Výkon trestu odnětí svobody v ČR

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výkon trestu odnětí svobody v ČR"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Práva a veřejné správy Výkon trestu odnětí svobody v ČR Bakalářská práce Autor: Ivana Šlížková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Miroslav Čapek Praha Červen, 2013

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Unčíně, dne 28. června 2013 Ivana Šlíţková

3 Poděkování Ráda bych poděkovala panu JUDr. Miroslavu Čapkovi za jeho cenné rady vycházející z jeho pracovních a ţivotních zkušeností a poskytnuté konzultace. Moje poděkování zároveň patří všem osloveným respondentům, bez kterých by nemohla vzniknout praktická část této práce.

4 Anotace Tato práce popisuje výkon trestu odnětí svobody v ČR vzhledem k pozitivnímu právu a utváří pohled na danou problematiku se zaměřením na trest jako takový, s moţností vyuţití alternativních trestů. První část je věnována teoretickému vymezení jednotlivých pojmů trestního práva i jeho pramenům pomocí deskriptivní metody. Druhá část tvoří meritum práce a je tvořena empirickým kvantitativním výzkumem zaměřeným na názory respondentů k problematice trestního práva. Klíčová slova: empirický výzkum, trest, trestní zákoník, věznice, výkon trestu. Annotation This thesis describes the imprisonment in the Czech Republic due to the positive law, it creats a view on the issue, focusing on punishment as such, with the possibility of alternative punishment. The first part is dedicate to the theoretical definition of the cencepts of crimminal law with usage a descriptive methods. The second part creates the merits of the thesis and is set up of empirical quantitative and qualitative research focused on the respondent s views of the issue of criminal law. Keywords: empirici research, punishment, criminal code, prison, imprisonment

5 OBSAH Úvod... 8 Zvolené metody zpracování Trestní právo a trest Pojem trestního práva Funkce trestního práva hmotného Prameny trestního práva Trest v pojetí trestněprávním Účel trestu Druhy trestů Trest odnětí svobody Nepodmíněný trest odnětí svobody Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody s dohledem Domácí vězení Obecně prospěšné práce Propadnutí majetku Peněţitý trest Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty Zákaz činnosti Zákaz pobytu Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce Ztráta čestných titulů a vyznamenání Ztráta vojenské hodnosti Vyhoštění Výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody Místo výkonu trestu odnětí svobody - obecně

6 2.2 Vazební věznice Charakteristika zařízení Vyuţití vazebních věznic Věznice Členění věznic Věznice s dohledem - věznice typu A Věznice s dozorem - věznice typu B Věznice s ostrahou - věznice typu C Věznice se zvýšenou ostrahou - věznice typu D Zařazení do typu věznice Přeřazení Propuštění Vyuţití věznic Detenční ústav Charakteristika zařízení Vyuţití detenčních ústavů Práva a povinnosti odsouzených Práva odsouzených Povinnosti odsouzených Praktická část - výzkum Předvýzkum Kvantitativní výzkum Výzkumný soubor Struktura výzkumného souboru dle pohlaví respondentů Struktura výzkumného souboru dle věku respondentů Struktura výzkumného souboru dle vzdělání respondentů Struktura výzkumného souboru dle spáchání trestného činu Struktura výzkumného souboru dle oběti trestného činu

7 Struktura výzkumného souboru respondentů dle oběti trestného činu osoby blízké Analýza dat Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Otázka č Závěr Zdroje Literatura Internetové zdroje Zákony

8 ÚVOD Co ve skutečnosti znamená trest odnětí svobody? Je to trest - vynucené odčiněný viny, ale nemá pouze represivní povahu. Odplata! Má mít ovšem zároveň výchovný charakter a neměl by být pouze chápán jako msta za provinění vzhledem k pachateli. Jedná se o právní termín, který je spjat se soudnictvím a respektováním zákonů. 1 Po spáchání zločinu a jeho prokázání následuje trest, kterým v našich podmínkách bývá nejčastěji odnětí svobody. Kaţdý si pod tímto pojmem můţe představit něco jiného. Jsme lidé rozdílných povah, odlišných kultur i odchylných názorů a na naše bytí působí různá prostředí, ve kterých se pohybujeme. Veškeré tyto vlivy nás formují a utváří. Z těchto důvodu máme nejen na trest odnětí svobody odlišná hlediska a názory. V zájmu celé společnosti však je, aby výkon trestu odnětí svobody byl chápán nikoliv jen jako trest, ale aby se uskutečnil smysl a účel trestu. Základním cílem trestu je ochrana společnosti před trestnými činy a jejich pachateli, což představuje smysl existence samotného trestního práva. Tato ochrana je pak realizována prostřednictvím individuální represe, individuální a generální prevence. 2 Téma bakalářské práce jsem si zvolila pro jeho rozmanitost i diskutabilnost a zároveň jsem byla vedena osobními pohnutkami provést výzkum respondentů, z důvodu proniknutí do názorového spektra problematiky trestního práva společnosti. Práce je rozdělena na dvě části v podobě teoretické a praktické. V teoretické části se práce zabývá seznámením s trestním právem jako takovým, pojetím trestu, způsobem trestání s návazností na místo výkonu trestu, přiblíţením konkrétní okolnosti výkonu trestu ve věznicích. Při zpracování bylo vyuţito platných právních úprav trestního práva, především primárního pramene zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, kniţních pramenů i internetových zdrojů. Cílem práce je charakterizovat výkon trestu a odnětí svobody. Definovat trest, jeho druhy a funkce, přiblíţit rozdělení typů věznic, alternativní tresty, práva a povinnosti odsouzených. Pomocí kvantitativního výzkumu ozřejmit názory společnosti prostřednictvím komparace odpovědí respondentů. 1 MICHÁLEK, Emanuel. Pomsta a trest. Naše řeč [online]. 1978, roč. 61, č. 3 [cit ]. Dostupné z: 2 KRATOCHVÍL, Vladimír. Kurs trestního práva: trestní právo hmotné : obecná část. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xxxvii, 797 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN , s

9 ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ V teoretické části práce je vyuţita deskriptivní metoda zpracování literární rešerší s vyuţitím rozmanitých zdrojů. Praktická část je zaměřena na empirický výzkum kvantitativního rázu. Kvantitativní bádání proběhlo v několika etapách, které se mohou časově překrývat. Dle doporučení Gavory se jednalo o tyto fáze: - stanovení výzkumného problému jeho formulace - informační příprava výzkumu studium zdrojů - příprava výzkumných metod tzv. předvýzkum - sběr a zpracování údajů - interpretace údajů vysvětlení. 3 Zvoleným nástrojem pro sběr dat byl anonymní dotazník obzvláště s uzavřenými polytomickými (více moţností odpovědí) přímými otázkami. Jelikoţ kvantitativní výzkum pracuje s číselnými údaji, pro jejich zpracování bylo vyuţito MS Excel 2007 s vyuţitím popisných statistických analýz. 3 GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Paido, 2000, 207 s. Edice pedagogické literatury. ISBN , s

10 1. TRESTNÍ PRÁVO A TREST Proto jsou zákony dány, aby silnější nemohl všechno. Ovidius Naso Publius Pojem trestního práva Trestní právo je součástí právního řádu České republiky (dále jen ČR), patří mezi jeden z elementů práva veřejného. 5 Jedná se o souhrn právních norem o trestání osob za závaţná provinění (trestné činy) proti chráněným společenským a individuálním zájmům. 6 Trestní právo je rozděleno na hmotné a procesní. Trestní právo hmotné, neboli materiální, předepisuje, co je trestním činem a jaký trest se za spáchaný čin uloţí. Trestní právo procesní neboli formální, upravuje postup orgánů v trestním řízení při odhalování, zda byl trestný čin spáchán, zda je tento skutek trestným činem, 7 kdo je jeho pachatelem a jaká sankce ho za to postihne. Sankce je uloţena dle zákona, který je účinný v dané době, kdy byl trestný čin spáchán, můţe se posoudit i podle zákona pozdějšího, ale jen pokud je pro pachatele příznivější. Je potřebné poznamenat, že jak trestní právo hmotné, tak i trestní právo procesní nemůže existovat osamoceně. Ochrana jakéhokoli hmotného práva se realizuje vždy prostřednictvím práva procesního. Obě tato právní odvětví jsou nerozlučně spjata Funkce trestního práva hmotného Trestní právo hmotné má zejména tyto funkce: regulativní spočívá v co nejpřesnějším zákonném vymezení podmínek (základů) trestní odpovědnosti, jakoţ i ukládání trestů a ochranných opatření pachatelům trestných činností a předpokládá aplikaci ochranných opatření i u pachatelů činů jinak trestných. 4 Citáty. Cituj.cz: největší český archív citátů a přísloví [online]. [cit ]. Dostupné z: 5 FRYŠTÁK, Marek. Trestní právo hmotné a procesní. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2007, 420 s. ISBN , s Trestní právo. DOBEŠ, Petr. Společenskovědní revue [online]. [cit ]. Dostupné z: 7 FRYŠTÁK, Marek. Trestní právo hmotné a procesní. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2007, 420 s. ISBN , s CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s

11 ochranná trestní právo je krajní a podpůrný prostředek ochrany jednotlivce a společnosti před společensky nejvíce nebezpečnými útoky fyzických osob a chráněné objekty. Doplňuje tak právní ochranu danou normami jiných odvětví práva. preventivní trestní právo sleduje ochranu společnosti předcházením trestné činnosti. Tzv. individuální prevence je zaměřena na konkrétní pachatele a má působit zejména pozitivně výchovně. represivní tato funkce trestního práva směřuje k jeho ochrannému cíli výlučně cestou individuálního represivního působení na pachatele trestného činu. 9 Trestní právo stanovuje, která společensky škodlivá jednání jsou trestné činy, vymezuje za ně tresty a ochranná opatření společně s podmínkami jejich ukládání a vykonání. 1.3 Prameny trestního práva ústavní zákony zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, v platném znění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v platném znění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, v platném znění mezinárodní smlouvy - které jsou Českou republikou ratifikovány a vyhlášeny, mají přednost před zákonem další zákony - například: - zákon č. 346/2007 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, v platném znění - zákon č. 208/2000 Sb., o výkonu vazby, v platném znění - zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, v platném znění - zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, v platném znění - zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, v platném znění - zákon č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů, v platném znění - zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeţe za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeţe, v platném znění 9 FRYŠTÁK, Marek. Trestní právo hmotné a procesní. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2007, 420 s. ISBN , s

12 - zákon č. 257/2000 Sb., o probační a mediační sluţbě, v platném znění podzákonné právní normy například: - vyhláška č. 243/2006 Sb., řád výkonu trestu odnětí svobody, v platném znění - vyhláška č. 242/2006 Sb., řád výkonu vazby, v platném znění - vyhláška č. 37/1992 Sb., jednací a kancelářský řád pro okresní a krajské soudy 10 rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii nálezy Ústavního soudu i přesto, ţe u nás není obdoba precedenčního práva, můţeme mezi prameny práva zařadit i judikáty Nejvyššího soudu, obecné soudy mohou vycházet i z judikátů Nejvyššího správního soudu z hlediska inspirace rozhodování lze čerpat i ve vědeckých publikacích vysokých škol. Mezi pramenem trestního práva nezahrnujeme: právní obyčej. 1.4 Trest v pojetí trestněprávním Nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege 11 Kaţdá společnost reaguje na porušení zavedených pravidel z důvodu ochrany svých hodnot. Ať uţ jde o hodnoty jedince nebo celé společnosti, musí vţdy následovat trest za spáchaný čin. 12 Pojem trestu je druhým nejzákladnějším pojmem trestního práva, vedle trestného činu v širším smyslu, jehoţ významným znakem je trestnost. 13 Je jedním z prostředků státního donucení, jímţ se realizuje ochranná funkce trestního práva 14 a zároveň 10 FRYŠTÁK, Marek. Trestní právo hmotné a procesní. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2007, 420 s. ISBN , s NOVOTNÝ, František. Trestní právo hmotné. 2. rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, 379 s. ISBN , s KUCHTA, Josef a Helena VÁLKOVÁ. Základy kriminologie a trestní politiky. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2005, xxiv, 544 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN , s SOLNAŘ, Vladimír. Tresty a ochranná opatření. 1. vyd. Praha : Academia, s, s KRATOCHVÍL, Vladimír. Trestní právo hmotné: obecná část. 3. přeprac. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 571 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č ISBN , s

13 se jím vyjadřuje i morální odsouzení pachatele. 15 Prolínají se zde tedy dva základní prvky. Jsou jimi veřejně vyslovený, sociálně etický odsudek a újma, která obsahuje zásah do občanských práv a svobod zaručených ústavním pořádkem, mající záměrný charakter, tedy uloţení a výkon mají pachatele společně s veřejností odvracet od páchání trestné činnosti. Přísnost uloţeného trestu pak vyjadřuje stupeň nesouhlasu se spáchaným činem. 16 Účelem uloţení trestních sankcí je zabránit recidivě, nikoliv zavrţení pachatele. 17 Sankce by neměla pachatele odsoudit, ale měla by být zvolena tak, aby mu umoţnila moţnost nápravy. Je-li trestem naplněn jeho účel, je nutné, aby uloţený trest byl spravedlivý a úměrný. Odstrašení pachatele trestem nezaručuje jeho budoucí nápravu. Naopak pokud se u pachatele podaří změnit postoj k trestnému činu, je niţší riziko opakování trestné činnosti. Při uloţení trestu je velice důleţité rozpoznat, která sankce obsahuje pro pachatele správné rehabilitační prvky. Moţnost nápravy nevyuţijí všichni pachatelé a velká část odsouzených po propuštění dále recidivuje. 18 Sankce lze dělit: absolutně určité - je konkrétně vymezen druh trestu i jeho přesná výměra relativně určité - je stanoven druh trestu, ale výměra se můţe pohybovat v daném rozsahu, které je uvedeno v ustanovení ve zvláštní části trestního zákoníku absolutně neurčité - potrestání bude přiměřené - opatření ukládaná mladistvým - rakouský zákoník. 1.5 Účel trestu Historie nám nabízí mnohé teorie, které se zabývají trestáním, mezi nejhlavnější patří: Absolutní teorie trestu Tato teorie se dá označit jako historicky nejstarší, někdy je nazývána jako teorie retributivní. Absolutní teorie vychází z myšlenky, ţe jediný smysl trestu je, ţe zlo má být odplaceno zlem. Z toho plyne, ţe trest je prostředek spravedlivé odplaty Punitur, quia peccatum est - trestá se, protoţe bylo spácháno zlo. Trest se můţe uloţit jen tomu, kdo spáchal zločin a následná sankce za spáchaný trestný čin musí být zaslouţená. Výše 15 CHMELÍK, Jan. Rukověť trestního práva hmotného a procesního. Praha: Linde, 2007, 246 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN s Vyd. 1. Praha: Novatrix, 2009, [942] p. ISBN , s LATA, Jan. Účel a smysl trestu. 1. vyd. Praha: LexisNexis, 2007, 114 s. Knihovnička LexisNexis. ISBN , s LATA, Jan. Účel a smysl trestu. 1. vyd. Praha: LexisNexis, 2007, 114 s. Knihovnička LexisNexis. ISBN , s

14 zaslouţeného trestu podléhá jen spáchanému trestnému činu a odpovídá závaţnosti tohoto činu a není mu přikládána ţádná sociální funkce. 19 Relativní teorie trestu Tato teorie se naopak zabývá o budoucí následky uloţeného trestu. Občas je relativní teorie pojmenována jako teorie utilitární. V této teorii je formulována myšlenka Punitur, ne peccetur - trestá se, aby nebylo spácháno zlo. Je třeba pachateli uloţit takový trest, který by zabránil budoucím zločinům, nebo jejich opakování. Proto se kladou rozlišné důrazy na jednotlivé aspekty, jako je převýchova, odstrašení, nebo izolace obviněného anebo mít vliv výchovně i na společnost, protoţe významně působí na vybraný druh a výši trestu. Relativní teorie oproti absolutní klade hlavní důraz na sociální funkci. 20 funkce odplatná, funkce odstrašující - individuální prevence - odvrátit pachatele, aby se dopouštěl následující trestné činnosti - generální prevence - potrestáním pachatele budou odrazeni další eventuální pachatelé, 21 funkce nápravná a resocializační - rehabilitační - pachatel jiţ nepáchá další trestnou činnost, ne z obavy před sankcí, nýbrţ z mravních důvodů. Pachatelova snaha o nápravu má za následek podřízení výkonu a trvání trestu, funkce izolační - eliminační - nejbezpečnější podobou prevence pro společnost je, poţadována izolace aby pachatel nepáchal další trestnou činnost, funkce restituční - odstraňuje důsledek trestného činu, nejčastěji se jedná o náhradu škody. 22 Výše popsané teorie jsou uplatňovány vedle sebe a jsou vzájemně propojené. Smíšené teorie trestu O této teorii můţeme mluvit či ji nazývat teorií slučovací. Slučovací teorie jsou kompromisem mezi absolutní a relativní teorií trestu, jenţ rozdílným postupem kombinuje zásady teorie utilitární - odplaty a retribuční - prevence. Smíšená teorie se snaţí sloučit 19 NOVOTNÝ, O., VANDUCHOVÁ, M. a kol. Trestní právo hmotné I. Obecná část. Praha: ASPI, a. s., 2007, ISBN , s CIBULKA, Karel a Veronika CIBULKOVÁ. Trestní právo: trestní odpovědnost, tresty a ochranná opatření, stíhání mladistvých, trestné činy, úkony v trestním řízení, vyšetřování trestných činů, řízení před soudem. 1. vyd. Brno: Sokrates, 2005, 181 s. Advokát do kapsy. ISBN , s FRYŠTÁK, Marek. Trestní právo hmotné - obecná část. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008, 173 s. Právo (Key Publishing). ISBN , s LATA, Jan. Účel a smysl trestu. 1. vyd. Praha: LexisNexis, 2007, 114 s. Knihovnička LexisNexis. ISBN , s

15 retributivní a utilitární teorii do své individuální smíšené teorie, aby se předcházelo v páchání trestných činů. Současný trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.) neupravuje účel trestu, respektive není v něm výslovně vyjádřen, jak tomu bylo do ve znění trestního zákona č. 140/1961 Sb., kdy byl účel trestu definován v 23 a ze kterého jasně vyplývalo, ţe účelem trestu není odplata, ale ochrana společnosti před pachateli trestného činu. Je moţné tedy učinit (s přihlédnutím k výše uvedeným teoriím) závěr, ţe v současné době trestní zákoník je postaven na základech teorie smíšené. K podpoře tohoto tvrzení lze pouţít jedno rozhodnutí Ústavního soudu, ve kterém se říká, ţe trest nesmí být prostředkem k řešení jiných společenských problémů nebo nástrojem společenských přeměn (ÚS 47/1998). 23 Autoři kodifikovaného trestního zákoníku (provedeného zákona č. 40/2009 Sb.) dospěli k závěru, ţe vymezení účelu trestních sankcí bude ponecháno trestní nauce a v zákoně je nahrazeno promítnutím obecných zásad trestání do jednotlivých ustanovení o trestních sankcích. Tyto zásady, formulované jak obecně pro všechny trestní sankce ( 37 a 38), tak i speciálně pro tresty ( 39 aţ 45) a pro ochranná opatření ( 96 a 97), budou na rozdíl od proklamativního účinku sankcí přímo aplikovatelné na konkrétní případy. Účel trestu pak vyplývá nejen z těchto obecných zásad, ale i z celkového pojetí trestního zákoníku a zejména pak z jednotlivých ustanovení upravujících ukládání trestních sankcí Druhy trestů Trestní zákoník (zákon č. 40/2009) má taxativně vymezeny druhy trestů dle 52, které lze soudy uloţit za spáchané trestné činy. 25 Systém trestů se dělí na pravidelné tresty a výjimečné tresty. 23 VICHEREK, Roman. Účel trestu. EPRÁVO.cz: Sbírka zákonů, judikatura, právo [online] [cit ]. Dostupné z: 24 Důvodová zpráva k trestnímu zákoníku. Trestní zákoník [online]. [cit ]. Dostupné z: In: VICHEREK, Roman. Účel trestu. EPRÁVO.cz: Sbírka zákonů, judikatura, právo [online] [cit ]. Dostupné z: 25 Česká republika. Zákon. In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2009, roč. 2009, 40/2009, 11, s ISSN

16 Pravidelné tresty odnětí svobody domácí vězení obecně prospěšné práce propadnutí majetku peněţitý trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty zákaz činnosti zákaz pobytu zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce ztráta čestných titulů nebo vyznamenání ztráta vojenské hodnosti vyhoštění. 26 Uspořádání jednotlivých trestů odpovídá jejich závaţnosti. Na nejvyšším místě je trest, který je nejzávaţnější, a to trest odnětí svobody, následně pak postupují méně závaţné tresty. Tresty, nabízející jinou moţnost potrestání pachatele neţ je uloţení trestu odnětí svobody, jsou označovány jako alternativní. Jednotlivé druhy alternativních opatření neexistují v rámci trestního práva pouze jako jednotlivé prvky, ale vytvářejí určitý systém, který je charakterizován v prvé řadě svým stejným účelem, tj. nahrazovat trest odnětí svobody. 27 Výjimečné tresty 28 odnětí svobody nad 20 aţ do 30 let lze uloţit pouze tehdy, jestliţe závaţnost zvlášť závaţného zločinu je velmi vysoká a náprava je obzvláště ztíţena (dle 54 odst. 2 TZ) odnětí svobody na doţivotí lze uloţit pachateli, který spáchal zvlášť závaţný zločin (dle 54 odst. 3 TZ): vraţdy ( 140 odst. 3 TZ) obecného ohroţení ( 272 odst. 3 TZ) Česká republika. Zákon. In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2009, roč. 2009, 40/2009, 11, s ISSN ŠČERBA, Filip. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. Vyd. 1. Praha: Leges, 2011, 416 s. Teoretik. ISBN , s Podle českého trestního práva tedy nelze jako výjimečný trest uloţit trest smrti. 16

17 vlastizrady ( 309 TZ) teroristického útoku ( 311 odst. 3 TZ) teroru ( 312 TZ) genocidy ( 400 TZ) útok proti lidskosti ( 401 TZ) pouţití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje ( 411 odst. 3 TZ) válečné krutosti ( 412 odst. 3 TZ) perzekuce obyvatelstva ( 413 odst. 3 TZ) zneuţití mezinárodně uznávaných a státních znaků zavinil úmyslně smrt jiného člověka ( 415 odst. 3 TZ). 29 Vedle primárního třídění trestů je moţné tresty třídit i na základě dalších kritérií: hlavní (např. odnětí svobody) vedlejší (ztráta čestných titulů a vyznamenání) s náhradou (jenom peněţitý trest) bez náhrady výchovné (podmíněné odsouzení) represivní (nepodmíněný trest odnětí svobody) majetkové (propadnutí majetku, věci, peněţitý trest) nemajetkové (nepodmíněné tresty, zákaz pobytu, obecně prospěšné práce, vyhoštění) tresty nespojené s odnětím svobody (ztráta čestných titulů a vyznamenání, ztráta vojenské hodnosti) tresty spojené s odnětím svobody absolutně určité (odnětí svobody na doţivotí); relativně určité (odnětí svobody nad 20 aţ do 30 let, peněţitý trest ( 67 a 68 TZ)) 30 Stanoví-li trestní zákon u trestného činu moţnost uloţení několika trestů, je moţné nejen uloţit kaţdý tento trest samostatně, ale i více těchto trestů vedle sebe Česká republika. Zákon. In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2009, roč. 2009, 40/2009, 11, s ISSN KRATOCHVÍL, Vladimír. Trestní právo hmotné: obecná část. 3. přeprac. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 571 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č ISBN , s FRYŠTÁK, Marek. Trestní právo hmotné a procesní. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2007, 420 s. ISBN , s

18 Tresty, které jdou uložit vedle sebe: trest odnětí svobody a trest zákazu činnosti, propadnutí majetku a ztráty čestných titulů nebo vyznamenání, obecně prospěšné práce a zákaz činnosti, Tresty, které nejdou uložit vedle sebe: obecně prospěšné práce vedle odnětí svobody, peněţitý trest vedle propadnutí majetku, zákaz pobytu vedle vyhoštění Trest odnětí svobody V jednotlivých historických obdobích převládal ten či onen druh trestu: tresty na životě a na těle, tresty na majetku. Teprve vývoj civilizace a požadavek humanizace trestu vyzvedl do popředí trest odnětí svobody. 33 Trest odnětí svobody je trestem: univerzálním je obsaţen v kaţdé skutkové podstatě ve zvláštní části trestního zákoníku (lze jej uloţit kterémukoliv pachateli za kaţdý trestný čin) nepřísnější z trestů pravidelných ve srovnání s dalšími druhy trestů nejvíce zasahuje do základních práv a svobod jedince základním nezastupitelným u některých pachatelů nepřichází v úvahu jiný způsob potrestání neţ izolace od společnosti. 34 K ochraně společnosti před pachateli trestných činů slouţí zejména trest odnětí svobody především tím, ţe jsou pachatelé trestných činů izolování ve věznici. Sama pohrůţka tresty, jejich ukládání a výkon působí výchovně i na ostatní členy společnosti tak, aby se zdrţeli páchání trestné činnosti. 35 Jako jediný druh trestu, má rozpětí trestní sazby uvedený zvlášť za kaţdý trestný čin ve zvláštní části TZ, a proto slouţí k určení typové závaţnosti kaţdého trestného činu a přísnosti trestnosti toho kterého trestného činu. Rozpětí mezi dolní a horní hranicí trestu odnětí svobody pak dává prostor pro konkretizaci povahy a závaţnosti trestného 32 FRYŠTÁK, Marek. Trestní právo hmotné - obecná část. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008, 173 s. Právo (Key Publishing). ISBN , s SOLNAŘ, Vladimír. Tresty a ochranná opatření. 1. vyd. Praha : Academia, 1979, s KALVODOVÁ, Věra. Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. (Spisy PrF MU v Brně. Řada teoretická ; sv. 260). ISBN , s NOVOTNÝ, F. a kolektiv. Praktikum trestního práva hmotného 2. upravené vydání, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. ISBN , s

19 činu, jako základního kritéria pro stanovení výměry trestu a pro zohlednění všech dalších hledisek. 36 Výběr druhu trestu a stanovení jeho výměry závisí nejen na povaze a závaţnosti spáchaného trestného činu, ale také na osobě pachatele. Zároveň tak dochází k posilování důvěry veřejnosti v trestní právo ukládáním adekvátních trestů. 37 Formy trestu odnětí svobody nepodmíněný trest odnětí svobody podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody jde o formu podmíněného odkladu výkonu trestu odnětí svobody se zkušební dobou podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem Nepodmíněný trest odnětí svobody Nepodmíněný trest odnětí svobody můţe být uloţen v rozpětí jednoho celého dne do nejvyšší hranice 20 let ( 55 odst. 1 TZ). Jde o obecnou maximální moţnou délku trestu odnětí svobody, jejíţ překročení je moţné pouze ve výjimečných případech u nejzávaţnějších trestných činů. 39 Zvýšení hranice trestu odnětí svobody: mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody ( 59 TZ), horní hranice pak činí 30 let ukládání trestu odnětí svobody při spáchání trestného činu ve prospěch organizované zločinecké skupiny ( 108 TZ), kdy horní hranice činí taktéţ 30 let výjimečný trest ( 54 TZ) nad 20 let do 30 let doţivotí. 40 Uloţení nepodmíněného trestu odnětí svobody je omezeno ustanovením 55 odst. 2. TZ, ukládá-li soud trest za trestné činy, u nichţ horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje 5 let, můţe uloţit nepodmíněný trest svobody jen za podmínky, ţe by vzhledem 36 CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s NOVOTNÝ, F. a kolektiv. Praktikum trestního práva hmotného 2. upravené vydání, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. ISBN , s Česká republika. Zákon: Trestní zákoník. In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2009, roč. 2009, 40/2009, 11, s ISSN CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s Česká republika. Zákon. In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2009, roč. 2009, 40/2009, 11, s ISSN

20 k osobě pachatele uloţení jiného trestu zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel vedl řádný ţivot. 41 Výjimečně lze uloţit trest odnětí svobody i pod hranici zákonem stanovené sazby. Odpovídající antecedence mimořádného sníţení tohoto trestu upravuje 58 TZ: v případě má-li rozhodnutí soudu pouţití trestní sazby za nepřiměřeně přísné a lze dosáhnout nápravy pachatele kratším trváním (odst. 1) pachatel, který napomohl zabránit trestnému činu, jenţ jiný připravoval nebo se o něj pokusil (odst. 2) pachatel, spolupracující obviněný ( 178a odst. 1 TŘ) a podal-li úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech v přípravném řízení a řízení před soudem k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny (odst. 4) pachatel, odsuzovaný za přípravu k trestnému činu nebo za pokus a hranice by byla nepřiměřená (odst. 5) pachatel jednal v právním omylu, ale mohl se tohoto omylu vyvarovat ( 19 odst. 2), spáchal trestný čin odvraceje útok nebo jiné nebezpečí, aniţ byly zcela splněny podmínky krajní nouze ( 28) nebo nutné obrany ( 29), anebo překročil meze přípustného rizika ( 31) nebo meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost odst. 3 pak omezuje sníţení trestu u odst. 1 a 2 a nelze uloţit trest pod 5 let, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí svobody alespoň 12 let pod 3 léta, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí svobody alespoň 8 let pod 1 rok, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí svobody alespoň 5 let. 42 Výkon daného trestu je realizován ve věznici nebo ve zvláštním oddělení vazební věznice. 43 Podle Sochůrka uvěznění pro odsouzené znamená: zátěţovou situaci ze ztráty svobody, obav z budoucnosti, nejistoty výrazný ţivotní zlom, zejména u prvovězněných společenskou stigmatizaci (nálepka kriminálníka), spojená s moţnými sociálními dopady (rozpad rodiny, ztráta zaměstnání, ztráta přátel, výčitky rodiny) frustraci sekundárních potřeb (nemoţnost uplatnění zájmů) 41 CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s Česká republika. Zákon. In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2009, roč. 2009, 40/2009, 11, s ISSN CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s

21 nutnost strpění řady zátěţových situací (pobyt v malém prostoru, souţití s různými lidmi, strpění nepříjemných úkonů - například osobní prohlídky ztrátu soukromí a intimity Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody je významných prostředkem převýchovy či výchovného ovlivnění pachatelů, jehoţ podstata spočívá v tom, ţe soud sice vynese odsuzující rozsudek, ve kterém uloţí trest odnětí svobody, avšak výkon trestu odloţí, respektive promine, pod podmínkou, ţe se bude odsouzený během stanovené zkušební doby řádně chovat a vyhoví stanoveným poţadavkům. Jeho význam je dán tím, ţe přes vyslovení viny soud současně projeví odsouzenému určitou důvěru v jeho nápravu i bez uloţení trestu a umoţní mu k tomuto cíli vlastním přičiněním dostát. 45 Podmíněné odsouzení vychází z předpokladu, ţe jiţ odhalení trestného činu, trestní stíhání pachatele, negativní zhodnocení jeho osoby a jeho činu rozsudkem a společností, hrozba budoucího eventuálního výkonu trestu a omezení a povinnosti stanovené pro jeho chování v průběhu zkušební doby mohou mít samy o sobě z hlediska individuální i generální prevence účinky, které má jinak jen výkon uloţeného trestu odnětí svobody. 46 Podmíněné odsouzení je jednou z forem trestu odnětí svobody, který se uplatní jako alternativní řešení krátkodobých nepodmíněných trestů odnětí svobody tam, kde to trestní zákon umoţňuje. Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody upravuje 81 TZ a následující. Soud můţe podmíněně odloţit výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího tři léta, jestliţe je vzhledem k osobě a poměrům pachatele, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu ţivotu a prostředí, ve kterém ţije a pracuje, a k okolnostem případu má důvodně za to, ţe k působení na pachatele, aby vedl řádný ţivot, není třeba jeho výkonu. Zásadní podmínkou je výše uloţeného trestu odnětí svobody, která nesmí překročit tři roky. Rozhodující je konkrétní výše trestu odnětí svobody uloţené rozsudkem. Podmíněný odklad znamená dočasné odloţení výkonu tohoto trestu, tudíţ je nutné, aby soud stanovil zkušební dobu, po kterou je na odsouzeného výchovně působeno. Ustanovení 82 TZ odst. 1 určuje 44 SOCHŮREK, Jan. Úvod do penologie. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2007, 80 s. ISBN , s CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s

22 délku zkušební doby na jeden rok aţ pět let. Rozmezí je pevné a neměnné za ţádných okolností a můţe být určena nejen na celé roky, ale také na měsíce. 47 Jestliţe podmíněně odsouzení vedl ve zkušební době řádný ţivot a vyhověl uloţeným podmínkám, vysloví soud dle 83 odst. 1 TZ, ţe se osvědčil. Rozhodnutí o tom, ţe se odsouzený osvědčil, můţe soud učinit vţdy aţ po uplynutí zkušební doby. Rozhodnutí o osvědčení v průběhu zkušební doby by zkrátilo její délku v pravomocném rozsudku, jímţ byla vyslovena. Podmíněné odsouzení můţe být ukončeno, a to popřípadě jiţ během zkušební doby, rozhodnutím soudu o tom, ţe se trest vykoná nebo výjimečně můţe soud vzhledem k okolnostem: 48 stanovit nad odsouzeným dohled přiměřeně prodlouţit zkušební dobu, ne však o více neţ dvě léta, přičemţ nesmí překročit horní hranici (5 let) stanovit dosud neuloţená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k vedení řádného ţivota ( 48 odst. 4) podrobit se výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy podrobit se léčení závislosti na návykových látkách, které není ochranným léčením podrobit se vhodným programům psychologického poradenství zdrţet se návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami zdrţet se neoprávněných zásahů do práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob zdrţet se hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek zdrţet se poţívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek uhradit dluţné výţivné nebo jinou dluţnou částku veřejně se osobně omluvit poškozenému, nebo poskytnout poškozenému přiměřené zadostiučinění CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s Česká republika. Zákon. In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2009, roč. 2009, 40/2009, 11, s ISSN

23 Posouzení toho, zda se podmíněně odsouzený osvědčil či nikoli, závisí pouze na jeho chování v průběhu zkušební doby, v ţádném případě nesmí být přihlíţeno k jeho chování před právní mocí rozsudku, jímţ byl podmíněný trest uloţen Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody Podstata uloţení podmíněného trestu odnětí svobody spočívá v tom, ţe po vynesení odsuzujícího rozsudku soudem a uloţení trestu odnětí svobody je tento trest odloţen s podmínkou, ţe se odsouzený bude během zkušební doby řádně chovat a vyhoví soudem uloţeným omezením. 50 Podle platné právní úpravy 81 zákon TZ, můţe soud podmíněně odloţit výkon trestu odnětí svobody nepřevyšující tři léta, jestliţe vzhledem k osobě a poměrům pachatele, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu ţivotu a prostředí, ve kterém ţije a pracuje, a k okolnostem případu má důvodně za to, ţe k působení na pachatele, aby vedl řádný ţivot, není třeba jeho výkonu Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody s dohledem Jedná se o druhou a přísnější variantu podmíněného odsouzení, který upravuje 84 a následující TZ. Dohled je moţno nad pachatelem vyslovit jen tehdy, pokud je třeba zvýšeně sledovat a kontrolovat jeho chování a poskytnout mu potřebnou péči a pomoc ve zkušební době, a to s ohledem na jeho zvýšenou rizikovost spočívající zejména v jeho osobních vlastnostech, v nedostatečném sociálním a rodinném zázemí, jako i v dalších rizikových faktorech, jako je například podléhání vlivu party nebo jiné rizikové komunity, zneuţívání návykových látek, dlouhodobá nezaměstnanost, nedostatečné zdroje k obţivě apod. Obsahem probačního dohledu je dlouhodobá práce s podmíněně odsouzeným, v rámci níţ je mu stanovena povinnost být v průběhu zkušební doby v kontaktu s probačním pracovníkem. Obsah probačního dohledu je třeba pojímat nejen jako pomoc odsouzenému, aby snáze překonal různé obtíţe rodinného, sociálního i pracovního charakteru, a proto metody práce a přístup k němu obsahují prvky sociální, psychologické a pedagogické pomoci vyd. podle stavu k Praha: Leges, c2009, 1216 p. ISBN Česká republika. Zákon. In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2009, roč. 2009, 40/2009, 11, s ISSN

24 a poradenství, ale i jako účinnou kontrolu nad jeho chováním, včetně plnění stanovených přiměřených omezení a povinností směřující k tomu, aby vedl řádný ţivot. 52 Podmínky podmíněného odkladu výkonu trestu odnětí svobody s ohledem se od podmínek prostého podmíněného odkladu výkonu trestu odnětí svobody liší pouze obligatorním stanovením dohledu jiţ při ukládání trestu. Zkušební doba je stanovena v délce jednoho roku aţ pěti let a počíná právní mocí rozsudku. Soud můţe podmíněné odsouzenému, nad kterým byl stanoven dohled, uloţit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v 48 odst. 4 TZ směřující k tomu, aby vedl řádný ţivot. Zpravidla mu téţ uloţí, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil Domácí vězení Trest domácího vězení je novým druhem trestu, který byl do českého právního řádu zařazen s účinností od Účelem je zachování pozitivních rodinných a pracovních vazeb přes uloţení poměrně přísného trestu. Jedná se o druhý nejpřísnější druh trestu a alternativní formu především k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Jeho pozitivem by mělo být ekonomické hledisko vztahující se k výkonu takového trestu. Zákonná úprava trestu je zařazena do 60 a 61. Soud můţe uloţit tento druh trestu aţ na dvě léta, odsuzuje-li pachatele přečinu, jestliţe: vzhledem k povaze a závaţnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele lez mít důvodně za to, ţe postačí uloţení tohoto trestu, a to popřípadě i vedle jiného trestu, a pachatel dá písemný slib, ţe ve stanovené době bude zdrţovat v obydlí na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost. Základní podmínkou uloţení trestu domácího vězení je spáchání přečinu ( 14 odst. 2 TZ). Dopustí-li se pachatel zločinu dle 14 odst. 3 TZ, nemůţe mu být trest domácího vězení uloţen a musí být ukládán jiný druh trestu. Maximální výměra je ve výši dvou let a spodní hranice trestu stanovena není. Místem výkonu trestu bývá zpravidla obydlí odsouzeného v místě trvalého pobytu nebo v místě, kde se odsouzený zdrţuje. V případě zaměstnání je moţné přihlédnout k místu výkonu zaměstnání a k moţnostem dopravy do zaměstnání. 52 CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s Tamtéţ s

25 Kontrola je zajištěna Probační a mediační sluţbou ve spolupráci s provozovatelem elektronického kontrolního systému, umoţňujícího detekci pohybu nebo namátkovou kontrolou prováděnou probačním úředníkem. Trest spočívá v povinnosti odsouzeného zdrţovat se v určeném obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době od hodin do hodin, nebrání-li mu v tom důleţité důvody (výkon zaměstnání nebo povolání, poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení v důsledku onemocnění). Mohou být stanoveny soudem rozdílné podmínky s ohledem na konkrétního pachatele a spáchaný přečin Obecně prospěšné práce Trest obecně prospěšných prací je další významnou alternativou trestu odnětí svobody, neboť s nevykonáním obecně prospěšných prací, případně s porušením dalších podmínek tohoto trestu, je spojováno právě uloţení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Současně se však jedná o obecný druh trestu a můţe být uloţen i bez toho, ţe by to výslovně uváděla zvláštní část trestního zákoníku. 55 Svojí podstatou jde o určitý druh legální nucené práce prováděné k obecnému prospěchu. Újmu pro pachatele představuje především citelný zásah do jeho volného času a povinnost pachatele pracovat bez nároku na odměnu. 56 Právní úpravu trestu obecně prospěšných prací nalezneme v 62 aţ 65 TZ a spočívá v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům spočívající v: údrţba veřejného prostranství úklid a údrţba veřejných budov a komunikací jiné činnosti ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které se zabývají vzděláním a vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, poţární ochranou, ochranou ţivotního prostředí, podporou a ochranou mládeţe, ochranou zvířat, humanitární, sociální a charitativní náboţenskou, tělovýchovou a sportovní činností. 54 CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s ŠÁMAL, Pavel, František PÚRY a Stanislav RIZMAN. Trestní zákon: komentář. 5. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xx, 1582 s. Beckova edice Komentované zákony. ISBN S. 363 In: CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s

26 Společný jmenovatel prací je jejich obecná prospěšnost a nesmí slouţit k výdělečné účelům odsouzeného. Uloţen můţe být pouze v případě, ţe odsuzuje pachatele za přečin, který je obecně méně společensky škodlivý a zpravidla ho neuloţí, jde-li o pachatele, kterému byl trest obecně prospěšných prací v době tří let předcházejícího uloţení tohoto druhu trestu přeměněn na trest odnětí svobody. Můţe být uloţen jako samostatný trest, přičemţ je vyloučeno jeho uloţení vedle testu domácího vězení a trestu odnětí svobody. Trest můţe být uloţen ve výměře od 50 do 300 hodin. Hranice trestu jsou určeny napevno a nelze je modifikovat. Ukládají se na celé hodiny, a to především z důvodu případné přeměny na trest odnětí svobody nepodmíněný Propadnutí majetku Trest propadnutí majetku je nejpřísnější majetkovou sankcí, kterou trestní zákoník umoţňuje uloţit. Představuje výjimku z ústavní ochrany nedotknutelnosti majetku jako základního občanského práva. Z tohoto důvodu můţe být uloţen pouze za nejzávaţnější trestné činy za současného splnění dalších omezujících podmínek. Podrobnosti ukládání trestu propadnutí majetku stanovuje 66 TZ. Soud můţe vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu a poměrům pachatele uloţit trest propadnutí majetku, odsuzuje-li pachatele k výjimečnému trestu anebo odsuzuje-li jej za zvlášť závaţný zločin, jímţ pachatel pro sebe nebo pro jiného získal nebo se snaţil získat majetkový prospěch. Za majetkový prospěch je povaţováno, jak zvýšení majetku pachatele (např. zpronevěra), tak jeho nesníţení (např. zkrácení daně). Tento trest můţe být uloţen pouze v případě spáchání zvlášť závaţného zločinu ( 14 odst. 3 TZ), anebo je-li ukládán výjimečný trest ( 54 TZ). Vztahuje se pouze na majetek, jehoţ vlastníkem byl pachatel v den, kdy rozsudek o uloţení trestu nabyl právní moci. Později nabytý majetek být předmětem trestu propadnutí majetku nemůţe. Jsou zcela vyloučeny prostředky nebo věci, jich je nezbytně třeba k uspokojení ţivotních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichţ výţivu nebo výchovu je odsouzený podle zákona pečovat. Výrokem o propadnutí majetku zaniká společné jmění manţelů, a to přímo ze zákona. Propadlý majetek připadá státu ( 66 odst. 5 TZ), který se jeho vlastníkem stává dnem právní moci rozsudku o uloţení trestu propadnutí majetku CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s

27 1.6.5 Peněžitý trest Peněţitý trest je důleţitou alternativou krátkodobých trestů odnětí svobody a současně je jedním z často vyuţívaných druhů trestů nespojených s odnětím svobody. Trestní zákoník jej upravuje v 67 aţ 69 TZ. Jeho podstatou je způsobení majetkové újmy pachateli trestného činu, nemusí se však jednat pouze o trestný čin majetkové povahy. Soud můţe tento trest uloţit, jestliţe pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snaţil získat majetkový prospěch. Můţe být uloţen samostatně nebo vedle jiného druhu restu, nikdy však vedle trestu propadnutí majetku. Samostatně uloţen mţe být, jestliţe vzhledem k povaze a závaţnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uloţení jiného trestu není třeba ( 67 odst. 3 TZ). V souladu s 67 odst. 2 TZ můţe soud uloţit peněţitý trest i v případě, ţe nejde o úmyslnou trestnou činnost a pachatel nezískal ani se nesnaţil získat majetkový prospěch, ale pouze jestliţe a) trestní zákon uloţení tohoto trestu za spáchaný trestný čin dovoluje nebo b) jej ukládá za přečin a vzhledem k povaze závaţnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele neukládá současně nepodmíněný trest odnětí svobody. 59 Podle právní úpravy platné do bylo moţné peněţitý trest uloţit ve výměře 2.000,- Kč aţ ,- Kč. Nový trestní zákoník od upravuje ukládání peněţitého trestu odlišnou metodou. Soud nařizuje peněţitý trest v tzv. denních sazbách. Soud tedy určí, ţe se ukládá peněţitý trest v určitém počtu denních sazeb. Konkrétně můţe uloţit peněţitý trest v rozmezí od 20 do 730 denních sazeb, přičemţ denní sazba činí nejméně 100,- Kč a horní hranicí je částka ,- Kč. Celkový peněţitý trest je pak násobkem uloţeného počtu denních sazeb a výše stanovené denní sazby, tzn., ţe nepřekročitelné hranice jsou v rozmezí od 2.000,- Kč do ,- Kč. Počet denních sazeb soud určí s přihlédnutím k povaze a závaţnosti spáchaného trestného činu. Výši jedné denní sazby stanoví soud se zřetelem k osobním a majetkovým poměrům pachatele. Vychází přitom zpravidla z čistého příjmu, který pachatel má nebo by mohl mít průměrně za jeden den. Peněţitý trest je vykonán okamţikem, kdy byl odsouzeným řádně zaplacen v celé uloţené výši na výzvu soudu ve stanovené lhůtě CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s

28 1.6.6 Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty Trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty patří vedle trestu propadnutí majetku a peněţitého trestu k majetkovým trestům. Jeho hlavním účelem je zneškodnit věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která by mohla slouţit dalšímu páchání trestné činnosti, ztíţit pachateli podmínky pro páchání dalších trestných činů a v neposlední řadě odejmout pachateli prospěch z trestné činnosti. 61 Podstata trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty spočívá v tom, ţe se výrokem soudu (pravomocného odsuzujícího rozsudku) odnímá vlastnické právo pachatele k věcem, které jsou v určitém vztahu k jím spáchanému trestnému činu a toto vlastnické právo k propadlé věci nebo jiné majetkové hodnotě připadá ke dni právní moci rozsudku státu. 62 Za věc je povaţován kaţdý ovladatelný hmotný předmět, který slouţí potřebám lidí, a je proto předmětem vlastnického práva (např. střelná zbraň, cenné papíry). Jinou majetkovou hodnotu se v souladu s 134 odst. 2 TZ rozumí majetkové právo nebo jiná penězi ocenitelná hodnota, která není věcí (např. obchodní podíl, pohledávka). 63 Soud můţe podle 70 odst. 1 TZ uloţit trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a) které bylo uţito k spáchání trestného činu, b) která byla k spáchání trestného činu určena, c) kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj, nebo d) kterou pachatel, byť jen z části, nabyl za věc nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou pod písmenem c), pokud hodnota věci nebo jiné majetkové hodnoty uvedené pod písmenem c) není ve vztahu k hodnotě nabyté věci nebo jiné majetkové hodnoty zanedbatelná. 64 Je-li věc nebo jiná majetková hodnota, byť i jen z části, znehodnocena, učiněna neupotřebitelnou nebo odstraněna, můţe soud uloţit propadnutí náhradní hodnoty vedle 61 JELÍNEK, Jiří. Trestní právo hmotné: obecná část, zvláštní část. 3., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Linde, ISBN , s ŠÁMAL, Pavel, František PÚRY a Stanislav RIZMAN. Trestní zákon: komentář. 5. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xx, 1582 s. Beckova edice Komentované zákony. ISBN , s CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s k Praha: Leges, c2009, 1216 p. ISBN , s vyd. podle stavu 28

29 propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Propadlá náhradní hodnota připadá stejně jako propadlá věc nebo jiná majetková hodnota státu Zákaz činnosti Podstatou trestu zákazu činnosti, jehoţ úprava je zakotvena v 73 a 74 TZ, je zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti tím, ţe mu znemoţní vykonávat činnost, která by mohla vytvářet podmínky pro páchání určité trestné činnosti. Jeho smyslem je dočasně vyřadit odsouzeného z moţnosti zastávat a vykonávat určité zaměstnání, povolání nebo funkce nebo vykonávat činnosti, k nimţ je zapotřebí zvláštního povolení nebo jejichţ výkon upravují zvláštní předpisy. 66 Trest zákazu činnosti spočívá v tom, ţe se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon určitého zaměstnání, povolání nebo funkce nebo takové činnosti, ve které je třeba zvláštního povolení nebo jejíţ výkon upravuje jiný právní předpis. Je moţné zakázat odsouzenému pouze činnost, v jejíţ souvislosti se dopustil trestného činu. Současně se musí jednat o činnost, k jejímuţ výkonu je zapotřebí určitého povolání, tedy nikoli běţnou činnost (např. jízdu na kole). Trest zákazu činnosti můţe být uloţen i pachateli, který neměl příslušné oprávnění, v takovém případě má pak tento trest za následek to, ţe pachatel po dobu zákazu činnosti nemůţe uvedené oprávnění nebo souhlas získat. 67 Trest zákazu činnosti můţe být uloţen jako trest vedlejší i jako trest samostatný. Samostatně jej můţe soud uloţit pouze za současného splnění dvou podmínek, a to a) jestliţe TZ uloţení tohoto trestu za spáchaný trestný čin dovoluje a b) jestliţe vzhledem k povaze a závaţnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uloţení jiného trestu není třeba. Do doby výkonu trestu zákazu činnosti se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody. Naproti tomu se však započítává doba, po kterou byla pachateli před právní mocí rozsudku oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, v souvislosti s trestným činem odňato podle jiného právního předpisu nebo na základě opatření orgánu veřejné moci nesměl jiţ tuto činnost vykonávat. Nedodrţí-li odsouzený uloţený trest zákazu činnosti, dopouští se trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázaní dle 337 odst. 1 písm. a) TZ a hrozí mu 65 CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN s JELÍNEK, Jiří. Trestní právo hmotné: obecná část, zvláštní část. 3., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Linde, ISBN , s Tamtéţ, s

30 trest odnětí svobody aţ na 3 roky. Byl-li trest zákazu činnosti vykonán, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen ( 74 odst. 2 TZ) Zákaz pobytu Trest zákazu pobytu patří mezi druhy trestů omezující svobodu pobytu a pobytu pachatele zaručenou v čl. 14 LZPS. Podstata trestu zákazu pobytu spočívá v tom, ţe se odsouzený nesmí po dobu výkonu tohoto trestu zdrţovat na určitém místě nebo v určitém obvodu, s nímţ souvisí jeho trestná činnost nebo kde je potencionální riziko další trestné činnosti odsouzeného. Trest zákazu pobytu se nesmí vztahovat na místo nebo obvod, v němţ má pachatel trvalý pobyt. Rozhodující přitom není formální přihlášení k trvalému pobytu na určité adrese, ale spíše místo, kde se odsouzený trvale zdrţuje (např. z důvodu pracovních, zdravotních, rodinných apod.). K přechodnému pobytu na zakázaném místě nebo v zakázaném obvodu v nutné osobní záleţitosti je třeba povolení, které uděluje policejní orgán. Nutnou osobní záleţitostí můţe být např. úřední jednání, návštěva zdravotního zařízení, promoce člena rodiny apod. 69 Podle 75 odst. 2 trest zákazu pobytu můţe být uloţen jako samostatný trest za trestný čin, na který trestní zákon stanoví trest odnětí svobody, jehoţ horní hranice trestní sazby nepřevyšuje 3 léta, jestliţe vzhledem k povaze a závaţnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uloţení jiného trestu není třeba. 70 Soud můţe uloţit trest zákazu pobytu na jeden rok aţ deset let za úmyslný trestný čin, vyţaduje-li to se zřetelem na dosavadní způsob ţivota pachatele a místo spáchání činu ochrana veřejného pořádku, rodiny, zdraví, mravnosti nebo majetku. Podmínkou je, ţe se pachatel dopustí trestného úmyslného činu, neboť trest zákazu pobytu nemůţe být uloţen za nedbalostní trestný čin. Do doby výkonu trestu zákazu pobytu se nezapočítává doby výkonu trestu odnětí svobody CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s Česká republika. Zákon: Trestní zákoník. In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2009, roč. 2009, 40/2009, 11, s ISSN CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s

31 1.6.9 Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce je dalším novým druhem trestu vedle trestu domácího vězení, který byl do českého právního řádu zařazen s účinností od Trest spočívá v zákazu účasti odsouzeného na soudem stanovených akcích. Během výkonu trestu je odsouzený také povinen spolupracovat s probačním úředníkem, vykonávat stanovené programy sociálního výcviku a převýchovy, programy psychologického poradenství. V rámci trestu je klíčová oblast spolupráce s Policí České republiky, Probační a mediační sluţbou ČR, organizátory zakázaných akcí (zejména Českomoravského fotbalového svazu) a poskytovateli specifických programů, jejichţ absolvování můţe být odsouzenému stanoveno. Pokud povaţuje probační úředník za potřebné, je odsouzený povinen dostavovat se podle jeho pokynů v období bezprostředně souvisejícím s konáním zakázané akce k určenému útvaru Policie České republiky. 73 Spodní hranice tohoto trestu není určena a bude záleţet na závaţnosti spáchaného trestného činu, osobě pachatele a dalších okolnostech trestné činnosti. Horní hranice deseti let nemůţe být překročena Ztráta čestných titulů a vyznamenání Trest ztráty čestných titulů a vyznamenání patří mezi méně přísné druhy trestů, čemuţ odpovídá i jeho zařazení v taxativním výčtu druhů trestů 52 odst. 1 TZ. 75 Tento trest zasahuje do nemajetkových práv pachatele spočívající v určitém ocenění pachatelovy osobnosti a jeho činnosti. 76 Zákonná úprava trestu ztráty čestných titulů nebo vyznamenání je obsaţena v 78 TZ. Soud můţe tento trest uloţit, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť zavrţeníhodné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta. Trest ztráty čestných titulů nebo vyznamenání můţe být tedy uloţen pouze jako vedlejší 72 CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s Trest zákazu vstupu. Probační a mediační služba [online] [cit ]. Dostupné z: https://www.pmscr.cz/trest-zakazu-vstupu/ 74 CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s Tamtéţ, s JELÍNEK, Jiří. Trestní právo hmotné: obecná část, zvláštní část. 3., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Linde, s. ISBN , s

32 cílům). 78 Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání spočívá v tom, ţe odsouzený ztrácí vojína. 80 Vojenská hodnost je výrazem morálních kvalit, vojenských znalostí, zkušeností trest, a to jen vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody v délce alespoň dvou let. Jako trest samostatný nemůţe být uvedený trest uloţen za ţádných podmínek. 77 Zvlášť zavrţeníhodná pohnutka musí být co do charakteru a závaţnosti natolik významná, ţe není slučitelná se smyslem a významem těch čestných titulů a vyznamenání, jejichţ nositelem je pachatel (např. zištné zneuţití vědecké kvalifikace k nehumánním vyznamenání, čestná uznání a jiné čestné tituly udělené podle vnitrostátních právních předpisů. Veškeré čestné tituly nebo vyznamenání, jejichţ nositelem je odsouzený v době rozsudku, jsou mu odejmuty, přičemţ ztráta titulů a vyznamenání je trvalá. Nic však nebrání odsouzenému, aby ztracené tituly a vyznamenání opětovně nabyl, neboť způsobilost je znovu nabýt odsouzený neztrácí Ztráta vojenské hodnosti Trest ztráty vojenské hodnosti upravuje 79 TZ a stejně jako trest ztráty čestných titulů a vyznamenání nemůţe být uloţen samostatně, ale pouze jako vedlejší trest. Jeho podstata spočívá v tom, ţe se odsouzenému sniţuje hodnost v ozbrojených silách na hodnost a schopnosti velet ozbrojeným silám nebo vykonávat funkce ve štábech a zařízeních ozbrojených sil. Trest ztráty vojenské hodnosti se omezuje jen na ozbrojené síly (dříve vojsko), neboť v ozbrojených sborech má hodnost zcela jiný charakter a hodností označení je odlišné od hodností vojenských v ozbrojených silách (srov. i zákon 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ve znění pozdějších předpisů). 81 Soud můţe uloţit trest ztráty vojenské hodnosti, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť zavrţeníhodné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta. Podmínky pro uloţení tohoto trestu jsou shodné s podmínkami 77 CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s ŠÁMAL, Pavel, František PÚRY a Stanislav RIZMAN. Trestní zákon: komentář. 5. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xx, 1582 s. Beckova edice Komentované zákony. ISBN , s CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s Tamtéţ, s Důvodová zpráva k trestnímu zákoníku. Trestní zákoník [online]. [cit ]. Dostupné z: 32

33 ztráty čestných titulů a vyznamenání. Trest ztráty vojenské hodnosti můţe být uloţen také vedle jiného trestu, jestliţe to vzhledem k povaze spáchaného trestného činu vyţaduje kázeň a pořádek v ozbrojených silách. 82 Uloţení trestu ztráty vojenské hodnosti bude na místě u pachatelů, kteří vzhledem k povaze spáchaného trestného činu neodpovídají poţadavkům kladeným na nositele vojenské hodnosti. Pachatel musí být v době rozhodování o tomto trestu stále nositelem vojenské hodnosti, neboť pokud by jiţ nositelem vojenské hodnosti nebyl, nemohl by mu být uloţen trest její ztráty. 83 Hodnost vojína je nejniţším stupněm u příslušníků ozbrojených sil, a proto nemůţe trest ztráty vojenské hodnosti uloţen vojákovi, který je jiţ nositelem hodnosti vojína Vyhoštění Trest vyhoštění obdobně jako trest zákazu pobytu patří mezi druhy trestů významně zasahujících do svobody pobytu a pobytu pachatele zaručené v čl. 14 LZPS. Toto ustanovení obsahuje zásadu, ţe kaţdý občan ČR má právo na svobodný vstup na její území a nemůţe být nucen k opuštění své vlasti. Vyhoštění se tedy nemůţe týkat občanů ČR, ale pouze cizinců. Moţnost vyhoštění cizinců z území ČR je rovněţ zakotvena v LZPS, ale pouze v případech stanovených zákonem. 85 Účelem trestu vyhoštění je zabránit pachateli trestného činu, který je cizincem, v páchání další trestné činnosti na území ČR. Vyhoštěním se rozumí odnětí práva cizince k dalšímu pobytu na území ČR a jeho faktické fyzické přemístění na území jiného státu (nejčastěji domovského státu cizince, i kdyţ to není obligatorní postup). 86 Úprava trestu vyhoštění je v ustanovení 80 TZ. Soud můţe uloţit pachateli, který není občanem ČR, trest vyhoštění z území ČR, a to jako trest samostatný nebo i vedle jiného trestu, vyţaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, anebo jiný obecný zájem. Nemůţe být však uloţen vedle trestu zákazu pobytu. 82 CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s ŠÁMAL, Pavel, František PÚRY a Stanislav RIZMAN. Trestní zákon: komentář. 5. přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xx, 1582 s. Beckova edice Komentované zákony. ISBN , s k pojm. voják srov. 114 TZ 85 CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s JELÍNEK, Jiří. Trestní právo hmotné: obecná část, zvláštní část. 3., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Linde, s. ISBN , s

34 Jako samostatný trest můţe být test vyhoštění uloţen, jestliţe vzhledem k povaze a závaţnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uloţení jiného trestu není třeba. Soud můţe uloţit trest vyhoštění od jednoho roku do deseti let anebo na dobu neurčitou. Při stanovení výše trestu soud přihlédne k povaze a závaţnosti spáchaného trestného činu, moţnosti nápravy a poměrům pachatele a ke stupni ohroţení bezpečnosti lidí, majetku nebo jiného obecného zájmu. 87 Podle 80 odst. 3 TZ není moţné uloţit trest vyhoštění v taxativně uvedených případech, jestliţe a) se nepodařilo zjistit státní příslušnost pachatele, b) pachateli byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle jiného právního předpisu, c) pachatel má na území ČR povolen trvalý pobyt, má zde pracovní a sociální zázemí a uloţení trestu vyhoštění by bylo v rozporu se zájmem na spojování rodin, d) hrozí nebezpečí, ţe pachatel bude ve státě, do kterého by měl být vyhoštěn, pronásledován pro svoji rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, příslušnost k určité sociální skupině, politické nebo náboţenské smýšlení, nebo jestliţe by vyhoštění vystavilo pachatele mučení či jiného nelidského nebo poniţujícímu zacházení anebo trestu, e) pachatel je občanem Evropské unie, nebo jeho rodinným příslušníkem bez ohledu na státní příslušnost a má na území ČR povolen trvalý pobyt anebo je cizincem s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území ČR podle jiného právního předpisu, neshledá-li váţné důvody ohroţení bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku, f) pachatel je občanem Evropské unie a v posledních 10 letech nepřetrţitě pobývá na území ČR, neshledá-li váţné důvody ohroţení bezpečnosti státu, nebo g) pachatel je dítě, které je občanem Evropské unie, ledaţe by vyhoštění bylo v jeho nejlepším zájmu. 88 V případě nerespektování uloţeného trestu vyhoštění tím, ţe se odsouzený zdrţuje na území ČR, můţe být stíhán, pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle 337 odst. 1 písm. b) a můţe mu být uloţen trest odnětí svobody aţ na tři roky, bude-li uznán vinným. 87 CHMELÍK, Jan. Trestní právo hmotné - obecná část. Praha: Linde, 2009, 292 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN , s Česká republika. Zákon: Trestní zákoník. In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2009, roč. 2009, 40/2009, 11, s ISSN

35 2. VÝKON NEPODMÍNĚNÉHO TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY Trestem odnětí svobody je výrazně zasaţeno do základních lidských práv a svobod. Proto hranice a pravidla pro výkon trestu odnětí svobody musí být přesně stanovena zákonem. Zacházení s odsouzenými je v souladu s LZPS. Uloţí-li soud v rámci soudní individualizace nepodmíněný trest odnětí svobody jakoţto krajní prostředek ochrany společnosti, nezabezpečí tím ještě splnění účelu trestu. Musí nastoupit individualizace penitenciární, tedy individualizovaný výkon trestu ve vztahu k jednotlivým odsouzeným. Jinak řečeno, nestačí trest odnětí svobody jen uloţit, ale je třeba zabezpečit jeho efektivní výkon. 89 Trest se vykonává ve věznici nebo ve zvláštním oddělení vazební věznice. Věznice zřizuje a zrušuje ministr spravedlnosti a jejich správu vykonává Vězeňská sluţba podle zvláštního zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské sluţbě justiční stráţi České republiky. 90 Vězení jako výkon trestu se začalo šířit od poloviny 16. století v souvislosti s rozvojem renesančního myšlení a změnami postoje k lidskému ţivotu. 91 Právní uspořádání výkonu trestu odnětí svobody je dána zákonem č. 169/1999 Sb. 92, o výkonu trestu odnětí svobody a vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., řád výkonu trestu odnětí svobody i zákonem č. 141/1961. Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) v 320 a následujících. Přijmout odsouzené do výkonu trestu lze jen na základě písemného nařízení výkonu trestu vyhotoveného soudem ( 6 odst. 1). Při přijetí do výkonu trestu musí být odsouzený prokazatelně seznámen se svými právy a povinnostmi podle zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody ( 6 odst. 2) a podle řádu výkonu trestu a s vnitřním řádem věznice KALVODOVÁ, Věra. Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 272 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv ISBN , s ra., c2012, 228 p. ISBN , s KALVODOVÁ, Věra. Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. (Spisy PrF MU v Brně. Řada teoretická ; sv. 260). ISBN Zákon č. 169/1999 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2000 a nahradil předchozí právní úpravu, účinnou více jak 35 let. 93 Česká republika. Zákon, o výkonu trestu odnětí svobody. In: Sbírka zákonů. Tiskárna Ministerstva vnitra, 1999, roč. 1999, 169/1999, 58, s

36 2.1 Místo výkonu trestu odnětí svobody - obecně Vykonání trestu odnětí svobody spočívá z velké části na vězeňském systému. Vězeňský systém má za hlavní úkol společenské navrácení odsouzených a jejich úspěšné začlenění do společnosti, sníţení opakovanosti trestních přestupků, a tím i ochranu společnosti před kriminalitou. Kaţdý vězeňský systém, jeho utváření, styl a kvalita, vychází z určitých vnitrostátních pravidel, podmínek a zkušeností jednotlivých států a je odrazem vývoje, kulturní a ekonomické úrovně celé společnosti. 94 Československé a České vězeňství podstoupilo a nadále podstupuje podstatná stádia vývoje. Česká republika má v nynější době 35 věznic, z toho je 10 vazebních věznic a 2 jsou detenční ústavy. věznice - odsouzení, kteří jiţ vykonávají výkon trestu odnětí svobody vazební věznice - obviněný, které soud vzal do vazby detenční ústav - pachatelé psychicky nebo sexuologicky nemocní Obrázek 1: Mapa věznic, vazebních věznic a detenčních ústavů v ČR k Zdroj:http://www.vscr.cz/ KALVODOVÁ, Věra. Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 272 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv ISBN , s Mapa věznic, vazebních věznic a detenčních ústavů. In: Vězeňská služba České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 36

37 Na základě 7 VTOS při umísťování odsouzených se odděleně umísťují muţi od odsouzených ţen a dále se odsouzení umísťují odděleně: mladiství od dospělých recidivisty od odsouzených, kteří jsou ve výkonu trestu poprvé za úmyslné trestné činy od odsouzených za trestné činy z nedbalosti trvale pracovně nezařaditelné s poruchami duševními a poruchami chování s uloţeným ochranným léčením a zabezpečovací detencí. 96 V rámci jedné věznice mohou být zřízena oddělení různých typů, pokud tím nebude ohroţen účel výkonu trestu. 97 Ve vybraných typech věznic pak existují specializovaná oddělení pro výkon trestu specifických skupin vězňů: věznice pro mladistvé věznice pro odsouzené za nedbalostní trestné činy věznice pro matky s dětmi věznice pro ţeny oddělení pro odsouzené sexuální devianty oddělení pro odsouzené závislé na alkoholu nebo drogách oddělení pro odsouzené trpící poruchami osobnosti oddělení pro trvale pracovně nezařaditelné vězně oddělení pro vězně se závaţnými poruchami chování oddělení pro mentálně retardované vězně cizinci vězni odsouzení na doţivotí, výjimečným nebo k dlouhodobým trestům vězni z prostředí organizovaného zločinu vězni umístění do bezdrogové zóny multirecidivisté. 96 Česká republika. Zákon, o výkonu trestu odnětí svobody. In: Sbírka zákonů. Tiskárna Ministerstva vnitra, 1999, roč. 1999, 169/1999, 58, s Úplné Znění číslo: 930. Výkon trestu odnětí svobody. č. 169/1999 Sb. Sagit, a.s. s ods. 3. ISBN

38 2.2 Vazební věznice Charakteristika zařízení Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby modifikuje podmínky výkonu vazby a vytyčuje práva a povinnosti jedince ve vazbě. Zákon definuje postavení Vězeňské sluţby při zabezpečování výkonu vazby a upravuje kontrolu nad tímto výkonem. Vazba se vykonává ve vazební věznici nebo ve zvláštním oddělení věznice. 98 Obviněný smí být vzat do vazby pouze, za podmínky ţe z jeho konání či následujících konkrétních skutečností plyne odůvodněná obava, ţe uprchne nebo se bude skrývat ţe bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné ţe bude opakovat trestnou činnost, pro niţ je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil. 99 Vazba je značně závaţným zásahem do civilních práv a svobod člověka obviněného ze spáchání trestného činu. Na základě LZPS jsou ve výkonu vazby omezena základní lidská a občanská práva. Například právo svobodného pohybu, shromaţďování se, kontrola korespondence, práva podnikat, zastávat veřejné funkce. Kontrola korespondence je nepřípustná mezi obviněným a jeho obhájcem, mezi obviněným a státními orgány České republiky. 100 Obviněný smí být podroben jen takovým omezením, která jsou potřebná ke splnění účelu vazby i ze stránky dodrţování interního řádu věznice. Nesmí docházet k poniţování humánní důstojnosti, nesmí být podrobován jakémukoliv fyzickému nebo psychickému naléhání. Donucovací prostředky a kázeňské tresty smí být pouţity jen za podmínek přísně vymezených příslušnými předpisy. Jedinec, který se nalézá ve výkonu vazby, nemůţeme uznat vinným, dokud není pravomocným, odsuzujícím rozsudkem pronesena jeho vina. Obviněný se přijímá do výkonu vazby na písemný příkaz soudu. Při umisťování obviněných do cel se dodrţuje zásada mravního a jiného ohroţení obviněných. Umísťování odsouzených jsem jiţ ve své práci popsala v části 3.1. Dále se mohu zmínit o obviněných, kteří soustavně porušují vymezený řád věznice, anebo díky svému útočnému chování ohroţují 98 Úplné Znění číslo: 930. O výkonu vazby. č. 293/1993 Sb. Sagit, a.s. s ISBN SOCHŮREK, Jan. Kapitoly z penologie. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2007, 77 s. ISBN , s Úplné Znění číslo: 930. O výkonu vazby. č. 293/1993 Sb. Sagit, a.s. s odst. 3. ISBN

39 sebe nebo ostatní. Pro tyto obviněné jsou vybudována ve věznicích krizová oddělení, kam jsou tito jednotlivci zařazováni na dobu nezbytně nutnou. Dozor nad výkonem vazby provádí příslušné státní zastupitelství, v jehoţ obvodu se věznice nachází. Dozorující státní zástupce má právo vstupu do všech prosto vazební věznice, kde jsou obvinění. Vazební věznice musí státnímu dozorujícímu zástupci předloţit například osobní spisy obviněných, kázeňské lístky atd Využití vazebních věznic Ubytovací kapacity ve vazebních věznicích České republiky k byly oznámeny Vězeňskou sluţbou ČR ve výši osob. Jejich vyuţití popisuje tabulka č. 1, která rozděluje obviněné podle pohlaví a dosaţeného věku. Obviněných ţen bylo k tomuto dni umístěno 143, z nichţ 3 osoby můţeme řadit mezi mladistvé a 140 jednotlivců mezi dospělé. Počet obviněných muţů činil 2 141, a to v počtu dospělých a 35 mladistvých. Při tomto obsazení činila naplněnost vazebních věznic 90,7%. Obrázek č. 2 znázorňuje stav obviněných ve výkonu vazby k danému datu podle pohlaví v celkovém vyuţití v počtu Tabulka 1: Stav obviněných ve výkonu vazby ke dni ţena muţ celkem dospělí mladiství celkem Zdroj: autor 101 SOCHŮREK, Jan. Kapitoly z penologie. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2007, 77 s. ISBN , s

40 Obrázek 2: Graf obviněných ve výkonu trestu dle pohlaví k Zdroj: autor 2.3 Věznice Střeţení odsouzených, dozor nad nimi, metody zacházení s odsouzenými a stanovené podmínky výkonu trestu zajišťuje Vězeňská sluţba ČR. 102 Vězeňství je součástí sociálního systému zacházení s kriminální populací, neboť v rámci penitenciárního působení vytváří podmínky k obnovení těch vlastností, sociálních dovedností a hodnot vězněného, které mohou být základem jeho integrace do společnosti pro propuštění z výkonu trestu. To vyplývá z formulovaného účelu trestu, jímţ je příprava jedince na ţivot na svobodě jako občana, který bude schopen vést řádný ţivot. 103 Vězeňská sluţba se klasifikuje na: Vězeňskou stráţ - předvádí a dohlíţí na pachatele, zajišťuje kázeň a pořádek Justiční stráţ - obstarává bezpečnost a pořádek v soudních síních a státních zastupitelství 102 Úplné Znění číslo: 930. Výkon trestu odnětí svobody. č. 169/1999 Sb. Sagit, a.s. s ods. 1. ISBN ČERNÍKOVÁ, Vratislava a Vojtěch SEDLÁČEK. Základy penologie pro policisty. Vyd. 1. Praha: Policejní akademie České republiky, 2002, 148 s. ISBN , s

41 2.3.1 Členění věznic Věznice se klasifikují podle diferenciace výkonu trestu odnětí svobody, podle rozsahu vnější ostrahy, zajištění bezpečnosti a uplatňování resocializačních programů do čtyř výchozích stupňů Věznice s dohledem - věznice typu A Soud zařadí odsouzeného do věznice typu s dohledem za trestný čin spáchaný nevědomě, bez úmyslu ublíţit. Zároveň musí splnit podmínku, ţe dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin. 104 Tato věznice je nejmírnější, vězni se mohou pohybovat bez omezení a bez doprovodu zaměstnance. V době svého osobního volna mohou navštěvovat kulturní, sportovní a osvětové akce nebo bohosluţby. Odsouzení obvykle pracují mimo věznici s dohledem vychovatele, který provádí dozor nad jejich činností minimálně jedenkrát týdně. Návštěvy jsou prováděny většinou bez dozoru zaměstnance Vězeňské sluţby ČR (dále jen VS) a je zde i eventualita, v souvislosti s návštěvou, schválit řiditelem věznice odsouzenému jednou za dva týdny dočasně se vzdálit z věznice, nejdéle avšak na dobu 24 hodin Věznice s dozorem - věznice typu B Soud zařadí odsouzeného do věznice typu s dozorem za trestný čin, který byl spáchán z nedbalosti, a který jiţ byl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin, nebo pachatele, kterému byl uloţen trest za úmyslný trestný čin ve výměře nepřevyšující tři léta a který dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin. 106 Pohyb vězňů v prostorách věznice je organizovaný zpravidla pod dozorem zaměstnance VS. Někteří mohou mít povolení na pohyb bez dozoru, zpravidla při plnění zaměstnaneckých úkolů uvnitř věznice, nebo na povolení ředitele věznice, ale jen v případě, pokud lze předpokládat, ţe toho odsouzený nezneuţije. Vybraní vězni mohou v době svého volna navštívit mimo věznici kulturní, sportovní, osvětové akce nebo bohosluţby, vţdy však v doprovodu zaměstnance VS. Odsouzení pracují na nestřeţených pracovištích mimo věznici, zaměstnanec VS provádí 104 ČERNÍKOVÁ, Vratislava a Vlasta MAKARIUSOVÁ. Sociální ochrana. 2., upr. vyd. Praha: Policejní akademie České republiky, 1996, 156 s. ISBN X, s SOCHŮREK, Jan. Kapitoly z penologie. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2007, 77 s. ISBN , s ČERNÍKOVÁ, Vratislava a Vlasta MAKARIUSOVÁ. Sociální ochrana. 2., upr. vyd. Praha: Policejní akademie České republiky, 1996, 156 s. ISBN X, s

42 výhradně namátkovou kontrolu. Návštěvy se provádějí obvykle bez odhledu zaměstnance VS, jednou za měsíc můţe ředitel svolit, aby odsouzený opustil věznici aţ na 24 hodin Věznice s ostrahou - věznice typu C Soud zařadí odsouzeného do věznice typu s ostrahou, kterému byl trest uloţen za úmyslný trestný čin a nejsou zároveň splněny podmínky pro umístění do věznice s dozorem nebo se zvýšenou ostrahou, a pachatele, který byl odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti a nebyl zařazen do výkonu trestu odnětí svobody s dohledem nebo s dozorem. 108 V této věznici je zabezpečení vyšší, neţ u předcházejících dvou typů věznic. Pohyb odsouzených v prostorách věznice je organizovaný a pod odhledem pracovníka VS. Práci odsouzení provádějí na pracovištích umístěných uvnitř věznice nebo na pracovištích vně věznice s dohledem. Kontrola nad pracovní činností je nejméně jednou za 45 minut. Návštěvy se realizují zpravidla pod dohledem příslušníka VS. Dočasně je moţné věznici jedenkrát za dva měsíce, s povolením ředitele, na 24 hodin opustit Věznice se zvýšenou ostrahou - věznice typu D Soud zařadí odsouzeného do věznice typu se zvýšenou ostrahou, kterému byl uloţen výjimečný trest, trest odnětí svobody za trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, kterému byl za zvlášť závaţný zločin uloţen trest odnětí svobody ve výměře nejméně osmi let, nebo který byl odsouzen za úmyslný trestný čin a v posledních pěti letech uprchl z vazby nebo z výkonu trestu. 110 Tato věznice je vybavena maximálním zabezpečením. Pohyb odsouzených v prostorách věznic je organizovaný a pod dohledem příslušníka VS. Odsouzeným se nepovoluje volný pohyb po věznici, a to ani při vykonávání pracovní činnosti. Pracují uvnitř věznice nebo v celách s dohledem jedenkrát za 30 minut. Návštěvy jsou zpravidla pod dohledem příslušníka VS SOCHŮREK, Jan. Kapitoly z penologie. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2007, 77 s. ISBN , s ČERNÍKOVÁ, Vratislava a Vlasta MAKARIUSOVÁ. Sociální ochrana. 2., upr. vyd. Praha: Policejní akademie České republiky, 1996, 156 s. ISBN X, s SOCHŮREK, Jan. Kapitoly z penologie. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2007, 77 s. ISBN , s Úplné Znění číslo: 930. Trestní zákoník. č. 40/2009 Sb. Sagit, a.s. s ods. 2. pis. d. ISBN SOCHŮREK, Jan. Kapitoly z penologie. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2007, 77 s. ISBN , s

43 2.3.2 Zařazení do typu věznice Zařazení odsouzeného do kategorického typu věznice je realizováno na základě rozhodnutí soudu a je nedílnou součástí rozsudku, jenţ se odsouzenému nařizuje výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody. Soud má moţnost umístit pachatele do jiného typu věznice, má-li stanovisko na významu trestného činu a na úrovni a charakteru narušení pachatele za to, ţe bude jeho náprava v odlišném typu věznice zajištěna. Po nástupu do příslušné věznice je odsouzený zařazen na vstupní oddělení, kde jsou vězni drţeni izolovaně od ostatních. Zde je detailně vyšetřen psychologem, sociálním pracovníkem a speciálním pedagogem. Po vstupní prohlídce je odsouzenému předepsán program zacházení a zařadí se do výchovné skupiny. Tento proces se nazývá vnitřní diferenciace a provádí ji vězeňská sluţba sama, a to právě na základě komplexních zpráv o dospělých odsouzených. 112 Program zacházení s odsouzenými se člení na: pracovní aktivity zaměstnávání, práce potřebná k zajištění kaţdodenního provozu věznice, pracovní terapie vedená zaměstnanci VS s potřebným odborným vzděláváním, vzdělávací aktivity vzdělávání organizované nebo realizované středním odborným učilištěm, učilištěm a odborným učilištěm, dále vzdělávání vedeného či kontrolovaného zaměstnanci oddělní výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu), vzdělávání v korespondenčních kursech a v síti základní, středních, vyšších odborných nebo vysokých škol ČR, speciální výchovné aktivity individuální a skupinová speciální pedagogická a psychologická působení vedená kompetentními zaměstnanci, zejména terapeutická (např. sociální výcvik, psychoterapie, arteterapie, pohybová terapie), sociálně-právní poradenství a trénink zvládání vlastní agresivity, zájmové aktivity nejrůznější formy individuální a skupinové zájmové činnosti organizované a vedené zaměstnanci s potřebným odborným vzděláním, které rozvíjí v souladu s účelem výkonu trestu schopnosti, vědomosti a sociální dovednosti odsouzených. oblast utváření vnějších vztahů NĚMCOVÁ, Jana. Vnitřní řády věznic z hlediska jednoduchého a ústavního soudu. Brno, Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra trestního práva, s ŠTĚRBA, Vladislav. Penologie. Vyd. 1. Praha: Armex, 2007, 148 s. Skripta pro střední a vyšší odborné školy. ISBN X, s

44 Programy zacházení s jednotlivými odsouzenými schvaluje ředitel věznice nebo jeho zástupce. Cíle programu zacházení s odsouzenými jsou pravidelně vyhodnocovány ze strany kompetentních zaměstnanců věznice. Hodnocení úspěšnosti plnění programu zacházení je základem pro návrh na přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu a na podmíněné propuštění. Volba a způsob naplňování cíle programu zacházení je vedle chování, jednání postojů ke spáchanému trestnému činu a výkonu trestu jednou z rozhodujících skutečností při zařazování odsouzeného do některých ze zpravidla tří prostupných skupin vnitřní diferenciace. 114 Předpokladem funkčnosti a úspěšnosti diferenciace je investování zvláštního úsilí (např. specializované zacházení) především do těch odsouzených, u nichţ toto zvláštní úsilí povede ke změně (tj. kteří jsou pozitivně ovlivnitelní) a kde tato změna povede ke sníţení nebezpečnosti pro společnost (riziko recidivy). Proto pro další členění je základním principem diferenciace posouzení dle míry rizika ( nebezpeční vs. méně nebezpeční ) a ovlivnitelnosti ( napravitelní vs. nepolepšitelní ). Riziko se skládá z řady komponentnů, z nichţ nejvýznamnějšími jsou tzv. statické (dané, jiţ zpětně neovlivnitelné) rizikové faktory (věk, pohlaví, začátek trestné činnosti, počet odsouzení apod.) a dynamické (aktuální, ovlivnitelné) rizikové faktory (např. vztahy, bydlení, zaměstnání, finanční situace či postoje). Součástí rizika je rovněţ nebezpečnost vězně, jakou je tendence k autoagresivnímu či heteroagresivnímu jednání v průběhu výkonu trestu. Ovlivnitelnost sytí protektivní faktory, jejichţ součástí je rovněţ motivace vězně ke změně. 115 Do první prostupné skupiny vnitřní diferenciace se zařazují odsouzení, kteří převáţně aktivně plní program zacházení i své další povinnosti a chovají se a jednají v souladu s vnitřním řádem. Do druhé skupiny se zařazují odsouzení s nevyjasněným a kolísavým postojem a přístupem k programu zacházení a svým povinnostem. Jedná se také o skupinu, do které jsou v zásadě zařazováni všichni odsouzení po opuštění nástupního oddělení. Třetí a největší skupinu konečně tvoří odsouzení, jiţ převáţně program zacházení plní pasivně nebo jej odmítají, neplní své povinnosti a chovají se a jednají v rozporu s vnitřním řádem. Automaticky jsou sem zařazováni odsouzení s pouze minimálním programem zacházení ŠTĚRBA, Vladislav. Penologie. Vyd. 1. Praha: Armex, 2007, 148 s. Skripta pro střední a vyšší odborné školy. ISBN X, s JIŘIČKA, Václav. S kým zacházet - a jak?: Odborné intervenční metody s odsouzenými v penitenciární praxi. České vězeňství: Čtvrtletník pro vězeňství a kriminální prevenci. 2011, 2/2011, s Dostupné z: 116 PANTLÍKOVÁ, Marcela. Výkon trestního opatření odnětí svobody nepodmíněného - vybrané problémy. Brno, s Diplomová práce. Právnická fakulta, Katedra trestního práva, s

45 2.3.3 Přeřazení Ředitel věznice je povinen podat soudu návrh na přeřazení odsouzeného do jiného typu věznice, má-li za to, ţe přeřazení přispěje k dosaţení účelu výkonu trestu. 117 O přeřazení do věznice jiného typu během výkonu trestu rozhoduje soud podle zákona č. 40/2009 Sb. a č. 141/1961 Sb Propuštění Z výkonu trestu je odsouzený propuštěn jestliţe, uplynula doba výkonu trestu, nařízení soudu nebylo doručeno k následujícímu výkonu trestu, udělení milosti, nebo věznice obdrţela písemný příkaz vydaný soudem zaloţený na jeho rozhodnutí, aby odsouzený byl propuštěn na svobodu. Ve věznicích se zřizují výstupní oddělení, do nichţ se přiměřenou dobu před očekávaným skončením výkonu trestu zpravidla umísťují odsouzení, kterým byl uloţen trest na dobu delší neţ 3 roky, a odsouzení, jimţ je třeba pomáhat při vytváření příznivých podmínek pro samostatný způsob ţivota. 119 Programy zacházení s odsouzenými zařazenými do výstupního oddělení jsou zaměřeny na jejich přípravu pro samostatný způsob ţivota. 120 Věznice po období výkonu trestu odnětí svobody vytvářejí podmínky pro souvislý přechod odsouzených po propuštění z výkonu trestu do osobního ţivota Využití věznic K přiblíţení stavu vězněných osob poslouţí popisné tabulky a grafická znázornění. Pro jejich sestavení bylo vyuţito aktuálních dat poskytovaných Vězeňskou sluţbou České republiky na jejich webových stránkách. V této kapitole (2.3.5) nejsou zahrnuty počty chovanců v detenčních ústavech a obviněných ve výkonu trestu. Jejich analýzy jsou umístěny v kapitolách pojednávajících o tomto druhu místa výkonu trestu. 117 Úplné Znění číslo: 930. Výkon trestu odnětí svobody. č. 169/1999 Sb. Sagit, a.s. s ods. 1. ISNB Úplné Znění číslo: 930. Výkon trestu odnětí svobody. č. 169/1999 Sb. Sagit, a.s. s ISBN Úplné Znění číslo: 930. Výkon trestu odnětí svobody. č. 169/1999 Sb. Sagit, a.s. s ods. 1. ISBN Úplné Znění číslo: 930. Výkon trestu odnětí svobody. č. 169/1999 Sb. Sagit, a.s. s ods. 2. ISBN

46 Tabulka 2: Stavy vězněných osob k ţena muţ celkem dospělí mladiství celkem Zdroj: autor Tabulka č. 2 rozděluje vězněné osoby podle pohlaví a věku. K bylo v našich věznicích umístěno celkem osob, z nichţ 887 odsouzených bylo pohlaví ţenského ve spektru 882 ţen dospělých a 5 ţen mladistvých. Druhou skupinu muţského pohlaví tvořilo osob, jeţ je členěna na muţů s dosaţením dospělosti a 99 mladistvých. Pohlavní spektrum vězněných osob pak znázorňuje obrázek č. 3 v celkovém počtu. Při moţné kapacitě umístění ve věznicích je pak současná naplněnost věznic ve výši 87,3 %. Obrázek 3: Graf stavu vězněných osob k Zdroj: autor 2.4 Detenční ústav Charakteristika zařízení Detenčí ústavy spadají do spravování Vězeňské sluţby, avšak nehovoříme o detenčních ústavech jako o vězení. Korektní pojmenování je specializované zařízení se zvláštní ostrahou 46

47 a s léčebnými, psychologickými, pedagogickými, rehabilitačními a činnostními programy. Podle důvodové zprávy 19 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence nejsou ústavy pro výkon zabezpečovací detence zdravotnická zařízení a ani nejsou určena k léčbě. Zdravotní péče je v ústavu zajišťována prostřednictvím smluvního vztahu mezi ústavem a zdravotnickým zařízením. 121 Soud uloţí zabezpečovací detenci, je-li splněna podmínka spáchání úmyslného trestného činu s trestní sazbou nad pět let. 122 Do výkonu zabezpečovací detence můţou být umístěni pouze pachatelé na základě soudem nařízeného výkonu, nelze tedy postupovat vůči osobě, která byla umístěna do psychiatrické léčebny na základě jiného neţ soudního rozhodnutí, a to ani tehdy porušuje-li taková osoba závaţným způsobem reţim v psychiatrické léčebně nebo jiném zdravotnickém zařízení. 123 Zabezpečovací detence se ukládá zvlášť nebezpečným osobám, tzn., ţe jejich pobyt na svobodě je nebezpečný. Jedná se o osoby: nepříčetné (spáchaly čin jinak trestný; pro nepříčetnost je nelze trestně stíhat), osoby zmenšeně příčetné (spáchaly zločin ve stavu zmenšené příčetnosti), osoby s duševní poruchou (spáchaly zločin ve stavu duševní poruchy, i kdyţ nedosahovaly intenzity zmenšené příčetnosti nebo nepříčetnosti), osoby, které zneuţívali návykových látek (abúzus návykové látky; spáchaly opět zvlášť závaţný zločin; recidiva; ochranné léčení by nevedlo k ochraně společnosti). 124 Kategorii osob vhodných do zabezpečovací detence tvoří především pachatelé vraţd a sexuální devianti. Pachatelé vraţdy, kteří mají v ţivotní historii předchozí násilnou trestnou činnost (i vraţdu) a kteří jsou posouzeni jako nebezpeční - konkrétně: vrazi s diagnózou sexuálního sadismu (a jeho variant), patologické sexuální agresivity bez předchozí recidivy, vrazi s diagnózou defektní či hraničně defektní inteligence bez předchozí recidivy, vrazi recidivisti s rysy anetičnosti a explozivity, 121 SETLOVÁ, Petra. Postavení zabezpečovací detence v systému trestněprávních sankcí. Brno, Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra trestního práva. 122 Detenční ústavy pro nezvládnutelné pachatele trestných činů zejí prázdnotou. Český rozhlas: Politika a společnost [online] [cit ]. Dostupné z: 123 SETLOVÁ, Petra. Postavení zabezpečovací detence v systému trestněprávních sankcí. Brno, Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra trestního práva, s BLATNÍKOVÁ, Šárka. Problematika zabezpečovací detence. Vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2010, 151 s. Studie (Institut pro kriminologii a sociální prevenci). ISBN , s

48 ostatní vrazi, kteří mají v minulosti násilí a jsou posouzeni jako nebezpeční. Sexuální devianti multirecidivisti u nichţ prokazatelně opakovaně selhala ochranná léčba, konkrétně: patologičtí agresoři recidivující pachatelé pohlavního násilí, pachatelé pohlavního zneuţívání více neţ dvakrát v minulosti trestaní bez efektu ochranného léčení, sexuální delikventi s organicky podmíněnou poruchou osobnosti, bezvýsledně léčenou Využití detenčních ústavů K dnešnímu dni Ministerstvo spravedlnosti zavedlo dva detenční ústavy, a to v Brně a Opavě. V plánu Ministerstva spravedlnosti bylo zřídit ještě jeden detenční ústav ve Vidnavě s kapacitou zhruba 250 chovanců. Od tohoto záměru, ale ministerstvo definitivně odstoupilo pro jeho nehospodárnost a nedostatek finančních prostředků. Vězeňská sluţba má však nyní podle ministerstva k dispozici tři jiné objekty ve Velkých Přílepech u Prahy, ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku a v Poštorné u Břeclavi. 126 Jedná se o dočasně zakonzervované pobočky věznic 127 z důvodu rapidního úbytku vězňů po hromadném omilostnění vyhlášené Václavem Klausem, dne 01. ledna Současná kapacita činí 66 chovanců dle sdělení Vězeňské sluţby ČR a stav naplněnosti ke dni 26. červma 2013 je 57,5 %. Obrázek č. 2 graficky znázorňuje počet moţnosti umístěných osob a rozděluje umístěné osoby podle pohlaví a poukazuje na jejich vyuţití. V tomto období je v detenčních ústavech umístěno celkem 38 osob, jejichţ rozloţení činí 36 muţů a 2 ţeny. 125 BLATNÍKOVÁ, Šárka. Problematika zabezpečovací detence. Vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2010, 151 s. Studie (Institut pro kriminologii a sociální prevenci). ISBN , s milionů vyhozených oknem! Kvůli amnestii detenční ústav ve Vidnavě nezřídí. Blesk.cz: Zprávy [online] [cit ]. Dostupné z: 127 Věznice na Lounsku se ruší, odsouzených po amnestii zbylo jen 170. Lidovky.cz, ČTK: Zpravodajský server Lidových novin [online] [cit ]. Dostupné z: 48

49 Obrázek 4: Graf - Počty osob v zabezpečovací detenci ke dni Zdroj: autor PRÁVA A POVINNOSTI ODSOUZENÝCH Práva a povinnosti odsouzených jsou upraveny především v zákoně č. 169/1999 Sb., VTOS. Podle 14 zmíněného zákona pro kaţdou věznici stanoví její ředitel věznice se souhlasem generálního ředitelství Vězeňské sluţby vnitřní řád, kterým je vymezen denní rozvrh věznice, činnost odsouzených a jejich podíl na řešení otázek souvisejících se ţivotem ve věznici. 3.1 Práva odsouzených Jak bylo jiţ výše uvedeno, seznam práv odsouzených nalezneme v Hlavě II VTOS. Výčet práv počíná 15, jeţ stanovuje zásadu rovnosti práv odsouzených. Dále zákon obsahuje úpravu sociálních podmínek, konkrétně stravování, ubytování, odívání, vymezení minimální doby ke spánku, osobní hygieně či vycházkám. V druhé části ustanovení pak nalezneme pravidla poskytování zdravotní péče a výše sociálního kapesného. Následuje úprava komunikace s vnějším světem, tedy vymezení práva na odesílání a přijímání 128 Data pro sestrojení grafického znázornění byla získána ze zdroje: Informační fakta: Stav vězněných osob. Vězeňská služba České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 49

50 korespondence, uţívání telefonu a přijetí návštěv. Do taxativního výčtu práv odsouzených dále náleţí právo na poskytování duchovních a sociálních sluţeb nebo právo na uspokojování kulturních potřeb, které stanoví moţnost objednat si na vlastní náklady knihy, denní tisk a časopisy, včetně zahraničních titulů. Upraveno je také právo na půjčování si a hraní společenských her či pouţívání dalších věcí, jeţ mají vztah k zajištění vzdělávání či zájmům odsouzeného. V 23 VTOS, zákon stanoví podmínky pro nákup potravin a věcí osobní potřeby v prodejně věznice, dále podmínky přijetí balíčku a také přijímaní peněz a nakládání s nimi. Ustanovení 26 VTOS pak upravuje některé prostředky ochrany práv odsouzených. 129 Konečným je 27 VTOS, který omezuje a zbavuje některých práv a svobod. Z kraje letošního roku schválila vláda novelu zákonů, které rozšiřují povinnosti vězňů či obviněných ve vazbě a zároveň konkretizují jejich práva. Novela mění například pravidla pro přijímání balíčků či takzvaného sociálního kapesného. Zákon by měl také nově obsahovat pravidla výkonu trestu velmi nebezpečných odsouzených, která doposud upravovala pouze vyhláška. Podle ministerstva spravedlnosti navrhované změny zákona o výkonu vazby a zákona o výkonu trestu odnětí svobody vyplývají ze snahy o maximální ekonomické úspory a zároveň ze snahy o zvýšení bezpečnosti ve věznicích. Novelou se bude zabývat Parlament. Vězeň, který nepracuje a nedisponuje jiným příjmem, má v současné době nárok na příspěvek ve výši 100 korun měsíčně. Toto takzvané sociální kapesné ovšem vězni zneuţívají například tak, ţe za něj nakoupí cigarety, takţe jim nezbudou peníze na základní hygienické prostředky. Ty pak buď vyţadují po Vězeňské sluţbě, nebo osobní hygienu vůbec neprovádějí Povinnosti odsouzených Povinnosti vězňů upravuje 28 VTOS a dají se rozdělit do tří skupin, a to povinnost dodrţovat pořádek a kázeň, povinnost strpět úkony spojené s kontrolou Vězeňské sluţby, povinnost dodrţovat zákazy VTOS je upraveno zaměstnávání a vzdělávání odsouzených, následný pojednává o zařazování odsouzených do práce. Zákon vyjmenovává i zákaz některých prací jako např. práci odsouzených s výbušninami nebo omezuje práci s omamnými látkami atd. 129 ŠVEHLOVÁ, Klára. Práva odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody a jejich dodržování. Brno, Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovo univerzity, Obor Právo, Katedra trestního práva, s Práva a povinnosti vězňů aktuálně. Vláda schválila novelu. Centrum.cz: Aktuálně.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 131 ČERNÍKOVÁ, V. et al. Sociální ochrana : terciární prevence, její možnosti a limity. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, s

51 Bezprostředně navazující 32 a 33 VTOS upravují pracovní postavení a podmínky včetně odměny odsouzených. 34 VTOS se zaměřuje na vzdělávání odsouzených a v následných 35 a 36 VTOS je stanovena povinnost hradit náklady výkonu trestu a další náklady, např. zvýšené náklady střeţení a náklady na dopravu, předvedení do zdravotnického zařízení mimo objekty spravované vězeňskou sluţbou za určitých daných podmínek. Z výše citovaného vyplývá, ţe: odsouzení ve výkonu trestu jsou povinni zejména: dodrţovat stanovený pořádek a kázeň plnit pokyny a příkazy zaměstnanců Vězeňské sluţby pracovat, pokud je jim přidělená práce a nejsou uznáni dočasně práce neschopnými nebo nejsou po dobu výkonu trestu uznáni zdravotně nezpůsobilými k výkonu práce plnit úkoly vycházející z programu zacházení šetrně zacházet se svěřenými věcmi a nepoškozovat cizí majetek dodrţovat zásady slušného jednání s osobami, s nimiţ přichází do styku a odsouzený je dále povinen: podrobit se osobní prohlídce v zájmu zajišťování vnitřního pořádku ve věznici a vyloučení toho, aby u sebe neměl věc, kterou by narušoval účel výkonu trestu umoţnit zaměstnancům Vězeňské sluţby kontrolu svých osobních věcí podrobit se opatřením, která jsou nezbytná k potlačení výroby, drţení nebo zneuţívání omamných a psychotropních látek a jedů ve věznici strpět úkony, které souvisí s jeho identifikací podrobit se preventivní vstupní, periodické, mimořádně a výstupní lékařské prohlídce v rozsahu určeném lékařem včetně vyšetření, očkování. dodrţovat zásady hygieny uhradit náklady zdravotní péče. Odsouzeným je zakázáno: vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být pouţity k ohroţení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku, nebo které by svým mnoţstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek anebo poškodit zdraví 51

52 hrát hry o peníze, věci; účastnit se loterií a jiných podobných her tetovat sebe nebo jinou osobu nebo nechat se tetovat předstírat poruchu zdraví nebo se úmyslně poškozovat navazovat styky s jinými osobami přechovávat a rozšiřovat tiskoviny, nebo materiály propagující národnostní, rasovou, etnickou, náboţenskou nebo sociální nesnášenlivost prodávat, směňovat a darovat věci bez souhlasu Vězeňské sluţby Vůči odsouzenému, který neoprávněně odmítá plnit své povinnosti a k nápravě nestačí výzva nebo napomenutí, uţije Vězeňská sluţba v nezbytném rozsahu prostředky povolené zákonem PRAKTICKÁ ČÁST - VÝZKUM Výzkum je postaven na empirickém šetření kvantitativního směru Předvýzkum Na základě doporučení odborníků byl pro výzkumné šetření kvantitativního směru proveden předvýzkum. Předvýzkum proběhl v okruhu blízkých osob autora, a to pomocí tištěné verze navrhovaného dotazníku. Zúčastnilo se ho 5 osob, jejich struktura byla v různém věkovém rozpětí (20-56 let) a členění dle pohlaví (3 ţeny a 2 muţi). Výsledky tohoto předvýzkumu nejsou zahrnuty do samotného výzkumu. Byl vyuţit pro úpravu nesprávných formulací otázek a ověření náročnosti a času zpracování dotazníku. Na základě tohoto předvýzkumu došlo k jistým opravám v dotazníku, aby otázky měly přesnou formulaci a nedocházelo k zavádějícím odpovědím. U otázky č. 5 byl doplněn návod k hodnocení podmínek vězení na principu školní klasifikace a u otázky č. 6 došlo k vymazání slova tis. v připraveném řádku odpovědí, neboť respondenti tuto zkratku v některých případech nebrali v potaz a odpovědi mohly být zavádějící. 132 ODEHNALOVÁ, Nikola. Výkon trestu odnětí svobody v českém právním prostředí. Brno, s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra trestního práva, s

53 4.2 Kvantitativní výzkum Cílem šetření bylo zmapovat názory obyvatelstva ČR na problematiku trestního práva, především pak trestu odnětí svobody. Sběr dat proběhl v období 05/2013, a to na několika místech v Ústeckém kraji. Všichni respondenti byli osloveni osobně a upozorněni, ţe se jedná o anonymní dotazník. Předem jsem respondenty poţádala, aby na otázky odpovídali bez ohledu na okolí, aby mohlo dojít ke kvalitnímu vyhodnocení získaných dat, neboť cílem není poukazovat na konkrétního odpovídajícího Výzkumný soubor Pro kvantitativní výzkum byli za statistický soubor zvoleni obyvatelé České republiky nad 15 let. Z daného pak vyplývá, ţe statistickou jednotkou je jeden obyvatel ČR. 133 Celý soubor byl tvořen 100 respondenty, jenţ lze členit dle několika kategorií Struktura výzkumného souboru dle pohlaví respondentů Tabulka č. 3 a obrázek č. 5 popisují strukturu výzkumného souboru v členění dle pohlaví respondentů. Muţské pohlaví v souboru bylo zastoupeno 47 respondenty (47%) a ţenské pohlaví 53 respondentkami (53%). Tabulka 3: Struktura výzkumného souboru pohlaví Pohlaví absolutní četnost relativní četnost muţ 47 47% ţena 53 53% Celkem % Zdroj: autor 133 POPELKA, Jan a Václav SYNEK. Úvod do statistické analýzy dat. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta ţivotního prostředí, 2009, 200 s. ISBN s

54 Obrázek 5: Graf - struktura výzkumného souboru pohlaví Zdroj: autor Z hlediska rozmanitosti pohlaví je populace ve výzkumném souboru reprezentována rovnoměrně, je heterogenní Struktura výzkumného souboru dle věku respondentů Tabulka č. 4 a obrázek č. 6 popisují a zobrazují výzkumný soubor z hlediska věkového rozpětí. Pro přehlednější popis souboru bylo zvoleno intervalové třídění dat. Nejmladší dotazovaný dosáhl věkové hranice 17 let a nejvyšší věková hranice činila u respondentů 81 let. Do intervalu v rozpětí let bylo zařazeno 20 (20%) respondentů, v intervalu let se výzkumu zúčastnilo 22 (22%) osob, 26 (26%) osob bylo začleněno do intervalu let. Další skupinu výzkumu tvořili dotazovaní s hranicemi let v počtu 22 (22%) osob, následující interval byl tvořen respondenty ve věkovém rozpětí v počtu 5 jednotlivců a poslední kategorie věkového členění byla reprezentována 5 respondenty ve věku nad 71 let. V těchto věkových rozpětí výzkumného souboru byla populace dobře reprezentována, zkoumaný soubor je heterogenní. Ze sledování byly vyjmuty osoby ve věku 0-15, u kterých byl předpoklad nezájmu o problematiku trestního práva, a dle 25 TZ nejsou trestně odpovědní. 54

55 Tabulka 4: Struktura výzkumného souboru věk Věk absolutní četnost relativní četnost % % % % % nad % Celkem % Zdroj: autor Obrázek 6: Graf - struktura výzkumného souboru věk Zdroj: autor Struktura výzkumného souboru dle vzdělání respondentů Třetí charakteristikou výzkumného souboru je členění dotazovaných dle dosaţeného vzdělání, o kterém nás informují tabulka č. 5 a obrázek č. 7. Z daných zdrojů je zřejmé, ţe výzkumný soubor byl tvořen respondenty se základním vzděláváním v počtu 6 (6%) osob. Vyučených respondentů bylo do souboru zařazeno 29 (29%), středoškolského vzdělání 55

56 dosáhlo 44 (44%) dotazovaných a nejvyššího, vysokoškolského vzdělání dosáhlo 21 (21%) respondentů. Tabulka 5: Struktura výzkumného souboru vzdělání Vzdělání absolutní četnost relativní četnost ZŠ 6 6% vyučen(a) 29 29% SŠ 44 44% VŠ 21 21% Celkem % Zdroj: autor Obrázek 7: Graf - struktura výzkumného souboru vzdělání Zdroj: autor Struktura výzkumného souboru dle spáchání trestného činu Tabulka č. 6 a grafické znázornění obrázku č. 8 popisují rozdělení výzkumného souboru dle spáchání trestného činu. 6 (6%) dotazovaných uvedlo, ţe bylo pachateli trestného činu. Zbývající část 94 (94%) respondentů ţádný trestný čin nespáchalo. 56

57 Tabulka 6: Struktura výzkumného souboru pachatel Pachatel absolutní četnost relativní četnost ano 6 6% ne 94 94% Celkem % Zdroj: autor Obrázek 8: Graf - struktura výzkumného souboru pachatel Zdroj: autor Struktura výzkumného souboru dle oběti trestného činu Zda se respondent stal obětí trestného činu, je náplní páté popisné analýzy, která je zahrnuta v tabulce č. 7 a obrázku č. 9. Z dotazovaných uvedlo 9 (9%) osob, ţe neví, zda se stali obětí trestného činu, 66 (66%) respondentů nebylo obětí trestného činu a 25 (25%) se oběťmi trestného činu stalo. 57

58 Tabulka 7: Struktura výzkumného souboru oběť Oběť absolutní četnost relativní četnost ano 25 25% ne 66 66% nevím 9 9% Celkem % Zdroj: autor Obrázek 9: Graf - struktura výzkumného souboru oběť Zdroj: autor Struktura výzkumného souboru respondentů dle oběti trestného činu osoby blízké Posledním rozdělením výzkumného souboru je rozdělení jednotlivců dle stavu spáchaných trestů na osobě blízké respondenta, coţ popisují tabulka č. 8 a obrázek č (16%) respondentů uvádí, ţe neví, zda se jejich blízké osoby stali oběťmi trestných činů. 33 (33%) uvádí, ţe se blízké osoby stali oběťmi trestného činu a 51 (51%) respondentů odpovědělo, ţe osoby blízké nebyli oběťmi trestného činu. 58

59 Tabulka 8: Struktura výzkumného souboru - oběť osoba blízká Oběť příbuzní absolutní četnost relativní četnost ano 33 33% ne 51 51% nevím 16 16% Celkem % Zdroj: autor Obrázek 10: Graf - struktura výzkumného souboru - oběť osoba blízká Zdroj: autor Analýza dat Otázka č. 1 Jaká je v současné době hranice nejvyšší délky nepodmíněného trestu odnětí svobody, pokud se nejedná o výjimečný trest? Tabulka č. 9 společně obrázkem č. 11 člení odpovědi na otázku č. 1. Maximální délka nepodmíněného trestu odnětí svobody dle TZ se můţe pohybovat aţ do výše 20 let. Odpovědi 59

60 respondentů byli velmi různorodé. 23 (23%) uvedlo správnou hranici trestu, tzn. 20 let. 5 (5%) respondentů se domnívalo, ţe je hranice trestu pouze do 15 let. 62 (62%) uvedlo hranice vyšší, neţ umoţňuje zákon, přičemţ 22 (22%) se domnívalo, ţe nejvyšším nezvýšeným trestem odnětí svobody je doţivotí. 22 (22%) povaţuje za správnou hranici trestu odnětí svobody 25 let a 18 (18%) pak 30 let. 3 (3%) dotazovaných se domnívá, ţe ţádná hranice neexistuje a 7 (7%) respondentů neví jaká hranice trestu existuje. Tabulka 9: Četnosti odpovědí - otázka č. 1 Odpověď absolutní četnost relativní četnost % % % % doţivotí 22 22% neexistuje 3 3% nevím 7 7% Celkem % Zdroj: autor 60

61 Obrázek 11: Graf - histogram četnosti odpovědí - otázka č. 1 Zdroj: autor Otázka č. 2 Domníváte se, že nejvyšší hranice délky nepodmíněného trestu odnětí trestu svobody (20 let) je dostatečná? Tabulka č. 10 a obrázek č. 12 rozdělují odpovědi respondentů na otázku č. 2. S nejvyšší hranicí 20 let souhlasí 32 (32%) respondentů, a to v členění plného souhlasu u 5 (5%) respondentů a souhlasu u 27 (27%) dotázaných. 7 (7%) nemá na tuto otázku názor a 61 (61%) respondentů se domnívá, ţe daná hranice délky trestu není dostatečná, a to v rozmezí 26 (26%) plně nesouhlasí s délkou a 35 (35%) nesouhlasí. 61

62 Tabulka 10: Četnosti odpovědí - Otázka č. 2 Odpověď absolutní četnost relativní četnost plně souhlasím 5 5% souhlasím 27 27% nemám názor 7 7% nesouhlasím 35 35% plně nesouhlasím 26 26% Celkem % Zdroj: autor Obrázek 12: Graf četnosti odpovědí - otázka č. 2 Zdroj: autor Otázka č. 3 Domníváte se, že zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, stanovuje tresty za spáchání trestného činu? Odpovědi na otázku 3 přibliţuje rozdělení v tabulce č. 11 a grafické znázornění na obrázku č

63 Tabulka 11: Četnosti odpovědí - otázka č. 3 Odpověď absolutní četnost relativní četnost mírné 49 49% odpovídající 14 14% přísné 2 2% nevím 35 35% Celkem % Zdroj: autor Obrázek 13: Graf četnosti odpovědí - otázka č. 3 Zdroj: autor Z výše uvedených materiálů vyplývá, ţe 49 (49%) respondentů se domnívá, ţe v současné podobě TZ stanovuje mírné tresty za spáchání trestného činu. Oproti tomu pouze 2 (2%) uvádí, ţe tresty jsou přísné. 14 (14%) se domnívá, ţe tresty jsou odpovídající a 35 (35%) neví, jak tresty hodnotit Otázka č. 4 Domníváte se, že by tresty za spáchání trestného činu měly být? 63

64 Názor na současnou podobu trestu za spáchaný čin popisují tabulka č. 12 společně s grafickým zobrazením na obrázku č (61%) dotazovaných se domnívá, ţe podoba trestů má být tvrdší, 25 (25%) respondentů soudí, ţe by tresty měly být napravovací, pouze 1(1%) respondent míní, ţe by tresty měly být kratší a 7 (7%) si myslí, ţe by doba výkonu trestu měla být delší. 2(2%) dotazovaných by tresty ponechala ve stejné podobě a 4 (4%) na danou problematiku neprojevilo názor. Tabulka 12: Četnosti odpovědí - otázka č. 4 Odpověď absolutní četnost relativní četnost tvrdší 61 61% napravovací 25 25% kratší 1 1% delší 7 7% stejné 2 2% nemá názor 4 4% Celkem % Zdroj: autor Obrázek 14: Graf - histogram četností odpovědí - otázka č. 4 64

65 Zdroj: autor Otázka č. 5 Domníváte se, že v současné době jsou podmínky pro výkon trestu pro odsouzené v našich věznicích? (ohodnoťte známkováním jako ve škole) Odpovědi na otázku č. 5 hodnotí podmínky výkonu trestu pro odsouzené v naších věznicích. Názor na podmínky byl vyjádřen pomocí klasifikačního stupně jako ve škole, tudíţ nabízená škála byla v rozmezí výborné aţ neuspokojivé. Převáţná část dotazovaných vidí podmínky jako kladné. Na výbornou ohodnotilo stav dle tabulky č. 13 a obrázku č (35%) respondentů, následujícím stupněm chvalitebným hodnotilo 26 (26%) dotázaných. Jako dobré podmínky spatřují respondenti ve 20 (20%) odpovědích. 18 (18%) odpovědí pozoruje současné podmínky jako dostatečné a toliko 1 (1%) z respondentů se domnívá, ţe současné podmínky jsou nedostatečné. Tabulka 13: Četnosti odpovědí - otázka č. 5 65

66 Odpověď absolutní četnost relativní četnost % % % % 5 1 1% Celkem % Zdroj: autor Obrázek 15: Graf - histogram četnosti odpovědí - otázka č. 5 Zdroj: autor 66

67 Otázka č. 6 Jakou odhadujete výši nákladů na jednoho vězně měsíčně v českých věznicích? (napište odhad v tis.) Nejnovější zveřejněná statistická data Vězeňskou sluţbou České republiky k určení nákladu na jednoho vězně jsou pro rok V tomto údobí byl průměrný denní náklad na jednoho vězně 710,- Kč (tj. náklady na platy, pojistné, ostatní věcné výdaje a FKSP). Průměrný denní náklad za celou Vězeňskou sluţbu na jednoho vězně činil 916,- Kč (tj. náklady na platy, pojistné, ostatní věcné výdaje, FKSP, kapitálové výdaje a sociální dávky). 134 Vycházíme-li z této průměrné celkové částky 916,- Kč, dojdeme k závěru, ţe měsíční průměrný náklad na jednoho vězně je po zaokrouhlení ve výši ,- Kč. 135 Z důvodu otevřenosti této otázky byla četnost odpovědí různorodá, na jejímţ základě došlo k intervalovému utřídění pro kvalitnější přiblíţení odhadnutých nákladů. Nejniţší odhadovanou částkou nákladu byla hodnota 2 tis. Kč a nejvyšší 150 tis. Kč (extrémní hodnota). Aritmetickým průměrem pak respondenti odhadli náklady na ,- Kč, coţ je mírně pod vypočteným průměrným nákladem. Jelikoţ se v souboru vyskytly extrémní hodnoty, upřednostňuje se pro tento soubor hodnota stanovená pomocí mediánu, která není citlivá na tyto extrémní hodnoty. Na mediánu dosáhly odpovědi hodnoty ,- Kč. Tabulka č. 14 a obrázek č. 16 segmentují odhadnuté náklady na jednoho vězně do intervalů s přiřazenou absolutní četností odpovědí. Odhadnuté náklady v intervalu 0-10 tis. Kč uvedlo 29 (29%) respondentů. Do druhého intervalu tis. patřilo 26 (26%) odpovědí respondentů. V rozpětí tis., který odpovídá skutečným nákladům, bylo zaznamenáno 30 (30%) odpovědí dotázaných. Vyšší odhadovanou hodnotu neţ skutečné náklady hodnotilo 15 (15%) respondentů, a to v členění 7 (7%) v intervalu tis., 2 (2%) v intervalu tis., 2 (2%) v intervalu tis a do posledního intervalu nad 61 tis. byli zařazeni 4 (4%) respondenti. 134 Statistická ročenka Vězeňské služby České republiky 2012: účelová publikace [online]. odbor správní Generálního ředitelství Vězeňské sluţby České republiky, 2013, 115 s. [cit ]. Dostupné z: o%c4%8denky/ro%c4%8denka% pdf, s výpočet průměrných měsíčních nákladů na jednoho vězně: 365 dní x 916,- Kč = ,- Kč za rok / 12 měsíců = ,- Kč 67

68 Tabulka 14: Četnosti odpovědí - otázka č. 6 (v tis. Kč) Odpověď absolutní četnost relativní četnost % % % % % % nad % Celkem % Zdroj: autor Obrázek 16: Graf - histogram četnosti odpovědí - otázka č. 6 Zdroj: autor 68

69 Otázka č. 7 Znáte možnost udělení alternativního trestu na místo nepodmíněného trestu odnětí svobody? Tabulka č. 15 a obrázek č. 17 zpracovávají odpovědi na otázku č (54%) respondentů zná moţnost udělení alternativního trestu, 24 (24%) tuto moţnost nezná a 22 (22%) o této moţnosti neví. Tabulka 15: Četnosti odpovědí - otázka č. 7 Odpověď absolutní četnost relativní četnost ano 54 54% ne 24 24% nevím 22 22% Celkem % Zdroj: autor Obrázek 17: Graf četnosti odpovědí - otázka č. 7 Zdroj: autor 69

70 Otázka č. 8 Domníváte se, že domácí vězení pomůže vyřešit přeplněnost věznic? Tabulka č. 16 společně s obrázkem č. 18 zobrazují členění odpovědí dotazovaných na otázku č (62%) vyjádřilo negativní postoj k této otázce, a to s odpovědí nesouhlasím v počtu 47 (47%) a plně nesouhlasilo 15 (15%) respondentů. 30 (30%) respondentů se má za to, ţe domácí vězení pomůţe vyřešit přeplněnost věznic a to v případě 4 (4%) v plném souhlasu a 26 (26%) s odpovědí souhlasím. 8 (8%) respondentů nemá k této problematice názor. Tabulka 16: Četnosti odpovědí - otázka č. 8 Odpověď absolutní četnost relativní četnost plně souhlasím 4 4% souhlasím 26 26% nemám názor 8 8% nesouhlasím 47 47% plně nesouhlasím 15 15% Celkem % Zdroj: autor 70

71 Obrázek 18: Graf četnosti odpovědí - otázka č. 8 Zdroj: autor Otázka č. 9 Je domácí vězení dle Vašeho názoru napravovacím trestem? Odpovědi k otázce č. 9 zpracovává tabulka č. 17 společné s obrázkem č. 19, které zobrazují četnosti odpovědí respondentů. Ţe je domácí vězení napravovacím trestem se domnívá 21 (21%). S tímto názorem souhlasím v plném rozsahu 3 (3%) respondentů a pouze souhlasí 17 (17%) dotázaných. Nesouhlas projevilo 69 (69%), a to v počtu 21 (21%) respondentů a 48 (48%) s odpovědí nesouhlasím. 10 (10%) respondentů neprojevilo ţádný názor s odpovědí nevím. 71

72 Tabulka 17: Četnosti odpovědí - otázka č. 9 Odpověď absolutní četnost relativní četnost plně souhlasím 3 3% souhlasím 18 18% nevím 10 10% nesouhlasím 48 48% plně nesouhlasím 21 21% Celkem % Zdroj: autor Obrázek 19: Graf četnosti odpovědí - otázka č. 9 Zdroj: autor 72

73 Otázka č. 10 Má trest odnětí svobody dle Vašeho názoru napravující efekt? Dle tabulky č. 18 a obrázku č. 20 respondenti na otázku č. 10 odpověděli v pozitivním smyslu ve 24 případech, a to 1 (1%) respondent v plném souhlasu a 23 (23%) s odpovědí souhlasím. Negativní postoj zaujalo 52 (52%) dotázaných, a to 11 (11%) nesouhlasí plně a 41 (41%) nesouhlasí. 24 (24%) respondentů neví, zda má trest odnětí svobody napravující efekt. Tabulka 18: Četnost odpovědí - otázka č. 10 Odpověď absolutní četnost relativní četnost plně souhlasím 1 1% souhlasím 23 23% nevím 24 24% nesouhlasím 41 41% plně nesouhlasím 11 11% Celkem % Zdroj: autor 73

74 Obrázek 20: Graf četnosti odpovědí - otázka č. 10 Zdroj: autor Otázka č. 11 Jakým způsobem by mělo fungovat vězení? Tabulka č. 19 a grafické znázornění z obrázku č. 21 rozděluje odpovědi na otázku č (19%) respondentů zastává názor, ţe by vězení mělo fungovat na středověkém principu o chlebu a vodě. 3 (3%) respondentů by mělo představu vězení ve formě školského zařízení a 6 (6%) vyhovuje současná podoba vězení. Největší skupinu odpovědí 70 (70%) tvoří respondenti, kteří by vězení přizpůsobili druhu trestu. 74

75 Tabulka 19: Četnosti odpovědí - otázka č. 11 Odpověď absolutní četnost relativní četnost středověký typ 19 19% školské zařízení 3 3% současná podoba 6 6% přizpůsobené trestu 70 70% nemám názor 2 2% Celkem % Zdroj: autor Obrázek 21: Graf četnosti odpovědí - otázka č. 11 Zdroj: autor 75

76 Otázka č. 12 Domníváte se, že kdyby došlo ke snížení kvality vězení, nechtěli by se pachatelé vracet zpět? Tabulka č. 20 a obrázek č. 22 popisují odpovědi na otázku č (51%) respondentů projevilo souhlasný názor, a to v 16 (16%) případech silného souhlasu a 45 (45%) s odpovědí souhlasím. V 35 (35%) případech byla odpověď negativní. 5 (5%) respondentů plně nesouhlasilo a 30 (30%) nesouhlasilo. 4 (4%) respondenti neprojevili ţádný názor. Tabulka 20: Četnosti odpovědí - otázka č. 12 Odpověď absolutní četnost relativní četnost silně souhlasím 16 16% souhlasím 45 45% nemám názor 4 4% nesouhlasím 30 30% silně nesouhlasím 5 5% Celkem % Zdroj: autor 76

77 Obrázek 22: Graf četnosti odpovědí - otázka č. 12 Zdroj: autor Otázka č. 13 Domníváte se, že prvotrestaní získávají ve vězení špatné návyky a vlastnosti? Tabulka č. 21 a obrázek č. 23 rozdělují odpovědi na otázku č. 13, přičemţ 77% respondentů se domnívá, ţe prvotrestaní získávají ve vězení špatné návyky a vlastnosti. Silně s touto domněnkou souhlasilo 26 (26%) a čistý souhlas vyjádřilo 51 (51%) respondentů. 11 (11%) respondentů projevilo negativní názor a plný nesouhlas neprojevil ani jeden z respondentů. 12 (12%) nemá k této otázce názor. 77

78 Tabulka 21: Četnosti odpovědí - otázka č. 13 Odpověď absolutní četnost relativní četnost silně souhlasím 26 26% souhlasím 51 51% nemám názor 12 12% nesouhlasím 11 11% plně nesouhlasím 0 0% Celkem % Zdroj: autor Obrázek 23: Graf četnosti odpovědí - otázka č. 13 Zdroj: autor Otázka č. 14 Souhlasíte s vyhlašováním amnestií? Tabulka č. 22 a obrázek 24 poukazují na názory respondentů s vyhlašováním amnestií. Zhodnocují, ţe kladný názor projevilo 27% respondentů, z toho 2 (2%) plně souhasilo a 25 78

79 (25%) učinilo odpověď souhlasím. Odpověď u 41 (41%) byla nesouhlasím a 23 (23%) plně nesouhlasilo. 9 (9%) respondentů na vyhlašování amnestií nemá názor. Tabulka 22: Četnosti odpovědí - otázka č. 14 Odpověď absolutní četnost relativní četnost plně souhlasím 2 2% souhlasím 25 25% nevím 9 9% nesouhlasím 41 41% plně nesouhlasím 23 23% Celkem % Zdroj: autor Obrázek 24: Graf četnosti odpovědí - otázka č. 14 Zdroj: autor 79

Anotace: Tato prezentace je zaměřena na trestní právo. Zahrnuje výklad a test k opakování látky.

Anotace: Tato prezentace je zaměřena na trestní právo. Zahrnuje výklad a test k opakování látky. Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Trestní právo I. Téma: Protiprávní jednání a trest 2. ročník - obor 64-41-L/51 Podnikání

Více

Samotný zákon spojení alternativní trest nezná.

Samotný zákon spojení alternativní trest nezná. Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada PRÁVO, DUM

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.13 Integrovaná střední škola

Více

A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů

A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů Trestní právo A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů - nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., dále jen TZ ) nahradil

Více

Trestní právo Druh materiálu Pracovní list vytvořený v programu WORD Anotace

Trestní právo Druh materiálu Pracovní list vytvořený v programu WORD Anotace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Kal19 Vypracoval(a),

Více

40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST

40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST Systém ASPI - stav k 21.4.2011 do částky 39/2011 Sb. a 20/2011 Sb.m.s. - RA121 Obsah a text 40/2009 Sb. - poslední stav textu Změna: 306/2009 Sb. 40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Odpovědnost za přestupek tato oblast správního práva trestního je jako jediná kodifikována zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění obecná část, zvláštní část, procesní část pouze částečná

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 = souhrn právních norem, které chrání společnost, stát a občany před nežádoucím

Více

PRÁVO .... .... právní odvětví

PRÁVO .... .... právní odvětví PRÁVO je nejvýznamnějším prostředkem působení na společnost, je ochráncem společenských vztahů, zárukou jistoty, pořádku a jednoty.... vymezuje obyvatelům, organizacím a státním orgánům práva,.... jim

Více

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST 40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník Změna: 306/2009 Sb. Změna: 181/2011 Sb. Změna: 330/2011 Sb. (část) Změna: 330/2011 Sb. Změna: 357/2011 Sb., 420/2011 Sb. Změna: 375/2011 Sb. Změna:

Více

UPLATNĚNÍ SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA V JUSTICI

UPLATNĚNÍ SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA V JUSTICI S t a t i UPLATNĚNÍ SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA V JUSTICI Jana Mottlová V době, kdy se připravoval zákon o Probačni a mediační službě (PMS) a jeho účinnost se předpokládala k 1. 1. 2001, objevila se potřeba připravit

Více

40/2009 Sb. ZÁKON. ze dne 8. ledna 2009. trestní zákoník ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST HLAVA I PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ. Díl 1

40/2009 Sb. ZÁKON. ze dne 8. ledna 2009. trestní zákoník ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST HLAVA I PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ. Díl 1 40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník Změna: 306/2009 Sb. Změna: 181/2011 Sb. Změna: 330/2011 Sb. (část) Změna: 330/2011 Sb. Změna: 357/2011 Sb., 420/2011 Sb. Změna: 375/2011 Sb. Změna:

Více

20. maturitní otázka (B)

20. maturitní otázka (B) 20. maturitní otázka (B) 20) Trestní právo obsah, druhy, prameny, podmínky trestní odpovědnosti, trestní odpovědnost v závislosti na věku pachatele, okolnosti vylučující trestnost, orgány činné v trestním

Více

Aktuality trestní odpovědnosti pr. osob v České republice

Aktuality trestní odpovědnosti pr. osob v České republice Aktuality trestní odpovědnosti pr. osob v České republice JUDr. František Púry prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. Nejvyšší soud České republiky Obsah vystoupení Základní principy trestní odpovědnosti právnických

Více

40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009. trestní zákoník

40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009. trestní zákoník Stav ke dni 15. ledna 2010 40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník ve znění pozdějšího předpisů: 306/2009 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.14 Integrovaná střední škola

Více

SSOS_ON_1.11 Trestní právo I

SSOS_ON_1.11 Trestní právo I Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ON_1.11

Více

Systém ASPI - stav k 22.8.2010 do částky 87/2010 Sb. a 34/2010 Sb.m.s. Obsah a text 40/2009 Sb. - poslední stav textu. 40/2009 Sb.

Systém ASPI - stav k 22.8.2010 do částky 87/2010 Sb. a 34/2010 Sb.m.s. Obsah a text 40/2009 Sb. - poslední stav textu. 40/2009 Sb. Systém ASPI - stav k 22.8.2010 do částky 87/2010 Sb. a 34/2010 Sb.m.s. Obsah a text 40/2009 Sb. - poslední stav textu Změna: 306/2009 Sb. 40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník Parlament

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Hosted by www.ijjo.org. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 11 Rozeslána dne 9. února 2009 Cena Kč 102, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Hosted by www.ijjo.org. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 11 Rozeslána dne 9. února 2009 Cena Kč 102, O B S A H : Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 11 Rozeslána dne 9. února 2009 Cena Kč 102, 40. Zákon trestní zákoník O B S A H : Strana 354 Sbírka zákonů č. 40 / 2009 Částka 11 40 ZÁKON ze dne 8. ledna

Více

Zřízení, organizaci a činnost upravuje Zákon o probační a mediační sluţbě č. 257/2000 Sb. s účinností od

Zřízení, organizaci a činnost upravuje Zákon o probační a mediační sluţbě č. 257/2000 Sb. s účinností od Náplň kurzu PhDr.Jana Mottlová, Ph.D. Probační a mediační služba ČR Zřízení, organizaci a činnost upravuje Zákon o probační a mediační sluţbě č. 257/2000 Sb. s účinností od 1.1.2001. (1) Úkoly Probační

Více

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11 Obsah Předmluva...11 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12 ČÁST PRVNÍ Obecná část...12 Hlava I Působnost trestních zákonů...12 Díl 1 Žádný trestný čin bez zákona...12 Díl 2 Časová působnost...12 Díl

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0204

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0204 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0204 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice č. j.: Spr 00562/2015-022 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014 Základní definice Základní statistickou jednotkou v případě tohoto statistického vyhodnocení

Více

VYZNAČENÍ ZMĚN. Úplné znění zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

VYZNAČENÍ ZMĚN. Úplné znění zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn VYZNAČENÍ ZMĚN Úplné znění zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a) s dohledem, b) s dozorem, 56 Výkon trestu odnětí svobody (1) Nepodmíněný

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_15_TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ_P1-2 Číslo projektu:

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

TEORIE PRÁVA 9. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 9. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 9. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz ODPOVĚDNOST právní odpovědnost politická odpovědnost ústavní odpovědnost morální odpovědnost PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Právní odpovědnost

Více

209/1997 Sb. ZÁKON. ze dne 31. července 1997. o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů ČÁST PRVNÍ

209/1997 Sb. ZÁKON. ze dne 31. července 1997. o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů ČÁST PRVNÍ 209/1997 Sb. ZÁKON ze dne 31. července 1997 o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů Změna: 265/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

trestní právo hmotné

trestní právo hmotné trestní právo hmotné obecná část Marek Fryšták a kolektiv KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2009 1 Recenzent: JUDr. Miroslav Růžička, Ph.D. Název: Autoři: Trestní právo hmotné obecná část JUDr. Marek Fryšták,

Více

Právní úprava alternativních trestů v České republice

Právní úprava alternativních trestů v České republice Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Právní úprava alternativních trestů v České republice Bakalářská práce Autor: Jiřina Uldrichová Právní administrativa v podnikatelské

Více

Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007. - Vymezení předmětu správního řízení

Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007. - Vymezení předmětu správního řízení MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007 - Vymezení předmětu správního řízení I.

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA, JEHO ÚLOHA V BOJI S KYBERNETICKOU KRIMINALITOU

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA, JEHO ÚLOHA V BOJI S KYBERNETICKOU KRIMINALITOU KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA, JEHO ÚLOHA V BOJI S KYBERNETICKOU KRIMINALITOU MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program

Více

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_45 Datum: 9.1.

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_45 Datum: 9.1. Anotace: kriminalita páchaná na dětech a mladistvých, kriminalita páchaná mladistvými Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch 65-41-L/01 Gastronomie

Více

140/1961 Sb. ZÁKON. ze dne 29. listopadu 1961. Trestní zákon. Změna: 120/1962 Sb. Změna: 53/1963 Sb. Změna: 56/1965 Sb. Změna: 81/1966 Sb.

140/1961 Sb. ZÁKON. ze dne 29. listopadu 1961. Trestní zákon. Změna: 120/1962 Sb. Změna: 53/1963 Sb. Změna: 56/1965 Sb. Změna: 81/1966 Sb. 140/1961 Sb. ZÁKON ze dne 29. listopadu 1961 Trestní zákon Změna: 120/1962 Sb. Změna: 53/1963 Sb. Změna: 56/1965 Sb. Změna: 81/1966 Sb. Změna: 148/1969 Sb. Změna: 45/1973 Sb. Změna: 43/1980 Sb. Změna:

Více

16. maturitní otázka (A)

16. maturitní otázka (A) 16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství

Více

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání Správní právo dálkové studium XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání - pramen právní úpravy je zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ŽZ upravuje (předmět právní

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

Aktualizováno v únoru 2013

Aktualizováno v únoru 2013 Aktualizováno v únoru 2013 16 238 (17.4.2013) 1 444 (17.4.2013) Vězeňská sluţba zajišťuje provoz vězeňských zařízení, výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách

Více

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ. Institut mezioborových studií Brno

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ. Institut mezioborových studií Brno UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno Alternativní formy trestu a jejich vyuţití v resocializační praxi BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce:

Více

Česká republika NÁLEZ. Ústavního soudu. Jménem republiky

Česká republika NÁLEZ. Ústavního soudu. Jménem republiky III. ÚS 2974/10 Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 8. prosince 2011 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jiřího Muchy a

Více

Setkání starostů a místostarostů Jihočeského kraje (České Budějovice 30. ledna 2014)

Setkání starostů a místostarostů Jihočeského kraje (České Budějovice 30. ledna 2014) Setkání starostů a místostarostů Jihočeského kraje (České Budějovice 30. ledna 2014) Ministerstva vnitra Ing. Bc. Miroslav Veselý Nejčastější nedostatky v obecně závazných vyhláškách Počet posouzených

Více

Pojmy právo seminář společenské vědy

Pojmy právo seminář společenské vědy Pojmy právo seminář společenské vědy 1. Zákonnost 2. Základní zásady práva 3. Právní vědomí 4. Právní jistota 5. Právo 6. Objektivní a subjektivní právo 7. Právní předpisy 8. Soudní precedens 9. Normativní

Více

Audit hodnocení VKS z pohledu zákona 418/2011Sb.

Audit hodnocení VKS z pohledu zákona 418/2011Sb. Audit hodnocení VKS z pohledu zákona 418/2011Sb. Zákon 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob (TOPO) a řízení proti nim Cílem tohoto zákona, který vstoupil v České republice v účinnost dnem

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Nepodmíněný trest odnětí svobody

DIPLOMOVÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Nepodmíněný trest odnětí svobody ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Nepodmíněný trest odnětí svobody Zpracovala: Nikol Vachtlová Plzeň, 2014 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracovala

Více

Trestní odpovědnost právnických osob. Mgr. Tomáš Mařatka Mgr. Bc. Martin Kůs

Trestní odpovědnost právnických osob. Mgr. Tomáš Mařatka Mgr. Bc. Martin Kůs Trestní odpovědnost právnických osob Mgr. Tomáš Mařatka Mgr. Bc. Martin Kůs Osnova přednášky I. Část teoretická zákon o trestní odpovědnosti právnických osob II. Část praktická praktické dopady nové právní

Více

Rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013 Sb. o amnestii. účinné od 2.1.2013. prezident republiky promíjí:

Rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013 Sb. o amnestii. účinné od 2.1.2013. prezident republiky promíjí: Přehled nejdůležitějších právních předpisů vyšlých ve Sbírce zákonů v období leden březen 2013 z pohledu podnikatelských aktivit OSVČ a obchodních společností Rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013

Více

Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád)

Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) 15.2.2005 Sbírka: 141/1961 Částka: 66/1961 Derogace Je novelizován: 301/2008, 384/2008, 457/2008, 480/2008, 7/2009, 52/2009, 41/2009 Úplné znění zákona ze

Více

POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2011

POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2011 P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2011 6. volební období 297/2 Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní

Více

TRESTNÍ PRÁVO. Souběh a recidiva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz

TRESTNÍ PRÁVO. Souběh a recidiva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz TRESTNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Mnohost trestných činů téhož pachatele 1) Souběh pachatel spáchal dva nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen odsuzující

Více

Otázka: Trestní právo hmotné. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Denisa TRESTY

Otázka: Trestní právo hmotné. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Denisa TRESTY Otázka: Trestní právo hmotné Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Denisa TRESTY jsou v trestním zákoníku v obecné části při stanovení trestu soud přihlédne k povaze a závažnosti spáchaného trestného

Více

Insolvenční řízení a trestní právo

Insolvenční řízení a trestní právo Insolvenční řízení a trestní právo Insolvence 2013 konec jedné etapy, začátek další? Konference, Praha 18. 4. 2013 JUDr. František Púry Nejvyšší soud České republiky Trestná činnost Negativní společenský

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ TRESTNÍ PRÁVO Chrání nejdůležitější společenské hodnoty Poukazuje na práva fyzických i právnických osob Dělíme jej na trestní právo hmotné a procesní

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE. Obecně prospěšné práce a jejich místo v systému trestních sankcí.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE. Obecně prospěšné práce a jejich místo v systému trestních sankcí. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Obecně prospěšné práce a jejich místo v systému trestních sankcí Jiří Fremr Plzeň 2012 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci

Více

Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 11 Rozeslána dne 9. února 2009 Cena Kč 102, O B S A H : 40. Zákon trestní zákoník

Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 11 Rozeslána dne 9. února 2009 Cena Kč 102, O B S A H : 40. Zákon trestní zákoník Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 11 Rozeslána dne 9. února 2009 Cena Kč 102, 40. Zákon trestní zákoník O B S A H : Strana 354 Sbírka zákonů č. 40 / 2009 Částka 11 40 ZÁKON ze dne 8. ledna

Více

PRÁVO a) Vysvětlete, co je to právo, jaký je vztah mezi objektivním a subjektivním právem

PRÁVO a) Vysvětlete, co je to právo, jaký je vztah mezi objektivním a subjektivním právem PRÁVO a) Vysvětlete, co je to právo, jaký je vztah mezi objektivním a subjektivním právem Právo soubor předpisů, podle kterých se organizuje a řídí život lidské společnosti. Právní předpisy závazně určují,

Více

Činnosti PMS v trestním řízení

Činnosti PMS v trestním řízení Postavení PMS PMS jako složka ministerstva spravedlnosti přispívá k efektivnímu řešení věcí projednávaných soudy. Mezi její přinos patří zejména zrychlení, zefektivnění a zjednodušení trestního řízení

Více

PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86.

PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86. PRACOVNÍ PRÁVO SNIŽOVÁNÍ VLIVU PSYCHO-SOCIÁLNÍCH HANDICAPŮ SMĚŘUJÍCÍ K POSÍLENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI OBČANŮ LIBERECKÉHO KRAJE CZ.1.04/3.1.02/86.00035 OBLASTI PRACOVNÍHO PRÁVA: vznik a zánik pracovního poměru

Více

Úprava občanského sdružení je vedena v ustanovení zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů.

Úprava občanského sdružení je vedena v ustanovení zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. ROZBOR: Postavení občanského sdružení a postavení obecně prospěšné společnosti (v současné právní úpravě i ve světle nového občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014) I. Občanské sdružení: Úprava občanského

Více

Občanské právo. Občanský zákoník. odpovědnost za škodu bezdůvodné obohacení

Občanské právo. Občanský zákoník. odpovědnost za škodu bezdůvodné obohacení Občanské právo Občanský zákoník odpovědnost za škodu bezdůvodné obohacení Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony,

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TEST ZAMĚŘENÝ NA PROBÍRANOU LÁTKU - PRÁVO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TEST ZAMĚŘENÝ NA PROBÍRANOU LÁTKU - PRÁVO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TEST ZAMĚŘENÝ NA PROBÍRANOU LÁTKU - PRÁVO NA ÚVOD NĚKOLIK ZNÁMÝCH INFORMACÍ Ukliďte si všechno z lavice buď do lavice nebo do aktovek Vezměte si čistý papír, psací potřeby

Více

Podpořeno z Programu švýcarsko české spolupráce. Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union

Podpořeno z Programu švýcarsko české spolupráce. Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Zpráva k jednání k rozšíření Programu pro dospělé pachatele trestné činnosti spojené s dopravou, zejména řízení pod vlivem alkoholu ze dne 4.prosince 2014 Dne 4. prosince 2014 proběhl na ředitelství PMS

Více

ČVUT, fakulta strojní, 26. 3. 2007. Národní vzdělávací fond

ČVUT, fakulta strojní, 26. 3. 2007. Národní vzdělávací fond Právní prostředky ochrany práv z průmyslového vlastnictví Prof. Ladislav Jakl ČVUT, fakulta strojní, 26. 3. 2007 Ochrany práv z průmyslového vlastnictví lze dosáhnout veřejnoprávními prostředky soukromoprávními

Více

Usnesení. Rady vlády pro lidská práva. ze dne 18. června 2009. k požadavku bezúhonnosti v živnostenském zákoně

Usnesení. Rady vlády pro lidská práva. ze dne 18. června 2009. k požadavku bezúhonnosti v živnostenském zákoně Usnesení Rady vlády pro lidská práva ze dne 18. června 2009 Rada vlády pro lidská práva (dále jen Rada ) I. s c h v a l u j e podnět Výboru proti diskriminaci k požadavku bezúhonnosti v živnostenském zákoně,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Právo veřejné Trestní právo VY_32_INOVACE_10_13. hrazdira@gymjev.cz

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Právo veřejné Trestní právo VY_32_INOVACE_10_13. hrazdira@gymjev.cz Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Alternativní tresty v právním řádu ČR

Alternativní tresty v právním řádu ČR Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Alternativní tresty v právním řádu ČR Bakalářská práce Autor: Barbara Brandejsová Bankovnictví, Právní administrativa v podnikatelské

Více

TRESTNÍ PRÁVO. Subjekt trestného činu. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz

TRESTNÍ PRÁVO. Subjekt trestného činu. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz TRESTNÍ PRÁVO Subjekt trestného činu Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Pachatel (subjekt) trestného činu 22/1 TZ naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu, pokusu nebo přípravy, je-li trestná

Více

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura Pracovní překlad RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2000/383/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem

Více

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna Parlament České republiky Poslanecká sněmovna Originál dokumentuword 97 (2.4MB) Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu

Více

Dopad rekodifikace soukromého práva na trestní postih úpadkových deliktů

Dopad rekodifikace soukromého práva na trestní postih úpadkových deliktů Dopad rekodifikace soukromého práva na trestní postih úpadkových deliktů Podklad pro konferenci Insolvence 2014 pořádanou VŠE v Praze dne 20. 5. 2014 JUDr. František Púry Nejvyšší soud České republiky

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 6 Ads 104/2007-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila

Více

Infoservis Nový insolvenční zákon účinný od 1. ledna 2008

Infoservis Nový insolvenční zákon účinný od 1. ledna 2008 listopad 2007 Infoservis Nový insolvenční zákon účinný od 1. ledna 2008 Od 1.1.2008 vstoupí v účinnost nový zákon, který upravuje problematiku úpadkového práva a to zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech

Více

Parlament České republiky. Senát. 8. funkční období

Parlament České republiky. Senát. 8. funkční období 163 8. funkční období 163 Návrh senátního návrhu zákona senátora Marcela Chládka, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 2011 Parlament České republiky Senát

Více

DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY OBOR PRÁVO A PRÁVNÍ VĚDA KATEDRA SPRÁVNÍ VĚDY A SPRÁVNÍHO PRÁVA DIPLOMOVÁ PRÁCE DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ RADKA SINGOVSZKÁ 2009/2010 1 P r o h l a š u j i,

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Analýza hospodářských trestných činů ČR

UNIVERZITA PARDUBICE. Analýza hospodářských trestných činů ČR UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta ekonomicko-správní Analýza hospodářských trestných činů ČR Radek Čvanda Bakalářská práce 2010 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré literární prameny

Více

S t ř e d i s k o Z l í n. PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa

S t ř e d i s k o Z l í n. PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa S t ř e d i s k o Z l í n PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa PRÁCE S PACHATELI NÁSILNÝCH TRESTNÝCH ČINŮ Zahajovací konference v rámci projektu Zlínského kraje NEPŘEHLÍŽEJME DOMÁCÍ

Více

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

minulost, současnost, budoucnost

minulost, současnost, budoucnost Ochrana osobnosti při poskytování zdravotních služeb minulost, současnost, budoucnost Lukáš Prudil advokát Dotčené předpisy Listina základních práv a svobod Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále

Více

Agenda zprostředkování řešení konfliktu

Agenda zprostředkování řešení konfliktu Agenda zprostředkování řešení konfliktu Statistika PMS + Kvantitativní monitoring ZRK 2012 / 2013 Č. j.: Spr 00196/2014-022-2 Agenda dospělých (18 +) Zprostředkování řešení konfliktu Teoretický rámec Činnosti

Více

Část první. Úvodní ustanovení

Část první. Úvodní ustanovení Instrukce Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 5.4.2007 č.j. 142/2007-ODS-Org,

Více

Právní záruky ve veřejné správě

Právní záruky ve veřejné správě Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami

Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami (1) Pověřené osoby poskytují sociálně-právní ochranu na základě rozhodnutí o pověření k výkonu takové činnosti (dále jen "pověření"). (2) Pověřené osoby

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY -rozvod manželství sporný, nesporný -popření otcovství -vyživovací povinnost rodičů k dětem -další druhy vyživovací povinnosti ROZVOD SPORNÝ Soud můţe manţelství na návrh některého

Více

Zákon o obětech trestných činů

Zákon o obětech trestných činů Zákon o obětech trestných činů Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D. Úvodem Historický vývoj proměny trestněprávního vztahu (z hlediska subjektů) stát přejímá roli, kterou měla dříve oběť, zájmy oběti se podřizují

Více

1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY

1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY 9 Ubi societate, ibi ius. Kde je společnost, tam je i právo. Výrok ze starého Říma. 1.1 Právní vědomí 1.2 Právní akt 1.3 Normativní systémy 1.4 Právní řád 1.5 Právní systém 1.6 Charakteristika právních

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012 Spr. 155/2013-000 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI STŘEDISEK PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012 S cílem zajistit základní údaje o počtech případů Probační a mediační

Více

Ochrana osobních údajů

Ochrana osobních údajů Ochrana osobních údajů a právo na informace Úřad pro ochranu osobních údajů JUDr. Alena Kučerová Březen 2011 Ústavní zakotvení ochrany osobních údajů, právo na ochranu soukromí Listina základních práv

Více

Obsah. 2. Ústavní právo... 33 2.1 Ústava České republiky... 33 2.2 Listina základních práv a svobod... 41 2.3 Veřejný ochránce práv...

Obsah. 2. Ústavní právo... 33 2.1 Ústava České republiky... 33 2.2 Listina základních práv a svobod... 41 2.3 Veřejný ochránce práv... Obsah 1. Obecná teorie státu a práva......................... 13 1.1 Právo a morálka.............................. 13 1.2 Pojem státu a práva............................ 13 1.3 Právní stát...................................

Více

Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění

Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění Řízení o přestupcích je zvláštním druhem správního řízení. Je upraveno v zákoně č. 200/1990

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

STŘEDNÍ ZAHRADNICKÉ ŠKOLY

STŘEDNÍ ZAHRADNICKÉ ŠKOLY VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZAHRADNICKÁ A STŘEDNÍ ZAHRADNICKÁ ŠKOLA MĚLNÍK Na Polabí 411, 276 01 Mělník Š K O L N Í Ř Á D STŘEDNÍ ZAHRADNICKÉ ŠKOLY V MĚLNÍKU V Mělníku 1. září 2010 Část I. Účel školního řádu Účelem

Více

ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Změna trestního řádu. Čl. I

ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Změna trestního řádu. Čl. I III. N á v r h ZÁKON ze dne 2011, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně

Více

Aktualizováno v únoru 2012 23 606 (10.2.2012) 1 724 (10.2.2012) Vězeňská služba zajišťuje provoz vězeňských zařízení, výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách

Více

ČINNOST MINISTERSTVA VNITRA V BOJI S DIVÁCKÝM NÁSILÍM

ČINNOST MINISTERSTVA VNITRA V BOJI S DIVÁCKÝM NÁSILÍM ČINNOST MINISTERSTVA VNITRA V BOJI S DIVÁCKÝM NÁSILÍM V České republice se případy diváckého násilí vyskytují nejvíce v souvislosti s konáním fotbalových utkání u radikálních příznivců fotbalových klubů,

Více

221/2006 Sb. ZÁKON ze dne 25. dubna 2006 ČÁST PRVNÍ. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví

221/2006 Sb. ZÁKON ze dne 25. dubna 2006 ČÁST PRVNÍ. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví 221/2006 Sb. ZÁKON ze dne 25. dubna 2006 o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví) Parlament se

Více