Jak si myslíme, že mají vypadat Centra duševního zdraví? Výsledky fokusních skupin realizovaných v průběhu pracovní konference 2.4.

Transkript

1 REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ Strategie reformy psychiatrické péče Jak si myslíme, že mají vypadat Centra duševního zdraví? realizovaných v průběhu pracovní konference Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Centrum pro sociální a ekonomické strategie Smetanovo nábřeží Praha 1

2 Setkání odborníků a reprezentantů zainteresovaných skupin v Národní technické knihovně v Praze 2. dubna 2013 poskytlo výjimečnou příležitost k výměně názorů a informací týkajících se systému poskytování psychiatrické péče. Víme, že v rámci rozvoje a přeměny systému psychiatrické péče budou muset vzniknout nová zařízení poskytující odbornou péči a to v kombinaci zdravotních a sociálních služeb. Rozvoj takových zařízení bude vyaždovat mnoho systémových změn jak legislativních, tak ekonomických, budeme muset iniciovat nový přístup k meziresortní spolupráci a bude zřejmě potřeba inovovat způsob vzdělávání pracovníků. Je zřejmé, že reforma nespočívá jen v Centrech duševního zdraví (CDZ), ale pro potřeby realizace fokusních skupin byla zvolena tato relativně konkrétní představa o budoucnosti jednoho z pilířů psychiatrické péče. Cílem bylo pomoci účastníkům přemýšlet odvážně v horizontu deseti let a nenechat se omezovat současnými ne zcela ideálními podmínkami. 2

3 REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ Minimální požadavky na CDZ podle fokusních skupin: Musí poskytovat krizové služby a denní stacionáře, musí splňovat akreditační standard a musí umět propojit jednotlivé služby, ať zdravotní nebo sociální, v jeden funkční celek. Z provedených ohniskových rozborů vychází, že většina zúčastněných jednoznačně preferuje krizové služby a služby denních stacionářů v rámci poskytovaných služeb a v oblasti systémové nastavení pak leží největší důraz na schopnosti provázat jednotlivé služby ve funkční celek, který poskytne uživateli potřebný přehled o možnostech a orientaci v řešení jeho situace. Zároveň se účastníci shodli na podpoře předložené definice center a nenastal v žádné ze skupin radikální rozpor mezi jednotlivými názorovými skupinami. 3

4 Základní otázka pro 120 účastníků rozdělených do 10 fokusních skupin byla: Jaký by měl být ideální design Center duševního zdraví? Při definici a nominaci konkrétních účastníků ohniskových skupin jsme vycházeli z definovaného spektra těch segmentů společnosti, které jsou s danou tematikou (rozuměj s psychiatrickou péčí, resp. s péčí o duševní zdraví) úzce svázáni. Konkrétně vzato zastoupeny byly následující segmenty zainteresované odborné, ale i široké veřejnosti (v náhodném pořadí): - ostatní (formálně vzato nesourodá skupina aktivních jedinců, kteří projevili zájem zúčastnit se pracovní konference: odborníci, zabývající se ekonomikou duševního zdraví, zástupci zdravotně postižených občanů, příbuzní duševně nemocných občanů apod.) - zástupci Asociace krajů České republiky - zástupci odborné společnosti Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně - zástupci psychiatrických léčeben - zástupci ambulantních psychiatrů - zástupci České asociace sester - zástupci NGOs (zejména poskytovatelé péče o duševně nemocné) - zástupci uživatelů péče o duševně nemocné - zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí - zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR - zástupci Svazu pojišťoven 4

5 Účastníci dostali základní rámec pro diskuzi ve formě načrtnutí 4 základních pilířů psychiatrické péče. Na problematiku CDZ bylo nahlíženo v oblastech organizace, financí, vzdělání a legislativy. Víme, že psychiatrickou péči dnes poskytují psychiatrické nemocnice (léčebny), ambulance, kliniky a oddělení všeobecných nemocnic a určitá síť spíše sociálně zaměřených komunitních center. Strategie reformy počítá s posílením oblasti komunitní péče a to formou jasně definovaných a regulovaných Center duševního zdraví. Jejich přesná podoba bude postupně definována a ověřována v pilotních provozech. Fokusní skupiny měly dát odpovědi na základní otázky o představě odborníků a zainteresovaných skupin, jak by taková centra měla v budoucnu vypadat. ORG PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY LEG ORG AMBULANCE LEG FIN EDU FIN EDU ORG CENTRA DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ LEG ORG FIN FIN PSYCH. ODDĚLENÍ NEMOCNIC LEG EDU EDU 5

6 Pracovní definice CDZ, která byla předložena fokusním skupinám k diskuzi. Centrum duševního zdraví (CDZ) je soubor vzájemně propojených služeb poskytovaných jednou nebo více organizacemi zajišťujícími v daném regionu služby osobám s psychickým onemocněním. Primárním posláním centra duševního zdraví je poskytování zdravotních a přímo navazujících sociálních služeb s cílem maximální podpory začlenění klientů do jejich vlastního sociálního prostředí. Centrum duševního zdraví může rovněž zajišťovat meziresortní služby psychiatrické rehabilitace, tj. vedle primární složky zdravotní péče může být centrem v návaznosti na regionální dostupnost péče poskytována péče sociální. Dále Centrum duševního zdraví podporuje uživatele psychiatrické péči při svépomocných podpůrných aktivitách. Centrum duševního zdraví poskytuje zvláště: - specializované ambulantní psychiatrické služby a týmy, - krizové služby a denní stacionáře, - rezidenční péči v komunitě, - služby psychiatrické rehabilitace, - preventivní programy a služby. 6

7 Metodický základ výzkumu Výzkum byl prováděn ve spolupráci Strategické projektové kanceláře MZ, Centra pro sociální a ekonomické strategie UK, společností MEDIAN a Hrivnák a za podpory Newton Technologies Ministerstvo zdravotnictví České republiky (dále jen MZČR ) přistoupilo v září roku 2012 k přípravě Strategie reformy psychiatrické péče. Ministr Leoš Heger svým příkazem č. 30/2012 ze dne 24. září 2012 ustanovil, že příprava Strategie bude probíhat v souladu s Metodikou přípravy veřejných strategií (dále jen Metodika ), kterou pro Ministerstvo financí zpracovala společnost Ernst & Young za účasti dalších konzultantů z akademické i komerční sféry. Metodika přípravy veřejných strategií obsahuje sedm základních fází viz Grafické znázornění č. 1. Grafické znázornění č. 1 Fázový model tvorby strategie Zdroj: Metodika přípravy veřejných strategií ( Metodika určuje vhodný a aplikovatelný postup tvorby strategických dokumentů ve veřejné správě, její ambicí je dále zvýšit transparentnost a objektivitu informací souvisejících s přípravou strategií na horizontální i vertikální úrovni, přispět k tomu, aby rozhodovatelé měli k dispozici relevantní podklady nezbytné pro odpovědné strategické (či politické) rozhodnutí, sjednotit postup tvorby strategických dokumentů, zvýšit kvalitu vytvářených strategických dokumentů a zajistit jejich lepší konzistentnost. Metodika klade významný důraz na aktivní participaci zainteresovaných stran (angažovaných aktérů, tzv. stakeholderů) na tvorbě veřejné politiky, v tomto případě na formulaci Strategie reformy psychiatrické péče. Tato ambice našla své částečné uplatnění jak v konkrétním institucionálním a/nebo personálním obsazování tzv. Pracovní skupiny Strategie, tak v Týmu pro tvorbu Strategie. Širší uplatnění inklusivního přístupu při přípravě Strategie bylo dosaženo právě v rámci ohniskových skupin, které proběhly dne v Národní technické knihovně v rámci první pracovní konference Dialogy o duševním zdraví, kterou organizovala Strategická projektová kancelář MZČR jakožto koordinátor přípravy celé Strategie. V době konání pracovní konference byl projekt na pomezí fáze č. 3 Analytická a prognostická fáze a fáze č. 4 Stanovení základního strategického směřování. Právě proto koordinátoři přípravy Strategie přistoupili k rozhodnutí realizovat ohniskové skupiny s širší platformou podílníků. 7

8 Design ohniskových skupin Metoda ohniskové skupiny je kvalitativní výzkumnou metodou, kde zdrojem dat je skupinová interakce podporovaná aktivně zasahujícím moderátorem (Veselý, Nekola 2007: 176, 179)5. Mezi její výhody patří schopnost objevovat nové souvislosti a perspektivy a poskytnout hlubší vhled do problematiky. Je vhodná zejména v případech, kdy je v procesu tvorby politiky nezbytné získat názory a zkušenosti různých aktérů (ibid.: 179). Cílem použití metody bylo ověření získání poznatků a představ v souladu s tzv. topic guidem. Celkem bylo realizováno deset ohniskových skupin. Všechny ohniskové skupiny byly designovány tak, aby v nich byli (pokud možno rovnoměrně) zastoupeni různí účastníci odborné, ale i široké veřejnosti (v souladu s taxativním výčtem účastníků). Každá skupina takto rozdělených aktérů byla v soustředěna dané skupině, která byla zastoupena 8-12 účastníky. V jedné ohniskové skupině byli zastoupeni členové Pracovní skupiny přípravy Strategie reformy psychiatrické péče. Celkem tedy na ohniskových skupinách participovalo cca 120 aktérů. Jak již bylo naznačeno, každá ohnisková skupina diskutovala stejné okruhy témat v souladu s tzv. topic guidem pro účely ohniskových skupin byly sestaveny scénáře, podle kterých byla celá diskuse řízena. V případě všech ohniskových skupin tedy měla být diskutována tato témata, resp. tématické okruhy: DESIGN IDEÁLNÍHO MODELU CENTER DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ - Model fungování a role v poskytování psychiatrické péče - Přínos pro pacienty - Přínos pro lékaře - vliv na: Organizaci legislativu financování HR & edukační složku IMPLIKACE CENTER PRO STÁVAJÍCÍ SYSTÉM PSYCH. PÉČE - Pro psychiatrické léčebny - Pro psychiatrické ambulance - Pro psychiatrická oddělení nemocnic - Model ideálního katastrofického realistického scénáře Poznámka: vzhledem k robustnosti prvního tématického okruhu nedošlo k diskusi druhého klastru otázek. Ohniskové skupiny se odehrály ve studijních prostorách Národní technické knihovny v Praze a byly nahrávány na specifická záznamová zařízení6. Všichni účastníci byli vstřícní a do výzkumné aktivity se ochotně zapojili. Na moderování ohniskových skupin se podíleli profesionálové společnosti Median. 8

9 Zjištěné poznatky Analytické zpracování získaných dat (přepisů rozhovorů ohniskových skupin a dalších ilustračních materiálů zachycených během diskuse) zajistilo Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze První skupina (Tabulka č. 1) ukazuje služby, které by měly být dostupné ve vzniklých Centrech duševního zdraví. Druhá skupina zjištění se zaměřuje na formát nastavení služeb, které mají být v Centrech duševního zdraví k dispozici a konečně třetí skupina detekovaných informací se obecně váže k ostatním doporučením, které by měly být vzaty v potaz v průběhu realizace reformy psychiatrické péče. Na základě kvantitativního vyhodnocení četnosti zastoupení jednotlivých témat bylo zjištěno, že účastníci ohniskových skupin detekovali následující služby, které by se měly v tzv. Centrech duševního zdraví poskytovat (viz Tabulka č. 1). Nutno poznamenat, že znázorněný výčet poskytovaných služeb v CDZ nebyl ostatními účastníky během diskuse rozporován, lze jej tedy považovat za konsensuální. Tabulka č. 2 nás seznamuje s detekovanými požadavky na nastavení systému provozování CDZ. Jedná se zejména o akcentaci požadavku na vzájemnou propojenost služeb, na poskytování zdravotních a sociálních služeb (meziresortních služeb) a na existenci závazného akreditačního standardu regulujícího vznik a provoz CDZ. Vzhledem ke skutečnosti, že se očekává formalizace CDZ jako primární jednotky péče, je vhodné stanovit tzv. akreditační standardy pro tento druh služeb. Následný výčet je souhrnem doporučení, které by následně neměly být při sestavování standardů opomenuty. Tato doporučení jsou taktéž výstupem z ohniskových skupin. IP Tabulka 1: Poskytovaná služba v CDZ Celkový výskyt 1 Specializované ambulantní služby a týmy 5 2 Krizové služby, krizová intervence 13 3 Denní stacionář 7 4 Rezidenční péče v komunitě 2 5 Psychiatrická rehabilitace, psychoterapie 5 6 Preventivní programy a služby 4 Zdroj: kolektiv autorů, CESES. IP Tabulka 2: Požadavky na nastavení systému CDZ Celkový výskyt 1 Poskytování zdravotních a sociálních služeb 9 2 Závazný akreditační standard 9 3 Vzájemná propojenost služeb 8 4 Legislativní zakotvení 3 5 Koordinační činnost 2 6 Svépomocné aktivity 1 Zdroj: kolektiv autorů, CESES. 9

10 Nekvantifikovaná doporučení účastníků Vzhledem ke skutečnosti, že se očekává formalizace CDZ jako primární jednotky péče, je vhodné stanovit tzv. akreditační standardy pro tento druh služeb. Následný výčet je souhrnem doporučení, které by následně neměly být při sestavování standardů opomenuty. Tato doporučení jsou taktéž výstupem z ohniskových skupin. U tématu Závazný akreditační standard tedy byla detekována následující doporučení: 1. přítomnost koordinátora, který přicházejícího uživatele nasměruje za konkrétním specialistou 2. návrh nově vzniklých center 3. každé centrum by mělo mít svého psychiatra, psychologa, sociálního pracovníka, case managera 4. institut case managementu 5. dostupnost: 24 hodin/7dní v týdnu 6. užší specializace na specifické diagnózy 7. nízkoprahovost péče 8. psychoterapeuticky vzdělaný nižší zdravotnický personál Sekundární definiční znaky Centra duševního zdraví: 11. poskytování sociálně rehabilitačních služeb 12. personální kapacity provozující individuální terapie psychiatrická rehabilitace 13. koncentrace všech služeb do centra s následnou pomocí s výběrem toho, co dotyčný konkrétně potřebuje vzájemná propojenost služeb 14. důležitost v kompletnosti péče sociální podpora, denní stacionář, terénní služba, včetně komunikace, mezilidských vztahů, chráněné bydlení, podporované zaměstnání 15. záchytná síť 16. region od regionu odlišné funkce, v závislosti na potřebách 9. teritoriální dostupnost (spádovost) CDZ 10. zajištěná vazba na praktické lékaře (komunikační rovina) 10

11 Další doporučení a otázky, které se vyskytly v rámci diskuzí fokusních skupin Obecně k reformě byl kladen důraz na tato doporučení (jednotlivý výskyt): - Hlavní smysl reformy vyváženost v poskytování zdravotní a sociální péče - Komplexnost péče vize propojení všech oblastí, které se týkají života (bydlení, práce, vzdělávání, volný čas) - Důležitost zpětné vazby důraz na názor pacienta, zohlednit úroveň individuálních potřeb, aktualizovat přístup v závislosti na proměnlivosti stavu průběhu nemoci - Pokrok a modernizace léčebných procesů, zařízení, mobilní a asistenční služba, snižování počtu lůžek, připravenost pacientů na změny zejména při přechodu z léčebny do komunitních zařízení - Přímluva za vzdělávání praktických lékařů v úrovni stanovení psychiatrické diagnózy, školení sociálních pracovníků - Přímluva za komunikaci mezi lékařem a rodinou Konsensuální body mimo výše zapracované - radikální zrušení léčeben bezvýhradně a natrvalo není jednomyslně shledáno jako úplně ideální - Nezapracováno - přemostění mezi léčebenskou, nemocniční a ambulantní péčí - CDZ nejsou vhodná pro akutní fázi - call centrum - edukace pro rodiče - odpovědnost za strukturu služeb ve spádové oblasti (má kraj) Otázky Problémem je, kam umístit chronicky nemocné pacienty - v ústavech sociální péče pro osoby s duševní poruchou je velmi omezená kapacita Rodiče vyjadřují obavy, kdo se postará o jejich děti, které potřebují určitý dohled. 11

12 GRAF 1 Poskytované služby v CDZ Preference účastníků ohledně struktury služeb 14 % 11 % 14 % 6 % 19 % 36 % Krizové služby Denní stacionář Specializované ambulantní služby a týmy Psychiatrická rehabilitace, psychoterapie Preventivní programy a služby Rezidenční péče v komunitě 12

13 GRAF 2 Požadavky na nastavení systému fungování CDZ 9 % 25 % 3 % 6 % 28 % Poskytování zdravotních a sociálních služeb Závazný akreditační standard Vzájemná propojenost služeb Legislativní zakotvení Koordinační činnost Svépomocné aktivity 28 % 13