(32) (31) (3?) Právo prednosti od ( ) Svaz sovětských socialistických republik

Transkript

1 OS f 001?3 československá socialisti c k ä r e p u b l i k a (19) (11) (bl) (22) Přihlášeno (21] (PV ) (51) Int. Cl. 2 G 21 D 3/08 úřad fro vynálezy a objevy (32) (31) (3?) Právo prednosti od ( ) Svaz sovětských socialistických republik [40] Zveřejněno (45) Vydano (53) MDT : ANAiOLIJ MATVJEJEV1Č BUKRINSKIJ, GENRICH VLADIMIROVIČ (75) MACKJEVIČ, JULIAN VULFOVIČ RZEZNIKOV, ANDREJ BORISOVIČ Autor vynálezu ŠUCHOV, VIKTOR PETROVIČ TATARNIKOV, VIKTOR MOZEJEVIČ BERKOVIČ, MOSKVA, JURIJ NIKOLAJEVIČ REMŽIN, LEV NIKOLAJEVIČ SLEPNEV, ALEXANDR ANATOLJEVIČ SVERDLOV, LENINGRAD, VLADIMÍR GESELEVIČ KARAN, SVERDLOVSK, JURIJ PETROVIČ KALAŠIN, MOSKVA, ANATOLIJ NIKOLAJEVIČ KRASIKOV, JEVGENIJ AKIMOVIČ BABENKO, SVERDLOVSK, VLADIMÍR KONSTANTINOVIČ BRONNIKOV, GORLOVKA DONECKOJ OBLASTI, JURIJ VASILJEVIC SVYRJAJEV, MOSKVA a BORIS SEMjONOVIČ ŠIREV, SVERDLOVSK (SSSRJ (54) Zařízení k omezení následku výpadku v jaderné elektrárne 1 Vynález se týká oblasti techniky jaderné energie, zvláštč zařízení k omezení následku výpadku v jaderné elektrárně, která se používá k ochraně okolí před radioaktivním znečištěním, které může být způsobeno výpadky v jaderných elektrárnách, vybavených jadernými reaktory, ve kterých slouží jako nosič tepla voda za vysoké teploty a tlacích, uzavřená v hermeticky těsném okruhu nosiče tepla. Vo světové praxi se při návrhu jaderných elektráren používá jako maximálně projektovaný výpadek, takový, kde dochází ke ztrátě nosiče tepla v takovém rozsahu, když by vytékal při momentální poruše potrubím o největším průměru s volným výtokem a oběma konci potrubí v místě poruchy. Při výpadcích, spojených se ztrátou nosiče tepla, unikají spolu s vytékajícím nosičem tepla radioaktivní štěpné produkty, vyloučené během výpadku, do prostorů zařízení reaktoru, ve kterých stoupne tlak vlivem páry, vytvářející se při vyvarování nosiče tepla. V důsledku toho vzniká nebezpečí rozptylu radioaktivních produktů do okolí. K zabránění radioaktivního znečištění okolí se v jaderných elektrárnách používají hermeticky těsné o- chranné pláště, které zadrží radioaktivní produkty uniklé během výpadku. Takové hermeticky těsné ochranné pláště jsou konstruovány na maximální tlak páry, s která se při výpadku vytvoří na úkor celé uvolněné energie. Protože se při výpadcích, spojených se ztrátou tepla, vytváří velké množství páry, je zapotřebí ochranných plášťů o značných objemech, které mají dosta- ID tečně velikou mechanickou pevnost, aby mohly odolávat působení směsi pára-vzduch o vysoké teplotě a vysokých tlacích. Toto o- patření způsobuje významné investiční náklady při stavbě takovýchto soustav. i5 2 Aby se omezily finanční náklady na vytvoření popsaných řešení, je projevována snaha snížit tlak pod hermeticky těsným pláštěm. Snížení tlaku se dosáhne buď přívodem chladicího prostředku k parní kondenzaci nebo 20 dělením prostoru pod ochranným pláštěm na další prostory. V prvém prostoru je umístěno zařízení reaktoru a vybavení okruhu nosiče tepla, druhý prostor je určen pro nashromáždění vzdus5 chu, který do něj proniká při výpadku a v důsledku zvýšení tlaku, způsobeným tvořením páry při vytékání nosiče tepla. Mezi tě- I ry J ry J <j n J G q

2 3 mito prostory jsou uloženy kondenzátory paši v ní ho typu. Při výpadku, spojeném se ztrátou nosiče tepla, so smísí při jeho vypaření pára se vzduchem, který před výpadkem vyplňuje první prostor, ve kterém přitom stoupá tlak v porovnání s tlakem ve druhém prostoru. Působením vzniklého tlakového spádu se směs pára-vzduch dostává do kondenzátoru, kde zkondenzuje pára a vzduch přechází do druhého prostoru, kde tlak začne stoupat. Jako parní kondenzátory se používají například kondenzátory na led nebo nádrže s vodou, jejichž vrstvou prochází směs pára- -vzduch. Během barbotáže směsi pára-vzduch kondenzuje pára, zatímco vzduch pronikne vodní vrstvou a přechází do druhého prostoru. Aby byl zaručen dostatečný kondenzační výkon, jsou zapotřebí velké zásoby vody. Použití nádrží s velikou zásobou vody vede pri barbotáži směsi pára-vzduch ke vzniku nárazů kapaliny vlivem vysokého stavu vody, což klade vysoké požadavky na mechanickou pevnost takovýchto staveb a způsobuje zvýšení investičních nákladů na stavbu. Přesto, že se používají zařízení, která snižují tlak ve shora popsat ych soustavách s o- chrannými plášti, trvá přetlak po dlouhou dobu. Protože ochranný plášť nemůže být absi lutně hermetický, je prakticky nemožné zabránit úniku radioaktivních produktu do okolí. Aby hladina radioaktivního znečištění nepřekročila přípustnou hodnotu, má být stupeň těsnosti ochranného pláště velmi vysoký, k čemuž je zapotřebí vysokých investičních nákladů. Jsou také známy soustavy k omezení následků výpadku, které jsou opatřeny dvěma prostory, z nichž v jednom se nalézá zařízení reaktoru s okruhem nosiče tepla, zatímco ve druhém prostoru, který je s prvním prostorem propojen pomocí ventilu, je stále udržován tlak nižší než atmosférický odsáváním vzduchu z tohoto prostoru. Během výpadku, spojeného se ztrátou nosiče tepla, přechází směs pára-vzduch do druhého prostoru, ve kterém se nalézá parní kondenzátor. Podtlak v tomto prostoru před vznikem výpadku a parní kondenzace při přechodu směsi pára-vzduch do tohoto prostoru během výpadku způsobují, že tlak ve druhém prostoru nepřestoupí atmosférický tlak. Při dostatečném počátečním podtlaku v druhém prostoru může být udržen podtlak také v prvním prostoru. Tato soustava vyžaduje však vysoké náklady na stavbu zmíněného druhého prostoru a na výrobu a na udržování nižšího tlaku, než je atmosférický tlak během celé provozní doby. Mimoto musí být celé vybavení zařízení reaktoru, vlastní reaktor, okruh nosiče tepla, přečerpávací soustavy jaderného paliva a včetně ostatních systémů, obklopeny ochranným pláštěm. Během normálního provozu zařízení reaktoru se mohou radioaktivní štěpné produkty vlivem možných netěsností oběhového systému nosiče tepla společně G c. s nepatrným vytékáním nosiče tepla netěsnostmi dostat do prostoru pod ochranným pláštěm a mohou v něm způsobit zvýšené o- záření. Je proto za podmínek normálního 5 provozu omezen přístup k vybavení zařízení reaktoru, které je uzavřeno v hermeticky těsném ochranném plášti. Úlohou vynálezu je vyvinutí zařízení k o- inezení následku výpadku v jaderné elek- 10 trárně, která zabraňuje výtoku radioaktivních štěpných produktů do okolí při výpadcích se ztrátou nosiče tepla, a to vytvářením podtlaku v prvém prostoru zařízení reaktoru v počáteční periodě výpadku a v udržování i3 tohoto podtlaku během celé doby. Tato úloha byla vyřešena tím, že v zařízení k omezení výpadku, spojeném se ztrátou nosiče tepla v jaderné elektrárně, a opatřené prvním prostorem pro vybavení okruhu nosiče tepla a s ním propojeným druhým prostorem k nashromáždění vzduchu, který pronikne při stoupnutí tlaku v důsledku vzniku výpadku z prvého prostoru do druhého prostoru v důsledku výtoku nosiče tepz5 la, přičemž mezi těmito prostory je umístěn parní kondenzátor pasivního typu, určený ke kondenzaci vodní páry, vytvářející se při vyvařování nosiče tepla. Podle vynálezu jsou první a druhý prostor vzájemně propojeny kanálem, na kterém je na vstupu do druhého prostoru upraven zpětný ventil, který zabraňuje návratu vzduchu, uniklého z prvého prostoru. Zařízení je dále opatřeno kondenzátorem, který představuje barbotážní zaří- 85 zení, které je opatřeno nejméně jedním žlábkem, naplněným chladicí kapalinou a nad ním upravenou skříní, jejíž vstupní část je skloněna do žlábku a tvoří svými stěnami kanály ke vstupu směsi pára-vzduch, zatím- "> co výstupní část skříně je propojena se zpětným ventilem, přičemž k vytvoření podtlaku v prvém prostoru po výpadku je soustava o- patřena kondenzačním zařízením typu Sprinkler, které je umístěno v prvém prosto ru, které se po výtoku nosiče tepla do prvého prostoru zapíná a po kondenzaci celé odpařené páry vypíná. Zařízení k omezení následků výpadku může být opatřeno větším počtem shora popsa- 50 ných parních kondenzátorů, které jsou u- spořádány nad sebou a z nichž každý je propojen pomocí jednotlivého ventilu pro druhý prostor, který je společný pro všechny kondenzátory. ss Shora uvedené zařízení může být opatřeno větším počtem zmíněných parních kondenzátorů, které jsou uspořádány nad sebou a z nichž každý je propojen pomocí jednotlivého zpětného ventilu s jejich vlastním dru- ÚO hým prostorem, jejichž počet odpovídá počtu těchto kondenzátorů. Zařízení podle vynálezu může být opatřeno vícero skupinami parních kondenzátorů, z nichž každá je spojena s druhým prostoes rem společným pro každou skupinu, přičemž každý kondenzátor je s tím prostorem propojím pomocí vlastního zpětného ventilu.

3 S 6 Jako parní kondenzátory pasivního typu chu, které je vypuzeno tvořící so parou pli mohou bý f použita také jiná zařízení, napríklad vyvaření nosiče tepla, je dostatečné k vy- kondenzátory na led. tvorení podtlaku v prvém prostoru 2. V ka- V daném konkrétním příkladu provedení nálu je umístěn parní kondenzátor 10, ktes zařízení se pod prvním prostorem hava rijním prostorem nalézají všechny ty části prostoru, obklopené hermeticky těsným obalem, v nichž se nalézá vybavení okruhu nosiče topia, zařízení reaktoru a další vybavení, rý je tvořen nejméně jedním žlábkem 11, na- plněným chladicí kapalinou a skříní 13, jejíž vstupní část 14 je ponořena do žlábku 11 pod hladinu kapaliny 12 a s jehož stěnami 15 tvoří vstup 1G pro směs pára-vzduch. Vý- nap s íklad ventilační zařízení, v nichž se id stupni část 17 skříně 13 je propojena se při vvi?adku vytvoří nepříznivé podmínky a zpětným ventilem 18, který je upraven na které juou p T 'C(.' a také po výpadku m vzájem vstupu do druhého prostoru 3, propojeny. Ke zmíněným částem prostoru, V prvém prostoru 2 je umístěno kondenzační které 1-ou uzavřeny hermeticky těsným obalem, pľísluší dále prostor pro vybavení o- kruhu nosiče tepla a kanál, kterým je směs vzduchu a páry, tvořící se při vyvarování nosiče tepla, vedena do druhého prostoru. Druhým prostorem se rozumí prostor k lokalizaci zařízení 19, které je pomocí potrubí 23 ís propojeno s čerpadlem 21, dopravujícím vudu z nádrže 22 bezprostředně nebo z jámy prvního prostoru 2 pres výměník tepla 24 a iontový výměníkový filtr 25. U příkladu provedení chráněného zařízení, tlaku vzduchu, to znamená prostor, =o znázorněné na obr. 2, se prostor 2 nalézá u- uzavřený hermeticky těsným obalem, který je určen k udržování tlaku vzduchu vzhledem k atmosférickému zvýšenému tlaku, který při výpadku vyrazí z havarijního prostoru. vnitř prostoru 9 a v kanálu 8 je uspořádán větší počet kondenzátorů 10, z nichž každý sestává z vícero žlábků 11, do nichž jsou skloněny vstupní části skříně 13. Každý konprostoru, Tento prostor se po výpadku izoluje od :5 denzátor 10 je propojen s druhým prostorem tvořícího havarijní prostor pomocí zpětného ventilu. Výstup vzduchu z havarijního 9, společným pro všechny kondenzátory, pomocí jednotlivého zpětného ventilu 18. prostoru clo druhého prostoru se děje Toto zařízení umožňuje zmenšit rozměry pomocí kanálu, který tyto prostory navzájem jednoho žlábku použitím většího počtu kon- spojuje. 30 denzátorů a zmenšit rozměry hermeticky těs- Podstata chráněného vynálezu je vysvětlena na konkrétních příkladech podle výkresů, na nichž značí: ného obalu v důsledku umístění prostoru 2 do vnitřku prostoru H, což přispívá ke snížení nákladů na elektrárnu. obr. 1 svislý řez zařízením podle vynálezu Příklad provedení chráněného zařízení, k omezení následků výpadku v jaderné elektrárně, 35 znázorněný na obr. 3, představuje uspořádá- spojeném se ztrátou nosiče teplí, ní většího počtu kondenzátorů 10 v kanálu které je opatřeno jedním druhým prostorem, obr. 2 variantu provedení chráněného zařízení S. Tyto kondenzátory jsou podobné těm, jako na obr. 2, přičemž každý z nich je pomocí s větším počtem parních kondenzáto- jednotlivého zpětného ventilu 18 [obr. 3) rů, které jsou propojeny se společným druhým prostorem, ve kterém se nalézá první prostor, obr. 3 variantu provedení s chráněným zařízením s větším poetem parních kondenzátorů, z nichž každý je propojen s vlastním io spojen s druhým prostorem 9 každého kondenzátoru. Toto řešení zlepšuje oproti soustavě podle obr. 2 práci parních kondenzátorů 10, jelikož je zaručeno rovnoměrné rozdělení páry mezi parní kondenzátory 10 a 15 zvyšuje se tak spolehlivost soustavy. druhým prostorem, Chráněný systém může mít v kanálu 8 obr. 4 variantu provedení chráněného zařízení, ve které jsou skupiny parních kondenzátorů propojeny s druhým prostorem, společným (obr. 4) upraveny skupiny kanálů 10, z nichž každý je opatřen vlastním zpětným ventilem 18 a první prostor je spojen s druhými pro- pro danou skupinu, který se nalézá so story 9, společnými pro každou skupinu kon- uvnitř kanálu a obr. 5 diagram časové závislosti změny tlaku v prvém a druhém prostoru při výpadku, spojeném se ztrátou nosiče tepla v chráněném zařízení. Chráněné zařízení k omezení následků výpadku v jaderné elektrárně (obr. 1) sestává z hermeticky těsného obalu 1, ohraničujícího první prostor 2, ve kterém se nalézá reaktor 3 s okruhem 4 nosiče tepla, který sestává z potrubí 5, výrobníku páry 6, čerpadla 7 a z dalšího vybavení. K takovémuto vybavení může například patřit ventilační zařízení a další součásti, které nejsou na výkrese znázorněny. Prostor 2 je spojen pomocí kanálu 8 s druhým prostorem 9. Volný objem kanálu 8 je upraven tak, že množství vzdudenzátorů. Tyto prostory jsou umístěny vně kanálu 8, což dovoluje takřka zcela uzavřít obal druhého prostoru 9, sousedícího s okolím. V tomto prostoru tlak při výpadku a v 55 časovém úseku po výpadku překročí atmosférický tlak. Pracovní způsob zařízení k omezení následků výpadku v jaderné elektrárně je v dalším vysvětlen podle diagramu časové zá- 6o vislosti změny tlaku v prvém a druhém prostoru při výpadku, znázorněném na obr. 5. Při přerušení okruhu tepla plní pára, tvořící se při odpařování nosiče tepla, pror.tor 2 (obr. 1J a mísí se se vzduchem, nalézajíc5 cím se v tomto prostoru. Přitom tlak stoupá v prostoru 2 a v kanálu 8 podle úseku a" křivky ab" (obr. 5) a směs pára-vzduch se

4 dostává do kondenzátoru 10, když vytlačila vzduch, nalézající se v kanálu 8. Při barbotáži směsi pára-vzduch vrstvou chladicí kapaliny, nalézající se v kondenzátoru 10, je vzduch nasát do skříně 13. V důsledku stoupnutí tlaku ve vnitřním prostoru skříně 13 vůči tlaku v druhém prostoru 9 se otevře zpětný ventil 18 a vzduch počne proudit do prostoru 9. Tlak v prostoru 9 stoupá podle křivky,,b", jak je znázorněno na obr. 5. Při konci výtoku nosiče tepla se tlaky vyrovnají ve všech prostorech a zpětný ventil 18 se uzavře, čímž se uzavře vzduch v druhém prostoru 9. Absolutní hodnota konečného tlaku závisí na množství vzduchu, nalézajícího se v druhém prostoru 9. Nejmenší tlak odpovídá případu, kdy je vzduch vytlačen, když před výpadkem naplnil jen kanál 8. Nejvyšší tlak je tehdy, když je vzduch vytlačen a před výpadkem naplnil kanál 8 a prostor 2. Po vyrovnání tlaku přestane barbotáž vzduchu vrstvou chladicí kapaliny 12, zatímco parní kondenzace pokračuje dále na poměrně chladných vnějších plochách žlábku U. V následujících časových okamžicích se zmenší tlak v kanálu 8 vlivem pokračující parní kondenzace než tlak pod skříní 13 a nastává vytlačování chladicí kapaliny 12 ze žlábku 11 do prostoru kanálu 8. Tvořící se proud chladicí kapaliny přispívá opět ke zvýšení rychlosti kondenzace, čímž započne tlak v kanálu 8 a v prostoru 2 klesat podle úseku b" křivky,,«b". Udržování podtlaku během celé následující periody výpadku až do té doby, kdy trvá vývin páry v reaktoru vlivem zbývajícího výtoku tepla, je prováděno kondenzačním zařízením 19. Chladicí kapalina se do kondenzačního zařízení 19 dopravuje potrubím 20 z čerpadla 21, a to nejdříve z nádrže 22 a potom, když se spotřebuje zásoba chladicí kapaliny v nádrži, se kapalina dopravuje přes výměník tepla 24 a iontový výměnný íiltr 25 z jam 23 prostoru 2. Současně s parní kondenzací v prostoru 2 vlivem prostříkávání chladicí kapaliny kondenzačním zařízením 19, započne čištění obsahu prostoru 2 od radioaktivního jodu ] 151, a to jeho zachycováním pomocí iontového výměnného filtru 25.. Nalézá-li se první prostor 2 uvnitř druhého prostoru S, dostane se směs vzduch-pára z prostoru 2 (obr. 2) do kanálu 8 a je rozdělena na všechny parní kondenzátory 10, v nichž zkondenzuje pára a vzduch se dostává přes zpětné ventily 18 do druhého prostoru 9, společného pro všechny parní kondenzátory 10. V druhém prostoru 9, který se nalézá v hermeticky těsném obalu, se tvoří při provozu reaktorového zařízení normální stupeň ozáření, protože tento prostor je zpětnými ventily a vodní vrstvou v parních kondenzátorech oddělen od prostoru okruhu nosiče tepla. V důsledku toho může být do druhého prostoru 9 dovolen přístup během práce reaktoru k provádění obsluhy umístěného vybavení. Jde zejména o součásti jeřábu, stroje k překládání paliva, překládači bazény a další vybavení, které není na výkrese 5 znázorněno. Dojde-li k výpadku během pohybu personálu v druhém prostoru 9, může jej tento v krátké době opustit. Tím se zmenší dávky o- záření obsluhujícího personálu a zlepší se 10 poměry pro obsluhu vybavení během práce reaktoru. V soustavě, znázorněné na obr. 3, se směs pára-vzduch rovnoměrně rozděluje na všechny parní kondenzátory 10 a vzduch se dostává, když minul všechny jednotlivé i5 zpětné ventily 18, do druhého prostoru 9, vlastního pro každý parní kondenzátor 10. V soustavě, znázorněné na obr. 4, je směs pára-vzduch rozdělována na skupiny parních kondenzátorů 10 a vzduch se dostává, když 20 minul zpětné ventily 18, do druhého prostoru 9, společného pro každou skupinu parních kondenzátorů 10, kterýžto druhý prostor 9 se nalézá uvnitř kanálu 8. Tím je možné izolovat druhý prostor 9, ve kterém tlak 25 může překročit atmosférický tlak, od ostatního okolí pomocí dvou hermeticky těsných obalů. Použití zařízení podle obr. 3 a 4 umožňuje umístit vybavení jeřábu, překládacího au stroje, překládačích bazénů a další vybavení mimo oblast hermeticky tesnéhu obalu, což dává možnost neomezené obsluhy tohoto vybavení během celé provozní doby reaktoru. Zařízení k omezení následků výpadku v 35 jaderné elektrárně, spojeného se ztrátou nosiče tepla podle vynálezu, má následující výhody proti známým soustavám s ochrannými plášti. Tím, že se v krátké době vytvoří v prostojů rách zařízení reaktoru tlak nižší než atmosférický, tam kde dojde k výtoku nosiče tepla a kde jsou vylučovány radioaktivní štěpné produkty, přestane zcela asi po 10 až 15 minutách od počátku výpadku, unikání ne- «těsnostmi radioaktivních látek do okolí, což zlepšuje jeho ochranu proti radioaktivnímu znečišťování. Pouze při hypotetickém výpadku spojeném s úplným vytavením všeho jaderného paliva, 50 při kterém dojde k postavení spodní části reaktorového prostoru, bude prakticky zcela vyloučen výstup radioaktivních plynných produktů z prostorů reaktorového zařízení do okolí, a to vlivem tlaku v prostoru reak- 55 toru, který je nižší než atmosférický tlak. Pro soustavy s ochrannými plášti ve srovnání s těmi, které pracují s tlakem vyšším než atmosférický, je nemožné zamezit výstupu radioaktivních plynných produktů do okolí. 60 Absolutní nejvyšší tlak v prostorech zařízení reaktoru a v prostoru lokalizace vzduchu je dva až třikráte menší než u soustavy s ochrannými plášti, které jsou pod plným tlakem. Snížení tlaku umožňuje snížit podus statně náklady pro stavbu takové soustavy. Zařízení zlepšuje konečně poměry pro obsluhu vybavení během práce reaktoru.

5 9 PREDMET 1. Zařízení k omezení následku výpadku v jaderné elektrárne, spojeném se ztrátou nosiče tepla, sestávající z prvého prostoru v o- kruhu nosiče tepla a s ním propojeného druhého prostoru pro nashromáždění vzduchu při nárůstu tlaku vyvolaného výpadkem, přičemž mezi těmito prostory je umístěn parní kondenzátor pasivního typu, určený prc< kondenzaci vodní páry, tvořící se při varu nosiče tepla, vyznačené tím, že první (2] a druhý prostor [9) jsou vzájemně propojeny pomocí kanálu (8), ve kterém na vstupu do druhého prostoru (9J je upraven zpětný ventil [18], pro zabránění návratu vzduchu, uniklého z prvého prostoru (2), přičemž zařízení je o- patřeno kondenzátorem [10], a nejméně jedním žlábkem (11], naplněným chladicí kapalinou, nad nímž je umístěna skříň (13), jejíž vstupní díl (14) je skloněn do žlábku (11] a s jeho stěnami (15) tvoří vstupy (16) pro směs pára-vzduch, zatímco výstupní díl (17) skříně (13) je propojen se zpětným vontilem (18), přičemž k vytvoření podtlaku v případě výpadku je v prvém prostoru (2) upraveno přídavné kondenzační zařízení (19) nalézající se v prvém prostoru (2), které je B 8 VYNALEZU zapínáno do výtoku nosiče tepla do prvého prostoru (2) a po kondenzaci vyloučené páry vypínáno. 2. Soustava podle bodu 1, vyznačená tím, 5 že sestává z nejméně dvou parních kondenzáiorů (10), z nichž každý je přes ventil (18) propojen se společným druhým prostorem (9). 3. Soustava podle bodu 1, vyznačená tím, io že sestává z nejméně dvou parních kondenzátorů (10), z nichž každý je pomocí jednotlivého zpětného ventilu (18) propojen s vlastním druhým prostorem (9), jejichž počet odpovídá počtu těchto kondenzátorů u (10). 4. Soustava podle bodu 1, vyznačená tím, že sestává z nejméně dvou skupin parních kondenzátorů (10), z nichž každý je propojen s druhým prostorem (9), společným pro to příslušnou skupinu, přičemž každý kondenzátor (10) je spojen s tímto prostorem (9) pomocí vlastního zpětného ventilu (18). 5. Soustava podle bodů 1, 2, 3 a 4, vyznačená tím, že kondenzátory (10) jsou upraveny nad sebou. I5 ID 5 listů výkresů Suvorografia, n. p., provozovna 32, Most

6 B 8

7 ľ

8 CO lu. _D O Cvj

9 S5J

10