklamní znělka, se závěrem, že reklamní znělka není pořadem a nemůže být sponzorována. Závěrem Rada konstatovala, že

11 pokračování li 11 Ca 434/2008 žalobce porušil ustanovení 48 odstavec 4 písmeno a/ zákona a zabývala se hledisky, určujícími pro výši uložené pokuty. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení před správními úřady obou stupňů z hlediska žalobních námitek, uplatněných v podané žalobě, a při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí (ustanovení 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen s.ř.s.). Věc soud posoudil takto: Žalobce v žalobách namítal, že napadená rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná a nesrozumitelná, neboť ve výroku není obsažena kompletní skutková věta a skutek není popsán tak, aby byl nezaměnitelný. K této námitce soud uvádí, že z výroků napadených rozhodnutí vyplývá, že pokuta je uložena za odvysílání určitého spotu, který je specifikován jednak názvem (například produkt GE Money Bank, produkt Hypotéky), označením mutace a datem premiérového vysílání s uvedením počtu repríz v určitém měsíci. Dle názoru soudu je skutek popsán dostatečně, když je zřejmé, o jaký produkt šlo a kdy došlo kjeho vysílání. K počtu uvedených repríz ostatně žalobce - až na jedinou výjimku - žádné námitky neuplatňuje. Uvedení údaje o počtu repríz popsaného spotu je postačující, a to i s přihlédnutím k tomu, že je z výroku rozhodnutí zřejmé, kdy měly být reprízy vysílány. Znamená to, že za odvysílání téhož spotu na týž produkt v tomtéž měsíci nemůže být již další pokuta uložena. K námitce, že měl být žalobce seznámen s trestným skutkem a právní větou a měla mu být dána možnost se vyjádřit, soud uvádí, že tuto námitku neshledal důvodnou. Z ustanovení 36 odstavec 3 správního řádu, na který žalobce odkazuje, vyplývá, že účastník řízení má právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, nevyplývá z něho, že musí být seznámen se skutkem a právní větou, jak žalobce namítá. Již v oznámení o zahájení řízení byl žalobce seznámen s tím, že je zahajováno správní řízení o uložení pokuty a proč, a byl výslovně vyzván, aby se k věci vyjádřil. Tohoto práva ostatně žalobce využil a vyjádřil svůj názor. Ze spisového materiálu je přitom zřejmé, že důvodem pro zahájení řízení byl určitý závěr žalované o tom, že jednáním žalobce, jež bylo popsáno, mělo dojít ke spáchání správního deliktu. K tomu se žalobce na výzvu žalované vyjádřil. Žalobce dále namítal porušení absorpční zásady s tím, že došlo k rozkouskování" do několika správních řízení. K této námitce je třeba uvést, že vůči žalobci bylo vedeno několik řízení (celkem 17), vždy však šlo o řízení, v jehož rámci byly posuzovány spoty různého obsahu, jež byly vysílány v různých časových obdobích. Ačkoliv v několika případech šlo o shodnou osobu sponzora, odvysílaný spot se ve své mutaci lišil od jiného vysílaného spotu. Pokud žalobce poukazoval na ustanovení 12 odstavce 2 zákona o přestupcích, je zřejmé, že podle tohoto ustanovení platí, že se za více přestupků téhož pachatele, projednaných ve společném řízení, se uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji postižitelný. Podle ustanovení 140 odst.l zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (který dopadá na provedená řízení žalované), správní orgán může na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením spojit různá řízení, k nimž je příslušný, pokud se týkají téhož předmětu řízení nebo spolu jinak věcně souvisejí anebo se týkají týchž účastníků, nebrání-li tomu povaha věci, účel řízení anebo ochrana práv nebo oprávněných zájmů účastníků. Spojit řízení lze i v průběhu řízení za předpokladu, že tím nevznikne nebezpečí újmy některému z účastníků. Spojení věci je tedy možné, nikoli povinné.

12 pokračování Ca 434/2008 V této souvislosti pak lze poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č.j. 9 As 52/ , dostupný na v němž Nejvyšší správní soud k otázce propojení řízení v rámci absorpční zásady považoval za postačující hodnocení městského soudu, že šlo o jiné mutace reklamního spotu, tedy o jiné zpracování reklamního spotu. Samotná skutečnost, že řízení jsou zahajována s určitým časovým odstupem, neznamená nezákonnost napadených rozhodnutí, jestliže jsou dodrženy lhůty stanovené zákonem pro uložení sankce. Nedodržení zákonem stanovených lhůt žalobce nenamítá. K námitce, že sponzorský vzkaz byl oddělen od ostatních částí vysílání nápisem sponzor reklamní znělky" a divák musel vědět a věděl, že jde o obchodní sdělení, je nutno konstatovat, že sankce nebyla žalobci uložena proto, že nebyl oddělen sponzorský vzkaz (obchodní sdělení), ale proto, že spot nebyl oddělen od dalších částí vysílání jako reklama. Označení nápisem sponzor reklamní znělky" nelze považovat za oddělení spotu jako reklamy, neboť nebyl jako reklama ani označen. Žalobce dále namítal nesprávný postup žalované při stanovení výše pokuty. Tuto námitku shledal soud zčásti důvodnou, a to zejména v té části, v níž je namítáno nezohlednění počtu odvysílaných repríz. Z ustanovení 61 odstavec 3 zákona vyplývá, že jedním z hledisek pro úvahu o výši pokuty je rozsah závadného vysílání. V napadených rozhodnutích je sice rozsah, tj. počet odvysílaných repríz, konstatován, není však již zřejmé, že by se tato skutečnost projevila ve výši uložené pokuty. Naopak, jak je uvedeno výše, napadenými rozhodnutími byla žalobci uložena stejná pokuta, ačkoliv počet odvysílaných repríz byl v jednotlivých případech v rozmezí od jednotek do stovek repríz. Tato skutečnost se ve výši pokut neprojevila a ani není z odůvodnění rozhodnutí patrno, že by byla hodnocena. Ačkoliv počet repríz neznamená, že by měla být výše pokuty matematicky zvyšována či snižována, je nutno konstatovat, že hledisko počtu repríz daných spotů podstatným kritériem a mělo by být jako takové vzato v úvahu při uvážení o výši sankce. Nikoliv zanedbatelným faktorem je i skutečnost, že v souvislosti s počtem repríz daného spotu zásadním způsobem stoupá i zisk provozovatele z této nedovolené činnosti. Při mechanickém pokutování stejnou částkou, bez ohledu na počet repríz spotu, může žalovaná snadno dospět ke zřejmě nespravedlivým závěrům, když je zřejmé, že počet repríz se projeví i v závažnosti věci, která bude jiná v případě, že spot byl vysílán pouze jednou, oproti případu, kdy došlo k repríze ve stovkách případů. Žalobci lze přisvědčit i v tom, že v té části rozhodnutí, v níž je uvedena úvaha o výši pokuty, není výslovně hodnocena povaha odvysílaného spotu. Je však nutno konstatovat, že povaze spotu jev napadených rozhodnutích věnována rozsáhlá část, v níž je hodnocen jeho charakter v souvislosti s úvahami o oprávněnosti jeho vysílání a hodnocení jeho obsahu jako reklamy (zejména strana 5 až 7 napadených rozhodnutí). Pokud jde o další zákonem stanovená hlediska, je z odůvodnění napadených rozhodnutí patrno, že jimi se žalovaná zabývala. Z odůvodnění napadených rozhodnutí je zřejmé, že se žalovaná zabývala postavením žalobce na mediálním trhu, mírou jeho odpovědnosti vůči divácké veřejnosti i závažností věci (zde s výjimkou hodnocení závažnosti v souvislosti s počtem repríz). Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že byla hodnocena skutečnost, že žalobce je jedním z významných provozovatelů vysílání s poměrně vysokou mírou sledovanosti, z čehož vyplývá i míra jeho zodpovědnosti vůči divácké

13 pokračování Ca 434/2008 veřejnosti. Úvahy žalované ve vztahu k těmto hlediskům soud shledal dostatečné. K závažnosti věci žalovaná poukázala na to, že šlo o vědomé a opakované vysílání spotů, a to přes upozornění, která byla žalobci zaslána (viz bod V písmeno c/ napadených rozhodnutí). K argumentaci, že České televizi byla uložena za totéž nižší pokuta, nutno uvést, že žalobce neuvádí konkrétnější údaje, je však třeba konstatovat, že v každém řízení je nutno hodnotit konkrétní okolnosti určitého případu a nelze automaticky dospět k závěru o nezákonnosti napadených rozhodnutí proto, že v jiném řízení byla uložena jinému subjektu nižší sankce. K námitkám, v nichž žalobce projevuje nesouhlas se stanovisky žalované z 21. a 23.zasedání o tom, že reklamní znělky nejsou pořadem a nelze je sponzorovat, a k následně uvedeným námitkám o nesouhlasu s právní kvalifikací spotů (sponzorských vzkazů), uvádí soud následující: Otázku oprávněnosti sponzorování reklamních znělek, již zdejší soud řešil například v rozsudku č.j. 10 Ca 301/ ze dne , nebo rozsudku č.j. 5 Ca 212/ ze dne Městský soud v Praze se v prvé řadě neztotožňuje s názorem žalobce, podle něhož reklamní znělka naplňuje definiční znaky pojmu pořad" podle ustanovení 2 odst.l písm.l) zákona o regulaci reklamy. Zákonem č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, jsou v ustanovení 2 definovány základní pojmy pro účely tohoto zákona, a rozumí se mj.: a) rozhlasovým a televizním vysíláním prvotní šíření původních rozhlasových a televizních programů a služeb přímo souvisejících s programy, j) programem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů a dalších částí vysílání, k) plnoformátovým programem televizní program obsahující pořady různého zaměření a témat, zejména pořady zpravodajské, filmové, dokumentární, hudební a vzdělávací, který není zaměřen pouze na určitou skupinu obyvatel se shodnými zájmy, 1) pořadem je obsahově souvislá, celistvá a časově ohraničená část rozhlasového nebo televizního vysílání. Jak uvedl zdejší soud ve shora citovaných rozsudcích, z uvedených a dalších dotčených ustanovení vyplývá, že televizní vysílání představuje šíření televizních programů provozovatelem vysílání, který program sestavuje, tedy záměrné časově uspořádá pořady a další části vysílání, přičemž podle obsahu zaměření pořadů a témat sestavených v programu se liší, zda jde o program plnoformátový nebo zaměřený na určitou skupinu (specializovaný). Pakliže obsahová náplň pořadu je při sestavení programu z jednotlivých pořadů určující pro druh programu a aspiruje upoutat pozornost diváka (se všeobecným či speciálním zaměřením), je zřejmé, že pod vymezení pojmu pořad" (jako obsahově souvislé, celistvé a časově ohraničené části vysílání) nelze podřadit reklamní znělku (či jiné části vysílání), byť má obsahovou náplň a je časově ohraničena, což vyplývá z povahy produktu a technických premis vysílání jako takového. Vlastní však jí není, aby spoluvytvářela konkrétní druh programu se zaměřením na konkrétní diváckou obec. I proto podle názoru soudu zákon stanoví, že program tvoří pořady a další části vysílání, neboť při akceptaci výkladu žalobce by další části vysílání" rovněž spadaly pod

14 pokračování Ca 434/2008 pojem pořad. Pakliže nadto zákon zvlášť stanoví pravidla pro reklamu (a teleshopping) a její zařazování do programu, a výslovně stanoví, že reklama musí být oddělena od ostatních částí programu, zásadně má být vysílána v blocích mezi jednotlivými pořady (ustanovení 48 odst.4 zákona) a dále pravidla pro přerušování pořadů reklamou a pro její časový rozsah, nelze než dospět k závěru, že reklamní znělka není pořadem, ale jde o prostředek, část vysílání, jejímž důvodem zařazení do programu je oddělení reklamy od ostatních částí programu, tedy od pořadů, popřípadě jiných částí vysílání, jak zákon ukládá. Podle názoru soudu Rada správně poukázala na to, že přerušovat pořady jinými pořady" (vyjma reklamy a teleshoppingu a vyjma naléhavých informací ve veřejném zájmu) zákon nepřipouští. Rovněž z definice sponzorování, upravené ustanovením 2 odst. 1 písm.l) zákona vyplývá, že jde o příspěvek k přímému nebo nepřímému financování pořadů za účelem propagace sponzora, což znamená, že takový příspěvek pokrývá zčásti či vůbec náklady na tvorbu (výrobu) pořadu a sponzor se s obsahovou náplní pořadu, jehož vznik podporuje, určitým způsobem identifikuje. Právě proto v ustanovení 53 zákona jsou pak nastaveny meze pro provozovatele vysílání, který takový příspěvek přijímá, a je jeho povinností zajistit, aby obsah a čas zařazení sponzorovaného pořadu do vysílání nemohl být sponzorem ovlivněn a aby vlastní obsah sponzorovaných pořadů nepropagoval prodej či nákup výrobků nebo služeb sponzora (ustanovení 53 odst.4,5 zákona). Zákon v ustanovení 53 odst.2 výslovně zakazuje sponzorovat politicko-publicistické pořady a zpravodajské pořady (s výjimkou samostatných servisních informací), aby zcela vyloučil možné podezření z vlivu sponzora na obsah takového pořadu. Z uvedeného tedy podle názoru soudu plyne, že pod pojem pořad" nelze podřadit reklamní znělku, neboť tato nevykazuje určující znaky pořadu a nelze ji proto ani sponzorovat. Závěr Rady soud proto shledal v souladu se zákonem. Soud nemá za to, že by uvedený výklad zákona vedl ktomu, že není-li znělka pořadem, pak na reklamní znělku nedopadají zákazy a omezení, stanovené zákonem pro vysílání pořadů, popřípadě reklamy a teleshoppingu. Jestliže zákon reklamní znělku" jako samostatnou část vysílání ani nedefinuje a považuje ji jen za prostředek oddělení reklamy od ostatních částí programu, pak logicky - vzhledem ke stanoveným zákazům a omezením pro vysílání pořadů a reklam - vůbec nepředpokládá, že by provozovatel vysílání do vysílání zařadil znělky obsahem odporující stanoveným pravidlům, tedy, že by znělka byla zpracována způsobem ohrožujícím například fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí, nebo způsobem snižujícím úctu k lidské důstojnosti a podobně. Zákonodárce musí předpokládat určitou míru rozumného chování a jednání adresátů právních norem, konsenzu s obecně nastolenými pravidly a pochopení jejich smyslu a účelu; slovní vyjádření normy chování tak nemůže postihnout veškeré nuance (či absurdity) jejího možného obcházení a výslovně je zakázat.. Pokud jde o ustanovení 53 odst.2 zákona o vysílání, lze uzavřít, že v tomto ustanovení uvedená výjimka ze zákazu sponzorování politicko-publicistických pořadů a zpravodajských pořadů, podle níž lze sponzorovat samostatné servisní informace, zejména o počasí, dopravě, časomíry ve vysílání sportovních pořadů a informací o přesném času, se vztahuje na pořady, kterými jsou právě a jen samostatné servisní informace", když zákon uvozuje...pořady, s výjimkou..." Jde o výjimku ze zákazu sponzorování pořadů, kterou nelze vyložit extenzivním způsobem, byť výčet servisních informací není taxativní, aleje jen výčtem příkladným. Podle názoru soudu reklamní znělku nelze podřadit pod pojem

15 pokračování Ca 434/2008 samostatné servisní informace"; protože samostatná servisní informace, jak název napovídá, je zvláštním druhem pořadu, jehož obsahem je zpráva o aktuální situaci (stavu) objektivního fenoménu (počasí, dopravě, času a podobně), obsah a účel zařazení znělky reklamy je přitom odlišný. Znělka reklamy nevykazuje znaky pořadu", tím méně samostatnost". Soud proto nepřisvědčil námitce žaloby, že reklamní znělku lze podřadit pod pojem samostatné servisní informace" a tudíž ji lze sponzorovat podle ustanovení 53 odst.2 zákona. K tomu, co bylo uvedeno, je nutno zdůraznit, že pokud zákon hovoří o sponzorování, vždy je to ve spojení se sponzorováním pořadů. Vyplývá to nejen z definice, uvedené v ustanovení 2 odstavec 1 písmeno s/, ale také například z ustanovení 53 zákona. Na základě všech shora uvedených skutečností Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žaloba byla podána zčásti důvodně. Soud podle ustanovení 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil napadené rozhodnutí pro vady řízení. Soud současně vyslovil, že se věc vrací žalované k dalšímu řízení (ustanovení 78 odst. 4 s.ř.s.). Žalovaná je právním názorem, vysloveným soudem ve zrušujícím rozsudku v dalším řízení vázána ( 78 odst. 5 s.ř.s.). Pro úplnost považuje soud za potřebné uvést, že v daném případě nebyla žalobci pokuta uložena proto, že došlo ke sponzorování reklamní znělky, tedy ke sponzorování nikoli pořadu, ale proto, že obsah spotů byl posouzen jako reklama. Zde je vhodné poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č.j. 7 As 75/ , dostupný na ve kterém se soud zabýval podrobně charakterem a rozdílem sponzorování a reklamy. Žalovaná sice v odůvodnění napadených rozhodnutí uvádí určitou úvahu o tom, proč považuje spot za reklamu, ale vzhledem ktomu, že soud shledal jiné důvody pro zrušení napadených rozhodnutí, považuje za potřebné uvést, že odůvodnění této skutečnosti by žalovaná měla konkretizovat - zda a proč považuje obsah spotu za reklamu - detailněji z hlediska všech znaků definice reklamy, jak jsou uvedeny v zákoně. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobkyně byla ve věci samé úspěšná, proto jí přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náhrada nákladů řízení představuje v dané věci žalobkyní zaplacené soudní poplatky z podaných žalob v částce ,- Kč. Poučení Proti tomuto rozhodnutí lze podat za podmínek uvedených v ustanovení 102 a následujících s.ř.s. u Městského soudu v Praze kasační stížnost, a to ve lhůtě do dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nej vyššímu správnímu soudu. Podle ustanovení 105 odst.2 s.ř.s. stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem ; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Praze dne 14.července 2009 JUDr.Hana Veberová, v.r. předsedkyně senátu