Využití netradičních pomůcek v hodinách tělesné výchovy na 1. stupni základních škol

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Využití netradičních pomůcek v hodinách tělesné výchovy na 1. stupni základních škol"

Transkript

1 Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Brno Katedra tělesné výchovy Využití netradičních pomůcek v hodinách tělesné výchovy na 1. stupni základních škol Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Mgr. Daniela Jonášová Vypracovala: Lenka Šlapáková 5. roč. Uč. pro 1. st. ZŠ -KS Brno, červenec 2007

2 Děkuji Mgr. Daniele Jonášové za ochotu, cenné rady, trpělivost a připomínky při zpracování diplomové práce.

3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s použitím uvedené literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. Brno, červenec 2007 Šlapáková Lenka

4 Obsah Úvod 6 Cíle a úkoly diplomové práce 7 1. OSOBNOST DÍTĚTE Fyziologické hledisko růst a vývoj svalstva Psychologické hledisko vnímání, řeč, pozornost, paměť, představy, emoce, myšlení, vůle Pedagogické hledisko rodina, škola Aspekty školní zralosti tělesné, mentální, citové a sociální POJETÍ ŠKOLNÍ TĚLESNÉ VÝCHOVY Cíle a úkoly TV na 1. stupni ZŠ Obsah tělesné výchovy dle RVP Učební osnovy Tv jednotlivých vzdělávacích programů- NŠ, OŠ, ZŠ HRA V ŽIVOTĚ DÍTĚTE Co je to hra? Proměny hry v životě dítěte Druhy her Složky her Didaktické zásady při hrách Motivace Pravidla her Hra a pohybové kompetence Hra a cíle RVP PSYCHOMOTORIKA Vznik a vývoj psychomotoriky Cíl a úkoly psychomotoriky Psychomotorika a zdraví Hra v psychomotorice Netradiční psychomotorické pomůcky na ZŠ 35 4

5 4.3.2 Psychomotorické prvky Psychomotorické činnosti Prostředky psychomotoriky Herní zásady psychomotoriky Didaktické zásady Význam psychomotoriky ve školních činnostech Příklady her s využitím netradičních pomůcek Noviny Nafukovací balonky Kelímky Padák Deky Vozík na kolečkách Káča Kolíčky na prádlo NÁMĚTY HER S VYUŽITÍM PET VÍČEK Seznamovací hry Hry pro zahřátí organismu Smyslové hry Kolektivní hry Hry rozvíjející obratnost Vzájemný kontakt a relaxace ZÁVĚR A RESUMÉ DISKUSE - postřehy, zážitky, reakce z praxe SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

6 Úvod Sallustius: Nikdo se nestal nesmrtelný díky své lenosti. Už do dětství kladný vztah k tělesné výchově a sportu mě vedl i k výběru diplomové práce z této oblasti. Jelikož vyučuji tělesnou výchovu ve více ročnících základní školy, často hledám a vymýšlím nové a nové zpestření hodin, abych mohla žákům nabídnout další možnosti herních aktivit. Všeobecně je známo, že pro většinu dětí je tělesná výchova oblíbeným předmětem, aby se však nestal stereotypním, je potřeba hodiny obohacovat o novinky a zajímavosti. Což se stalo námětem pro moji práci a výběru tématu: Využití netradičních pomůcek v hodinách tělesné výchovy na 1. stupni základních škol. V tělesné výchově vedeme děti k celkovému rozvoji kladného vztahu k pohybu, tvoření postojů a seznamujeme je s informacemi, které vedou k upevňování vlastního zdraví, k péči o tělo, k udržování tohoto stavu a přijímání zodpovědnosti za své zdraví. Učíme děti zároveň samostatnosti i spolupráci. Učitel má možnost hlouběji poznat charakterové vlastnosti osobnosti žáků. Přitažlivá hra zvyšuje zájem žáků, přináší dobrou náladu a pocit uspokojení z pohybu, což také je jedním z cílů tělesné výchovy. Současný dominující sedavý způsob života způsobuje, že se zvyšuje procento obézních a zdravotně oslabených jedinců. Úlohou školy je posilovat a rozvíjet zájem žáků o tělesnou výchovu a pohyb vůbec, a to nejen v hodinách, ale i v zájmových útvarech a při mimoškolních aktivitách. Doufám, že tato diplomová práce povede k obohacení mých znalostí z vybrané problematiky a zároveň bude přínosem k rozšíření spektra pohledu dané oblasti. Popřípadě se stane podnětem k další diskusi o zpracovaném tématu. 6

7 Cíle a úkoly diplomové práce Cílem mé diplomové práce bylo vytvořit metodický materiál, který je či bude návodem, jak je možné využít netradičních pomůcek nejen v hodinách tělesné výchovy na 1. stupni základních škol, ale i ve školách zvláštních, školních družinách, sportovních klubech a všude tam, kde se chceme věnovat pohybu s netradiční pomůckou a zážitkové pohybové aktivitě. Práci jsem doplnila o ukázku dalších námětů her s netradičními pomůckami. Nabízený materiál byl ověřen v praktické činnosti žáků 1. stupně základní školy. Jako region, kde jsem ověřování prováděla, byly zvoleny Olbramovice u Moravského Krumlova, místo mého pracoviště. Touto prací jsem chtěla dosáhnout prohloubení a rozšíření svých znalostí z oblasti tělesné výchovy, psychomotoriky a také možností ekologického využití odpadového materiálu jako pomůcek pro výuku v základních školách. Doufám, že moje práce povede nejen k obohacení mých znalostí z dané problematiky, ale bude zároveň přínosem i k rozšíření spektra pohledu na možnosti využití netradičních pomůcek a popřípadě se stane podnětem k další diskusi o zvoleném tématu. Spolu s rozvojem psychomotoriky a zájmu o ni roste i množství publikací a prostou v tisku, věnovaných této tématice. Většinou se jedná o vysvětlení pojmu psychomotorika, popis her a jen zřídka vzniku a vývoji psychomotoriky. Existuje celá šála her s již tradičně netradičními pomůckami jako jsou např. noviny, padák, kelímky, deky atd. Prakticky nikde jsem nenašla materiály nabízející možnosti využití víček od PET lahví. Tyto aspekty mě vedly k výběru tématu diplomové práce Využití netradičních pomůcek v hodinách tělesné výchovy na 1. stupni ZŠ. 7

8 K tomu, abych dospěla ke zvolenému cíli své práce, jsem si stanovila následující úkoly: 1. Prostudování dostupné literatury zvolené problematiky 2. Sepsání teoretické části práce 3. Vytvoření souboru herních aktivit s netradičními pomůckami 4. Ověření nabídnutého materiálu v praxi 5. Zhotovení fotodokumentace 6. Sestavení závěru pro diskusi 7. Sepsání závěreční zprávy 8

9 1. OSOBNOST DÍTĚTE Školní věk Osobnost jako takovou lze definovat jako duševní celek charakteristický vnitřní jednotou a strukturovaností, individuální specifičností, kterou se liší od jiných osobností a vývojovou kontinuitou. Osobnost není vrozená. Jedinec si ji osvojí v dětství prostřednictvím procesu učení. Osobnost během života jedince prochází zákonitou postupnou proměnou psychických vlastností a procesů. Proces učení v období mladšího školního věku nabývá nové kvality. Mladší školní věk začíná vstupem do školy a končí projevem prvních známek vývoje druhotných pohlavních znaků. Mluvíme o 6. až 10. roce života dítěte. Celé období zdůrazňuje začlenění dítěte do povinné školní docházky. Hlavní činností školního dítěte je učení. Škola a kolektiv dětí se stávají ústředním místem sociálního života dítěte. Velkou změnou v životě dítěte představuje vstup do školy. Zátěž vyvolaná náhlou změnou životních podmínek je zde tak výrazná, že nezřídka přesáhne adaptační možnosti dítěte a může ohrozit i jeho zdraví, psychický vývoj a výsledky školní práce. Na počátku školního věku se mění způsob dětského uvažování, dochází k přechodu na úroveň konkrétních logických operací. Děti tohoto věku jsou sice stále vázány na konkrétní realitu, ale ve svém uvažování již respektují základní zákony logiky. Je schopné chápat podstatu určité skutečnosti a nenechá se ovlivnit dílčími proměnami. Rozdíly existují v mnoha aspektech, ale vzhledem k tomu, že se jedná o jednu vývojovou fázi, mají děti už i mnoho společného. Srovnejme si vývojové změny mladšího školního věku rok po roce: Dítě v šesti letech je vlivem vstupu do školy zmatené, rozčilené a unavené. Musí se seznámit s mnoha novými situacemi, dětmi, prostředím. Posiluje se koncentrace a rozvíjejí další duševní procesy v oblasti orientace, prožívání i chování. V sedmi letech je dítě až překvapivě jiné než před rokem. Je vážnější, hodnější, pilnější. Sklonilo se před požadavky okolí. Projevuje značnou citlivost na hodnocení jinými. Osmiletí žáci berou své povinnosti jako samozřejmost a ochotně je plní. Neomezují se na pouze pasivní přijímání hodnot, ale začínají již i sami hodnotit. Chtějí více zasahovat také do volby vlastních cílů a zájmů. Proto se i mezi sebou často přou. V devíti a deseti letech jsou děti na krátký čas přesně takové, jaké si je rodiče vždy přáli mít. Jsou spolehlivé, lze se dovolávat jejich rozumnosti. Na oplátku však začínají 9

10 požadovat vyšší samostatnost. Vadí jim už, když za ně rozhodují jiní. Soudí, že by již sami dokázaly sledovat vlastní povinnosti. 1.1 Fyziologické hledisko Růst je především kvantitativní děj projevující se zvětšováním tělesných rozměrů celého organismu. Děje se zmnožením počtu buněk nebo zvětšením objemu buněk. Růst těla je komplexní pochod řízený primárně genetickým kódem a ovlivněný sekundárně působením hormonů a faktory zevního prostředí. Vývoj je dějem kvalitativním, projevuje se strukturální diferenciací buněk a tkání, která vyúsťuje v jejich funkční změny, způsobující změny v činnostech orgánů a organismu. Oba děje spolu velmi úzce souvisí. Vzájemně se ovlivňují a podmiňují. Základem růstu a vývoje celého organismu je růst a vývoj jednotlivých orgánů, které rostou různou rychlostí, takže v jednotlivých věkových obdobích se různě podílejí na celkové tělesné hmotnosti. Na začátku mladšího školního věku je dítě v období první vytáhlosti. Je štíhlé, břicho nevystupuje dopředu, často jsou pod kůží viditelná žebra. Dojem vytáhlosti hubenosti je způsoben i prodloužením končetin. Po skončení tohoto období kolem šesti a půl roku pokračuje dále období pomalého růstu a vývoje. Růstové tempo je klidné a pravidelné. Každým rokem vyroste dítě asi o 5 cm a hmotnost se zvětší průměrně o 3 kg. Klidné růstové tempo přispívá i k opětnému přibývání podkožní tukové vrstvy, tělesné tvary se stávají plnějšími. Období první vytáhlosti je vystřídáno obdobím druhé plnosti. Hlava v deseti letech dosáhne 95 % své definitivní velikosti, na trupu se vytváří zřetelné zúžení v pase a hrudník se v předozadním směru oplošťuje. Ke konci mladšího školního věku se u dívek objevují již první skutečné známky puberty a zviditelňují se rozdíly v tělesných proporcích chlapců a dívek. K výraznějším změnám v mladším školním věku patří také prořezávání zubů trvalého chrupu. (Machová, 2002) 10

11 1.2 Psychologické hledisko Po vstupu dítěte do školy se systematicky zlepšuje veškerá psychická činnost pod vlivem soustavného a cílevědomého vzdělávacího a výchovného působení. Zlepšuje a zpřesňuje se smyslové vnímání, rozvíjí se paměť, myšlení a řeč. Pro poznávací proces je důležitá činnost oka, rozvoj smyslů je velmi důležitý. Lepší se orientace v čase, prostoru. Paměť je nespecifický duševní proces umožňující vštípení, uchování a vybavení vjemů, myšlenek a prožitků. U dětí mladšího školního věku stále ještě převládá paměť mechanická, ale už se objevuje i paměť logická. Asi v 10 letech se vyrovnává paměť mechanická s logickou. Myšlení se opírá o vjemy a představy pojmů. Jedná se o dlouhodobý proces postupného přechodu od vnější činnosti k vnitřní. Děti se snaží tzv. přijít na jádro věci. Objevuje se myšlení abstraktní. V souvislosti s rozvojem myšlení se intenzivně rozvíjí i řeč. Až do konce sedmého roku je neustálená výslovnost pak se způsob výslovnosti začíná fixovat a dítě by mělo bez problémů vyslovovat všechny hlásky. Slovní zásoba je 7 10 tisíc slov. Další nespecifický duševní proces je pozornost, podílí se na vnímání, myšlení, prožívání i chtění. Dítě udrží pozornost minut. Zvládá přechod k záměrnému a plánovitému uplatňování pozornosti. Názornou formou paměti, tedy znovu vybaveným jevem, jsou představy, vyžadují ale nezřídka větší či menší aktivní subjektivní dotváření prostřednictvím fantazie. Představy jsou vyvolávány a tvořeny v centrálních oblastech a to nejen pasivně asociačními zákony. Snadněji se vybavují představy jevů spojených s hodnotami a zájmy jedince. Z citového hlediska se jedná o poměrně klidné a vyrovnané období. City chápeme jako subjektivní procesy prožívané jako bezprostřední zážitky našeho já. Citové procesy dětí snadno vznikají a poměrně lehce odeznívají. Po vstupu do školy ztrácejí svůj afektivní ráz, příznačný pro předchozí období, a jsou tedy lépe ovládány. Mezi rokem postupně vzrůstá citová stálost. Pohyby dítěte v průběhu první proměny postavy a bezprostředně po ní se vyznačují určitou neobratností a hranatostí, jako by se dítě nejdříve muselo svému novému tělesnému tvaru přizpůsobit. Záhy je však již schopno a připraveno podávat výkony vyžadující sílu a obratnost ve hře, cvičení a běhu. V motorické oblasti nabývá dítě 11

12 jistoty. Mladší školní věk je období, kdy se snadno a lehce získávají pohybové dovednosti. Je to vhodný čas, aby se dítě učilo plavat, jezdit na kole a věnovalo se i jiným sportům. 1.3 Pedagogické hledisko Rodina je součástí identity každého žáka mladšího školního věku. Dítě považuje svou příslušnost k rodině za samozřejmost, je pro něj důležitá, protože uspokojuje většinu jeho potřeb. Rodiče jsou nezbytnou součástí světa dítěte, jsou mu k dispozici když to potřebuje a jsou zdrojem jistoty a bezpečí. Úplná rodina je vztahovým rámcem, který zahrnuje oba rodiče a popřípadě i další členy rodiny jako jsou sourozenci, prarodiče atd. Po celou dobu dětství a prepuberty jsou děti na domov a rodinu velmi vázány, rodina je nejvýznamnější školou mezilidských vztahů. Na utváření dětské osobnosti se nemalou měrou podílí i školská zařízení. Škola je specifickým sociálním prostředím, které má své tradiční složení a hierarchii rolí. Dále je faktorem, který významně spoluurčuje dynamiku charakter vývoje školáka nabídkou určité perspektivy na jedné straně a požadavky, které jsou s jejím dosažením spojeny na straně druhé. Role školáka přináší dítěti vyšší prestiž, ale i různé zátěžové situace. V roli žáka je obsažená nutnost přijmout autoritu učitele. Nástup do školy je spojen s tlakem na osamostatnění a přijetí zodpovědnosti za vlastní jednání. 1.4 Aspekty školní zralosti Jistými kritérii dovršenosti vývoje předškolního období jsou i předpoklady potvrzující školní zralost, tedy připravenost dítěte ke školní práci. Jedná se o soubor požadavků v oblasti tělesné, duševní a sociální. Věk ve kterém dítě dosahuje školní zralosti, je ovlivněn vedle kulturní úrovně rodiny zvláště formou uspokojování základních psychických potřeb v průběhu předškolního období i možnými zděděnými či vrozenými činiteli, popř. některými organickými vadami dítěte. Dítě by tedy mělo být v takovém tělesném stavu, který mu dovolí zúčastňovat se vyučování. Důležitý je zvláště rozvoj jemné motoriky a senzomotorických schopností. Aspekt racionálně-kognitivní zahrnuje nejen čivost, ale i kvality pozornosti, paměti a vnímání kde se vyžaduje zvláště znalost směrů, barev a časových pojmů. Převaha 12

13 zatížení poznávacích funkcí ve školní práci pak vyžaduje také časté ovládání až tlumení přirozené emotivity a obrazotvornosti dítěte. Sociální zralost spočívá v podřízení se zvyklostem a režimu školy. Dítě už musí dokázat plnit nejen to, co si samo zvolí, ale podřídit se také příkazům autorit. (Čačka, 1994) Zrání organismu dítěte, především centrální nervové soustavy (CNS), se projevuje změnou celkové reaktivity, zvýšením emoční stability a odolnosti vůči zátěži. Eventuálně opačně: Nezralost se projevuje větší dráždivostí, emoční labilitou a snadnější unavitelností. Takové dítě není schopné zvládnout zátěž školních nároků. Dostatečná zralost umožňuje lepší využití dětských schopností díky kvalitnější koncentraci pozornosti. Zralejší dítě se lépe soustředí a vydrží déle pracovat. Zralost je podmínkou kvalitnějšího učení. Zrání CNS pozitivně ovlivňuje lateralizaci ruky, rozvoj motorické i senzomotorické koordinace a manuální zručnosti. Jakákoli nápadnější neobratnost dítě sociálně znevýhodňuje. Po zvládnutí nároků spojených s rolí žáka je významná i školní připravenost. Dítě musí dosáhnout přijatelné socializační úrovně, mělo by zvládnout určité role, umět přijatelným způsobem komunikovat, respektovat běžné normy chování. V socializačním procesu má největší význam rodina, jejíž hodnoty a normy dítě přejímá. V tomto směru je důležitý i obecný postoj ke vzdělání, který ovlivňuje motivaci ke školní práci. (Vágnerová, 2000) 13

14 2. POJETÍ ŠKOLNÍ TĚLESNÉ VÝCHOVY 2.1 Cíle a úkoly tělesné výchovy na 1. stupni ZŠ Školní tělesná výchova přispívá k rozvoji osobnosti žáků v několika směrech, uveďme si dva nejdůležitější. A.) Významně se podílí na rozvoji motorické složky osobnosti žáka, má vliv na správnou funkci vnitřních orgánů těla a působí na formování lidské postavy. B.) Je prokázáno, že vedle pohybových složek se v procesu motorického učení uplatňují a rozvíjejí i poznávací, emocionální a morálně volní stránky osobnosti. Je tedy předpoklad, že školní tělesná výchova může přispívat k celkovému rozvoji jedince zejména tehdy, je li vyučování promyšleně řízeno v souladu s jasně formulovanými cíli a úkoly. Cílem tělesné výchovy na 1. stupni základní školy není poskytnout žákům jen pohybovou rekreaci v rámci vyučování a zvládnout základní pohybové dovednosti, ale usilovat o to, aby se pohybová činnost stala součásti životního způsobu dítěte. Základy pro vytvoření kladného vztahu k pohybové aktivitě se bezpochyby formují již v tomto období. Z tohoto cíle vyplývají i konkrétní úkoly tělesné výchovy. A.) Úkoly zdravotní zaměřené na správné držení těla, na rozvoj funkčních schopností organismu a na vytvoření správných hygienických návyků. B.) Úkoly vzdělávací zaměřují se na rozvoj pohybových schopností přiměřenými prostředky vedle osvojení základních pohybových dovedností. C.) Úkoly výchovné podílí se na vytvoření pozitivního vztahu žáků k tělesné výchově. (Mužík, 1991) 14

15 2.2 Obsah tělesné výchovy dle RVP Rámcový vzdělávací program pro základní školství vstoupí závazně v platnost do vzdělávacích zařízení ve školním roce 2007/2008, a proto je třeba věnovat mu pozornost a seznámit se s jeho koncepcí. 1. stupeň základní školy je dělen na dvě výstupní období, a to ročník jako období první a ročník jako období druhé. Vzdělávacím obsahem oboru tělesná výchova jsou tři základní oblasti : 1. Činnosti ovlivňující zdraví význam pohybu pro zdraví - pohybový režim žáků, délka a intenzita pohybu příprava organismu - příprava před pohybovou činností, uklidnění po zátěži, napínací a protahovací cvičení zdravotně zaměřené činnosti - správné držení těla, správné zvedání zátěže; průpravná, kompenzační, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení a jejich praktické využití rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu hygiena při TV - hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obutí pro pohybové aktivity bezpečnost při pohybových činnostech - organizace a bezpečnost cvičebního prostoru, bezpečnost v šatnách a umyvárnách, bezpečná příprava a ukládání nářadí, náčiní a pomůcek, první pomoc v podmínkách TV 2. Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností pohybové hry - s různým zaměřením; netradiční pohybové hry a aktivity; využití hraček a netradičního náčiní při cvičení; pohybová tvořivost základy gymnastiky - průpravná cvičení, akrobacie, cvičení s náčiním a na nářadí odpovídající velikosti a hmotnosti 15

16 rytmické a kondiční formy cvičení pro děti - kondiční cvičení s hudbou nebo rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu, vyjádření melodie a rytmu pohybem, jednoduché tance průpravné úpoly - přetahy a přetlaky základy atletiky - rychlý běh, motivovaný vytrvalý běh, skok do dálky nebo do výšky, hod míčkem základy sportovních her - manipulace s míčem, pálkou či jiným herním náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti, herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře, průpravné hry, utkání podle zjednodušených pravidel minisportů turistika a pobyt v přírodě - přesun do terénu a chování v dopravních prostředcích při přesunu, chůze v terénu, táboření, ochrana přírody plavání - (základní plavecká výuka) - hygiena plavání, adaptace na vodní prostředí, základní plavecké dovednosti, jeden plavecký způsob (plavecká technika), prvky sebezáchrany a dopomoci tonoucímu lyžování, bruslení (podle podmínek školy) - hry na sněhu a na ledě, základní techniky pohybu na lyžích a bruslích další pohybové činnosti (podle podmínek školy a zájmu žáků) 3. Činnosti podporující pohybové učení komunikace v TV - základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely, signály organizace při TV - základní organizace prostoru a činností ve známém (běžném) prostředí zásady jednání a chování - fair play, olympijské ideály a symboly pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností - her, závodů, soutěží měření a posuzování pohybových dovedností - měření výkonů, základní pohybové testy zdroje informací o pohybových činnostech 16

17 2.3 Učební osnovy tělesné výchovy jednotlivých vzdělávacích programů NŠ, OŠ, ZŠ V českém školství se nejčastěji setkáváme se třemi typy vzdělávacích programů: Vzdělávací program Národní škola (NŠ), Vzdělávací program Obecná škola (OŠ) a Vzdělávací program Základní škola (ZŠ). Pro všechny typy programů je společná myšlenka vytvoření kladného vztahu dítěte k tělesné výchově a celoživotní pohybové aktivitě. Žáci v tělesné výchově nacházejí prostor pro osvojení nových pohybových dovedností a seberealizaci. Tělesná výchova umožňuje žákům poznat vlastní pohybové možnosti a nabízí prostor i pro zdravotně orientovanou tělesnou výchovu. Stejná zůstává i dvou hodinová týdenní dotace. Vedle rodiny zprostředkovává přístup k tělesnému rozvoji především školská a pedagogická zařízení. Po prostudování všech tří vzdělávacích programů hodnotím program NŠ jako velmi stručný a program ZŠ považuji za nejpropracovanější. Vzdělávací program Národní škola Tělesná výchova (TV) je součástí výchovy ke zdravému životnímu stylu. Orientuje se zejména na výchovu ke správnému dennímu režimu a na relaxaci a regeneraci ve pojení se zdravou výživou. Dílčí cíle: - pohybovou způsobilost prokazují v řadě činností prováděných ve skupinách i jednotlivě - začleňují nové dovednosti do již osvojených - chápou zdravotní přínos pravidelné pohybové činnosti - projevují během pohybové činnosti prožitek, pozitivní sebevědomí a tvořivost Organizace tělesné výchovy je všeobecně shrnuta pro ročník, není určeno učivo pro jednotlivé ročníky. Náplň jednotlivých vyučovacích hodin stanovuje učitel na základě vlastního rámcového plánu, který přizpůsobuje podmínkám školy a vyspělosti žáků. Učivo je děleno na kmenové a nadstavbové učivo. Vzdělávací obsah je jen stroze vyjmenován. Což může být výhodou pro učitele s dlouholetou praxí, kteří již znají potřeby a zájmy dětí v jednotlivých ročnících. Naopak jistým znevýhodněním se může stát přílišná strohost pro mladé začínající učitele. (Vzdělávací program NŠ, 1997) 17

18 Vzdělávací program Obecná škola Tělesná výchova v programu OŠ je členěna na dvě základní formy povinnou a zájmovou. Podstatou pojetí tělesné výchovy v OŠ je rozšíření a zkvalitnění výuky. Na dvě klasické hodiny doporučuje navázat pohybově rekreační program, který prolíná celým denním režimem. Vychází ze spontánního využívání jednoduchých pohybových činností z čehož vyplývá, že úkolem TV není pouze zvyšování výkonnosti, ale především vedení k radosti z pohybu. Pro uspokojení dětských potřeb pohybu nabízí zapojení do nepovinného předmětu taneční výchova, který je zaměřen na všestranný a tělesný pohybový rozvoj žáků nadaných i méně disponovaných. Doporučuje zrušení klasifikace, která může být neobjektivní a navrhuje slovní hodnocení. Za rozhodující opatření považuje zavedení unifikovaného motorického testu, který musí žák absolvovat dvakrát ve školním roce. Předpokládá, že povinnou TV vyučují převážně třídní učitelé. Součástí TV by měl být pohybově rekreační program (PRP), realizovaný o přestávkách (30 minut). V zájmové TV půjde vedle radosti z pohybu i o výkon. Organizační členění OŠ je stanoveno do tří fází 1. a 2. ročník, 3. ročník, 4. a 5. ročník. Vzdělávací obsah je členěn dle prostor, která má škola k dispozici: hřiště, nezařízenou volnou plochu, účelově zařízené prostory např. chodby, cvičebna, tělocvična apod. Zvláštní pozornost věnuje tanci. (Vzdělávací program OŠ, 1996) Vzdělávací program Základní škola Učivo povinného předmětu tělesná výchova je členěno do samostatných do sebe navazujících etap. Obsah předmětu TV je převážně vyučován v tematických blocích. Proto jsou i osnovy členěny do tematických celků opatřených tabulkou výstupních dovedností a vědomostí. Organizačně je první stupeň dělen do dvou fází - 1. a 2. ročník a ročník. Přičemž 1. a 2. ročník se zaměřuje na adaptaci na pracovní tempo a zátěž, utváření elementárních návyků a převládá především herní pojetí s důrazem na prožitek a zdravotní účinek pohybových činností ročník předpokládá bouřlivý rozvoj nových pohybových dovedností a nárůst zájmů o pohybové aktivity. Učivo je rozlišováno jako základní, které má učitel možnost nabídnout všem žákům, a učivo rozšiřující, které má možnost v případě rozšířené časové dotace předmětu, vyšší pohybové úrovně žáků a lepších podmínek školy 18

19 nabídnout celé třídě, skupinám žáků nebo jednotlivcům. Výběr základních a rozšiřujícího učiva je plně v pravomoci učitele. V souladu s individuálními zvláštnostmi, vyspělostí a pohybovou úrovní žáků se snaží učitel o naplnění následujících cílů: - osvojení kultivovaného pohybového projevu i správného držení těla - orientace v základních otázkách vlivu pohybové aktivity na zdraví - zvládnutí základních organizačních, hygienických a bezpečnostních zásad - uvědomení si významu sociálních vztahů a rolí ve sportu Uvedené cíle by měly ústit do pozitivního vztahu žáka k pohybovým aktivitám. Výuka do 5. ročníku probíhá zpravidla koedukovaně, od 6. ročníku odděleně. (Vzdělávací program ZŠ 1996) 19

20 3. HRA V ŽIVOTĚ DÍTĚTE 3.1 Co je to hra? Během celého vývoje lidské společnosti byla hra hlavní činností dětí. Při hře se dítě seznamuje s okolním prostředím, připravuje se na práci. První dětské hry ve velké míře napodobují práci dospělých. Hra pochází z práce, je stará jako lidstvo samo. Tvoří pro děti protiklad povinností a ty v ní nachází zábavu, vzrušení, radost i pohybové uspokojení. Za nejstarší písemnou charakteristiku hry považujeme definici římského lékaře Galena: Hra je činnost, která zaměstnává příjemným způsobem tělo i ducha. Pro tělo je odpočinkovým cvičením a ducha mírně unaví. Výchovné využití dětské hry zdůrazňovali již velcí reformátoři a osvícenci Komenský, Locke, Rousseau aj. Největší pozornost věnoval hře J. A. Komenský, hru definuje takto : Hra je cvičení (duševní nebo tělesné) pro ty, co soupeří o odměnu poskytující zisk nebo čestné uznání. Sedm věcí dělá hru hrou : pohyb, spontánnost, společnost, zápas, pořádek, lehkost hraní a příjemný cíl. Hra má být čestná, užitečná, má osvěžit tělo i duši a má být předehrou vážných věcí. (Rovný, Zdeněk, 1982) U nejmenších dětí pokládal hru za stejně důležitou pro jejich zdravý vývoj jako spánek a výživu. Hra je také aktivita, prožitek, učení, protiklad vážných věcí, volnost, pohoda, příjemné ukrácení chvíle atd. Našli bychom ještě celou řadu synonym, které jsou ve vědomí lidí spojovány se slovem hra. Důležitost hry cítíme především v období dětství, kde zaujímá ústřední místo. Někteří považují za zakladatele hry a přístupu ke hře Friedricha Schillera, který říká, že člověk je jen tam cele člověkem, kde si hraje. A hraje si s krásou a pro prožitek. Podle Svobody (1997) hra umožňuje dítěti vstupovat do různých sociálních rolí a učit se tak důležitým funkcím v širokém sociálním kontextu. Učí se i vnímat role druhých dětí a tím řídit svoji vlastní činnost. (Mazal, 2000) Pedagogický slovník definuje hru jako formu činnosti lišící se od práce i od učení. Po celý život se člověk zabývá hrou, avšak v dětském věku má své specifické postavení je vůdčím typem činnosti. 20

21 Hra má celou řadu aspektů: aspekt poznávací, procvičovací, emocionální, pohybový, motivační, tvořivostní, sociální, fantazijní, dialogický, rekreační, terapeutický aj. Zahrnuje činnosti jednotlivce, dvojice, malé skupinky i kolektivu. 3.2 Proměny hry v životě dítěte Podívejme se nyní stručně na hru v ontogenezi člověka, přesněji v mladším školním věku. Období mladšího školního věku bývá také nazýváno jako zlatý věk hry. Hra se musí usměrňovat vzhledem k individuálním a věkovým zvláštnostem dětí. V prvním ročníku je základním úkolem her pomoci žákům k co nejméně problematickému přechodu mezi režimem mateřské školy a školními povinnostmi na základní škole. Seznámení se se školním prostředním může být pro některé prvňáčky náročné. Hrami, které znají z mateřské školy jim umožníme vrátit se do pohodového prostření. Hra umožní snadnější socializaci. Ve druhém ročníku pokračujeme pomocí her v upevňování smyslu podřízenosti, nadřízenosti, významu poznávání pravidel, spolupráce a podobně. Převažují hry s velkým rozsahem pohybu. Děti jsou schopny snášet vyšší zatížení vyvolané hrou. Ve třetím a čtvrtém ročníku je realizováno více her se soutěžením, zdůrazňujeme práva i zodpovědnost, častěji zařazujeme náročnější herní dovednosti. V tomto věku jsou děti schopny adekvátně ocenit svůj i spoluhráčův či protivníkův úspěch. Soustředěnost na herní činnost je u nich velmi vysoká. Ve čtvrtém a pátém ročníku je vnímání a cítění žáků záměrnější, nalézáme konkrétní pokusy dětí o odstranění příčin chyb ve hrách. V tomto období bychom měli diferencovat zatížení nejen fyzické zdatnosti,ale i podle pohlaví žáků. (Mazal, 2000) Další prameny uvádějí, že rozvoj her prochází třemi etapami : a) od narození do 6 let jedná se o období hraček, domácího hraní. U mladších dětí určuje hračka obsah hry, ve starším věku je hra cílevědomější, dítě má i větší požadavky na reálnost hraček. Ze hry individuální se stává hra společenská. b) období 6 12 let - hry se přesunují z domu ke hrám ve skupina na hřišti, na ulici. Převládají hry pohybové a námětové. c) období nad 12 let hra začíná ztrácet dětský ráz, vyvíjí se podle zájmu dětí. 21

22 Výběr a struktura her se mění nejen s věkem, ale také různé hry volí chlapci a děvčata. Chlapci dávají přednost dynamičtějším hrám, hrám běžeckým na vojáky, dívky upřednostňují hry klidnějšího charakteru panák, švihadlo. Szábová (2001) charakterizuje mladší školní věk velkou hravostí při získávání nových poznatků, návyků. K jednoduchým herním dovednostem postupně přibývají nové, složitější terénní hry, sportovní hry a aktivity, hry dlouhodobého charakteru s obtížnějšími úkoly, akrobatická a atletická cvičení. Zdokonalují se všechny schopnosti, zručnost a upevňují se osvojené návyky. 3.3 Druhy her Stejně jako všechno i hra prochází různými obdobími vývoje a v každém dětském věku dávají děti přednost jiným druhům her. Dělíme je do dvou základních skupin, které ještě dále členíme. 1. Hry tvořivé předpokládají jistou kreativitu, nápaditost a osobitost. Děti si v nich samostatně zvolí námět, určují průběh hry, kterou pak realizují. Způsob těchto her se mění s věkem i zkušenostmi. Prostřednictvím těchto her uplatňují svoji představivost a obrazotvornost, rozvíjí se myšlení a řeč. Členíme je na hry námětové, konstruktivní a dramatizující. Námětové hry spočívají ve hře na někoho nebo na něco. Děti znázorňují činnost dospělých (na školu, na obchod, na učitele atd.) Konstruktivní hry jsou hry se stavebnicí, s přírodním materiálem (lego, kostky, sníh, kaštany, apod.) V dramatizujících hrách děti znázorňují děj nejrůznějších příběhů a pohádek. Často k nim využívají masky, loutky či maňásky. 2. Hry s pravidly mají, jak už sám jejich název napovídá, předem stanovená pravidla, která musí hráči znát a dodržovat. Členíme je na pohybové a didaktické. Pohybové hry patří mezi nejrozšířenější, představují jedno ze základních cvičení ve školní i mimoškolní TV. Tvoří významný psychomotorický prostředek. (míčové hry, honěná atd.) Didaktické hry patří mezi jeden z nejdůležitějších prostředků učení, tyto hry se vyznačují přesně stanoveným úkolem a pravidly. Jejich pomocí rozvíjíme u dětí vnímání, pozornost a myšlení (domino, kvarteto, pexeso). 22

23 Velmi časté jsou hry, k jejichž provozování jsou nutné speciální herní pomůcky (hračky, sportovní pomůcky, cvičební náčiní, nástroje). Většina her má podobu sociální interakce a přesně formulovanými pravidly. Při hře se plno pozornosti věnuje jejímu průběhu (hry s převahou spolupráce, s převahou soutěžení). S dětmi mladšího školního věku nejčastěji pracujeme ve skupinách. Skupina vrstevníků kamarádů motivuje dítě ke spolupráci, umožňuje vzájemnou interakci, kontakt, rozvíjí komunikaci, aktivizuje jeho činnost a přispívá v radosti ze hry. Hry se tak stávají dynamičtějšími. Pro třídění her není a pravděpodobně ani nebude stanovena žádné univerzální třídicí soustava. Každý autor třídí hry podle různých hledisek a většinou vychází z praktického použití her. podle místa tělocvična, hřiště, louka, ulice podle počtu hráčů individuální, dvojice, trojice, malé skupiny, kolektivní hry podle druhu použitých pomůcek míčové, s netradičními pomůckami podle struktury rušné, relaxační, seznamovací podle rozvíjené oblasti smyslové hry akustické, hmatové, optické Neuman (1998) vychází z prostudování třídění her ve světě, ale jako závěr stanovuje též nejednotnost v jejich dělení. Rozhodl se pro funkční dělení, kdy výběr a třídění vychází z průběhu her. Stanovuje následující okruhy her a cvičení: Seznamovací hry Zahřívací a kontaktní hry Hrátky a zábavné soutěžení Hry na důvěru Iniciativní a týmové hry Hry na rozvoj komunikace a spolupráce Hry a cvičení v přírodě Ekohry Závěrečné hry a rituály Hry pro reflexi a závěrečné hodnocení 23

24 3.4 Složky her Hra je bezpochyby nejlepším a nejvýznamnějším výchovným prostředkem. Znaky hry: 1. přináší radost 2. slouží k učení (výuka pomocí hry) 3. ovlivňuje celou osobnost dítěte Rozumová složka hra vede k prohloubení a upevnění poznatků, fantazie a myšlení, hra je zdrojem vzdělávání a získávání nových poznatků. Mravní složka dítě získává první sociální zkušenosti, formuje se zde vztah k jiným lidem, upevňují se volní a charakterové vlastnosti, které jsou prostředkem mravního jednání. Tělesná složka přirozené pohyby při každé hře účinně působí na tělesný vývoj (srdce, plic, krevního oběhu). Upevňuje se zdraví dítěte. Pracovní složka dítě získává základní pracovní dovednosti a návyky. Citová výchova (vývoj) hra vyvolává kladné citové stavy (radost, zájem, nadšení). Estetická složka dochází k vytvoření estetického vkusu, rozvoj estetického cítění a tvořivých schopností Didaktické zásady při hrách 1. Hra a prostředí ve kterém se hraje nesmí být nebezpečné zdraví a životu dětí, musí vést k tělesnému a duševnímu osvěžení a nesmí dítě unavit. 2. Hru začínáme vhodnou motivací, uvedeme název hry, vysvětlíme pravidla, stanovíme čas a způsob ukončení a zahájení, podmínky vítězství. Pokud soutěžíme v družstvech dbáme na rovnoměrné rozložení sil. 3. Hra začíná na povel, pedagog dbá na dodržování pravidel. 4. Vítěze hry pochválíme, odměníme a nezapomeneme povzbudit poražené. Jak se projevuje únava? Fyzické zatížení se projevuje prohloubeným dýcháním ústy, zčervenáním obličeje a pocením. Tyto projevy jsou běžně spojeny s pohybovou aktivitou, představují normální 24

25 fyziologickou reakci organizmu a neznamenají přetížení, ani potřebu aktivitu přerušit. Větší fyzická zátěž, popřípadě přetížení se projevují spíše zblednutím, ztrátou koordinace, dítěti se nedaří běžně zvládané úkony. K takovýmto projevům únavy však u psychomotorických her téměř nedochází. Podobně se může projevit únava při nevhodně zvolení činnosti, kdy je úkol pro děti příliš jednoduchý, činnost dítě nebaví či je naopak pro něj velmi obtížná a také při požadavku činnost mnohokrát opakovat. (Dvořáková, 2002) Motivace Motivací označujeme souhrn vnitřních (zejména potřeby) a vnějších (tzv. incentivy) faktorů, které: 1. vzbuzují, aktivují, dodávají lidskému organismu energii k jednání a prožívání 2. zaměřují toto jednání a prožívání určitým směrem 3. řídí jeho průběh a způsob dosahování výsledků, cílů 4. ovlivňují též způsob reagování jedince na své jednání a prožívání, jeho vztahy k ostatním lidem a ke světu Motivace jedince ke zvolené činnosti prochází několika fázemi: 1. vzbuzení některých potřeb 2. posouzení vlastních možností o dosažení daného cíle 3. očekávání, že potřeba bude uspokojena 4. rozhodnutí vykonat určitou činnost Mezi výkonové potřeby žáka patří také potřeba samostatnosti, potřeba kompetence, potřeba úspěšného výkonu, potřeba vyhnutí se neúspěchu a někdy paradoxně i potřeba vyhnutí se úspěchu. Na motivaci s podílí především učitel, ale také žák sám, rodiče a spolužáci. Motivaci nejčastěji užíváme v začátcích zvolených aktivit, důležité je však i zařazování průběžné a individuální. Jako motivace nám poslouží např. zajímavý příběh, příhoda, pohybové ztvárnění požadované činnosti, či ukázky výsledků práce. (Průcha, Walterová, Mareš, 1995) Pojem motivace vysvětluje psychologické důvody chování, jeho význam a současně vysvětluje pozorovanou proměnlivost chování jedince a proč se různí lidé orientují na různé cíle. Motivace bývá také často označována jako pohnutka k jednání. 25

26 Z psychologického hlediska se jedná o značně nejednotný pojem. Je odvozen z latinského slova movere (hýbati, pohybovati). Motivace je u člověka proces výběru z možných reakcí. Tento výběr probíhá na úrovni vědomí, ale může být ovlivňován všemi nižšími funkcemi organismu. Další autoři označují motivaci jako stav organismu či potencionalitu osobnosti, převažující důraz může být kladen buď na obsahovou nebo procesuální stránku. Motivace může být též obecné označení pro fakt, že chování organismu je částečně determinované jeho vlastní povahou nebo vnitřní strukturou. Motivací rozumíme souhrn činitelů, který jedince podporuje, podněcuje, aktivizuje nebo naopak brzdí. Motiv je pohnutkou, příčinou činnosti a jednání člověka. Motiv má cíl, záměr, intenzitu a trvalost. Základní motivy jsou potřeby, zájmy, návyky,cíle, přání, postoje. (Blahutková, Řehulka, Dvořáková, 2005) Pravidla her Pravidla každé hry musí být promyšlená a u složitějších her nejlépe i napsaná. Jejich výklad má být stručný a jasný. Po jejich uvedení je nutné nechat prostor na dotazy, popřípadě zopakování. Během hry se pravidla nemění! Hráči nezúčastňující se z nejrůznějších důvodů her pověříme úkolem časoměřiče, pozorovatele, kontrolora, po poučení mohou také provádět dopomoc či záchranu. Při sporu ohledně pravidel, nejsme-li si jisti přesnou formulací, je někdy lépe výsledek anulovat. Nedaří-li se hra, neznamená to, že ji musíme hned změnit. Může být třeba jen nesprávně zařazená, nevhodně vysvětlená či špatně pochopená. Ke změně pravidel, a tím ke změně hry, přistoupíme je-li hra příliš náročná, jsou nevyhovující časové a prostorové podmínky nebo neuspokojuje potřeby hráčů. 3.5 Hra a pohybové kompetence Jednoduchá hra honěná se záchranou nám poslouží k ukázce rozvoje různých kompetencí. Pravidla spočívají v tom, že koho se honič dotkne, musí vykonávat určitou činnost. Může být osvobozen kamarádem, který pro něj musí něco udělat oběhnout ho, podlézt ho atd. hra podněcuje tělesnou zdatnost a spolupráci. 26

27 1. Kompetence: zpevnění těla podpora správného držení těla a rovnováhy. Kdo je chycený postaví se na špičky a dá ruce v bok. Kdo chce chyceného zachránit, ten ho oběhne. 2. Kompetence: svalová zdatnost protažení některých, často zkrácených svalů. Chycený si sedne do sedu roznožného, předkloní se a chytne se za špičky nohou. Zachránce se musí posadit proti němu, chytit ho za ruce a vzájemně se protáhnou (jeden předklon, druhý náklon vzad a opačně). 3. Kompetence: rozvoj orientace - v prostoru, zrakové vnímání a barvy. Jako pomůcky barevné obruče, červené pro zakleté, bílé pro zachránce. Koho honič chytne, ten musí v prostoru rychle najít červenou obruč a postavit se do ní. 4. Kompetence: aerobní zdatnost - zvýšení intenzity zátěže nepřerušovaným zatížením. Koho se honič dotkne, ten skáče na místě, opakovaně stoj rozkročný a skokem stoj spojný. Zachránce skákajícího třikrát oběhne dokola. 5. Kompetence: spolupráce. Děti jsou auta. Koho se honič dotkne, propíchne mu všechna čtyři kola a auto se položí na zem. Zachránit jej mohou čtyři děti, které mu napumpují kola. Postaví se k auto a pantomimicky znázorňují třikrát zapumpování. Pak může auto opět pokračovat ve hře. (Dvořáková, 2002) 3.6 Hra a cíle RVP Různí autoři zpravidla uvádějí význam a přínos hry, má každá smysl mnohem širší a obvykle bychom v ní našli vztah k oblastem RVP. Pohybová hra je pro dítě komplexním výchovným a vzdělávacím prostředkem. Jsou rozvíjeny pohybové dovednosti, psychické vlastnosti i sociální vztahy. Je třeba si vždy uvědomit, zda naplňují tři hlavní cíle RVP: 1. zda se děti učí a rozvíjejí dovednosti 2. zda jsou rozvíjeny pozitivní hodnoty 3. zda má každé dítě příležitost se samostatně rozhodnout a vyjádřit Zároveň je toto působení individuální, tedy pro každé dítě zcela zvláštní. Dále se při hře vyskytují další konkrétní a neopakovatelné situace, které význam hry ještě rozšiřují a násobí např. diskuse o pravidlech, kolize nebo konflikt mezi dětmi, pomoc dětem aj. 27

28 Na co by měl Školní vzdělávací program (ŠVP) pamatovat a co sledovat? Vytvořit podmínky pro spontánní aktivity a sledovat pestrost činností dětí a jejich spontánních aktivit a her Vytvořit trvale dostatečně podnětné nabídky učení se pohybovým dovednostem v rámci řízených i neřízených činností Sledovat, zda získané kompetence dětí odpovídají věku. Zabezpečit pravidelné posilování aerobní zdatnosti pomocí dlouhodobé dynamické aktivity. Sledovat reakci dětí na zátěž, držení těla a svalovou pružnost a sílu. Dostatečně využívat pohybových činností jako prostředku pro naplňování specifických cílů všech oblastí RVP. Všímat si psychických a sociálních projevů dětí a hledat další možnosti jejich pozitivního ovlivňování pomocí pohybových činností. Zhodnotit, zda děti nebyly unaveny statickou činností, zda měla čas na odpočinek, zda byly pro různé činnosti pozitivně a vnitřně motivovány, zda program probíhá vždy v přátelské atmosféře. ŠVP vychází z podmínek školy, umožňuje využití všech specifik školy, tedy umístění školy, přírodních podmínek, speciálního vybavení a zařízení školy, ale i vzdělání, zájmy a koníčky pedagogů a dalších pracovníků. Vzhledem k tomu, že pohyb je každodenní nutnost a nenahraditelnou součástí denního programu dětí, je třeba se zamyslet nad podmínkami pro pohyb a nad vhodným obsahem. (Dvořáková, 2002) 28

29 4. PSYCHOMOTORIKA Co je to psychomotorika? Psychomotorika koordinace vědomého ovládání pohybového ústrojí, jedná se o pohybovou aktivitu zaměřenou na prožitek z pohybu, nikoli na fyzické výkony. Hlavní metodou psychomotoriky je hra. Smyslem psychomotoriky je poznání vlastního těla, sociálního prostředí, odbourání fobií a stresu, komunikace a vyjádření se. Výchovný princip, založený na spojení tělesného pohybu s duševním rozvojem, se nazývá psychomotorika. Je tvořena celou řadou stavebních kamenů. K nimž neodmyslitelně patří především hrubá a jemná motorika, výdrž, koordinace, obratnost, rovnováha, koncentrace a uvolnění. Tyto stavební kameny tvoří základy zdravého vývoje žactva. Čím více jich je nepevných nebo vůbec chybí, tím méně pevná je stavba, tedy dovednosti, které děti získávají ve školním věku, a výsledky tohoto deficitu se projeví dříve či později. Další zdroje charakterizují psychomotoriku jako systém tělesné výchovy, který využívá pohybu jako prostředku výchovy a hovoří tedy o výchově pohybem. Nesoustřeďuje se pouze na fyzickou zdatnost, ale zaměřuje se především na psychickou a společenskou složku osobnosti každého jedince. Psychomotorika klade důraz na uvědomování si vlastních pocitů a citů, vcítit se do pocitů druhých, snažit se je chápat, pomáhat ostatním, porozumět jim a spolupracovat s nimi. Podle Hermové (1994) psychomotorika poukazuje na úzké spojení psyché a motoriky, tj. spojení duševních a tělesných procesů. Toto propojení může každý na sobě i jiných lidech pozorovat sám osobně v každodenním životě. Už jen z výrazu obličeje můžeme vyčíst, zda je člověk naladěn pozitivně, jestli ho něco trápí atd. I postoj těla vypovídá o momentálním citovém rozpoložení jedince, je-li unavený nebo naopak překypuje-li energií. Je toho ale mnohem více, co všechno se dá z motoriky těla vyčíst, nebo existuje také úzké spojení motoriky a sociálního chování. Jen si představme, jak fungují sociální kontakty u malých dětí. Nezačnou na sebe mluvit, navazují kontakty především různými motorickými akcemi. Proto je velmi důležitý motorický rozvoj pro celkový rozvoj osobnosti nejenom dítěte. Seewald (1997) hovoří o psychomotorice za prvé jako o konceptu podpory vývoje, za druhé jako o pojmu, který označuje jednotu tělesných a duševních procesů, za 29

30 třetí může psychomotorika znamenat výzkum motoriky a za čtvrté se o psychomotorice hovoří jako o vývojově orientovaném pojmu. Podle Raimitze (2002) je původ psychomotoriky v konceptu, jak se dnes chápe v Rakousku, v Německu. Teoretické i praktické závěry jsou spjaté s Dr. Ernest J. Kiphardem. Již od roku 1955 měl Kiphard vyvinutý koncept Psychomotorických cvičení. V jeho práci se odráželo vědění o souvislosti mezi psychickým zážitkem a motorickým chováním. (Novotná, 2006, bakalářská práce ) Podle Adamírové (2003) je základem psychomotoriky získat pohybem co nejvíce zkušeností o sobě z hlediska fyziologického, kognitivního a emocionálního a umět je využít pro své sebepoznání, sebezdokonalování,ale i chování a jednání. Pojem psychomotorika v širším slova smyslu klade důraz na úzké propojení psychiky, tedy duševních procesů, a motoriky, čili procesy tělesné. U dětí je vzájemné ovlivňování psychiky a motoriky velmi spontánní a přirozené. Psychomotoriky představuje všechny pohyby, které vyjadřují duševní činnost člověka. Tento pojem zahrnuje více oblastí, které se vzájemně doplňují a prolínají. Zařazujeme sem: neuromorotiku, senzomotoriku, psychomotoriku v užším slova smyslu, sociomotoriku, tyto motorické fáze, tvoří vývojovou řadu. Neuromotorika představuje výkonnou, motorickou složku široce pojímané psychomotoriky. Obsahuje nepodmíněné a podmíněné reflexní pohybové aktivity, zahrnuje hrubou i jemnou motoriku, koordinaci, tělesné schéma, rovnováhu i orientaci v prostoru. Senromotorika představuje součinnost vnímání a pohybu. Senzomotorický systém spojuje vnější svět s vnitřními stavy a potřebami jedince. Psychomotorika v užším slova smyslu představuje pohybových, motorických aktivit člověka, jenž jsou projevem psychických funkcí a psychických stavů. Jedná se o motorickou akci plynoucí z psychické aktivity, reakce na podněty z oblasti psychických procesů. Sociomotorika poměrně málo známý a méně používaný pojem. Představuje pohybové, motorické projevy jedince na podněty ze sociálního prostředí. Její zdárný rozvoj je předpokladem sociální komunikace. (Szábová, 1999) 30

31 4.1 Vznik a vývoj psychomotoriky Nyní se jen krátce zmíním o historii psychomotoriky. Psychomotorika existovala jako pojem již od 30. let dvacátého století a oficiální vzdělávání v oboru psychomotorika bylo založeno na počátku 40. let. Během let se různá pojetí vyvíjela paralelně v různých zemích bez vzájemných kontaktu. Vzájemnou podobnost můžeme chápat ve světle naší společné kulturní historie. Některé země mají dlouhou tradici jiné zahájily práci v oblasti psychomotoriky teprve před deseti lety. Adamírová (2003) uvádí, že psychomotorika vznikla již ve dvacátých letech 20. století ve Francii v rámci léčebné tělesné výchovy. Vycházela z francouzského tradičního pojetí tělocviku, dále z rytmické gymnastiky, různých tanečních směrů a žánrů a také z pantomimy. To vše za podpory terapeutů, lékařů, ale i sociologů a psychologů. Během padesátých let se začala psychomotorika uplatňovat i v Německu (SRN) v psychiatrických léčebnách. V této době došlo k její značné proměně. Za přispění psychologů, lékařů, sociologů a terapeutů se psychomotorika začala přizpůsobovat měnícím se podmínkám společnosti i ekologickým požadavkům. V současnosti rozlišujeme dvě větve psychomotoriky: lékařskou a pedagogickou. V rámci pedagogické větve se s ní můžeme setkat ve všech typech vzdělávacích zařízení pro děti a mládež, ale i v zařízeních pro seniory. V České republice je psychomotorika podporována až od roku 1990, kdy se zájem o psychomotoriku zvyšuje hlavně díky Unii zdravotní tělesné výchovy při ASPV, která pořádá semináře a školení se zahraničními lektory. Ty byly určeny nejen pro pedagogy. Kvalifikované lektory zabezpečovalo především Lucembursko, které také zajišťovalo pomůcky a učební materiál. V roce 1994 je založeno Evropské sdružení pro rozvoj psychomotoriky. Psychomotorika se tak stala součástí systému vzdělávání v oblasti tělovýchovy s cílem rozvíjet harmonickou osobnost každého jedince. V průběhu let měly různé evropské asociace, které reprezentovaly psychomotoriku, neformální kontakty, ale nejednalo se skutečnou spolupráci.. V roce 1994 bylo rozhodnuto formalizovat tyto kontakty, ačkoliv vzdělávací a profesionální úroveň byla rozdílnější než nyní. Proto v květnu 1995 byl učiněn první krok: Patnáct zemí vyslalo své delegace do Marburgu v Německé spolkové republice. 31

32 Konečně v září 1996, po dlouhých diskusích a váháních se Evropské fórum psychomotoriky - EFP - stalo realitou, zakládajícím presidentem se stal Tilo Irmischer. Ustavující dekret byl podepsán na 1. Evropském kongresu v Marburgu - kde se 15 zemí shromáždilo k "idey pro Evropu Cíl a úkoly psychomotoriky Psychomotorika si pokládá za cíl svým působením kladně ovlivnit harmonický rozvoj osobnosti z hlediska psychického, fyzického i společenského. Jedinec je schopen samostatného, cílevědomého, plánovitého a kontrolovatelného, ale i vstřícného a ohleduplného konání, to vše při zachování své vlastní individuality. Její nejdůležitější úlohou je získání co nejvíce zkušeností vnímání a pohybu ze tří oblastí: Oblasti vlastního těla a vlastního já Oblasti materiální (předměty a věci) Oblasti společenské Jako první dílčí úkol stanovuje psychomotorika poznání svého těla a vytvoření si mapy, schémata těla, poznání funkcí těla jako celku i jako částí a naučit se porozumět a chápat nejen pohybové, ale i pocitové složky těla. Základem je získání co nejvíce poznatků a zkušenosti o svém těle z hlediska fyziologického a emocionálního. Druhým úkolem je seznámení se s prostředím a předměty, jenž nás obklopují, poznání jejich vlastností, možností požití i využití. Naučit se získané informace o předmětech využívat ke svým potřebám a ve vlastní prospěch. A třetím úkolem psychomotoriky, který považuji v dnešní době za nejdůležitější, je poznání v oblasti společenské. Znalosti vlastního těla ulehčují poznání, porozumění druhé osobnosti. Lépe chápe její pocity, přání, tužby i potřeby, buduje vzájemnou důvěru a odpovědnost. Učí se pomáhat druhým i za cenu potlačení vlastních výhod. Jedná se však o celoživotní proces. K dosažení cíle i úkolů psychomotoriky slouží běžné, méně obvyklé i nové prostředky z oblasti her, rytmické i taneční gymnastiky, pantomimy, jógy a akrobacie. 32

33 4.2 Psychomotorika a zdraví Oba pojmy spolu velmi úzce souvisí. Zdraví bývá považováno za ideální stav člověka, jemuž je naprosto dobře fyzicky, psychicky i sociálně. Takový stav nám mohou psychomotorické činnosti přinášet. Zdravou osobností tedy považujeme člověka, nemajícího patologické znaky v oblasti tělesné, psychické a sociální. Zdraví je největším bohatstvím každého člověka a prostřednictvím jeho naplňování může každý z nás prožívat plnohodnotný a spokojený život. V souladu se snahou všech institucionálních zařízení v péči o zdraví společnosti se objevují neustále nové cesty, prvky, přístupy a možnosti péče o zdraví. V popředí těchto snah se jeví péče o zdraví dětí a mládeže. K pojmu zdraví patří neodmyslitelně i pojem štěstí. Šťastní lidé se většinou cítí zdravější a déle žijí. Zdraví je považováno za zdroj fyzické i psychické síly a je spojováno se schopností dobrého fungování organismu. (Blahutková, Řehulka, Dvořáková, 2005) Psychomotorika podporuje zdraví v těchto oblastech : - vnímání osobní zdatnosti - zvládání náročných životních situací - sociální podpora a duševní hygiena Pohybové aktivity vedoucí k prožitkovosti se využívají i ve zdravotnictví, především při práci s nemocnými dětmi a seniory. Mají pozitivní vliv na zvládání nemocničního prostředí, na duševní hygienu, zlepšují komunikaci a rozvíjí spolupráci. (Blahutková, 2003) Psychomotorika je forma pohybové aktivity, která je zaměřena na prožitek z pohybu. Vede k poznání vlastního těla, okolního světa i k prožitkům z vlastních pohybových aktivit. Ke svému působení využívá jednoduchých herních činností s nářadím i s náčiním, kontaktní prvky a prvky pohybové muzikoterapie včetně technik relaxačních. Je známo, že psychomotorické činnosti ovlivňují zdraví člověka. Působí blahodárně na oběhový systém, dýchací systém, srdeční i svalový systém. V psychomotorickém cvičení pohyb také vyplývá z manipulování s náčiním, zejména cvičení s vozíky a balančním nářadím působí velmi kladně na rozvoj nervosvalové koordinace, prostorové orientace a rovnováhy. Veškeré psychomotorické cvičení také ovlivňuje morální chování a působí na morálně volní vlastnosti člověka. Rozvíjí tak mezilidské vztahy a tolik potřebnou mezilidskou komunikaci. Navrací člověka k drobnostem obyčejného 33

34 života, k umění naslouchat druhým, dívat se jim do očí a nechat je klidně hovořit. Také dokáže vhodně rozvíjet vnímání a prožitky z krásy lidského pohybu, rozkvétá cit pro estetické vnímaní. (Novotná, 2006, bakalířská práce) 4.3 Hra v psychomotorice Psychomotorické hry se od těch běžných her odlišují zejména použitím netradičních pomůcek, ale také tím, že v nich není vítězů ani poražených. Všichni, kteří se hry zúčastnili, jsou vítězové. Hry můžeme třídit podle několika kritérií, např. podle použitého nářadí či náčiní nebo podle oblasti vnímání : hmatové, optické, akustické vnímání, rovnováha, prostorová orientace atd. (Blahutková, 2003) Psychomotorické hry jsou pohybové aktivity zaměřené na stimulaci, rozvoj a podporu psychomotoriky. Spojují motorický a psychický projev do jednoho celku. Pracují se všemi oblastmi široce chápané psychomotoriky, přičemž se mohou zaměřit na jednu z oblastí, na niž se přirozeně připojují další. U dětí a mládeže tyto hry podněcují rozvoj pohybových schopností a zručnosti., přispívají k rozšíření škály pohybových projevů jemné i hrubé motoriky, rozvíjejí koordinaci pohybů, orientaci v prostoru a ujasňují možnosti pohybu těla. Hry svou přirozeností, spontánností a hravou atmosférou umožňují i odreagování, příjemné uvolnění, smysluplné zaměstnání, prožití pocitu užitečnosti, radosti a úspěchu. Hry přinášejí radost a spokojenost, podporují růst osobnosti. Psychomotorické hry se mohou všeobecně uplatnit při rozvíjení tělesné kultury, ať už ve formě tělesné výchovy, sportu, nebo pohybové rekreace. Cílem je osvojení si pohybových zručností a schopností, trénink tělesné zdatnosti a rozvoj základního pohybového fondu. (Szábová, 2001) Pohybové aktivity vedoucí k prožitkovosti se také využívají ve zdravotnictví, zejména při práci s dětmi a seniory. Mají pozitivní vliv na zvládání nemocničního prostředí a na duševní hygienu člověka. Cílem psychomotorických her je poskytnout všem jedincům možnost zažít pocity úspěchu, potřebnosti, štěstí, radosti z pohybu, ze hry a naplnit tak myšlenku spokojeného člověka. Dále uspokojit postavení v kolektivu a ve společnosti a naplňování smyslu života, který člověku pomáhá v osobním růstu. 34

35 Psychomotorika je zkrátka zábavná výchova pohybem, to ale nemění nic na faktu, že činnost s náplní psychomotorických her musí být vždy dobře promyšlená, ať už se jedná o hodiny školní, mimoškolní či zájmové. Velmi důležitou složkou těchto her je právě radost z pohybu, která by neměla za žádných okolností chybět. Veškeré soutěže a hry by měly dostat většinu prostoru, neboť mají být následnou motivací pro následnou pohybovou činnost. Je dobré kombinovat činnosti tak, aby obsahovaly různé okruhy zaměření. Nácvik s nářadím, novým náčiním, překážkové dráhy, a vše aby prolínaly hry a soutěže. Po takovémto výdeji energie, který na základě soutěživosti a hravosti vznikne, je vhodné do závěru činností vložit relaxaci nebo psychostimulaci, popřípadě masáž. Výhodou je pracovat s již použitým materiálem v dané hodině, protože zúčastnění ho mají dobře zažitý a neměl by jim tak být nepříjemný. Mohou se více zklidnit a uvolnění se pak lépe zapojí do dalších aktivit. (Blahutková, 2003) Netradiční psychomotorické pomůcky na ZŠ Tělesná výchova bez pomůcek může být jistě zábavnou, ale jak dlouho? Opravdu by děti bavilo dělat stále to stejné beze změn a obměn? Odpověď se přímo nabízí sama. Proto je potřeba využívat a do TV zařazovat neustále nové a nové pomůcky, prvky i zajímavé variace cviků. V psychomotorice využíváme i tradičního náčiní a nářadí jako jsou míče, šátky, švédské bedny, tyče a jiné. Za netradiční náčiní považujeme kelímky od jogurtů, noviny, deky, padák, klubíčko, kolíčky na prádlo, pivní tácky a víčka od PET lahví, nafukovací balonky atd. Dále využívá nářadí pro rozvoj koordinace, orientace a rovnováhy např. rolony, káču, chůdy, malé a velké šlapáky, vozíky na kolečkách. Jako standardní vybavení tělocvičen považujeme kruhy, lavičky, žebřiny, hrazda, odrazové můstky, koše, kozy, rozkládací bedny, branka, obruče, švihadla atd., která se však dají také využít jako pomůcky psychomotoriky. Současná tělesná výchova již zná a využívá celou řadu dalších netradičních pomůcek. Ty nejznámější jsme si uvedli. Netradiční pomůckou v hodinách tělesné výchovy může posloužit téměř jakýkoliv předmět denní potřeby např. i hřeben, žíněnka, drátěnka, kapesník, peříčko aj. Netradiční pomůcky si mohou žáci také sami vyrobit 35

36 např. v hodinách výtvarné výchovy či praktických činnosti, čímž se prohlubují i mezipředmětové vztahy. Všechny tyto pomůcky poskytují ozvláštnění běžných hodin tělocviku a v současné uspěchané době, kdy i děti ztrácejí zájem o pohybovou aktivitu muže jejich využití přispívat ke zvýšení zájmu o tělesnou výchovu. Adamírová (2003) uvádí následující dělení pomůcek: typické běžné tělocvičné náčiní a nářadí netypické předměty denní potřeby - specifické psychomotorické pomůcky (pestré a poutavé) Psychomotorické prvky V psychomotorice rozvíjíme mimo jiné i duševní stránku a návyky správného držení těla, nervosvalovou koordinaci, prostorovou orientaci, obratnost a rovnováhu. K základním pohybovým schopnostem patří obratnost a zahrnuje řadu dílčích schopností jako jsou rytmus, rovnováha, koordinace atd. Jedná se o schopnost člověka přesně koordinovat průběh tělesného cvičení, a to i za ztížených podmínek. Nejčastěji ji označujeme pojmem flexibilita. Zvláštní místo v psychomotorice zaujímají vjemy, které jsou v běžném životě málo využívány. Jedná se např. o vjemy senzomotorické. Při psychomotorických hrách dochází k jejich rozvoji a uvědomování a to vede k lepší koncentraci, soustředěnosti i ke zlepšení duševní rovnováhy jedince Psychomotorické činnosti Všechny psychomotorické činnosti musí být především vždy dobře promyšleny, naplánovány a zorganizovány. Všechny činnosti probíhají formou hry. Úkoly psychomotorických činnosti můžeme charakterizovat následovně : 1. Pohybem získat co nejvíce zkušeností o sobě Složky tohoto procesu : - schéma těla - rovnováha - klid a prostor - city a pocity 36

37 2. Získat co nejvíce zkušeností z oblasti prostředí, o věcech, předmětech za účelem pracovním, cvičebním či psychomotorickým Složky tohoto procesu : - prostor - věci a předměty 3. Získat co nejvíce zkušeností ze společenské oblasti Složky tohoto procesu : - sociální vnímání - navazování kontaktů - komunikace a kooperace - vytváření vlastností, odpovědnosti Prostředky psychomotoriky 1. Hudební doprovod 2. Osobní kontakt 3. Duševní hygiena - psychostimulace - energetická stimulace - kontaktní činnosti - masáže - relaxace 4.4 Herní zásady psychomotoriky Má-li každý systém, činnosti nebo hra dobře fungovat, je potřeba stanovit jistá pravidla, řídit se jimi a dodržovat je. Nejinak je tomu i v psychomotorice. Je li činnost pro hráče naprosto nová je potřeba vysvětlit a objasnit co obnáší a v čem spočívá. Hráče motivujeme, získáme jejich zájem a v průběhu her je povzbuzujeme k činnosti. Využijeme především neobvyklosti náčiní, barevnosti a vhodný je i hudební doprovod. 37

38 Každá hra musí být předem důkladně promyšlená a pomůcky k hrám připraveny předem. Dbáme na důkladné vysvětlení každé činnosti, zda hráči hru opravdu pochopili můžeme ověřit tzv. cvičnou hrou. Nabídneme prostor pro případné dotazy. Jsme přístupní různým variantám her, obměňujeme je a využijeme i návrhů hráčů. Umožňuje-li to druh herní činnosti zapojíme se do ní také, což působí kladně na atmosféru hry, jsme hráčům (dětem) blíž. Pocit kamarádství navozuje i odbourání oslovování hráčů příjmením. U každé hry hrané ve dvojicích, trojicích nezapomeneme prostřídat všechny role tak, aby si každý vyzkoušel všechny pozice ve hře. Důležitou součástí závěrů činností je vyhodnocení hry, upozornění na kladná, ale i záporné místa činnosti a nevrhneme způsob zlepšení. Na každého pozitivně působí pochvala, proto bychom na ni neměli zapomenout, ale používat ji promyšleně. U všech herních činností maximálně dbáme na bezpečnost, předejdeme tam mnohdy zbytečným úrazům Didaktické zásady Každý činností blok začíná klidně, navodíme volnou atmosféru. Nespěcháme, ve spěchu není možný patřičný prožitek ze hry. Vyučující nepřikazuje, ale radí, vysvětluje a pomáhá. Celý herní proces charakterizuje hravost, barevnost a pestrost. Zpočátku využíváme pomůcky nenáročné na ovládání, poznávání nových pomůcek nijak zvlášť neorganizujeme. Pohybové pokroky posuzujeme jen na úrovni jedince, ne vzhledem ke kolektivu. Pro hry jsou přínosné i neúspěchy, na které ale více neupozorňujeme. Úvod i závěr hodin probíhá ve společném seskupení. 38

39 4.5 Význam psychomotoriky v školních činnostech V rámci školní tělesné výchovy má psychomotorika své nezastupitelné místo, protože její požadavky zvládne opravdu každé dítě. To znamená, že i žáci bez velkých tělovýchovných předpokladů a fyzických sil jsou schopni bez problémů se do těchto her zapojit. Svoji roli a pocit důležitosti si zde naplní i žáci méně úspěšní, které ostatní děti nechtějí do svých družstev, protože jim hru kazí. Tyto děti mohou v psychomotorice, ba naopak vyniknou a zažít pocit úspěchu v tělesné výchově, což je pro ně důležité pro vytvoření a upevňování kladného vztahu k TV. Pro realizaci psychomotorických her si mohou děti řadu pomůcek vytvořit v pracovních činnostech nebo ve výtvarné výchově, což prohlubuje a rozvíjí tolik diskutované mezipředmětové vztahy. Některých psychomotorických her je možno využít i ve všech ostatních předmětech, a to jejich zařazením tělovýchovných chvilek během výuky. Příznivě působí na regulaci a odstraňování nejrůznějších fobií. Vlivem psychomotorických činností se zdokonaluje paměť, pozornost, orientaci v prostoru, postřeh a má i přízný vliv na odstraňování dyskalkulických poruch učení. Psychomotorická cvičení jsou součástí Vzdělávacího programu Základní škola. 39

40 4. 6 PŘÍKLADY HER S VYUŽITÍM NETRADIČNÍCH POMŮCEK V jedné z předcházejících kapitol jsme si uvedli, vysvětlili a rozdělili netradiční pomůcky tělesné výchovy. Nyní si představíme některé hry, které je možné s nimi hrát. Nabídnuté hry slouží jako předloha pro inspiraci, učitel je může obohatit vlastními nápady a obměnit dle své fantazie. Vhodné a v praxi osvědčení je využít i námětů a připomínek z řad dětí a aktivně je tak zapojit do tvorby náplně hodin. Nikdy nezapomeneme na pochvalu a ocenění dětské snahy. Slova jako poslední, prohrál, neumíš raději nepoužíváme vůbec Noviny S větrem o závod Cíl: zahřátí organismu Popis činnosti: Každé dítě si přiloží novinový dvojlist na hrudník. Jeho úkolem je běhat po tělocvičně tak, aby mu noviny zůstaly přilepeny na hrudníku bez dopomoci jiné části těla (rukou, hlavy, apod.) V případě, že mu noviny dítěti sklouznou, smí si je vrátit do výchozí polohy a pokračovat v běhu. Obměna: Novinové dvojlisty (představují křídla) si dítě přeloží přes upažené paže. Hru můžeme nazvat např. Ptačí tanec, kdy žáci opět běhají v určeném prostoru (tělocvičně) až do smluveného signálu ukončujícího hru. 40

41 Říční hrdina Cíl: orientace v prostoru Popis činnosti : V celém cvičebním prostou jsou v dostatečném množství libovolně rozloženy novinové papíry symbolizující kameny v řece. Úkolem dětí je přesunou se z jednoho břehu řeky na druhý břeh. Podmínkou přesunu je pohyb pouze po ležících novinách, které nesmí záměrně přesunovat. Jestliže šlápnou mimo noviny, musí se vrátit zpět na břeh a znovu se pokusit o překonání řeky. V případě menšího počtu dětí se mohou přesunovat všichni současně v opačném případě zvolíme dělení na chlapce dívky nebo jinou variantu rozdělení. Obměna : Každé dítě dostane pouze dva novinové papíry na které se postaví a pohybuje se k cíli jen pomocí jejich překládáním po zemi, ne bruslení. Vždy smí stát pouze na jedné noze. Jeníček a Mařenka Cíl: spolupráce, reakce na signál, vnímání vlastního těla Popis činnosti : Za rychlejšího hudebního doprovodu se děti do rytmu pohybují po prostoru. Volně rozložené novinové papíry představují chaloupky do kterých se děti na smluvený signál musí ve dvojicích nastěhovat (dvojice chlapec - dívka není podmínkou). Na každý následující signál musí vyměnit dvojici i chaloupku. 41

42 Obměna : Po zvládnutí předchozí varianty hry, doplníme ještě tělesný kontakt, kdy se děti po nastěhování do domečku musí dotýkat stanovenou částí těla např. ramenem, chodidlem, hlavou apod. Večerníček Cíl: rozvoj postřehu, koordinace ruky a oka, spolupráce Popis činnosti : Každý večerníček si nejprve poskládá svoji typickou večerníčkovskou čepici. Poté děti vytvoří stejně početná družstva, nejméně však po pěti a posadí se za sebe sed zkřižný skrčmo (turecký sed). Všechny čepice jednoho družstva má před sebou na zemi první hráč v zástupu. Na signál si posadí první čepici na hlavu, jakmile se jí nedotýká vezme jí druhý hráč z jeho hlavy a položí si ji na svoji hlavu, v tu chvíli si první hráč položí na hlavu druhou čepici a třetí hráč bere čepici z hlavy druhého atd. Úkolem družstva je tímto způsobem přemístit všechny čepice k poslednímu hráči. Poslední hráč se poté posadí na místo prvního a ostatní se o jedno místo posunou a vše se může opakovat. Hru není vhodné motivovat jako soutěž na rychlost. Obměna : Vystřídání polohy těla při posílání čepice. 42

43 Novinová válka Cíl: hod na cíl, rozvoj obratnosti, pozornosti Popis činnosti : Hráči si nachystají libovolný, popřípadě i určený počet válečných koulí zmačkáním papíru, rozdělí se do dvou družstev a připraví se na palebné čáry. Vzdálenost čar přizpůsobíme věku a schopnostem dětí. Na smluvený signál bitva začíná. Zasažené dítě musí nasbírat po jedné kouli pro pět svých spoluhráčů a pět pro sebe a poté se může vrátit zpět do bitvy. V době plnění této části hry je v tzv. ochranné košili a je-li zasažen koulí beze změny pokračuje ve své momentální činnosti. Hra končí signálem, popřípadě vybitím soupeřů. 43

44 Stezka odvahy Cíl: manipulace s míčem, koncentrace Další pomůcky: míč Popis činnosti : Každé dítě si vytvoří 1-2 novinové koule. Vytvoří dvě řady stojící obličeji k sobě (uličku) ve vzdálenosti cca 2 metry. Vybraný hráč stojí na začátku uličky a má např. fotbalový míč. Jeho úkolem je vést míč nohou tak, aby se nevychýlil z uličky a bez tělesného kontaktu s ostatními hráči. Ti mu tuto cestu znemožňují, házením koulí se snaží ho zmást, vychýlit ho z cesty. Jednou hozená koule se již nesmí zvedat ze země. Pokud se jim podaří hráče vychýlit musí se vrátit na začátek a pokusit se o překonání uličky znovu nebo můžeme vybrat jiného hráče. Obměna : Změna způsobu vedení míče např. dribling. Zahradníci a housenky Cíl: zahřátí organismu, koordinace pohybů těla Popis činnosti : Celá tělocvična je poseta papírovými koulemi. Podle počtu dětí stanovíme 2 4 zahradníky, kteří se starají o vymezený prostor (zahrádku), ti si vyrobí smotáním alespoň dvou novinových papírů motyčky a pouze jejich pomocí se snaží vyrazit vajíčka housenek do co největší vzdálenosti od zahrádky. Ostatní děti housenky, mají za úkol nosit vajíčka, z novinových koulí do zahrádky, ale nesmí do ní vstoupit. Každé vajíčko nosí vždy pouze po jednom. Housenky se pohybují ve dřepu. Nezapomeneme na častou obměnu zahradníků. 44

45 Obměna : Housenky se pohybují v různých polohách, např. vzpor vzadu sedmo pokrčmo roznožný. Když dva dělají totéž, není to totéž Cíl: komunikace, intuice, Další pomůcky: šátek na oči pro každého Popis činnosti: Děti se libovolně usadí v prostoru tělocvičny, dostanou novinový dvojlist, vzájemně si pomohou zavázat oči šátkem a soustředěně poslouchají. Vyučující (později i některý z žáků) vydává pokyny, které děti postupně provádí: např. - vytrhej ve středu novin menší dírku - přelož papír na polovinu - ohni dva horní rohy - přehni papír znovu na polovinu - odtrhni levý dolní roh - atd. Po skončení práce si děti rozvážou oči a porovnávají své výtvory. Pokud dobře poslouchaly měly by jejich výtvory být stejné, ale zjišťují, že tomu tak není a ani být nemůže, protože Když dva dělají totéž, opravdu to není totéž. 45

46 4.6.2 Nafukovací balonky Motýlí balet Cíl: zahřátí organismu a příprava na další činnosti Další pomůcky: magnetofon Popis činnosti : Balonky představují motýly, kteří tančí na louce. Děti je musí odbíjením udržovat stále v pohybu a ve vzduchu tak, aby se balonek nedotkl země. Vhodný je hudební doprovod do jehož rytmu se děti pohybují. Obměna : Odbíjení je možné pouze určenou částí těla např. levou rukou, ramenem, hlavou apod. či odbíjení provádí v jiné poloze ve sedu, kleku, lehu. Tandem Cíl: vnímání vlastního těla, souhra ve dvojici, koordinace pohybu těla Další pomůcky: předměty k vytvoření překážkové dráhy Popis činnosti: Dvojice hráčů tlakem těl drží balonek mezi sebou (břichem, zády, bokem apod.) nesmí jej přidržovat rukou a tím vytvoří tandem. Snaží se společně překonat vytyčenou překážkovou dráhu tak, aby jim balonek nespadl na zem. V případě pádu balonek zvednou, vrátí se na začátek dráhy a činnost opakují. Úkolem dětí je překonat celou dráhu bez pádu balonku. 46

47 Had leze z díry Cíl: vnímání vlastního těla, spolupráce Popis činnosti : Úkolem dětí je vytvořit zástup (hada) způsobem: dítě balonek dítě balonek atd. tak, aby se balonků nedotýkaly rukama, ale pouze těly. U mladších dětí je vhodné využití říkanky Had leze z díry, vystrkuje kníry, za ním leze hadice má červené střevíce. Děti se musí pohybovat po tělocvičně aniž by se had roztrhl. Délku hada stanovíme podle počtu dětí, může vzniknout i několik hadů, z počátku volíme několik kratších hadů a na závěr můžeme spojit všechny děti do jediného hada. Pozn. : Čím je had delší, tím je pohyb a jeho koordinace náročnější. Necvičící děti je možno využít jako rozhodčí nebo k vytyčení dráhy, kterou had zdolává. 47

48 Taneční maratón Cíl: koordinace vlastních pohybů s pohyby partnera Další pomůcky: magnetofon, nahrávky různých stylů hudby Popis činnosti: Tanečníci vytvoří dvojice a bříšky (zády, obličeji) svírají balonek, za doprovodu různých stylů hudby (pomalá, vážná, rychlá) se pohybují do rytmu. Dbají na to, aby jim balonek nespadl a nepraskl jinak vypadávají ze hry. Přidávají se k rozhodčím, povzbuzují ostatní dvojice, tleskají do rytmu. Dvojice, která tančí nejdéle, vyhrává taneční maratón. Všechny ostatní dvojice pochválíme za účast v maratónu. Plesová sezóna Cíl: koordinace pohybů v prostoru Další pomůcky: provázek Popis činnosti: Každý taneční pár (chlapec dívka není podmínka) dostane jeden balonek, který si nafoukne a přiváže některý z tanečníků ke kotníku. Všechny páry se pohybují v rytmu a tempu hudby. Chrání si svůj balonek před ostatními tanečníky a zároveň se snaží zničit balonek ostatním a tak je ze hry vyřadit. Vyřazené páry se přidávají k rozhodčím nebo fandí zbývajícím dvojicím. Vítězí nejdéle tančící pár. Všichni ostatní si na plese dobře zatančili, což oceníme pochvalou. 48

49 Balónková odbíjená Cíl: rozvoj chytání a házení balonku, obratnosti Popis činnosti : Každý žák má jeden balonek, najde si spoluhráče a tvoří spolu dvojici. Jejich úkolem je přihrávat si a zároveň chytit balonek spoluhráče. Po zvládnutí této úvodní činnosti mohou děti přihrávat a odbíjet v různých polohách (v sedu, v kleku), dále můžeme určit způsob odbíjení např. levou rukou, hlavou, pouze nohama Pozn.: Je-li tento způsob pro děti náročný, zvolíme nejprve hru pouze s jedním balonkem. Balónková masáž Cíl: relaxace, uvolnění, zklidnění organismu dětí Popis činnosti : Děti vytvoří dvojice. Jeden se položí na podložku a druhý mu masíruje nafukovacím balonkem celé tělo. Poté následuje výměna a vše se opakuje. Důležité je upozornit děti na volbu vhodného tlaku na balonek, ten nesmí být příliš velký, jinak hrozí prasknutí balonku. 49

50 4.6.3 Kelímky Na krále a královny Cíl: správné držení těla, Popis činnosti : Každé dítě si položí kelímek na hlavu jako korunu, (vyzkoušíme obě varianty dnem k hlavě i dnem vzhůru), tím se promění v prince a princeznu, po zvládnutí vytyčené trasy se teprve stává králem nebo královnou. Prochází se po tělocvičně tak, aby mu kelímek nespadl. Nesmí jej přidržovat rukama, a proto si je může dát v bok. Obměny : Později děti překonávají různé překážkové dráhy. Mohou si kelímek umístí na jinou část těla např. rameno, předpažená ruka, hřbet ruky apod. Počet kelímků se může zvyšovat podle obratnosti cvičenců. Střídáme způsob postavení kelímků dno a horní otevřenou část. 50

51 Dinosaurus Cíl: koordinace pohybu, spolupráce Popis činnosti: Děti vytvoří 5 6 členná družstva, každé družstvo vybere jednoho dinosaura. Každý dinosaurus má kdekoli na svém těle (záda, paže, hlava atd.) položeny libovolně, jednotlivě kelímky, ne všechny na sebe. Úkolem dinosaura je zvládnout vytyčenou trasu (chůzí, plazením, lezením atd.) a do cíle se dostat s co největším počtem kelímků. Kelímky, které mu po cestě spadnou nesmí zvedat. Vítězí dinosaurus s největším počtem kelímků přinesených do cíle. Hra není určena jako závod, úkol splní všichni, kteří se dostanou do cíle. Šup myšičko do domečku Cíl: koordinace pohybu ruky, rozvoj pozornosti Další pomůcky: kamínky, víčka, knoflíky, molitanový míček Popis činnosti : Děti mají připraveny kelímky a drobné předměty např. kamínky, PET víčka, knoflíky atd. motivované jako myška a kelímek jako domeček. Jejich úkolem je snažit 51

52 se vložený předmět z kelímku vyhazovat a chytat tak, aby se jej nedotkly rukou a nespadl jim na zem. Individuálně se pokouší o co nejvyšší počet vyhození a chycení. Obměny : Přehazují předmět: z jednoho kelímku ho vyhodí a do druhého jej chytají. Ve dvojících si přehazují jeden předmět (vhodný je i molitanový míček), děti stojí naproti sobě v přiměřené vzdálenosti. Molitanový míček si přihrávají o stěnu a opět, aniž by se ho dotkly rukou, chytají otevřenou částí kelímku. Ve dvojici jeden hází míček rukou, druhý ho chytá kelímkem, následuje výměna. Házení je možné i s odrazem o zem nebo o stěnu Padák Na barvy Cíl: orientace v prostoru, ohleduplnost, rychlost Popis činnosti : Všichni hráči se postaví okolo padáku čelem ke středu a oběma rukama se ho pevně chytí. Tím se rozdělili do barevných skupin, každý patří k té barvě, který se drží (drží-li se někdo každou rukou jiné barvy, vybere si do které skupiny bude patřit). Úkolem všech hráčů je pohybem rukou nahoru a dolů udržovat padák v pohybu. V momentě kdy je padák nahoře, zvolá učitel některou barvu a hráči dané barvy podběhnou pod padákem a opět se chytí téže barvy na druhé straně padáku. Hra pokračuje dokud se neprostřídají všechny barvy. Pozn. Při podbíhání je nutné děti upozornit na střetnutí, aby nedošlo k úrazu. Cvrnkání kuliček Cíl: rozvoj herního myšlení a spolupráce Další pomůcky: míčky různých druhů a barev Popis činnosti : Všichni hráči se pevně drží rukama padáku. Středová díra tvoří důlek, učitel vloží na padák několik např. tenisových míčků a úkolem hráčů je pohybovat padákem tak, aby postupně všechny míčky propadly středem padáku. 52

53 Obměna : Hru je možné hrát ve dvou družstvech a se dvěma druhy míčků, odlišených barevně. Úkolem družstev je snažit se o to, aby důlkem propadlo co nejvíce soupeřových míčků. Totéž je možné provádět pouze se dvěma míčky různé barvy. Družstvo, kterému se podaří dříve dostat míček do díry, získává bod. Vlny a vlnky Cíl: soustředěnost, rytmizace a koordinace pohybu Popis činnosti : Všechny děti se drží oběma rukama padáku, úkolem dětí proměnit padák v mořskou hladinu, která je klidná nebo rozbouřená. Klidnou hladinu vytvářejí jemným pohybem rukou nebo celou paží. Rozbouřenou hladinu vytvoří pohybem celého těla např. dřepy. Obměna : Na smluvené znamení začínají všichni hráči stejně zvolna pohybovat předpaženýma rukama nahoru a dolů. Pohyb je možno provádět pomalu i rychleji eventuelně i za hudebního doprovodu. Děti se stále drží padáku. Vybraný hráč provede libovolný pohyb (nejčastěji vzpaží, dřepne) a soused, na kterého se podívá a tím určí směr, provede totéž. Další děti pohyb postupně opakují a snaží se o plynulost Deky Na bacily Cíl: svalová zdatnost, vytrvalost, spolupráce Další pomůcky: žíněnka Popis činnosti : Děti rozdělíme do pětičlenných skupinek a zvolíme jednoho chytače - bacil. Každé družstvo má jednu deku odloženou někde v prostoru, na prostředku hracího pole leží žíněnka nemocnice. Děti hrají běžnou honěnou, koho se bacil dotkne, musí se nechat odvézt do nemocnice od svých spoluhráčů. Lehnout na deku a spoluhráči ho tam odnesou tak, že každý zbývající člen družstva chytí jeden roh deky, nemocný se na ni položí a spoluhráči jej odvezou do nemocnice. Poté může chycený hráč pokračovat ve hře. Během převozu do nemocnice je družstvo chráněno před chycením. 53

54 Člunek Cíl: rozvoj prostorové orientace, koordinace pohybů a spolupráce Popis činnosti : Dvojice dětí nastoupí do člunku (deka), jejich úkolem je přeplout na určené místo (na druhý břeh, k ostrovu apod.). V průběhu hry střídáme různé polohy usazení ve člunku. Zpočátku volíme menší počet dětí, po zvládnutí koordinace pohybu ve dvojici můžeme počet dětí ve člunku zvyšovat. Trampolína Cíl: týmová strategie, důvěra Další pomůcky: míče, míčky, drátěnky, papírové koule Popis činnosti : Čtyřčlenné skupinky pevně drží deku, na které střídavě leží různé předměty (míče, míčky, drátěnky, papírové koule aj.). Děti je vyhazují a opět chytají, přičemž se snaží, aby žádný předmět z deky nevypadl. 54

55 Obměna : Místo předmětů se na deku položí jedno z dětí (vhodnější jsou pětičlenné skupinky) a spoluhráči jej zlehka převalují, obrací. Dlaně a chodidla Cíl: prostorová orientace, matematická představivost, rovnováha Další pomůcky: magnetofon Popis činnosti : Ve cvičebním prostoru je rozloženo několik dek, hráči jsou rozděleni do skupinek (vše přizpůsobíme momentálnímu počtu cvičenců, počet dek a skupinek se musí shodovat). Volně se pohybují po prostoru za doprovodu hudby. V momentě, kdy vyučující zvolá číslo musí skupinka obsadit jednu deku a dotýkat je jí zvolaným počtem dlaní či chodidel. Pozn. Čísla je důležité předem promyslet tak, aby zvolaná varianta byla možná provézt v daném počtu hráčů. 55

56 4.6.6 Vozík na kolečkách Želvičky Cíl: odstraňování strachu z pohybujícího se nářadí, prostorová orientace Popis činnosti : Žáci se promění v želvičky a pohybují se v tělocvičně tak, že se položí břichem na vozík a odráží se rukama, nohama. Jejich tělo tvoří krunýř želvy. Činnost končí v momentě, kdy se koordinovaně a bez obtíží pohybují v prostoru. Obměna : Totéž v sedu, kleku i ve stoje. Možné je absolvování určené trasy. Stonožka Cíl: důvěra, rovnováha těla Popis činnosti : První hráč tvoří hlavu stonožky a ostatní děti jednotlivé články těla, jejich úkolem je postavit se na vozík, odrážet se nohou (může je střídat) a držet se ve stonožce tím, že se chytne dalšího dítěte za pas. Celá stonožka dbá na plynulost pohybu a na to, aby se neroztrhla. Z počátku volíme několik kratších stonožek, po zvládnutí této aktivity se děti snaží o vytvoření co nejdelší stonožky. Pozn. Délka stonožky je velmi často omezena množstvím vozíků, které jsou k dispozici Káča Akrobati Cíl: rozvoj rovnováhy, svalová koordinace Popis činnosti : Každý hráč se stane na káče stane cirkusovým akrobatem a snaží se balancovat, udržet rovnováhu. Jeho pohyby představují vystoupení pro návštěvníky cirkusu. Volíme různé polohy od sed zkřižný skrčmo až ke stoji. Neustále je vhodné cvičit ve dojicích, kdy jeden dělá zachránce, následuje výměna. Po zvládnutí akrobacie si mohou hráči mezi sebou např. házet míčem. 56

57 4.6.8 Kolíčky na prádlo Ježek Cíl: koordinace pohybu, spolupráce Popis činnosti : Všechny děti mají 2 3 kolíčky na prádlo a volně běhají po tělocvičně.vzájemně se honí a utíkají pře sebou. Každý z nich má za úkol připevnit kolíčky některému z ostatních dětí na oblečení, nejlépe na záda (není podmínkou), ale při tom se snažit, aby on sám jich měl na oděvu co nejméně. Pokud je dohoněn některým ze soupeřů, musí si nechat kolíček připevnit. Dítě s největším počtem kolíčků na svém oděvu je ježek. Ježek spí Cíl: postřeh, obratnost Popis činnosti: Podle počtu dětí stanovíme 1-2 ježky, kterým ostatní děti připevní na záda větší počet kolíčků bodlin, tím ho promění v ježka. Ježek spí ve vymezeném prostoru (ve svém doupěti), děti se musí chovat tiše, aby ježka nevzbudily. V tichosti se k němu musí jednotlivě přibližovat a snažit se získat vždy jednu bodlinu z jeho zad. Jakmile se ježkovi bude zdát, že mu někdo sahá na bodliny, probudí se a dětí chytá (jen dotykem, neběhá za nimi). Děti se snaží ježka nevzbudit, kdo ježka probudí a on ho chytí (dotkne se ho), dostává trestný bod. Dítě s nejmenším počtem trestných se stává novým ježkem. 57

58 Pozn. Ne každá škola vlastní potřebný počet těchto netradičních pomůcek jako je káča, vozík na kolečkách nebo rolon, proto je nutné kombinovat hry s jinými činnosti. Jako vhodnou variantu navrhuji cvičení ve skupinách na stanovištích, kde každý cvičí s jiným druhem nářadí. Musíme však dbát na to, aby se všichni vystřídali u každého stanoviště. Z časových důvodů je dobré naplánovat si práci s těmito pomůckami do více po sobě následujících hodin TV či zvolit výuku v blocích, aby se děti stihly v klidu vystřídat a vyzkoušely si vše v dostatečné míře. Náročné pro vyučující je dodržení zásad bezpečnosti! Jelikož nemůže být zároveň na několika místech současně volí pro samostatně pracující skupiny nenáročné a co možná nejbezpečnější hry, činnosti plánuje do dvojic, kde jeden tvoří záchranu. Jako záchranu je možné využití i dětí, které momentálně necvičí. Očima ale musí vyučující neustále průběžně sledovat všechny cvičence. Sám pracuje se skupinou, která provádí nejsložitější cvičení. Vhodnou alternativou je i určení jednoho cvičence z každé skupinky, který na děti dohlíží. Zodpovědnost za bezpečnost žáků však i nadále spočívá na bedrech vyučujícího! 58

59 5. NÁMĚTY HER S VYUŽITÍM PET VÍČEK Podmínkou her je dostatečná zásoba víček, tu si žáci vytvoří nejčastěji sami. Vhodná je forma soutěže. Víčka jsou jako pomůcka mezi dětmi oblíbená pro svoji různobarevnost. Jedná se o jednoduchou a snadno dostupnou pomůcku. Víčka mohou sloužit k rozvoji např. jemné motoriky, jejich pomocí je např. možno děti snadno rozdělit do skupin podle barev. Víčka se v našem školství objevila před několika lety, kdy se začaly ve velkém prodávat nápoje v plastových lahvích a tím pádem se objevil i problém s odpadem. Víčka od PET lahví proto představují i nedílnou součást ekologické výchovy. Jejichž prostřednictvím má pedagog možnost, nabídnout dětem celou řadu aktivit s odpadovým materiálem a ukázat tak dětem, že si s víčky mohou hrát, tvořit, učit se. Víčka je mimo jiné možno použít např. v matematice ke znázornění počtu, ve výtvarné výchově k realizaci nejrůznějších nápadů a také samozřejmě i v tělesné výchově. Jako při každé činnosti je potřeba i při hrách s víčky dbát zvýšené opatrnosti, hrozí např. nebezpečí uklouznutí na víčku. Všechna víčka je také vhodné před zahájením herních činností důkladně omýt a zbavit zbytků především slazených nápojů. 5.1 Seznamovací hry Detektiv Cíl: vzájemné seznámení, sociální interakce Popis činnosti: Polovina dětí si vybere asi pět PET víčka, která drží v ruce. Všechny děti se volně pohybují po vymezeném prostoru. Úkolem dětí s víčky je předat víčko kamarádovi, který je nemá a při předání zřetelně vyslovit své křestní jméno. Příjemce víčka poděkuje a zopakuje řečené jméno a vyhledává jiného kamaráda bez víčka. Stejný úkol se opakuje po stanovenou dobu. 59

60 Hra na jména Cíl: poznávání členů skupiny, navázání kontaktů Popis činnosti: Každé dítě ze skupiny si vezme 10 víček. Jeho úkolem je rozdávat a získávat víčka od svých spoluhráčů. Při každém kontaktu jeden vysloví hlasitě své jméno např, Já jsem Martin. a za to dostane jedno víčko od spoluhráče. Ten jméno zopakuje např. Ty jsi Martin., dá mu víčko a hledá jiného spoluhráče. Smyslem je zjistit co nejvíce jmen. Následně děti běhají po tělocvičně (každé má opět 10 víček) a využívají zjištěných jmen. Plní dva úkoly najednou. Přiběhnou k jinému dítěti, pokud řeknou jeho jméno dobře Ty jsi Martin. dostanou od něj víčko, v opačném případě mu musejí jedno víčko odevzdat. Vítězí dítě s největším počtem víček. Lidská socha Cíl: vzájemné poznání, kreativita, taktika Popis činnosti: Děti vytvoří dvojice, zvolí si stanoviště a k němu si donesou libovolný počet víček. Rozdělí si role na sochu a sochaře. Sochař vytvaruje svoji sochu tak, aby na ni mohl naskládat co nejvíce víček (hlava, paže, jedna noha atd.) Sochař manipuluje sochou bez mluvení, socha se naopak představuje, jak se jmenuje, co má a nemá ráda atd. Podmínkou je, že socha nesmí ležet (skládání víček by bylo příliš jednoduché). Navazuje výstava soch, kdy každý sochař musí představit svoji sochu a říct, co se od ní dozvěděl a spočítat, kolik víček se mu podařilo na sochu naskládat. Poté si vymění role a vytvoří novou sochu. 60

61 Hledání kamaráda Cíl: rozvoj neverbální komunikace, vzájemný kontakt Další pomůcky: magnetofon, různé tempo hudby (2 3 ukázky) Popis činnosti: Připravíme si dvojice víček stejné barvy (2 červená, 2 žlutá, 2 oranžová atd.) podle počtu dětí 20 dětí = 10 dvojic. V případě lichého počtu, připravíme jednu trojici a náhodně je rozdá dětem. Ty se poté pohybují do rytmu po tělocvičně a vnímají hudbu. Koho potkají, s tím se libovolným způsobem pozdraví podání ruky, poplácání, pohlazení apod. a ukáží si vzájemně barvu svého víčka. Jejich úkolem je co nejdříve najít kamaráda se stejnou barvou víčka bez jakéhokoli verbálního projevu. 5.2 Hry pro zahřátí organismu Pamatuj si Cíl: zapamatovat si zadání a rychle ho provést, posilování paměti Popis činnosti: Ve středu cvičební plochy jsou rozsypaná víčka v dostatečném množství, děti stojí ve velikém kruhu okolo nich. Pečlivě poslouchají a musí si zapamatovat přesné zadání úkolu. Musí přinést určený počet a barvu víček např. 4 červená, 2 modrá a 1 bílé. Mohou být i různé odstíny červené barvy, nemusí nosit pouze jeden druh, ale pro každé víčko musí běžet zvlášť a nést vždy jen jedno víčko. Hra začíná smluveným signálem a končí, když první zvolá např. Mám. Zadání různě obměňujeme. Vítězi každého kola můžeme přidělit bod. Dítě s největším počtem bodů se stane celkovým vítězem všechny ostatní děti pochválíme za snahu. 61

62 Duha Cíl: optické vnímání, hra fair play Popis činnosti: Děti stojí ve velikém kruhu kolem víček, stanovíme časový limit např. 3 minuty. Po bodu trvání limitu mají děti za úkol nanosit na své místo co největší počet různobarevných víček (může být i několik druhů jedné barvy). Víčka smí nosit pouze po jednom. Vítězí dítě s největším počtem víček. Pozn. Nasbíraná víčka děti poskládají od nejsvětlejší po nejtmavší, vytvoří tak barevnou škálu připomínající duhu. Honička Cíl: orientace v prostoru, hra fair play Popis činnosti: Stanovíme 3 honiče, kteří nemají žádná víčka. Ostatní děti dostanou každý po třech víčkách. Po zaznění smluveného signálu začínají honiči honit. Nepředávají babu, ale koho chytí, ten jim musí odevzdat jedno víčko. Kdo přijde o všechna víčka vypadává ze hry, první tři hráči bez víček se stávají honiči pro další kolo hry. Vítězí ten honič, který nasbírá větší počet víček. Náklaďák Cíl: zahřátí organismu, obratnost, orientace v prostoru Popis činnosti: Děti vytvoří dvojice, každá dvojice obdrží větší hromádku víček a postaví se na místo výjezdu náklaďáku. Úkolem dvojice je přenést co největší počet víček z jednoho stanoviště na druhé. Jedno z dětí je náklaďák přenáší víčka a druhé dítě mu pomůže naložit náklad. Víčka se nesmí strkat do oblečení. Náklaďák vyjíždí po zaznění smluveného signálu, poztrácená víčka už nesní zvedat. Vítězí ta dvojice, která během převozu ztratí menší počet víček. Dvojice si vymění role. 62

63 Prší Cíl: uvolnění, navození pozitivní atmosféry Popis činnosti: V prostoru tělocvičny libovolně rozmístíme na 3 5 hromádek víčka. Všechny děti opakovaně volně vyhazují víčka do vzduchu, běhají při tom po tělocvičně. Vhodné je doplnit hru rychlejším hudebním doprovodem. Pozn. V zimě nazveme hru Sněží. Strýček Skrblík Cíl: rychlost, obratnost, prostorová orientace, aerobní zdatnost Popis činnosti: Hru je vhodné zařadit po hře Prší, abychom hravou formou v podstatě uklidili cvičební prostor a využijeme rozházených víček. 63

64 Vytvoříme 4 družstva (přizpůsobíme počtu dětí), každé si najde svoje stanoviště. Na povel vybíhají všechny děti do prostoru a sbírají co největší počet víček, kolik unesou, nesmí si však víčka strkat do oblečení a nosí je na své stanoviště. Víčka si mohou i vzájemně krást. Vítězí družstvo s největším počtem víček a stává se tak největším skrblíkem. Vítěze určíme jen vizuálně, víčka nepočítáme. Na barvy Cíl: rychlost, obratnost, orientace v prostoru Popis činnosti: Všechny děti volně běhají po tělocvičně. Na smluvený signál učitele mají za úkol nasbírat co největší počet víček zvolané barvy. Zároveň se snaží získat místo v zástupu nejblíže k učitelem. Jakmile jsou všechny děti v zástupu, hra končí. Vítězí to dítě, které má největší počet víček dané barvy, popřípadě to, které stojí blíže k učiteli. Barevné kupky Cíl: orientace v prostoru, spolupráce Popis činnosti: Nejprve děti zaplní zem tělocvičny větším počtem víček. Poté se volně pohybují po prostou. Děti je nutné upozornit na nebezpečí uklouznutí! Jakmile zazní smluvený signál je jejich úkolem vytvořit hromádky víček podle barev. Víčka mohou nosit v rukou v libovolném počtu, nesmí si je strkat do oděvu. Jednotlivé kupky stejných barev neustále spojují. Hra končí tehdy, jsou-li všechna víčka rozdělena podle barev a všechny hromádky mají jinou barvu. 64

65 Na atomy Cíl: rozvoj rychlosti a postřehu, rychlosti reakce, orientace v prostoru. Popis činnosti: Žáci atomy se volně rozestaví a podle pokynů učitele se pohybují, tzv. kmitají. Můžeme zvolit poskoky, běh pozpátku atd. Na zvolání čísla si žáci co nejrychleji nasbírají stanovený počet víček (bez ohledu na barvu), volně položených po krajích tělocvičny. Poté vytvoří hloučky atomů v počtu odpovídajícímu zvolanému počtu. Učitel zkontroluje zda počty souhlasí a přidělí body vítěznému družstvu. Vítězí skupina, kde každý žák nasbíral stanovený počet víček a jako první vytvořil shluk o daném počtu. Každý žák hraje sám za sebe. Ten, který získá nejvíce bodů je celkovým vítězem. Pozn. Na začátku hry je vhodné volit taková čísla, která umožní zapojení všech žáků, tedy dělí jejich počet beze zbytku. V závěru hry naopak tak, aby vyřazení bylo co největší a hra mohla být opakována. Seber a běž! Cíl: zahřátí organismu, orientace v prostoru Popis činnosti: Na vyznačených 4 5 metách libovolně rozmístěných v prostoru tělocvičny položíme dostatečný počet víček jedné barvy. Soutěží jednotlivci mezi sebou. Úkolem dětí je doběhnout k první metě, sebrat jedno víčko a přinést zpět ke startovní čáře, dále běžet ke druhé, třetí atd. metě a posbírat tak z každé mety po jenom víčku. Na pořadí sbíraných barev nezáleží. Vítězí ten hráč, který jako první vlastní jedno víčko různé barvy. 5.3 Smyslové hry Můj zvuk Cíl: sluchové vnímání, spolupráce ve dvojici, důvěra Popis činnosti Dvojice si stanoví společný zvuk např. ťukání, tření atd. Jeden zavře oči a jde za svým spoluhráčem jen podle zvuku, který si domluvili. Později se role vymění. 65

66 Mezinárodní sjezd malířů Cíl: rozvoj kreativního přístupu, představivost, fantazie Další pomůcky: šátek Popis činnosti: Děti se stanou malíři a ve dvojicích malují libovolný obrázek, dodržuje i barevnost. Nejprve mohou skládat jeden společný obrázek, pak jeden skládá, druhý hádá. Obměnou je skládání bez barevného provedení, ale se zavázanýma očima. Další variantou je poskládání vlastního obličeje. Ve všech případech si děti vymění role. Vhodná je i prohlídka či výstava výtvorů, kdy děti prochází mezi jednotlivými výtvory a chovají se jako na sjezdu malířů. Bludiště Cíl: prostorová orientace, dotykový kontakt Popis činnosti: Všechny děti si společně postaví cestičky, silnice, dráhy z víček po celé ploše tělocvičny. Cestičky jsou široké cca cm. Nejprve prochází bludištěm volně, vzájemně si vyhýbají tak, aby nevykročily z drah. Mohou i couvat nebo změnit smět 66

67 podle hráče se kterým se potkali. Následným úkolem je přejít tělocvičnu např. zleva doprava nebo z rohu do rohu. To vše se opakuje v pomalejším tempu, ale se zavřenýma či zavázanýma očima. Pozn.: Hru je nutné hrát bez obuvi. Sbírání mandelinek Cíl: dotykový kontakt Další pomůcky: miska nebo větší kelímek od jogurtu Popis činnosti: Po celém prostoru tělocvičny rozsypeme víčka, každé dítě dostane kelímek. Zahrádku nám zamořily mandelinky a děti je musí posbírat. Nejúčinnější sbírání je nohama, proto si děti sundají boty a na znamení se vrhnou do boje s mandelinkami. Nesmějí si pomáhat rukama, ale kelímek mohou nohou posunovat. Nejlepším sběračem se stává ten, kdo po dobu předem stanoveného limitu nasbírá do kelímku nejvíce mandelinek (víček). Obměna: Hru je možné motivovat jako soutěž ve skupinách a zapojit necvičící žáky jako strážce mandelinek. 67

68 Kouzelné korálky Cíl: upevňování rovnováhy, hmatové vnímání Popis činnosti Pro mladší děti může být motivační říkanka Princeznička na bále, poztrácela korále. Děti dávají těsně vedle sebe - navlékají větší množství víček, bez ohledu na barvu. Tím vytvoří dlouhý řetěz navlečených korálků, který se různě stáčí, proplétá, netvoří jen kruh. Náhrdelníků z víček může vzniknout i několik současně. Poté jsou děti pokud možno bosé a pohybují se po těchto korálkách různými směry. Vnímají kontakt nohy a víčka, snaží se, aby náhrdelník neroztrhly. 68

69 Házení na pokračování Cíl: koordinace pohybu, rozvoj obratnosti Popis činnosti: Každé dítě dostane jedno víčko, hru je nutno hrát naboso. Úkolem dětí je uchopit víčko prsty na nohou a hodit jej co nejdál od startu, poté se přemístí k víčku a z tohoto místa hází znovu. To opakuje než dosáhne cíle. Každý hází jednotlivě sám za sebe. Vítěz je ten, který dosáhl cíle s nejmenším počtem hodů, v případě shody, rozhoduje rychlost. Obměny: Pohyb je ztížen tím, že děti se pohybují poskoky po jedné noze a druhou hází víčko. Je dán počet hodů a vítězí ten hráč, který se dostal dále od startovní čáry. Chytání víček Cíl: procvičení chytání, postřehu a koordinace pohybu, spolupráce Popis činnosti: Hru je možné hrát jednotlivě i ve dvojicích. Hráč si položí víčko na určitou část těla např. na ohnuté předloktí, hřbet ruky, pokrčené koleno, špičku nohy apod. a švihem nebo nadhozem se snaží víčko chytit do ruky. Počet víček se může zvyšovat. Ve dvojicích se hráči vystřídají vždy po nezdařeném pokusu a vzájemně spolupracují. Počítají si celkové množství chycených víček. Žabky Cíl: hod na cíl Další pomůcky: obruč nebo švihadlo Žáci jsou ve dvojicích, každý u svého domečku (obruč) ve vzdálenosti 3 metry od protihráče. Každý hráč má 10 víček a z obruče či švihala si udělá domeček ve vzdálenosti asi 3-5 metrů od protihráčova. Jeden začíná házet svá víčka (žabky) do domečku protihráče, sám stojí u svého domečku, všechna víčka, která padla mimo domeček se stávají majetkem protihráče a zůstávají mu jen ta vhozená do domečku. Stejným způsobem pokračuje protihráč a ve hře se neustále střídají. Hra končí v momentě, kdy jeden z hráčů nemá žádná víčka a nemůže dále házet. 69

70 Na fakíra Cíl: dotykový kontakt, svalová zdatnost Žáci vytvoří dvojice: jeden je ve vzporu klečmo a druhý (fakír) naskládá co nejvíce víček na jeho záda. Fakír se pak položí libovolně na spoluhráčova záda s PET víčky a jejich společným úkolem je přemístit se do určeného cíle. Obměna: Daným způsobem přenést co největší počet víček k danému cíli. 70

71 5.4 Kolektivní hry Truhla pokladu Cíl: svalová zdatnost, týmová taktika Popis činnosti Zvolené dítě každé stejně početné skupiny se posadí, pokrčí nohy a ruce spojí pod koleny. Tím vytvoří truhlu. Ostatní spoluhráči ji naplní pokladem (víčky) a přenáší ji na stanovené místo, přitom se snaží nepoztrácet mnoho víček. Na novém stanovišti se vymění úlohy a hry se může opakovat. Kdo s koho Cíl: prostorová orientace, rychlost, obratnost Popis činnosti: Větší počet víček vložíme do jednoho dílu švédské bedny. Děti se stávají útočníky a obránci hradu. Hrad je chudý a má pouze 1 2 obránce, kteří vyhazují víčka (dělové koule) na všechny strany ven z hradu. Ostatní hráči (útočníci) je nosí co nejrychleji zpět. Způsob a počet nošených víček není omezen, ale nesmí si však víčka dávat do oblečení a házet je do bedny z dálky. 71

72 Čára Cíl: odhad, přesnost Popis činnosti: Podle věku a obratnosti dětí stanovíme vzdálenost od čáry. Vytvoříme 4 5 členné skupinky, každé dítě má 5 10 víček a snaží se smýknout víčko po zemi co nejblíže k čáře. Hráč, jehož víčko je nejblíže, bere ostatní víčka, takto se hra opakuje až do doby, kdy některý z nich nemá žádné víčko. Vítězí hráč s největším počtem víček. Souboj krabů Cíl: rychlost, spolupráce Další pomůcky: nádoba nebo miska Popis činnosti: Hra určená pro družstva. Každé družstvo má připravenou větší hromádku víček. První z každé skupiny udělá vzpor vzadu sedmo pokrčmo roznožný (krab), spoluhráči mu na břicho dají víčka, která musí přenést k místu nádoby do které je vloží a stejným způsobem se vrací zpět k družstvu. Víčka, která při přesunu popadají z břicha se již nesmí zvedat a znovu používat. Hra se opakuje až se vystřídají všichni spoluhráči. Vítězí družstvo s větším počtem víček v nádobě. 72

73 Ryba na suchu Cíl: postřeh, pohybová kreativita Další pomůcky: magnetofon, pomalá i rychlá hudba, gong Popis činnosti: Kuželkami vymezíme prostor (rybníček), ve kterém se mohou děti pohybovat. Jako motivaci je možno využít název místního rybníku. Na rybníku nám vyrostly lekníny (víčka) ve stejném počtu jako je dětí (rybek). Rybky se tanečně pohybují za střídavě rychlého a pomalého hudebního doprovodu do rytmu. V okamžiku, kdy uhodí hrom (gong) začíná pršet a padat kroupy, které ničí lekníny, tvoří vlny a vyhazují rybky na břeh. Každá rybka se musí rychle zachránit tím, že se postaví na některý leknín (víčko). Hra pokračuje jen počet leknínů už neodpovídá počtu rybek, při každém dalším kole odebereme např. 3 lekníny. Po zaznění gongu rybka, která nenašla svůj leknín je vyhozena vlnou na břeh a pantomimicky znázorňuje rybu na suchu. Na břehu obchází starostlivý rybář, který dotykem vrací rybky opět do rybníčku. Hra se neustále opakuje do doby, kdy si všechny děti vyzkouší rybu na suchu poslední kolo. Pozn. Je nutné upozornit děti na nebezpečí uklouznutí. Obr se probudil Cíl: orientace v prostoru, obratnost, postřeh Další pomůcky: magnetofon s rychlejší hudbou, tamburína, barevné obruče nebo papíry Popis činnosti: Veliký obr (vyučující) spí a děti ho nesmí probudit, jinak dojde k zemětřesení. Každé dítě dostane jedno víčko a tím se stává ovocem dané barvy : Červená jablka, maliny, jahody Zelená hrušky, jablka Žlutá banány, citrony Oranžová pomeranče, meruňky Modrá švestky, hrozny Děti se pohybují po tělocvičně za doprovodu hudby. Ale nepohybují dost potichu a obra probudily (zazní gong), obr má hlad a zlobí se. Svým dupáním způsobuje zemětřesení. Vybíhá mezi ovoce, koho chytí, toho sní a ten se stává také obrem. Děti se mohou zachránit tak, že se schovají na stanoviště své barvy vymezené po okrajích 73

74 tělocvičny obručí s barevným papírem. Hra se opakuje s větším počtem obrů a změnou místa stanovišť jednotlivých barev. Policie a lupiči Cíl: rozvoj zručnosti a postřehu, týmová spolupráce Další pomůcky: 3 obruče, 10 žíněnek, podložek nebo dek Popis činnosti: Děti rozdělíme na čtyři stejně početná a výkonově srovnatelná družstva, tři družstva jsou lupiči a jedno policie. Po celé tělocvičně rozmístíme obchody s drahými šperky a naplníme je zbožím (asi 20víček do každého). Tři družstva lupičů si kdekoliv v prostoru tělocvičny založí své doupě (obruč). Úkolem všech lupičů současně je ukořistit z obchodů co nejvíce drahokamů, ale odnést do svého doupěte smí vždy jen po jednom drahokamu. Pokud je policie chytí, musí drahokam vrátit a odchází do doupěte hlídat dosavadní uloupený poklad. Vrátí-li chycený lupič deset víček do libovolného obchodu, smí pokračovat ve hře. Vítězí družstvo, které během stanoveného limitu uloupí nejvíce drahokamů. 5.5 Hry rozvíjející obratnost Šikula Cíl: chytání a vyhazování, rozvoj zručnosti a postřehu Popis činnosti: Hra je určena pro dvojice či trojice, které si položí na zem 4 víčka s malým odstupem. Jeden hráč si vezme první víčko a vyhodí jej do vzduchu, mezi tím sebere stejnou rukou druhé víčko a chytá to první. Sebrané víčko odloží a pokračuje stejným způsobem s dalšími víčky. Podaří-li se hráči sesbírat všechna víčka bez chyby, postaví si novou řadu a snaží se posbírat dvě víčka, potom tři a čtyři. Nakonec hráč vyhodí všechna víčka a chytá je na hřbet ruky, kolik jich chytí, tolik má bodů a hra může pokračovat od začátku. Pokud udělá chybu, víčka nechytí nebo nesebere, pokračuje ve hře další hráč. Každý pokračuje tam, kde naposledy skončil. Hráči, kteří nejsou zrovna na řadě sami trénují např. v sedě. 74

75 Víčková hra Cíl: odhad, hod na cíl Další pomůcky: obruč, šátek Popis činnosti: Děti vytvoří šestičlenná družstva a každý hráč má 4 víčka stejné barvy, ale odlišné od spoluhráče. Potom položí do středu obruče šátek a ze vzdálenosti tří metrů na něj hází víčka. Komu se podaří hodit víčko na šátek získá 2 body, za víčko v kruhu 1 bod. Body se udělují poté, kdy každý hráč hodí všechna víčka. Vítězí ten, který získá nejvíce bodů. Čtyřlístek Cíl: obratnost, soustřednost, odhad Popis činnosti: Děti si připraví víček, jeden hráč si postaví z pěti víček čtyřlístek čtyři víčka položí do čtverce a páté dá nahoru doprostřed. Druhý hráč se postaví nad jeho čtyřlístek a ze stoje na něj spouští jedno víčko, když čtyřlístek zasáhne, vezme si všechna víčka z nichž byl čtyřlístek složen a první hráč musí postavit nový a hra pokračuje, pokud se netrefí je na řadě druhý hráč, postaví svůj čtyřlístek a hra se opakuje dokud některý z hráčů nepřijde o všechna víčka. Na blechy Cíl: obratnost, zručnost, odhad Další pomůcky: dvě obruče Popis činnosti: Každá dvojice si připraví dvě obruče a 2 x 10 víček, postaví se čelem k sobě do vzdálenosti 2 3 metrů a před sebe položí obruč. První hráč hází víčko (blechu) do soupeřova, zasáhne-li cíl, hází další. Víčka v obruči soupeře zůstávají se stávají jeho majetkem. Pokud se netrefí pokračuje soupeř. Hráči se snaží, aby jim nezůstalo ani jedno víčko. 75

76 Tref se! Cíl: obratnost, zručnost, odhad Další pomůcky: obruč Popis činnosti: Děti se vytvoří velký kruh kolem obruče ve vzdálenosti 4-5 metrů, každé z nich si zvolí jednu barvu všech 10 víček, barva nebo druh víčka ho identifikuje. Je-li dětí více, vytvoříme 2 i 3 kruhy. Jejich úkolem je házet víčka do kruhu, vyhrává ten, který měl po deseti pokusech nejvíce víček v kruhu. Padne-li víčko do kruhu a odrazem vylétne, či jej soupeř vystřelí, nemůže si ho jeho majitel započítat. Ostrovy Cíl: obratnost, zručnost, odhad Další pomůcky: barevné papíry Popis činnosti: Jako námořníci se děti dostaly na širé moře a objevily území neobydlených ostrovů. Aby je získaly, musí na ostrov (barevný papír) hodit z určené vzdálenosti 3 víčka své barvy, pokud se jim to podaří je ostrov jejich. Snaží se získat tímto způsobem další ostrovy. Každý námořník neomezený počet víček jedné barvy, hra končí jestliže jsou všechny ostrovy obydleny. Vítězí námořník, který obydlel větší počet ostrovů. 76

77 Vyhazovaná Cíl: obratnost, zručnost, odhad Popis činnosti: Každé dítě si připraví menší hromádku víček, poté vyhodí jedno víčko do výšky (nejméně nad hlavu) a opět ho chytí. Chytání je povoleno do obou rukou. Pokud se mu to podaří, vyhodí dvě, tři, čtyři atd. víčka. Pokud ne, pokouší se v dalším kole o totéž, až do doby, kdy se mu to podaří, po splnění úkolu zvyšuje počet víček Obměna: Komu jediné víčko upadne, ve hře končí a zvítězí ten, který dokáže chytit a vyhodit největší počet víček. V další hře změní hráči polohu např. unoží, přednoží, klečí, předkloní se atd. Chyť, kolik dokážeš! Cíl: obratnost, zručnost, odhad Popis činnosti: Zpočátku zvolíme menší počet víček, tedy např. 3. Hráči mají za úkol víčka třikrát vyhodit do vzduchu (nejméně nad hlavu) a poté je opět chytit, uznáme i víčka chycená na předloktí. Víčka popadaná na zem, nechává ležet. Vítězí hráč, kterému na konci házení zůstalo v dlaních více víček. Hru postupně ztěžujeme přidáváním počtu víček a vyhození. Obecně platí, kolik víček, tolik vyhození. (např. 7 víček = 7 vyhození). Štafeta víček Cíl: zklidnění, koordinace pohybu Popis činnosti: Podle počtu dětí vytvoříme 3 4 družstva, hráči stojí v zástupu a mírnými rozestupy a jsou bosí, první hráč každého družstva má před sebou 10 víček. Jakmile zazní signál, uchopí první hráč jedno víčko a položí jej za sebe, tedy před spoluhráče, ten udělá to samé a tímto způsobem putuje víčko na konec řady. Mezitím jsou však na cestě další víčka. Vítězí družstvo, které má jako první všechny víčka za posledním hráčem. Obměna: S většími rozestupy v řadách je možné víčko stejným štafetovým způsobem házet. 77

78 5.6 Vzájemný kontakt a relaxace Déšť Cíl: zklidnění, uvolnění, důvěra Popis činnost: Necháme děti libovolně rozdělit do skupinek po pěti a vytvořit kroužek. Jedno dítě ze skupinky stojí v kruhu a má zavřené oči, ostatní děti z kroužku na zvoleného spolužáka zlehka hází víčka. Mohou je znovu zvedat ze země. Nemluví u toho, aby prostřední mohl vnímat zvuky a doteky víček. Relaxuje, zklidní organismus. Snažíme se vystřídat co nejvíce dětí v kruhu. Zlatý déšť Cíl: zklidnění, uvolnění Další pomůcky: žíněnky, deky nebo podložky, hudební doprovod Popis činnosti Děti rozdělíme na dvě stejně početné skupiny, jedna z nich se položí na podložky (na bříško, na záda) a zavře oči. Druhá skupina se ztiší, připraví si větší počet víček, klekne si a z malé výšky (20 30 cm) zlehka pouští déšť - víčka na relaxující kamarády. Skupiny si role vymění. Vhodný je i pomalý hudební doprovod. Sendvič Cíl: vzájemný kontakt, vnímání vlastního těla, uvolnění, zábava Popis činnosti Ve dvojicích se děti rozdělí, jeden se položí na podložku, zavře oči, odpočívá. Druhý na celé jeho tělo naskládá plno víček a poté se na něj položí sám. Následuje výměna úloh. Pozn. Jedná se o náročnější relaxační hru u které je třeba dbát zvýšené opatrnosti a pokusit se o maximální uvolnění bez napětí svalů. 78

79 Pyramida Cíl: rozvoj spolupráce, kreativity a fantazie, zklidnění organismu Popis činnosti: Vypravíme se na výlet do Egypta, kde si postavíme vlastní pyramidy. Děti vytvoří dvojice či trojice, ale mohou pracovat i samostatně. Zvolí si místo pro svoji stavbu. Velikost a barevnost pyramidy záleží čistě na kreativitě a vzájemné dohodě mezi dětmi. Na závěr se všichni stavitelé vydávají na obhlídku ostatních staveb, hodnotí, mohou vybrat nejzdařilejší. 79

80 Válení půdy Cíl: koordinace, rozvážnost, uvolnění, zábava Další pomůcky: žíněnky nebo gymnastický koberec Popis činnosti: Na žíněnky děti zasejí ve větším množství naprosto libovolným způsobem víčka jako semínka kytiček, aby semínka dobře rostla musí se půda poctivě uválet. Děti vytvoří dvojice, ten kdo je kutálen, se nebrání, ale také prvnímu nepomáhá a jeho tělo je uvolněno. Položí se na pás žíněnek a válí půdu až na samý konec. Poté se děti vystřídají, není vhodné časté opakování. Při větším počtu dětí vytvoříme několik pásů. Obměna: Děti se válí individuálně bez dopomoci spolužáka. Hodina výtvarné výchovy Cíl: rozvoj neverbální komunikace, vzájemný kontakt Popis činnosti: Děti necháme libovolně rozdělit do menších skupinek ( 3 4 žáci). Zahrají si na malíře, jedno dítě je model, položí se volně na zem. Ostatní děti ze skupinky malíři svůj model kreslí. Snaží se vytvořit obrys těla svého modelu. Celé kreslení probíhá pouze s využitím neverbální komunikace. Děti se tak zklidní. 80

81 Kočky Cíl: dotykový kontakt Celý prostor tělocvičny je poset víčky. Žáci našlapují zlehka jako kočky bosýma nohama na víčka. Soustředí se na vnímání tlaku na chodidla. Vhodný je pomalejší hudební doprovod. 81

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace 1 VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÉ TÉMA MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1. ROČNÍK žák - spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti -význam pohybu pro zdraví a vývoj organismu

Více

Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka

Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Ročník: 1. - spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené možnosti - uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech

Více

Učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby. Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu.

Učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby. Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu. Ročník: 3. Časová dotace: 2 hodiny týdně Činnosti ovlivňující zdraví Význam pohybu pro zdraví pohybový režim žáků délka a intenzita pohybu Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu. Spojuje

Více

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA Spojuje pravidelnou každodenní činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti Zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova 5. ročník Zpracovala: Mgr. Věra Hauptmannová podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; projevuje

Více

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti, projevuje samostatnou vůli pro zlepšení úrovně své zdatnosti Žák zařazuje do pohybového režimu cviky posilující

Více

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých.

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých. 5.8. Vyučovací oblast: Člověk a zdraví 5.8.2. Tělesná výchova pro 1. stupeň Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Hlavním

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

1 / 5. Tv - 1. stupeň.doc. Školní výstupy Žák by měl. Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) Činnosti ovlivňující zdraví

1 / 5. Tv - 1. stupeň.doc. Školní výstupy Žák by měl. Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) Činnosti ovlivňující zdraví 1. ročník zacvičit pod vedením učitele jednoduché cviky provádět pod vedením učitele pohybové aktivity zdravotně zaměřené činnosti správné držení těla, průpravná, koordinační, dechová a relaxační cvičení

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

5.8.2 Tělesná výchova - 1. stupeň

5.8.2 Tělesná výchova - 1. stupeň 5.8.2 Tělesná výchova - 1. stupeň Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků v problematice zdraví směřuje na

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy:

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy: Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 5 Očekávané výstupy: Žák by měl: - zařazovat do pohybového režimu korektivní cvičení v souvislosti

Více

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA Uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu; předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost. Provede laickou první pomoc, přivolá

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Příprava a rozcvička Žák: použije správné vybavení připraví se na pohybovou aktivitu rozcvičí se - vhodné oblečení a obuv - rozcvička - protahovací a napínací, zahřívací

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova, I. stupeň

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova, I. stupeň Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova, I. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací

Více

Vzdělávací obor Tělesná výchova

Vzdělávací obor Tělesná výchova Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce 1. ČINNOSTI Kompetence pracovní, k učení, sociální, 1.Pohybový režim žáků, délka a intenzita pohybu OVLIVŇUJÍCÍ personální, pracovní, komunikativní

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA 1. 5. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávací obsah předmětu Tělesná výchova je totožný se vzdělávacím obsahem oboru Tělesná výchova. TV je součástí

Více

Tělesná výchova 6. ročník

Tělesná výchova 6. ročník Tělesná výchova 6. ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence ČINNOST OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Mezipředmětové vztahy,průř.tém. Pomůcky, literatura aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu

Více

5.1.6.1. Tělesná výchova

5.1.6.1. Tělesná výchova 5.1.6. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví 5.1.6.1. Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Ročník IV. Tělesná výchova. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník IV. Tělesná výchova. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Gymnastika Příprava ke sportovnímu výkonu příprava organismu, zdravotně zaměřené činnosti Cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti tanečky, základy estetického pohybu Zvládá základní

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Tělesná výchova Předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávacího obsahu oblasti

Více

Tělesná výchova 6. ročník

Tělesná výchova 6. ročník Tělesná výchova 6. ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence ČINNOST OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Mezipředmětové vztahy,průř.tém. Pomůcky, literatura aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

5.8.2 Tělesná výchova povinný předmět

5.8.2 Tělesná výchova povinný předmět 5.8.2 Tělesná výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 2 2 2 2 2 3 2+1 2+1 2+1 Předmět tělesná výchova je vyučován

Více

Tělesná výchova ročník TÉMA

Tělesná výchova ročník TÉMA Tělesná výchova ročník TÉMA 1-4 Tělesná výchova volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) komunikuje při pohybových činnostech dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii; dovede

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

V. 8 Člověk a zdraví V. 8.2 Tělesná výchova

V. 8 Člověk a zdraví V. 8.2 Tělesná výchova 1/6 V. 8 Člověk a zdraví V. 8.2 Tělesná výchova V.8.2. I 1. stupeň V.8.2.I. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Obor tělesná výchova směřuje k poznání vlastních pohybových

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Člověk a zdraví Tělesná výchova

Člověk a zdraví Tělesná výchova Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Počet hodin : 66 Člověk a zdraví Tělesná výchova 2. období 5. ročník Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti směřuje k: poznávání

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu SPORTOVNÍ VÝCHOVA. Volitelný předmět

Charakteristika vyučovacího předmětu SPORTOVNÍ VÝCHOVA. Volitelný předmět 3. Učební osnovy volitelných předmětů Charakteristika vyučovacího předmětu SPORTOVNÍ VÝCHOVA Volitelný předmět Název vyučovacího předmětu: Časové vymezení předmětu: Organizační vymezení předmětu: Sportovní

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ UČEBNÍ OSNOVY 8. 3 Sportovní hry Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají v rámci nabídky volitelných předmětů

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Příprava na cvičení Žák: použije vhodné oblečení a obuv 1 ZV Základní vzdělávání Správné dýchání a držení těla správně dýchá správně drží tělo OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ

Více

ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Zdravotně orientovaná zdatnost. Svalová nerovnováha (strečink) Zdravotně zaměřená cvičení

ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Zdravotně orientovaná zdatnost. Svalová nerovnováha (strečink) Zdravotně zaměřená cvičení Vyučovací předmět: Tělesná výchova (zpracováno do bloků,, kvinta - oktáva) Usiluje o optimální rozvoj své zdatnosti Ověří jednoduchými testy úroveň stále se zvyšující zdatnosti Jednoduchými testy si ověří

Více

Tělesná výchova 1. ročník

Tělesná výchova 1. ročník Období Ročníkový výstup Učivo zvládá základní přípravu organismu před pohybovou aktivitou seznámí se s protahovacími a napínacími cviky pro zahřátí a uvolnění spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: KONKRETIZOVANÝ VÝSTUP KONKRETIZOVANÉ UČIVO VAZBY, PŘESAHY

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: KONKRETIZOVANÝ VÝSTUP KONKRETIZOVANÉ UČIVO VAZBY, PŘESAHY Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: ČLOVĚK A SPORT OVO: 4.1.,4.2., 4.3, Význam biorytmů pro zdraví a 4.4., 4.5, 5.1. pohybovou aktivitu Pojmy osvojovaných činností Základní pojmy spojené s

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL SPORTOVNÍ HRY Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové Předmět sportovní hry je vyučován jako volitelný v 7. - 9. ročníku 1 hodinu týdně z disponibilní časové dotace a organizační vymezení

Více

I. Sekaniny1804 Tělesná výchova

I. Sekaniny1804 Tělesná výchova Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Tělesná výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících, vždy 2 hodiny týdně.

Více

Výstup Učivo Průřezová témata. Příprava ke sportovnímu výkonu. Cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti

Výstup Učivo Průřezová témata. Příprava ke sportovnímu výkonu. Cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti 5.1.9.2Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět : Tělesná výchova Ročník: 1. Výstup Učivo Průřezová témata Zvládá základní přípravu organismu před pohybovou

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Tělesná výchova Vyučovací předmět: Tělesná výchova

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Tělesná výchova Vyučovací předmět: Tělesná výchova Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Tělesná výchova Vyučovací předmět: Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná

Více

ŠVP Sport Základní škola Dělnická Stránka 2

ŠVP Sport Základní škola Dělnická Stránka 2 Obsah: 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY A ŠVP... 4 2.1 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY... 4 2.1.1 Zaměření školy... 4 2.1.2 Sportovní vybavení školy... 4 2.1.3 Žáci sportovních tříd... 4 2.1.4

Více

Tělesná výchova - 1. ročník

Tělesná výchova - 1. ročník Tělesná výchova - 1. ročník reaguje na základní pokyny a povely Pohybové a organizační činnosti zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti dodržuje bezpečnostní a hygienické

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

Tělesná výchova ve 3. ročníku

Tělesná výchova ve 3. ročníku Tělesná výchova ve 3. ročníku Září Seznámení s Tv Pohybové hry - šplh o tyči - běh na 50 metrů Povely, signály, znamení Soutěživé hry Podílení se na realizaci pravidelného pohybového režimu. Spojování

Více

Předmět: Základy gymnastiky

Předmět: Základy gymnastiky Předmět: Základy gymnastiky Charakteristika volitelného předmětu základy gymnastiky 1. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

6.22 Tělesná výchova 1.stupeň

6.22 Tělesná výchova 1.stupeň VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Člověk a zdraví Tělesná výchova 6.22 Tělesná výchova 1.stupeň Tělesná výchova je vyučovacím předmětem, jehoţ cíle, zaměření

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA. - Základní zásady bezpečného pohybu a chování při tělesné výchově

TĚLESNÁ VÝCHOVA. - Základní zásady bezpečného pohybu a chování při tělesné výchově Průběžně osvojované vědomosti a dovednosti: TĚLESNÁ VÝCHOVA - Základní zásady bezpečného pohybu a chování při tělesné výchově - Základní pojmy spojené s osvojovanými činnostmi - Základní organizační činnosti

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Školní družina plní roli partnera rodiny a školy v oblasti zájmového vzdělávání. Podílí se na smysluplném využití volného času dětí a žáků.

Školní družina plní roli partnera rodiny a školy v oblasti zájmového vzdělávání. Podílí se na smysluplném využití volného času dětí a žáků. Školní družina plní roli partnera rodiny a školy v oblasti zájmového vzdělávání. Podílí se na smysluplném využití volného času dětí a žáků. Rozvíjí specifické nadání dětí, jejich přirozený hudební, výtvarný

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE,

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, VZDĚLÁVACÍ OBOR TĚLESNÁ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu: Tělesná výchova svým obsahem navazuje na výstupy vzdělávací oblasti Člověk a zdraví na 1. stupni.

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH

TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH DOVEDNOSTI Spektrum herní činnosti tvoří hokejové dovednosti. Bruslení, střelba, přihrávání, kličkování. Opakováním se dovednost stává návykem. Dovednostní návyky

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně. PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE

Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE Název programu : POZNÁVÁME SVĚT KOLEM NÁS Jedna, dva, tři, čtyři, pět, poznáváme ten náš svět, postavíme z kostek hrady, najdeme si kamarády, zpívání

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Hodnocení žáka s LMP

Hodnocení žáka s LMP Hodnocení žáka s LMP Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Školní vzdělávací program pro školní klub

Školní vzdělávací program pro školní klub Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitel : Mgr. Miloš Sobotka Zástupce ředitele : Mgr. Dana Černíková Vychovatelka školního klubu : Mgr. Petra Plšková Charakteristika, umístění a vybavení školního

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Základní škola Hlinsko, Ležáků 1449, okres Chrudim. Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA

Základní škola Hlinsko, Ležáků 1449, okres Chrudim. Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA Základní škola Hlinsko, Ležáků 1449, okres Chrudim Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA I. Charakteristika školní družiny Školní družina slouží k výchově, vzdělávání, přípravě

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 6. Ročník: 6. - při vytrvalosti uplatní vůli rozvijí dynamiku a rychlost - zvládá techniky nových atletických disciplín získané dovednosti uplatní jako reprezentant školy zejména v Poháru rozhlasu a Přespolním

Více

Do Čj (1. ročník): Hlasová výchova. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ UČITEL umožňuje žákům zažít úspěch

Do Čj (1. ročník): Hlasová výchova. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ UČITEL umožňuje žákům zažít úspěch 1.1.1. HUDEBNÍ VÝCHOVA I. ST. - ve znění dodatků č.33 - platný od 1.9.2011, č.34 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010, změn platných od 1.9.2013 Charakteristika vyučovacího předmětu

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Cílem je poskytnout dětem dostatek příležitostí k uplatnění vlastní fantazie a tvořivosti a zároveň vytvořit objekt nebo dárek.

Cílem je poskytnout dětem dostatek příležitostí k uplatnění vlastní fantazie a tvořivosti a zároveň vytvořit objekt nebo dárek. Program: OP VK Projekt: Klíče pro život Registrační číslo: CZ.1.7/4.1.00/06.0011 Akce: Odbornostní setkání Tvořivé aktivity Termín: 6. 7. 10. 2012 Místo: Mahlerův penzion, Jihlava Lektor: Anna Svobodová,

Více