Služby málem za hubičku Drobné práce hodně zlevnily. Chce to projít internet

Transkript

1 Václav Veverka: Stát šetří, a pak zbytečně utrácí str. 18 číslo 6 l l 39 Kč l řízená distribuce l l měsíčník vydavatelství Mladá fronta Měsíčník pro Služby málem za hubičku Drobné práce hodně zlevnily. Chce to projít internet Vychází ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz

2 DODÁVKA SKLADOVÝCH ŘEŠENÍ NA KLÍČ Regálové systémy Paletové regály Mobilní regály Regálové galerie, mezaniny Automatizace Vozíky Linde úspornost robustnost kvalita ergonomie Vysokozdvižné vozíky Retraky Vychystávací vozíky Ručně vedené elektrické vozíky Elektrické tahače CNG řešení Hlava XXII a její řešení Absolventi nemohou najít práci, protože nemají dostatek praxe. To je tvrzení jako ze slavného románu Josepha Hellera. Mladí lidé se s tím musejí na trhu práce aktuálně vypořádávat a samozřejmě to není pro nastupující generaci hezké uvítání do pracovního života. Dobrou zprávou je, že situace může vychovat absolventy k větší samostatnosti a podnikavosti. A to je přání většiny podnikatelů, se kterými redakce mluvila. Praxí netknutí už nemusejí spoléhat pouze na trh, který vyživují svými hubenými životopisy a frázemi o motivovanosti, komunikativnosti a chuti pracovat. Existuje řada cest, jak to dokázat, vytvořit si práci pro sebe a podle sebe a postavit se na vlastní nohy. Významnou možností je nabízet své služby na různých internetových portálech a stát se freelancerem, tedy pracovníkem, který zákazníkům prodává své schopnosti. Ten, kdo se vyzná v sociálních sítích, se může nechat najímat na online marketing. Koho baví grafika, může prodávat své nápady na loga, vizitky a další propagační materiály. Kdo umí jazyky, může začít nabízet překladové služby. Možností je bezpočet. Těží z toho i firmy, které se dostávají velmi levně k službám, za které by jinak musely platit o řád vyšší sumy. Takzvané mikroslužby se stávají fenoménem i v České republice, a proto jsme se mu rozhodli věnovat pozornost v hlavním tématu. Na jedné straně je tlak na co největší finanční úsporu, na druhé je chuť si přivydělat, získat zkušenosti a jméno. Co největší úspoře se věnujeme i v rozhovoru. Ovšem z jiného pohledu. Veřejné zakázky, zejména ty na úklid, jsou často tak levné, že na nich dodavatelé nevydělávají, ale tratí. A to je podezřelé. Za redakci vám přeji jen pozitivní zkušenosti s mikroslužbami. PROFIT VYDÁVÁ MLADÁ FRONTA a. s. MEZI VODAMI 1952/ PRAHA profit@mf.cz GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta ŘEDITEL DIVIZE EURO E15 Tomáš Skřivánek šéfredaktor Igor Záruba ADRESA REDAKCE Pod Kotlářkou Praha 5 Košíře editor Petr Švihel, T: , svihel@mf.cz REDAKTOŘI Dalibor Dostál, dostal@mf.cz Jakub Procházka, procházka@mf.cz INZERCE David Korn, ředitel, T: , korn@mf.cz MARKETING Hana Holková, ředitelka, T: Blanka Bumbálková, brand manager, T: VÝROBA A DISTRIBUCE Soňa Štarhová, ředitelka, T: SEKRETARIÁT Martina Minaříková, T: TISK Europrint a. s. PŘEDPLATNÉ PRO ČR All Production s.r.o. P. O. BOX 732, Praha 1 T: mladafronta@predplatne.cz VNA vozíky Linde Material Handling Česká republika s.r.o. Polygrafická 622/2 Praha 10 Malešice linde@linde-mh.cz telefon inzerce A Petr Švihel, editor Reg. zn: MK ČR E 6590 ISSN C Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. TITULNÍ STRANA Tomáš Novák Číslo 6 / 16. června 2014 Profit vychází od roku 1990

3 PROFIT obsah OBSAH Top události...6 Téma Příběh úspěchu Sportující Česko na jedné adrese Málokterému začínajícímu podnikateli se podaří stát se do dvou let od vzniku firmy průkopníkem a zároveň lídrem ve své branži. Šestadvacetiletý Roman Sterly z Plzně, který vytvořil největší sociální síť pro sportovce v Česku, to dokázal a nyní chce se svým projektem SportCentral dobývat svět. po letech stagnace vrací k mírnému růstu, pro zemi vycházejícího slunce to ovšem představuje nesmírné náklady. Obchod & Finance Značka firmy Polemika Služby málem za hubičku...10 Užitečná služba, která může firmě ušetřit několik tisíc korun, i naprostý nesmysl jen pro radost. To vše přinesly na český trh takzvané mikroslužby. Na internetu se díky nim dají velmi levně získat dodavatelé služeb, které bývaly a v kamenných firmách mnohdy stále jsou o řád dražší. Makro...16 Rozhovor Restart KOZÍ FARMU VYSTŘÍDALA UNIKÁTNÍ KOSMETIKA Na začátku byl sen o velké kozí farmě a zemědělské výrobě. Na konci jedna z nejznámějších a nejinovativnějších českých kosmetických firem, která se stala inspirací i pro řadu zahraničních značek. Test Pobočka e-shopu jako vítězný tah V aktuálním díle seriálu o službách se podíváme na největší tuzemský e-shop Alza.cz. Jak se jeho služby za posledních pár let změnily a lze stejný trend pozorovat i u jiných firem? Vytvořte si chytrý firemní název Jednou z užitečných, byť často nedoceňovaných marketingových pomůcek v úspěšném podnikání je dobře promyšlený obchodní název, kterým se na veřejnosti prezentujete. Spotřebitele i obchodní partnery můžete prostřednictvím účinného obchodního názvu zaujmout. Příběhy slavných názvů Profil kouče Timothyho Gallwey Technologie Cestování Václav Veverka...18 Výběrová řízení na úklid budov veřejného sektoru vyhrávají firmy s dumpingovými cenami. Stát tak nepřímo podporuje nelegální zaměstnávání, protože tyto společnosti nemohou být schopné zaplatit své pracovníky v souladu se zákonem, říká Václav Veverka, společník české úklidové firmy SaJ. Očima podnikatele Fokus Polyuretanový zázrak míří do Čech Ochrana pro zemědělské stroje nebo nákladové prostory automobilů před korozí, chemikáliemi, mechanickým poškozením, a dokonce škodlivými bakteriemi. To je až zázračný postřik, který začala nabízet teprve nedávno na českém trhu pražská firma Allline-x. Zahraničí Japonsko: Země nesmírného dluhu Po Zimbabwe nejzadluženější a přitom jedna z nejvyspělejších zemí světa se rozhoduje, jak zvládnout svoji situaci. Japonská ekonomika se Jeden den podnikatele / Názor Poradna Servis Portrét Michaela Fajmanová: Dorty jako detailní ruční práce A

4 PROFIT události události PROFIT Rodinné firmy podceňují nástupnictví RODINNÝM FIRMÁM V ČR ROSTE SEBEVĚDOMÍ, růst očekává 47 ze 100 oslovených společností. Dalších 41 podniků předpokládá stabilní tržby. Ukázal to průzkum u příležitosti zahájení nominací do soutěže Equa bank Rodinná firma roku. Jako své priority si rodinné firmy vytyčují kromě zvýšené efektivity společnosti hlavně udržení a nábor kvalitních zaměstnanců. Průzkum zkoumající náladu jedné stovky českých rodinných firem provádí Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) už potřetí u příležitosti zahájení nominací do soutěže. Podle Karla Havlíčka, předsedy představenstva AMSP, se počet rodinných firem zvyšuje. Osmdesát procent celosvětového byznysu dělají rodinné firmy, i když jde o společnosti jako Porsche či IKEA, říká Karel Havlíček. V ČR je ovšem podíl menší a zvyšuje se jen postupně. Jako svoje hlavní výhody po zvládnutí krizového období vyjmenovávají rodinné podniky flexibilitu, stabilitu, atmosféru uvnitř podniku či etiku v podnikání a přístup k zaměstnancům. Fungování na rodinné bázi i nadále vnímají jako výhodu oproti ostatním společnostem. Naopak nevýhodu vidí v systému řízení. Průzkum odhalil i to, že Foto Martin Pinkas společnosti stále nevěnují nutnou pozornost otázce nástupnictví, přestože se tématu silně věnují média. Globálně jen 30 procent rodinných firem přežije do druhé generace a pouze jedna z deseti do třetí generace, říká Havlíček. Nadpoloviční většina dotázaných sice uvedla, že řeší předání podniku v rámci rodiny, ovšem jen polovina z nich na předání začala fakticky pracovat, ostatní toto rozhodnutí oddalují. Equa bank, generální partner soutěže, si právě proto vytyčila za cíl podporovat tuzemskou tradici rodinného podnikání. V Česku se daří vývozu i dovozu zboží VÝVOZ I DOVOZ ZBOŽÍ KONTINUÁLNĚ NARŮSTAJÍ, a to už šest let po sobě. Potvrzují to statistické údaje ČSÚ, které analyzovala společnost Gefco. Z dlouhodobého hlediska pak převyšuje vývoz zboží dovoz do ČR a tento trend by měl i nadále pokračovat. Od roku 2006 stoupl vývoz zboží z České republiky o více než 40 procent. Dohromady tvoří hodnota nárůstu částku převyšující bilion korun. Nejvýrazněji se přitom daří exportérům v oblasti dopravních prostředků a strojů. Česká republika patří v rámci celé Evropské unie mezi významné producenty nejen náhradních dílů pro automobily, ale díky několika automobilkám na našem území také mezi významné vývozce vozů. Z hlediska logistiky se právě tento sektor řadí mezi zásadní, říká obchodní ředitel firmy Gefco Petr Zaoral. Na celkovém nárůstu vývozu z Česka se automobilový průmysl podílel téměř polovinou finančních prostředků. Byl přitom doplňován vývozem průmyslového spotřebního zboží, jehož hodnota narostla za stejné období o 104 miliard korun. Velmi dobře se daří také vývozu potravin (nárůst o 74 procent a 46 miliard) a exportu živočišných a rostlinných olejů (81 procent). Překvapivě dobře si vedl rovněž vývoz tabáku. Import do České republiky od roku 2006 do roku 2012 zaznamenal nárůst o 31 procent, rostl tedy o něco pomaleji než vývoz. Celkový rozdíl v korunách činí více než 650 miliard korun. Z hlediska České republiky je rozhodně velmi příznivá bilance mezi vývozem a dovozem. Ta je nyní ve prospěch České Snažíme se podpořit rodinné podnikání, které považujeme za jeden z pilířů naší ekonomiky, řekl David Řehoř, ředitel rozvoje obchodu firemního bankovnictví Equa bank. Společně s průzkumem byla zahájena první fáze soutěže, ve které se mohou zájemci nominovat do 31. srpna. Kritériem pro účast je obrat pod půl miliardy, doba podnikání alespoň deset let a rodinná účast ve vlastnické struktuře. Hodnotit se bude soubor ekonomických, ale i neekonomických kritérií, od růstu obratu až po sociální zodpovědnost. Během září pak odborná porota vybere deset finalistů, kteří budou bojovat o Cenu veřejnosti, a stejně tak označí i favorita poroty. V porotě třetího ročníku soutěže zasednou nově i zástupci měsíčníku Profit a portálu BusinessInfo.cz. Vyhlášení proběhne v listopadu. Poznámka Profitu: Říkalo se Rodina základ státu ; časopis Profit mediální partner soutěže je proto zvědav, jak se bude dařit rostoucím rodinným firmám ve státě zvaném korporátní svět republiky a trendy naznačují, že bychom si tento pozitivní vývoj mohli v dalších letech udržet, charakterizuje situaci Petr Zaoral. Poznámka Profitu: Data potvrzují naši silnou závislost na strojním a především automobilovém průmyslu. Nárůst vývozu potravin o 74 procent ukazuje, že náš export by do budoucnosti mohl být rozkročený do více odvětví. Foto čtk Čeští rodiče postrádají kratší úvazky a práci z domova ČÁSTEČNÉ ÚVAZKY A MOŽNOST PRACOVAT Z DOMOVA. Takový dárek by čeští rodiče malých dětí nejraději viděli od svých šéfů. Firemní školky vidí coby nejúčinnější pomoc zhruba šestina rodičů, volná pracovní doba ke skloubení práce a péče o rodinu stačí jen zhruba desetině. Pouze čtyři procenta rodičů o pomoc zaměstnavatelů v této oblasti vůbec nestojí. Vyplývá to ze šetření na kariérním portálu Jobs.cz, kterého se zúčastnilo 1295 otců a matek. Nabídka na trhu práce těmto přáním ale zatím neodpovídá. Částečných úvazků je v nabídce pozic stále málo aktuálně jde o 5,4 procenta. Alespoň částečná možnost práce z domova byla od počátku letošního roku nabízena pouze u šesti procent ze všech obsazovaných míst. Nabídka práce na částečný úvazek se v Česku v posledních letech rozšířila, přesto místní firmy za západní Evropou stále zaostávají. Zatímco v celé Evropské unii je průměrný podíl částečných úvazků lehce pod 20 procent a ve vyspělých zemích se pohybuje kolem třetiny, u nás je to v případě nově obsazovaných pozic pouze slabých 5,4 procenta. Přesto je zřejmé, že počty těchto míst soustavně stoupají jen za poslední rok jich přibyla necelá desetina. Souvisí to také se současným přílivem lidí vracejících se z rodičovské dovolené po nedávném baby boomu. Stávající zaměstnanci si spíše než noví uchazeči kratší úvazek i jiné flexibilní formy práce vyjednají, uvádí Tomáš Ervín Dombrovský, analytik portálu Jobs.cz. Česko a Slovensko patří podle Eurostatu mezi státy s nejnižším podílem pracujících na částečný úvazek v EU. Zkušenosti ze západní Evropy přitom ukazují, že čím flexibilnější je pracovní trh, tím nižší je nezaměstnanost a vyšší produktivita. Část zaměstnavatelů stále podle našich výzkumů nemá pocit, že jsou flexibilní formy zaměstnávání potřeba. Do jisté míry to může být dáno i tím, že si část lidí o částečný úvazek či jinou alternativu nerada řekne. V mnohých přece jen zůstává obava, že budou tak jako tak muset pracovat na sto procent a zkrácený bude pouze plat. Je to především otázka důvěry na obou stranách a její vybudování je dlouhodobou záležitostí, vysvětluje situaci v oblasti flexibilních úvazků Dagmar Suissa, ředitelka péče o zaměstnance ve společnosti LMC, která portál Jobs.cz provozuje. Poznámka Profitu: Flexibilní pracovní úvazky budou muset české firmy skokově dohnat v okamžiku, až se obrátí situace na trhu práce a bude nedostatek pracovníků. Aktuálně je stále spíše nedostatek pracovních míst, a proto je vyjednávací pozice firem silnější než zaměstnanců. Daňové slevy pro 530 tisíc živnostníků zůstávají PODNIKATELÉ SLAVÍ ÚSPĚCH. Po náročných vyjednáváních mezi Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR a ministerstvem financí se podařilo udržet stávající systém daňových slev až do výše 25 tisíc korun na každého živnostníka využívajícího paušály. Celkem se tak jedná o více než půl milionů OSVČ. Konečnou dohodu učinil předseda asociace Karel Havlíček s ministrem financí Andrejem Babišem, který ji obratem nechal odsouhlasit na koaličním jednání. Součástí dohody je i plošné zastropování všech paušálů na částku dva miliony korun. Návrh ministerstva financí, který obsahoval zrušení daňových slev a současně navrhoval možnost odečíst sumu na dítě a manžela nebo manželku, kteří nepracují, tedy nakonec nebude uveden v platnost. Jsme rádi, že zvítězil zdravý rozum a že nejmenším živnostníkům nebude žádná sleva odebrána. Musím ocenit fakt, že ministr Babiš jednal po celou dobu velmi věcně a korektně a že jsme během několika dní došli k rozumnému závěru. Jednání byla poměrně komplikovaná, neboť se stala součástí předvolebního boje a byla ostře sledována médii. Ústupek v podobě omezení dvěma miliony korun obratu i u takzvaného 80 procentního paušálů považujeme za přijatelný kompromis, který se nijak nedotkne těch nejmenších, což bylo od počátku naším hlavním cílem. Tento ústupek jsme před konečnou dohodou nechali odsouhlasit devíti řemeslnými cechy, komentoval vyjednávání Karel Havlíček. 6 7 Foto Martin Pinkas Foto čtk

5 Foto Martin Pinkas PROFIT události Kamenné obchody stále porážejí ty internetové MÍSTEM, KDE EVROPSKÝ spotřebitel nakupuje především, zůstávají kamenné prodejny. Vyplývá to z průzkumu barometr cetelem 2014, který každoročně zjišťuje nákupní chování a preference obyvatel dvanácti evropských zemí. Přestože 37 procent dotázaných uvedlo, že budou čím dál více nakupovat na internetu, celých 70 procent Evropanů své poslední nákupy realizovalo v kamenné prodejně. Dvě pětiny dokonce tvrdí, že nakupuje výhradně v kamenném obchodě. Češi přitom patří podle průzkumu spolu se Slováky, Poláky a Rumuny mezi největší příznivce e-shopů. Hojně v nich nakupují domácí elektrospotřebiče (52 procent), potřeby pro kutily a zahrádkáře (34 procent) či nábytek (21 procent). Výlučně v obchodě nakupuje 43 procent dotázaných. Spotřebitelé touží při nákupu zboží po skutečném zážitku, vysvětluje Tomáš Siegler, marketingový ředitel společnosti Cetelem ČR. Kamenné prodejny jim tento zážitek umožňují. Vidět zboží, osahat si ho a vyzkoušet, dodává. Studie zároveň ukázala, že internet a kamenné prodejny mají všechny předpoklady pro to, aby existovaly Firmy: Absolventi nejsou připraveni na práci ČERSTVÍ ABSOLVENTI NEJSOU PŘIPRAVENI PRO VÝKON SVÉ PROFESE. Myslí si to zástupci přesně poloviny firem, které se zúčastnily květnové ankety headhunterské společnosti Recruit CZ. Anketa zaměřená na připravenost absolventů na první zaměstnání se uskutečnila mezi firmami pohybujícími se v segmentu rychloobrátky, maloobchodu, výroby, 8 vedle sebe, a ne proti sobě. A co konkrétně evropští spotřebitelé od kamenných prodejen očekávají? Ve stručnosti návrat k základním atributům, které je činí jedinečnými a v přímém porovnání s internetem nezastupitelnými. Klíčovou roli hraje prodavač. Tři čtvrtiny dotazovaných vítají při nákupu asistenci. Odborný názor na kvalitu výrobků pak na místě požadují až dvě třetiny respondentů, upřesňuje Siegler. Po prodavači, který automotive a služeb. Pouze 16 procent oslovených podniků tvrdí, že lidé po ukončení studií připraveni jsou. Zbytek respondentů nemá jednoznačný názor a považuje za nutnost posuzovat kandidáty individuálně. Podle zástupců firem bez vyhraněných názorů není současný stav vyhovující a mělo by dojít k reformám ať už u studentů, v systému, nebo u samotných firem a jejich taktik při získávání zákazníka nasměruje ke zboží, volají Poláci (86 procent), Češi (84 procent), Slováci (77 procent) a Maďaři (76 procent). Schopnost prodavače poradit s výběrem v rozhodujícím okamžiku nákupu je pro Evropany hlavním důvodem, proč chodí nakupovat do kamenných obchodů. K častější návštěvě prodejen by je potom zlákala i možnost vrácení opotřebeného zboží (79 procent) nebo koupě již použitého zboží (60 procent). nových zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Anketa zároveň poodhalila, co mohou firmy absolventům nabídnout. Třetina respondentů se domnívá, že představy uchazečů jsou velmi odlišné od možností firem, třetina je pak považuje za reálné, a dokonce přiznává, že se očekávání ze strany zájemců o práci v poslední době výrazně snížila. A co by podle českých firem usnadnilo vstup absolventů na pracovní trh? Podle většiny respondentů především větší praktické zkušenosti. Teoretické, které jsou vesměs hodnoceny pozitivně, už dnes nestačí. Dalším faktorem, který by podle oslovených firem usnadnil absolventům vstup na pracovní trh, je i jeho lepší znalost, orientace na trhu a jejich povědomí o tom, jakou cestou se chtějí ve své kariéře ubírat. Představy typu chtěl bych být dobrým manažerem u zaměstnavatelů neobstojí. Poznámka Profitu: Průzkum dokazuje, že situace mladých lidí na pracovním trhu představuje začarovaný kruh. Nejsou dobře zaměstnatelní, protože nemají praxi. Praxi nemají, protože nejsou dobře zaměstnatelní Foto Martin Pinkas Foto archiv události PROFIT Důvěra investorů ve střední Evropu roste DŮVĚRA INVESTORŮ VE STŘEDNÍ EVROPĚ STÁLE ROSTE a aktuálně se přibližuje maximu, které tento region zažíval v letech 2003 až Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Deloitte, týkajícího se důvěry investorů v regionu střední Evropy v oblasti private equity. Zdá se, že střední Evropa se konečně odráží ode dna: podíl respondentů, kteří očekávají nárůst obchodní aktivity, vzrostl na 60 procent, což je dvakrát více než při posledním průzkumu a představuje vůbec nejvyšší stupeň vyjádřené důvěry za poslední dva roky. Nejde jen o to, že se situace konečně začala zlepšovat v porovnání s minulými obtížnými roky, ale celkově je nálada obchodníků mnohem optimističtější, což koneckonců potvrzuje i náš průzkum, říká k výsledkům Garret Byrne, partner společnosti Deloitte, který je vedoucím pro oblast soukromého kapitálu ve střední Evropě. Na růst důvěry může mít vliv mnoho faktorů. Podle Byrna již mnozí přestali vnímat situaci na starém kontinentu jako hraničící s kolapsem a někteří investoři, zejména ze Spojených států, se opět zaměřují na Evropu a středoevropský region. Ekonomické podmínky pomáhají trhu znovu získat ztracenou dynamiku: dvě třetiny respondentů očekávají, že ekonomika poroste. To je nejvyšší důvěra v ekonomickou situaci od roku 2004, kdy se osm zemí ze středoevropského regionu připojilo k Evropské unii. Byrne zdůrazňuje, že víra, že bude líp, je nezbytným předpokladem pro uzavírání obchodů. Důvěra umožňuje majitelům ustoupit od defenzivního řízení podniku a plánovat růst. Pozitivním zjištěním je také skutečnost, že čtvrtina respondentů (27 procent) očekává, že půjčky a úvěry budou dostupnější. Jde o nejvyšší stupeň důvěry v dluhový trh za poslední tři roky. Přístup k finančním zdrojům umožňuje podnikům a fondům private equity investovat do budoucnosti. Nové finanční prostředky získané fondy private equity společně s dostupným dluhovým financováním mohou střední Evropě pomoci vrátit se na vrchol ekonomického výkonu, uzavírá Byrne. Zpravodajství zpracovali: Jakub Procházka, businessinfo.cz, Autor poznámek: Petr Švihel inzerce A díl 5. Předcházejte ztrátám s M2c Otázka od čtenáře Profitu pro Mgr. Kateřinu Sochorovou, obchodní ředitelku společnosti M2C: Jsem majitelem sítě prodejen s textilem. Jedná se o 11 provozoven v rámci celé ČR. Neustále řeším problémy s docházkou (otevírání a zavírání provozoven) a samozřejmě i zaměstnaneckou kriminalitou. Co byste navrhovala za řešení? Jsou různé varianty a základem je rozlišit alespoň dvě roviny kontroly nad vnějšími vlivy a vnitřními vlivy. Systém M2C Check (unikátní docházkový systém) je jedním z možných řešení, jak mít přehled o svých zaměstnancích. Tento systém efektivním způsobem realizuje kontrolu pracovníků na pracovišti. Systém je cenově dostupný, což je jeho velká výhoda. Obsahuje terminály, čtečky, karty a potřebné softwarové příslušenství. Mobilní telefon je v tomto případě vybavený jednoduchým komunikačním modulem a ten nahrazuje klasický terminál. Jednoduchá správa systému umožňuje prostřednictvím webového rozhraní získávat přehled o aktuálních událostech. Dalším řešením kontroly nad nájemní jednotkou může být mimo klasické fyzické ostrahy i vzdálený dohled probíhající v unikátním pracovišti M2C. Dispečink je ovládán profesionálně vyškoleným managementem 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Součástí dispečinku je analytický systém, který na základě individuálních hodnocení nastavuje preventivní procesy a tím předchází krizovým situacím. Díky využití služeb dálkového dohledu je možné sjednotit formu výstupů dle přání klienta, včetně tvorby sofistikovaných bezpečnostních a marketingových analýz. Komplexem obou řešení pak dochází k snížení ztrát vnějších i vnitřních a nastavení pocitu kontroly i bez fyzické přítomnosti. Kateřina Sochorová vystudovala Policejní akademii v Praze. Od roku 2005 působí na pozici obchodní ředitelky ve společnosti M2C. M2C je přední česká společnost se zahraniční působností, která se specializuje na komplexní služby v oblasti bezpečnosti a facility managementu. Podnikáte a chcete zamezit narůstající kriminalitě, snížit riziko krádeží? Přidejte se ke čtenářům, co se již zeptali Mgr. Kateřiny Sochorové, a dozvíte se, co zajímá právě vás z oblasti firemní bezpečnosti. Své dotazy zasílejte na dotazy@m2c.eu

6 PROFIT téma téma PROFIT Služby málem za hubičku Užitečná služba, která může firmě ušetřit několik tisíc korun, i naprostý nesmysl jen pro radost. To vše přinesly na český trh takzvané mikroslužby. Na internetu je možné najít velmi levné poskytovatele činností, které bývaly a jsou v kamenných firmách o řád dražší. Foto profimedia.cz 10 11

7 PROFIT téma téma PROFIT Nové firemní webové stránky, překlad obchodního dopisu, vypracování školní práce, kresba na přání nebo i pozdrav vyvedený přes ženská ňadra. To vše a desítky dalších služeb se v Česku dají pořídit za ceny kolem sto padesáti korun na několika portálech nabízejících takzvané mikroslužby. Podobně jako u ostatních progresivních online služeb, jako jsou slevové portály nebo online stránky na rozvoz jídel, ani portály mikroslužeb nejsou ryze českým vynálezem. Jejich zakladatelé se inspirovali v USA, kde podobné webové služby fungují několik let. Mezi nejpopulárnější americké portály patří server Fiverr.com, který založili internetoví byznysmeni Micha Kaufman a Shai Wininger s mottem Nakupuj, prodávej a bav se. V současnosti zprostředkovává portál přes milion služeb ročně (v roce 2012 to bylo 1,3 milionu služeb), výborně funguje především u mladších věkových kategorií, pro které je využívání téměř jakýchkoli služeb prostřednictvím internetu samozřejmostí. Druhou inspirací pro české službičkomaty je americký Amazon a jeho server Mechanical Turk. Mechanického krocana vyvinul Amazon kvůli zpracování takzvaných HIT úkonů, tedy procesů, které nemohou být vyřešeny automaticky a ke svému dokončení potřebují účast lidského faktoru. Mezi nejznámější tuzemské portály tak patří Stovkomat. cz, Kilerr.cz nebo Jenzastopade.cz. Pouhé zkopírování fungujících amerických vzorů do českého prostředí však nestačilo. Viděl jsem velký potenciál v uzpůsobení služeb pro Českou republiku. Nabízet české služby českým uživatelům. Bez jazykové bariéry, s jasnou a rychlou uživatelskou podporou a s garancí vrácení peněz v případě nespokojenosti, vysvětluje Vojtěch Moravec, zakladatel největšího českého portálu mikroslužeb Stovkomat.cz. od několika tisíc korun měsíčně výše. Rekordmanem je uživatel, který si vydělal již přes sto tisíc korun. Svoji práci na serverech nabízejí často studenti jako formu přivýdělku nebo moderní verze online brigády. Ke své hlavní práci si touto formou přivydělávají také začínající programátoři či tlumočníci. Bez šéfa Speciální kategorií poskytovatelů mikroslužeb jsou takzvaní freelanceři. Tedy lidé pracující na volné noze, kteří nemají stále zaměstnání a využívají příležitostí na internetu k získávání větších i menších zakázek. Právě to, že si práci shánějí přes web, a mohou tak pracovat v podstatě odkudkoli, je důležitou charakteristikou lidí, kteří vyznávají život bez šéfa. Ve vyspělejších ekonomikách je běžné, že freelanceři pokrývají mnohem větší příjmové rozpětí než u nás v Česku. Například v USA najdete na volné noze jak profesionální brigádníky, kteří se nechávají dlouhodobě najímat na kšefty za pár dolarů na hodinu, tak i skutečné oborové celebrity, jejichž roční příjmy se pohybují v milionových sférách. Americké zdroje uvádějí, že v současnosti je na volné noze až třetina trhu práce, vysvětluje Robert Vlach, podnikatelský poradce a provozovatel portálu Na volné noze, který tento způsob podnikání v České republice propaguje. Poskytovatelé takzvaných mikroslužeb jsou tedy nedílnou součástí pestrého vesmíru osobního podnikání a každá taková rozumně postavená služba má rozhodně na trhu své inzerce A místo, dodává Robert Vlach. V Česku to mají podle něj mikroslužby složitější v tom, že trh pro ně je relativně malý a zároveň částečně obsloužený z ciziny. Řada zadavatelů dává již dnes zahraničním platformám a e-lancerům přednost, zmiňuje Robert Vlach. Freelanceři, kteří se stali ve svém oboru vyhledávanými odborníky, však již portály mikroslužeb pro svoji práci nepotřebují. Sám jako freelancer žádné mikroslužby nenabízím, slevové portály nevyužívám k prodeji ani nákupu čehokoli a v budoucnu to ani neplánuji, říká Jan Bien, vývojář webových prezentací na volné noze. Klíčové pro oslovení a hlavně udržení zákazníků na portálech zaměřených na mikroslužby je jejich spokojenost s odvedenou službou. U zakázek, kde se prodávající a kupující osobně neznají a na internetu většinou vystupují pod zkratkou nebo přezdívkou, to přitom není nic jednoduchého. Portály proto vystavují ověřeným prodejcům služeb různé certifikáty nebo osvědčení, které garantují spolehlivost. Musí dokázat, že je v popisované kvalitě schopen práci splnit. To sami kontrolujeme na vzorově vypracované zakázce. Nicméně u všech služeb garantujeme spokojenost kupujících, pokud dodaný job není v pořádku, zákazník dostane peníze zpět, popisuje Vojtěch Moravec. Dalším vodítkem pro zákazníky je hodnocení prodejců lidmi a firmami, kteří již službu využili dříve. Nabídky mající desítky či stovky kladných hodnocení, přitahují největší pozornost dalších zájemců. Odborníci varují, že u některých specializovaných služeb nemusí ani doporučení spokojených klientů znamenat, že služba skutečně funguje. Týká se to například různých metod a triků pro zvýšení návštěvnosti webových stránek (SEO). Na portálech pro mikroslužby se totiž používají některé postupy, které podle expertů již dávno nefungují. Mnoho firem podobné zkušenosti s optimalizací webu odradily. Na některé starší, primitivní postupy zviditelňování webových stránek totiž přestaly internetové vyhledávače reagovat, nebo je dokonce penalizují jako zakázané postupy. Sem patří například odkazy na firemní stránky ze stovek katalogů, na které nechodí žádní uživatelé, nákupy velkého množství nekvalitního odkazů, odkazy z takzvaných link farem, weby bez obsahu a podobně, vysvětluje SEO konzultant společnosti H1.cz Mojmír Greguš. Zatímco kvalitní SEO je většinou otázkou několika desítek tisíc korun, portály mikroslužeb nabízejí postupy vylepšující SEO za 150 korun. Tady jsou rizika jasná. Minimálně ze strany Googlu riskujeme penalizaci a ztrátu veškeré návštěvnosti z tohoto vyhledávače. Navíc touto aktivitou nezískáme žádné přímé návštěvníky, varuje Mojmír Greguš. WI-Fi výdělek Internet přináší i další možnosti drobných výdělků pro malé podnikatele. Konkrétně pro tisíce restaurací, hotelů či obchodů, sportovních zařízení nebo kulturních akcí. Bezplatné Wi-Fi připojení je přitom jednou z vyhledávaných výhod, kvůli nimž se zákazníci Stotisícový rekordman Od června 2012, kdy portál vznikl, nabídl zhruba tři tisícovky služeb, z nich je v současnosti aktivních asi patnáct stovek. Některé jsme smazali kvůli nevhodnosti, jiné kvůli neaktivitě prodejce a podobně, vysvětluje podnikatel. A o jaké mikroslužby je na webu největší zájem? Jedná se o internetový marketing, dále jsou velmi zajímavé služby, které jsou vhodné jako dárek kamarádům různé úlety a podobně. Poslední dobou je velmi žádanou službou rozšíření kapacity Dropboxu na 22 GB, vypočítává Vojtěch Moravec. Poskytovatelé služeb si vydělávají částky JE CO DOHÁNĚT. Svobodných poskytovatelů mikroslužeb je ve vyspělejších ekonomikách o hodně více než u nás, říká Robert Vlach z portálu Na volné noze

8 PROFIT téma rozhodují, kterému podniku dají přednost. Problém však je, že poskytnutí připojení stojí podnikatele peníze. Projekt spuštěný počátkem letošního roku po ročním vývoji českou společností Socifi přitom umožňuje pomocí reklam vydělávat podnikatelům peníze, ale i získávat fanoušky pro sociální sítě, případně informace o jejich zákaznících. Jak systém funguje? Například zákazníkovi restaurace, který se přihlašuje k její bezplatné Wi-Fi síti, se před vstupem na internet zobrazí stránka s reklamou. Za každé její zobrazení přitom majitel Wi-Fi připojení získá příjem ve výši 75 procent z provize za zobrazení reklamy. Další možností je, že se zákazníkovi po připojení k Wi-Fi nejdříve zobrazí stránka o restauraci, v níž právě sedí, dozví se o akcích, které připravuje, případně možnost stát se fanouškem podniku na Facebooku nebo jiné sociální síti. Majitel restaurace tak získá fanoušky, se kterými lze dále pracovat, oslovovat je a podobně. Zároveň o nich získá řadu informací, grafů a statistik, jež pak jeho firma může využít v reklamních kampaních nebo programech na udržení již jednou oslovených zákazníků. Zájem o novou službu je mezi podnikateli značný a ambice společnosti nejsou malé. Letos by chtěla získat až tisíce zákazníků. V České republice počítáme zákazníky na desítky. Většina našich klientů pochází ze Spojených států amerických a případně dalších zemí, které jsou v mobilitě velmi rozvinuté například Malajsie. Náš trh je totiž oproti jiným zemím relativně malý, říká Zdeněk Hornych, který se svým kolegou Tomášem Silným službu založil. Přitom zpočátku nešlo o komerční projekt. Socifi jsme původně začali vyvíjet čistě pro naši potřebu. Chtěli jsme klienty naší agentury přivítat netradiční cestou a věděli jsme, že Wi-Fi potřebují všichni. Postupně se projekt stal komplexním a jeho distribuce pro globální trh dávala smysl, dodává Zdeněk Hornych. Projekt přitom proráží nejenom v českých kavárnách a obchodních domech, ale také v zahraničí. Zajímají se o něj i takoví giganti, jako je technologická společnost Cisco nebo výrobce dopravních letounů Boeing. První z nich, přední technologická firma, stanovuje mezinárodní standardy pro Wi-Fi spojení a vzájemná spolupráce umožňuje české společnosti expandovat do zahraničí. Producent letounů se může na první pohled jevit jako překvapivý partner. Jednání o spolupráci souvisí s postupným uvolňováním pravidel 14 pro elektronickou komunikaci ve vzdušném prostoru, kde se tak otevírají možnosti zavádění Wi-Fi služeb. Socifi přitom spolupracuje rovněž s významnými operátory, se kterými jedná o nasazení platformy na vydělávání peněz také pro připojení prostřednictvím 3G/LTE sítí. Jde to i bez peněz Dlouhotrvající ekonomická krize nejenom přiměla podnikatele hledat levnější služby, případně využívat možnosti drobnějších přivýdělků, ale přinesla i nový trend, který by udělal radost také autorům nejedné utopické ideologie. Jde totiž v podstatě o směnu bez peněz. Podnikatelé, kteří si navzájem poskytují služby, si je nenechávají zaplatit, ale vyberou si je v budoucnu formou protislužby. Opravím auto zadarmo, respektive jen za cenu materiálu. Když pak potřebuji využít nějakou službu, vrátí se mi to stejným způsobem. Například od živnostníka, který dělá sádrokarton, mám takto udělané stropy v bytě, říká Miloš Novák z Kutné Hory. Podle něj ale podobný systém funguje jen mezi řemeslníky, kteří se navzájem znají a kde je zaručená kvalita práce. Reklamace špatně odvedených služeb je totiž při podobném postupu velmi problematická. Jednou jsem se spálil, když jsem jako protislužbu za opravu vozu využil práci obkladače, kterého jsem příliš neznal. Oprava koupelny dopadla naprosto katastrofálně, navíc si ještě řekl o peníze za práci, přestože jsme byli domluveni jinak, doplňuje Miloš Novák. Služby na oplátku pomáhají například i živnostníkům při neočekávaných výdajích. Když v našem rodinném domě došlo k havárii topení, měla nás stát oprava původně čtyřicet tisíc korun. Protože splácíme auto i další vybavení domácnosti, neměli jsme tak vysokou částku k dispozici. Ale manžel, který dělá jako živnostník výkopové práce, nakonec podstatnou část ceny pokryl formou protislužby, popisuje svoji zkušenost Monika Černíková. Systémy založené na výměně služeb, ať už přímo, nebo prostřednictvím nějaké virtuální měny, se v posledních letech rozšiřují především v krizí zasažených zemích Evropy, jako je Řecko, Španělsko nebo Portugalsko. S dobročinným rozměrem spojil výměnný obchod, ale i nezištné darování server Hearth. net, který založil podnikatel a bývalý majitel serverů Práce.cz a Jobs.cz Libor Malý. Nasekáte někomu zdarma dříví a nic za to nechcete. Když pak něco potřebujete vy, nabídne vám to buď někdo jiný, nebo případně i ten, koho jste již,obdarovali, vysvětluje Libor Malý princip projektu. Podle jeho slov existuje na světě řada serverů založených na výměnném obchodu, ale jeho projekt je zcela první, jehož hlavním cílem je především udělat něco pro druhého. Server má nyní 5700 registrovaných uživatelů a jejich počty rychle rostou. Projekt má i mezinárodní ambice. Jeho zakladatel chce, aby lidé mohli pomoci místním lidem v různých částech světa, kam přijedou na dovolenou nebo pracovní cestu. Dalibor Dostál Foto profimedia.cz inzerce A BUDOVA DELTA TERMÍN DOKONČENÍ: 12/2014 Nový administrativní projekt v BB Centru na Praze m 2 pronajímatelných ploch v 8 nadzemních podlažích m 2 obchodních prostor v přízemí budovy 794 parkovacích stání v 5 podzemních podlažích Dva objekty spojené parterem, které mohou být v kancelářském podlaží propojeny spojovací lávkou nájemce tak může získat až m 2 na jednom patře Flexibilní půdorys ve tvaru písmene H Zelené střešní terasy a rozsáhlá zeleň v okolí budovy Mezinárodní cerfitikát pro zelené budovy BREEAM PRVOTŘÍDNÍ KANCELÁŘE A OBCHODY K PRONÁJMU BB CENTRUM, PRAHA 4

9 PROFIT makro Česká ekonomika nabírá na obrátkách W W W. K A N C E L A R E N A M E T R U. C Z Hrubý domací produkt Německa ,5* 2* *odhady, Zdroj Světová banka Po úspěšném prvním čtvrtletí letošního roku, kdy česká ekonomika meziročně vzrostla o rovná dvě procenta, ukazují doposud zveřejněná data na další akceleraci růstu. Alfou a omegou růstu české ekonomiky bude tradičně vývoj v Německu, které by za letošek mělo vykázat přibližně dvouprocentní zvýšení ekonomické aktivity. Pozadu však nezůstanou ani domácí faktory v podobě slabší koruny či očekávaného výrazného navýšení vládních investic. 57,3 Expanze výrobního sektoru v indexu PMI Hlavním tahounem růstu české ekonomiky bude v letošním roce zpracovatelský průmysl, jehož očekávaný krátkodobý vývoj poměrně dobře mapuje výrobní index nákupních manažerů (PMI). Za měsíc květen tento ukazatel celkového výkonu ve výrobním sektoru vzrostl na 57,3, což je nejlepší výsledek od dubna 2011 (hodnota nad 50 značí expanzi sektoru, v případě poklesu indexu pod 50 bodů dochází ke kontrakci). Není překvapením, že hlavním motorem růstu zpracovatelského průmyslu je především rostoucí poptávka po produkci českých automobilek v důsledku probíhajícího takřka celoevropského hospodářského oživení. V případě mladoboleslavské Škodovky se jedná o výrazný impulz v podobě úspěšného zavedení nových modelových řad. Na pokračující expanzi zpracovatelského průmyslu ukazuje subindex nových objednávek (součást indexu PMI), který stejně jako hlavní index vzrostl v květnu na nejvyšší hodnotu od roku miliard Nárůst vládních investic Za jednu z příčin nedávné rok a půl trvající recese, která postihla Českou republiku mezi lety 2011 a 2013, se často a správně uvádí přílišný útlum vládních výdajů (investic i spotřeby) v důsledku snahy vlády stabilizovat veřejný dluh České republiky. V letošním i příštím roce by však vliv vlády na ekonomický růst měl být přesně opačný, v komentářích věnujících se prognóze ekonomického růstu pro letošní rok je však tento faktor mnohdy opomíjen. Ministerstvo financí ve své dubnové prognóze explicitně uvádí, že v důsledku nutnosti vyčerpat prostředky z evropských fondů vyčleněné pro období 2007 až 2013, nejdéle do konce roku 2015 dojde v letošním roce k meziročnímu nárůstu vládních investičních výdajů o téměř 29 procent (více než 30 miliard korun). K obdobnému vývoji, ze kterého bude výrazně profitovat především sektor stavebnictví, zmítající se donedávna v krizi, by mělo dojít i v příštím roce. Z hlediska hospodářského růstu se tak bude jednat o výraznou podporu. 33,9 % Meziroční růst prodeje českých aut v dubnu Probíhající oživení české ekonomiky je a v následujících měsících zřejmě i nadále bude navzdory devizovým intervencím České národní banky doprovázeno pouze pozvolným růstem spotřebitelských cen (výrazný vliv klesajících cen komodit). Obavy domácích spotřebitelů z růstu cen jsou však podle květnového indikátoru spotřebitelské důvěry publikovaného Českým statistickým úřadem nadále překvapivě vysoké. Spotřební apetit lidí tak navzdory stále vysoké míře nezaměstnanosti (7,9 procenta v dubnu, historický průměr za duben činí 5,9 procenta) a pouze pozvolnému růstu mezd zůstává nad očekávání silný. Z domácí spotřební horečky do značné míry těží výrobci a prodejci automobilů, kdy kupříkladu domácí prodeje automobilů vyrobených v České republice v dubnu meziročně vzrostly o 33,9 procenta. S ohledem na nevýrazný růst spotřebitelských cen, který nadále snižuje pravděpodobnost ukončení režimu devizových intervencí dříve než v první polovině roku 2015, si domácí producenti a exportéři mohou i nadále mnout ruce. České ekonomice to podle všeho jen a jen pomůže. Jan Šedina Česká spořitelna inzerce A BUBENSKÁ 1 PALÁC ARCHA HRADČANSKÁ OFFICE CENTER Vaše nová kancelář pár kroků od metra Vltavská, Náměstí republiky, Florenc, Hradčanská krehakova@orcogroup.com

10 PROFIT rozhovor rozhovor PROFIT Foto Martin Pinkas Stát šetří, a pak zbytečně utrácí Výběrová řízení na úklid budov veřejného sektoru vyhrávají firmy s dumpingovými cenami. Stát tak nepřímo podporuje nelegální zaměstnávání, protože tyto společnosti nemohou být schopné zaplatit své pracovníky v souladu se zákonem. A to je pouze jeden z nešvarů, na které by se podle Václava Veverky, společníka české úklidové firmy SaJ, měli zaměřit tvůrci příští podoby zákona o veřejných zakázkách. Jako člen představenstva odpovědný za personální záležitosti firmy máte na starosti, koordinaci zhruba tisícovky pracovníků, kteří se podílejí převážně na zakázkách pro veřejný sektor. Společnost se účastní mnoha výběrových řízení. Co to z pohledu organizace lidských zdrojů znamená? Práce pro veřejný sektor představuje až 80 procent našich zakázek, účastníme se i několika výběrových řízení týdně. V případě, že zakázku vyhrajeme, je samozřejmě důležité ji okamžitě personálně pokrýt. Na nástup do nového objektu někdy máme i pouhých několik dnů od ukončení výběrového řízení. Především je ale nutné říci, že získat veřejnou zakázku v oblasti úklidu je v současné době velmi těžké. Když už se to povede, musíme se smířit s minimální marží. Zvítězit ve výběrovém řízení dnes znamená ocitnout se na hranici rentability. V řadě případů veřejné zakázky získávají firmy, do jejichž cen se nemohou vejít ani mzdové, natož provozní náklady. O zisku nemluvě. Proč někdo nabízí ceny, při kterých nemá šanci nic vydělat? Zmíním-li nejprve to menší zlo, může to být z neznalosti. Především začínající společnosti občas zakázku špatně propočítají a nezahrnou do ceny všechny náklady. Někdy je firma ochotná některé úklidy takzvaně dotovat kvůli referencím, které jí následně umožní účastnit se dalších výběrových řízení. A pak je tu ta smutná skutečnost, že někteří uchazeči předem plánují zaměstnat potřebné pracovníky načerno. Tím vzniká paradoxní situace. Stát na jedné straně potírá nelegální práci a bojuje s nezaměstnaností, na což vynakládá nemalé finanční prostředky, a na straně druhé pak v rámci veřejných zakázek živí subjekty, které v tomto směru obcházejí zákon. Veřejné zakázky by přitom mohly být účinným nástrojem, jak podporovat vytváření legálních pracovních míst. A právě státní organizace by přece měly být v těchto věcech nejdůslednější. Bohužel zatím nejsou. Aktuální podoba zákona o veřejných zakázkách něco takového umožňuje? Nepřímo ano. Zadavatel má možnost poslat vítězi žádost o zdůvodnění takzvané mimořádně nízké ceny. V tuzemském zákoně, na rozdíl třeba od Slovenska, ale není jasně specifikováno, co přesně to ta mimořádně nízká cena je. V praxi pak uchazeči ve svém zdůvodnění napíší všechno možné, třeba, že sníží marže na minimum, a navíc mají mimořádně efektivní technologie a postupy, a je jen na zadavateli, zda mu to jako vysvětlení stačí. Přitom úklid je z 80 procent o manuální práci, kterou zkrátka musíte zaplatit. Veřejnou zakázku tedy může získat uchazeč se zcela nereálnou cenou? Bohužel se to opravdu děje. V poslední době jsme registrovali hned několik případů, kdy vyhrály firmy s částkou okolo 32 haléřů za metr čtvereční úklidu. Při průměrném výkonu sto metrů uklizené plochy za jednu hodinu to představuje hodinovou fakturační cenu 32 korun. Aby byly pokryty alespoň minimální mzdové náklady, které včetně povinných odvodů zaměstnavatele činí téměř 69 korun, musela by jedna uklízečka za hodinu zvládnout více než dvojnásobnou plochu. To by v běžných administrativních prostorách vybavených nábytkem znamenalo nadlidský výkon. A to se bavíme pouze o mzdových nákladech. Ty navíc v průběhu i několikaletého trvání jedné zakázky rostou. Už nyní je například jasné, panuje na tom politická shoda, že minimální mzda vzroste od začátku příštího roku na devět tisíc korun a její růst bude pokračovat i v letech dalších (pozn. red.: rozhovor byl veden před schválením minimální mzdy vládou). To je také potřeba zohlednit, protože soutěžní cenu už samozřejmě není možné v průběhu plnění zakázky navyšovat. Firmy s nepřiměřeně nízkými cenami ve výsledku nejsou schopné své závazky vůči zadavateli plnit, což pak vede k vypsání nového výběrového řízení, které se opět platí z veřejných zdrojů. Když to shrnu, tak stát ve snaze co nejvíce ušetřit zbytečně utrácí. Ministerstvo pro místní rozvoj, pod které tato problematika spadá, nyní připravuje zcela nový zákon o veřejných zakázkách, který by měl začít platit do dvou let. Co by podle vás měl obsahovat, aby se dalo výše zmíněným praktikám zabránit? Podoba zákona o veřejných zakázkách se už dvacetkrát měnila. Sotva si úředníci zvyknou na nová pravidla, musejí se učit nová. Podle mě obsahovala velmi dobrý institut úplně první verze tohoto zákona ze začátku 18 19

11 PROFIT rozhovor rozhovor PROFIT devadesátých let. A sice to, že byly automaticky vyřazovány nabídky s nejvyšší a nejnižší cenou. Uchazeči se díky tomu snažili nastavit cenu reálně. Tento institut by se podle mě měl do zákona vrátit a měla by být jasně specifikována ta mimořádně nízká cena. Pak jsou tu samozřejmě další nešvary, kterým by zákon mohl účinněji předcházet. Řada výběrových řízení je totiž očividně ušita na míru konkrétním uchazečům. Jakým způsobem může zadavatel někoho zvýhodnit? Zákon určuje některá kvalifikační kritéria, která musí splňovat každý uchazeč o veřejnou zakázku. Nesmí například dlužit na daních a na sociálním pojištění, musí být trestně bezúhonný a tak dále. Zadavatelé ale mají navíc možnost sami nastavit další kvalifikační kritéria, v čemž mají značnou volnost. Právě nastavením těchto dalších požadavků, například technických či finančních, pak mohou většinu uchazečů předem vyřadit a přihrát zakázku svému favoritovi. Můžete uvést nějaký příklad? Nedávno například zadavatel už v rámci výběrového řízení požadoval závazný seznam konkrétních zaměstnanců, kteří by dané prostory uklízeli. Takový seznam může dodat jen ta firma, která tam v daný moment zrovna působí. Nikdo jiný si nemůže dovolit držet třeba dvacet zaměstnanců kvůli zakázce, kterou s největší pravděpodobností ani nezíská. Nebo jsme se nemohli účastnit výběrového řízení pro jedno výzkumné zařízení, protože zadavatel požadoval jako referenční zakázku úklid veterinární ordinace o ploše tisíc metrů čtverečních. Naše společnost uklízí několik nemocnic, což samozřejmě zahrnuje infekční oddělení, jednotky intenzivní péče, operační sály nebo laboratoře a z pohledu úklidu jistě představuje srovnatelné podmínky s předmětem zakázky. Přesto jsme měli smůlu. Někdy se zase stane, že vedle ceny je hodnoticím kritériem také výše pokuty za případné nedostatky v úklidu, kterou jsou uchazeči ochotni zahrnout do smlouvy. Pokud se ale vítězná firma zaváže, že například za každý jeden nevynesený koš zaplatí pokutu deset tisíc korun, je téměř jisté, že je se zadavatelem předem domluvená, že ve skutečnosti nebudou tyto sankce uplatňovány. Většina firem by smlouvu s takto neúměrně vysokým rizikem nepodepsala, tudíž jsou předem vyřazeny. A takto bych mohl ještě dlouho pokračovat. Václav Veverka (67) Je společníkem a členem představenstva úklidové firmy SaJ. V minulosti pracoval mimo jiné ve společnostech ČKD naftové motory Hořovice či Group 4 Securitas. Ve firmě SaJ působí od jejích začátků, tedy více než dvacet let, a na starost má personální záležitosti. Pokud zadavatel chce, má velký prostor k tomu, aby kvalifikační kritéria někomu přizpůsobil. A podobné nekalé praktiky by podle vás bylo možné v zákoně podchytit? Zadavatel na druhé straně přece potřebuje mít možnost specifikovat své požadavky na uchazeče. Foto Martin Pinkas Společnost SaJ Na trhu působí od roku 1992, původně pod názvem Svačina a Jirout. Jedná se o ryze českou společnost, která patří mezi deset největších tuzemských úklidových firem a zaměstnává zhruba tisícovku lidí. Obrat společnosti se v posledních třech letech pohyboval kolem 180 milionů korun. Celý ten systém by měl fungovat tak, aby se do výběrového řízení mohly přihlásit všechny firmy, které jsou danou zakázku schopné řádně plnit ke spokojenosti zadavatele. Chyba je dle mého názoru v tom, že zákon je příliš detailní, že zadavatelé mohou svá kritéria až nesmyslně úzce specifikovat. Měla by být nastavena co nejjednodušší pravidla, jak ověřit věci, které jsou skutečně podstatné. Zda ta firma neporušuje zákony, je ekonomicky stabilní, odpovídajícím způsobem pojištěná a tak dále. Jestli má přiměřené reference tam, kde je nutná určitá odbornost, například v případě památkově chráněných budov nebo zdravotnických zařízení. Tím, jak je zákon stanoven dnes, ale veřejnou soutěž spíše omezuje, což je samozřejmě zcela proti jeho smyslu. Jak je tomu v oblasti soukromého sektoru? I tam je hlavním kritériem výběru úklidové firmy cena? Situace na trhu úklidových služeb prošla klasickým porevolučním vývojem. Od nedostatku dodavatelů v devadesátých letech, který firmám umožnil rychlý růst, přes vstup prvních zahraničních společností až po skutečně tvrdý konkurenční boj, který přišel s ekonomickou recesí. Tlak na snižování cen je i v soukromém sektoru jednoznačně nejvýraznějším aktuálním trendem. Pro srovnání, v devadesátých letech se hrubá marže úklidových firem pohybovala okolo 25 procent, dnes je to maximálně 15, spíše ale deset procent. A co trendy v oblasti nových technologií či ekologických postupů a materiálů? O ty se firmy nezajímají? To se samozřejmě liší případ od případu. O ekologické postupy nad rámec zákonných nařízení se obecně více zajímají nadnárodní společnosti, které jsou ochotné si za ně i něco málo připlatit, protože to dotváří jejich image. I mezi českými firmami se takové najdou, ale už je jich méně. A co se týče například nových technologií a postupů, které by úklid zefektivnily, jako je používání různých mikrovláken a podobně, tak ty se zatím na tuzemském trhu příliš neprosazují. Zkrátka to nekoresponduje s tím zmíněným hlavním trendem: šetřit. Takže konkurovat jiným úklidovým firmám je opravdu možné pouze cenou? Především v soukromém sektoru hraje důležitou roli i dobrá pověst společnosti, na které si velmi zakládáme. Prostřednictvím dceřiné firmy ABY servis, která je významným zaměstnavatelem lidí se zdravotním postižením, můžeme navíc klientům poskytovat náhradní plnění zákonné povinnosti zaměstnávat čtyřprocentní podíl OZP. Pro zákazníky to znamená úsporu nákladů, pro nás jednu z konkurenčních výhod. Díky širšímu zaměření této dceřiné společnosti nabízíme také kombinaci komplexních úklidových služeb a fyzické ostrahy. I to nám občas nahrává, že zákazníkovi poskytneme řešení dvou věcí najednou. Je oblast úklidových služeb z pohledu lidských zdrojů něčím specifická? Určité specifikum úklidu spočívá v tom, že se výkon služby odehrává na pracovišti inzerce A zákazníka, navíc převážně mimo běžnou pracovní dobu. Provozní manažeři, především ti mimopražští, mají na starost dva i více okresů. Musejí být schopni zajistit zásobování, zaškolovat nové pracovníky, provádět průběžné kontroly, řešit náhradníky v případě nemocí a tak dále, a to i přesto, že mají své zaměstnance rozptýlené po mnoha různých budovách. Jedná se o velmi náročnou práci. Dalším specifikem našeho oboru je skutečnost, že hodně pracovníků má úklid jako přivýdělek. Jejich hlavní příjem jim nestačí k pokrytí životních nákladů nebo mají dluhy. Bohužel můžeme potvrdit fakt, že se zadlužením se v tuzemsku potýká stále více lidí. Stává se, že do týdne od okamžiku, kdy zaměstnance přihlásíme ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění, přijde na jeho výplatu exekuce. To samozřejmě značně zvyšuje celkovou administrativní náročnost. Agendu okolo exekucí stát přenechal zaměstnavatelům. S příslušnými úřady komunikujeme na naše náklady. A kdybychom něco opomenuli, sankce půjdou za námi. Renata Lichtenegerová spolupracovnice redakce 20

12 PROFIT očima podnikatele Kdo se bojí marketingu? Marketing v neziskovém sektoru je stále skoro tabu. Může za to vzdělání manažerů? Na konferenci Podnikání jako metoda fundraisingu se v kuloárech otevřela další zajímavá témata, na která nebyl při konferenci prostor. Jedním z nich je problematika marketingu v sociálních službách, která mne již delší dobu zajímá. Nejen v sociálních službách, ale obecně v neziskovém sektoru je dlouhodobý nedostatek finančních prostředků, mnohé aktivity a služby jsou silně personálně poddimenzované, nicméně marketing vnímají mnozí ředitelé a managementy těchto organizací jako sprosté slovo, což jsem si potvrdila i na výše zmíněné konferenci. Ti osvícenější mají za to, že marketing se neziskové sféry netýká, jen ti nejosvícenější chápou, že integrovaný marketing je cestou k dalšímu rozvoji organizace a možnému získávání finančních prostředků. Vždyť marketing je dle jednoho z českých autorů Jaroslava Světlíka...proces řízení, jehož výsledkem je poznání, předvídání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojení potřeb a přání zákazníka efektivním a výhodným způsobem zajišťujícím splnění cílů organizace. Vždyť toto je obecná podstata všech neziskovek, a jak je vidět, je totožná s podstatou korporátní sféry, jen zisk je ve výsledku využíván pro jiné účely. Proč se tedy nepoučit a nepřevzít znalosti a dovednosti z komerčních firem a nepřizpůsobit je neziskovému sektoru? V naší neziskové sféře se rok co rok řeší problém snižování státních dotací, snižování příspěvku zřizovatelů na provoz mnoha služeb, neochota samosprávy na některé neziskové aktivity přispívat, nicméně integrovanému marketingu jako celku se věnuje jen velmi málo neziskových organizací. Jsou to především národní či nadnárodní neziskovky typu Člověk v tísni a podobně. Některé další využívají jen některé marketingové aktivity kombinované s fundrasingovými činnostmi. Bohužel nahodilé aktivity nepropojené do jednoho smysluplného celku nejsou zdaleka tak efektivní jako systémově řízený integrovaný marketing. Za bezmála 20 let svého působení v neziskové sféře jsem se setkala s mnoha přístupy 22 Foto čtk a pohledy na tuto problematiku. Zažila jsem i ředitele velkých organizací, kteří se mi vysmáli do obličeje, když jsem jim začala vypravovat o možnosti podnikání v neziskové sféře jako možnosti nejen fundrasingu, ale i propagace a marketingu organizace. Vyzkoušela jsem si, že systémově organizované marketingové aktivity, které všechny mají dopředu jasně definovaný jeden cíl, jsou velmi efektivní. Zvyšují prestiž organizace, budují její image u laické veřejnosti, pomáhají šířit osvětu a v neposlední řadě i přinášejí nemalé finanční prostředky, a to nejen finance, ale i bartery, které mohou organizaci ušetřit nemalé náklady. Často jsem přemýšlela, co způsobuje strach až odpor některých manažerů věnovat se marketingu své organizaci. V tu chvíli narážím na další velký nedostatek ve sféře neziskových organizací potažmo v sociálních službách a tím je vzdělání vrcholových manažerů. Zákon o sociálních službách definuje poměrně striktně minimální vzdělání pro pracovníky v sociálních službách i pro sociální pracovníky, jasně vymezuje jejich každoroční vzdělávání, ale pro ředitele či další vedoucí pracovníky nic takového neexistuje. A zde je možná jádro problému. Z mého pohledu není rozhodně nutné, aby ředitel neziskové organizace byl zdatným markeťákem, jeho poslání je řídit a vést organizaci, ale rozhodně by měl být otevřený moderním postupům, umět si z nich vybrat ty nejefektivnější a najít někoho, kdo je bude realizovat. Sama jsem tuto cestu zvolila a nikdy jsem nelitovala a nelitovala ani organizace, kterou jsem řídila. Během pěti let se nám ve spolupráci s mladou a kreativní marketingovou agenturou podařilo přesvědčit veřejnost v regionu, že jsme prospěšnou organizací s moderními postupy, se kterou se vyplatí spolupracovat a která si zaslouží finanční, materiální i dobrovolnickou pomoc. I proto jsem mimo jiné založila spolek Pallas Athéna Praha, který pomáhá neziskovým organizacím zavádět a rozvíjet marketingové aktivity tak, aby neziskový sektor a především sociální služby již nebyly tou ušmudlanou popelkou, ale hrdou královnou. Lenka Škárková ředitelka Barevných domků v Hajnicích inzerce A VSTUPNÍ BRÁNA DO OSTRAVY 21. STOLETÍ Kanceláře a obchody k pronájmu unikátní administrativní budova v centru Ostravy m 2 prvotřídních kancelářských ploch v šesti nadzemních podlažích m 2 obchodních ploch v přízemí budovy 280 parkovacích stání pro nájemce v podzemním podlaží certifikát zelené budovy dle BREEAM vynikající dopravní dostupnost veškerá občanská vybavenost A development by

13 PROFIT příběh úspěchu příběh úspěchu PROFIT Sportující Česko na jedné adrese Málokterému začínajícímu podnikateli se podaří stát se do dvou let od vzniku firmy průkopníkem a zároveň lídrem ve své branži. Šestadvacetiletý Roman Sterly z Plzně, který vytvořil největší sociální síť pro sportovce v Česku, to dokázal. Nyní chce s portálem SportCentral dobývat svět. Foto Martin Pinkas 24 25

14 PROFIT příběh úspěchu příběh úspěchu PROFIT Většina rekreačních sportovců zná weby jako Týmuj.cz nebo Sejdemse.net, případně surfuje po stránkách sportovišť. SportCentral má ovšem přidanou hodnotu v tom, že funguje jako sociální síť. Lidé zde hledají nové parťáky a spoluhráče, nebo dokonce trenéry pro svůj oblíbený sport. Ostatní weby pro sportovce se takto neprofilují, většinou jsou to nějaké katalogy, ale my to děláme zeširoka. Máme pět cílových skupin hlavními jsou sportovci a týmy, majitelé hřišť nebo fitness center a pak ještě trenéři a organizátoři sportovních akcí, prozrazuje Roman Sterly, majitel portálu SportCentral. Zubaři neměli čas Vzniku portálu paradoxně předcházel poněkud odlišný záměr. Měl jsem v úmyslu podnikat a první, co mě napadlo, byl rezervační systém pro zubaře. Důvodem bylo, že jsem nechtěl volat do ordinace a zjišťovat, kdy má zubař čas a kdy jej mám já. Chtěl jsem vidět, kdy má volno, a vybrat si přes internet. Pak jsme ale zjistili, že je tam spousta legislativních problémů. Navíc už něco podobného v té době vznikalo, proto jsme od toho upustili, říká Sterly. K tomu, jakým směrem se následně vydal, pomohla náhoda. Chtěl si na internetu zarezervovat tenisové kurty. Zjistil ale, že neexistuje web, kde by našel úplný seznam plzeňských sportovišť. Tehdy se rozhodl, že to změní. Sám by však internetový portál vytvořit nedokázal. Vystudoval jsem vysokou ekonomickou školu v Plzni a pracoval v různých IT firmách. Nejsem ale programátor, věnoval jsem se spíše marketingu. Ze začátku mi pomohli kamarádi, s nimiž jsme se do toho pustili v roce Jeden z nich ale studoval a druhý pracoval na plný úvazek, takže na to neměli čas, vysvětluje, proč se osamostatnil. Naštěstí si tehdy dokázal najít investora shodou okolností člověka, u kterého předtím pracoval a jehož plán zaujal. Představa o tom, jak bude web vypadat, se vytvářela postupně. Ze začátku měl student ekonomie v úmyslu vytvořit pouze podrobný katalog českých sportovišť s rezervačním systémem. Ukázalo se ale, že většina sportovišť už rezervační systém měla a nechtěla jej měnit. Nakonec jsem dospěl do širšího konceptu sociální sítě pro sportovce. Dnes máme i jednoduchou verzi rezervací a integrujeme další rezervační systémy zvenku, když už ho sportoviště mají, doplňuje. 70 tisíc návštěvníků měsíčně Pro veřejnost spustil mladý podnikatel portál SportCentral poprvé před dvěma lety v červnu Do roka se podařilo zvednout návštěvnost na 50 až 70 tisíc lidí měsíčně. Poslední rok je ovšem návštěvnost na zhruba stejné úrovni, protože jsme pozastavili některé marketingové aktivity a peníze investovali do zkvalitňování samotné aplikace, odhaluje Roman Sterly. A jak SportCentral, který má dnes kolem 70 tisíc unikátních uživatelů měsíčně, konkrétně funguje? Nejdřív se u nás zaregistrujete. Pak si můžete najít spoluhráče či kolegy na nějaký sport ve vašem městě, vytvořit nebo si najít týmy, do kterých se připojíte. Můžete si také vyhledat sportoviště, nebo pokud jste jeho majitelem, vytvořit si u nás vlastní profil, vypočítává Sterly. Můžete se také domluvit s někým, kdo vás bude trénovat, případně si zorganizovat turnaj, který na internetových stránkách představíte veřejnosti. Jako organizátorovi vám to pomůže. Navíc víte, kdo se zúčastní a kdo ne, po skončení turnaje u nás můžete zveřejnit výsledky. Dost často to týmy využívají pro tréninky, vedou si přehledy účastí a absencí, prezentují týmové výsledky. Máme výhodu v tom, že přes nás mohou týmy získat nové soupeře nebo si najít nové členy v jiných týmech, případně si projít databázi turnajů, kterých se mohou zúčastnit, dodává. Vývoj platformy je permanentní proces. Podle slov majitele je potřeba sledovat přání a požadavky uživatelů. Pokud nějakou službu lidé využívají málo nebo se v tom nevyznají, snažíme se to upravit. Přidáváme nebo měníme věci podle přání návštěvníků. Uděláme to nějak a pak zjistíme, že by to šlo ještě líp. Odhadem 85 procent sportovišť SportCentral si původně kladl za cíl vytvořit databázi všech sportovišť v Česku, to se ovšem zdá jako utopie. Byl to jeden z cílů na začátku. Pokud jste chtěli předtím, než jsme vznikli, najít podrobný seznam, tak jste narazili na poloprázdné katalogy. Ten největší měl v databázi zhruba dva tisíce položek a my jich aktuálně máme Myslím, že máme pokrytou celou Českou republiku tak z 85 procent tedy alespoň co se týká soukromých sportovišť typu fitness, tenisové kurty, fotbalová hřiště. Pak je ještě dost velká skupina škol, které mají veřejná hřiště. A těch u nás není většina, vypočítává Roman Sterly. Majitelé hřišť a kurtů na nabídky portálu SportCentral slyší. Mají totiž příležitost vytvořit si na sledovaném portále profil zadarmo. Pokud si však připlatí, a to v řádu několika set korun měsíčně, mají určité výhody. Mohou se na stránkách například prezentovat na viditelnějším místě a jejich profil Foto Martin Pinkas je podrobnější. Když si vyhledám například fitness v Praze a mám jich tam třicet, tak ten, kdo je placený, je nahoře a viditelnější. Majitelé takových fitcenter u nás mohou mít reklamu. Pro ně je hlavní, že mohou přes nás nabízet svoje služby, například slevy nebo jiné výhody pro své zákazníky, láká Sterly. Život bez limitu Pro Romana Sterlyho znamená podnikání především šanci. Na byznysu ho podle vlastních slov přitahuje, že jeho jediným limitem jsou jeho vlastní schopnosti. Kdybych se nechal zaměstnat, jsem omezen svojí pracovní pozicí nebo tím, jaký rozvoj mi umožní můj zaměstnavatel. Líbí se mi, že u podnikání jsou možnosti teoreticky bez limitů a je na mně, co dokážu. Třeba už ale nedokážu nic, směje se. Přes svůj mladý věk se už v byznysu prosazuje. Jak chutná úspěch, navíc poznal ještě předtím, než vytvořil SportCentral.cz. V roce 2011 vyhrál národní kolo světově proslulé soutěže Global Management Challenge. Klání ve strategickém řízení firem se ročně účastní desetitisíce manažerských a studentských inzerce A týmů ze 40 zemí světa a Roman Sterly dovedl svůj tým k třetímu místu na světě. Také se svým aktuálním projektem posbíral řadu ocenění. V roce 2013 vyhrál české Rozjezdy roku a s portálem SportCentral obsadil první až třetí místo v San Francisku, kde se české začínající firmy prezentovaly před americkými investory. Obdobnou akci v Praze pak vyhrál. Ještě před projektem SportCentral jsem si udělal vlastní web Gmchelper.com. Tam jsem začal prodávat nástroje pro lidi, kteří hrají zmíněnou mezinárodní soutěž. Měl jsem spoustu znalostí a zkušeností, tak jsem si říkal, že je zužitkuji. Web jsem si udělal sám za poměrně krátkou dobu a vydělává mi tolik, že si nepotřebuji brát peníze z portálu SportCentral.cz. Portál si na sebe aktuálně vydělá na to, aby začal generovat zisk, ovšem musí expandovat, podle Sterlyho za hranice Česka. Ambiciózní plán růstu Své sociální síti pro sportovce se chce Roman Sterly do budoucna věnovat na sto procent a má poměrně ambiciózní plány. Především chce své aktivity rozšířit do ciziny, a to do některé větší země. Potřebovali bychom dalšího investora s mnohem více penězi, abychom projekt rozšířili do zahraničí. Takový plán jsme měli od začátku. V rozsahu, ve kterém to chceme dělat, to nemá v malém Česku smysl. V tuto chvíli přemýšlíme o zemi jako USA. Výhodou by bylo především to, že američtí investoři jsou do takových věcí ochotni investovat nemalé peníze a internet je zde maximálně rozvinutý. Investora ovšem získáte, jen pokud tam máte zákazníky a uživatele nebo jste v zemi dlouhodobě, tvrdí. Druhou uvažovanou variantou je podle Sterlyho brazilský trh, kde sice není rozvinutá infrastruktura, ale zase je zde menší konkurence a databáze sportovišť zde chybějí. Už nyní funguje web zčásti na globální bázi pod značkou SportCentral.com a dají se zde vyhledávat sportoviště za hranicemi Česka. Využíváme ale externí databázi, která je veřejně přístupná. Z investorů jsme zatím nikoho neoslovili, jen oni se ozvali, zatím je to v plenkách, prozrazuje ještě majitel portálu SportCentral.cz. Jakub Procházka 26

15 PROFIT polemika Dopřejme zákoníku práce klid V květnu proběhla konference, která probírala možnosti reformy trhu práce. Lze český trh práce reformovat dva roky po novele zákoníku práce? PRO Zákoník práce nechat, zaměřit se na jiné oblasti pomoci Téma je strašně široké, proto se omezím spíše na body, které podnikatelům nejvíce překážejí. Pro podnikatele jsou daleko horší neustálé změny legislativy a zdanění než špatná legislativa. Zdanění práce je vysoké, při jeho snížení je jistý nárůst pracovních míst. Školství střední i vysoké se musí přizpůsobit potřebám trhu práce chybějí technické kádry, ale produkují se humanitně vzdělaní nezaměstnaní. Stejně tak chybí regulace importu pracovních sil ze zahraničí dle poptávky na trhu. Souvisí to s klíčovou úlohou úřadů práce, které musejí mít aktivní kontakty na regiony a na rozhodující zaměstnavatele, musejí vědět dopředu, co bude trh práce požadovat, a tomu z krátkodobého hlediska přizpůsobit rekvalifikace, ze střednědobého horizontu dovoz pracovních sil, z dlouhodobého pohledu potom jde o přizpůsobení školství. 28 Jan Zikeš vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Uvedené texty jsou osobním názorem autorů. PROTI Dopřejme pracovnímu právu kýženou stabilitu Pokud bychom chtěli reformovat další novelou zákoníku práce či jiných pracovněprávních předpisů, tak rozhodně NE. Začněme několika čísly. Od roku 2006, kdy byl nový zákoník práce přijat, bylo novel již 41. Zákon o zaměstnanosti z roku 2004 byl dosud novelizován 56krát. K tomu se v roce 2011 přidal nový zákon upravující pracovnělékařské služby a v roce 2013 ještě příslušná prováděcí vyhláška. Nyní od ledna 2014 pro změnu celou koncepcí pracovního práva zamíchal nový občanský zákoník. Takový výčet je i pro skalního fandu, právníka specializujícího se na pracovní právo, náročný. Z pohledu uživatele (zaměstnanec, zaměstnavatel, personalista) pak musí být přímo děsivý. Cílem nespočetných novel navíc není jen odstraňování technických nepřesností a problémů (nehledě na to, že tyto novely často víc problémů způsobí, než vyřeší), ale zejména změny dle toho, která politická strana je zrovna u moci. A tak se zákoník práce zmítá zprava doleva a zpět, podle toho, kam vane vládní vítr. Na základní pravidlo, že dobré právo může být jen právo stabilní, se při všech těch reformách jaksi zapomnělo. Pomůžeme-li si citacemi známých právních teoretiků Aleše Gerlocha, dle kterého v každém případě však dobré může být jen stabilní právo. Právní úprava nestabilní nemůže než vést k právní a sociální nestabilitě a nejistotě (Teorie práva, 2009, str. 250), a Viktora Knappa, že novela právního předpisu se má přidržet systematiky právního předpisu novelizovaného a nemá být příliš rozsáhlá ani nemá příliš hluboko zasahovat do novelizovaného právního předpisu, a zejména nemá měnit jeho koncepci. V takových případech je lépe místo novelizace dotyčný právní předpis zrušit a nahradit jej novým (Teorie práva, 1995, str. 114), nemůžeme než dojít k závěru, že místo dalšího reformování by si české pracovní právo konečně zasloužilo alespoň trochu té kýžené stability. Nechme tedy radši judikaturu vyložit to, co už máme, důsledně kontrolujme, že uživatelé účinné právní předpisy dodržují, a pokud za tři až pět let shledáme, že nám ani soudní výklad, ani důsledná kontrola nepomohou, pusťme se (promyšleně!) do dalších úprav, které by byly pro český trh práce skutečně přínosné. Nataša Randlová partner advokátní kanceláře Randl Partners Dejte nám i ostatním vědět, co si o tom myslíte vy! Těšíme se na vaše názory na a inzerce A S investièním úvìrem Artesa FLEXI se nám podaøilo rychle zrealizovat nákup ètyøhvìzdièkového all inclusive seminar & relax hotelu Zámek Èechtice, který nám umožnil rozšíøit portfolio služeb pro naše klienty. Na spoøitelním družstvu ARTESA oceòujeme zejména profesionální pøístup jeho zamìstnancù, kteøí nám vždy vyšli vstøíc v øešení našich individuálních potøeb. Michal Kotlín majitel spoleènosti OTTIMA, a.s. www. nancujemevasepodnikani.cz

16 PROFIT restart restart PROFIT Jitka Poláková: Capri KOZÍ FARMU VYSTŘÍDALA UNIKÁTNÍ KOSMETIKA Na začátku byl sen o velké kozí farmě a zemědělské výrobě. Na konci jedna z nejznámějších a nejinovativnějších českých kosmetických firem, která se stala inspirací i pro řadu zahraničních značek. Foto Hynek Glos 2x Kozí medicína. Vývoj unikátní kosmetiky si podle Jitky Polákové (vpravo) firma zajišťuje sama. Když se v první polovině devadesátých let začala část českého zemědělství vracet od velkovýroby jednotných zemědělských družstev zpět ke kořenům, rozhodla se skupina osmi zemědělských inženýrů založit v roce 1995 velkou kozí farmu. Jejich snem bylo produkovat zdravé sýry, které by zpestřily tehdejší nabídku na trhu. Jenže ze svých plánů velmi rychle vystřízlivěli. Výnosnost zemědělství v té době byla velmi nízká. Výroba kozích sýrů, na které jsme se chtěli specializovat, drahá a zájem o ně téměř nulový. Navíc nám z výroby sýrů zbývalo velké množství syrovátky a museli jsme řešit její další použití, líčí tehdejší střet s realitou Jitka Poláková, která stála u zrodu celého projektu. Vzhledem k tomu, že vždy tíhla ke kosmetice, rozhodla se využívat syrovátku k výrobě přípravků pro péči o ženskou krásu. Rozvíjet novou výrobu bylo také drahé, nemohli jsme si finančně dovolit obě zaměření najednou, a tak jsme se rozhodli pro kosmetiku s lepší rentabilitou. Zemědělskou výrobu jsme prodali a založili novou společnost, která se zabývá pouze kosmetickou výrobou, popisuje zásadní zlom ve směřování podnikání a vznik firmy Kosmetika Capri. Přitom ani v nejtěžších chvílích se svými kolegy neuvažovala o tom, že by z podnikání vycouvali. Do celého projektu jsme byli zamilovaní a věřili jsme a dodnes věříme v jeho užitečnost pro všechny. Stále jsme žili z ruky do huby, měli jsme úvěr na výstavbu výrobny kosmetiky, za který ručili všichni společníci a splácejí ho dodnes, zmiňuje Jitka Poláková těžké začátky. I po devatenácti letech přitom ve firmě stále působí pět z osmi původních zakladatelů. A v čem je kozí mléko tak výjimečné? Již odpradávna bylo používáno jako domácí pomocník proti nemocem, především jako vynikající prostředek při léčbě plicních onemocnění, včetně doléčování tuberkulózy. V současné době nabývá kozí mléko na důležitosti pro medicínu a přírodní léčitelství na podkladě nejnovějších výzkumů. Je například přírodním lékem pro nervovou soustavu a používá se k odstranění nervových poruch, 30 31

17 PROFIT restart Sedmdesát z jednoho. Společnost aktuálně nabízí přibližně sedmdesát produktů, které mají společného jmenovatele - kozí mléko. může odstraňovat i důsledky stresu, úzkosti a poruch koncentrace. Pomáhá potlačit i velmi tvrdošíjná onemocnění kůže, jako je atopický ekzém nebo psoriáza. Kotě a drahokam Na kosmetický trh firma vstoupila ještě v roce 1995 se šesti produkty značky La Chèvre. Značka vlastně neznamená nic jiného než koza, i když francouzsky, protože,lašévr zní hezky, vysvětluje Jitka Poláková. V roce 2000 pak vytvořila profesionální značku Le Chaton a našla si cestu do kosmetických salonů. Tento francouzský název znamená koťátko, ale i drahokam zasazený v prstenu. V současnosti nabízí přibližně sedm desítek produktů. Uspět se zcela novým výrobkem přitom rozhodně nebylo snadné. Zatímco dnes je všechno přírodní, a zvláště pak kozí, poměrně populární, tehdy jsme si museli těžce probojovat cestu na trh. Vysvětlit lidem, že kozí kosmetika,nesmrdí, ale voní. Že je kvalitní, přátelská ke každé pleti a vydrží tak jako jiná kosmetika a přitom si zachovává všechny parametry kosmetiky Zázračné účinky kozího mléka Kozí mléko se výrazně odlišuje od mléka kravského a svoji biologickou hodnotou se nejvíce podobá mléku mateřskému. Obsahuje vysoce hodnotné nenasycené mastné kyseliny, které příznivě ovlivňují ochrannou bariéru kůže a zvyšují odolnost proti alergiím. Peptidy jsou spolu s volnými aminokyselinami v mléce schopné regulovat vodní režim lidské kůže, koenzym ubichinon má detoxikační účinek a chrání kožní buňky před stárnutím. Kozí mléko, jak vidíte, obsahuje vše, co dnešní moderní kosmetická věda propaguje. Foto Hynek Glos 2x přírodní. Museli jsme vynaložit ohromné úsilí, abychom veřejnost přesvědčili, že jsme něčím unikátní nejen v našem českém měřítku, ale také ve světovém, podotýká Jitka Poláková. Když firma začínala, neměla na trhu v Evropě žádnou konkurenci s podobným produktem. V současnosti je na trhu v Evropě již více značek, které využívají kozí mléko ve svých kosmetických prostředcích. Stále však platí, že nikde na světě se nevyrábí tak kompletní sortiment prostředků kosmetické péče s obsahem nejvzácnějších složek kozího mléka, který je vhodný pro všechny, samozřejmě i pro muže všech věkových kategorií, popisuje vývoj na trhu spoluzakladatelka společnosti. Kopírování se nebojíme, nemůžeme tomu zabránit. Každá značka má nějakého ducha a ten se zkopírovat nedá, zdůrazňuje úspěšná podnikatelka. Navíc kromě kozího mléka začala česká společnost do kosmetiky přidávat i další ingredience, jako jsou rostlinné extrakty, výtažky z mořských řas, ovocné buňky, kyseliny, minerální soli a podobně. Inspiraci pro složení výrobků čerpala firma nejdříve v historii léčivých mastí, novodobé postupy pak její zakladatelé sledovali také v lékárnách v Rakousku. Receptury a výrobní postupy jsou naše vlastní. V prvních letech jsme spolupracovali s nejlepším vývojářem té doby, v současné době si je vytváříme sami, podotýká Jitka Poláková. Stále blíže léčivům Přestože firma produkuje kosmetiku založenou na tradičních surovinách, musí stále sledovat kosmetické i obchodní trendy, stejně jako změny v preferencích zákazníků. Na jejich základě se pak pouští do návrhů a vývoje nových kosmetických přípravků. Vývoj si zajišťujeme sami, je poměrně náročný na čas. Než uvedeme novinku na trh, uběhne více než šest měsíců, často také rok, zmiňuje Jitka Poláková. Podle ní se v současné době kosmetické přípravky velmi přibližují léčebným přípravkům. Je to dáno tím, že se rychle vyvíjí nabídka kvalitních a účinných aktivních kosmetických ingrediencí a zároveň se zdokonaluje technologie průniku těchto látek do hlubších vrstev pokožky. Kozí mléko má velký léčebný potenciál a nyní je možné ho lépe využít u problematických pletí a k tolik žádanému omlazení pokožky. V oblasti přírodní anti-ageing kosmetiky bude hrát stále větší roli, uzavírá podnikatelka. Dalibor Dostál inzerce A

18 PROFIT test služeb test služeb PROFIT Foto alza Pobočka e-shopu jako vítězný tah V aktuálním díle seriálu o službách se podíváme na největší tuzemský e-shop Alza.cz. Jak se jeho služby za posledních pár let změnily a lze stejný trend pozorovat i u jiných firem? Alza.cz je největší český e-shop, který má aktuálně 40 kamenných poboček po celé České republice. V roce 2013 firma vyřídila přes tři miliony objednávek a dosáhla obratu devět miliard korun (pro srovnání to je asi čtvrtina obratu celého řetězce supermarketů Albert v ČR). Na paty ale Alze šlape Mall.cz, který loni rostl o 34 procent a dosáhl obratu osm miliard korun. Pro dokreslení, digitální tržiště je v ČR už etablované, celkově přes internet nakupují tři miliony Čechů a loni jsme na internetu utratili šedesát miliard korun. 34 Cesta službou: kupujeme dárek Pojďme se ale vrátit k Alze. Příběh začal v kavárně, kde mě napadlo, že koupím své ženě dárek třeba něco s tematikou Hvězdných válek! Přihlásil jsem se na lokální síť kavárny a vyťukal rovnou adresu Alzy. Šel jsem přímo, protože očekávám, že Alza má široký sortiment a seženu tam všechno. Je také blízko mé kanceláře, takže jsem se tam chtěl večer stavit a nákup vyzvednout. Kdybych nesehnal na Alze, šel bych na Mall. cz, ale také bych hledal nejbližší pobočku. Kdybych nesehnal ani tam, nechal bych si věc poslat z Amazonu, ale už by se vytratilo nadšení z impulzivní koupě a překvapení, takže bych zřejmě nic nekoupil. Na stránkách Alzy jsem rychle našel, co jsem potřeboval (nalezeno celkem 128 položek s tematikou Star Wars!), a pustil se do objednávky. Cesta od koupě do košíku byla standardní, nic mě nepřekvapilo. Zarazila mě až stránka s možností vytvoření svého profilu. Je zajímavé, že je to umístěné vpravo. Jsme zvyklí číst zleva doprava, takže tohle je vlastně konec řádku a člověk se musí nutit podívat doleva, kde byla možnost, kterou jsem chtěl. To mi připadlo chytré a trochu manipulativní. Objednávku jsem dokončil a čekal na SMS, že je nákup přichystaný k vyzvednutí. Celé to zabralo asi sedm minut. Na konci mě zaujala ještě jedna věc poděkování za doporučení od kamaráda NEROZUMÍM. Nejdřív mě to zarazilo, ale výsledná emoce byla pozitivní. Je to vlastně dobrý nápad, poděkovat tomu, kdo mi nákup doporučil. Samozřejmě je nutné si uvědomit, že Alza si tím rozšiřuje počet adresátů pro své newslettery. Mimochodem, během deseti dní po nákupu mi přišlo celkem osm ů s dodatečnými nabídkami. Ještě že to umí Google odfiltrovat z Inboxu! Expanze showroomu Dlužno podotknout, že Alzu používám nárazově už léta. V centrální pobočce v Holešovicích jsem byl několikrát. Když jsem tam byl poprvé, asi před sedmi osmi lety, působilo to na mě všecko stísněně. Čekárna na platbu vypadala jako na autobusovém nádraží, výdej tvořila chodba o něco širší než makaron, kde byl z půlky pás. Lidé postávali a posedávali podél stěny, fronta se často táhla až ven, kde provizorně zbudovali zahradní stan, aby nám nepršelo za krk. Zkrátka sbalit věc a co nejrychleji pryč. Když jsem tam byl asi před čtyřmi lety, bylo to o něco lepší. Už fungoval showroom, kde jsem si prohlédl notebooky, už se dalo platit kartou v automatu. Výdejna pořád stejná (či mi to aspoň tak utkvělo), ale celkový zážitek lepší. Posledně to bylo ještě lepší. Showroom se mnohonásobně zvětšil a provzdušnil, byl tam příjemný šum. Celé mi to trochu připomnělo technologickou výstavu CeBit v Hannoveru. Procházel jsem se, poslouchal hudbu, díval se na novinky a hledal, kde zaplatím kartou. Platební terminály jsem našel, ale braly pouze hotovost, takže jsem si vzal lísteček jako v bance a po několika minutách a jednom zákazníkovi přede mnou zaplatil. Další zastávka: výdej. Tady to začalo být teprve zajímavé. První, co mě zarazilo, že se to celé zvětšilo, obarvilo a provzdušnilo. Vepředu kostky a sezení, monitory s pořadím, muzeum Alza se starými hrami, které jsem hrál jako teenager. Otočím se a vedle kavárna Doubleshot ON-line Atrium.Hlavní strana slouží jako brána k internetovým nákupům. a vedle ní dárková balicí služba. Nestačil jsem to ani všechno vyzkoušet a už jsem byl na řadě. Strávil jsem v Alze dohromady asi 20 minut, ale nechalo to ve mně silný dojem. Českým e-shopům se daří, potřebují pobočky V ČR existuje asi 40 tisíc e-shopů, odvětví celkově roste, zájem o nákup přes internet neutuchá. Alza, Mall i další giganti plánují značné expanze skladových prostor a otevírají další pobočky. Pobočky jsou v ČR na rozdíl od jiných trhů nepsaným pravidlem byznysu. Lidé chtějí ušetřit za dopravné a pohlídat si, že zboží není poškozené. Osobní vyzvednutí zboží v pobočce je u Alza.cz nejčastěji využívaným způsobem doručení. V loňském roce jsme touto formou doručili dvě třetiny objednávek, říká k tomu PR manažerka firmy Šárka Jakoubková. Ostatním firmám poskytuje Alza inspiraci hned na několika úrovních. Její posun ukazuje, kam se v posledních letech dostávají přední české služby: na škále zážitků řekněme od úřadu po letiště. Provzdušnily se (více místa, přirozené světlo, barvy), poznaly, jaké další věci zákazník musí nebo chce dělat, a pomohly mu s tím (kavárna, občerstvení, balení, zkoušení techniky na místě). Není to jenom Alza, stejným směrem jde Student Agency (funbusy, RegioJet a TickTack představují posun od původních autobusů) nebo operátoři (porovnejte starší pobočky O2 s jejich Experience Centry). Služba jako zápas nebo koncert Je také zajímavé, že návštěva na místě není jen povinnou součástí online služeb, ale celý zážitek jaksi eskaluje a prohlubuje. Hodně mi to připomnělo koncept Vítězného tahu Tony Crama (Management Press, 2012), který říká, že služba by měl být postavena jako zápas, který se ve prospěch našeho týmu rozhoduje v poslední minutě: silný pozitivní zážitek na konci prohloubí zákaznickou zkušenost a je základem dlouhodobého nadšení. V Holešovicích jsem si uvědomil, že Alza není online obchod, ale takový hybrid, který podobně jako Air Bank nemá pobočku jen jako přívěsek. Konečně, Alza nepřestává inovovat. Poslední výraznou novinkou bylo doručení zásilky ve stejný den, kdy si zboží objednáte. Služba stojí 59 korun a funguje v Praze a okolí. Americký Amazon.com jde stejným směrem, je dobré vidět, že to jde i u nás. Zákazníci mají o AlzaExpres velký zájem a denně tímto způsobem doručíme stovky zásilek. O víkendu doručujeme v průměru o 10 procent více zakázek než v pracovní dny, dodává Šárka Jakoubková. Co dodat závěrem? Snad pár úvah o budoucnosti. Uvidíme, kam Alza služby ještě posune. Prostor pro expanzi sortimentu tu je, stejně jako pro otevírání dalších poboček v ČR i za hranicemi. Doba a cena dodání je také parametr, o který se pravděpodobně ještě svede bitva, stejně jako o zjednodušení nákupního procesu a zlepšení zážitku v pobočce. Amazon právě oznámil spolupráci s Twitterem a ke svému Nákupu na jeden klik přidal možnost nakoupit přes tvítnutí. Inovace je zkrátka pohyblivý cíl. Adam Hazdra autor je konzultantem ve firmě Direct People a autorem knihy Skvělé služby

19 PROFIT FOKUS FOKUS PROFIT Polyuretanový zázrak míří do Čech Ochrana pro zemědělské stroje nebo nákladové prostory automobilů před korozí, chemikáliemi, mechanickým poškozením, a dokonce škodlivými bakteriemi. To je až zázračný postřik, který začala nabízet teprve nedávno na českém trhu pražská firma Allline-x. Aplikace? Speciální pistolí ve speciálním obleku Nanášení přípravku, který rychle zasychá, na libovolný povrch je velmi složité. Sami si s aplikací Line-X neporadíte. Ačkoli je přípravek ekologický a nejedovatý, stříkat jej musí vyškolení profesionálové ve speciálním obleku, který připomíná skafandr. Používáme stříkací pistoli, vrstva se na povrch nanáší pod tlakem 18 atmosfér a zasychá do pěti vteřin. Z povrchu už ji neodstraníte. Musíte tedy aplikaci zvládat naprosto dokonale, jde především o precizní zakrytí částí vozu, na které se Line-X neaplikuje. Když se stříká nějaký povrch, musí se ohraničit speciální POstřikoví věrozvěsti. Pavel Malkovský (vlevo) a jeho švagr Marcin Kaczmarczyk doufají, že v Česku vybudují nový trh. Speciální ochranný nástřik najdete na budově Pentagonu, stejně tak i ve vládních budovách a vojenských základnách po celém světě. Používá se i na neprůstřelné vesty a chrání bojovou techniku od tanků po stíhačky. Stěna potažená jedním z typů nástřiku Line-X totiž vydrží při výbuchu tlak až 450 kg/m 2. Americký výrobce začal přípravek vyrábět před dvaceti lety a dnes už má stovky poboček v desítkách zemí světa. V Česku je ovšem úplnou novinkou. Rozšíření Line-X do ČR pomohla náhoda. Můj švagr, který je původem z Polska, se s produktem potkal loni a okamžitě ho zaujal. Odjeli jsme do Polska s tím, že bychom to chtěli dělat u nás. Tři dny nás bombardovali informacemi, ukazovali, jak se přípravek aplikuje, říká spolumajitel Allline-x, české společnosti aplikující nástřik, Pavel Malkovský. Amerického franšízora a jeho anglického zástupce jsme našli až doma na internetu poté, co jsme si z Polska přivezli vzorky. Loni v květnu jsme byli v Anglii a o čtyři měsíce později jsme zakoupili zařízení na aplikaci. Allline-x je nyní jediným zástupcem výrobce Line-X v České republice. Zákazníků postupně přibývá a letošní duben byl prvním měsícem, kdy se dostali do černých čísel. Nepoškodí ho kladivo, neprokopne kůň Ochranný nástřik je vodotěsný a odolný proti korozi. Dokonce i s nožem v ruce musíte vyvinout značné úsilí, abyste na povrchu způsobili viditelný škrábanec. Můžete do něj bušit kladivem a nepoškodíte jej. Line-X je také odolný vůči většině chemikálií. Nejen ve Spojených státech se kromě armádní techniky používá především jako ochranná vrstva pro nákladové prostory aut, obecně má ovšem široké a často i kuriózní využití. Údajně například zabraňuje uvolňování jedovatého azbestu v budovách. Já například podnikám v zemědělství a i tady vidím pro náš produkt velký potenciál. U traktorů se stříkají paletové vidle a lžíce, které se silně obrušují. Rozhodli jsme, že budeme chránit hydraulické hadice, protože ty se často prodřou až na bužírku. Stříkají se kovová sila, případně žlaby na hnůj či na kukuřici. Auta, která vozí mobilní nádrže s naftou, mají standardně špinavý a kluzký povrch nákladového prostoru. Pokud ho ale máte ošetřený Line-X, stačí ho vystříkat vodou a snadno ho vyčistíte. Povrch je navíc sám o sobě protiskluzný, říká Malkovský. Spolehlivá je ochrana laminátového vnitřku přepravníků na koně, který často zvířata poškozují. Certifikace povolují přímý kontakt Line-X s potravinami i pitnou vodou, polyuretanový nástřik je zdravý neškodný. A nejen to vyrábí se i s antibakteriální složkou, která ničí škodlivé bakterie, jako jsou zlatý stafylokok, E-coli, MRSA nebo původce salmonelózy. Demoauta pro dealery Velmi častým využitím je ochrana nákladových prostorů automobilů. Prvními zákazníky Line-X na trh byl všude ve světě automobilový průmysl. Klíčem k úspěchu je podle zástupců Allline-x domluvit se s majiteli autosalonů, které nástřik nabídnou svým zákazníkům jako vybavení pick-upů a dodávek. Podporujeme prodej prostřednictvím slev na demoauta, aby je dealeři předvedli svým zákazníkům. V Česku je celkem 500 autodealerů a všechny jsme oslovili. Fungujeme teprve krátce a je to průběžný proces. Již pravidelně dodáváme zhruba třem desítkám dealerů, prozrazuje Malkovský. Majitelům autosalonů a jejich klientům musíte vysvětlit, kolik peněz utratí navíc, pokud náš přípravek nepoužijí. Pokud nebudou mít dostatečnou ochranu, budou utrácet zbytečně za opravy a nejen za práci, ale i poškozené náhradní díly. Pro autosalony představuje Line-X velice zajímavou dodatkovou marži na prodaném automobilu. Jejich klienti potom ušetří na amortizaci vozu. Prodejní cena při následném prodeji použitého automobilu Zázrak v Praxi. Ochrannou vrstvu nejčastěji najdete na užitkových vozech, které by se jinak daleko rychleji opotřebovávaly. s ochráněnou karoserií je samozřejmě vyšší, doplňuje spolumajitel firmy. A jaká je cena za polyuretanovou ochranu? Podle slov Pavla Malkovského a jeho polského společníka Marcina Kaczmarczyka nezáleží jen na ceně postřiku, ale také přípravách, které je potřeba před aplikací udělat. U starších aut bývá samozřejmě celý proces komplikovanější. Samotný nástřik zabere patnáct minut, odstrojit auto ale trvá hodiny. Cena se proto liší. Za metr čtvereční nástřiku můžete zaplatit tisíc korun, ale i několikanásobek této částky. Záleží na druhu materiálu Line-X s ohledem na požadované využití, například protipožární ochrana, ochrana Paxcon, na barevné provedení. Při netypových zakázkách se domlouváme se zákazníky na ceně na místě a po zkušebním nástřiku, podle toho jakou tloušťku a způsob aplikace jejich zboží vyžaduje, upozorňuje Kaczmarczyk. Záleží také na tom, jak silný je ochranný nástřik. U nákladových prostor se většinou nanáší dva až tři milimetry, pro vojáky může být vrstva polyuretanu až pětimilimetrová. páskou, zbytek se zakrývá, upozorňuje Malkovský. Majitelé firmy věří, že je v Line-X velký potenciál, a zájem o jejich produkty v Česku skutečně roste. Aktuálně dostali poptávku na úpravu neprůstřelných vest a realizují také zakázky pro české hasiče. Těm nabízejí nejen ochranu aut, cisteren, ale i zkušební nástřik na helmy hasičských instruktorů. Jeden z produktů je totiž ohnivzdorný. Expanzi na evropské trhy vděčí americký Line-X britskému zástupci. Američané sami se na starém kontinentu příliš neangažují, nicméně kromě Česka a Británie znají zákazníci Line-X v Polsku, v Litvě, na Ukrajině, ve Švýcarsku, Německu, Norsku, Dánsku, ve Španělsku, Švýcarsku a na Kypru. Pražská firma Allline-x teď chce kromě nákupu licence také otevřít další pobočku na Moravě. Zatím máme malý tým pěti lidí. Vychovali jsme si obchodního zástupce, máme dva aplikátory. Teď je čas na to, investovat do toho, abychom nabrali nové lidi, dodává ještě Pavel Malkovský. Jakub Procházka Foto archiv 3x 36 37

20 PROFIT advertorial advertorial PROFIT BUDIŽ SVĚTLO Česko je světovou velmocí v technologiích přivádění denního světla do interiérů. Výrobce světlovodů, pražská společnost Lightway, díky inovacím expanduje na zahraniční trhy. Podle výkonného ředitele Jakuba Brandalíka směřuje na export drtivá většina produkce. Co je to vlastně světlovod? Zařízení, které zachytí na střeše denní světlo a pošle ho do tubusu, který prochází nějakou stavební konstrukcí, třeba střešním pláštěm. A může osvětlit prostory uprostřed budovy. Naší ambicí přitom není nahrazovat okna, protože vidět ven je perfektní věc. Nicméně jsou prostory, kde okna být nemohou, jako jsou vnitřní zasedací místnosti nebo různé výrobní prostory, ale přesto tam hygiena práce vyžaduje denní světlo. Proč je denní světlo tak důležité? Není významné jen pro lidské oko, ale pro celý biorytmus. Když bude někdo deset let pracovat celý den pod zářivkami, může si z takového prostředí odnést třeba osteoporózu. A další problémy se zrakem, bolesti nebo pálení očí a podobně. Předpokládal jsem, že hlavním přínosem světlovodů jsou úspory, ale jde tedy spíše o zdraví... Finanční efekt je příjemný, světlovody něco ušetří. Ale úspory jsou spíše vedlejším produktem. Hlavním důvodem pro instalaci světlovodu je kvalita světla. Dynamika osvětlení. Protože ta se mění podle toho, jak je venku. Vidíte i barvu denního světla, která je jiná ráno než večer. Naše tělo se těmto změnám přizpůsobuje, jsme zvyklí je vnímat. Ale pokud jsme v prostoru, kde denní světlo není, tělo nefunguje optimálně. Denní světlo navíc vytáhne krásu materiálů, je vidět, jaké ve skutečnosti jsou. Kdy jste se začali světlovody zabývat? Naše firma vznikla v roce Zabývali jsme se hodně střechami, jak průmyslovými, tak šikmými pro rodinné domy. Někdy v roce 1998 jsem viděl článek o používání světlovodů ve světě. Vyzkoušeli jsme si pár vzorků a řekli jsme si: Fajn, tohle by mohl být náš vedlejší produkt. Ale chytlo nás to natolik, a veřejnost u nás i v zahraničí tyto produkty natolik zaujaly, že jsme střechy úplně opustili a začali jsme dělat světlovody jako hlavní produkt, včetně vývoje. Nestačilo převzít řešení využívaná v zahraničí? Světlovody přišly z Austrálie a z Kalifornie, ze zemí, kde mají hodně sluníčka a žádné problémy s minusovými teplotami. Ale my jsme potřebovali vyvinout a prodávat světlovody, které budou fungovat při zatažené obloze. Tedy při počasí, jaké u nás panuje v lednu a únoru, kdy je světlo v interiérech potřeba nejvíc. Když v létě svítí slunce, fungují všechny světlovody perfektně. Ale rozdíl se pozná ve chvíli, kdy se obloha zatáhne. Důležité jsou také velké rozdíly teplot, které u nás panují. V Kalifornii neřešíme, že je venku minus pět a uvnitř plus pětadvacet stupňů. Ale u nás jsme po zahájení výroby s hrůzou zjistili, že nám v zimě začali volat zákazníci, protože jim ze světlovodů vytékala voda. Proč? Světlovod vede také výborně teploty. Když se potkaly velmi rozdílné teploty z venku a z interiéru, dosáhl tubus rosného bodu a světlovod se začal potit a vytékala z něj voda. Museli jsme vymyslet, co s tím. Patentovali jsme proto nový prvek. Dvojsklo nebo trojsklo, které se nachází na úrovni tepelné izolace budovy. Zachránili jsme tím světlovody v našich zeměpisných oblastech. Zabýváte se i vývojem materiálů? Světlovody známe hlavně s plastovými kopulemi na střechách. My jsme zjistili, že z hlediska optiky, stárnutí a dalších vlastností je optimální sklo. Nedrží se na něm prach ani smog. Jde o velmi tvrdý povrch, který nedegraduje a nestárne. U světlovodů bojujeme o každé procento světla, které dostaneme dovnitř. Jakmile plastový povrch zežloutne, obrousí se nebo je špinavý, sníží se účinnost světlovodu o dvacet až třicet procent. Jaké inovace jste uvedli na trh v poslední době? Pracujeme s českým křišťálem, letos jsme se rozhodli celou nabídku obohatit křišťálovými difuzéry. Co to je? Různé prvky, které přijdou do interiéru a z denního světla udělají něco designového. Normální zakončení světlovodů v interiéru byla v minulosti čtvercová nebo kulatá, ale nic designového. Takže difuzéry jsou něco jako lustr? Přesně tak. Nebo mohou být v interiérech křišťálové sloupy osvětlené denním světlem. Vždy se jedná o masivní sklo, masivní křišťál. Jde o jedinou inovaci z poslední doby? Zavádíme také nový typ vnější kopule. Ta přináší osmi- až desetinásobek výkonu běžné kopule. Je to takový kombajn na světlo. Kolik procent denního světla se dovede na konec světlovodu? Můžeme říci, že každý metr znamená ztrátu tří procent světla. Nicméně pokud by platilo toto pravidlo všeobecně, ve výškových budovách by byla na konci světlovodu tma. Ale nám fungují i světlovody dlouhé padesát šedesát metrů. Používáme například odrazové materiály jako stříbro nebo křemík. Kolik světlovod stojí? Cena je hodně odvislá od délky a pak se počítá podle průměru. Průměrná cena aplikace pro rodinný dům je kolem čtyřiceti tisíc korun. Na trhu se dají sehnat také světlovody za deset patnáct tisíc, ale to není ten typ, který svítí po celý rok a u kterého vám dodavatel zaručí, že z něj nebude v zimě vytékat voda a nebudete řešit fleky na stropě nebo na koberci. Jaká je životnost světlovodu? Dáváme záruku pětadvacet let na světlovodný povrch tubusu, což je nejcitlivější část. Životnost se uvažuje minimálně padesát let, ale předpoklad je sedmdesát let. Takže až do nějaké generační obměny domu. Kdo je váš typický zákazník? V oblasti bydlení je to člověk, který si postavil dům, má ho kompletně vybavený, včetně koberců a nábytku, a zjistil, že je tam tma. Druhou skupinou jsou investoři, kteří mají sklady, kanceláře a potřebují do nich přivést denní světlo. Z různých důvodů. Často jsme dělali světlovody do lékáren, kde Státní ústav pro kontrolu léčiv požaduje denní světlo tam, kde se připravují a vydávají léky. Protože se ví, že oči jsou za umělého světla unavené a lékárník by se mohl splést. I když finanční motiv není hlavním důvodem, proč si pořídit světlovod, dá se hovořit o ekonomické návratnosti? Návratnost je různá. Když jsme v Maďarsku dělali zakázku pro sedmdesát skladů společnosti Tesco, spočítali návratnost kolem osmi až dvanácti let. Pro ně nic zajímavého, protože investují jen do věcí s návratností do pěti let. Ale hlavní motiv byl dostat denní světlo do skladů, protože zaměstnanci nebyli v prostorách osvětlených zářivkami nejšťastnější. Navíc je tam i jiná přidaná hodnota, která může mít ekonomický efekt. Podle některých studií se v obchodech, kde je denní světlo, zvýší procento obratu. Nebo vzroste procento mužů, kteří se zdrží déle a utratí více peněz. Případně klesne nemocnost zaměstnanců o osm procent. Týkají se tohoto segmentu dotace zaměřené na úspory? Dosud to tak nebylo, ale zrovna dnes mi volal úředník, podle kterého by se světlovody měly zařadit mezi produkty podporované v rámci dotačního programu Zelená úsporám. Takže to je dobrá zpráva. Mluvil jste o tom, že exportujete. Kam jste vývoz zahájili? První export byl do Německa. Hodně nás to překvapilo, protože objem první objednávky představoval naši roční produkci pro Českou republiku. Postupně jsme začali vyvážet do zemí, jako je Itálie, Anglie, Francie, a pak do dalších zhruba šestnácti států. Nejdále exportujeme do Japonska a Jižní Koreje, ale také do Dubaje nebo Kazachstánu. Před třemi měsíci jsme založili firmu v Anglii, což je země zaslíbená pro světlovody. Lidé tam mají rádi denní světlo a znají světlovody. DALIBOR DOSTÁL