Systematizace doporučení v oblasti pohybové aktivity odlišných skupin populace

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě Systematizace doporučení v oblasti pohybové aktivity odlišných skupin populace Diplomová práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Eduard Hrazdíra Vypracovala: Bc. Jitka Štědroňová Učitelství tělesné výchovy pro ZŠ a SŠ Brno, 2015

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne podpis

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Eduardu Hrazdírovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

4 Obsah Úvod:... 7 Použité metody výzkumu... 8 Organizace diplomové práce Jednotlivá doporučení pro pohybovou aktivitu odlišných skupin populace získaných z dostupné literatury: The Japanese National Physical Activity and Health Promotion Guidelines Canadian Guidelines for Exercise in Pregnancy How Many Steps/Day Are Enought? (Preliminary Pedometer Indices for Public Health) BMI-referenced standards for recommended pedometer-determined steps/day in children Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku Physical Activity Guidelines for Americans Fyysisen aktiivisuuden suositus kouluikäisille 7 18-vuotiaille Finská doporučení pro pohybovou aktivitu The National Guidelines on Physical Activity for Ireland Physical Activity in the Prevention and Management of High Blood Pressure Australian National Physical Activity Guidelines Physical activity for psychiatrich inpatients Global Recommendations on Physical Activity for Health Physical Activity and Breast Cancer: Prevention, Survival, and Mechanisms Systematic review of the health benefits of physical activity and fitness in school-aged children and youth Start Active, Stay Active: A report on physical activity from the four home countries Chief Medical Officers... 44

5 1.17. How many steps/day are enough? For older adults and special populations Determination of Step Rate Thresholds Corresponding to Physical Activity Intensity Classifications in Adults Caring for Our Children The Importance of Childhood Physical Activity for Optimal Lifelong Bone Health Canadian Physical Activity Guidelines Exercise Prescription: Doctor s handbook (Hong Kong) Dánské doporučení pro pohybovou aktivitu Evidence to Support Including Lifestyle Light-Intensity Recommendations in Physical Activity Guidelines for Older Adults Doporučení American Heart Association (AHA) Current Perspectives on Physical Activity and Exercise Recommendations for Children and Adolescents With Autism Spectrum Disorders Recommandation for physical activity in older adults Step-Rate Recommendations for Moderate-Intensity Walking in Overweight/Obese and Healthy Weight Children Step based physical aktivity guidelines for preschool-aged children Systematizace doporučení pro pohybovou aktivitu odlišných skupin populace Systematizace doporučení na základě prvního kritéria: VĚK kategorie: věk 0-5 let II. kategorie: 5-12 let III. kategorie: let IV. kategorie: 0-18 let V. kategorie: let VI. kategorie: 65+ let Systematizace doporučení na základě druhého kritéria: ZDRAVOTNÍ STAV I. kategorie: kardiovaskulární zdraví: prevence/onemocnění II. kategorie: mentální zdraví III. kategorie: prevence karcinomu/karcinom IV. kategorie: těhotenství a šestinedělí V. kategorie: pohybový aparát a jeho onemocnění

6 VI. kategorie: zdravotní postižení VII. kategorie: chronická onemocnění VIII. kategorie: snížení tělesné hmotnosti u osob s nadváhou a obezitou IX. kategorie: další onemocnění a jejich prevence Shrnutí Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam zkratek Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh Resumé

7 Úvod: Celosvětová tendence zvyšování obezity a nadváhy populace a různých typů onemocnění souvisejících s nedostatkem pohybu a celkově špatným životním stylem vedla k vytvoření mnohých doporučení pro pohybovou aktivitu. Výzkumy se většinou zaměřují na konkrétní cílovou skupinu populace a doporučují pro ni vhodnou pohybovou aktivitu (PA). Množství a různorodost těchto doporučení by se dala označit za dostatečnou. Ucelený systém doporučení však není dostatečný nebo se zaměřuje pouze na některé skupiny populace. Hlavním cílem diplomové práce je sestavení systematického přehledu doporučení pro pohybovou aktivitu rozděleného do kategorií, ve kterém se bude možné jednoduše orientovat a porovnávat jednotlivá doporučení v daných kategoriích mezi sebou. VO1: Jsou různá doporučení pro stejnou skupinu populace obdobná? rozšiřující podotázky: VO1.1: Je doporučená intenzita zatížení u různých doporučení pro stejnou skupinu populace obdobná? VO1.2: Je doporučená délka trvání zatížení u různých doporučení pro stejnou skupinu populace obdobná? VO1.3: Je doporučená frekvence zatížení u různých doporučení pro stejnou skupinu populace obdobná? Hlavním úkolem diplomové práce je sestavit pro každou kategorii stručnou tabulku s přehledem doporučení pro pohybovou aktivitu dané skupiny populace s možností komparace jednotlivých doporučení mezi sebou. Prvním dílčím úkolem je sběr doporučení pro pohybovou aktivitu odlišných skupin populace. Druhým dílčím úkolem je selekce relevantních a srovnatelných výzkumů a deskriptivní popis doporučení získaný z takto analyzovaných zdrojů. Třetím dílčím úkolem je systematizace analyzovaných doporučení do přehledných kategorií na základě stanovených kritérií a čtvrtým dílčím úkolem je sestavení 7

8 přehledné tabulky, ve které bude možné mezi sebou porovnávat jednotlivá doporučení. Použité metody výzkumu K vypracování teoretické diplomové práce byla použita komparativní metoda získaných doporučení z dostupných výzkumů. První fází tvorby práce je sběr dat z aktuálních výzkumů zaměřených na pohybovou aktivitu odlišných skupin populace. Druhou fází je zpracování dat a deskripce výsledků jednotlivých výzkumů a třetí fází tvorby je logické uspořádání jednotlivých doporučení do přehledných kategorií. Organizace diplomové práce Hlavní část diplomové práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola popisuje chronologicky seřazené výzkumy související s pohybovou aktivitou. Druhá kapitola obsahuje systematicky roztříděná doporučení pro odlišné skupiny populace na základě předešlé kapitoly do jednotlivých kategorií a ve třetí kapitole je sestavena přehledná tabulka s roztříděnými doporučeními pro jednotlivé kategorie. 8

9 1. Jednotlivá doporučení pro pohybovou aktivitu odlišných skupin populace získaných z dostupné literatury: Dle World Health Organisation (2015) je pohybová aktivita definována jako jakýkoli tělesný pohyb spojený se svalovou kontrakcí, která zvyšuje výdaj energie nad klidovou úroveň. Do této definice lze zahrnout veškeré tělesné aktivity, například volnočasové pohybové aktivity, sport, tanec, pohybovou aktivita v zaměstnání nebo PA spojenou s dopravou. Pohybová aktivita má výrazný vliv na zdraví a kvalitu lidského života, a proto je pravidelná PA nezbytná k optimálnímu fungování organismu. Mimo kladného vlivu v prevenci nemocí poskytuje PA i další sociální a psychologické přínosy. Naproti tomu sedavý způsob života je jeden z rizikových faktorů vzniku chronických nemocí včetně kardiovaskulárních onemocnění. Pohybová aktivita poskytuje mnohé zdravotní přínosy jako například: snížení rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění (KVO), prevence hypertenze, prevence diabetes mellitus 2. typu a metabolického syndromu, prevence obezity a nadváhy, snížení rizika vzniku některých typů rakoviny (např.: kolorektální karcinom, rakovina prsu nebo prostaty), snížení rizika depresí a demence, zlepšení kvality spánku, prevence osteoporózy, zlomenin ve starším věku a snížení rizika pádu. Závěrem je vhodné uvést, že fyzická inaktivita je čtvrtý nejčastější rizikový faktor mortality na celém světě a tvoří 6 % úmrtí celého světa (World Health Organization, 2010, p. 10). Před samotným výčtem doporučení pro PA odlišných skupin populace je vhodné uvést některé další pojmy, s kterými se lze v práci nejčastěji setkat a jsou zásadní pro pochopení souvislostí. 9

10 Pohybová inaktivita absence pohybové aktivity či cvičení. Objem zatížení množství pohybové aktivity dané intenzitou zatížení, délkou trvání zatížení a frekvencí zatížení. Frekvence zatížení četnost výskytu PA nebo cvičení za určitý časový úsek (nejčastěji uváděn v týdenní relaci). Délka zatížení doba, po kterou se daná PA nebo cvičení provádí (nejčastěji vyjádřena v minutách). Intenzita zatížení velikost úsilí potřebná k vykonání pohybové aktivity. Pohybová aktivita o lehké intenzitě zatížení (Light-intensity physical activity/lpa) intenzita zatížení menší než 3 METs. Pohybová aktivita o střední intenzitě zatížení (Moderate-intensity physical activity/mpa) intenzita zatížení od 3 do 5,9 METs. Pohybová aktivita o vysoké intenzitě zatížení (Vigorous-intensity physical activity/vpa) intenzita zatížení od 6 METs (u dospělé populace), od 7 METs (u dětí). Metabolický ekvivalent (MET) - klidová spotřeba kyslíku cca 3,5 ml O 2 na 1 kg tělesné hmotnosti. Zátěž vyjadřujeme v násobcích (METs). VO 2 max - maximální množství kyslíku, které je organismus schopný přijmout a využít za minutu. (World Health Organization, 2010, pp ). Pokud publikace uvádějí pojem pohybová aktivita, ve většině případů tak označují pohybovou aktivitu o minimálně střední intenzitě zatížení MPA. Nižší intenzita zatížení je ozančována jako pohybová inaktvita obecně známá pod pojmem sedavý způsob života (viz obr. 1). Pro lepší představu lze v příloze č. 1 nalézt příklady různých druhů pohybové aktivity zařazených dle intenzity zatížení do MPA nebo VPA (Brown, Heath, & Martin, 2010, pp. 5-6). 10

11 = energetický výdej obr. 1: Schéma energetického výdeje (Biddle, Cavill, Ekelund, Gorely, Griffiths, Jago, Richardson, 2010, p. 12). Přerušovaná čára odděluje pohybovou inaktivitu od pohybové aktivity. Následuje výčet doporučení, získaných z odborných článků, meta-analýz a národních příruček pro pohybovou aktivitu různých skupin populace z let 2000 až Tato doporučení jsou v druhé části práce systematicky rozčleněny do kategorií dle stanovených kritérií 1.1. The Japanese National Physical Activity and Health Promotion Guidelines rok vydání: 2000 Článek vyšel v roce 2000 v periodiku Journal of Aging and Physical Activity jako překlad Japonské národní příručky publikované v roce 1999 Japonským Ministerstvem zdravotnictví a prosperity. 11

12 Obsah: Příručka, na jejíž tvorbě se podílel Toshiki Ohta, Izumi Tabata a Yomiku Mochizuki v první části uvádí význam fyzické aktivity na zdraví, dále popisuje druhy fyzické aktivity, do kterých se řadí každodenní aktivity (domácí práce, zahradničení, atd.), doprava (např. chůze nebo jízda na kole), koníčky a volnočasové aktivity (př. zahradničení, turistika), cvičení a sport. Příručka zdůrazňuje zdravotní přínos pohybové aktivity a doporučuje PA za účelem zlepšení a udržení zdraví, prevence a léčby onemocnění a prevence stresu Doporučení: Příručka obsahuje doporučení pro pohybovou aktivitu dětí v období růstu, pro PA dospělé populace a starších osob. Doporučení pro pohybovou aktivitu dětí v období růstu Ohta, Tabata & Mochizuki (2000, pp ) navrhují, aby děti strávily minimálně 60 minut denně hraním ve venkovním prostředí s využitím různých fyzických aktivit, které zapojí celé tělo. Pro děti v pozdním věku je nezbytná pohybová aktivita vedoucí k zlepšení nebo udržení aerobní kapacity, s intenzitou zatížení na úrovni 60 % maximální spotřeby kyslíku o délce trvání minimálně 200 minut týdně. Zároveň je nezbytné vyvíjet fyzickou aktivitu vedoucí k udržení nebo zlepšení svalové síly s frekvencí 2-3x týdně. Silová cvičení s velkými odpory je vhodné zařadit do tréninku až po růstovém spurtu. Doporučení pro pohybovou aktivitu v rané dospělosti a středním věku (19-64 let) Ohta, Tabata & Mochizuki (2000, pp ) doporučují dospělým osobám věnovat se pohybové aktivitě za účelem udržení nebo zlepšení aerobní 12

13 kapacity o intenzitě zatížení na úrovni % maximální spotřeby kyslíku v celkovém souhrnu nejméně minut týdně. Toho lze dosáhnout například cvičením jednou nebo vícekrát denně v 20 minutových intervalech. Pro udržení nebo zlepšení svalové síly je vhodné 2-3x týdně provozovat silová cvičení na posílení hlavních svalových skupin. Fyzická aktivita je nezbytná i pro osoby se zdravotními problémy. Před zahájením PA by se tyto osoby měly o možnostech a vhodnosti zařazení fyzické aktivity poradit s lékařem. V příručce lze nalézt rozšířené doporučení pro ženy, které se obecně shoduje s doporučením podle jednotlivých věkových kategorií, ale jelikož ženy procházejí během života různými změnami, jako jsou menstruace, těhotenství a menopauza, mají specifické potřeby pro udržení zdraví a prevenci onemocnění. Starší ženy vlivem hormonálních změn během menopauzy častěji inklinují k onemocněním, jako je například osteoporóza. Každodenní pohybová aktivita může napomoci k snížení projevů menopauzy. Mezi vhodné fyzické aktivity, které mohou sloužit jako prevence vzniku osteoporózy, řadíme cviky a sporty, které obsahují různé poskoky. Mezi další vhodné činnosti patří cvičení na posílení svalstva, chůze, běh nebo tanec (Ohta, Tabata & Mochizuki, 2000, pp ). Doporučení pro pohybovou aktivitu osob starších 65 let Ohta, Tabata & Mochizuki (2000, pp ) doporučují osobám starším 65 let pohybovou aktivitu s cílem udržení nebo zlepšení zdraví a prevence onemocnění o intenzitě zatížení na úrovni 50 % maximální spotřeby kyslíku v celkovém souhrnu nejméně 140 minut týdně. Toho lze dosáhnout například cvičením jednou nebo vícekrát denně v 20 minutových intervalech. Aby starší osoby zůstaly nezávislé na pomoci ostatních lidí je nezbytné, aby se věnovaly PA minimálně na úrovni 40-50% maximální spotřeby kyslíku, což odpovídá středně těžké až lehké intenzitě zatížení po dobu nejméně 140 minut týdně. U starších osob je vhodné snížit velikost odporu u silových cvičení a vyvarovat se cvikům se zadržením dechu. Frekvence cvičení na posílení svalů zůstává stejná jako u dospělých osob 2-3x týdně. 13

14 1.2. Canadian Guidelines for Exercise in Pregnancy rok vydání: 2003 Tato příručka vznikla spoluprací mezi kanadskými odbornými institucemi: Canadian Society for Exercise Physiology (CSEP), Health Canada a The Society of Obstetricians and Gynaecologists of Canada (SOGC). Physical Activity Readiness Medical Examination ( PARmed-X for Pregnancy ) je příručka pro zdravotní screening těhotných žen, který je vodítkem pro vytvoření vhodného individuálního cvičebního plánu pro ženy v těhotenství. Dotazník vyplňuje těhotná žena ve spolupráci se svým lékařem a na základě získaných informací lékař doporučí individuální cvičební plán, který bude pro ženu bezpečný a umožní jí zlepšit svůj zdravotní stav během těhotenství. Vyplněnou část týkající se cvičebního plánu předává těhotná žena svému předporodnímu fitness instruktorovi, který se předpisem dále řídí (Canadian Society for Exercise Physiology, 2015) Obsah: Na základě série výzkumů Univerzitní královské laboratoře pro klinickou fyziologii cvičení v Ontariu a za použití původní verze PARmed-X for pregnancy vznikla upravená verze této příručky, která ženám přináší návod k bezpečnému cvičení během těhotenství. Probandi sestávali z dříve pohybově neaktivních žen, které byly otestovány na začátku druhého trimestru a zařazeny do pohybově kondičního programu. Dále byly testovány v průběhu kondičního programu na konci druhého a třetího trimestru a mezi 3 a 4 měsícem po porodu. Měření zahrnovalo testování metabolických, kardiovaskulárních a respiračních změn během těhotenství i reakce plodu. Výsledky potvrdily, že zvolený kondiční program byl bezpečný jak pro matku, tak i pro plod a došlo během něho k zlepšení kondice matek. V dalších letech došlo k doplnění příručky o cvičení na posílení svalstva a jeho současná podoba je využívána v gynekologické praxi. 14

15 Doporučení: Dle Wolfe & Davies, (2003) lze s pohybovou aktivitou začít i v průběhu těhotenství u dříve neaktivních žen a podpořit tak zdravotní stav během těhotenství. Za nejvhodnější dobu pro začátek cvičení se považuje začátek druhého trimestru, který je nejvhodnější pro zvýšení fyzické aktivity. Canadian Society for Exercise Physiology (2015, p. 2) uvádí za vhodné začít s aerobní fyzickou aktivitou o nižším intervalu zatížení 15 minut, 3x týdně a postupně prodlužovat interval až na 30 minut, 4x týdně s vhodnou intenzitou zatížení (tab. 1: Vhodná intenzita zatížení PA u těhotných žen). Před začátkem cvičení je vhodné zařadit krátké zahřátí a na konci cvičení krátké protažení o délce minut (př. protažení, relaxace). Těhotné ženy by se měly vyvarovat cvičení zatěžující kostru. Vhodná jsou vytrvalostní cvičení, například cyklistika, chůze, plavání, cvičení ve vodě nebo aerobic. tab. 1: Vhodná intenzita zatížení PA u těhotných žen Věk matky fitness úroveň/ BMI SF/minuta méně než 20 let let nízká aktivní Fit BMI>25 kg m let nízká aktivní Fit BMI>25 kg m (Canadian Society for Exercise Physiology, 2015) Canadian Society for Exercise Physiology (2015, p. 3) uvádí, že by se těhotné ženy měly věnovat silovému cvičení zaměřenému zejména na posilování horní a spodní části zad (k prevenci vadného držení těla), posilování břišních svalů (k prevenci vadného držení těla, bolesti zad a rozestupu konečníku) 15

16 a posilování svalů pánevního dna (k usnadnění porodu a předcházení inkontinenci). Dále jsou vhodná cvičení na posílení hýžďových svalů a svalů dolních končetin, které usnadní zvládnout přírůstek tělesné hmotnosti během těhotenství. Po čtvrtém měsíci těhotenství není vhodné zařazovat cvičení v poloze na zádech, jelikož mohou způsobit hypotenzní reakci How Many Steps/Day Are Enought? (Preliminary Pedometer Indices for Public Health) rok vydání: 2004 Americký magazín sportovní medicíny publikoval v roce 2004 meta-analýzu výzkumů zabývajících se měřením PA pomocí krokoměru provedenou doktorkou Tudor-Locke & Bassett (2004) obsah: Cílem publikace je na základě zpracování předběžného indexu PA zjistit, kolik kroků denně je adekvátní doporučené denní pohybové aktivitě korespondující s obecným doporučením pro PA. Z analyzovaných výzkumů jednoznačně vyplývá kladný vliv zvýšení počtu kroků za den na zdravotní stav jedinců. Vlivem této PA došlo například k snížení krevního tlaku jedinců, snížení tělesné hmotnosti u osob s nadváhou a obezitou, zlepšení glukózové tolerance osob s diabetes melitus 2 typu aj. Studie v závěru práce shrnuje předběžné doporučení pro klasifikace úrovně PA, viz níže a zároveň dodává, že obecně používané doporučení kroků denně není vhodné pro všechny skupiny obyvatel. Tento index nekalkuluje s intenzitou zatížení, kterou z měření pouze krokoměry nelze zjistit doporučení: 16

17 Na základě dostupné literatury navrhuje Tudor-Locke & Bassett (2004, p. 5) následující předběžný index pro hodnocení PA u zdravé dospělé populace. Méně než kroků za den jako index osob se sedavým způsobem života, až kroků za den jako index nízké aktivity typický pro běžné denní aktivity nezahrnující žádnou PA navíc (sport, cvičení atd.), až kroků za den jako index mírné aktivity zahrnující běžné pracovní povinnosti, více než kroků za den jako index aktivity a index vysoké aktivity pro osoby s více jak kroky za den. Zdravé dospělé osoby by měly ujít denně orientačně až kroků. Přepočet obecného doporučení minimálně 30 minut MPA denně vychází cca na až kroků/30 minut. Toto předběžné doporučení je nutné ještě přezkoumat. Jak již bylo zmíněno výše, obecné doporučení kroků za den není vhodné pro všechny skupiny obyvatel a bude nutné je dále přezkoumat a doplnit. K snížení denního doporučení by mělo dojít u starších osob a naopak u dětí a adolescentů by mělo dojít k navýšení této hranice, jelikož dosavadní obecné doporučení se zdá být pro pohybovou aktivitu dětí a mládeže nedostatečné. The President s Challenge Physical Activity and Fitness Awards Program doporučuje nahromadit za den kroků (pro dívky) až kroků (pro chlapce) nejméně 5x týdně pro dosažení normálního zdravotního stavu BMI-referenced standards for recommended pedometer-determined steps/day in children rok vydání: 2004 Institut pro prevenci rakoviny publikoval prostřednictvím serveru Elsevier, který se zabývá poskytováním informací pro odborné pracovníky sekundární analýzu dat hodnotících fyzickou aktivitu za pomocí krokoměrů a měření BMI, kterou vypracovala doktorka Catrine Tudor-Locke spolu s dalšími odborníky s cílem stanovení adekvátní pohybové aktivity přepočtené na kroky za den u dětí s různým BMI. 17

18 Obsah: Studie byla provedena na 1954 dětech ve věku od 6 do 12 let. Testu se zúčastnilo 995 dívek a 959 chlapců z USA, Austrálie a Švýcarska, kterým bylo stanoveno BMI a na jeho základě byli rozděleni do dvou skupin, děti s normální váhou a děti s nadváhou nebo obezitou. Během čtyřdenní studie si směly děti sundat krokoměr pouze při sprchování, koupání nebo spaní, aby bylo zajištěno zaznamenání veškeré pohybové aktivity během dětí během dne. V dokumentu je uvedena přehledná tabulka počtu kroků dětí za den s rozdělením podle pohlaví a věku Doporučení: Tudor-Locke, Pangrazi, Corbin, Rutherford, Vincent, Raustorp, Tomson, & Cuddihy (2004, pp ) na základě získaných dat z krokoměrů vztažených k BMI dětí sestavili doporučení pro pohybovou aktivitu dětí ve věku 6-12 let přepočtenou na kroky za den. Obecné doporučení pro dívky ve věkové kategorii 6-12 let je kroků za den a pro chlapce kroků za den. Z výsledků výzkumu lze získat i konkrétní doporučení pro chlapce a dívky dle věku viz tabulka č. 2. tab. 2: Konkrétní doporučení počtu kroků za den u dívek a chlapců ve věku 6-12 let věk dívky (kroky za den) chlapci (kroky za den) 6 let let let let let let let Tudor-Locke, Pangrazi, Corbin, Rutherford, Vincent, Raustorp, Tomson, & Cuddihy (2004) 18

19 1.5. Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku ryk vydání: 2005 Na základě evropských doporučení pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění vypracovaly české odborné instituce pod vedením České kardiologické společnosti v roce 2005 společné doporučení pro prevenci KVO Obsah: Publikace uvádí hlavní rizikové faktory vzniku KVO, mezi které patří ateroskleróza, pozitivní anamnéza KVO v rodině, nízká koncentrace HDL-cholesterolu, zvýšená koncentrace triglyceridů, porušená glukózová tolerance, zvýšená koncentrace C-reaktivního proteinu, obezita nebo fyzická inaktivita. Cílem publikace je snížit riziko vzniku ischemické choroby srdeční, ischemické cévní mozkové příhody a ischemické choroby dolních končetin. Toho riziko lze snížit změnou behaviorálních zvyklostí u rizikových jedinců a jedinců s již prokázaným KVO vhodnou změnou životosprávy a preventivním podáváním některých léků. Rizikové chování zahrnuje nezdravé stravovací zvyklosti, kouření a sedavý způsob života. Publikace poskytuje vodítko k vytvoření preventivní strategie na základě zhodnocení rizikových faktorů. (Cifková, Býma, Češka, Horký, Karen, Králíková, Škrla, 2005) Doporučení: Dle Cifková, et al., (2005, p. 6) je možné zlepšit životosprávu a snížit riziko vzniku KVO pomocí výživy, pohybové aktivity a poskytnutím odborné pomoci během odvykání kouření. Všechny pacienty a osoby s vysokým rizikem KVO bez ohledu na věk je nutné nabádat k fyzické aktivitě. Cílem je dosažení minimálně 30 minut PA denně po většinu dní v týdnu. Zdravým osobám se doporučuje minut, 4-5x týdně o intenzitě zatížení % maximální srdeční frekvence. 19

20 Physical Activity Guidelines for Americans rok vydání: 2008 Americká vláda prezentovala v roce 2008 obsáhlý soubor pokynů pro pohybovou aktivitu Američanů, které spolu s dokumentem Výživová doporučení pro Američany (Dietary Guidelines for Americans) z roku 2007 poskytuje vodítko, jak být fyzicky aktivní, jíst zdravě a snížit tak riziko vzniku chronických onemocnění a zlepšit zdravotní stav Američanů. Informace v příručce vychází z rozsáhlé vědecké analýzy dokumentu Physical Activity Guidelines Advisory Committee Report, 2008 (U.S. Department of Health and Human Services, 2008), který byl vypracován poradním výborem Physical Activity Guidelines Advisory Committee (PAGAC) s cílem integrovat vědecké informace o vztahu mezi fyzickou aktivitou a zdravím a vytvořit tak souhrn informací, které povedou k vytvoření Physical Activity Guidelines for Americans Obsah: Dokument vypracovaný Royall, Troiano, Johnson, Harold & Fulton, (2008) přináší informace o dosavadních výzkumech v oblasti PA a o zdravotním přínosu pro fyzické i duševní zdraví, které PA přináší. Vysvětluje základní pojmy a principy zdravého pohybu a popisuje zdravotní výhody, které PA přináší i zdravotní komplikace, které sebou přináší sedavý způsob života, jako je například riziko předčasného úmrtí. Již od 150 minut PA týdně se výrazně snižuje riziko předčasného úmrtí. 7 hodin PA týdně snižuje riziko náhlého úmrtí u lidí o 40 % oproti lidem, kteří tráví PA méně jak 30 minut. Dokument dále popisuje druhy aktivit, délku, frekvenci a intenzitu PA, různé modely a praktické rady pro začlenění PA do běžného života jako základ zdravého životního stylu. Příručka rozděluje PA na dva typy: základní aktivita (Baseline activity), kterou zastupuje chůze, stání, běžné zvedání věcí atd. a zdraví prospívající aktivita (Health-enhancing physical activity), jako je rychlá chůze, běh, tanec, jóga a jiná 20

21 cvičení. Příručka dále pracuje s označením PA pouze jako se zdraví prospívající aktivitou. Dokument klasifikuje PA do 4 kategorií (viz tab. 3). tab. 3: Kategorie PA Úroveň PA neaktivní délka trvání střední intenzity PA (MPA) min/týden pouze základní aktivita (bez MPA) zdravotní přínos žádný komentář inaktivní způsob života je zdraví škodlivý nízká střední vyšší jak základní aktivita, ale nedosahující 150 minut MPA týdně (nebo 75 minut VPA týdně) 150 až 300 minut týdně (nebo minut VPA týdně) nízký podstatný i nízká aktivita je lepší než žádná čím více minut strávených v této zóně, tím větší je zdravotní přínos vysoká více jak 300 minut týdně dodatečný horní hranice, nad kterou již cvičení nepřináší žádný další zdravotní přínos, není prozatím vědecky známa (Royall, et al., 2008, p. 4) Doporučení: Příručka pro fyzickou aktivitu (PA) Američanů obsahuje doporučení pro PA dětí a adolescentů ve věku 6-17 let, pro PA dospělé populace (18-64 let), pro PA osob starších 65 let, pro PA zdravých žen během těhotenství a v šestinedělí, PA osob se zdravotním postižením, PA osob s chronickým postižením, PA zacílenou na snížení rizika vzniku kardiorespiračních onemocnění, PA zacílenou na snížení rizika vzniku metabolického syndromu, PA osob s nadváhou a obezitou, PA pro zdravý pohybový aparát, PA osob s revmatickým onemocněním, PA zacílenou na snížení rizika vzniku různých druhů karcinomu a pro PA pro mentální zdraví (Royall, et al., 2008). 21

22 Příručka pro pohybovou aktivitu dětí a adolescentů ve věku 6-17 let Děti a adolescenti (6-17 let) by měli trávit minimálně 60 minut denně PA. Za vhodnou aktivitu se považuje aerobní aktivita MPA nebo VPA. Část hodinové denní dotace by měla obsahovat VPA, část by měla být věnována posilování a část cvičení věnovat na posílení kostní denzity a správné mineralizaci kostí. 1 Silové cvičení, cvičení na posílení kostí a VPA by měly být zahrnuty minimálně 3x týdně. Vše s přihlédnutím k věku a individuálním potřebám dítěte (Royall, et al., 2008, pp ). Příručka pro pohybovou aktivitu dospělé populace (18-64 let) Pohybová aktivita dospělých by měla dosahovat minimálně 150 minut za týden v MPA nebo 75 minut týdně v VPA nebo jejich ekvivalentní kombinace. Délka trvání jednoho cvičení by měla být minimálně 10 minut a je vhodné ji provozovat pravidelně během týdne. Navýšení fyzické aktivity v rozmezí mezi 150 až 300 minutami týdně v MPA nebo 75 až 150 minutami týdně v VPA přináší další zdravotní výhody a vede k zlepšení fyzické zdatnosti jedince. Silovému cvičení by se měly dospělé osoby věnovat minimálně 2x týdně o střední až vysoké intenzitě zatížení (Royall, et al., 2008, pp ). Příručka pro pohybovou aktivitu osob starších 65 let Lidé ve starším věku (65+) by se měli věnovat PA v takovém rozsahu, který jim dovoluje jejich zdravotní stav i za předpokladu, že nebudou schopni dosáhnout stanoveného cíle 150 minut MPA za týden. Cvičení by mělo být zaměřené na zlepšení stability jedince jako prevence pádů a z nich vzniklých zranění. Intenzitu zatížení a výběr cviků je třeba volit podle fyzické zdatnosti seniorů s ohledem na jejich zdravotní stav. Cvičení by pro ně mělo být především bezpečné. V případě zdravotních komplikací je vhodné konzultovat PA s lékařem. Pokud to zdravotní stav dovolí, platí pro starší osoby stejné doporučení jako pro 1 příklady cvičení na posílení kostí denzity a zlepšení mineralizace kostí: skákací panák, běh, rychlá chůze, vzpírání 22

23 dospělé osoby, tedy 150 až 300 minut MPA týdně nebo 75 až 150 minut VPA týdně nebo jejich ekvivalentní kombinace. Délka trvání jednoho cvičení by měla být minimálně 10 minut a je vhodné ji provozovat pravidelně během týdne (Royall, et al., 2008, pp ). Příručka pro pohybovou aktivitu zdravých žen během těhotenství a v šestinedělí Zdravé ženy, které nejsou pravidelně vysoce aktivní, by měly provozovat během těhotenství a šestinedělí fyzickou aktivitu o střední intenzitě minimálně 150 minut týdně. Zdravé ženy, které jsou běžně zvyklé provozovat fyzickou aktivitu o vysoké intenzitě, mohou pokračovat v této PA i během těhotenství a šestinedělí za předpokladu, že zůstanou v dobrém zdravotním stavu během těhotenství. Doporučuje se konzultace PA s lékařem (Royall, et al., 2008, pp ). Příručka pro pohybovou aktivitu osob se zdravotním postižením Pro dospělé osoby se zdravotním postižením platí stejná doporučení jako pro osoby zdravé za předpokladu, že jsou schopny tyto doporučení plnit. Jedná se o minimálně 150 minut MPA týdně nebo 75 minut VPA týdně nebo ekvivalentní kombinaci těchto intenzit zatížení. Délka trvání jednoho cvičení by měla být minimálně 10 minut a je vhodné ji provozovat pravidelně během týdne. Dále se doporučuje minimálně 2x týdně silový trénink o střední intenzitě zatížení nebo vyšší dle individuálních možností jedince. Pokud osoby se zdravotním postižením nejsou schopny tyto pokyny plnit, měly by se zapojit do pravidelné fyzické aktivity do té míry, jaká jim jejich zdravotní stav umožňuje a vyhnout se tak fyzické neaktivitě. Se svým lékařem by měli konzultovat intenzitu zatížení PA, její délku a vhodně zvolit cviky, které pro ně budou adekvátní (Royall, et al., 2008, pp ). 23

24 Příručka pro pohybovou aktivitu osob s chronickým onemocněním Pro osoby s chronickým onemocněním má pravidelná PA zdravotní přínos a je pro ně bezpečná, pokud ji provádí v souladu se svým zdravotním stavem a v rámci svých schopností. O typu a množství PA vhodné pro osoby s chronickým onemocněním by se měl jedinec poradit se svým lékařem (Royall, et al., 2008, p. 43). Příručka pohybové aktivity pro prevenci kardiorespiračních onemocnění Pro snížení rizika kardiorespiračních onemocnění se doporučuje pohybová aktivita o střední intenzitě zatížení minimálně 150 minut týdně. Pro větší snížení rizika se zdá vhodnější doporučení 200 minut MPA týdně (Royall, et al., 2008, p. 11). Příručka pohybové aktivity pro prevenci vzniku metabolického syndromu Snížení rizika vzniku metabolického syndromu 2 je vidět již při 120 až 150 MPA týdně. PA má prokazatelné pozitivní vliv na hladinu krevního cukru u osob, které již trpí Diabetem 2 typu a tím napomáhá k zlepšení zdravotního stavu jedince. Studie potvrzují příznivý vliv VPA provozované 3x týdně na metabolismus mladých lidí (Royall, et al., 2008, p. 11). Příručka pro pohybové aktivity osob s nadváhou a obezitou Pohybová aktivita je vhodná pro snížení tělesné hmotnosti a její udržení u osob s nadváhou a obezitou. Nedávné výzkumy ukazují, že PA o střední intenzitě zatížení v délce trvání mezi 150 až 300 minutami týdně (přibližné tempo 4 km/hod) je vhodná pro snížení tělesné hmotnosti a její udržení. Pro osoby, které chtějí snížit tělesnou hmotnost (TH) o více jak 5 % je doporučována PA v délce minimálně 300 minut za týden. K snížení TH je důležitá pravidelná pohybová 2 Metabolický syndrom je definován jako onemocnění, které zahrnuje minimálně 3 z 5 kritérií: 1) obvod pasu u žen nad 88 cm, u mužů nad 102 cm, 2) krevní tlak 24

25 aktivita o střední intenzitě zatížení 3x až 5x týdně v délce trvání jednoho cvičení od 30 do 60 minut (Royall, et al., 2008, p. 12). Příručka pohybové aktivity pro zdravý pohybový aparát Zdravý pohybový aparát je základní předpoklad pro provádění denní rutinní činnosti bez pohybového omezení. S rostoucím věkem nabývá na důležitosti ochrany kostí, svalů a kloubů, které se vlivem věku opotřebovávají a slábnou. Adekvátní pravidelná PA může zpomalit snižování kostní denzity, ke které dochází vlivem involučních změn organismu. Doporučované pohybové aktivity pro snížení degenerativního procesu pohybového aparátu jsou silová cvičení na posílení svalů a kostí o MPA nebo VPA intenzitě nebo například cvičení jako je aerobic v rozsahu minimálně 90 až 300 minut týdně. Výzkumné studie uvádí kladný vliv PA na snížení rizika vzniku zlomeniny proximálního femuru (krčku stehenní kosti). K snížení rizika vzniku fraktury proximálního femuru, ale i jiných částí kostry se doporučuje MPA v délce minut týdně (Royall, et al., 2008, p. 12). Příručka pro pohybovou aktivitu osob s revmatickými obtížemi Doporučovaná PA pro osoby s revmatickými obtížemi, jako je například artritida, je o délce trvání od 130 do 150 minut týdně s nízkou nebo střední intenzitou zatížení pomáhá zlepšit mobilitu a snížit bolest kloubů (Royall, et al., 2008, p. 13). Příručka pohybové aktivity pro prevenci vzniku různých druhů karcinomu Z výzkumů vyplývá, že pohybová aktivita o střední intenzitě zatížení mezi 210 a 420 minutami týdně výrazně snižuje riziko vzniku kolorektálního karcinomu a karcinomu prsu. Již zmíněná minimální doporučovaná PA pro dospělé osoby v délce trvání 150 minut týdně se nejeví jako dostačující pro prevenci kolorektálního karcinomu, ani karcinomu prsu. Některé studie dokazují 25

26 kladný vliv PA na prevenci i jiných karcinomů jako například karcinom endometria u žen nebo karcinom plic u mužů a žen (Royall, et al., 2008, p ). Příručka pohybové aktivity pro mentální zdraví Na kvalitě života se výrazně podílí také mentální zdraví. PA zlepšuje kvalitu spánku a snižuje riziko vzniku depresí. Aerobní cvičení nebo jeho kombinace se silovým cvičením 3x až 5x týdně v délce trvání 30 až 60 minut má pozitivní vliv na mentální zdraví (Royall, et al., 2008, p. 14) Fyysisen aktiivisuuden suositus kouluikäisille 7 18-vuotiaille rok vydání: 2008 Finské Ministerstvo školství a kultury vydalo v roce 2008 obsáhlou příručku s doporučením pro pohybovou aktivitu dětí ve věku 7-18 let. Příručka obsahuje nejen informace týkající se fyzické aktivity a její aplikace do praxe, ale i doporučení z oblasti výživy a spánkové hygieny (Ahonen, Hakkarainen, Heinonen, Kannas, Kantomaa, Karvinen, Vuori, 2008) Doporučení: Dle Ahonen, et al., (2008, pp. 9, 18-19) by děti ve věku 7-18 let měly být fyzicky aktivní minimálně 1 až 2 hodiny denně. Základem je všestranně rozvíjející se pohybová aktivita přiměřená věku dítěte, jeho potřebám a zájmům. Cvičení na posílení svalů, zlepšení mobility a zdraví kostí zařazujeme do pohybového plánu dítěte nejméně 3x týdně. Silová cvičení s vlastní vahou nebo lehkými odpory je možné zařadit do pohybového plánu již před nástupem puberty. Příklady vhodných silových cvičení pro děti jsou kruhový trénink, kondiční cvičení, posilování s odpory aerobic atd. Čas strávený sezením a sledováním televize, hraním her na počítači atd. omezit na nejvýše 2 hodiny denně. Děti ve věku 7 let by měly být fyzicky aktivní minimálně 2 hodiny denně, děti ve věku 26

27 7-12 let minimálně 1,5 2 hodiny denně a děti ve věku let nejméně 1-1,5 hodiny denně. U neaktivních dětí začínajících s fyzickou aktivitou navyšujeme délku trvání pohybové aktivity postupně od 30 minut denně až do doby, kde dosáhneme daného doporučení. Jeden z možných způsobů, jak navýšit čas strávený pohybovou aktivitou viz tab. 4 (Ahonen, et al., 2008, p 25). tab. 4: Zvyšování délky zatížení u inaktivních dětí měsíc PA/den navýšení celkem za den 1. alespoň 20 minut 10 minut 30 minut 2. alespoň 30 minut 15 minut 45 minut 3. alespoň 40 minut 20 minut 60 minut 4. alespoň 50 minut 25 minut 75 minut 5. alespoň 60 minut 30 minut 90 minut (Ahonen, et al., 2008, p 25) 1.8. Finská doporučení pro pohybovou aktivitu Cílem finské soukromé výzkumné a expertní organizace UKK Institute Urho Kekkonen Fitness Institute Foundation, která je spolufinancována a podporována Ministerstvem sociálních věcí a zdravotnictví, je zvýšení tělesné aktivity a snížení sedavého způsobu života populace za účelem prevence a léčby chorob souvisejících s životním stylem. Tato finská instituce uveřejňuje prostřednictvím svých publikací na webových stránkách doporučení pro pohybovou aktivitu Physical Activity Pie rok vydání: 2009 Koláč pohybové aktivity je součástí finského doporučení pro PA dospělé populace (UKK Institute, 2009a). 27

28 Doporučení: Koláč pohybové aktivity vychází z příručky pro upevnění zdraví dospělé populace ve věku let U.S. z roku 2008 Physicaly Activity Guidelines for Americans a doporučuje aerobní fyzickou aktivitu o střední intenzitě zatížení v minimálně 10 minutových intervalech v celkovém týdenním objemu 150 minut nebo 75 minut VPA týdně s frekvencí nejméně 3x týdně. Navíc je třeba se věnovat minimálně 2x týdně cvičení na posílení svalů a balančním cvičením. Pro posílení hlavních svalových skupin se doporučuje 8-10 cviků po 8-12 opakováních (UKK Institute, 2009a) Physical Exercise during Pregnancy and after Delivery rok vydání: 2009 Doporučená fyzická aktivita pro těhotné ženy a ženy po porodu je součástí finského doporučení pro PA (UKK Institute, 2009b) Doporučení: Finské doporučení pro pohybovou aktivitu je rozděleno na doporučení pro ženy během těhotenství a na doporučení pro ženy po porodu. Doporučená PA pro ženy během těhotenství: Dle UKK Institute (2009b, p. 1) může pohybová aktivita během těhotenství pozitivně ovlivnit změny probíhající během těhotenství, zlepšit náladu nebo urychlit zotavené po porodu. Zdravé ženy s normálním průběhem těhotenství mohou zlepšit svou vytrvalostní kapacitu pohybovou aktivitou o celkovém objemu 150 minut týdně (s minimálním intervalem cvičení 10 minut) s lehkým zadýcháním (MPA), minimálně 3x týdně. Ženy, které byly fyzicky aktivní i před těhotenstvím mohou v PA pokračovat, popřípadě zmírnit trénink 28

29 podle toho, jak se cítí. Je možné cvičit i s výraznějším dechovým deficitem (VPA) o celkovém týdenním objemu minimálně 75 minut, nejméně 3x týdně. Vhodná jsou taktéž silová cvičení na rozvoj svalové síly a flexibility 2x týdně. Ženám, které nebyly před těhotenstvím příliš aktivní, se doporučuje začít s PA postupně, například s 15 minutovou chůzí 1x týdně a časem prodlužovat interval PA i frekvenci. Těhotné ženy by se měly vyvarovat pohybové aktivitě, u které je riziko nárazů (například kontaktní sporty), dále potápění, cvičením na posílení břišního svalstva a PA s výraznými změnami směru pohybu jako je například agility. Vyvarovat se cvičením na posílení zádových svalů po šesnáctém týdnu těhotenství. Doporučená PA pro ženy po porodu: Podle UKK Institute (2009b, p. 2) napomáhá cvičení po porodu návratu k normální TH, může působit jako prevence poporodních depresí a zlepšovat tak celkový stav matky. Cvičení je možné zahájit hned po porodu, jestliže se matka cítí dobře. Pokud ne, je vhodné PA konzultovat s odborným pracovníkem. Doporučení PA je shodné s doporučením pro těhotné ženy (150 minut MPA týdně nebo 75 minut VPA týdně, s minimálně 10 minutovým intervalem zatížení, s frekvencí PA nejméně 3x týdně a 2x týdně cvičení na posílení svalové síly a flexibility). Vhodné je začít s cvičením na posílení svalů pánevního dna ještě v porodnici. Ženy po porodu by se měly vyvarovat poskokům a rychlým obratům The National Guidelines on Physical Activity for Ireland rok vydání: 2009 Irsko začlenilo fyzickou aktivitu do národní strategie na zlepšení výživových zvyklostí, snížení užívání tabákových výrobků, drog a alkoholu v Irsku. Důležitým cílem je integrace veřejné politiky fyzické aktivity do oblasti zdraví, vzdělání, veřejné dopravy, životního prostředí a sportu. K tomuto účelu má posloužit vypracovaná příručka PA pro Irsko jako jeden z důležitých kroků 29

30 v procesu zlepšení zdraví populace (Department of Health and Children, Health Service Executive, 2009). Dokument vytvořila 13členná řídící skupina složená z oborníků na PA (univerzitních pracovníků a pracovníků národních institucí zabývajících se zdravím), která přezkoumala mezinárodní výzkumy z oblasti PA a po konzultaci s odborníky z Irska, Austrálie, U.S.A. a Velké Británie vypracovala po zohlednění mezinárodních zkušeností Národní příručku fyzické aktivity pro Irsko (Department of Health and Children, Health Service Executive, 2009) Obsah: Cílem příručky je zdůraznit význam fyzické aktivity na zdraví irské populace a nastínění doporučení ohledně délky, frekvence a intenzity PA s uvedením příkladů vhodných druhů fyzické aktivity pro odlišné skupiny populace (Department of Health and Children, Health Service Executive, 2009) Doporučení: Dle Department of Health and Children, Health Service Executive (2009) je dokument rozdělen do kategorií podle věku, které obsahují specifická doporučení pro danou věkovou skupinu obyvatel. První kategorii tvoří děti a adolescenti ve věku 2 18 let, druhou kategorii tvoří dospělá populace ve věku let, 3 kategorii tvoří osoby starší 65 let. Dále je zde zahrnuto doporučení pro osoby se zdravotním znevýhodněním a osoby s nadváhou a obezitou. Příručka pro děti a mladistvé (2-18 let) Děti a adolescenti by měli být minimálně 60 minut denně pohybově aktivní o střední až vysoké intenzitě zatížení (MVPA) a 3x týdně zahrnout cvičení na posílení svalů, flexibility a posílení pevnosti kostí. Doporučení je možné dosáhnout jak běžnými denními aktivitami, jako je chůze nebo jízda na kole, tak jinými aktivitami, jako je sport, pohybové nebo sportovní hry, cvičení, tanec, 30

31 plavání nebo třeba jízda na skateboardu atd. Aktivity pro děti je vhodné volit tak, aby odpovídaly jejich věku, úrovni dovedností a zralosti. U dětí, které nejsou zatím fyzicky aktivní, se doporučuje začít s PA postupně, i když na začátku nedosahují úrovně dané doporučením. Prvním krokem může být minut MPA 1x až 2x týdně. Po dosažení tohoto cíle je možné zvýšit délku MPA na 30 minut, 3x až 4x týdně a nakonec dosáhnout doporučení viz výše. (Department of Health and Children, Health Service Executive, 2009, pp ). Příručka pro dospělou populaci (18-64 let) Dospělá zdravá populace Irska by měla být fyzicky aktivní a provozovat MPA nejméně 30 minut denně, 5x týdně nebo dosáhnout celkem 150 minut MPA týdně. V případě, že je aktivita rozdělena během dne do kratších úseků, neměli by tyto úseky být kratší než 10 minut. Dále příručka doporučuje provozovat aktivity na posílení síly svalů a zlepšení vytrvalosti 2x až 3x týdně. Dalších zdravotních benefitů je možné dosáhnout navýšením délky MPA na 60 minut, 5x týdně nebo kombinací MVPA, např. 30 minut MPA a 15 minut VPA 3 (Department of Health and Children, Health Service Executive, 2009, pp ). Příručka pro osoby starší 65 let Doporučení kopíruje doporučení pro PA dospělé populace (nejméně 30 minut MPA, 5x týdně nebo dosáhnout celkem 150 minut MPA týdně. V případě, že je aktivita rozdělena během dne do kratších úseků, neměly by tyto úseky být kratší než 10 minut). Dále doporučuje starším osobám zaměřit se na aerobní aktivity a 2x až 3x týdně zahrnout aktivity na posílení svalů a balanční cvičení jako prevenci pádů. Dále by starší osoby měly volit odpovídající úroveň zatížení, která bude odpovídat jejich úrovni zdatnosti (Department of Health and Children, Health Service Executive, 2009, p. 15). 3 1 minuta VPA odpovídá přibližně 2 minutám MPA 31

32 Příručka pro dospělou populaci se zdravotním postižením Odborníci doporučují osobám se zdravotním postižením věnovat se fyzické aktivitě do té míry, do které jim to jejich zdravotní stav umožní. Cílem může být dosažení doporučení pro dospělou populaci, která uvádí nejméně 30 minut MPA, 5x týdně. V případě, že je aktivita rozdělena během dne do kratších úseků, neměly by tyto úseky být kratší než 10 minut (Department of Health and Children, Health Service Executive, 2009, pp. 16). Příručka pro dospělé osoby s nadváhou a obezitou Tato příručka je určena osobám, které chtějí snížit svou tělesnou hmotnost nebo si chtějí udržet dosaženou tělesnou hmotnost po jejím snížení. K snížení TH je zapotřebí provozovat více pohybové aktivity než doporučují příručky osobám s normální zdravou tělesnou hmotností (Department of Health and Children, Health Service Executive, 2009, p. 17). K udržení zdravé TH a zabránění jojo efektu 4 po snížení TH je nutné spotřebovat pohybovou aktivitou nejméně 350 kcal denně, což odpovídá cca 60 minutám rychlé chůze nebo 30 minutám běhu denně. Pokud je ztráta TH významná, bude k jejímu udržení zapotřebí 60 až 90 minut MPA (Department of Health and Children, Health Service Executive, 2009, p. 17). Snížení TH je závislé na mnoha faktorech, například procento hmotnosti, o které chce jedinec snížit svou TH. Obecně se doporučuje navýšit PA o 1/3 nad doporučení pro dospělou populaci (nejméně minut rychlé chůze denně). V případě vysokého BMI (30 a více) nebo vysoké míry pohybové neaktivity je vhodné začít s nižší než doporučenou délkou trvání PA, například 10 minut nebo i méně denně a postupně prodlužovat časový interval s cílem dosáhnout doporučení pro dospělou populaci (Department of Health and Children, Health Service Executive, 2009, p. 17). Jestliže jedinci trpí chronickým onemocněním, srdečním onemocněním, diabetem, osteoartrózou, bolestmi kloubů atd. je vhodné konzultovat PA 4 návrat původní nadměrné tělesné hmotnosti po úspěšném snížení TH 32

33 s lékařem. Toto doporučení platí napříč všemi věkovými skupinami obyvatel (Department of Health and Children, Health Service Executive, 2009, p. 17) Physical Activity in the Prevention and Management of High Blood Pressure rok vydání: 2009 Recenze doporučení pro fyzickou aktivitu v prevenci vysokého krevního tlaku, vypracovaná odborníky z Kardiologického zdravotního centra pro veterány a z Lékařské univerzity ve Washingtonu ve spolupráci s Kardiologickým oddělením všeobecné nemocnice v Aténách, byla publikována v roce 2009 Řeckým kardiologickým deníkem. Vysoký krevní tlak je jeden z hlavních faktorů vzniku kardiovaskulárních onemocnění na což recenze upozorňuje a poskytuje souhrnné doporučení Americké univerzity tělovýchovného lékařství a Evropské společnosti pro prevenci a léčbu hypertenze Obsah: Účelem publikace je zhodnocení účinnosti a bezpečnosti fyzické aktivity a jejího vlivu na krevní tlak. Z výsledků rozsáhlých studií dle Kokkinos, Giannelou, Manolis, & Pittaras (2008) vyplývá, že jedinci se sedavým způsobem života a s normálním krevním tlakem mají o % vyšší riziko vzniku hypertenze než jejich aktivní vrstevníci. Tyto výsledky jsou podpořeny jinými studiemi, které dokazují, že po fyzické aktivitě klesá jak systolický, tak diastolický tlak krve a již při jednom cvičení týdně po dobu 2 měsíců lze pozorovat snížení krevního tlaku. Na základě těchto poznatků vznikla doporučení pro fyzickou aktivitu osob s hypertenzí. 33

34 Doporučení: Souhrnné doporučení Kokkinos. et al. (2008, p. 56) z Americké univerzity tělovýchovného lékařství a Evropské společnosti pro prevenci a léčbu hypertenze doporučuje fyzickou aktivitu o střední intenzitě zatížení (60-85 % maximální srdeční frekvence / % VO 2 max) s intervalem cvičení minimálně 30 minut nejlépe každý den. Vhodná jsou převážně vytrvalostní cvičení doplněná o cvičení se zátěží Australian National Physical Activity Guidelines Australské ministerstvo zdravotnictví vypracovalo pro australskou vládu na základě dosavadních výzkumů systematický přehled doporučení pro pohybovou aktivitu rozdělenou podle věku (Okely, Salmon, Vella, Cliff, Timperio, Tremplay, Marino, 2013). rok vydání: Doporučení: Doporučení z let je rozděleno podle věkových kategorií na jednotlivé příručky: 0-5 let, 5-12 let, let, let a osoby starší 65 let. Příručka pro pohybovou aktivitu dětí do 5 let Australian Government Department of Health and Ageing (2005b, pp. 1-5) rozděluje doporučení pro děti do pátého roku života, které ještě nenastoupily povinnou školní docházku na doporučení pro novorozence a kojence (0-1 rok), batolata (1-3 roky) a předškolní děti (3-5 let). Dětem do 1 roku života by mělo být poskytnuto bezpečné prostředí pro jejich spontánní pohyb podle jejich potřeby. Batolata a předškolní děti by měly být fyzicky aktivní během dne minimálně 3 hodiny. Děti mladší 2 let by neměly trávit čas sledováním televize, ani hraním 34

35 na počítači. Děti od 2 do 5 let by měly omezit čas strávený sledováním TV nebo využíváním jiných elektronických zařízení jako počítač, playstation atd. na nejvýše 1 hodinu denně. Mimo spánek se nedoporučuje fyzická nečinnost dítěte po dobu delší jak 1 hodinu. Příručka pro pohybovou aktivitu dětí ve věku 5-12 let Australian Government Department of Health and Ageing (2005c, pp. 1-2) doporučuje minimálně 60 minut až několik hodin fyzické aktivity střední až vysoké intenzity zatížení denně pro děti ve školním věku (5-12 let). Vhodná pohybová aktivita o střední intenzitě zatížení pro děti je rychlá chůze, běh, jízda na kole nebo různé typy pohybových a sportovní her. Běh, plavání, sportovní hry například fotbal, volejbal nebo jiné formy pohybu jako je například tanec, jsou vhodné pro PA o vysoké intenzitě zatížení. Pro děti v tomto věku je hlavní možnost zúčastnit se různých druhů pohybových aktivit, o které jeví zájem a jsou pro ně zábavné. Veškerá pohybová aktivita rozvíjí pohybové schopnosti a dovednosti dítěte a vede tak k zkvalitnění života v dospělosti. Využíváním elektronických medií (televize, počítač, playstation atd.) by neměly děti trávit více jak 2 hodiny denně. Na základě pozdějších výzkumů reviduje a doplňuje Australian Government, Department of Health (2014, pp. 1-2) dokument o následující doporučení. Snížit čas strávený sedavým způsobem života během dne na minimum. Zařadit nejméně 3x týdně cvičení pro posílení svalstva a kostí. Příručka pro pohybovou aktivitu adolescentů ve věku let Dle Australian Government Department of Health and Ageing (2005d, pp. 1-2) by se mladí lidé mezi rokem života měli pro udržení zdraví věnovat PA každý den minimálně 60 minut (MPA až VPA) a omezit čas strávený u televize, počítače atd. Australian Government, Department of Health (2014, pp. 1-2) doplňuje příručku o následující doporučení. Snížit čas strávený sedavým 35

36 způsobem života během dne na minimum. Zařadit nejméně 3x týdně cvičení pro posílení svalstva a kostí. Příručka pro pohybovou aktivitu dospělé populace (18-64 let) Australian Government Department of Health and Ageing (2005a, pp. 1-2) uvádí 3 základní body a jeden doplňující týkající se doporučení pro PA dospělých osob (18-64 let). První bod doporučuje dospělým přemýšlet o pohybu jako o příležitosti, ne jako o nepříjemné nutnosti. Druhý bod doporučuje využít co nejvíce možností během každého dne k aktivitě, například cestu do práce automobilem zaměnit za jízdu na kole nebo chůzi. Třetí bod se týká délky a intenzity zatížení PA. Dospělá osoba by měla být fyzicky aktivní minimálně 30 minut denně. Této doby je možné dosáhnout 30minutovou pohybovou aktivitou nebo její akumulací během dne po kratších časových úsecích v délce trvání minimálně 10 minut, minimálně o střední intenzitě zatížení. Pro dosažení lepší úrovně fyzické zdatnosti a zdraví se doporučuje bod 4 zvýšit intenzitu zatížení až na vysokou úroveň. Cvičení o VPA je vhodné zařazovat 3x až 4x týdně minimálně 30 minut. Australian Government, Department of Health (2014, pp. 3-4) doplňuje toto doporučení a přiklání se k americkému doporučení minut MPA nebo minut VPA týdně nebo ekvivalentní kombinaci MPA a VPA a minimálně 2x týdně provozovat silová cvičení pro posílení svalstva. Další doporučení uvádí, že jakákoliv PA je lepší než žádná. Poslední doporučení by mělo motivovat osoby, které s PA začínají a nedosahují prozatím dané úrovně doporučení nebo se ze zdravotních důvodů nemohou PA účastnit v dané míře. Příručka pro pohybovou aktivitu osob starších 65 let Australské národní doporučení pro pohybovou aktivitu osob starších 65 let z roku 2006 tvoří 5 hlavních doporučení. Nezáleží na věku, tělesné hmotnosti nebo zdravotních obtížích, každý by měl provozovat nějakou formu pohybové aktivity, kterou mu jeho zdravotní stav dovolí, jelikož PA zlepšuje fyzické funkce, 36

37 sociální vazby, snižuje riziko depresí, udržuje zdravé svaly, klouby a kosti, snižuje riziko pádu a riziko srdečních a jiných onemocnění. Všechny tyto faktory zlepšují kvalitu života ve stáří. Druhý bod doporučuje straším lidem být aktivní každý den jakýmkoliv způsobem a zahrnout do denních aktivit cvičení na rozvoj kondice, síly, flexibility a rovnováhy. Další bod doporučuje středně intenzivní fyzickou aktivitu každý den minimálně 30 minut. Příkladem může být 3x 10 minut PA denně. Předposlední bod doporučuje v případě přerušení PA nebo během začátku nové aktivity začít na úrovni, která je pro jedince snadno dosažitelná a postupně úroveň intenzity, frekvenci a délku trvání cvičení zvyšovat. Jedinci, kteří jsou fyzicky aktivní a pravidelně provozují VPA, mohou s touto intenzitou pokračovat i v pozdějším věku, pokud jim to jejich zdravotní stav dovolí. Je známo, že vyšší úroveň fyzické aktivity přináší lepší zdravotní výsledky, vhodné je však pohybovou aktivitu konzultovat s praktickým lékařem (Sims, Hill, Hunt, Haralambous, Brown, Engel, Ory, 2006, pp ). Dle doporučení Australian Government, Department of Health (2014, p. 4) je vhodné snížit čas strávený sezením na minimum Physical activity for psychiatrich inpatients rok vydání: 2010 National Board of Health, Denmark vypracoval a v letech v praxi aplikovala projekt na podporu pohybové aktivity psychiatrických pacientů, který v letech pokračoval na dalších 21 dánských psychiatrických odděleních. Tento projekt vznikl na základě zkušeností s fyzickou aktivitou jako vhodným doplňkem léčby somatických onemocnění a mentálních poruch Obsah: Jeden z hlavních důvodů vzniku dánského demonstračního projektu vedoucímu k formulaci národního doporučení pro pohybovou aktivitu 37

38 psychiatrických pacientů je úmrtnost lidí s mentální poruchou na chronická onemocnění, která je vyšší než u zbytku populace. Zdravotnický personál s pacienty cvičil a podílel se s nimi na fyzické aktivitě. Během projektu byly vytvořeny další podpůrné materiály, například sbírka aktivit pro psychiatrické pacienty, pokyny pro zlepšení prostředí na psychiatrických odděleních nebo manuál pro školení zdravotnického personálu, které se dají využít v psychiatrické praxi. Zařazení fyzické aktivity jako doplňku klasické léčby vedlo k zlepšení fyzické a mentální pohody. Mentální stav pacientů se zlepšil natolik, že bylo možné snížit množství medikamentů a vedlo k zlepšení sociálních vazeb mezi pacienty i mezi pacienty a personálem doporučení: Hjalsted & Aagaard (2010, pp. 1-2) doporučují integrovat PA do léčby psychiatrických pacientů a zahrnout je do jejího plánování. Dospělí psychiatričtí pacienti by měli být fyzicky aktivní o střední intenzitě zatížení minimálně 30 minut denně a děti minimálně 60 minut denně Global Recommendations on Physical Activity for Health rok vydání: 2010 World Health Organization (2010) publikovala globální příručku s doporučením pro pohybovou aktivitu obyvatel členských zemí. K vypracování příručky vedla absence vnitrostátních pokynů pro pohybovou aktivitu, převážně v zemích s nižšími příjmy, s cílem utvořit globální doporučení dostupné všem členským státům. Vzhledem k tomu, že je nedostatek fyzického pohybu identifikován jako čtvrtý nejčastější důvod úmrtnosti a má za následek celkové zhoršení zdravotního stavu na celém světě, vydala WHO tuto publikaci s cílem snížit zvyšující se fyzickou neaktivitu, která vzrůstá ve většině zemí a posílit tak primární prevenci vzniku onemocnění souvisejících s fyzickou neaktivitou. 38

39 Prvním krokem k vytvoření příručky WHO bylo schválení globální strategie pro výživu, fyzickou aktivitu a zdraví na Světovém zdravotnickém shromáždění v roce Úkolem všech členských států se tak stalo vytvoření národních akčních plánů v oblasti fyzické aktivity a politiky pro zvýšení úrovně fyzické aktivity svých obyvatel. WHO v tomto procesu poskytuje členským zemím technickou podporu při zavádění celostátních opatření k snížení rizika vzniku onemocnění vznikajících v důsledku nedostatku fyzické aktivity (World Health Organization, 2010, pp ) Obsah publikace: První část příručky je věnována základním vědeckým poznatkům o vlivu PA na zdravotní stav populace. Publikace popisuje doporučení týkající se frekvence, délky trvání, intenzity zatížení, typu a celkového množství fyzické aktivity potřebné pro prevenci chronických a jiných onemocnění a třetí část příručky poskytuje rady, jak doporučení využít v praxi a aplikovat je na národní úrovni. Snahou je začlenění pokynů pro PA do politiky fyzické aktivity, zdravotnictví, médií a zpřístupnit tak jejich dostupnost široké veřejnosti (World Health Organization, 2010) Doporučení: WHO rozděluje a shrnuje doporučení pro PA do 3 kategorií podle věku na základě přezkoumání a kompilace doporučení z dostupných vědeckých výsledků. Jedná se o doporučení pro děti a dospívající jedince ve věku 5-17 let, pro dospělou populaci ve věku let a pro osoby ve věku 65 let a starší. Doporučení pro pohybovou aktivitu dětí a adolescentů ve věku 5-17 let Dle World Health Organization (2011a, p. 1) fyzická aktivita odpovídající věku a zdravotnímu stavu dítěte poskytuje základní zdravotní výhody a přispívá k zdravému rozvoji kardiovaskulárního, kosterně-svalového a neuromuskulárního 39

40 systému. Zároveň se podílí na udržení zdravé tělesné hmotnosti a psychické pohodě dětí a adolescentů. Zdravé děti a mládež ve věku 5-17 let by měli naakumulovat minimálně 60 minut MPVA denně. Doporučená je PA převážně aerobního zatížení se zařazením cvičení o vysoké intenzitě zatížení včetně cvičení na posílení svalů a kostí minimálně 3x týdně. Fyzická aktivita delší jak 60 minut denně přináší další zdravotní výhody. Dosažení těchto doporučení by mělo být cílem i pro děti a adolescenty se zdravotním omezením. Nutná je ovšem předchozí lékařská konzultace o vhodné PA a její intenzitě. U doposud neaktivních dětí je vhodné začít s nižším než doporučeným množství PA a postupně zvyšovat frekvenci intenzitu a délku trvání PA. Doporučení pro pohybovou aktivitu dospělé populace (18-64 let) Dle World Health Organization (2011b, p. 1) je doporučení platné pro všechny zdravé dospělé jedince bez ohledu na pohlaví, rasu, etnický původ nebo úroveň příjmu i pro osoby s chronickým onemocněním, která neovlivňují jejich mobilitu (př. vysoký krevní tlak, cukrovka atd.). Dále je doporučení možné aplikovat i na osoby s jinými zdravotními problémy (př. srdeční vady) nebo specifické skupiny obyvatel zahrnující těhotné ženy nebo ženy po porodu. Je ovšem nutné poradit se předem o vhodném druhu fyzické aktivity s lékařem. Pro zlepšení a udržení zdraví by měla dospělá populace dosáhnout nejméně 150 minut středně intenzivní aerobní fyzické aktivity týdně s minimálním intervalem cvičení 10 minut nebo nejméně 75 minut vysoce intenzivní fyzické aktivity týdně nebo zvolit jejich ekvivalentní kombinaci. Pro další zdravotní výhody, které sebou PA přináší, by měli jedinci navýšit délku trvání MPA až na 300 min./týden nebo VPA až na 150 min/týden nebo zvolit jejich ekvivalentní kombinaci. Cvičení na posílení hlavních svalových skupin začlenit do týdenního plánu fyzické aktivity minimálně 2x týdně. U doposud neaktivních jedinců je vhodné začít s nižším než doporučeným množství PA a postupně zvyšovat frekvenci intenzitu a délku trvání PA. 40

41 Doporučení pro pohybovou aktivitu osob ve věku 65+ Dle World Health Organization (2011c, p. 1) je doporučení platné pro všechny zdravé osoby od 65 let bez ohledu na pohlaví, rasu, etnický původ nebo úroveň příjmu. Osoby s chronickým onemocněním nebo zdravotním znevýhodněním by měly dosažení úrovně doporučené PA konzultovat předem s lékařem. Pro zlepšení a udržení zdraví by měly starší osoby dosáhnout nejméně 150 minut středně intenzivní aerobní fyzické aktivity týdně s minimálním intervalem cvičení 10 minut nebo nejméně 75 minut vysoce intenzivní fyzické aktivity týdně nebo zvolit jejich ekvivalentní kombinaci. Pro další zdravotní výhody, které sebou PA přináší, by měli jedinci navýšit délku trvání MPA až na 300 min./týden nebo VPA až na 150 min./týden nebo zvolit jejich ekvivalentní kombinaci. Snížení rizika pádů u starších osob je možné dosáhnout balančním cvičením ve frekvenci 3 týdně. Cvičení na posílení hlavních svalových skupin se doporučuje minimálně 2x týdně. Pokud není v silách starších osob dosáhnout na doporučenou úroveň PA, měly by se jí věnovat na úrovni, kterou jim jejich schopnosti a zdravotní stav umožní Physical Activity and Breast Cancer: Prevention, Survival, and Mechanisms rok vydání: 2010 Washingtonská prezidentská rada pro fitness, sport a výživu zveřejnila v roce 2010 přehled výzkumů, který potvrzuje protektivní vliv fyzické aktivity na vznik karcinomu prsu. Karcinom prsu je druhým nejčastějším důvodem smrti u žen s diagnózou rakoviny v U.S.A. Odborný článek upozorňuje na nebezpečí tohoto závažného onemocnění a doporučuje ženám fyzickou aktivitu, která může hrát důležitou roli při prevenci a léčbě karcinomu prsu. 41

42 Obsah: Článek poskytuje informace z vědecky zdrojů, které mezi nejčastější rizikové faktory vzniku karcinomu prsu uvádí obesitu a faktory související s reprodukcí žen, jako je věk příchodu první menarche a menopausy. Na tyto faktory má kladný vliv fyzická aktivita, která oddaluje příchod první menarche a naopak menopausa přichází dříve než u žen, které nejsou pravidelně fyzicky aktivní. Přehled výzkumů poskytuje dále informace o biologických mechanismech vysvětlujících vztah mezi fyzickou aktivitou a rakovinou prsu, které potvrzují ochranný vliv PA proti rakovině prsu (Irwin, George, & Matthews, In La Monte, Ainsworth, & Bassett, 2010) Doporučení: Doporučení jsou rozděleny do dvou skupin. První doporučení uvádí vhodnou PA pro prevenci karcinomu prsu u žen a druhé uvádí vhodnou PA pro ženy s diagnózou karcinomu prsu. Fyzická aktivita jako prevence karcinomu prsu Irwin, et al., (2010, p. 6) doporučuje pro děti a adolescenty ve věku 6-17 let MPA minimálně 1 hodinu denně, VPA minimálně 3x týdně a alespoň 3x týdně je vhodné zařadit cvičení na posílení svalů a pevnosti kostí. Dospělé ženy starší 18 let by měly týdně strávit minimálně 150 minut MPA nebo 75 minut VPA nebo zvolit jejich ekvivalentní kombinaci. Cvičení na posílení svalů a zlepšení pevnosti kostí je vhodné zařadit do týdenního plánu alespoň 2x. Ženy s diagnózou karcinomu prsu Dle Irwin, et al., (2010, p. 6) mohou ženy po chirurgickém zákroku pokračovat v denních aktivitách a cvičení po konzultaci a s doporučením ošetřujícího lékaře. V průběhu chemoterapie nebo ozařování mohou ženy po 42

43 konzultaci s lékařem pokračovat s fyzickou aktivitou, kterou ovšem musí přizpůsobit probíhající léčbě. Po ukončení léčby by měly ženy, pokud je to možné, usilovat o opětovné dosažení doporučené fyzické aktivity. Pokud jim to jejich zdravotní stav neumožňuje, měly by se věnovat cvičení v míře, která je pro ně dosažitelná. V každém případě je vhodné konzultovat PA s lékařem Systematic review of the health benefits of physical activity and fitness in school-aged children and youth rok vydání: 2010 Tým Kanadských odborníků z Ontaria vydal v roce 2010 systematický posudek vlivu fyzické aktivity a fitness na zdraví dětí ve věku 5-17 let, který rozšiřuje posudek z roku 2007 Review: Physical activity guidelines for children and youth (Janssen, 2007). Posudek publikoval v roce 2010 Mezinárodní deník výživových zvyklostí a fyzické aktivity. Informace byly sesbírány z odborných výzkumů z let Obsah: Posudek je zaměřen na vliv fyzické aktivity a fitness na sedm zdravotních důsledků, mezi které řadíme cholesterol a krevní lipidy, krevní tlak, metabolický syndrom, nadváhu a obezitu, kostní denzitu, deprese a zranění. Na základě vyhodnocení zdravotních výstupů bylo sestaveno následující doporučení (Janssen & LeBlanc 2010) Doporučení: Dle Janssen & LeBlanc (2010, pp ) by děti ve věku 5-17 let měly být fyzicky aktivní minimálně 60 minut až několik hodin denně o nejméně střední intenzitě zatížení (MPA) s převahou aktivit v aerobní zóně. Některé zdravotní výhody přináší již 30 minut MPA denně. Pokud je to možné, měla by součástí 43

44 týdenního pohybového plánu být i fyzická aktivita o vysoké intenzitě zatížení vedoucí k posílení svalů a pevnosti kostí, a to minimálně 3x týdně Start Active, Stay Active: A report on physical activity from the four home countries Chief Medical Officers rok vydání: 2011 Informační centrum pro zdraví a sociální péči (HSCIS), které je neveřejnou organizací podporovanou Ministerstvem zdravotnictví Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, jejímž úkolem je sběr a analýza dat z oblasti zdraví a sociální péče, publikovalo v roce 2011 prostřednictvím serveru NHS (National Health Service) obecné zásady pro pohybovou aktivitu různých věkových kategorií obyvatel, tzv. Physical activity factsheets, které vychází ze Zprávy o pohybové aktivitě pro zdraví vypracované odborníky z Ministerstva zdravotnictví, fyzické aktivity a ochrany zdraví Obsah: Na základě zprávy vypracované Bull, Biddle, Buchner, Ferguson, Foster, Fox, Watts, (2010), která zrevidovala podle nejnovějších vědeckých poznatků dosavadní doporučení pro PA, byl vydán pokyn k vypracování nové příručky pro fyzickou aktivitu U.K. Department of Health, Physical Activity, Health Improvement and Protection (2011) publikovalo zprávu Start Active, Stay Active, která byla vytvořena pod dohledem hlavních lékařů jednotlivých zemí UK (Anglie, Walesu, Severního Irska a Skotska) a je platná pro celou UK. Tento dokument prezentuje doporučení pro intenzitu, frekvenci, délku trvání, celkový objem a druh pohybové aktivity vhodné k dosažení základních zdravotních výhod, které sebou PA přináší. Mezi tyto výhody řadíme především snížení rizika vzniku chronických onemocnění. I relativně malé zvýšení fyzické aktivity má vliv na zlepšení kvality 44

45 života. Tyto pokyny rozšiřují a doplňují již existující zprávu z roku 2004 A report from the Chief Medical Officer Doporučení: Doporučení pro pohybovou aktivitu UK jsou rozdělena podle věku do jednotlivých příruček pro děti do 5 roku života, které ještě nechodí, pro děti do páteho roku života, které již chodí, pro děti a dospívající osoby ve věku 5-18 let, pro dospělou populaci (19-64 let) a pro osoby starší 65 let (Department of Health, Physical Activity, Health Improvement and Protection, 2011, p. 7). Příručka pro pohybovou aktivitu dětí do 5 roku života (nechodící) Dle Department of Health, Physical Activity, Health Improvement and Protection (2011, p. 23) je dětem do pátého roku života, které ještě neumí chodit doporučován pohyb o jakékoli intenzitě, jako například pohyb na bříšku dítěte, hra s předměty a blízkými osobami nebo dětské plavání. Důležité je minimalizovat sedavý způsob života dítěte, například snížením doby strávené v dětské autosedačce nebo času stráveného před televizní obrazovkou. Časté používání chodítka není doporučováno, jelikož limituje přirozený vývoj pohybu dítěte. Pohyb je pro malé děti důležitou součástí života. Rozvíjí pohybové schopnosti, kognitivní funkce, sociální dovednosti a ovlivňuje správný vývoj kostí a svalstva dítěte. Příručka pro pohybovou aktivitu dětí do 5 roku života (chodící) Dle Department of Health, Physical Activity, Health Improvement and Protection (2011, p. 23) je dětem do pátého roku života, které již chodí bez cizí pomoci, doporučována PA v délce trvání nejméně 180 minut denně. Dítě je spontánně pohybově aktivní a není vhodné ho nadměrně usměrňovat. Inaktivitu dítěte po delší dobu bychom se měli snažit minimalizovat. V tomto věku je důležité zahrnout aktivity na rozvoj pohybového aparátu, koordinačních 45

46 schopností, na zlepšení kardiovaskulárního systému a na správný růst a vývoj kostí. PA dále napomáhá korigovat zdravý váhový přírůstek a zlepšovat sociální dovednosti dítěte. Příručka pro pohybovou aktivitu dětí a dospívajících jedinců ve věku 5-18 let Dle Department of Health, Physical Activity, Health Improvement and Protection (2011, pp ) by děti a dospívající jedinci ve věku 5-18 let měli nejméně 60 minut až několik hodin denně trávit pohybovou aktivitou o střední až vysoké intenzitě zatížení 5. Pohybovou aktivitu o vysoké intenzitě zatížení, zaměřenou na rozvoj svalové síly a správný vývoj kostí, by měli zařazovat pravidelně minimálně 3x týdně. Cvičení na nářadí, skákání, sporty jako je gymnastika nebo tenis jsou vhodné pro správný vývoj kostí a posílení svalstva dětí a dospívajících. Delší čas strávený sezením je nevhodný a snažíme se ho zkrátit na co nejkratší časové úseky. Příručka pro pohybovou aktivitu dospělé populace (19-64 let) Dle Department of Health, Physical Activity, Health Improvement and Protection (2011, pp ) by se každodenní PA měla stát cílem dospělé populace (19-64 let). Doporučení pro dospělou populaci UK je následující: 150 minut MPA týdně (př. 30 minut 5x týdně) nebo 75 minut VPA nebo jejich ekvivalentní kombinace. Čas strávený PA by neměl být kratší jak 10 minut. Mezi další doporučení patří cvičení na posílení svalstva 2x týdně, které by mělo zahrnovat cvičení s vlastní vahou nebo posilování proti odporu, například zvedání a nošení břemen, silová cvičení s odpory (činky, posilovací stroje atd.). Omezení sedavého způsobu života by mělo být cílem i v dospělosti. 5 příklady MPA a VPA vhodné pro děti a adolescenty. MPA jízda na kole, míčové a jiné hry o intenzitě zatížení, u které se dítě zadýchá, zvýší se mu TF, ale je stále schopné konverzace. VPA rychlý běh, plavání, fotbal atd. o intenzitě zatížení, u které se dítě silně zadýchá, TF se výrazně zrychlí a konverzace je silně omezena nebo znemožněna. 46

47 Příručka pro pohybovou aktivitu osob starších 65 let Dle Department of Health, Physical Activity, Health Improvement and Protection (2011, pp ) by se každodenní PA měla stát cílem i osob starších 65 let. Platí pro ně stejná doporučení jako pro osoby dospělé, tedy 150 minut MPA nebo 75 minut VPA týdně (délka trvání jedné PA minimálně 10 minut) nebo jejich ekvivalentní kombinace, pokud to zdravotní stav dovoluje. Doporučené frekvence PA je 5x 30 minut týdně. Nejméně 2x týdně zařazujeme cviky na posílení svalstva a cviky na zlepšení rovnováhy (př. jóga nebo thai-chi) jako prevenci pádů a jejich následnému zranění. Omezení sedavého způsobu života by mělo být cílem i v pokročilém věku života jedince. Veškerou fyzickou aktivitu volíme na základě individuálních fyzických a mentálním schopností jedince a s ohledem na jeho věk (Department of Health, Physical Activity, Health Improvement and Protection, 2011) How many steps/day are enough? For older adults and special populations rok vydání: 2011 Mezinárodní magazín výživových zvyklostí a pohybové aktivity publikoval v roce 2011 recenzovaný článek doktorky Catrine Tudor-Locke a kolektivu, který rozšiřuje meta-analýzu How many steps/day are enough? o doporučený denní počet kroku, který je vhodný pro starší osoby a osoby se zdravotním postižením Obsah: Záměrem dokumentu je sumarizace výsledků o pohybové aktivitě starších osob a osob se zdravotním postižením a převedení doporučené PA na adekvátní počet kroků za den. 47

48 Doporučení: Publikace obsahuje doporučení pro PA přepočtenou na počet kroků za den pro osoby starší 65 let a pro osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním. Příručka pro pohybovou aktivitu osob starších 65 let Doporučená pohybová aktivita pro starší osoby je dle WHO minimálně 30 minut MVPA 5x týdně. Tato studie uvádí doporučený počet kroků za den pro starší osoby v dny s MVPA cca kroků za den a kroků za den jako průměrné denní doporučení během celého týdne. Pro starší osoby (65+) může označit až kroků za den jako obecné doporučení pro PA (Tudor-Locke, Craig, Aoagi, Bell, Croteau, De Bourdeaudhuij, Blair, 2011, p. 15). Příručka pro pohybovou aktivitu osob se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním U osob se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním, která omezují mobilitu, bude dle individuálních potřeb a doporučení pro PA nutno tuto hranici dále snížit na cca až kroků za den. (Tudor-Locke, et. al., 2011, p. 15) Determination of Step Rate Thresholds Corresponding to Physical Activity Intensity Classifications in Adults rok vydání: 2011 Výzkum odborníků z oddělení kineziologie a podpory zdraví Univerzity Kentucky a Univerzity z Utahu publikovaný v roce 2011 Magazínem fyzické aktivity a zdraví přináší přepočet MPA a VPA na krokovou frekvenci. 48

49 Obsah: Z různých studií zabývajících se pohybovou aktivitou vyvstala potřeba fyzické aktivity jako prostředku k dosažení zdravého životního stylu. Z těchto studií vznikla mnohá doporučení, která nám dávají návod k využití různé délky, frekvence a intenzity PA jako vhodného nástroje pro podporu a udržení zdraví. Lidé stále častěji využívají chůzi nebo běh k dosažení těchto doporučení, a proto vznikl tento výzkum, jehož cílem bylo stanovit frekvenci kroků, která bude korespondovat s různými intenzitami zatížení, které jsou doporučovány. Výzkumu se účastnilo 10 žen s průměrným věkem 30 let a 9 mužů s průměrným věkem 27 let. Probandi se podrobili antropometrického vyšetření, měření klidového energetického výdeje prostřednictvím nepřímé kolorimetrie a spiroergometrického testu na běhátku. Test na běhátku obsahoval 3x 10 minut chůze o různých rychlostech (54, 80 a 107 m/min -1 ) a 3x 10 minut běhu o různých rychlostech (134, 161 a 188 m/min -1 ) s 2 minutovými pauzami mezi 10 minutovými intervaly (Abel, Hannon, Mullineaux & Beighle, 2011) Doporučení: Dle výsledků Abel, Hannon, Mullineaux & Beighle, (2011, p. 49) lze určit frekvenci kroků odpovídající střední a vysoké intenzitě zatížení u dospělé populace. U žen odpovídá nejnižší hranici MPA minimálně 99 krokům za minutu a VPA 135 krokům za minutu. U mužů odpovídá nejnižší hranici MPA minimálně 94 krokům za minutu a VPA minimálně 125 krokům za minutu. Je nutné kalkulovat s odlišnou délkou kroků jednotlivců a vzhledem k průměrnému věku probandů není vhodné toto doporučení aplikovat i na starší osoby. Závěrem studie doporučuje použít 100 kroků za minutu jako vhodné obecné doporučení počtu kroků pro MPA dospělé populace Caring for Our Children rok vydání:

50 Příručka, která provází čtenáře mnoha oblastmi věnujícími se péči o dítě, vznikla ve spolupráci American Academy of Pediatrics, American Public Health Association, National Resource Center for Health and Safety in Child Care a Early Education univerzity v Coloredu v roce Jelikož Příručka pro pohybovou aktivitu Američanů neobsahuje doporučení pro děti do šesti let, je tato příručka hlavním zdrojem informací o vhodné fyzické aktivitě pro děti od narození do šestého roku života Obsah: Obsáhlá příručka podává informace a rady, jak poskytnou kvalitní péči a vzdělání dětem od narození do šestého roku života. Tento průvodce je vhodný nejen pro rodiče, ale i pro učitele, vychovatele, lékaře a jiné odborné pracovníky. Jeho cílem je zabezpečit dětem prostřednictvím vhodné péče osob, které jsou v blízkém kontaktu s dítětem, kvalitní start do života. Příručka podává základní informace o rodině, vztazích mezi jednotlivými členy rodiny a o její funkci. Provádí zainteresované osoby různými oblastmi zabývajícími se péčí o dítě. Pro účely této práce je nejdůležitější kapitola o plánování fyzických aktivit pro zdravý vývoj dětí rozdělený podle věkových kategorií. V příručce lze dále najít informace o zdravotním vzdělávání, o ochraně a podpoře zdraví dětí, o správných hygienických návycích, o prevenci závislosti na návykových látkách, o pediatrické péči a plánovaných očkováních nebo o výživě a stravovacích návycích dětí (American Academy of Pediatrics, American Public Health Association, National Resource Center for Health and Safety in Child Care and Early Education, 2011) Doporučení: Doporučení pro fyzickou aktivitu dětí je rozděleno podle věkových kategorií na program od narození do 3 let a pro děti od 3 do 6 let. 50

51 Doporučení pro děti od narození do 36. měsíce: Dle American Academy of Pediatrics, et al. (2011, p. 90) je nutné dětem poskytnout příležitost k fyzické aktivitě a zabezpečit jim k tomu bezpečný vnitřní i venkovní prostor. Prostřednictvím hry dochází u dětí k rozvoji motorických a kognitivních schopností, k rozvoji intelektu a k sociální interakci mezi dítětem ajeho okolím. Hlavním zdrojem pohybu je pro děti ve věku 0-12 měsíců pohyb na bříšku, který je charakterizován hrou s hračkami, dosahováním na předměty, plazením atd. od několika minut (3-5 minut) se zvyšující se četností a prodlužováním časového intervalu s přibývajícím věkem. Není vhodné, aby děti do 1 roku života byly fyzicky neaktivní během bdělého stavu déle než 15 minut (American Academy of Pediatrics, et al. (2011, pp ). Fyzická aktivita batolat (1-3 roky) by měla obsahovat střední až vysokou intenzitu zatížení minut denně z cca osmihodinového bdělého stavu. Vhodné je poskytnout jim 2-3x denně možnost k venkovním aktivitám bez definování délky takto stráveného času. Do denního plánu by měla být dále minimálně 2x denně zařazena dospělým vedená pohybová činnost nebo hra na rozvoj dětské motoriky s intervalem minimálně 5-10 minut. Další příležitosti k rozvoji dětské motoriky a pohybových dovedností jsou pro dítě přínosem (American Academy of Pediatrics, et al. (2011, pp ). Doporučení pro předškolní děti ve věku 3-6 let American Academy of Pediatrics, et al. (2011, p. 91) doporučuje fyzickou aktivitu pro děti ve věku 3-6 let o střední až vysoké intenzitě zatížení v rozmezí minut denně je vhodné rozdělit do několika nejméně však 10 minutových intervalů. Vhodná je venkovní fyzická aktivita 2-3x denně, například 20 minut každé 3 hodiny. Do denního plánu by měla být dále minimálně 2x denně zařazena dospělým vedená pohybová činnost nebo hra na rozvoj dětské motoriky s intervalem minimálně 5-10 minut. Další příležitosti k rozvoji dětské motoriky a pohybových dovedností jsou pro dítě přínosem. 51

52 1.20. The Importance of Childhood Physical Activity for Optimal Lifelong Bone Health rok vydání: 2011 President s Council on Fitness, Sports & Nutrition publikoval v roce 2011 meta-analýzu výzkumů týkajících se vlivu fyzické aktivity na zdraví kostí a vydala doporučení pro PA dětí s cílem zlepšit zdraví kostí a zajistit tak jejich optimální zdraví i v pozdím věku Obsah: Publikace popisuje rizika související s řídnutím kostní tkáně (osteoporózou), kdy dochází k úbytku vápníku a jiných minerálů a dochází tak k vyššímu riziku vzniku zlomenin a degenerativním změnám zejména v pozdějším věku života. Vhodné zatěžování během dětství napomáhá k udržení odolnosti kostní hmoty i ve starším věku a snižuje tak riziko fraktur až o 50 %. Výzkumy dokazují, že před a na začátku puberty je nejsenzitivnější období pro periostální tvorbu kosti, která se utváří vlivem zvýšeného mechanického zatížení. Tento osteogenní potenciál fyzické aktivity je dán dynamickou povahou mechanického zatížení, rychlostí pohybu, velikostí zatížení a dobou trvání fyzické aktivity. Osteoblasty dětí jsou vlivem mechanické zátěže stimulovány a přeměňovány na kostní tkáň (Gunter, Almstedt, Baptista & Janz, In Bassett, La Monte, Wiese-Bjornstal, Volpe & Mechanick, 2011) Doporučení: Dle Gunter, et al., (2011, p. 4) je nejvhodnější doba pro zatěžování kostí během růstového spurtu a v adolescenci. U dívek je vhodná doba pro zatěžování kostí ve věku cca 11,5 až 13,5 let (do první menstruace) a u chlapců ve věku let. Nižší věk u dívek vhodný pro zatěžování kostí je způsoben inhibicí 52

53 periostální tvorby vlivem zvýšené tvorby estrogenu během puberty přicházející s první menstruací. Gunter, et al., (2011, pp. 5-6) uvádí optimální zatížení vhodné pro zdravý vývoj kostí dětí a adolescentů, které zahrnuje aktivity, jejichž součástí jsou dopady (př. skákání) o intenzitě 3,5 násobku tělesné hmotnosti v celkovém počtu 100 opakování v jedné cvičební jednotce, 3x týdně s měřitelným efektem změn kostní tkáně od 7 měsíců aplikace. Odporový trénink by měl být součástí plánu fyzických aktivit 3x týdně, minimálně 30 minut o intenzitě zatížení 60 % 1RM 6 s dlouhodobým efektem taktéž od 7 měsíců aplikace odporového tréninku. Aerobní aktivity o střední až vysoké intenzitě zatížení je vhodné zařazovat každý den o minimální délce trvání minut denně Canadian Physical Activity Guidelines rok vydání: 2012 Dobrovolná organizace Canadian Society for Exercise of Physiology (CSPE), která se skládá z odborníků na fyziologii, biochemii cvičení a odborníků na zdraví a fitness vytvořila v roce 2012 příručku pro Kanaďany, jejímž cílem bylo, na základě vědeckých poznatků z fyziologie, doporučit vhodná cvičení pro dosažení dobré kondice a zdraví Obsah: Dokument se skládá z příručky pro pohybovou aktivitu, příručky s radami na omezení sedavého způsobu života a příručky s doporučeným cvičením a kazuistikami. Na konci dokumentu je zařazen prázdný deník, který mohou obyvatelé využít pro své potřeby plánování denní pohybové aktivity. 6 RM (repetition maximum) maximální počet opakování s daným odporem 53

54 Doporučení: Doporučení je rozděleno do kategorií podle věku a navíc obsahuje doporučení pro PA dospělých osob s roztroušenou sklerózou a Parkinsonovou chorobou. Příručka pro pohybovou aktivitu dětí ve věku 0-4 let a příručka s doporučeními pro omezení sedavého způsobu života Pro zdravý růst a vývoj dětí je důležitý každodenní pohyb. Kojenci do jednoho roku života, by měli být fyzicky aktivní několikrát denně. Pohybovou aktivitu dětí tvoří především hry na zemi jako je zvedání hlavičky na bříšku, válení, plazení po zemi nebo uchopování hraček. Dle Tremblay, LeBlanc, Carson, Choquette, Gorber, Dillman, Timmons, (2012, p. 350) a the Canadian Society for Exercise Physiology (2012, p. 3) by měly batolata (1-2 roky) strávit fyzickou aktivitou o jakékoliv intenzitě nejméně 180 minut denně. Mezi aktivity se zařazují hry v různém prostředí, aktivity na rozvoj pohybových schopností, chůze do schodů, rychlá chůze, běh nebo tanec. S rostoucím věkem je vhodné prodlužovat délku energeticky náročnějších her a ve věku 5 let by děti měly denně strávit minimálně 60 minut touto aktivitou. Rodiče by měli omezit čas, který děti stráví sezením bez přestávky během bdělého stavu, na méně než 1 hodinu denně. Pro děti mladší dvouch let není vhodné sledování televize, hraní her na PC atd. Děti ve věku 2-4 let by měly tuto aktivitu omezit na maximálně 1 hodinu denně (the Canadian Society for Exercise Physiology,2012b, p. 4). Příručka pro pohybovou aktivitu dětí ve věku 5-11 let a příručka s doporučeními pro omezení sedavého způsobu života Dle the Canadian Society for Exercise Physiology (2012b, p. 5) je doporučená délka PA pro děti ve věku 5-11 let minimálně 60 minut denně MVPA, 54

55 která zahrnuje nejméně 3x týdně VPA a minimálně 3x týdně cvičení na posílení svalstva a pevnosti kostí. Navýšení denní PA poskytuje další zdravotní výhody. Příručka pro omezení sedavého způsobu života doporučuje adolescentům omezit čas strávený sezením během dne. Toho lze dosáhnout omezením času stráveného před televizí, počítačem atd. na maximálně 2 hodiny denně nebo využívat k transportu chůzi nebo kolo namísto jízdy v dopravních prostředcích (the Canadian Society for Exercise Physiology (2012b, p. 6). Příručka pro pohybovou aktivitu adolescentů ve věku let a příručka s doporučeními pro omezení sedavého způsobu života Dle the Canadian Society for Exercise Physiology (2012b, p. 7) se doporučení pro adolescenty ve věku let shoduje s doporučením pro děti ve věku 5-11 let, jenž doporučuje délku PA na minimálně 60 minut denně MVPA, která zahrnuje nejméně 3x týdně VPA a minimálně 3x týdně cvičení na posílení svalstva a pevnosti kostí. Navýšení denní PA poskytuje další zdravotní výhody. Rodiče by měli své dětí v PA podporovat a pomoci jim s jejím plánováním. Příručka pro omezení sedavého způsobu života doporučuje adolescentům omezit čas strávený sezením během dne. Toho lze dosáhnout omezením času stráveného před televizí, počítačem atd. na maximálně 2 hodiny denně nebo využívat k transportu chůzi nebo kolo namísto jízdy v dopravních prostředcích (the Canadian Society for Exercise Physiology, 2012b, p. 8). Příručka pro pohybovou aktivitu dospělých osob (18-64 let) The Canadian Society for Exercise Physiology (2012b, p. 9) doporučuje pro dospělou populaci PA o délce minimálně 150 minut MVPA týdně, o minimální délce trvání 10 minut v kuse. Dále se doporučuje zařadit 2x týdně cvičení na posílení velkých svalových skupin a cvičení na posílení pevnosti kostí. Další navýšení denní PA nad rámec doporučení poskytuje další zdravotní výhody. 55

56 Příručka pro pohybovou aktivitu osob starších 65 let Dle the Canadian Society for Exercise Physiology (2012b, p. 10) platí pro osoby starší 65 let stejné doporučení jako pro dospělou populaci, minimálně 150 minut MVPA týdně, v nejméně 10 minutových intervalech. Dále se doporučuje zařadit cvičení na posílení hlavních svalových skupin a posílení pevnosti kostí minimálně 2x týdně. Pro starší osoby je vhodné zařadit cvičení pro prevenci pádů, jako například balanční cvičení na zlepšení nervosvalové koordinace. Další navýšení denní PA nad rámec doporučení poskytuje další zdravotní výhody. Příručka pro pohybovou aktivitu osob s roztroušenou sklerózou Pro osoby ve věku let s mírnou až středně závažnou roztroušenou sklerózou sepsala CSPE příručku s doporučením, jak pomocí pohybové aktivity zlepšit mobilitu, snížit únavu a posílit tak základní prvky ovlivňující kvalitu života. Příručka je primárně určena osobám s kolísající recidivou nebo progresivní formou roztroušené sklerózy. Fyzické aktivitě by měla předcházet konzultace s lékařem popřípadě dalšími odborníky a na jejím základě zvolit vhodnou PA. Obecně se doporučuje u neaktivních osob začít s nižší intenzitou zatížení, frekvencí a délkou trvání než je doporučována a postupně zvyšovat délku trvání, frekvenci i intenzitu trvání směrem k daným doporučením (the Canadian Society for Exercise Physiology (2012a). The Canadian Society for Exercise Physiology (2012a, pp. 1-2) doporučuje jedincům s roztroušenou sklerózou aerobní pohybovou aktivitu o střední intenzitě zatížení minimálně 30 minut 2x týdně a trénink na posílení hlavních svalových skupin taktéž minimálně 2x týdně. Mezi silovým tréninkem by měl být minimálně jednodenní odstup. Každý silový cvik provádět ve 2 sériích o opakováních s intervalem odpočinku 1-2 minuty mezi každou sérií. 56

57 Příručka pro pohybovou aktivitu osob s Parkinsonovou chorobou Parkinson Society Canada In Canadian Physiotherapy Association (2012) nedefinuje přesně stanovenou dobu, kterou by měly osoby s Parkinsonovou chorobou věnovat pohybové aktivitě, ale uvádí příklady cvičení, která jsou vhodná zařadit do běžného života. Lidem, kteří pravidelně cvičí, se daří lépe a mají mírnější projevy choroby. PA by měla být zahájena záhy po odhalení onemocnění a měla by se stát celoživotním závazkem. Před samotným zahájením cvičebního programu je důležitá konzultace s lékařem a dalšími odborníky, kteří doporučí vhodnou PA. Parkinson Society Canada In Canadian Physiotherapy Association (2012, p. 1) doporučuje aerobní cvičení na zlepšení síly a vytrvalosti, které má pozitivní efekt na zpomalení příznaků nemoci a zlepšení nálady, například rychlá chůze, plavání, jízda na kole, tanec nebo vodní aerobic. Cvičení na zvýšení svalové flexibility zpomaluje nástup svalové strnulosti, zlepšuje mobilitu a usnadňuje tak běžné denní aktivity. Pro prevenci pádů a udržení správných posturálních stereotypů je vhodné zařadit balanční cvičení a cvičení na zlepšení svalové síly, například turistiku nebo jógu. Na začátku cvičení provést krátké zahřátí a na konci cvičení zklidnění o délce 3-5 minut. Začínat s kratším intervalem cvičení a postupně interval prodlužovat. Cvičit do pocitu únavy, vyčerpání je nežádoucí Exercise Prescription: Doctor s handbook (Hong Kong) rok vydání: 2012 Lékařský manuál publikovaný Committee for developing and endorsing these guidelines, skládajícím se z odborníků veřejného i soukromého sektoru a schválený Ministerstvem zdravotnictví Číny, byl publikován a uveden do praxe v roce

58 Obsah: Manuál poskytuje předpis pro pohybovou aktivitu různých skupin populace v primární prevenci obyvatel s cílem snížit rizika spojená s nadváhou a obezitou, která má celosvětově vzrůstající tendenci (Department of Health, 2012) Doporučení: Manuál je rozdělen do kapitol a každá z nich popisuje doporučení pro fyzickou aktivitu dané skupiny populace. Kapitoly poskytují doporučení pro zdravou dospělou populaci a starší osoby, pro pacienty s diabetes mellitus 2. typu, pro pacienty s vysokým krevním tlakem, pacienty s osteoartritidou, pro osoby s nadváhou a obezitou a pro pacienty s osteoporózou. Doporučení vzniklo na základě meta-analýzy příruček pro PA: Physical Activity Guidelines for Americans, Physical Activity guidelines advisory - committee report 2008, doporučení WHO a dalších zdrojů. Doporučená pohybová aktivita pro zdravou dospělou populaci (18-64 let) Department of Health (2012, pp ) doporučuje kombinovat aerobní PA, odporový trénink a protahovací cvičení s cílem zlepšení a udržení zdraví. Dospělé osoby by tak měly provozovat fyzickou aktivitu minimálně 5x týdně o střední intenzitě zatížení nebo nejméně 3x týdně o vysoké intenzitě zatížení nebo jejich vhodnou kombinaci (MVPA) 3-5x týdně. Délka cvičení je závislá na intenzitě zatížení. Pro MPA platí doporučení o minimální délce 30 minut denně s celkovým týdenním souhrnem minimálně 150 minut nebo cvičení o VPA minimálně v délce trvání 20 minut denně s celkovým týdenním souhrnem minimálně 75 minut. Interval cvičení by neměl být kratší než 10 minut. Pro dosažení dalších zdravotních výhod je vhodné navýšit MPA na 300 minut týdně nebo VPA na 150 minut týdně nebo zvolit jejich adekvátní kombinaci. Dále se doporučuje 2-3x týdně zařadit cvičení na posílení hlavních svalových skupin 58

59 s minimálním časovým odstupem 48 hodin mezi cvičením na stejnou svalovou skupinu. Jedna odporová cvičební jednotka by měla obsahovat 8 až 10 cvičení. Pro každou svalovou skupinu je vhodné volit 2-4 série s 8-12 opakováními a intervalem odpočinku 2-3 minuty mezi sériemi a intenzitou zatížení od 60 do 80 % 1RM. Doporučuje se zařazovat převážně komplexní vícekloubové cviky zapojující více svalových skupin najednou, je ale možné zařadit i cviky na izolované svalové skupiny. Protahovacích cvičení je vhodné provádět každý den, minimálně však 2x týdně. Interval protahovacích cvičení by měl být nejméně 10 minut denně s cílem protažení hlavních svalových skupin. Každý cvik je doporučeno opakovat minimálně 4x s intervalem výdrže ve statické poloze 10 až 30 sekund. Doporučená pohybová aktivita pro straší osoby Doporučení pro starší osoby je zacílené na jedince starší 65 let a pro osoby ve věku let, které jsou fyzicky či zdravotně limitované v pohybu. Dle Department of Health (2012, pp ) by starší osoby měly provozovat fyzickou aktivitu minimálně 5x týdně o střední intenzitě zatížení nebo nejméně 3x týdně o vysoké intenzitě zatížení nebo jejich vhodnou kombinaci (MVPA) 3-5x týdně. Délka cvičení je závislá na intenzitě zatížení. Pro MPA platí doporučení o délce minut denně s celkovým týdenním souhrnem od 150 do 300 minut nebo cvičení o VPA minimálně v délce trvání minut denně s celkovým týdenním souhrnem minut nebo zvolit adekvátní kombinaci MVPA. Interval cvičení by neměl být kratší než 10 minut. Intenzitu zatížení je vhodné volit na základě desetibodové stupnice obtížnosti (úrovně fyzické zátěže, kdy 0 = sezení a 10 = maximální úsilí). Pro MPA je adekvátní 5-6 stupeň a pro VPA 7-8 stupeň obtížnosti. Doporučuje se minimálně 2x týdně zařadit cvičení na posílení hlavních svalových skupin s intenzitou zatížení na 5-6 stupni obtížnosti pro MPA a na 7-8 stupni obtížnosti pro VPA na desetibodové stupnici. Silové cvičení by se nemělo aplikovat ve dvou po sobě následujících dnech. Jedna odporová cvičební jednotka by měla obsahovat 8 až 10 cviků. Pro každou svalovou skupinu je vhodné volit jednu i více sérií po opakováních. Po 59

60 období adaptace na zátěž se starší osoby mohou řídit doporučením pro dospělou populaci. Interval protahovacích cvičení by měl být nejméně 10 minut denně s cílem protažení hlavních svalových skupin. Každý cvik je doporučeno opakovat minimálně 4x s intervalem výdrže ve statické poloze 10 až 30 sekund. Pro starší osoby je navíc vhodné zařadit cvičení na zlepšení neuromuskulární koordinace pro zlepšení stability jako prevence pádů. Vhodná jsou cvičení typu thai chi v délce trvání minut, 2-3x týdně. Doporučená pohybová aktivita pro pacienty s Diabetes mellitus 2. typu (T2DM) Dle Department of Health (2012, pp ) by cvičení v aerobní zóně o minimálně střední intenzitě zatížení (cca % VO 2 max) měli pacienti s T2DM absolvovat minimálně 3x týdně, minut s minimálním intervalem cvičení 10 minut. Intenzitu cvičení lze vyjádřit i na základě desetibodové stupnice obtížnosti na úrovni stupně obtížnosti nebo procentem z maximální srdeční frekvence na úrovni %. Další zdravotní výhody může přinést i cvičení o vysoké intenzitě (>60 % VO 2 max nebo stupeň obtížnosti na desetibodové stupnici nebo % maximální srdeční frekvence). Délka odpočinku mezi cvičeními by neměla být delší než dva dny. Spolu s pravidelným aerobním cvičením by pacienti s T2DM měli 2-3x týdně absolvovat odporové cvičení o střední (>50 % 1RM) nebo vysoké (>75-80 % 1RM) intenzitě zatížení. Jedna cvičební jednotka by měla obsahovat 8-10 cviků s třemi sériemi po 8-10 opakováních na hlavní svalové skupiny. Mezi odporovými cvičeními by měl být časový rozestup minimálně jeden den. Cvičení by mělo být prováděno po předešlé konzultaci s lékařem a vzhledem k zdravotnímu stavu jedince. Měření hladiny cukru v krvi (glykémie) by mělo být součástí každého cvičení a následovat před i po cvičení. 60

61 Doporučená pohybová aktivita pro pacienty s Hypertenzí Dle Department of Health (2012, pp ) by cvičení v aerobní zóně o minimálně střední intenzitě zatížení (cca % VO 2 max) měli pacienti s hypertenzí absolvovat nejlépe každý den, minut denně s minimálním intervalem cvičení 10 minut. Intenzitu cvičení lze vyjádřit i na základě desetibodové stupnice obtížnosti na úrovni stupně obtížnosti nebo procentem z maximální srdeční frekvence na úrovni %. Spolu s pravidelným aerobním cvičením by pacienti s hypertenzí měli 2-3x týdně absolvovat odporové cvičení o střední intenzitě zatížení (50-70 % 1RM). Každé odporové cvičení by mělo zahrnovat 8-10 cviků na hlavní svalové skupiny o minimálně jedné sérii s 8-12 opakováními. Mezi odporovými cvičeními by měl být časový rozestup minimálně o délce jednoho dne. Cvičení by mělo být prováděno po předešlé konzultaci s lékařem a vzhledem k zdravotnímu stavu jedince. Doporučená pohybová aktivita pro pacienty s osteoartritidou Je prokázán pozitivní vliv fyzické aktivity na redukci bolesti a zlepšení zdravotního stavu u pacientů s osteoartritidou (degenerativní kloubní onemocnění). Dle Department of Health (2012, pp ) se pacienti s osteoartritidou mohou řídit doporučenou pohybovou aktivitou pro zdravou dospělou populaci, případně následujícím doporučením upraveným pro pacienty sosteoartritidou. Pro pacienty začínající s PA nebo pacienty, kteří jsou z důvodu bolesti limitováni v pohybu, je vhodné začít s aerobním cvičením na nižší úrovni intenzity zatížení okolo 40 % maximální srdeční frekvence, s minimální frekvencí 3x týdně, s délkou cvičení 5-10 minut, o celkové dávce minut a postupně navyšovat čas zatížení na 150 minut týdně a intenzitu zatížení na MPA. Mezi vhodné aerobní cvičení se řadí aktivity nadměrně nezatěžující klouby, například chůze, jízda na kole nebo plavání. Z počátku je vhodné zařadit odporový trénink o nízké intenzitě zatížení 10 % 1RM s postupným zvyšováním zátěže o maximálně 10 % 1RM týdně až na hodnotu lehké až střední intenzity pohybové aktivty (LMPA) % 1RM s frekvencí cvičení 2-3x týdně, s minimálně 61

62 jednou sérií po opakováních. Časový odstup mezi jednotlivými odporovými cvičeními by neměl být kratší než 1 den. Pro jedince s vysokou bolestivostí kloubu je vhodné začít s odporovým cvičením ve formě maximální izometrické kontrakce okolních svalů postiženého kloubu. Protahovací cvičení všech hlavních svalových skupiny by měli pacienti s osteoartritidou aplikovat denně. V případě přetrvávající bolesti i po 2 hodinách po fyzické aktivitě je nezbytné snížit tréninkovou zátěž. Doporučená pohybová aktivita pro jedince s nadváhou a obezitou Cílem dospělé populace s nadváhou a obezitou by mělo být snížení jejich tělesné hmotnosti nejen z estetických, ale hlavně ze zdravotních důvodů. Nejlepších výsledků při snižování tělesné hmotnosti lze dosáhnout kombinací fyzické aktivity a sníženého energetického příjmu. Fyzická aktivita sebou přináší další zdravotní výhody jako je například snížení rizika vzniku diabetes mellitus 2. typu nebo kardiovaskulárních onemocnění (Department of Health, 2012). Department of Health (2012, pp ) doporučuje jedincům s nadváhou a obezitou, jejichž cílem je snížení tělesné hmotnosti, fyzickou aktivitu s frekvencí minimálně 5x týdně o střední až vysoké intenzitě zatížení, minut, v celkovém týdenním souhrnu minut nebo méně při VPA. Vysoká intenzita zatížení není ze zdravotních důvodů vhodná pro jedince s BMI (body mass index) nad 35 kg/m 2. Cvičením s vysokou intenzitou zatížení by měl předcházet 4-12 týdenní pohybový program o střední intenzitě zatížení. Vhodná pohybová aktivita pro jedince s nadváhou a obezitou je rychlá chůze. Pro jedince s BMI 35 kg/m 2 jsou vhodnější pohybové aktivity nepřetěžující klouby jako je například plavání, cvičení ve vodě nebo jízda na kole. Pro jedince začínající s PA je vhodné zvolit zpočátku nižší než doporučenou úroveň PA a postupně zvyšovat z minut denně v průběhu prvních dvou týdnů na doporučených minut. Pro udržení tělesné hmotnosti po vyšším úbytku váhy je doporučována fyzická aktivita o délce minut denně k zabránění opětovnému přibývání na váze (Department of Health, 2012, pp ). 62

63 Doporučená pohybová aktivita pro pacienty s osteoporózou Dle Department of Health (2012, pp ) by aerobní cvičení o střední intenzitě zatížení měli pacienti s osteoporózou absolvovat minimálně 3x týdně, minut o celkovém souhrnu 150 minut týdně. Za vhodné aktivity lze označit výstupy do schodů, běh prokládaný chůzí (indiánský běh) nebo stolní tenis. Pro jedince začínající s pohybovou aktivitou je vhodné zvolit zpočátku nižší než doporučenou úroveň PA a postupně ji zvyšovat. Spolu s pravidelným aerobním cvičením by pacienti s osteoporózou měli 2-3x týdně absolvovat odporové cvičení o střední intenzitě zatížení s minimálně jednou sérií po 8-10 opakováních v jednom cvičení. Individuálně je možné absolvovat cvičení i o vyšší intenzitě zatížení. Nevhodná jsou cvičení obsahující balistické pohyby (př. skákání), rotační cvičení (př. golfový švih) nebo cvičení způsobující stlačení páteře (př. veslování). Pro prevenci pádu by zejména starší osoby měly zařadit cvičení na zlepšení stability Dánské doporučení pro pohybovou aktivitu rok vydání: 2013, aktualizováno 2014 Dánský zdravotní úřad (The Danish Health Authority) zveřejnil prostřednictvím svých webových stránek, které publikují informace a pokyny pro širokou veřejnost z oblasti prevence a zdravotní péče, doporučení pro PA dánských občanů Doporučení: Doporučení pro pohybovou aktivitu je rozděleno do 3 věkových kategorií, 5-17 let, let a starší 65 let, dále doporučení pro těhotné ženy a osoby s nadváhou a obezitou. 63

64 Příručka pro pohybovou aktivitu dětí ve věku 5-17 let The Danish National Board of Health and The Danish Committee for Health Education (2014a) doporučuje všem zdravým dětem od pěti do sedmnácti let být fyzicky aktivní minimálně 60 minut denně od střední po vysokou intenzitu zatížení, která by měla přesahovat obvyklé krátkodobé denní aktivity. V případě, že je aktivita rozdělena během dne, každá z těchto činností by neměla trvat kratší dobu než 10 minut. Pro zlepšení kondice a svalové síly je nutné absolvovat minimálně 3x týdně fyzickou aktivitu o vysoké úrovni zatížení po dobu nejméně 30 minut. Dále je vhodné začlenit cvičení na zvýšení pevnosti a pružnosti kostí. Příručka pro pohybovou aktivitu dospělé populace (18-64 let) Dle The Danish National Board of Health and The Danish Committee for Health Education (2014b) by se dospělé osoby ve věku od 18 do 64 let měly věnovat fyzické aktivitě minimálně 30 minut denně od střední po vysokou intenzitu zatížení, která by měla přesahovat obvyklé krátkodobé denní aktivity. V případě, že je aktivita rozdělena během dne, každá z těchto činností by neměla trvat kratší dobu než 10 minut. Dospělé osoby by měly zařadit PA na zlepšení kondice a svalové síly v délce trvání minimálně 20 minut, nejméně 2x týdně. Dále je vhodné začlenit fyzickou aktivitu na zvýšení pevnosti a pružnosti kostí. The Danish National Board of Health, et al., (2014c) uvádí stejné doporučení i pro všechny zdravé osoby starší 65 let, pro které navíc platí doporučení o vhodnosti zařazení fyzické aktivity na udržení nebo zlepšení rovnováhy. Příručka pro pohybovou aktivitu žen v období těhotenství Dle The Danish National Board of Health and The Danish Committee for Health Education (2010) mohou zdravé ženy, které se věnovaly PA před těhotenstvím, během těhotenství pokračovat ve fyzicky stejně náročné, pokud se cítí dobře. Pro všechny ostatní ženy platí doporučení nejméně 30 minut pohybové aktivity o střední intenzitě denně přesahující obvyklé denní aktivity. V případě, že 64

65 je aktivita rozdělena během dne, každá z těchto činností by neměla trvat kratší dobu než 10 minut. Ženy s komplikovaným těhotenstvím by se měly o možnosti PA poradit se svým lékařem. V těhotenství nejsou doporučovány kontaktní a týmové sporty, u kterých je riziko srážky a nepředvídatelných zranění, ani PA o vysoké intenzitě zatížení, pokud tuto aktivitu neprovozovaly ženy ještě před těhotenstvím. Těhotné ženy by se měly vyhnout aktivitám zvyšujícím nitrobřišní tlak jako je potápění a zvedání těžkých břemen. Příručka pro pohybovou aktivitu osob s nadváhou a obezitou Dle The Danish National Board of Health and The Danish Committee for Health Education (2012) by se lidé s nadváhou a obezitou měli věnovat MPA 30 minut denně, ideálně 7x týdně. Aktivitu lze během dne rozdělit na kratší intervaly, například po 15 minutách, nejméně však po desetiminutových intervalech. Pro snížení váhy doporučuje Dánský zdravotní úřad kombinaci pravidelné pohybové aktivity a snížení množství konzumovaných kalorií v jídle Evidence to Support Including Lifestyle Light-Intensity Recommendations in Physical Activity Guidelines for Older Adults rok vydání: 2013 Americký magazín podpory zdraví publikoval v roce 2015 průřezovou studii zacílenou na vliv pohybové aktivity s lehkou intenzitou zatížení (LPA) na zdraví starších osob Obsah: Cílem studie bylo prověřit vztah pohybové aktivity o nízké intenzitě a MVPA vzhledem k různým biologickým markerům s chronickými onemocněními mezi starší americkou populací (65+ let). Data byla získána z výzkumu National Health and Nutrition Examination Survey (NHANES) z let 65

66 Probandi nosili po dobu 4 dní akcelerometr a vyplnili dotazník zacílený na získání informací pro účely posouzení socio-demografických informací a chronických onemocnění. Výsledky byly využity k posouzení vztahu mezi LPA a MVPA s biologickými znaky chronickými onemocněními. Osoby, které týdně strávily LPA minimálně 300 minut měly nižší hodnoty BMI, obvodu pasu, C-kreativního proteinu a inzulínové rezistence v porovnání s osobami, které trávily LPA méně jak 300 minut týdně (Loprinzi, Lee, & Cardinal, 2013) Doporučení: Loprinzi, et al., (2013, p, 281) navrhují, aby se dosavadní doporučení pro Američany starší 65 let (150 minut MPA nebo 75 minut VPA týdně nebo jejich ekvivalentní kombinace) doplnilo o lehkou fyzickou aktivitu (LPA) o minimálně délce 300 minut týdně. K potvrzení těchto výsledků bude nutné provést další experimentální studie Doporučení American Heart Association (AHA) AHA vydala doporučení pro pohybovou aktivitu dospělých a dětí, jehož cílem je předcházet a snížit riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Fyzická aktivita upravuje hladinu cholesterolu, krevní tlak a snižuje tak riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Příručka pro pohybovou aktivitu dospělé populace American Heart Association (2014, p. 1) doporučuje pro dospělou populaci pohybovou aktivitu o střední intenzitě zatížení 5x týdně nejméně 30 minut, v celkovém součtu minimálně 150 minut/týden nebo se pohybovou aktivitu o vysoké intenzitě zatížení minimálně 3x týdně nejméně 25 minut, v celkovém součtu minimálně 75 minut/týden nebo kombinací MVPA. Dále zařadit minimálně 2x týdně silovému cvičení o střední až vysoké intenzitě 66

67 zatížení. Pro osoby s cílem snížit krevní tlak nebo cholesterol upřesňuje doporučení pro PA na průměrně 40 minut MVPA 3x až 4x týdně. Příručka pro pohybovou aktivitu dětí Fyzická nečinnost, jejímž důsledkem může být obezita, diabetes melitus, vysoký krevní tlak nebo cholesterol je hlavním rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění nejen u dospělých, ale i u dětí. Z tohoto důvodu American Heart Association (2015, p. 1) doporučuje pro prevenci KVO v dětském věku pohybovou aktivitu minimálně 60 minut denně MVPA Current Perspectives on Physical Activity and Exercise Recommendations for Children and Adolescents With Autism Spectrum Disorders rok vydání: 2014 American Physical Therapy Association publikoval v roce 2014 doporučení pro fyzickou aktivitu a cvičení pro děti a adolescenty s poruchou autistického spektra (ASDs). Tato vrozená porucha některých mozkových funkcí ovlivňující mentální vývoj dítěte narušuje duševní vývoj převážně v oblasti komunikace a sociální interakce. Mezi další projevy ASDs patří porucha hrubé motoriky, například bilaterální koordinace nebo špatné držení těla v dynamických i statických polohách. Prevalence obezity u dětí s ASDs je vyšší než u dětí bez ASDs. Vzhledem k zvyšujícímu se počtu dětí s ASDs a zdravotním komplikacím, které sebou obezita přináší, je tento dokument vhodnou příručkou pro lékaře, jak začlenit PA do léčby dětí s ASDs Obsah: Obsahem publikace je zhodnocení příčin vyšší míry obezity u dětí s ASDs, mezi které patří špatná výživa, medikace, metabolické abnormality a nízká úroveň 67

68 PA. Důvodem nízké úrovně fyzické aktivity je zhoršená motorická koordinace a stabilita a celkově nižší úroveň motorických schopností, která je zapříčiněna tímto onemocněním a limituje tak jedince v pohybu, což může vést k preferenci sedavého způsobu života. Prokázaný pozitivní vliv fyzické aktivity na zmírnění sociálních, pohybových a kognitivních poruch zapříčiněných ASDs vedl vědce k vytvoření doporučení pro pohybovou aktivitu dětí s poruchou autistického spektra, jehož cílem bylo snížení nadváhy a obezity a zlepšení nejen fyzické kondice těchto dětí (Srinivasan, Pescatello & Bhat, 2014) Doporučení: Srinivasan, et al., (2014) uvádí vhodný druh fyzické aktivity, její intenzitu, délku trvání a frekvenci. Dále uvádí specifická doporučení pro cvičení dětí s ASDs a specifická doporučení pro odborné pracovníky, kteří pracují s dětmi s ASDs. Pro účely této práce je dále uváděno doporučení týkající se pouze fyzické aktivity, její intenzity, délky trvání a frekvenci, které je rozděleno na dva programy. První program pro děti, které s pohybovou aktivitou začínají, tzv. základní předpis a druhý program pro děti pokročilé. Základní předpis pro děti a adolescenty s ASDs Dle Srinivasan, et al., (2014, pp ) je vhodné zahájit aerobní cvičební program s 20 až 30 minutovým intervalem cvičením o střední intenzitě zatížení s frekvencí 3x týdně. Týdenní cvičební program by měl dále obsahovat 1x týdně odporový trénink s jednou sérií o 6-15 opakováních s intenzitou zatížení RM a cvičení na rozvoj flexibility a neuromuskulární trénink o délce cvičení 1 hodiny, 1-2x týdně. Doporučené cvičení pro pokročilé děti a adolescenty s ASDs Srinivasan, et al., (2014, pp ) dále doporučuje pro pokročilé děti a adolescenty aerobní cvičení o délce trvání minut, 5-7x týdně s vysokou 68

69 intenzitou zatížení. Cvičební program by měl dále obsahovat 2x týdně odporové cvičení s 2-3 sériemi o 8-12 opakováních s 2-3 minutovým intervalem odpočinku mezi sériemi a intenzitou zatížení 8-12 RM. Interval odpočinku mezi sériemi postupně snižovat. Dále pokračujeme 1-2x týdně s cvičením na rozvoj flexibility a neuromuskulární koordinace s intervalem cvičení po dobu jedné hodiny. Doporučený typ pohybové aktivity se mezi základním předpisem a doporučením pro cvičení u pokročilejších dětí a adolescentů s ASDs neliší. Mezi vhodná aerobní cvičení řadíme indiánský běh, běh, jízdu na kole, plavání nebo tanec. Mezi vhodná odporová cvičení řadíme u dětí do 10 let kalisteniku a aktivity typu skákání, lezení nebo házení. Pro děti starší 10 let se doporučují cviky na posílení horních a dolních končetin s využitím volného závaží (př. thera bandy) nebo s cvičení s vlastní vahou. Pod dohledem je možné zařadit i cviky s lehkým odporem na strojích (př. leg press). Vhodné cviky na rozvoj flexibility a neuromuskulární koordinace jsou protahovací cvičení na hlavní svalové skupiny, jóga, thai-chi, cvičení ve vodním prostředí nebo hipoterapie (Srinivasan, et al., 2014, pp ) Recommandation for physical activity in older adults rok vydání: 2015 Britský lékařský magazín publikoval v roce 2015 analýzu doporučení pro fyzickou aktivitu starších osob, jejichž cílem je zvýšit fyzickou aktivitu a redukovat sedavý způsob života u starších osob a zlepšit tak kvalitu jejich života Obsah: Analýza shrnuje několik obecných doporučení pro pohybovou aktivitu. Za nejobecnější a nejvíce rozšířené doporučení považuje 150 minut pohybové aktivity ve střední intenzitě (MPA) za týden s minimální délkou trvání 10 minut. Tato intenzita je často vyjádřena jako 30 minut svižné chůze 5x týdně. Pro mnoho 69

70 lidí obzvláště lidí ve starším věku je ovšem dosažení této intenzity PA obtížné a mnohdy nedosažitelné. Z analýzy vyplývá, jak je důležité udržení síly a flexibility ve starším věku potřebné k nezávislému a samostatnému životu seniora. Z pozorovaných dat vyplývá, že zvýšená PA v pozdním věku vede k snížení zdravotních rizik, jako jsou artritida nebo osteoporóza a vede k lepšímu mentálnímu zdraví. Díky akcelerometrům je nyní možné lépe sledovat intenzitu fyzické aktivity a vytvořit si tak lepší obrázek zejména o lehké fyzické aktivitě (LPA) vykonávané během dne mimo formální aktivity nebo sport. Z amerických výzkumů za použití akcelerometrů z roku 2003 a 2006, kterých se účastnilo přes 7000 dospělých lidí mezi 20. a 79. rokem, vyplývá množství času, který lidé strávili pohybovou aktivitou o střední a těžké intenzitě (MVPA) a kolik času strávili sedavým způsobem. Z výzkumů je patrné, že s rostoucím věkem se výrazně snižuje množství času stráveného v pásmu MVPA a naopak vzrůstá čas strávený sedavým způsobem. Výsledek obdobné studie z Velké Británie tento trend potvrzuje a dodává, že pouhých 10 až 15 % starších osob splňuje minimální dolní hranici 150 min MPA za týden. Hranice 150 minut MPA je pro většinu starších osob příliš vysoká a mnohdy může vést i k zranění nebo zdravotním komplikacím. Zpráva z Britské zdravotnické kanceláře a Americké univerzity sportovní medicíny zdůrazňuje, že i lehká fyzická aktivita vede k zlepšení zdravotního stavu, i když nedosáhne cílového doporučeného času o minimální délce 150 minut za týden. Současná analýza poukazuje na zvýšené riziko úmrtí, jestliže lidé tráví sezením déle jak sedm hodin denně (Sparling, Howard, Dunstan & Owen, 2015) Doporučení: Dle Sparling, et al., (2015, p. 20) by se lidé v pozdním věku (65 a více let) měli zaměřit na redukci sedavého způsobu života zavedením LPA během dne. Zvýšit délku LPA na 30 minut denně a snížit dlouhodobé sezení postáváním nebo procházkami o délce 1-2 minut minimálně 1x za hodinu. Toto doporučení je zaměřeno zejména na osoby v důchodovém věku. Konkrétní doporučení jak zvýšit čas LPA zahrnuje pohybové pauzy během televizních reklam nebo 70

71 5 minutové procházky během dne. Cílem doporučení je snížit množství času starších osob stráveného sezením Step-Rate Recommendations for Moderate-Intensity Walking in Overweight/Obese and Healthy Weight Children rok vydání: 2015 Výzkum provedený na Katedře Kineziologie a Rehabilitace, Havajské univerzity a na oddělení sportovních věd Univerzity Jižní Karolíny publikoval v roce 2015 mezinárodní Magazín fyzické aktivity a zdraví Obsah: Cílem studie bylo zjistit prostřednictvím testu na běhátku krokovou frekvenci (krok/min -1 ) odpovídající doporučené pohybové aktivitě o střední intenzitě zatížení (MPA) pro děti, která byla stanovena pomocí nepřímé kalorimetrie na 3-4 metabolické ekvivalenty upravené podle věku (age-adjusted metabolic equivalents - A-AMETs). Rozsah střední intenzity zatížení byl stanoven od 3 A AMETs pro spodní hranici do 4 A-AMETs pro horní hranici MPA. Test na běhátku o délce 11 minut zahrnoval, 3 minutový warm-up a 3x 3 minuty chůze o rychlosti 2.5, 3 a 3.5 MPH (miles per hour), což odpovídá cca rychlosti 67, 80 a 94 m/min -1. Analýzou dat z antropometrického měření, měření výdeje energie a testu na běhátku došli vědci k stanovení MPA pro děti přepočtené na kroky za minutu (Morgan, Tsuchida, Beets, Hetzler, & Stickley, 2015) viz bod , z kterých lze dále stanovit počet kroků pro doporučenou PA dětí o minimální délce 60 minut MPA až VPA denně doporučovanou Physical Activity Guidelines Advisory Committee Report, 2008 (U.S. Department of Health and Human Services, 2008). 71

72 Doporučení: Ze studie vyplývá doporučení počtu kroků za minutu, které je adekvátní střední intenzitě zatížení (3-4 A-METs) pro děti ve věku 9-12 let. Doporučení intenzity zatížení pro zdravé děti s normální váhou: Dle Morgan, et al. (2015, p. 372) odpovídá střední intenzitě zatížení (3-4 AMETs) pro děti s normální váhou krok/min -1. Doporučení intenzity zatížení pro děti s nadváhou a obezitou: Dle Morgan, et al. (2015, p. 372) odpovídá střední intenzitě zatížení (3-4 AMETs) pro děti s nadváhou a obezitou krok/min Step based physical aktivity guidelines for preschool-aged children rok vydání: 2015 Mezinárodní vědecký časopis Preventive Medicine otiskl v roce 2015 výzkumný článek od odborníků působících v oblasti pohybové aktivity z Portugalska, Austrálie a Velké Británie, kteří provedli výzkum, jehož cílem bylo odvodit z denního doporučení pro pohybovou aktivitu počet kroků nezbytných pro předškolní děti ve věku tří až šesti let. Doporučení vyplývající z národních příruček pro pohybovou aktivitu Velké Británie, Kanady a Austrálie se shodují na doporučené PA o minimální délce 180 minut denně s intenzitou zatížení od lehké až po vysokou. 72

73 Obsah: Výzkum byl proveden v letech na 916 předškolních dětech ve věku 3-6 let. Děti tvořily z 50 % dívky a z 50 % chlapci. Probandi nosili sedm dní nepřetržitě kromě spánku akcelerometr, který zaznamenával intenzitu PA a počet ušlých kroků za den. Před zahájením testu bylo provedeno antropometrické vyšetření, které obsahovalo změřené údaje o výšce, váze a BMI. Po ukončení výzkumu byly děti klasifikovány do dvou skupin. První skupinu tvořily děti, které byly dostatečně aktivní a splnily tak doporučení pro pohybovou aktivitu ( 3 hodiny) a druhou skupinu tvořily děti, které byly nedostatečně aktivní a nesplnily tak dané doporučení ( 3 hodiny). Z výzkumu dále vyplývá, že 71 % dětí doporučení nesplňovalo (Vale, Trost, Duncan & Mota, 2014) Doporučení: Dle Vale, et al., (2014, p. 81) odpovídá počet kroků za den odvozený z doporučení pro PA předškolních dětí ( 180 minut pohybové aktivity denně) 9099 krokům denně. Děti, které ujdou za den méně než 9000 kroků, jsou z tohoto hlediska klasifikovány jako nedostatečně aktivní. 73

74 2. Systematizace doporučení pro pohybovou aktivitu odlišných skupin populace Na základě zanalyzovaných výzkumů, viz bod 1., bylo možné s doporučeními pro pohybovou aktivitu dále pracovat. Celkem 92 doporučení bylo systematicky roztříděno a dále kategorizováno na základě dvou základních kritérií, dle věku a zdravotního stavu (příloha č. 2: Systematický přehled doporučení pro PA odlišných skupin populace). Pro každou kategorii byla vytvořená přehledná stručná tabulka s doporučením pro pohybovou aktivitu dané skupiny populace, která byla sestavena na základě analyzovaných výzkumů a doporučení. Údaje z tabulky byly následně shrnuty a komparovány a v závěru diskutovány. Stanovení kritérií pro kategorizaci Doporučení pro pohybovou aktivitu odlišných skupin populace je roztříděno na základě stanovených kritérií. Kritéria byla stanovena po vyhodnocení jednotlivých doporučení a možnosti jejich zařazení do různých kategorií. Na základě posouzení byla zvolena dvě následující kritéria. Prvním stanoveným kritériem je věk. Toto kritérium se zdá být nejzákladnější a pro účely systematizace vhodné z důvodu odlišných potřeb jedinců během lidské ontogeneze. Druhým stanoveným kritériem je zdravotní stav jedinců. Velké množství výzkumů se zabývá právě vhodnou a přiměřenou pohybovou aktivitou jedinců, pro které je dosažení doporučené úrovně PA pro jejich věkovou kategorii mnohdy nedosažitelné a upravují pro ně doporučení tak, aby bylo lépe dosažitelné a napomáhalo k zlepšení nebo alespoň udržení jejich zdravotního stavu. Jiná vhodná kritéria nebyla nalezena. Dle prvního kritéria bylo sestaveno šest věkových kategorií, do nichž byla zařazena zanalyzovaná relevantní doporučení pro pohybovou aktivitu odlišných skupin populace na základě věku. Dle druhého kritéria bylo vytvořeno děvět kategorií, do nichž byla zařazena zanalyzovaná relevantní doporučení pro 74

75 pohybovou aktivitu odlišných skupin populace na základě zdravotního stavu jedinců Systematizace doporučení na základě prvního kritéria: VĚK Dle prvního kritéria byla doporučení systematicky zařazena do šesti věkových kategorií. První kategorii tvoří doporučení pro pohybovou aktivitu dětí ve věku 0-5 let, druhou kategorii tvoří doporučení pro PA dětí ve věku 6-12 let, třetí kategorii tvoří doporučení pro PA dětí a dospívající mládeže ve věku let, čtvrtou kategorii tvoří obecnější doporučení pro PA dětí a dospívající mládeže ve věku 0-18 let, pátou podkategorii tvoří doporučení pro PA dospělé populace ve věku let a šestou podkategorii tvoří doporučení pro PA osob starších 65 let kategorie: věk 0-5 let Do I. kategorie: 0-5 let (viz tab. 5: I. kategorie: věk 0-5 let) bylo zahrnuto deset doporučení z let , z nichž se devět se zabývá doporučenou PA pro děti a jedno pohybovou aktivitou přepočtenou na kroky za den. Do této kategorie je zahrnuta nesourodá skupina doporučení pro děti různých věkových skupin od narození do jednoho roku až po doporučení pro předškolní děti ve věku od tří do šesti let. Dětem do prvního roku života by měla být umožněna spontánní pohybová aktivita dle jejich potřeb. S tímto doporučením se ztotožňují všechna tři doporučení pro děti od 0-12 měsíce života. Jedno doporučení dále dodává, že by děti neměly být nečinné déle než 15 minut (př.: sezení v autosedačce atd.). Doporučení pro batolata (12-24 měsíců) uvádí, že by děti měly být aktivní minimálně 180 minut denně o jakékoliv intenzitě zatížení a s rostoucím věkem je vhodné postupné zařazování energeticky náročnějších her a ve věku pěti let by tato činnost měla dosahovat minimálně 60 minut denně. Jiné doporučení pro obdobnou věkovou skupinu dětí ve věku jednoho až tří let doporučuje minut denně MVPA se zařazením venkovních aktivit 2-3x denně a vhodné 75

76 PA pod vedením dospělých minimálně 2x denně zacílené na rozvoj dětské motoriky a pohybových dovedností o minimálně 5-10 minutách. Doporučení pro děti od narození do pěti let, které ještě nechodí, se shoduje s doporučením pro děti ve věku 0-12 měsíců a uvádí za vhodnou jakoukoliv spontánní pohybovou aktivitu dle potřeb dítěte. Doporučení totožné publikace pro děti od narození do pěti let, které již chodí, uvádí minimálně 180 minut PA denně. Publikace z roku 2010 uvádí totožné doporučení pro děti ve věku od jednoho do pěti let. Dva výzkumy se zabývají PA dětí ve věku tří až šesti let. Jedno uvádí za vhodnou pohybovou aktivitu o střední až vysoké intenzitě zatížení mezi 90 a 120 minutami denně s minimálním intervalem zatížení 10 minut a zařazením PA s minimálně 5-10 minutovým intervalem pod vedením dospělých nejméně 2x denně. Druhé doporučení uvádí přepočtenou PA na kroky vycházející z doporučené PA o minimální délce zatížení 180 minut na minimálně 9099 kroků za den. Tři ze čtyř doporučení pro děti mladších dvou let nedoporučují dětem sledování televize aj. Tři ze čtyř publikací pro děti od 2-5 let doporučují omezit sledování TV aj. na maximálně jednu hodinu denně a zbylá publikace doporučuje snížit dobu strávenou bez fyzické aktivity na minimum. 76

77 tab. 5: I. kategorie: věk 0-5 let 77

78 Diskuze k I. kategorii Přehled doporučení pro věkově rozmanité skupiny z I. kategorie by se dal teoreticky shrnout do následujícího doporučení. Veškerá pohybová aktivita dětí od narození do pěti let by měla směřovat k rozvoji motoriky a pohybových dovedností prostřednictvím spontánní pohybové aktivity dle potřeby dítěte a od jednoho roku zařazením i PA vedené dospělou osobou minimálně 2x denně. Děti do jednoho roku by v bdělém stavu neměly být nečinné déle jak 15 minut v kuse a úroveň pohybové aktivity by se u nich měly zvyšovat z 3-5 minutových časových úseků navyšováním četností a prodlužováním časového intervalu PA postupně s přibývajícím věkem. Kompilací doporučení pro děti od jednoho do dvou let a doporučení pro děti od jednoho do tří let by v úvahu připadala PA o minimálně 180 minutách jakékoliv intenzity nebo minut MVPA denně s postupným zařazováním energeticky náročnějších her, které by ve věku pěti let dítěte měly dosahovat hranice minimálně 60 minut denně. Pro děti od tří do šesti let by tak platilo obdobné doporučení minimálně 180 minut (9099 kroků) PA nebo navýšením MVPA na minut denně. Děti mladších dvou let by neměly trávit čas sledováním televize ani sezením u PC a starší děti mezi druhým a pátým rokem by měli omezit čas strávený sledováním TV a hraním her na PC na maximálně jednu hodinu denně II. kategorie: 5-12 let Do II. kategorie: 5-12 let (viz tab. 6: II. kategorie: věk 5-12 let) bylo zahrnuto šest doporučení z let , z nichž se tří týkají doporučené PA pro děti a zbylé tři kalkulují s PA ekvivalentně přepočtenou na kroky. Dvě z těchto tří doporučení udávají střední intenzitu zatížení (MPA) v krocích za minutu pro děti ve věku od devíti do dvanácti let s normální váhou a pro děti s nadváhou a obezitou a třetí doporučení se týká obecného doporučení počtu kroků za den. Doporučení pro PA se v zásadě shodují. Všechny tři doporučují pohybovou aktivitu o minimální délce 60 minut denně a dvě z nich specifikují intenzitu zatížení na úroveň MVPA se zařazením cvičení na posílení svalstva 78

79 a kostí s frekvencí 3x týdně a omezením času stráveného sledováním TV nebo hraním her na PC na maximálně dvě hodiny denně. První doporučení dále upřesňuje a rozšiřuje doporučení o zařazení VPA minimálně 3x týdně. Dvě doporučení nám udávají střední intenzitu zatížení (MPA) pro děti s normální váhou a pro děti s nadváhou a obezitou ve věku od devíti do dvanácti let přepočtenou na počet kroků za minutu. Tento výzkum doporučuje kroků za minutu jako vhodnou intenzitu zatížení při MPA pro děti s normální váhou a kroků za minutu pro děti s nadváhou a obezitou. Doporučení z roku 2004 udává minimální počet kroků za den vhodný pro dívky ve věku 6-12 let na kroků a pro chlapce ve věku 6-12 let na kroků. 79

80 tab. 6: II. kategorie: věk 5-12 let 80

81 Diskuze k II. kategorii Kombinací údajů z tří analyzovaných výzkumů lze teoreticky vypočítat minimální doporučený počet kroků při střední intenzitě zatížení za 60 minut pohybové aktivity (=minimální doporučovaná délka PA u dětí ve věku 5-12 let). U dětí s normální váhou tato hodnota odpovídá až krokům za hodinu a u dětí s nadváhou a obezitou až krokům za hodinu. Pokud budeme s těmito hodnotami dále kalkulovat, můžeme na základě kombinace s doporučením z roku 2004 vypočítat zbývající počet kroků na den po odečtení fyzické aktivity (60 minut MPA). U dětí s normální váhou by na zbytek dne přicházelo v úvahu až kroků pro dívky a až pro chlapce. V úvahu by dále přicházelo uvést zbývající počet kroků na den po odečtení PA pro děti s nadváhou a obezitou, ale dle mého názoru by tento údaj nebyl korektní, jelikož by tato hodnota byla vyšší než u dětí s normální váhou a její dosažení by pro tyto děti mohlo být obtížné za předpokladu, že děti s nadváhou a obezitou budou mít nižší fyzickou zdatnost než děti s normální váhou. Pro děti s nadváhou a obezitou je možné uvažovat o spodní hranici počtu kroků za den pro dívky a pro chlapce za možnou alternativu doporučení zbylého počtu kroků na den po odečtení PA (60 minut MPA). Výzkum ekvivalentní doporučené střední intenzity zatížení přepočtené na kroky za minutu byl proveden na dětech ve věku 9-12 let, proto není vhodné ho aplikovat na celou II. věkovou kategorii. Sumarizací doporučení pro PA lze obecně doporučit dětem ve věku 5-12 let MVPA minimálně 60 minut denně se zařazením VPA minimálně 3x týdně a odporová cvičení na posílení svalstva a kostí ve frekvenci 3x týdně. Důraz je kladen na omezení času stráveného před televizí, počítačem atd. na maximálně 2 hodiny denně III. kategorie: let Do III. kategorie: let (viz tab. 7: III. kategorie: věk let) byla zahrnuta čtyři doporučení z let Tři doporučení se zabývají doporučenou pohybovou aktivitou pro děti a adolescenty a jedno doporučení je 81

82 zacílené na optimální rozvoj a udržení zdraví kostí vlivem správného zatěžování během růstového spurtu dětí. Doporučení z roku 2008 udává pouze základní informaci o délce trvání zatížení v minimální délce minut denně bez další specifikace. Zbylá dvě nám dále upřesňují intenzitu zatížení pohybové aktivity jako střední až vysokou a doporučují zařadit cvičení na posílení svalů a kostí s frekvencí minimálně 3x týdně. Nejobsáhlejší doporučení z roku 2012 radí omezit čas strávený sezením (sledování televize, hraní her na PC atd.) na maximálně dvě hodiny denně a minimálně 3x týdně zařadit VPA. Doporučení z roku 2004 aktualizované v roce 2014 tuto radu popisuje obecněji a udává za vhodné omezení sedavého způsobu života na minimum. Obě se shodují na minimálně 60 minutách MVPA denně. Poslední doporučení upřesňuje věk vhodný pro zatěžování kostí vedoucí k jejich optimálnímu rozvoji a udržení jejich pevnosti až do období stáří. Tento věk se z důvodu nástupu menarche a hormonálních změn u dívek ovlivňujících ukládání minerálních látek v kostech odlišuje u dívek a chlapců. Doporučení udává minimální délku trvání MVPA zahrnující cca 100 dopadů na jednu tréninkovou jednotku (TJ) o intenzitě zatížení minimálně 3,5 násobku TH na minut denně. Dále radí zařadit 3x týdně silové cvičení s odporem 60 % 1RM o délce trvání minimálně 30 minut. 82

83 tab. 7: III. kategorie: věk let 83

84 Diskuze k III. kategorii Údaje z výzkumů posledních osmi let se výrazně neliší. Doporučení z roku 2012 by se dalo označit za nejobsáhlejší bez výraznějších odchylek od ostatních doporučení ( 60 minut MVPA denně plus silové cvičení 3x týdně) a tudíž nejvhodnější pro aplikaci do praxe. Před nástupem puberty a na jeho začátku (dívky: 11,5-13,5 let, chlapci: let) by se měl klást důraz na dostatečné mechanické zatížení kostry dětí, jehož vlivem dochází k periostální tvorbě kosti, která v pozdějším věku může vést až k 50% snížení rizika fraktur a obecně k vyšší pevnosti a zdraví kostí. Publikace z roku 2011 doporučuje zařadit PA zahrnující dopady o 100 opakováních v jedné tréninkové jednotce o 3,5 násobku TH 3x týdně a upřesňuje délku trvání cvičení na posílení svalů a kostí na nejméně 30 minut 3x týdně s odporem 60 % 1RM. Kombinace těchto dvou doporučení by mohla být považována, na základě dosavadních vědeckých poznatků, za adekvátní pro děti a adolescenty od dvanácti do osmnácti let IV. kategorie: 0-18 let Do IV. kategorie: 0-18 let (viz tab. 8: IV. kategorie: věk 0-18 let) bylo zahrnuto celkem osm doporučení z let Doporučená PA pro nejširší věkovou skupinu od narození do osmnácti let je z tabulky zároveň nejstaršího data vydání a rozděluje pohybovou aktivitu na PA vhodnou pro děti v raném věku o minimální délce 60 minut denně a na PA vhodnou pro děti v pozdním věku souhrnně doporučenou o délce 200 minut týdně s intenzitou zatížení 60 % VO 2 max a se zařazením odporového cvičení na posílení svalů a kostí 2-3x týdně. Doporučení pro PA druhé nejširší věkové skupiny s rozmezím od dvou do osmnácti let pochází z roku 2009 a doporučuje věnovat se MVPA minimálně 60 minut denně a pravidelně 3x týdně provozovat odporová cvičení na posílení svalů a kostí a na rozvoj flexibility. Zbylých šest výzkumů obsahuje doporučení pro věkovou skupinu v užším rozmezí 5 (6,7) - (17) 18 let. Všech šest doporučuje PA o minimální délce trvání 60 minut denně a dvě z nich doplňují i horní hranici. Jeden výzkum na 120 minut a druhý nespecificky na několik hodin denně. 84

85 Minimální interval cvičení 10 minut udává jedno z šesti doporučení. Intenzitu zatížení uvádí pět z šesti doporučení, čtyři z nich se shodují na intenzitě zatížení o střední až vysoké intenzitě a jedno doporučení udává minimálně MPA, ale zároveň uvádí za vhodnou intenzitu zatížení pro cvičení na posílení svalů a kostí VPA, což se shoduje s dalšími třemi doporučeními z šesti. Zbylá dvě doporučení neupřesňují intenzitu zatížení pro cvičení na posílení svalů a kostí. Všech šest výzkumů se shoduje na minimálně třech silových cvičeních týdně. Za vhodné považují dvě z šesti doporučení omezení času stráveného sedavým způsobem života. Jedno nespecificky na minimum času a druhé konkrétněji udává maximálně dvě hodiny denně. 85

86 tab. 8: IV. kategorie: věk 0-18 let 86

87 Diskuze k IV. kategorii IV. kategorie se zdá být příliš specifická pro skupinu s tak širokým věkovým rozmezím (0-18 / 5-18 let) a vzhledem k odlišnostem ve vývoji jedince a zvláštnostech jednotlivých období lidské ontogeneze by se dalo nad jeho využitelností pro praxi polemizovat. Porovnáme-li však doporučení pro předešlé dvě věkové kategorie pět až dvanáct let a dvanáct až osmnáct let zjistíme, že se až na malé odchylky shodují a doporučení minimálně 60 minut MVPA denně a zařazením cvičení na posílení svalů a kostí ( )3x týdně je vhodné pro obě věkové kategorie a tudíž by se dalo zobecnit minimálně pro děti a adolescenty ve věku pěti až osmnácti let. Pro děti mladší pěti let se zdá být doporučení až příliš specifické a vhodnější by bylo doporučení z první kategorie pro děti od narození do pěti let. V úvahu tak připadá spíše odlišná forma PA pro mladší a starší věkové kategorie V. kategorie: let Do V. kategorie: let (tab. 9: V. kategorie: věk let) bylo zahrnuto celkem dvanáct doporučení z let Deset z nich se týká doporučené PA a zbylé dvě kalkulují s PA ekvivalentně přepočtenou na kroky pro dospělou populaci. Týdenní doporučovanou minutovou dotaci pro PA s uvedením intenzity zatížení bez bližší specifikace frekvence a délky jednotlivých zatížení udává šest z deseti výzkumů, jeden z nich upřesňuje frekvenci zatížení na minimálně 3x týdně bez udání délky jednotlivých pohybových aktivit. Čas strávený pohybovou aktivitou týdně o délce minimálně 150 minut MPA nebo 75 minut VPA doporučují čtyři z těchto šesti doporučení, dvě z nich přidávají i doporučenou horní hranici 300 minut MPA nebo 150 minut VPA týdně a dodávají, že nad tuto hranici již cvičení nepřináší žádný další zdravotní přínos nebo alespoň není prozatím vědecky znám. Tři z těchto čtyřech doporučení dále uvádějí vhodnou alternativu PA k 150 MPA / 75 VPA na ekvivalentní čas strávený o střední až vysoké intenzitě zatížení. Dále jeden z šesti výzkumů udává 87

88 doporučenou délku zatížení minimálně 150 minut MVPA týdně a jeden výzkum udává minimálně minut týdně s intenzitou zatížení % VO 2 max, což odpovídá přibližně hodnotám pro střední intenzitu zatížení. Zbylá čtyři doporučení z deseti udávají konkrétnější doporučení s udáním týdenní frekvence dle intenzity zatížení. Dvě z těchto čtyř doporučení udávají za vhodnou intenzitu zatížení MPA (MVPA) o minimální délce 30 minut denně ajeden výzkum upřesňuje doporučení pro jedince, kteří chtějí zlepšit kondici, aby zvýšili intenzitu zatížení na VPA a snížili frekvenci zatížení na 3-4x TJ týdně. Jeden výzkum radí zařadit pohybovou aktivitu 5x týdně o délce minimálně minut s celkovým týdenním souhrnem nejméně 150 minut, popř. kombinací MVPA. Výzkum z roku 2012 je nejspecifičtější a nabízí tři možné varianty, jak dosáhnout na doporučenou úroveň pohybové aktivity za týden. První varianta se střední intenzitou zatížení o délce minimálně 30 minut 5x týdně s celkovým týdenním souhrnem minut, druhá varianta s vysokou intenzitou zatížení o délce minimálně 20 minut 3x týdně s celkovým týdenním souhrnem minut a třetí varianta uvádí MVPA s vhodnou kombinací délky trvání a s frekvencí 3-5x týdně. Závěrem celkem devět z deseti doporučení pro PA udává za minimální interval pro pohybovou aktivitu 10 minut. Z celkem deseti doporučení pro PA dospělé populace devět doporučuje zařadit cvičení na posílení svalů (popř. kostí), dva z těchto devíti výzkumů doporučují zařadit tato cvičení 2x týdně, čtyři z devíti výzkumů nejméně 2x týdně a zbylé tři výzkumy z devíti doporučují zařadit cvičení na posílení svalstva 2-3x týdně. Intenzitu zatížení udávají dvě z devíti doporučení. Jedno stanovuje za vhodnou MVPA a druhé specifičtější stanovuje intenzitu zatížení na % 1RM. Jeden výzkum udává délku trvání zatížení u odporových cvičení na 20 minut a dva výzkumy udávají celkový objem zatížení v jedné odporové TJ, který se shoduje v počtu cviků 8-10 a počtu opakování Jedno z nich specifikuje i počet sérií na 2-4 a interval odpočinku mezi sériemi na 2-3 minuty. Jedna z celkem deseti publikací doporučuje zařadit denně ( 2x týdně) minimálně 10 minutové protahovací cvičení o 4 opakováních u každého cviku s výdrží ve statických polohách sekund. 88

89 Dva výzkumy se zabývaly vyjádřením doporučené pohybové aktivity v krocích. Jeden z nich doporučuje dospělým osobám ujít denně až kroků a přidává upřesnění o počtu kroků za 30 minut MPA na cca až kroků. Druhý výzkum byl zaměřen primárně na intenzitu zatížení a specifikuje průměrnou krokovou frekvenci přepočtenou na pohybovou aktivitu o střední intenzitě zatížení na minimálně 100 kroků za minutu. Toto doporučení dále rozvádí zvlášť pro ženy a zvlášť pro muže a dále přidává doporučení pro VPA. U žen odpovídá střední intenzitě zatížení 99 kroků za minutu a vysoké intenzitě zatížení 135 kroků za minutu. U mužů odpovídá MPA 94 kroků za minutu a VPA 125 kroků za minutu. 89

90 tab. 9: V. kategorie: věk let 90

91 91

92 Diskuze k V. kategorii Po komparaci výzkumů zabývajících se doporučením pro celkový týdenní objem zatížení vhodný pro jedince ve věkové kategorii let by připadalo v úvahu následující souhrnné doporučení pro pohybovou aktivitu dospělé populace v týdenním součtu 150-(300) minut MPA nebo 75-(150) minut VPA nebo jejich vhodnou kombinaci, kterou lze dopočítat za předpokladu, že 1 minuta VPA odpovídá 2 minutám MPA, například na 90 minut MPA a 30 minut VPA týdně. Toto doporučení se ve všech bodech shoduje s americkou příručkou Physical Activity Guidelines for Americans z roku V kombinaci s doporučeními, která obsahují údaje o týdenní frekvenci zatížení a délce zatížení, by v úvahu přicházela pohybová aktivita o střední intenzitě zatížení s celkovým objemem zatížení 30 minut 5x, což odpovídá spodní hranici doporučení ( 150 min MPA týdně) nebo v lepším případě s denní frekvencí, což odpovídá cca střední hranici doporučení pro MPA. Při zvolení VPA s frekvencí zatížení 3x týdně se dostáváme na hodnotu 25 minut, což odpovídá spodní hranici doporučení (75 min VPA týdně) nebo cca 35 minut, což odpovídá cca střední hranici doporučení pro VPA. Opět lze vhodně zkombinovat MPA a VPA. Interval jednoho cvičení by měl být minimálně 10 minut. Cvičení na posílení svalů popř. kostí doporučuje zařadit do plánu pohybové aktivity většina z analyzovaných publikací. Zařazení 2 TJ týdně se po předešlé komparaci dá považovat za adekvátní a pro bližší upřesnění objemu zatížení je možné doporučit 8-10 cviků o 2-4 sériích po opakováních. Doporučená intenzita zatížení přepočtená na kroky z dvou nezávislých zdrojů se shoduje v MPA spíše na spodní hranici doporučení prvního zdroje (z roku 2004), který udává MPA přepočtenou na až kroků za 30 minut. Spodní hranice (3 000 kroků) tohoto doporučení tak odpovídá 100 krokům za minutu MPA druhého zdroje (z roku 2011), ale horní hranice doporučení (4 000 kroků) již spíše odpovídá vysoké intenzitě zatížení druhého zdroje. Bohužel mezi analyzovanými údaji není k dispozici třetí nezávislý zdroj, který by mohl napovědět, jaké doporučení je přesnější. Není tak zřejmé, zda horní hranice kroků spadá již do VPA nebo doporučení pro VPA z druhého zdroje 92

93 ( 135 krok/min -1 pro ženy a 125 krok/min -1 pro muže) spadá stále do MPA. Vzhledem k rozsahu výzkumů a aktuálnosti obou zdrojů však lze usuzovat, že doporučení z roku 2011 bude přesnější VI. kategorie: 65+ let Do VI. kategorie: 65+ let (viz tab. 10: IV. kategorie: věk 65+ let) bylo zahrnuto celkem 12 doporučení z let Jedenáct z nich se týká doporučené PA a jedno zbylé doporučení udává PA ekvivalentně přepočtenou na kroky za den pro starší osoby. Týdenní doporučovanou minutovou dotaci pro PA s uvedením intenzity zatížení bez bližší specifikace frekvence a délky jednotlivých zatížení udává šest z jedenácti výzkumů. Čas strávený pohybovou aktivitou týdně o délce minimálně 150 minut MPA nebo 75 minut VPA doporučují tři z těchto šesti doporučení, dvě z nich přidávají i doporučenou horní hranici 300 minut MPA nebo 150 minut VPA týdně a dodávají, že nad tuto hranici již cvičení nepřináší žádný další zdravotní přínos nebo alespoň není prozatím vědecky znám. Jeden z novějších výzkumů z roku 2013 navrhuje doplnit předešlé doporučení o alternativní pohybovou aktivitu o lehké intenzitě zatížení v součtu minimálně 300 minut týdně a to především z důvodu, že nemusí být v silách starších osob splnit předešlé doporučení. Zbylé dva výzkumy uvádějí lehce odlišná doporučení. Nejstarší doporučení z roku 2000 udává za vhodnou LMPA ( % VO 2 max) o délce 140 minut týdně a druhé doporučení z roku 2012 uvádí dokonce MVPA 150 minut týdně. Zbylých pět doporučení z jedenácti udávají konkrétnější doporučení s udáním týdenní frekvence dle intenzity zatížení. Minimálně 30 minut pohybové aktivity denně doporučují tři z těchto pěti výzkumů. Dva ze tří výzkumů uvádějí za vhodnou střední až vysokou intenzitu zatížení přiměřenou věku a zdravotnímu stavu starších osob a jeden výzkum dále stanovuje za vhodnou PA pro jedince, v jejichž silách není splnění vyšší intenzity zatížení vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu 30 minut LPA, jako doplnění doporučené PA pro věkovou kategorii 65+. Výzkum z roku 2012 je nejspecifičtější a nabízí tři možné varianty, 93

94 jak dosáhnout na doporučenou úroveň pohybové aktivity za týden pro zdravé osoby starší 65let a pro zdravotně limitované jedince starších 50 let. První varianta se střední intenzitou zatížení o délce minimálně minut 5x týdně s celkovým týdenním souhrnem minut, druhá varianta s vysokou intenzitou zatížení o délce minimálně minut 3x týdně s celkovým týdenním souhrnem minut a třetí varianta uvádí MVPA s vhodnou kombinací délky trvání s frekvencí 3-5x týdně. Poslední páté doporučení udává MPA 30 minut 5x týdně s celkovým týdenním součtem 150 minut. Závěrem celkem sedm z jedenácti doporučení udává za minimální interval pro pohybovou aktivitu 10 minut. Všechny analyzované výzkumy zabývající se celkovým doporučením pro PA osob starších 65 let kromě dvou uvádějí za vhodné zařadit cvičení na posílení svalů (popř. kostí) do plánu fyzické aktivity. Pět doporučení uvádí za vhodné zařadit cvičení na posílení svalů minimálně 2x týdně, z nichž jeden výzkum specifikuje intenzitu zatížení na střední nebo vysokou a celkový objem zatížení jedné odporové TJ na 8-10 cviků s minimálně jednou sérií po opakováních s cvičením v nenásledující den po silovém tréninku. Zbylé dva výzkumy doporučují zařadit cvičení na posílení svalů 2-3x týdně. Výzkumy dále doporučují zařadit balanční cvičení (cvičení na zlepšení neuromuskulární koordinace) jako vhodné preventivní opatření proti pádům a z nich vzniklých komplikací u seniorů. Zařazení balančních cvičení doporučuje šest ze sedmi analyzovaných výzkumů zabývajících se doporučením pro celkovou PA seniorů. Dvě z šesti doporučení udávají zařazení balančního cvičení v rámci odporového tréninku ( 2x týdně, 2-3x týdně). Jedno z šesti doporučení specifikuje frekvenci zatížení 2-3x týdně zařazením cvičení jako je například thai chi o délce minut a jedno z šesti doporučení udává frekvenci 3x týdně za minimální doporučovanou. Jedno ze sedmi analyzovaných výzkumů zabývajících se doporučením pro celkovou PA seniorů dále doporučuje zařadit denně minimálně 10 minutové protahovací cvičení o 4 opakováních u každého cviku s výdrží ve statických polohách sekund. 94

95 Jeden výzkum z celkových dvanácti v kategorii 65+ přepočítává doporučenou PA na kroky a doporučuje pro seniory ujít denně až kroků a na základě doporučení WHO ( 30 minut MVPA 5x týdně) stanovuje dále vhodný počet kroků v den s pohybovou aktivitou na cca kroků denně a cca kroků v den bez PA. 95

96 tab. 10: IV. kategorie: věk 65+ let 96

97 97

98 Diskuze k VI. kategorii Komparací dvanácti výzkumů publikujících doporučení pro pohybovou aktivitu osob starších 65 let by se teoreticky dalo sestavit jedno komplexní doporučení. Kompilát z těchto doporučení by se dal teoreticky použít jako návod pro starší jedince, jak být fyzicky aktivní i ve starším věku a poskytnout jim tak možnost vytvořit si ucelený obrázek o vhodném druhu pohybové aktivity jeho objemu, intenzitě a frekvenci zatížení. Následuje vytvořený model, který vznikl teoretickou kompilací a neměl by být dogmaticky přijímán. Pro seniory je vhodná pohybová aktivita s intenzitou zatížení od LPA až po VPA. Zvolení vhodné intenzity závisí na věku, úrovni kondice a zdravotním stavu jedinců. Za vhodné doporučení pro PA by se dala považovat jedna z následujících 4 variant nebo jejich vhodná kombinace. První varianta připadá v úvahu pro jedince, kteří ze zdravotních nebo jiných důvodů nezvládají splnit následující varianty a jedná se o 30 minut LPA denně o celkovém týdenním součtu 300 minut. K dosažení hranice 300 minut by odpovídala spíše délka zatížení minut LPA denně. Druhou variantu tvoří MPA o minimálně 30 minutách denně ( 5x týdně) v celkovém týdenním součtu minut. Třetí variantu tvoří VPA o minimálně minutách s frekvencí 3x týdně o celkovém týdenním součtu minut. Tato varianta je vhodnější spíše pro zdatnější seniory, kteří se věnovali pohybové aktivitě aktivně i v mladším věku. Čtvrtou variantu tvoří MVPA 3-5x s délkou trvání ekvivalentně přepočtenou vzhledem k intenzitě zatížení (1 minuta VPA = 2 minuty MPA). Interval zatížení u MPA-VPA by neměl být kratší než 10 minut. Minimální interval zatížení u LPA nedefinuje žádná publikace, ale vzhledem k nízké intenzitě by měl být pravděpodobně vyšší než u MPA nebo VPA. V porovnání s doporučením pro pohybovou aktivitu dospělé populace se doporučení pro PA osob starších 65 let nijak výrazně neliší a shoduje se až na zařazení pohybové aktivity o lehké intenzitě zatížení pro seniory. V plánu fyzické aktivity každého seniora by neměla chybět MVPA na posílení svalů a kostí s frekvencí minimálně 2x týdně v nenásledující den 98

99 o objemu jedné TJ cca 8-10 cviků s minimálně jednou sérií po opakováních. Na rozdíl od ostatních kategorií se u seniorů klade důraz na zařazení cvičení zlepšujících neuromuskulární koordinaci jako například balanční cvičení. Tato cvičení jsou vhodná jako prevence pádů, která mohou mít v pozdějším věku fatální následky. Protahovací cvičení 10 minut denně sice uvádí pouze jedna publikace, ale její zařazení do plánu fyzické aktivity se jeví jako prospěšné. Ekvivalentní doporučení k pohybové aktivity přepočtené na kroky pro seniory s denním objemem až kroků (8 000 kroků v den s PA, kroků v den bez PA) je možné použít jako alternativní doporučení Systematizace doporučení na základě druhého kritéria: ZDRAVOTNÍ STAV Dle druhého kritéria byla doporučení systematicky zařazena do devíti kategorií. První kategorie s názvem kardiovaskulární zdraví doporučuje fyzickou aktivitu k prevenci kardiovaskulárních onemocnění (KVO) a PA pro jedince s vyšším rizikem vzniku KVO. Druhá kategorie s názvem mentální zdraví obsahuje doporučení na podporu mentálního zdraví a pro psychiatrické pacienty. Třetí kategorie obsahuje doporučenou PA pro prevenci nádorových onemocnění a pro jedince s karcinomem. Čtvrtá kategorie se zaměřuje na PA žen během těhotenství a v šestinedělí. Pátá kategorie uvádí doporučenou PA vhodnou k získání a udržení zdravého pohybového systému a PA vhodnou pro pacienty s onemocněním pohybového aparátu. Šestá kategorie uvádí vhodnou PA pro jedince se zdravotním postižením. Sedmá kategorie interpretuje PA vhodnou pro jedince s chronickým onemocněním. Osmá kategorie se zaměřuje na snížení tělesné hmotnosti u jedinců s nadváhou a obezitou za pomoci PA a devátá kategorie shrnuje doporučení pro další onemocnění, která nebylo možné zařadit do žádné z předešlých kategorií. 99

100 I. kategorie: kardiovaskulární zdraví: prevence/onemocnění Do I. kategorie: (viz tab. 11: I. kategorie: kardiovaskulární zdraví: prevence/onemocnění) bylo zahrnuto sedm doporučení z let , z nichž se čtyři zabývají PA vhodnou k snížení rizika vzniku KVO (jedno ze čtyř i vhodnou PA k snížení rizika respiračních onemocnění) a zbylá tři se zabývají vztahem mezi PA a krevním tlakem. Jedno ze tří doporučení uvádí pohybovou aktivitu vhodnou pro prevenci vysokého KT, jedno PA zacílenou na snížení kreního tlaku (KT) a cholesterolu a jedno PA pro jedince s hypertenzí. Výzkum z roku 2014 nabízí tři možné varianty, jak dosáhnout na doporučenou úroveň pohybové aktivity, která slouží k prevenci KVO dospělé populace. První varianta se střední intenzitou zatížení o délce minimálně 30 minut 5x týdně s celkovým týdenním součtem minimálně 150 minut se shoduje s doporučením z roku 2008, které uvádí spodní hranici MPA pro prevenci kardiorespiračních onemocnění taktéž na minimálně 150 minut týdně (až 200 minut). Druhou variantou, jak dosáhnout doporučené PA pro prevenci KVO, je VPA o délce zatížení minimálně 25 minut 3x týdně s celkovým týdenním součtem minimálně 75 minut anebo je možné zvolit adekvátní kombinaci MVPA. Dále je vhodné zařadit cvičení na posílení svalů minimálně 2x týdně se střední až vysokou intenzitou zatížení. Třetí doporučení pro jedince s vysokým rizikem KVO udává za vhodnou PA o délce zatížení minimálně 30 minut po většinu dní v týdnu bez udání intenzity zatížení a pro zdravé jedince uvádí za vhodnou PA s intenzitou zatížení % max. SF o délce zatížení minut s frekvencí 4-5x týdně. Jeden výzkum se zabývá prevencí KVO u dětí a doporučuje MVPA o minimální délce zatížení 60 minut denně. Prevencí vysokého KT se zabývá studie z roku 2009 a za vhodnou uvádí MPA (60-85 % max. SF / % VO 2 max) s délkou zatížení minimálně 30 minut (v minimálně 10 minutových intervalech) denně. Vhodná pohybová aktivita pro snížení krevního tlaku nebo cholesterolu je uvedena v publikaci z roku 2014 a udává MVPA 3-4x týdně o průměrně 40 minutách. Jedincům, kteří již mají hypertenzi, doporučuje výzkum z roku 2012 zařadit pohybovou aktivitu o minimálně střední intenzitě zatížení (40-60 % VO 2 max / % max. SF) o délce zatížení minut denně 100

101 v minimálně 10 minutových intervalech se zařazením cvičení na posílení svalů o střední intenzitě zatížení (50-70 % 1RM) s frekvencí 2-3x týdně o 8-10 cvicích s minimálně jednou sérií po 8-12 opakováních v jedné TJ. 101

102 tab. 11: I. kategorie: kardiovaskulární zdraví: prevence/onemocnění 102

103 Diskuze k I. kategorii První kategorii tvoří několik odlišných doporučení, která mezi sebou nelze příliš komparovat. Tuto metodu lze použít pouze u doporučení PA pro prevenci KVO se zahrnutím prevence kardiorespiračních onemocnění pro dospělou populaci, kterou se zabývají celkem tři z analyzovaných výzkumů. Ostatní ojedinělá doporučení vhodně doplňují tuto kategorii. Nejrozsáhlejší doporučení z roku 2014 obsahující tři možné varianty řešení, jak dosáhnout na doporučovanou úroveň PA vhodnou k prevenci KVO dospělé populace, by se dalo považovat za přiměřené v porovnání s údaji výzkumů z let 2005 a 2008, které jsou až na drobné odchylky obsaženy v tomto doporučení. Mezi odchylky patří například denní doporučená PA z roku 2005, bez udání intenzity zatížení pro jedince s vyšším rizikem KVO, zatím co jedinci zdraví mohou PA absolvovat o nižší frekvenci 4-5x týdně o intenzitě zatížení % max SF. Doporučovaná pohybová aktivita vhodná pro prevenci KVO dospělé populace se prakticky shoduje s doporučením pro zdravou dospělou populaci, viz bod (V. věková kategorie: let) a lze tak usuzovat, že doporučená PA pro zdravou dospělou populaci je dostačující k prevenci KVO. To samé platí i pro děti a adolescenty ve věku od pěti do osmnácti let II. kategorie: mentální zdraví Do II. kategorie: (viz tab. 12: II. kategorie: mentální zdraví) byla zahrnuta pouze dvě doporučení z let 2008 a 2010, z nichž jedno nabízí doporučení PA vhodné k udržení mentálního zdraví a druhé specifické doporučení je zacíleno na psychiatrické pacienty a pro ně přiměřenou PA. Pozitivní vliv na mentální zdraví má již minut aerobního cvičení nebo jeho kombinace se silovým cvičením 3-5x týdně. Dospělí psychiatričtí pacienti by se měli dle výzkumu z roku 2010 věnovat MPA minimálně 30 minut denně a děti s psychiatrickým onemocněním by měly být pohybově aktivní minimálně 60 minut denně o střední intenzitě zatížení. 103

104 tab. 12: II. kategorie: mentální zdraví 104

105 Diskuze k II. kategorii Dle názoru autora práce údaje z výzkumu o vlivu PA na mentální zdraví potvrzují pozitivní vliv PA na duševní zdraví a doplňují tak již vědecky ověřená tvrzení o pozitivním vlivu PA na fyzické zdraví. V globálu tak lze hovořit o pozitivním vlivu PA na celkový zdravotní stav populace III. kategorie: prevence karcinomu/karcinom Do III. kategorie: (viz tab. 13: III. kategorie: prevence karcinomu/karcinom) byla zahrnuta čtyři doporučení pocházející z dvou zdrojů z let 2008 a První zdroj uvádí obecné doporučení pro prevenci vzniku karcinomu a popisuje, že při zařazení MPA o celkové délce zatížení minut týdně dochází k výraznému snížení rizika vzniku kolorektálního karcinomu a karcinomu prsu. Druhý zdroj uvádí PA vhodnou k prevenci vzniku karcinomu prsu u žen a následně i vhodnou PA pro ženy s diagnózou karcinomu. Dívky ve věku šest až sedmnáct let by měly být fyzicky aktivní minimálně 60 minut denně (MPA) se zařazením VPA 3x týdně a cvičením na posílení svalů a kostí 3x týdně. Dospělé ženy starší osmnácti let by měly být fyzicky aktivní minimálně 150 minut týdně o střední intenzitě zatížení nebo minimálně 75 minut týdně o vysoké intenzitě zatížení nebo by měly zvolit ekvivalentní délku zatížení u pohybové aktivity o střední až vysoké intenzitě zatížení. Dále je vhodné zařadit minimálně 2x týdně cvičení na posílení svalů a kostí. Ženy po chirurgickém zákroku odstranění karcinomu mohou provozovat běžné denní aktivity. Během chemoterapie nebo ozařování mohou ženy pokračovat v pohybové aktivitě, která by se měla přizpůsobit průběhu léčby, a po ukončení léčby by mělo být cílem dosažení úrovně PA doporučené pro zdravou populaci nebo alespoň v míře dosažitelné pro daného jedince. Konzultace s lékařem by měla předcházet začátku pohybové aktivity. 105

106 tab. 13: III. kategorie: prevence karcinomu/karcinom 106

107 Diskuze k III. kategorii Po komparaci doporučené pohybové aktivity pro zdravou populaci a doporučené pohybové aktivity pro prevenci vzniku karcinomu prsu u dívek a žen z roku 2010 lze usuzovat, že PA doporučovaná pro zdravou populaci je dostatečná i pro předcházení vzniku karcinomu prsu. V úvahu však přichází navýšení PA pro výraznější snížení rizika vzniku karcinomu prsu a kolorektálního karcinomu na minut MPA týdně a to na základě doporučení vycházejícího z příručky pro pohybovou aktivitu Američanů z roku IV. kategorie: těhotenství a šestinedělí Do IV. kategorie: (viz tabulka tab. 14: IV. kategorie: těhotenství a šestinedělí) bylo zahrnuto pět doporučení z let , z nichž tři uvádějí vhodnou PA pro zdravé těhotné ženy, jedno doporučuje PA pro ženy po porodu a jedno uvádí obecné doporučení pro PA žen během těhotenství a v šestinedělí. Dva ze tří výzkumů doporučují PA o střední intenzitě zatížení popřípadě vysoké intenzitě zatížení za předpokladu, že byly ženy fyzicky aktivní i před těhotenstvím. Jedno o délce trvání minimálně 30 minut denně s minimálním intervalem cvičení 10 minut a druhé o délce 30 minut s frekvencí 4x týdně, popřípadě o délce zatížení 15 minut 3x týdně pro ženy začínající s pohybovou aktivitou. Ženám, které začínají s PA až během těhotenství, se doporučuje postupné navyšování zatížení od druhého trimestru. Před cvičením je vhodné zařadit krátké zahřátí a po ukončení cvičení krátké protažení o délce cca 15 minut. Intenzita zatížení by se měla volit dle věku a fyzické kondice budoucí matky - viz tab. 1: Vhodná intenzita zatížení PA u těhotných žen. Jeden ze tří výzkumů uvádí celkovou týdenní sumarizaci zatížení na 150 minut MPA nebo 75 minut VPA (pro ženy aktivní i před těhotenstvím) týdně s frekvencí PA minimálně 3x týdně minimálním intervalem cvičení 10 minut. Dva ze tří výzkumů dále uvádějí za vhodné zařadit do plánu PA cvičení na posílení svalů a jedno specifikuje frekvenci zatížení na dvě cvičení týdně. Pro těhotné ženy jsou některé sporty a cvičení nevhodné a mohli by vézt k poškození plodu. Dvě ze tří doporučení 107

108 považují za nevhodné provozovat během těhotenství kontaktní sporty a cvičit v polohách na zádech. Mezi další nevhodné aktivity se považuje například cvičení nadměrně zatěžující kostru, cvičení s rychlými změnami směru (př.: agility) nebo potápění. Jedna studie uvádí za vhodné posilování svalů pánevního dna, hýžďových svalů a svalů dolních končetin. Dále uvádí za vhodné posilování svalů horní a spodní části zad a břišního svalstva, což je v rozporu s druhým doporučením z roku které nedoporučuje těhotným ženám posilování břišního svalstva a po šesnáctém týdnu těhotenství ani posilování zádových svalů. Jedna z pěti publikací doporučuje stejnou PA pro ženy těhotné i pro ženy v šestinedělí o délce minimálně 150 minut MVPA týdně, popř. VPA v případě, kdy se ženy věnovaly stejně náročné PA i před těhotenstvím. Jedno z pěti doporučení specifikuje vhodnou PA pro ženy v poporodním období a uvádí za vhodné zařazení PA minimálně 3x týdně o střední intenzitě zatížení v délce 150 minut týdně nebo o vysoké intenzitě zatížení o délce zatížení 75 minut týdně s minimálním intervalem 10 minut. S cvičením je možné začít ihned po porodu a zařadit 2x týdně cvičení na posílení svalů a rozvoj flexibility. Již po porodu je vhodné začít s cvičením na posílení svalů pánevního dna a zároveň se nedoporučují aktivity obsahující poskoky a rychlé obraty. 108

109 tab. 14: IV. kategorie: těhotenství a šestinedělí 109

110 Diskuze k IV. kategorii Po komparaci analyzovaných údajů přichází v úvahu rozdělení těhotných žen, žen po porodu a v šestinedělí do tří skupin. Do první skupiny by se daly zařadit ženy, které byly fyzicky aktivní i před těhotenstvím, do druhé ženy které byly vysoce aktivní i před těhotenstvím a do třetí skupiny ženy, které nebyly fyzicky aktivní před těhotenstvím. Dále je uvedeno doporučení pro každou skupinu zvlášť bez rozlišení, zda se jedná o ženy těhotné nebo po porodu, jelikož výzkumy uvádějí totožné doporoučení jak pro ženy těhotné, tak pro ženy po porodu. Frekvence zatížení doporučovaná pro ženy během těhotenství se liší v rozmezí 3-7x týdně. Za vhodnou úroveň PA doporučovanou těhotným ženám a ženám po porodu, které byly fyzicky aktivní již před porodem, by se tak dala doporučit MPA o délce minimálně 30 minut 3x týdně až denně dle možností nastávajících matek s celkovým týdenním součtem 150 minut i více a minimálním intervalem 10 minut. Ženy, které se věnovaly pravidelně aktivitám o vyšší intenzitě zatížení i před těhotenstvím, mohou s touto intenzitou pokračovat i během těhotenství a mohou tak navýšit úroveň PA až na VPA s celkovým týdenním součtem 75 minut, např.: 3x týdně. Ženám začínajícím s PA až během těhotenství je doporučováno začít s kratším časovým intervalem př.: 15 minut 3x týdně s postupným navyšováním frekvence i délky trvání zatížení od začátku druhého trimestru. Cvičení na posílení svalů je vhodné zařadit do plánu pohybové aktivity těhotných žen a žen po porodu 2x týdně. Mezi nejvhodnější posilovací cvičení se řadí cviky na posílení svalů pánevního dna, hýždí a svalů dolních končetin. Mezi nevhodné aktivity se řadí cviky, které obsahují různé poskoky, rychlé změny směru, kontaktní sporty, potápění a po čtvrtém měsíci těhotenství cvičení v poloze na zádech. Dvě publikace uvádějí sporné údaje o vhodnosti zařazení posilovacích cvičení na posílení břišního svalstva a svalstva zad, kdy jedna publikace považuje za vhodné tato cvičení zařadit a druhá považuje za nevhodné zařazovat cvičení na posílení břišních svalů a po šesnáctém týdnu těhotenství cvičení na posilování 110

111 zádových svalů. S jistotou se tak dá doporučit za vhodné zařadit cvičení na posílení svalů zad pouze do šesnáctého týdne těhotenství V. kategorie: pohybový aparát a jeho onemocnění Do V. kategorie: (viz tab. 15: V. kategorie: pohybový aparát a jeho onemocnění) bylo zahrnuto pět doporučení z let , z nichž dvě uvádějí vhodnou PA pro optimální zdraví kostí, jedno uvádí vhodnou PA pro pacienty s osteoartritidou, jedno pro pacienty s osteoporózou a jedno pro pacienty s revmatickými obtížemi. Doporučení z roku 2008 uvádí délku trvání minut týdně aerobního nebo silového cvičení o střední nebo vysoké intenzitě zatížení za adekvátní PA pro udržení zdravého pohybového aparátu a dále posouvá spodní hranici 90 minut na 120 minut týdně pro ještě výraznější snížení rizika vzniku fraktury proximálního femuru. Druhé doporučení z roku 2011 specifikuje nejsenzitivnější období vhodné pro zatěžování kostry spolu s vhodnou PA, která vede k optimálnímu zdraví kostí, čímž se snižuje riziko vzniku osteoporózy a snižuje se riziko vzniku fraktur až o 50 %. Optimální věk pro mechanické zatěžování kostí vedoucí k jejich optimálnímu zdraví je u dívek mezi 11,5 a 13,5 rokem a u chlapců mezi 13. a 15. rokem života. Vhodná je pohybová aktivita o střední až vysoké intenzitě zatížení minimálně minut denně. Součástí PA by měla být 3x týdně cvičení obsahující dopady (př.: poskoky, skoky) o 100 opakováních v jedné TJ s intenzitou zatížení minimálně 3,5 násobku TH. Dále je vhodné zařadit 3x týdně cvičení na posílení svalů a kostí o minimální délce 30 minut s intenzitou zatížení 60 % 1RM. Další tři doporučení z pěti se zabývají vhodnou PA pro jedince, kteří již trpí některým z onemocnění pohybového aparátu. Doporučení z roku 2008 uvádí za vhodnou pohybovou aktivitu pro pacienty s revmatickými obtížemi o délce minut LMPA týdně, která napomáhá k zlepšení mobility a snížení bolestivosti kloubů. Údaje výzkumu z roku 2012 doporučují pacientům s osteoporózou fyzickou aktivitu o střední intenzitě zatížení minut nejméně 3x týdně s týdenním objemem zatížení o délce 150 minut a zařazením cvičení na 111

112 posílení svalů o střední intenzitě zatížení s frekvencí 2-3x týdně a objemem jedné tréninkové jednotky o minimálně jedné sérii cviků po 8-12 opakováních. Dále uvádí za nevhodná cvičení s balistickými pohyby, rotační cviky a cviky s kompresí páteře, které mohou poškodit kostru a vést až k zlomeninám. Jeden výzkum se dále zabývám vhodnou pohybovou aktivitou pro jedince s osteoartritidou a doporučuje pacientům pravidelně cvičícím fyzickou aktivitu o týdenním objemu MPA 150 minut se zařazením cvičení na posílení svalů o lehké až střední intenzitě zatížení (40-60 % 1RM) 2-3x týdně (nenásledující den) s objemem jedné TJ o minimálně jedné sérii cviků po opakováních. U pacientů začátečníků je vhodné začít s pohybovou aktivitou na úrovni 40 % max SF o délce zatížení minimálně minut nejméně 3x týdně s minimálním intervalem cvičení 5-10 minut a cvičením na posílení svalů o intenzitě 10 % 1RM s postupným zvyšováním zátěže o maximálně 10 % 1RM za týden. 112

113 tab. 15: V. kategorie: pohybový aparát a jeho onemocnění 113

114 Diskuze k V. kategorii Po porovnání doporučené PA pro optimální zdraví pohybového aparátu a doporučení pro pohybovou aktivitu zdravé dospělé populace lze konstatovat, že doporučení pro zdravou dospělou populaci je dostačující (je doporučována vyšší úroveň PA) i k udržení zdravého pohybového aparátu a není nutné fyzickou aktivitu za tímto účelem nijak upravovat či doplňovat. Doporučovaná PA pro optimální rozvoj a zdraví kostí u dětí je již zakomponována v doporučení pro věkovou kategorii let - viz bod Doporučení pro pohybovou aktivitu jedinců s osteoporózou, osteoartritidou a revmatickými obtížemi se délkou zatížení výrazně neliší a pohybuje se kolem spodní hranice doporučené délky zatížení pro zdravou dospělou populaci. Intenzita zatížení se již liší výrazněji a je doporučována nižší než u zdravé populace v rozmezí LPA-MPA. Vyšší intenzita zatížení by mohla pravděpodobně vést k zdravotním komplikacím nebo poškozením pohybového aparátu, což lze usuzovat i na základě cviků, které jsou nevhodné pro tyto jedince VI. kategorie: zdravotní postižení Do VI. kategorie: (viz tab. 16: VI. kategorie: zdravotní postižení) byla zahrnuta tři doporučení z let , z nichž dvě uvádějí vhodnou PA pro jedince se zdravotním postižením a jedno uvádí vhodnou PA ekvivalentně přepočtenou na kroky za den pro zdravotně postižené osoby. Všechna tři doporučení se shodují na pohybové aktivitě v míře umožněné zdravotním stavem konkrétních osob. Za vhodnou pohybovou aktivitu uvádí doporučení z roku 2009 MPA s délkou zatížení minimálně 30 minut 5x týdně a s minimálním intervalem zatížení 10 minut, což se shoduje i s druhým doporučením z roku Publikace z roku 2008 uvádí za vhodnou fyzickou aktivitu pro zdravotně postižené jedince o délce zatížení minimálně minut týdně se střední intenzitou zatížení nebo VPA o délce zatížení minimálně minut týdně anebo MVPA s ekvivalentní délkou zatížení. Za 114

115 vhodné uvádí i zařazení cvičení na posílení svalů o intenzitě zatížení MPA minimální frekvencí zatížení 2x týdně. Jedno ze tří doporučení uvádí počet kroků vhodný pro jedince se zdravotním postižením na až kroků denně. 115

116 tab. 16: VI. kategorie: zdravotní postižení 116

117 Diskuze k VI. kategorii Pro jednice se zdravotním postižením platí stejná doporučení jako pro zdravou dospělou populaci s ohledem k jejich zdravotnímu postižení nebo omezení. Doporučený počet kroků se oproti doporučení pro zdravou dospělou populaci liší nepatrně na své spodní hranici (o 500 kroků za den méně oproti zdravé dospělé populaci) a výrazněji na své horní hranici (o kroků méně). Za úvahu tak stojí otázka, čím je tento vcelku výrazný rozdíl daný vzhledem k tomu, že doporučená pohybová aktivita pro zdravotně postižené jedince se od doporučené PA pro zdravou populaci neliší VII. kategorie: chronická onemocnění Do VII. kategorie: (viz tab. 17: VII. kategorie: chronická onemocnění) byla zahrnuta tři doporučení z let , z nichž dvě uvádějí vhodnou PA pro jedince s chronickým onemocněním a jedno doporučení pro jedince s roztroušenou sklerózou. Jedno ze dvou doporučení pro jedince s chronickým onemocněním uvádí, že pravidelná fyzická aktivita vhodně zvolená dle typu onemocnění má zdravotní přínos a doporučuje ji tak zařadit po konzultaci s lékařem. Druhé publikované doporučení udává až kroků denně dle individuálních možností jedince za vhodnou úroveň pohybové aktivity přepočtené na kroky. Publikace z roku 2012 uvádějící vhodnou PA pro jedince s roztroušenou sklerózou, zařazená do kategorie chronických onemocnění, doporučuje minimálně 30 minut MPA 2x týdně a zařazení cvičení na posílení svalů s frekvencí 2x týdně nenásledující den. Každý cvik by měl být proveden ve dvou sériích po opakováních s intervalem odpočinku mezi sériemi 1-2 minuty. 117

118 tab. 17: VII. kategorie: chronická onemocnění 118

119 Diskuze k VII. kategorii Nedostatek publikací s ne příliš konkrétními doporučeními pro pohybovou aktivitu osob s chronickým postižením je pravděpodobně dán velkou specifičností a různorodostí těchto onemocnění a jejich možnými komplikacemi. I z malého počtu doporučení je však patrné, že PA je doporučována také pro jedince s chronickými onemocněními a přináší jim zdravotní benefity. Doporučený počet kroků za den je totožný s doporučením pro jedince se zdravotním postižením VIII. kategorie: snížení tělesné hmotnosti u osob s nadváhou a obezitou Do VIII. kategorie: (viz tab. 18: VIII. kategorie: snížení tělesné hmotnosti u osob s nadváhou a obezitou) bylo zahrnuto celkem sedm doporučení z let pocházejících ze čtyř zdrojů. Tři ze čtyř zdrojů uvádějí vhodnou PA pro osoby s nadváhou a obezitou a zároveň uvádějí PA vhodnou k udržení TH po jejím snížení. Jeden ze čtyř zdrojů upřesňuje a uvádí odlišnou doporučenou PA vhodnou pro snížení TH a PA vhodnou pro jedince, kteří chtějí snížit TH o více jak 5 % TH. Pět ze sedmi doporučení uvádí vhodnou pohybovou aktivitu pro osoby, jejichž cílem je snížení TH. Dvě z těchto pěti doporučení uvádí za vhodnou každodenní PA se střední intenzitou zatížení, jedno doporučení o délce 30 minut denně s minimálním intervalem zatížení 10 minut a druhé doporučení o délce minut denně a pro jedince s BMI vyšším než 30 kg/m 2 doporučuje začít s nižší úrovní PA a postupně ji zvyšovat. Jedno z pěti doporučení uvádí za vhodnou střední intenzitu zatížení 3-5x týdně s délkou zatížení minut a celkovým týdenním součtem minut. Zároveň toto doporučení uvádí za vhodné i pro udržení TH po jejím snížení. Doporučení ze stejného zdroje dále specifikuje úroveň pohybové aktivity pro jedince, kteří chtějí snížit svou TH o více jak 5 % a doporučuje pohybovou aktivitu o střední intenzitě zatížení 3-5x týdně s délkou trvání od 119

120 30 do 60 minut a celkovým týdenním součtem okolo 300 minut. Zároveň toto doporučení uvádí za vhodné i pro udržení TH po jejím snížení. Poslední páté doporučení udává PA o střední až vysoké intenzitě zatížení minimálně 5x týdně o minutách s týdenním součtem minut. Zároveň dodává za vhodné před zahájením fyzické aktivity o vysoké intenzitě zatížení absolvovat 4-12 týdenní přípravné období o střední intenzitě zatížení a jedincům s BMI nad 35 kg/m 2 VPA vůbec nedoporučuje. Čtyři ze sedmi doporučení uvádějí vhodnou pohybovou aktivitu k udržení TH po jejím snížení. Dvě z těchto čtyř doporučení uvádějí totožnou úroveň PA pro jedince s cílem snížit TH a pro jedince s cílem udržet TH po jejím snížení, viz výše. Zbylé dvě doporučení uvádějí totožně za vhodnou denní frekvenci zatížení, jedno o délce minut MPA denně a zároveň pro jedince s výraznou ztrátou váhy minut MPA denně, což svou délkou zatížení souhlasí s druhým doporučením a liší se pouze intenzitou zatížení, které je u druhého doporučována na hranici MVPA. 120

121 tab. 18: VIII. kategorie: snížení tělesné hmotnosti u osob s nadváhou a obezitou 121

122 Diskuze k VIII. kategorii Po analýze předešlých sedmi doporučení o vhodné PA pro jedince s nadváhou a obezitou, kteří chtějí snížit svou TH, je možné tato doporučení mezi sebou porovnat a pokusit se z nich vytvořit dvě souhrnné doporučení. Jedno pro osoby, které chtějí snížit svou TH a druhé pro osoby, které si chtějí TH po jejím snížení udržet. Dále by připadalo v úvahu porovnat tuto celkovou úroveň doporučené PA s doporučením pro zdravou dospělou populaci. Porovnáním předešlých doporučení se za optimální intenzitu PA pro jedince s cílem snížit TH jeví střední intenzita zatížení. Osobám s BMI nad 30 kg/m 2 je doporučováno začít s nižší úrovní zatížení a postupně ji zvyšovat. Jedincům, kteří chtějí provozovat i aktivity o vysoké intenzitě zatížení, je doporučováno před zahájením těchto aktivit absolvovat 4-12 týdenní přípravné období o střední intenzitě zatížení. Zařazení VPA u osob s BMI nad 35 kg/m 2 se vůbec nedoporučuje. Spodní hranice délky trvání zatížení je mnohdy vyšší než u doporučení pro zdravou dospělou populaci a je tak patrné, že pro snížení TH je zapotřebí vyšší energetický výdej spolu se snížením energetického příjmu. Kompilací analyzovaných výzkumů tak lze doporučit PA o minutách MPA s frekvencí minimálně 3x týdně, za vhodnější je možné považovat vyšší frekvence 5-7x týdně s celkovým týdenním objemem zatížení mezi minutami a pro jedince, kteří chtějí snížit TH o více jak 5 %, se doporučuje spíše horní doporučená hranice 300 minut. Pro udržení TH po jejím snížení je vhodné pokračovat s PA o střední intenzitě zatížení minut 3-5x týdně/denně a pro udržení TH po jejím vyšším úbytku (cca o více jak 5 %) je vhodné pokračovat s PA o střední intenzitě zatížení minut denně. Možné je zařadit i PA o vyšší intenzitě. Z celkové analýzy VIII. kategorie je patrné, že k snížení TH je zapotřebí celkově vyšší objem zatížení, než je doporučován pro zdravou dospělou populaci. Tento vyšší objem zatížení přetrvává i do období po snížení TH, kdy je cílem udržet si sníženou TH a je dokonce doporučován o celkově vyšším objemu PA než pro jedince snižující svou TH. Za možným důvodem těchto doporučení může 122

123 stát opětovné navýšení energetického příjmu a k tomu adekvátně navýšená úroveň PA jako prevence jojo efektu IX. kategorie: další onemocnění a jejich prevence Do IX. kategorie: (viz tab. 19: IX. kategorie: další onemocnění a jejich prevence) byla zahrnuta celkem 4 doporučení z let Tuto kategorii tvoří nesourodá skupina onemocnění a preventivních opatření vzniku nemocí, které nebylo možné zařadit do žádné z předešlých kategorií a tvoří tak spíše rozšiřující přehled o doporučení vhodné pro jedince s různými onemocněními. Doporučení se týká PA vhodné pro osoby s Parkinsonovou chorobou, pro autistické děti, pro osoby s diabetes mellitus 2. typu a vhodnou pohybovou aktivitu pro prevenci vzniku metabolického syndromu. Doporučení z roku 2012 uvádí za vhodnou PA pro jedince s Parkinsonovou chorobou aerobní cvičení s cílem zlepšení síly a vytrvalosti jako je např. rychlá chůze, plavání nebo jízda na kole. Dále uvádí za vhodné zařazení cvičení na zvýšení svalové síly a flexibility, které zpomaluje nástup svalové strnulosti a balanční cvičení. Před každým cvičením (do pocitu únavy) je vhodné krátké zahřátí a po skončení cvičení protažení cca o délce 3-5 minut. Doporučení z roku 2014 uvádí vhodnou PA pro děti s autismem a doporučuje pro začínající děti aerobní pohybovou aktivitu o střední intenzitě zatížení s délkou zatížení minut 3x týdně a zařazením cvičení na posílení svalů 1x týdně s cviky o 1 sérii s 6-15 opakováních s intenzitou zatížení 8-12 RM a dále cvičení na rozvoj flexibility a neuromuskulární koordinace o délce 60 minut 1x týdně. Pro pokročilé děti je vhodné zvýšit intenzitu aerobní pohybové aktivity a délku trvání na minut VPA 5-7x týdně se zařazením cvičení na posílení svalů o 2-3 sériích po 8-12 opakováních s intenzitou zatížení 8-12 RM 2x týdně. Vhodný interval odpočinku mezi sériemi je 2-3 minuty s postupným snižováním intervalu. Vhodné je taktéž zařazení cvičení na rozvoj flexibility a neuromuskulární koordinace o délce 60 minut 1-2x týdně. 123

124 Jedincům s diabetes mellitus 2. typu je doporučována aerobní aktivita s délkou zatížení minut minimálně 3x týdně se střední intenzitou zatížení (40-60 % VO 2 max/70-90 % max SF) a s minimálním intervalem 10 minut. Interval odpočinku mezi aktivitami by neměl být delší než 48 hodin. Možné je i zařazení cvičení s vysokou intenzitou zatížení ( 60 % VO 2 max/70-90 % max SF). Cvičení na posílení svalů je vhodné zařadit 2-3x týdně v nenásledující den o střední intenzitě zatížení (>50 % 1RM) nebo vysoké intenzitě zatížení (>70 80 % 1RM) o celkovém objemu zatížení 8-10 cviků se 3 sériemi po 8-10 opakováních. Pro prevenci vzniku metabolického syndromu se doporučuje MPA minut týdně se zařazením VPA 3x týdně. 124

125 tab. 19: IX. kategorie: další onemocnění a jejich prevence 125

126 Diskuze k IX. kategorii V porovnání s II. a III. věkovou kategorií je doporučená úroveň pohybové aktivity u autistických dětí o něco nižší a pohybuje se na spodní hranici doporučované délky zatížení pro zdravé děti. Obecně se tak potvrzuje pravidlo vyplývající i z analýz v předešlých kategoriích, že jedincům se zdravotním omezením se doporučuje PA o celkově nižší úrovni zatížení, nikoliv však její výrazné omezení. Toto tvrzení dále podporuje i doporučená PA pro jedince s diabetes mellitus 2. typu. 126

127 3. Shrnutí Na základě analyzovaných údajů z dostupných zdrojů bylo možné sestavit systematický přehled doporučení pro pohybovou aktivitu odlišných skupin populace dle dvou zvolených kritérií: věk a zdravotní stav. Doporučení pro pohybovou aktivitu jednotlivých kategorií tak bylo možné mezi sebou porovnat a hledat shodu či odlišnosti - viz dizkuze k jednotlivým kategoriím. Intenzita zatížení od střední po vysokou je vhodná pro jedince od narození do 18 roku života. Pro dospělou populaci (18-64 let) je doporučována minimálně střední intenzita zatížení. Pro jedince starší 65 let platí stejná doporučení jako pro dospělou populaci, pokud jsou schopni toto doporučení splnit. Pokud ne, je pro ně přínosem i pohybová aktivita o lehké intenzitě zatížení. Jedinci s onemocněním pohybového aparátu, jako je osteoporóza, osteoartritida nebo revma by měli volit lehkou až střední intenzitu zatížení a osoby s BMI nad 35 kg/m 2 by neměly vykonávat pohybovou aktivitu o vysoké intenzitě zatížení. Mimo jiné je pro děti s normální váhou a pro děti s nadváhou a obezitou od devíti do dvanácti let a pro dospělou populaci uvedena intenzita zatížení v krocích za minutu. Délka zatížení je uváděna buď v cekovém týdenním objemu bez udání frekvence zatížení, anebo s určitou délkou zatížení s uvedením týdenní frekvence. Obecně lze říci, že jedincům se zdravotním omezením je doporučován objem zatížení spíše na spodní hranici doporučeného objemu pro zdravou populaci. Není to ovšem pravidlem. Vyšší objem zatížení je doporučován osobám, které chtějí snížit svou tělesnou hmotnost. V případě, že chtějí snížit svou TH o více jak 5 %, uvádí se spíše horní hranice objemu zatížení pro zdravou populaci. Pro udržení TH po jejím výraznějším snížení je doporučován dokonce ještě větší týdenní objem zatížení než pro jedince snižující svou TH. Pozitivní efekt na prevenci vzniku kolorektálního karcinomu a karcinomu prsu byl prokázán u výrazně vyššího objemu zatížení, než je doporučován pro zdravou dospělou populaci ( minut týdně). 127

128 minut/týden Na základě prvního zvoleného kritéria lze mezi sebou porovnat souhrnná doporučení každé kategorie, která jsou součástí diskuze a sestavit tak graf, který ukazuje minimální délku zatížení v celkovém týdenním objemu u jednotlivých věkových kategorií - viz obr. 2. Pro snadnější orientaci byla zvolena pouze intenzita zatížení MPA/MVPA. Osobám starším 65 let se zdravotním omezením je navrhnuta alternativní pohybová aktivita o lehké intenzitě zatížení. Z grafu je patrná doporučovaná spodní hranice 300 minut MVPA pro děti a adolescenty od pěti do osmnácti let a spodní hranice 150 minut MPA pro jedince starší 18 let. Srovnání minimální týdenní doporučené PA v minutách dle věkových kategorií (MVPA) (MVPA) (MPA) věk (intenzita zatížení) 65+ (MPA) / 65+ (LPA) 150 min MPA / 300 min LPA dle zdravotního stavu seniorů obr. 2: Srovnání minimální týdenní doporučené PA v minutách dle věkových kategorií Druhým kritériem, podle kterého byla doporučení rozdělena do kategorií, je zdravotní stav. Doporučení uvedená u těchto kategorií tvoří méně kompaktní skupiny a jsou shrnuta v diskuzích u jednotlivých kategorií. Frekvence zatížení, pokud je uváděna, je ve většině případů závislá na intenzitě zatížení. Platí zde nepřímá úměrnost čím nižší intenzita zatížení, tím vyšší frekvence zatížení. Pro děti a mladistvé je doporučována denní frekvence zatížení většinou bez ohledu na intenzitu zatížení. Uváděné frekvence zatížení pro těhotné ženy tvoří nejvíce odlišná doporučení ze všech uváděných kategorií, u krerých bylo možné provést komparaci. Porovnat lze takto pouze dvě 128