46 ~ Viz Milota, Jiří: Dvě rukopisné učebnice Františka Matějovského, 2010, č. 4, s

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "46 ~ 47. 5 Viz Milota, Jiří: Dvě rukopisné učebnice Františka Matějovského, 2010, č. 4, s. 418 428."

Transkript

1 5 Viz Milota, Jiří: Dvě rukopisné učebnice Františka Matějovského, Hudební věda 47, 2010, č. 4, s Autorem Alfredem Mahovským a jeho operou Knecht Jernej se odborně zabývala Jitka Bajgarová. Viz Bajgarová, Jitka: Skladatel meziválečného Brna Alfred Mahowsky a jeho opera Knecht Jernej. In: Hudební věda 45, 2008, č. 3 4, s razítek a provozovacích poznámek. Mezi skladbami orchestrálními, komorními či pro jednotlivé nástroje se objevují symfonie těchto autorů: František Xaver Brixi, Dismas Hataš, Ignác Klausek, Karel Kohout, Jan Křtitel Neruda, dále smyčcové kvartety Františka Kramáře, drobné skladby, tance a variace pro klavír Johanna Nepomuka Hummela, sbírky tanců pro klavír, které shromáždila brněnská měšťanka Františka Kovaříková: Brünner Redout-Deutsche (1829), Sammlung für das Pianoforte (1829), Sammlung von verschiedenen Stücken für das Pianoforte (1826). Vedle notových materiálů tvoří důležitou součást fondu rukopisů hudebně teoretické práce, například opis souborného díla Johanna Georga Albrechtsbergera, Houslí škola Jana Nepomuka Josefa Filcíka, Violoncell-Schule od Bernarda Václava Šťastného a Škola hry na harmonium a varhany pro samouky Josefa Kozlíka. Pozoruhodné jsou hudebně teoretické spisy Františka Matějovského. Jedná se spíše o dílka didaktická Kniha pro cvičení se v Generálbasu a Malá škola na Clavier. 5 Na rozbor a zhodnocení čekají díla tří skladatelů německé národnosti, kteří působili na Moravě v 1. polovině 20. století: Otto Zweig, Alfred Mahowský a Rudolph Wiesner a jeho syn téhož jména. První z autorů je ve fondu zastoupen dvaapadesáti autografy (písně, kantáty, sonáty, orchestrální díla). Otto Zweig, autor židovského původu, zahynul v koncentračním táboře Treblinka. Autografy Alfreda Mahowského a Rudolpha Wiesnera vnáší pohled do kultury brněnského německého prostředí 30. a 40. let 20. století. Zvláště Mahowského operní dílo Knecht Jernej zažívá v posledním období renesanci nejen v hudebně vědných kruzích u nás, ale i v zahraničí. 6 Z českých skladatelů budí zájem i Vítězslav Novák a jeho autografy Bagatelly a Písničky v národním tónu na slova lidové poezie moravské. Osobnost a dílo Josefa Kozlíka ( ), učitele z Bílovic nad Svitavou, by zasloužily taktéž odbornějšího zhodnocení. V jeho pozůstalosti se dochovaly dobové opisy Janáčkových sborů, chrámová hudba (vložky do mší) a písně pohřební. Výzkumný záměr Historické hudební fondy Moravské zemské knihovny ukázal nejen nové katalogizační postupy zpracování hudebnin, ať už tištěných či rukopisných, ale přinesl i řadu nových muzikologických poznatků a zhodnocení. Ve fondu Hudební knihovny se nachází asi 5000 starých hudebních tisků a 2000 rukopisů. Výčet tohoto fondu není úplný, pokračuje elektronické zpracování hudebních fondů novějších, ve kterých se stále dohledávají hudební staré tisky a rukopisy. Některé z nich mohou být v dnešní době významným přínosem také pro interpretaci nejen sólistů, ale i hudebních těles. 46 ~ 47

2 STUDIE stdie Štěpánka Studeníková působí od roku 1991 na specializovaném hudebním pracovišti v Moravské zemské knihovně v Brně. Podílí se na řešení výzkumných a vývojových úkolů v oblasti hudebního knihovnictví, včetně věcné katalogizace hudebnin a zvukových dokumentů podle mezinárodních standardů. Summary The research project "Historical funds of the Moravian Regional Library" including the processing of old musical prints and manuscripts was aimed to learn more about the funds of this specialized department, including cataloguing in the MARC21 format. This records were newly equipped with coded musical incipits and graphic schemes according to the principles of the RISM international project. The research has brought many new fi ndings, referred to the earliest musical prints and manuscripts which were mainly acquired from Winiker's music rental. The researchers and performers, local as well as foreign, have been provided with more comfortable services not only when searching the relevant documents but also when studying them more profoundly. opus musicum 1/2013

3 Leoš Janáček jako kritik a analytik Smetanovy, Dvořákovy a Fibichovy hudby Leos Janacek jakokritik aanalytik Smetanovy Dvorakovy afibichovy hudby 48 ~ 49

4 STUDIE stdie MILOŠ HONS p Psaním hudebních kritik se Leoš Janáček ( ) zabýval intenzivně v letech 1884 až 1888, kdy byl redaktorem brněnských Hudebních listů. V posledním desetiletí 19. století uveřejňoval své články v časopise Hlídka a motivací byly zejména brněnské premiéry Dvořákových a Fibichových skladeb. K analytickým textům se pak vrátil po premiéře Její pastorkyně a v souvislosti s negativními názory pražských wagneriánů a smetanovců. Janáčkovy kritické texty zasluhují pozornost z několika důvodů. Autor patřil k tzv. teoretizujícím skladatelům, k tvůrcům, kteří se snažili vysvětlit a případně obhájit svou tvůrčí poetiku i formou teoretických pojednání. V Janáčkově případě byl tento aspekt velmi významný, protože teorie nápěvků mluvy tvořila základ jeho specifické a neobyčejně originální hudební řeči, která byla také předmětem negativních kritik. S Janáčkovou teoretickou a publikační aktivitou byla těsně propojena i jeho pedagogická činnost na brněnské varhanické škole, kde po dlouhá léta vyučoval všem teoretickým předmětům, a to na principech vlastního kompozičního stylu. Jak doložil Vladimír Helfert, 1 Janáček patřil od 70. let k nejvzdělanějším českým skladatelům, a to jak v hudebně historické a teoretické oblasti, tak i pokud šlo o nové trendy v oblasti akustiky, estetiky a psychologie. Nejblíže mu mohl stát jen o sedm let mladší Karel Stecker, jehož skladatelské renomé však časem zapadlo. Již při studiích u Skuherského na pražské varhanické škole v roce 1875 začal se samostudiem dějin hudby z Ambrosových spisů. V tomto roce se pustil do studia Durdíkovy Všeobecné aesthetiky, tedy ihned, jakmile kniha vyšla, a byla to první vědecká a filozofická kniha, kterou četl. Podle Helfertových vyjádření si Janáček v Durdíkově knize podtrhával zejména partie, pojednávající o poměru mezi obsahem a hudebním krásnem. Aktuálními tématy pak byly Durdíkovy výklady o hudebních složkách o rytmice a metru, časomíře, tónu, dynamice, harmonii a melodii. V roce 1876 se věnoval Helmholtzovu spisu Die Lehre von den Tonempfindungen a obohatil své náhledy na hudbu o nejnovější poznatky z oblasti akustiky a ladění. Helfertova charakteristika Janáčkovy osobnosti z třicátých let 20. století tak zahrnovala podstatný aspekt jeho estetického profilu, podle něhož: [...] se stal přesvědčeným a metodicky uvědomělým stoupencem estetického formalismu [...] byl tím uchráněn neblahých důsledků výrazových theorií estetických, které hodnotu díla vidí v tom, co vyjadřuje, a nikoliv v tom, jak se to vyjadřuje. Byl tedy uchráněn onoho podceňování technické výzbroje, které jde ruku v ruce s těmito theoriemi. 2 Toto hodnocení bylo dobově velmi důležité a souviselo 1 Helfert, Vladimír: Leoš Janáček. Obraz životního a uměleckého boje. I. V poutech tradice. O. Pazdírek, Brno Tamtéž, s opus musicum 1/2013

5 3 Helfert cituje z Janáčkovy kritiky: O nadání hudebním svědčí ouvertura a to vlnění v souzvucích a tóninách, to Vás náležité ohluší. Viz Helfert, s V kritice Kovařovicovy opery Psohlavci byl Janáček již o poznání mírnější a v kompozici ocenil obdivuhodnou dovednost, velkou sečtělost chvalně známého kapelníka, logiku harmonického myšlení s efektním zakončováním. Současně však zpochybnil operu jako dílo s půvabným nápěvem, ale neoriginálním stylem, v němž je slyšet zejména Smetanova hudba. Straková, Theodora Drlíková, Eva (eds.): Leoš Janáček: Literární dílo ( ), řada I, svazek 1-1, Editio Janáček, Brno 2003, s Tématu Janáček versus Smetana se také věnoval Hubert Doležil v článku Morava a Bedřich Smetana. In: Smetanův sborník Hudební Revue, roč. II, 1909, č. 5, s Straková, Theodora Drlíková, Eva (eds.): Leoš Janáček: Literární dílo ( ), řada I, svazek 1-2, Editio Janáček, Brno 2003, s s Helfertovým názorovým obratem a s kritikou na adresu Nejedlého a jeho stoupenců. Janáčkovy analýzy směřovaly od struktury dále k expresivně výrazové stránce hudby a ostře se odlišovaly od všeho, co se tehdy v české hudební kritice psalo. Byly výjimečné také tím, že na rozdíl od tradičního,,pitvání hudebního materiálu na témata, periody, formové díly atp., pohlížely na skladbu jako na hudební organismus, jehož součásti souvisejí jedna s druhou a současně se vyvíjejí a proměňují. Janáčkův pohled byl tedy také zaměřen na hledání těchto vztahů a principů, na nichž závisí vnitřní i vnější forma díla. Verbální podoba těchto rozborů odrážela jak dobovou absenci odborného jazyka, tak i Janáčkův příznačný sklon k poetickému vyjadřování. Zvláštností, ale zároveň i obtížností Janáčkových analytických textů, je typická proměnlivost v teoretické terminologii, která obsahuje různé pojmy pro tytéž jevy, anebo jeden pojem pro více jevů. Tento moderní typ strukturní analýzy nalezneme ze současníků jen ve spisech Karla Steckera a Otakara Zicha a v pozdějších letech zejména u Karla Janečka, který své tektonické analýzy rozvíjel především na Smetanových skladbách. Co se týká domácí hudebně kritické scény, stál Janáček v určité opozici k pražským hudebním kruhům, což se odráželo v jeho názorech a hodnocení. Ze skladatelů měl výhrady ke Smetanovi a Fibichovi a naopak oceňoval Dvořáka. Kriticky se stavěl také k Hostinského pojetí české deklamace a k Nejedlého jednostrannému smetanovství a přezíravému hodnocení tzv. pokrokové linie české hudby. Pražská hudebně kritická scéna, soustředěná kolem časopisu Dalibor vedeného Václavem Vladimírem Zeleným a s duchovním vůdcem Hostinským, soustředila v 80. letech svou činnost na propagaci Smetanovy tvorby a na programně orientovanou tvorbu Wagnerovu a Lisztovu. V této době vznikalo určité napětí mezi Janáčkem, resp. jeho Hudebními listy, a publicisty kolem Dalibora, které kulminovalo po Janáčkových kritických poznámkách k Wagnerově a Smetanově tvorbě v článcích Tristan a Isolda od Richarda Wagnera (1885) a zejména v článku B. Smetana o formách hudebních (1886) a dále kritikou Kovařovicovy opery Ženichové (1887), kterou Janáček odsoudil jako dílo nevýrazné a nedramatické. 3 Zabývejme se Janáčkovým smetanovským pojednáním, které sehrálo nemalou roli v negativní reflexi jeho tvorby ze strany některých vlivných pražských hudebních kruhů. 4 Problematika hudebních forem byla pro Janáčka korunou veškeré teorie hudební. Toto přesvědčení získával již v době studií na pražské varhanické škole u Skuherského a dalším samostudiem zásadních spisů, jako například Musikalische Syntaxis Hugo Riemanna. Sám také zařadil nauku o hudebních formách až do závěrečného třetího ročníku varhanické školy, jakési kompoziční třídy určené nejtalentovanějším studentům. Představu o Janáčkových názorech na problematiku hudebního formování poskytuje zajímavý dochovaný spis s názvem Formace hudební. 5 Jde o ucelený soubor Janáčkových přednášek 50 ~ 51

6 STUDIE stdie na varhanické škole zapsaný neznámých žákem a s Janáčkovými dodatky pravděpodobně z let 1915 až Analytický pohled na hudební strukturu zahrnuje jeho osobitou teorii sčasování a psychologické aspekty hudebního vnímání. Janáček vycházel z hlavní predikce, že hudební formu předurčují tři aspekty: tónový materiál, hudební žánr a skladebný styl. V procesu formování se uplatňují tři základní tvůrčí principy: 1) kontrast je nositelem citových zvlnění, 2) v opakování Janáček spatřoval určitou lehkost, která se dobře hodí ve skladbách vtipných a žertovných, 3) variace navozuje výraz zašlé nálady a nebo ji pozměňuje výrazem dneška. Formace tvoří ve skladbě ostré, význačné body mezi jednotlivými částmi. Jako celek pak utvářejí výslednici citovou, která se dá v hudbě vystihnout průběhem afektů. Nositeli těchto afektů jsou výrazné motivy, takže melodie složená z různých motivů působí svým přívalem afektů. Hlavní princip moderní tektoniky viděl Janáček v neustálém narušování formací množstvím částečných a výsledných náladovostí. Není tedy divu, že se stavěl kriticky k autorům, jejichž díla prezentovala jen jednu statickou náladu. Na konkrétním rozboru pak Janáček dokládal Smetanovu hlavní techniku rozvíjení hudby, a sice tzv. stupňování a gradace mnohdy nepatrných myšlenek. Rozlišoval přitom stupňování akordická (tedy harmonické sekvence) a stupňování větová (tedy opakování, transpozice a imitace motivů, period a dílů) a gradaci (tedy modulace a uvedení kontrastní myšlenky). Jako příklad stručně rozebral formu Šárky, přičemž spočítal, že ve skladbě připadá 121 taktů na stupňování větové a 202 taktů na uzavřené malé formy. I. díl Allegro con fuoco úvod, který stupňováním směřuje k dominantě v tónině a moll, II. díl Piú moderato, alla marcia je malé rondo, jehož třetí díl se stupňováním proměňuje do podoby recitativu, III. díl Moderato ma con calore působí jako Wagnerova nekonečná melodie, ale je v podstatě dvoudílnou formou písňovou, IV. díl Moderato je hlavně větovým stupňováním úsečného motivu, V. díl Frenetico je velké rondo s hlavní větou gradací variací hlavní věty. Z pohledu formací proto Janáček dělí skladatele na dvě skupiny: 1) skladatele absolutní hudby, kteří vycházeli z principu uzavřených písňových formací (např. Smetana, Dvořák, Beethoven, Mozart) a 2) skladatele programní hudby, kteří vycházeli z asociací představ slovesně vyslovených (příkladem je Liszt a také sám Janáček s nápěvkovou metodou). Článek B. Smetana o formách hudebních vyšel ve třetím čísle Hudebních listů v roce 1886 a popudem k jeho napsání se staly Smetanovy názory v dopise kapelníku Adolfu Čechovi z roku Jde o skladatelskou sebereflexi, v níž se Smetana obhajuje jako umělec opus musicum 1/2013

7 6 Dopis byl publikován v Daliboru č. 5, 1886, s Nově v publikaci Leoš Janáček: Literární dílo ( ), řada I, svazek 1-2, Editio Janáček, Brno 2003, s Nejedlý, Zdeněk: Zpěvohry Smetanovy. Nakladatel J. Otto, Praha Hlídka, 27, In: Leoš Janáček: Literární dílo, op. cit. s jdoucí svou cestou a nepadělající tehdy stále diskutovaný wagnerismus. Konstatuje, že není nepřítel starých forem a že přijímá od slavných skladatelů (tzn. hlavně od Wagnera) co uzná v umění za dobré, krásné a především pravdivé. 6 Pro Janáčka byla psychologická stavba díla hlavním kritériem kvality. Wagnerova Tristana a Smetanovu Prodanou nevěstu si v několika článcích vybral jako objekty kritické analýzy. Smetanově a také Wagnerově kompozici vytkl určitou stavebnou jednostrannost a chudost ve formotvorné práci. Odmítl techniku příznačných motivů, působících ve skladbě více rozumově než jako vyjádření citových hlubin duše. Jejich neustálé rozvíjení podle Janáčka způsobuje hudební strnulost, kterou se snažil Wagner řešit přívaly gradací. Tektonickým modelem, který Smetanovi ukazoval cestu, byla písňová formace, tj. třídílná uzavřená forma a b a, kterou nazval malé rondo. Základní problém spatřoval Janáček v krizi písňové formace, která opakováním dílů zastavuje přirozený citový proud. Zatímco v prostředním dílu dochází ke gradaci (tj. ke změně tóniny či harmonické funkce a uvedení nové myšlenky), pouhým opakováním ve třetí části dochází k úbytku náladovému, který působí jako sprcha. V moderní stavbě proto musí přijít ještě třetí nálada, aby se výsledná nálada ještě zdvihla jako v životě, a tím došlo ke zrušení reprízové části. Smetana, aby dodržel proporce třídílné formy, musel z nedostatku textu opakovat slova a jeho melodika tedy plně závisela na tradičním harmonickém a formovém schématu. Janáček uzavírá svou stať názorem, že Smetanův odpor ke starým formám plynul z obnošenosti přežitých forem [ ], jež se na spoji dvou krásen [tzn. hudebního a básnického] vyskytují. Jako zastánce Durdíkovy estetiky souhlasil, že hudba i poezie mají své formové principy a že Smetanovy výhrady tedy směřovaly hlavně k poezii, neboť čistě hudební formy přežily všechny doby minulé a přežijí i budoucí. Hudební krásu nelze hledat v ustálených formových schématech. Krása díla jako celého organismu hudebního plyne ze skladatelova smyslu pro poměry hudebních představ tedy z umění nově a s psychologickým citem exponovat a rozvíjet hudební myšlenky. Smetanovskou tematiku nalezneme také ve dvou delších článcích z předválečných let a analytický zájem byl tentokrát motivován specifickou situací. V roce 1908 vydal Zdeněk Nejedlý monografii s názvem Zpěvohry Smetanovy, 7 v níž se na několika místech analyticky a s nadšením vyjádřil o Smetanově hudební řeči a také kriticky o Janáčkovi jako autorovi protismetanovských názorů. Oba Janáčkovy články svědčí o tom, že si pečlivě a detailně prostudoval Nejedlého knihu s cílem vyvrátit faktickými a stručnými analytickými argumenty Nejedlého povšechné a místy i mylné názory. Z obsahu prvního článku Letnice 1910 v Praze 8 je zřejmé, že Janáček si dal práci a z celé knihy si poznamenával všechny Ne- 52 ~ 53

8 STUDIE stdie jedlého hodnotící formulace a ve svém článku vyjmenoval celou plejádu termínů a obecných frází, jako smělost harmonizace, tematická jednota, slohovost, smetanovská melodie, rytmika a harmonie, umělé formy kontrapunktické, deklamatorní sloh, lapidární architektonika. Je pochopitelné, že tyto pojmy, bez konkrétních a hlubších analytických dokladů, nemají vědeckou prokazatelnost a lze je použít na hodnocení tvorby kteréhokoli významného skladatele. Zvláště pak Janáček reagoval na pojmy jako novost, originalita a logika, kterými Nejedlý v případě Smetany, Fibicha, ale i Foerstera a Ostrčila nikdy nešetřil. Na několika konkrétních případech pak podrobil analýze oprávněnost jejich užití a usvědčil Nejedlého z nepodložené manipulace s nimi. Zejména výroky na adresu originality harmonických prostředků Janáčka provokovaly k detailnímu pohledu. V tomto smyslu ukázal, jak harmonické disonance v části z Čertovy stěny, které Nejedlý označil za bezprostřední zasáhnutí k samému kořenu vší hudební logiky, 9 jsou jen prostou aplikací již mnohasetletého harmonického zákona. V uvedeném příkladě harmonickým zákonitostem plně odpovídá vedení hlasů pravidelné kvartové skoky fis cis v nejnižším hlase a také ve středním hlase (b f) a postupně se zvětšující skok v sopránu z malé tercie na triton (es a). Nejedlého názor vycházel zjevně pouze z nezvyklých spojení durového a zvětšeného trojzvuku (Fis dur F 5+ ), mollového a zvětšeného trojzvuku (es moll F 5+ ) a spojení dvou zvětšených trojzvuků (B 5+ F 5+ ). Nejedlý v notovém příkladu vynechal basovou prodlevu, která dává harmonicko funkčním vztahům jasnou tonální ukotvenost ve Fis dur (Ges dur). Harmonie se tak vrací k alterované dominantě (cis eis gisis) a směřuje k akordu na šestém stupni, tj. dis moll (es moll). Změnou tónorodu se z tohoto akordu dále stává dominanta (Es 7 ) z tóniny As dur, ve které pokračuje další výjev. 9 Nejedlý, op. cit., s Př. 1 B. Smetana: Čertova stěna ( Vycházející měsíc nad Rarachovou chatrčí ). Článek s názvem Píseň publikoval Janáček na pokračování v 11. a 12. čísle Hlídky v roce Po formální stránce zde rozebral první jednání Prodané nevěsty a opět doložil svůj letitý názor, že Smetanovo tektonické myšlení vyrůstalo z tradičních písňových formací třídílného typu, a že i melodicko-harmonickou složku formovaly písňové a taneční formy svázané s pravidelným metrem. Janáček analyticky dokázal a odmítl Nejedlého závěry, že Smetana: 1) nečerpá z žádných formulek a neužívá opus musicum 1/2013

9 10 Hlídka č. 11 a 12, In: Leoš Janáček: Literární dílo, op. cit. s Viz Štědroň, Bohumír: Antonín Dvořák a Leoš Janáček. In: Musicologie 5, sborník pro hudební vědu a kritiku. Praha Brno 1958, s Janáček Leoš: Tristan a Isolda od Richarda Wagnera, Hudební listy č. 4 a č. 6, In: Leoš Janáček: Literární dílo, op. cit., s. 61. starých forem, 2) že v moderní deklamaci zachycuje a vychází jednoznačně z melodie slova. Současně ukázal, jak Nejedlý zcela špatně rozuměl takovým pojmům jako enharmonika a nepřipravená disonance. Janáček samozřejmě cítil potřebu bránit se tak zaujatým kritikám jeho tvorby založené na nápěvkové metodě. V tomto článku se zajímavě a svým typickým způsobem vyjádřil k něčemu, co bychom mohli označit za poetickou definici jeho motivické práce a utváření formací : Motiv výrazný má v sobě zárodek: povyroste dál ve skladbě po jeho síle. Jednou rozsazuje se na záhonku času v drobných květech, jindy vypíná se hbitě a zachycuje se na podporu svými výhonky, jindy sám rozloží se a zastíní celé plochy to vše ve sféře vycítění. 10 Na sklonku 19. století Janáček publikoval cenné rozbory Dvořákových a Fibichových skladeb. 11 Je evidentní, že analýzy spočívaly na důkladné znalosti partitur a někdy i na vlastní dirigentské činnosti v Besedě brněnské. V roce 1888 Janáček provedl Dvořákovu kantátu Svatební košile a věnoval jí tři články v Hudebních listech. Dvořákovy symfonické básně Vodník, Polednice a Zlatý kolovrat poznal na jejich společné pražské premiéře v roce 1896 v provedení orchestru pražské konzervatoře řízeného A. Bennewitzem. Antonín Dvořák pak provedl v následujícím roce na mimořádném koncertu České filharmonie v Brně symfonické básně Polednice a Zlatý kolovrat. Symfonickou báseň Holoubek premiéroval sám Janáček v Besedě brněnské o dva roky později. I v těchto případech publikoval v brněnských novinách Hlídka analýzy na pokračování s názvem České proudy hudební. Celkové vyznění jeho rozborů bylo jasnou reakcí na názory určitých pražských univerzitních kruhů, odkud zaznívaly negativní posudky na poslední Dvořákova díla a naopak přehnaná snaha nekriticky vyvyšovat Fibichovu tvorbu. Zvláště symfonické básně podle K. J. Erbena byly z Nejedlého strany nejvíce kritizovanými skladbami, avšak Janáček v rozborech analyticky vyložil jejich uměleckou originalitu a hodnotu. Stavba formy s jejím tonálním vývojem a harmonickými prostředky tvoří hlavní zájem Janáčkových analýz v publikovaných článcích. Toto souviselo nejen s jeho skladatelskou erudicí a pedagogickou činností na varhanické škole, ale aktuálně i se zráním jeho hlavního teoretického spisu o harmonii. Již v roce 1885 Janáček při rozboru Tristana vyslovil zajímavý názor, že Dvořáka chápe jako protivu Wagnera, což byl na svou dobu neobyčejný a značně provokativní názor. Ve zmíněné studii 12 přiznal Wagnerově tvorbě kvalitu, která náleží k tomu nejlepšímu na poli dramatické hudby. Současně kritizoval určité harmonické nesprávnosti a drsnosti a zejména jednostranně převažující způsob formování hudby pomocí modulujících sekvencí, dle Janáčka tzv. chodů. Proti této tektonické 54 ~ 55

10 STUDIE stdie monotónnosti Janáček postavil naopak formotvornou bohatost a vynalézavost Dvořákovu. Po uvedení Svatebních košilí se k této stylové konfrontaci vrátil v článku s příznačným názvem Duchaplná práce. 13 Hlavní znak Wagnerovy kompozice Janáček tehdy označil jako zmocňování a stupňování hudební myšlenky, tedy specifickou techniku variování a sekvenčního rozvíjení, kterou přirovnal více k technické zručnosti než tvůrčí síle. Na příkladu ze Svatebních košilí doložil Dvořákovo umění logického harmonického vývoje, sjednocujícího i vzdálenější tóniny duchaplně [ ] dle požadavku správnosti formy. Také v druhém analytickém článku s názvem Zvláštní úkaz 14 zaměřil Janáček pozornost na detail, od něhož rozvíjel úvahy směrem k jeho strukturnímu významu, hudební symbolice a především náladové charakteristice. Není tedy překvapivým zjištěním, že Janáček, v době utváření nápěvkové metody, sledoval na Dvořákových dílech hudební tvary s velkou emocionální působivostí. Tentokrát jej upoutala harmonická a dramaticko-výrazová kvalita zmenšeného septakordu v různých situacích kantáty: Dvořákův zmenšený čtyřzvuk jest šířky mohutné a jest i jinak ještě hudebně obsažný. Vyznívá v něm zpravidla úsečný motiv i nepůsobí tedy toliko svou vlastní, elementární sílou harmonickou [ ] zmenšený čtyřzvuk sdružuje se v prvé řadě se záchvatem vášně, zlého tušení, s výrazem děsna a hrůzy, úžasu a strachu i vzteku [ ] užívá se ho i při líčení vichru, příšerného hluku, šumu, štěkotu [ ]. 15 Ve třetím článku s názvem Pohodlí v invenci 16 se ještě jednou vrátil ke konfrontaci Wagnerovy a Dvořákovy kompoziční techniky. Pohodlí v invenci a ve tvořivosti bylo pro Janáčka prosté opakování hudebních motivů, které naplňuje formu slepováním stejných frází. Takové doslovné návraty hudebních úseků nacházel Janáček v předehře k Tristanovi, což jej vedlo k velmi radikálnímu názoru v samotném závěru článku, že nezná chudší práci. Naopak v případě Dvořákovy kantáty, konkrétně částí 8 10, které jsou hudebně půltónovou transpozicí částí 5 7, je takové zmocnění oprávněno vazbami na textovou předlohu, tedy požadavky stupňování dramatičnosti. O deset let později se v analýzách symfonických básní na K. J. Erbena dopracovával ke komplexnějším soudům a hodnocení Dvořákova kompozičního umění. Hned na úvod rozboru Vodníka se Janáček vyznal z toho, že Dvořákovy skladby byly pro něj vždy projevem mocného výrazu hudby dramatické, 17 což byl zcela opačný názor, než jak viděl Dvořákovu tvorbu Hostinský a jeho žáci. Tajemství působivosti Dvořákovy hudby Janáček spatřoval ve formální vyspělosti a výrazu melodické, harmonické i rytmické složky. Náročnosti i úskalí programních skladeb epického charakteru Dvořák čelil bohatostí variačního umění, kdy téže myšlence je pokaždé dán jiný výraz, v čemž ze všech skladatelů, jak mnoho a mnohokráte dokázal, je Dvořák mistrem prvým. Janáčkovy rozbory symfonických básní zachovávají formu postupného popisu 13 Tamtéž, s Hudební listy č. 5, In: Leoš Janáček: Literární dílo, op. cit., s Viz pozn. 9, s Hudební listy č. 6, In: Leoš Janáček: Literární dílo, op. cit., s Janáček, Leoš: České proudy hudební I. Dr. Antonína Dvořáka Vodník. Hlídka, č. 14, In: Leoš Janáček: Literární dílo, op. cit., s opus musicum 1/2013

11 18 Vztahem Dvořákovy a Janáčkovy hudební řeči se podrobně zabýval Jiří Vysloužil ve studii Ke vztahu slova a tónu Dvořáka a Janáčka. In: Muzikologické rozpravy, Panton, Praha 1986, s Janáček Leoš: České proudy hudební II. Dr. Antonína Dvořáka Polednice. Hlídka 14, In: Leoš Janáček: Literární dílo, op. cit., s Janáček, Leoš: České proudy hudební. Holoubek. Hlídka č. 15, In: Leoš Janáček: Literární dílo, op. cit., s Janáček, Leoš: České proudy hudební III. Dr. Antonína Dvořáka Zlatý kolovrat Zdenko Fibich Hedy. Hlídka 14, In: Leoš Janáček: Literární dílo, op. cit., s hudebního vývoje ve vztahu k textu. Jak již bylo v úvodu řečeno, oproti tradičnímu modelu zaměřenému hlavně na uvedení všech leitmotivů a nastínění jejich tvarových podobností, Janáčka zajímala podstata organičnosti struktury, k čemuž Dvořákovy programní skladby byly skvělým materiálem. 18 V podobném duchu zkoumal Brahmsovy kompozice Arnold Schönberg a použil výrazu rozvíjející variace pro hudební struktury, vyrůstající z určitého motivického jádra. Také Janáček s uznáním odhaloval Dvořákovo tektonické a psychologické mistrovství scelit strukturu modifikacemi úvodního motivu a vyjádřil se dokonce i ve smyslu jakýchsi Dvořákových melodických konstant, jak jistý motiv klíčí poznenáhla v šeru mysli skladatelovy, jako po dlouhých dobách v jiné skladbě zase po jiné stránce povyroste a tak dlouho skladatele pronásleduje, dokud v konečné úplnosti i s kořenem z duše ho skladatel nevyjme. 19 V rozboru Holoubka Janáček konkretizoval typickou techniku vytváření gradací, obvykle vrcholících působivým Maestoso, která se týká takřka celé Dvořákovy orchestrální hudby: Skladatel stěsnává a zhušťuje myšlenkový obsah vždy v kratších a kratších útvarech, až přesmyknuv se nanovo z nové tóniny do původní, v celé šířce ho zase rozvlní a mysl posluchačstva po velkém napětí ztiší. 20 V této souvislosti si Janáček neodpustil narážku na adresu pražských kritiků jiným slohem odkojených, kterým není milé slyšet v této hudbě Dvořákův dramatický sloh a velkou slovanskou a zpěvnou duši. Proti útokům na Dvořáka jako autora nečeského slohu se Janáček vyjádřil i v rozboru Zlatého kolovratu. 21 Dvořákovy symfonické básně považoval naopak za nejvíce české ze všech jeho skladeb, a to zejména volbou jednodušších hudebních forem ideálně přiléhajících k lidovým baladických textům. V této formotvorné dramaturgii Janáček spatřoval jeden z principů slohu české hudby. Janáčkovy analytické argumenty obsahují často vysvětlení vlastních teoreticko-kompozičních principů. Do rozboru Zlatého kolovratu Janáček vsunul úvahu o uvažování času v dramatickém díle. V rozboru harmonie a v návaznosti na Helmholtzovy psychologicko-akustické výzkumy se Janáček věnoval výkladu tzv. spletny: Do stopy jednoho souzvuku vpadá následný, ať stejnou šířkou a jádrem obsahu neb nestejnou [ ] účin estetický vynikne, teprve když spletna se vyjasňuje [ ] estetický soud se rychle dostaví: jsme usmířeni. V širších souvislostech Janáček pak aplikoval tyto jevy na Dvořákovo zhudebnění lidových balad, v nichž dramatické líčení ve vrcholících úsecích dospívalo až na úroveň nápěvných tvarů mluvy, jakých v symfonické básni dosud žádný skladatel nepoužil. Podle Janáčka Dvořák dokázal s přirozenou pravdou odhadovat čas, jehož je zapotřebí, aby se dokončil vypsaný děj. Zvuková představivost a umění instrumentace byla jedinou oblastí, kterou, byť vlažně a s výhradami, přiznávali Dvořákovi i jeho zá- 56 ~ 57

5.7.1 Hudební výchova povinný předmět

5.7.1 Hudební výchova povinný předmět 5.7.1 Hudební výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Tento předmět vede y k porozumění

Více

OBSAH. ÚVOD 21 Pojem harmonie 21

OBSAH. ÚVOD 21 Pojem harmonie 21 OBSAH PŘEDMLUVA 15 ÚVOD 21 Pojem harmonie 21 I. část KLASICKÁ HARMONIE 1. lekce ZÁKLADNÍ HARMONICKÝ MATERIÁL 26 1 Pojem akordu a jeho vymezení v podmínkách klasické harmonie 26 2 Třídění harmonického materiálu.

Více

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15 Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována

Více

Průvodka VY_32_INOVACE_20_03. Mgr. Jana Sedláčková. Mgr. Jana Sedláčková janasedl@centrum.cz druhý ročník. Estetická výchova hudební

Průvodka VY_32_INOVACE_20_03. Mgr. Jana Sedláčková. Mgr. Jana Sedláčková janasedl@centrum.cz druhý ročník. Estetická výchova hudební Průvodka Název DUMu DVOŘÁK A. Název dokumentu Pořadí DUMu v sadě 3 Vedoucí skupiny/sady Datum vytvoření 8. 1. 2013 Jméno autora E-mail autora Ročník studia Předmět nebo tematická oblast Výstižný popis

Více

EVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ Pro koho je výukový materiál

EVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ Pro koho je výukový materiál číslo Název výukového u Skupina HN 1 Nácvik houslového klíče I *pracovní list PHV 1. roč. Mgr. Eva Mastíková 27.9.2013 FM, YŽ, OL, MB HN 2 Nácvik houslového klíče II pracovní list PHV 1. roč. Mgr. Eva

Více

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník 1. ročník Rytmická deklamace, hra na ozvěnu. Řeč šeptem, slabě, pomalu, rychle. Rozlišování zvuků. Pozorné a soustředěné naslouchání. Pokusy o zpívaný dialog: Jak se jmenuješ? Rozlišování vysokého a nízkého

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Hudební výchova - 1. ročník Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. vokální činnosti - pěvecký a mluvní projev (pěvecké dovednosti, hlasová hygiena) - hudební rytmus

Více

Předmět: Hudební umění

Předmět: Hudební umění Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Umění a kultura Hudební obor Hudební obor je realizován v povinném předmětu hudební umění a v případě zájmu studentů v kroužcích či volitelných seminářích. Vyučovací

Více

Učební osnovy Hudební nauka. I. Ročník

Učební osnovy Hudební nauka. I. Ročník Učební osnovy Hudební nauka I. Ročník - zná princip tvorby durových stupnic do předznamenání 2# (G, D) - zná princip tvorby durových stupnic do předznamenání 2b (F, B) - u probraných stupnic utvoří T kvintakord

Více

Umění a kultura. Hudební výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Umění a kultura. Hudební výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Umění a kultura Hudební výchova 1. 9. ročník 1 hodina týdně třídy, učebna estetické výchovy kultivovat hudebnost

Více

Hudební výchova ročník TÉMA

Hudební výchova ročník TÉMA Hudební výchova CASOVÁ DOTACE 1- Hudební a hudebně pohybová výchova 1- dovedností dětí 1- VÝSTUP žák: orientuje se v současné hudební kultuře a její historii; analyzuje hudební díla z hlediska jejich historického

Více

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu :

Více

Hudební výchova. Výchovné a vzdělávací strategie předmětu v 6. 9. ročníku

Hudební výchova. Výchovné a vzdělávací strategie předmětu v 6. 9. ročníku 805 Předmět je zařazen do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vzdělávání v tomto oboru směřuje prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových, poslechových a dalších činností k rozvoji

Více

26.5.2010 v 15.30 v učebně č.7

26.5.2010 v 15.30 v učebně č.7 Základní umělecká škola Brandýs n. Labem - Stará Boleslav F. X. Procházky 25 25001 Brandýs nad Labem V ážení rodiče, testu. Žáci se dostaví v 15.30 do učebny č.7, obdrží písemný test pro příslušný ročník,

Více

5.7 UMĚNÍ A KULTURA. 5.7.1 Hudební výchova 1. stupeň

5.7 UMĚNÍ A KULTURA. 5.7.1 Hudební výchova 1. stupeň 5.7 UMĚNÍ A KULTURA Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa. Přináší umělecké osvojování světa s rozvojem specifického cítění, tvořivosti a vnímavosti

Více

Stupnice fis moll má 3 křížky fis, cis, gis

Stupnice fis moll má 3 křížky fis, cis, gis 1 Stupnice fis moll má 3 křížky fis, cis, gis E dur B dur A dur a moll harmonická melodická Crescendo = Decrescendo = Moderato = Allegro = Lento = Adagio = pp = fff = 2 Petr Iljič Čajkovskij Ruský skladatel

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EHV) Když zní krásný hlas, dobře se to poslouchá, Od klasiky k romantické zasněnosti, Hra a její pravidla, Globální pan Nonart, Pan

Více

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 6. 9. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 6. 9. ročník Charakteristika předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA 6. 9. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Na druhém stupni ZŠ je tento předmět dotován 1 vyučovací hodinou pro 6-9 ročník. Výuka probíhá v odborné učebně

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně. HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu V tomto předmětu je třeba u žáků postupně vytvářet kladný vztah k hudbě, rozvíjet jejich hudebnost, podporovat schopnosti hudbu emocionálně prožít.

Více

BEDŘICH SMETANA. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: únor 2013. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.

BEDŘICH SMETANA. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: únor 2013. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2. BEDŘICH SMETANA Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: únor 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů a

Více

Dodatek k ŠVP ZUV č. 1. Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství

Dodatek k ŠVP ZUV č. 1. Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství Dodatek k ŠVP ZUV č. 1 Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání Škola: Základní

Více

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

Více

5.7.1. Hudební výchova pro 2. stupeň

5.7.1. Hudební výchova pro 2. stupeň 5.7.1. Hudební výchova pro 2. stupeň Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání

Více

Kultura v 2. polovině 19. století

Kultura v 2. polovině 19. století Kultura v 2. polovině 19. století AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP popíše situaci v 2. polovině 19. století v české kultuře a umění, práce s textem čtení s porozuměním FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU

Více

I. Sekaniny1804 Hudební výchova

I. Sekaniny1804 Hudební výchova Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících vždy 1 hodinu týdně.

Více

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty. Vokální činnosti Využití vokální činnosti Pěvecký a mluvený projev Nácvik správného

Více

VY_32_INOVACE_20 Leoš Janáček : Sinfonietta_37

VY_32_INOVACE_20 Leoš Janáček : Sinfonietta_37 VY_32_INOVACE_20 Leoš Janáček : Sinfonietta_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

Kdy a kde začíná janáčkovská originalita? Sedm tezí na těžko zodpověditelnou otázku

Kdy a kde začíná janáčkovská originalita? Sedm tezí na těžko zodpověditelnou otázku Kdy a kde začíná janáčkovská originalita? Sedm tezí na těžko zodpověditelnou otázku Miloš Štědroň 1. Vycházejme pracovně z premisy, že Janáček jakoby ve svém tvůrčím vývoji existoval ve dvojí podobě Mladý

Více

Do Čj (1. ročník): Hlasová výchova. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ UČITEL umožňuje žákům zažít úspěch

Do Čj (1. ročník): Hlasová výchova. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ UČITEL umožňuje žákům zažít úspěch 1.1.1. HUDEBNÍ VÝCHOVA I. ST. - ve znění dodatků č.33 - platný od 1.9.2011, č.34 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010, změn platných od 1.9.2013 Charakteristika vyučovacího předmětu

Více

Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy

Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy PŘEDMĚT: HUDEBNÍ VÝCHOVA ROČNÍK: PRIMA Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Žák: zatancuje a zadiriguje dle svých schopností píseň ve dvoučtvrtečním a tříčtvrtečním taktu správně

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.7 UMĚNÍ A KULTURA 5.7.1 HUDEBNÍ VÝCHOVA 5.7.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Hudební výchova. Hlavním cílem

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 1 týdně, povinný V: Pěvecké návyky a mluvní projev Žák: upevňuje si pěvecké návyky správně dýchá, rozezpívá se - vokální dovednosti z nižších ročníků - střídavý dech - nádech, nasazení

Více

Hudební výchova 1. ročník

Hudební výchova 1. ročník 1. Vokální činnosti: Ovládá pěvecký postoj (posez), snaží se o správné dýchání a artikulaci. Snaží se o navození hlavového tónu. Ovládá slova písní, zpívá jednohlasé písně odlišného charakteru. 2. Instrumentální

Více

TÉMA: Dějiny hudby. (romantismus) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 19. 2. 2012 VY_32_inovace/4_234

TÉMA: Dějiny hudby. (romantismus) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 19. 2. 2012 VY_32_inovace/4_234 TÉMA: Dějiny hudby (romantismus) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 19. 2. 2012 VY_32_inovace/4_234 1 Anotace: Výukový materiál interaktivní prezentace seznamuje žáky s dějinami hudby v období romantismu

Více

5. 13 Hudební výchova

5. 13 Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 5. 13 Hudební výchova Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti RVP ZV Umění a kultura. Dává žákům příležitost, aby projevovali a uspokojovali

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň Vzdělávací obor Hudební výchova náleží v etapě základního vzdělávání do oblasti

Více

VY_32_INOVACE_20_ Zdeněk Fibich : Vodník_38

VY_32_INOVACE_20_ Zdeněk Fibich : Vodník_38 VY_32_INOVACE_20_ Zdeněk Fibich : Vodník_38 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu

Více

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA 1 Nauka o slohu - objasní základní pojmy stylistiky Styl prostě sdělovací - rozpozná funkční styl, dominantní slohový Popis a jeho postup

Více

Výstupy Učivo Průřezová témata

Výstupy Učivo Průřezová témata 5.2.12.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Umění a kultura PŘEDMĚT: Hudební výchova ROČNÍK: 6. Výstupy Učivo Průřezová témata vztahy + poznámky - zpívá podle svých individuálních

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu

HUDEBNÍ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je zpracován na základě vzdělávacího oboru Hudební výchova v RVP ZV. Zároveň integruje a průběžně

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA Mgr. Horňáková

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA Mgr. Horňáková CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA Mgr. Horňáková Vzdělávací obor Hudební výchova zastupuje, spolu s Výtvarnou výchovou a Dramatickou výchovou,

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Obor: 7941 K / 81, Gymnázium 8-leté Učební osnovy pro nižší stupeň vzdělávání Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Umění a kultura Hudební výchova Charakteristika předmětu hudební

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA 1.stupeň ZŠ

HUDEBNÍ VÝCHOVA 1.stupeň ZŠ 301 Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA 1.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1 1 1 1 1 1 1 1

Více

Hudební výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu

Hudební výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor: Hudební výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1.-5. ročník 1 hodina týdně Vzdělávací obor Hudební výchova obsahuje různé

Více

Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především zpěvem a poslechem hudby.

Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především zpěvem a poslechem hudby. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. stupeň ZŠ

HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. stupeň ZŠ 315 Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1 1 1 1 1 1 1

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová témata:

HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová témata: HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň: Vyučovací předmět hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti RVP Umění a kultura. Dává žákům příležitost, aby projevovali a uspokojovali

Více

VY_32_INOVACE_12 Z minulosti hudby nejstarší písně_37

VY_32_INOVACE_12 Z minulosti hudby nejstarší písně_37 VY_32_INOVACE_12 Z minulosti hudby nejstarší písně_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět se vyučuje ve všech ročnících, na druhém stupni 1 2 hodiny týdně.

Více

5.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura

5.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura 5.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura 5.7.1. Hudební výchova pro 1. stupeň Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti RVP ZV Umění a kultura. Dává žákům příležitost, aby projevovali

Více

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 VZPOMÍNKOVÁ KNIHA TATO PUBLIKACE JE PŘIPOMENUTÍM ŽIVOTA A PRÁCE VÁCLAVA HAVLA

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice. Vzdělávací oblast : Umění a kultura Vyučovací předmět : Hudební výchova

Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice. Vzdělávací oblast : Umění a kultura Vyučovací předmět : Hudební výchova Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Umění a kultura Vyučovací předmět : Hudební výchova Charakteristika předmětu V předmětu Hudební výchova je realizován obsah vzdělávací

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EHV) Od zrodu hudby k nadvládě jednohlasu, Když jeden hlas nestačí, Jak je možné zachytit hudbu, Od barokního majestátu k rokokové

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA LESNÍ ROH

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA LESNÍ ROH ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA LESNÍ ROH Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

Skladebné složky, prostředky a formy hudby klasicismu

Skladebné složky, prostředky a formy hudby klasicismu 1 Skladebné složky, prostředky a formy hudby klasicismu Rozmezí: cca 2. pol. 18. stol. poč. 19. stol. Humanistický ideál 2 programových tirád: rozum - příroda - lidskost (francouzští encyklopedisté) volnost

Více

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Komunikační a slohová výchova Praktické a věcné čtení Praktické a věcné naslouchání Základy mluveného projevu Pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vyprávění, dialog, mimika, gesta

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Žák při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční ) Žák využívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu

Více

Příloha č. 1: Chronologický přehled života a díla Františka Schäfera

Příloha č. 1: Chronologický přehled života a díla Františka Schäfera Příloha č. 1: Chronologický přehled života a díla Františka Schäfera 1905, 3. dubna Narozen v Břeclavi. 1908 Jako tříletý se začíná učit hře na housle a klavír u svého otce Františka Schäfera (1875 1952).

Více

Hudební výchova. Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí:

Hudební výchova. Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí: Vzdělávací obor : Hudební výchova Hudební výchova Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět hudební výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura a je realizován

Více

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU Předmět Předmět bude sloužit zejména k prohlubování zájmu žáků 9. tříd a rozvíjení dovedností týkajících se práce s textem, plnění

Více

Pro noty, které píšeme pod, nebo nad notovou osnovu používáme pomocné linky.

Pro noty, které píšeme pod, nebo nad notovou osnovu používáme pomocné linky. Kapitola 1 Notová osnova má 5 linek a 4 mezery. Pro noty, které píšeme pod, nebo nad notovou osnovu používáme pomocné linky. Hudební klíč píšeme na začátek notové osnovy. Nejpoužívanější klíče jsou: houslový,

Více

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013. Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013. Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA 5.7. Umění a kultura 5.7.1. Hudební výchova ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze

Více

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY HUDEBNÍ, TANEČNÍ, VÝTVARNÝ A LITERÁRNĚ-DRAMATICKÝ OBOR Pozn.: platné učební plány VO viz Vzdělávací

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Praha Inspekční zpráva Základní umělecká škola, Praha 10 - Hostivař, Trhanovské náměstí 8 Trhanovské náměstí 8/129, 102 00 Praha 10 - Hostivař Identifikátor: 600

Více

6.13 Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

6.13 Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 6.13 Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova Hudební výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura. Umožňuje žákům racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást každodenního

Více

OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Jitka Riedlová Opakování slohových útvarů II. Vypravování

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Umění a kultura / HV

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Umění a kultura / HV I. název vyučovacího předmětu: HUDEBNÍ VÝCHOVA (HV) II. charakteristika vyučovacího předmětu: a) organizace: Vzdělávací obor Hudební výchova je vzhledem ke své týdenní časové dotaci zaměřen především na

Více

Didaktika HV KHV/HPGZ3,4 KHV/HPGS3,4

Didaktika HV KHV/HPGZ3,4 KHV/HPGS3,4 OBSAH Didaktika HV... 2 Hudebně pohybová výchova.... 3 Pohybová výchova... 3 Vědecký výzkum v HV (diplomový seminář)... 4 Pohybová výchova... 5 Psychologické aspekty HV... 6 Aktuální problémy hudební pedagogiky...

Více

STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA TRUBKU CHARAKTERISTIKA

STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA TRUBKU CHARAKTERISTIKA STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA TRUBKU CHARAKTERISTIKA Trubka je žesťový hudební nástroj, který se ve svém původním tvaru vyskytoval již ve starověku. U starých Řeků se používalo trub k povzbuzení odvahy útočících

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy VÝUKOVÝ MATERIÁL Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf,příspěvková organizace Bratislavská 2166,407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz,tel.+420412372632 Číslo

Více

ADAM VÁCLAV MICHNA Z OTRADOVIC LOUTNA ČESKÁ TIŠTĚNÝ PART PRVNÍCH HOUSLÍ VE SLÁNSKÉM MUZEUM. Památky Slaného a Slánska ( )

ADAM VÁCLAV MICHNA Z OTRADOVIC LOUTNA ČESKÁ TIŠTĚNÝ PART PRVNÍCH HOUSLÍ VE SLÁNSKÉM MUZEUM. Památky Slaného a Slánska ( ) ADAM VÁCLAV MICHNA Z OTRADOVIC LOUTNA ČESKÁ TIŠTĚNÝ PART PRVNÍCH HOUSLÍ VE SLÁNSKÉM MUZEUM Památky Slaného a Slánska ( ) P Památky Slaného a Slánska (11) ravděpodobně nejznámější sbírkou českého baroka

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň

HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Vzdělávání v oboru hudební výchova směřuje k : - vnímání hudby jako důležité součásti života jedince a celé společnosti prostřednictvím různých

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

POETISMUS, SURREALISMUS

POETISMUS, SURREALISMUS ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE POETISMUS, SURREALISMUS AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 11. 9. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 4. ročník Český jazyk a literatura

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, členění slov na hlásky, dlouhé a krátké samohlásky

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. roč. Časová

Více

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.7.2 Hudební výchova A) Charakteristika výuky: Hudební výchova se vyučuje ve všech ročnících v časové dotaci 1 hodinu týdně. Jejím cílem je rozvoj hudebnosti, hudebních schopností a dovedností žáků a

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Výuka sólového zpěvu

Výuka sólového zpěvu Základní umělecká škola Leoše Janáčka, Havířov, příspěvková organizace Výuka sólového zpěvu Charakteristika pojetí předmětu sólový zpěv Zpěv je od nepaměti nejpřirozenějším projevem člověka. Zpěvnost národa

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova

Více

Studijní zaměření Hra na lesní roh

Studijní zaměření Hra na lesní roh Studijní zaměření Hra na lesní roh Lesní roh jako dechový nástroj žesťový nabízí hráčům zajímavé možnosti uplatnění. Jeho původní využití při lovu zvěře stále láká vyznavače myslivosti ke hře a stává se

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný V: Hlasová hygiena Žák: správně dýchá, dodržuje tón, nasazuje a vyslovuje - správné dýchání, dýchání v pauze - měkké nasazení, pauza - volný nástup - sjednocení hlasového rozsahu - pěvecké

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

6.14 Hudební výchova. 6.14.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.14 Hudební výchova. 6.14.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.14 Hudební výchova 6.14.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Charakteristika vzdělávací oblasti Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových

Více

5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA:

5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA: 5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA: Zpěv provází člověka od počátků civilizace a je jedním ze základních způsobů vyjadřování vnitřních prožitků a emocí. Studium sólového zpěvu nabízí

Více

Balada. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Balada. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Balada

Více

CIMBÁL (1) ZÁKLADNÍ PŘEHLED PEDAGOGICKÝCH TÉMAT. (materiál určený zejména začínajícím učitelům základních uměleckých škol) Autorka: Růžena Děcká

CIMBÁL (1) ZÁKLADNÍ PŘEHLED PEDAGOGICKÝCH TÉMAT. (materiál určený zejména začínajícím učitelům základních uměleckých škol) Autorka: Růžena Děcká 1 CIMBÁL (1) ZÁKLADNÍ PŘEHLED PEDAGOGICKÝCH TÉMAT (materiál určený zejména začínajícím učitelům základních uměleckých škol) Autorka: Růžena Děcká Duben 2013 2 Při výuce hry na cimbál nejsou kladeny na

Více

5.8. Hudební výchova 1 / 9

5.8. Hudební výchova 1 / 9 5.8. Hudební výchova obsah stránka 5.8.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.8.2. Začlenění průřezových témat 2 5.8.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.8.4. Formy a metody práce 3 5.8.5. Způsoby,

Více