Skladebné složky, prostředky a formy hudby klasicismu

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Skladebné složky, prostředky a formy hudby klasicismu"

Transkript

1 1 Skladebné složky, prostředky a formy hudby klasicismu Rozmezí: cca 2. pol. 18. stol. poč. 19. stol. Humanistický ideál 2 programových tirád: rozum - příroda - lidskost (francouzští encyklopedisté) volnost - rovnost - bratrství (Velká francouzská revoluce) Základní charakteristika hudebního umění klasicismu: - znaky kvalitativně nové dílčí syntézy - současně nový, jednoduchý systém, nesoucí ovšem v sobě potřebu budoucí nové, ještě větší propracovanosti, a tím komplikovanosti - střední článek mezi styly homofonního slohu, tj. s dominantní složkou melodickou a harmonickou - snaha o ideální vyvážení obsahu - formy citu, intuice - racionality - snaha o vytvoření jednotného, internacionálního, dokonale vyváženého stylu a každého díla - požadavek na uměleckou originalitu - časté mimohudební inspirační zdroje - převažuje podíl světské umělé tvorby se stylizací motivů přírody, idealizované lidovosti, prosté lidské radosti - rozvoj forem stylizujících lidovou píseň a lidový tanec - u skladatelů vrcholného klasicismu, zvl. u Beethovena: dramatický neklid ústící do vyjádření síly, odvahy, vzdoru proti konvencím, až revolučního patosu předjímajícího romantismus - namísto generálbasové faktury větší prokomponovanost jednotlivých hlasů na základě jasné harmonické kostry - zavedení 2. tématu jako kontrastní hudební myšlenky - dořešení ideálu sonátového cyklu jako silně konfliktní formy - další rozvoj nástrojařství, a tím nárůst technických možností instrumentální hry - ustálení tzv. mozartovského (malého) a tzv. beethovenovského (beethovenského, velkého) symfonického orchestru Melodika 1) převažuje přehledný, úsporný, výrazově, formově a strukturově vycizelovaný nosný melodický tvar s jasnou harmonicko kadenční kostrou. 2) harmonicky důležité tóny jsou ozvláštňovány celou škálou doplňkových diatonických melodických tónů, jako jsou jednoduché, ale i dvojité a složitější průchody, průtahy, střídavé a následné tóny, anticipace, různé druhy prodlev, a to i tzv. opuštěné, tj. nedokončené, nedopovězené. Opuštěné, nedopovězené melodické tóny a další zvláštnosti však byly typické především pro hudbu romantismu a novoromantismu. Mohly být zatím používány do té míry střídmě, aby nepotlačily, nezamlžily jasnost a přehlednost melodické kontury a harmonického plánu 3) převažují diatonické durové melodie 4) mollová diatonika a chromatika byly častěji využívány až ve vrcholném a pozdním klasicismu (především programní důvody). Chromatika většinou v podobě průchodů, průtahů, střídavých tónů, nebo také na základě občasných mimotonálních či alterovaných akordů

2 2 5) intervalika využívala většinou intervaly do oktávy 6) základní typy melodií I) typy melodií menší myšlenkové závažnosti a) rozkladový, figurační - větš. z kvintakordů dur a moll, občas zahuštěných, obohacených přídavnými tóny b) stupnicový (stupnicovitý) - větš. výseky durových či mollových stupnic, někdy i chromatických c) obalový, kyvadlový, vlnovitý - vyplňující většinou vlnovitě nebo krouživě tónový terén kolem nebo mezi harmonicky důležitými tóny d) kombinovaný - kombinující předchozí typy II) typy melodií myšlenkově závažných a) motivický - z krátkých, opakovaných, variovaných a přiřazovaných motivů, často oddělovaných césurami, pauzami, na metrice částečně nebo zcela nezávislým frázováním b) tematický - vyklenutější a plynulejší melodické oblouky, častější výskyt nepravidelného, asymetrického řazení motivů, dvoutaktí, trojtaktí, dokonce i period 7) lidovosti melodiky a optimismu ve výrazu bývá často dosahováno doškálnými terciovými a sextovými paralelismy k vedoucí melodii či k doprovodným hlasům 8) časté využívání (až manýrovitost) klesajících sekundových průtahů tzv. mannheimských vzdechů 9) občasná mikrokoloristika (zbytek rokokových vlivů) drobné melodicko rytmické okrašlování hlavních tónů melodie, zvrásňování jinak jasné a přehledné melodické a rytmické struktury a linky tématu či hudebního materiálu použitého mezi tématy 10) místo mikrokoloristiky bývá častěji užito různých melodicko rytmických výplní, ať už ozdobných nebo ve formě akordických rozkladů, stupnicových běhů, figurací, což už souvisí s typy melodií menší myšlenkové závažnosti Metrika Většinou jednoduché členění do 2/4, 3/4, 4/4 nebo 6/8 taktů. Rytmika Často je metricky podmíněná, tzn. rytmické akcenty jsou velmi často totožné s metrickými. 1) je založena větš. na přehledném sudém nebo lichém dělení 2) nejčastěji používanými hodnotami jsou šestnáctinové až půlové 3) při lichém dělení se často vyskytuje triolový pohyb 4) je pravidelně členěná, pod stále větším vlivem dobových tanců, ať už dvorských nebo lidových 5) nepravidelnosti bývá dosahováno průtahovými ligaturami, synkopami, tečkovaným rytmem 6) zvláště ve vrcholném klasicismu ubývá melodicko rytmické ozdobnosti a pohyblivosti vyjadřující lehkost, prostotu a objevuje se zatěžkanější, patetičtější či revolučnější výraz vyjádřený menší pohyblivostí a někdy i jednodušší rytmickou strukturou tématu Akordika Založena výhradně na terciové stavbě: 1) kvintakordy s obraty 2) hlavní (neboli charakteristické) septakordy s obraty 3) velký dominantní nónový akord

3 3 4) malý dominantní nónový akord 5) alterovaný kvintakord nebo septakord na dominantě nebo jejím zástupci, nejč. v obratu 6) alterovaný kvintakord nebo septakord na subdominantě nebo jejím zástupci, nejč. v obratu 7) úprava akordu a jeho transpozice jako sónická, ale i výrazová změna 8) zatím spíše neuvědomělé zárodky jiné než terciové stavby akordů (nerozvedené melodické tóny nebo rozvedené do jiného akordického tónu či dokonce do jiného akordu) Harmonie Postupně se rozvíjí, obohacuje, stále vynalézavěji modifikuje základní kadenční schéma (T-S-D-T). Používá: 1) přísné a volné spoje příbuzných kvintakordů 2) přísné rozvody dominantní, subdominantní a kombinované 3) přísné i volnější spoje všech doškálných akordů 4) mimotonální akordy a jejich sledy 5) alterované akordy 6) N6, event. L6 7) klamné závěry a spoje 8) diatonickou i chromatickou terciovou příbuznost 9) harmonické sekvence modulující i nemodulující 10) tóninové skoky a vybočení 11) modulace, větš. diatonické 12) prodlevy směřující k míšení tónin, biakordice až bitonalitě (prodleva na jedné funkci nebo jejím základním tónu a nad ní akord jiné funkce) Polyfonie Polyfonie je téměř vytlačena 3hlasou až 4hlasou homofonní fakturou. V ní však střední hlasy bývají traktovány figuračně, což nahrazuje polyfonní práci. Významnější důraz na polyfonii, ale na harmonickém základu, kladl až Beethoven, především v pozdějších opusech a větších formách. Tektonika, mikrotektonika, makrotektonika, prostředky, formy 1) snaha o dokonalost, vyváženost, plastičnost a přehlednost v celku i detailu 2) na druhé straně střet kontrastů mezi většími hudebními plochami, větami a díly v rovině tematické a motivické, tóninové, tempové, dynamické, fakturové, sónické aj. 3) typicky klasická motivická práce: opakování motivu, jeho transpozice, variace, dělení, krácení, vnější či vnitřní rozšíření, uvedení samostatně či sdružení s jinými motivy či svými vlastními variacemi do většího tematického celku 4) práce především na principu periodicity a symetrie: pravidelné přiřazování a podřazování dvoutaktí, trojtaktí, vět, period, řetězců period 5) dovršení vývoje vokálních a vokálně instrumentálních forem, zvl. opery, oratoria a kantáty 6) v operním oboru (především Gluck): reforma velké opery, odstranění rozšířených pěveckých manýr, prohloubení vazby slova a hudby a zvýšení dramatičnosti a životní pravdivosti, nahrazení secco recitativu recitativem accompagnato (s prokomponovaným doprovodem). Sbor, balet, orchestr podpůrná role při charakterizování situace a prostředí 7) rozvoj komorní a symfonické tvorby (zvl. vídeňské trojhvězdí Haydn Mozart Beethoven): především sonáta, symfonie a koncert

4 4 8) akcent na variační a transformační kompoziční práci s melodicko rytmickými i harmonickými tématy a motivy 9) rozvoj forem idealizujících a stylizujících lidovou píseň a lidový tanec 10) propracování malé a velké třídílné formy 11) klasická sonátová forma v užším i širším slova smyslu (sonátová forma, sonátový cyklus), jejich dořešení v instrumentální hudbě sólové, komorní, orchestrální, koncertantní 12) rondo a jeho vyšší formy (kombinace se sonátovou formou) 13) variace 14) za účelem větší diferenciace artikulace a výrazu četnější návody, příkazy a označení pro interpretaci 15) Beethovenovo předjímání některých rysů mikro- a makrotektoniky romantismu, zvl. v uvolněněji pojímané stavbě sonátové formy v užším i širším slova smyslu Dynamika 1) z baroka přetrvávající terasovitá a echo dynamika 2) četnější použití plynulé crescendové a decrescendové dynamiky 3) za účelem větší dramatičnosti a kontrastu příkrá crescendová a decrescendová dynamika a tzv. subito dynamika (sub. f, sub. p) 4) častější využití akcentů Nástrojová a vokální stylizace a sazba 1) pokračuje rozlišování vokální sazby sólistické a sborové a sazby pro sólové nástroje, komorní soubory a orchestr 2) diferenciace funkční, artikulační, technická a výrazová 3) vznik homogenních nástrojových skupin v orchestru (bloková harmonie dřev, fanfárová úloha žesťů, zdvojování sól dřev s doprovodem smyčců, smyčcové figurace, smyčcové dvojhmaty, trojhmaty, legata, staccata, portamenta, tremola, rozkladové pasáže klavíru) 4) zvýšení významu a plné osamostatnění funkce dirigenta, který už přestává být současně hráčem na cembalo či koncertním mistrem primů 5) složení tzv. mozartovského (malého klasického) orchestru: cca 8 10 primů, 6 8 sekundů, 4 violy, 3 4 violoncella, 2 4 kontrabasy, 2 flétny, 2 hoboje, 2 fagoty, později i 2 klarinety, 2 lesní rohy, 2 trubky, tympány. Celkem: hráčů 6) tzv. beethovenovský (beethovenský, velký klasický) orchestr: početnější obsazení smyčcového kvinteta (violoncella a kontrabasy mají samostatnější roli), piccola, 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, kontrafagot, 4 lesní rohy, 2 trubky, 3 pozouny, tympány, velký buben, činely, triangl. Celkem: hráčů Literatura: Barvík Miroslav, Malát Jan, Tauš Karel: Stručný hudební slovník. SNKLHU, Praha 1960 Bednarčík Ondřej: Úvod do rozboru skladeb. Pedagogická fakulta v Ostravě, 1981 Burlas Ladislav: Formy a druhy hudobného umenia. Editio Supraphon, Bratislava 1962 Hůla Zdeněk: Nauka o kontrapunktu. Editio Supraphon. Praha 1985 Janeček, Karel: Harmonie rozborem. 1. vydání. Praha: Státní hudební vydavatelství, / Janeček Karel: Hudební formy. SNKLHU, Praha 1955 Janeček Karel: Melodika. SNKLHU, Praha 1956

5 5 Janeček Karel: Tektonika. Nauka o stavbě skladeb. Supraphon, Praha Bratislava 1968 Kohoutek Ctirad: Hudební kompozice. Stručný komplexní pohled z hlediska skladatele. Editio Supraphon, Praha 1989, str Kresánek Jozef: Tektonika. Asco, spisy Ústavu hudobnej vedy Slovenskej akademie vied a Katedry hudobnej vedy Filozofickej fakulty Univerzity Komenského, Bratislava 1994 Loudová, Ivana: Moderní notace a její interpretace. 1. vydání. Praha: Akademie múzických umění v Praze, hudební fakulta, ISBN: Poš Vladimír: Nauka o hudebních formách. Státní hudební vydavatelství, Praha 1961 Vrkočová Ludmila: Slovníček základních hudebních pojmů. Vlastním nákladem, 3. vydání, Praha 1996 Vysloužil Jiří: Hudební slovník pro každého, díl první, věcná část. Nakladatelství Lípa, A. J. Rychlík, Vizovice 1995 Zich Jaroslav: Orchestrace a sborová sazba. Kapitoly a studie. Panton, Praha 1986 Zika Pavel: Učebnica hudobných foriem pre konzervátoria. Slovenské pedagogické nakladateĺstvo, Bratislava 1974 Zpracoval: doc. MgA. Jan Grossmann

PŘEHLED UČIVA HUDEBNÍ NAUKY

PŘEHLED UČIVA HUDEBNÍ NAUKY Vojtěch Mahelka / ZUŠ Praha - Zbraslav PŘEHLED UČIVA HUDEBNÍ NAUKY I. ČÁST HUDEBNÍ TEORIE Obsah 1. Základní hudební pojmy, notopis Zvuk, tón, nota Notová osnova Druhy not a pomlk Hudební abeceda Názvy

Více

46 ~ 47. 5 Viz Milota, Jiří: Dvě rukopisné učebnice Františka Matějovského, 2010, č. 4, s. 418 428.

46 ~ 47. 5 Viz Milota, Jiří: Dvě rukopisné učebnice Františka Matějovského, 2010, č. 4, s. 418 428. 5 Viz Milota, Jiří: Dvě rukopisné učebnice Františka Matějovského, Hudební věda 47, 2010, č. 4, s. 418 428. 6 Autorem Alfredem Mahovským a jeho operou Knecht Jernej se odborně zabývala Jitka Bajgarová.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY v Odrách

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY v Odrách ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY v Odrách Obsah 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 5 2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 6 2.1 Počet oborů, velikost 6 2.2 Historie a současnost 6 2.3 Charakteristika pedagogického

Více

Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání

Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání zpracovali: Celková gesce přípravy dokumentu: Stanislava Krčková, Jaroslav Jeřábek,

Více

Zveřejnění propozic soutěží žáků ZUŠ č.j. MSMT-23074/2014-1

Zveřejnění propozic soutěží žáků ZUŠ č.j. MSMT-23074/2014-1 Vyhlášení propozic soutěží žáků základních uměleckých škol ve školním roce 2014/2015 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR vyhlašuje pro školní rok 2014/2015 soutěže a soutěžní přehlídky žáků

Více

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia Rámcový vzdělávací program pro gymnázia Výzkumný ústav pedagogický v Praze Rámcový vzdělávací program pro gymnázia RVP G utorský kolektiv utorský kolektiv Koncepce: Jaroslav Jeřábek, Stanislava Krčková,

Více

10. Hudba 20. století 10.1. Charakteristika doby

10. Hudba 20. století 10.1. Charakteristika doby 10. Hudba 20. století 10.1. Charakteristika doby Popsat a vysvětlit 20. století v jedné kapitole je prakticky nemožné. Byla to doba prudkých změn a převratných událostí. Představme si tedy, že století

Více

VÝZNAM HUDEBNf TEORIE PRO PRAXI

VÝZNAM HUDEBNf TEORIE PRO PRAXI KAREL J ANECEK VÝZNAM HUDEBNf TEORIE PRO PRAXI 1 Termínu hudební teorie" lze rozumět různě: od snůšky elementárních vysvětlivek základních hudebních pojmů až k souhrnu celé hudební vědy. Celkem se však

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výchova k hodnotám v současné škole

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Výchova k hodnotám v současné škole UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Diplomová práce Bc. Pavlína Víchová Pedagogika sociální práce 2. ročník navazujícího magisterského studia Výchova

Více

Hudební nauka. přehled látky pro 1. a 2. ročník DÉLKA VÝŠKA SÍLA BARVA HLAVIČKA NOTY

Hudební nauka. přehled látky pro 1. a 2. ročník DÉLKA VÝŠKA SÍLA BARVA HLAVIČKA NOTY Hudební nauka přehled látky pro 1. a 2. ročník Vlastnosti tónu DÉLKA VÝŠKA SÍLA BARVA Prvky notace PŘEDZNAMENÁNÍ NOTA HLAVIČKA NOTY POMOCNÉ LINKY HOUSLOVÝ KLÍČ NOTOVÁ OSNOVA (linky i mezery se číslují

Více

Hudební život na Hlučínsku v 20. a 21. století

Hudební život na Hlučínsku v 20. a 21. století OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA HUDEBNÍ VÝCHOVY Hudební život na Hlučínsku v 20. a 21. století DIPLOMOVÁ PRÁCE Autor práce: Bc. Jitka Hoňková Vedoucí práce: PhDr. Jiří Kusák,

Více

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (se změnami provedenými k 1. 9. 2007)

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (se změnami provedenými k 1. 9. 2007) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami provedenými k 1. 9. 2007) Praha 2007 Autoři Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2007 Rámcový vzdělávací program pro

Více

Vybrané postupy sociální práce se skupinou Vladimír Mašát

Vybrané postupy sociální práce se skupinou Vladimír Mašát Vybrané postupy sociální práce se skupinou Vladimír Mašát socialni-prace-se-skupinou.indd 1 15.9.2012 21:51:16 Tato publikace vznikla v rámci projektu Inovace studijního programu Pastorační a sociální

Více

Literatura pro 1. ročník gymnázia. Od českého národního obrození po realismus (konec 18. století 2. polovina 19. století)

Literatura pro 1. ročník gymnázia. Od českého národního obrození po realismus (konec 18. století 2. polovina 19. století) Literatura pro 1. ročník gymnázia Od českého národního obrození po realismus (konec 18. století 2. polovina 19. století) Gymnázium Velké Meziříčí 2012 1 Povinná četba (platí pro všechny) zapsat do KD i

Více

Rámcový vzdělávací program. pro obor vzdělání praktická škola jednoletá

Rámcový vzdělávací program. pro obor vzdělání praktická škola jednoletá Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání praktická škola jednoletá Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání praktická škola jednoletá 78-62-C/01 2009 Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání

Více

Využití netradičních pomůcek v hodinách tělesné výchovy na 1. stupni základních škol

Využití netradičních pomůcek v hodinách tělesné výchovy na 1. stupni základních škol Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Brno Katedra tělesné výchovy Využití netradičních pomůcek v hodinách tělesné výchovy na 1. stupni základních škol Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Mgr.

Více

Katalog volitelných předmětů pro třetí ročník - školní rok 2015/2016

Katalog volitelných předmětů pro třetí ročník - školní rok 2015/2016 Katalog volitelných předmětů pro třetí ročník - školní rok 2015/2016 Obsah Obsah... 2 Biologie... 4 Vybrané kapitoly z biologie... 4 aneb co se ve středoškolských učebnicích nepíše... 4 Praktická cvičení

Více

Janáčkův máj z hlediska marketingu

Janáčkův máj z hlediska marketingu JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudebních a humanitních věd a hudebního manažerství Hudební manažerství Janáčkův máj z hlediska marketingu Bakalářská práce Autor práce:

Více

Pedagogické dovednosti

Pedagogické dovednosti Pedagogické dovednosti Studijní opora pro kurz Tvorba týmu lektorů v rámci projektu Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu Aneta Hrušková 2013 České Budějovice Obsah Průvodce

Více

Školní projekty v environmentální výchově a jejich využití ve školní praxi

Školní projekty v environmentální výchově a jejich využití ve školní praxi Publikace je zpracována v rámci projektu Udržitelný rozvoj a environmentální výchova ve vzdělávání pedagogických pracovníků, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.3.00/14.0075 Milada ŠVECOVÁ Školní projekty

Více

Základy divadelní činnosti

Základy divadelní činnosti Základy divadelní činnosti Mgr. Bedřich Gregorini Mgr. Jindřich Gregorini doc. JUDr. Jiří Srstka 1 O B S A H Úvod...3 1. KAPITOLA: Právnické osoby provozující divadelní činnost...5 2. KAPITOLA: Organizační

Více

Lze se o kýči seriózně bavit?

Lze se o kýči seriózně bavit? Zpravodaj p r o duchovní hudbu Lze se o kýči seriózně bavit? Nad knihou Tomáše Kulky I Pokračujeme v seriálu o kýči, který jsme začali v minulém čísle textem Přemysla Ruta. Následující díly budou jen vydatným

Více

Pedagogika volného času

Pedagogika volného času Pedagogika volného času PhDr. Jiřina Pávková Katedra pedagogiky, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta d alší vzdělávání pedagogických pracovníků na PedF uk Praha (CZ.1.07/1.3.00/19.0002) 1 PEDAGOGIKA

Více

Vědecké prezentace. Obsah

Vědecké prezentace. Obsah Obsah Vědecké prezentace Obsah...1 Vědecká komunikace - úvod...2 Písemný projev...3 Proces tvorby odborného vědeckého písemného dokumentu...3 Prerekvizita (fáze 0) sběr materiálu...3 První fáze cílený

Více

Rámcový vzdělávací program. pro předškolní vzdělávání

Rámcový vzdělávací program. pro předškolní vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Výzkumný ústav pedagogický v Praze 2004 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č.j. 32 405/2004-22 V Praze dne 3. ledna 2005 Opatření ministryně

Více

Vzdělávací program jako základní kategorie dalšího profesního vzdělávání

Vzdělávací program jako základní kategorie dalšího profesního vzdělávání Vzdělávací program jako základní kategorie dalšího profesního vzdělávání Předkládá: sdružení NVF, BIVŠ, KPMG Zpracovali: Doc. PhDr. Jaroslav Mužík, Dr.Sc. PhDr. Zdeněk Palán, Ph.D. a kolektiv Největší

Více

Regionální politika EU a v ČR

Regionální politika EU a v ČR Regionální politika EU a v ČR Ing. Martin Pělucha, Ph.D. RNDr. Jana Kouřilová, Ph.D. Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. 1 Obsah Úvod/předmluva... 4 1. Geneze a vývoj politiky soudržnosti... 7 1.1 Evropský integrační

Více

2.4 KULTURNÍ HODNOTY A PAMÁTKOVÁ OCHRANA MĚSTA

2.4 KULTURNÍ HODNOTY A PAMÁTKOVÁ OCHRANA MĚSTA 2.4 KULTURNÍ HODNOTY A PAMÁTKOVÁ OCHRANA MĚSTA 2.4.1 CHARAKTERISTIKA PRAHY Z HLEDISKA HISTORICKÝCH A KULTURNÍCH HODNOT Historie města Prahy sahá do hloubi paleolitu. Doloženy jsou archeologické nálezy

Více

SBORNÍK. Vesnická architektura 1. poloviny 20. století. Výzkum, dokumentace, ochrana. Kokory u Olomouce 19. - 21. září 2007

SBORNÍK. Vesnická architektura 1. poloviny 20. století. Výzkum, dokumentace, ochrana. Kokory u Olomouce 19. - 21. září 2007 SBORNÍK z e s e m i n á ř e Vesnická architektura 1. poloviny 20. století. Výzkum, dokumentace, ochrana. Kokory u Olomouce 19. - 21. září 2007 Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze Národní

Více

Jak zklidnit dopravu v obcích

Jak zklidnit dopravu v obcích za Nadace Partnerství 2004 Nadace Partnerství Panská 7, 602 00 Brno tel.: +420 542 422 766, fax: +420 542 422 777 pship@ecn.cz, Nadace Partnerství je nejvýznamnější česká nadace podporující ekologické

Více