8. TRADICE. 8.1 Předávání zjevení v dějinách

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "8. TRADICE. 8.1 Předávání zjevení v dějinách"

Transkript

1 8. TRADICE 8.1 Předávání zjevení v dějinách A) Tradice Pojem tradice v dějinách teologie Zjevení a tradice Subjekt tradice Apoštolskost tradice Ecclesia semper reformanda Tři základní struktury přenosu víry B) Historicita, vývoj a pluriformita křesťanské nauky a) Ukotvení výroků víry v dějinách Pravda a dějiny, Dogmatické formulace, Dějinný faktor b) Sensus fidei ve vývoji dogmat Co je to sensus fidei (LG 12), Vývoj dogmat, Faktory vývoje Vztah teologie-magisterium-sensus fidei Pluriformita a jednota víry 8.2 Magisterium a teologie v církvi A) Specificita a komplementarita úkolů a) MTK, Vzájemný vztah mezi magisteriem církve a teologií (1976) b) CDF, Istruzione sulla vocazione ecclesiale del teologo (1990) c) Teologické chápání magisteria B) Teologická interpretace dogmat a) MTK, Teologická interpretace dogmat (1990) Verbum rememorativum, demonstrativum, prognosticum Hermeneutická kritéria (christocentrismus, apoštolskost, katolicita, antropologické určení) Literatura: Dei Verbum M. PAVELKOVÁ, Dogma o papežském primátu a neomylnosti na I. vatikánském koncilu in Dokumenty prvního vatikánského koncilu, Praha, Krystal 2006, W. KASPER, Dogma pod Božím slovem, Praha, Vyšehrad MEZINÁRODNÍ TEOLOGICKÁ KOMISE, O interpretaci dogmat, in Pospíšil, Hermeneutika mystéria, Karmelitánské nakladatelství 2005, MTK, Jednota víry a teologický pluralismus in tamtéž, C. POSPÍŠIL, Posvátná tradice podle Dei Verbum in TT 3 (2000) J. RATZINGER, Doktrinální komentář vysvětlující druhou část Vyznání víry, tamtéž D. DUKA: Úvod do teologie, Praha, Krystal 1995, M. SCHMAUS, Božie zjavenie, , K. RAHNER, Tradice in Rahner Vorgrimler, Teologický slovník, H. WALDENFELS, Kontextová fundamentální teologie, ; KERN-NIEMANN, Gnoseologia teologica, Brescia, Queriniana CITRIN T.: La chiesa e i sacramenti, in Ruggieri K. RAHNER J. RATZINGER, Rivelazione e Tradizione, Brescia, Morcelliana T. FLIETHMANN, Plurality of Theology in One Church. A Symposium of the International Network of Societies for Catholic Theology (INSeCT). in Bulletin ET 16 (2005/2) H. POTTMEYER, Tradition in HTF,

2 1. PŘEDÁVÁNÍ ZJEVENÍ V DĚJINÁCH Tuto poměrně širokou kapitolu si dovolíme pojednat jen velmi stručně, s odkazem na další pojednání, které bude součástí předmětu ekleziologie a kapitol z dogmatické teologie. Zaměříme se zde pouze na aspekt tradice jako komunikace zjevení a jako možnost a způsob přístupu k teologické pravdě. Tradice tedy pro nás je souborem prostředků, které umožňují setkání mezi zjevením (teologický princip) a jeho naplněním k němuž dochází ve víře (antropologický předpoklad). Jedná se o třetí pohled na jedinou událost sebesdělení Boha v Kristu, která je spojená s otázkou, jak je možné, aby jedinečná události Krista byla dostupná všem. Krom samotného pojmu tradice by bylo třeba zde pojednat o komplementárních prvcích předávání zjevení jako je Boží Slovo psané, zvěstované, slavené v liturgii, žité (morálka, spirituální teologie), ale také o otázkách magisteria a vztahu magisteria a teologie v církvi, jejich specifických úkolech apod. Rozsah tématu ovšem neodpovídá možnostem našeho předmětu, proto odkazujeme na možné prohloubení skrze doporučenou literaturu. Zjevení není totožné ani pouze s tradicí, ani pouze s Písmem, obojí má svůj zdroj ve Zjevení. Východiskem tradice je zjevení, tj. sebesdělení Boha v Ježíši Kristu. O tradici mluvíme v souvislosti s otázkou po tom, co nám dnes umožňuje setkání s Božím zjevením a odpověď víry. Křesťané (dnes nejen) katolické tradice se domnívají, že k tomu, abychom dospěli k víře v Ježíše Krista jako vrchol láskyplného Božího oslovení adresovaného člověku, je při zachování veškeré christologické priority - zapotřebí svědectví víry druhých lidí. Není od věci nahlédnout na tomto místě také do Waldenfelsovy Kontextuální fundamentální teologie, do třetí kapitoly věnované tradici, v níž hned v úvodu připomíná antropologické kořeny pojmu tradice a její vázanost na dějinnost lidského bytí, na kulturu, jazyk a další prvky, o které se opírá naše vnímání, rozumění, osvojování a předávání. Tradice podle něj ve spojení s pojmem vzpomínka označuje akt a proces předávání a zároveň přispívá k porozumění předávaným obsahům POJEM TRADICE V DĚJINÁCH TEOLOGIE Pro židovství a křesťanství má tradice zásadní, konstitutivní význam. V Písmu nacházíme několik řeckých výrazů, které označují tradici, patří sem paradidonai (předat, dát dál, podat, ale i zradit, odtud i podstatné jméno paradosis = podání, tradice, předpis), paralambanein (přijmout), parathéké (předané, svěřené, viz též lat. depositum), 2 mimnéskesthai (vzpomínat, pamatovat, udržovat v paměti) a anamnésis (vzpomínka 3 ). 4 Tradice úzce souvisí s potřebou uchovat přístup ke zjevení i pro následující generace křesťanů a odlišit mezi možnými interpretacemi události zjevení ty, které jsou adekvátní. Jde o problém, který patří k životu církve od jejích prvních staletí, typickým příkladem může být pokus o vymezení těchto kritérií, které by křesťanům i do budoucna garantovaly možnost rozlišení toho, co patří k autentickému křesťanskému životu, jak ho najdeme ve spisech maloasijského teologa a biskupa Ireneje z Lyonu (cca po Kr.). Irenej o tomto problému uvažuje v kontextu polemiky proti gnostickému učení o několikastupňové eklesiologii a zejm. proti tzv. valentiniánům, kteří předložili vlastní interpretaci Písma, liturgie a života církve, jíž ohrožovali jednotu a univerzalitu církve 5. V tomto sporu o spolehlivost tradice proto Irenej vypracovává kritéria apoštolské tradice. Vychází 1 srov. WALDENFELS, srov. 1Tim 6,20; 2Tim 1, srov. Lk 22, 19; 1Kor 11,24n. 4 k tomuto a souvisejícím výrazům viz WALDENFELS, např. členěním lidi na hyliky vyloučené už svou povahou ze spásy, a na lidi psychické a duchovní, pro které měly být nalezeny různé cesty a různé stupně spásy, srov. např. K. KOSCHORKE, Die Polemik der Gnostiker gegen das kirchliche Christentum, Leinden 1978 či N. SCOPELLO, Les gnostiques, Paris 1991, cit. in G. LAITI, Ecclesiologia patristica-medievale, Verona 2002, 17. 2

3 z teologického původu církve, jímž je velikonoční událost, z nějž plyne hned dvojí způsobilost učedníků k hlásání evangelia (neboť jsou svědky události Ježíšovy smrti, vzkříšení a vylití Ducha a pochopili její smysl). Z tohoto apoštolského zvěstování se rodí církve a právě ony uchovávají kritéria autenticity, jimiž je Písmo (jeho garantem je Duch), dále apoštolská tradice, tj. život církví založených a formovaných samotnými apoštoly a služba předsednictví a rozlišování, svěřená presbyterům-biskupům. 6 Na pozadí gnostického sporu tak dochází k rozlišení úkolu udržet církve v učení apoštolů a zároveň daru Ducha, který poskytuje jistotu ohledně pravdivosti hlásaného(charisma veritatis certum). Kritéria předsednické služby obsažená ve čtvrté knize Irenejova spisu Proti herezím bychom pak mohli přeložit do současného jazyka asi takto: ten, kdo zastává předsednickou roli v církvi, má udržet apoštolské svědectví v jeho polnosti a to správným a integrálním čtením Písma, odpovídajícím křesťanským životem a uchováním společenství s ostatními biskupy. Důležitá však je i role Ducha, který je věčným základem církve 7 a povolává je k životu a obdařuje ji třemi kritérii rozlišování, jimiž jsou již zmíněné Písmo, služba a tradice. Zejm. s ohledem na poslední bod si zde dovolíme připojit katechezi Benedikta XVI., který je mj. velkým znalcem patristické teologie, již věnoval právě tomuto církevnímu otci: a) Apoštolská tradice je veřejná, nikoliv soukromá nebo tajná. Irenej ani v nejmenším nepochybuje o tom, že obsah víry předávané církví, byl přijat od apoštolů a od Ježíše, Božího Syna. Neexistuje jiná nauka než tato. Kdo chce proto poznat pravou nauku, stačí když se seznámí s Tradicí, která přichází od apoštolů a vírou, která je lidem hlásaná : tradicí a vírou, kterých se nám dostalo prostřednictvím posloupnosti biskupů (Adv.Haer. 3,3,3-4). Sbíhá se tu tedy posloupnost biskupů, osobní princip, apoštolská tradice a princip věroučný. b) Apoštolská tradice je jediná, zatímco gnosticimus je rozdělen na mnohé sekty. Tradice církve je jediná ve svých základních obsazích, které jak jsme viděli Irenej nazývá právě regula fidei či veritatis: a protože je jediná, vytváří jednotu skrze národy, skrze kultury, skrze různé národy; co do obsahu je všeobecná jako pravda, navzdory různostem jazyků a kultur. V knize Proti herezím se vyskytuje jedna velmi cenná věta: Vždyť, ačkoliv je církev rozšířena po celém světě a sahá až do všech končin země, protože dostala od apoštolů a jejich učedníků víru, uchovává starostlivě toto hlásání a tuto víru, a jako by obývala jediný dům, věří jedním a týmž způsobem tyto pravdy, jako by měla pouze jednu duši a jedno srdce, a hlásá pravdy víry, učí jim a předává je jednomyslným hlasem, jako by měla jen jedna ústa. Vždyť i když jsou ve světě různé jazyky, obsah tradice je jediný a týž. A nemají jinou víru nebo jinou tradici ty církve, jež jsou v Německu, ani ty, které jsou ve Španělsku, ani ty, které jsou u Keltů (v Galii), ani ty východní, v Egyptě, v Lybii, ani ty, které jsou ve středu světa (1,10,1-2). / / c) Apoštolská tradice je nakonec pneumatická - jak říká Irenej řecky, v jazyce, ve kterém své dílo psal - tj. duchovní, vedená Duchem svatým: řecky se duch řekne pneuma. Nejde totiž o předávání, které je svěřeno schopnosti více či méně učených lidí, ale Duchu Božímu. Ten garantuje věrnost předávání víry. Toto je život církve, to co činí církev stále svěží a mladou, to znamená plodnou mnohými charismaty. Církev a Duch jsou pro Ireneje neoddělitelné: Tuto víru, čteme opět v jeho třetí knize Proti herezím, jsme dostali od církve a pečlivě ji uchováváme. Jako poklad velké ceny, skrytý ve vzácné nádobě, se stále omlazuje působením Božího Ducha a omlazuje i nádobu, ve které se skrývá Kde je církev, tam je Duch svatý; a kde je Duch Boží, tam je církev a každá milost (3,24,1). 8 Svědectví je tedy způsob a možnost přístupu k teologické pravdě, o zprostředkování setkání zjevení a víry. Východiskem zůstává zjevení jakožto teologický princip, který se setkává s antropologickým podložím víry. Přístup k oběma umožňuje právě proces předávání tradice/svědectví. K dalšímu vývoji reflexe o tématu tradice bychom samozřejmě neměli pominout tridentský koncil a jeho dekret o posvátných knihách a tradicích, o kterém jsme však pojednali již v páté kapitole věnované interpretačnímu momentu zjevení. 6 u Ireneje není ještě přesně rozlišeno. 7 srov. Irenej z Lyonu, AH III, 11, 8: columna autem et firmamentum ecclesiam est Evangelium et Spiritus vitae, cit. in LAITI, Ecclesiologia J. RATZINGER, Sv. Irenej z Lyonu in ( ), kráceno. 3

4 Pokusme se nyní nahlédnout do hlavních témat konstituce druhého vatikánského koncilu Dei verbum: 1. ZJEVENÍ A TRADICE Zjevení jakožto sebesdělení Boha člověku v dějinách je nám aktuálně k dispozici díky procesu předávání tradice. Tradice v plném slova smyslu je ono dvojí předání/svěření jednak vydání Syna Otcem (viz Řím 8,32) a jednak Ježíšova vydanost velikonočním událostem, která dále pokračuje v tradici slavení eucharistie. Každá další tradice ves smyslu předávání se zakládá na tomto prvotním a základním vydání Boha v Ježíši 9, kterým Bůh předává sám sebe. 10 Na prvním místě tedy stojí Traditio ve smyslu Božího zjevení-sebesdělení: v prvním a hlavním slova smyslu jde o tradování Boha, který předává světu sebe sama v Synu (až po prodloužení tohoto Božího vydání se v eucharistii), teprve poté lze mluvit o traditio jako o dějinném procesu předávání křesťanské zvěsti atd. (V některých textech se proto rozlišuje mezi Tradicí s velkým T, jíž je samotný Kristus, a tradicí jako procesem utváření tradic, které mohou být ve jménu této prvotní Tradice přeformulovány. Někdy (viz dílo Y. Congara) bývá za Tradici považováno prostě evangelium, tj. sám Ježíš přítomný v životě církve a za tradice pak proces předávání evangelia, tedy konkrétní způsoby, jak vyjádřit evangelní zvěst (liturgie, svátosti, instituce, zvyky ). Tradice je autentická tehdy, když dosvědčuje jedinečnost Ježíše Krista v dějinách spásy a její význam pro člověka každé doby. Víra církve má především uchovat živý vztah k zakládající události - tradici bychom tedy jistě neměli redukovat na pouhý lidský přenos evangelia přes staletí. Jistota zjevení nepochází z tradice připojené k Písmu, ale z Písma, které napojeno na tradici jak už bylo řečeno v souvislosti s tridentským koncilem, je tu jediný živý depozit Božího Slova, který svěřen Božímu lidu a plnomocně a věrně interpretován magisteriem, které slouží Božímu slovu. Neztrácí se tím samozřejmě rozdíl mezi zakládajícím momentem zjevení a momentem, který zjevení aktualizuje. 2. SUBJEKT TRADICE Rozlišujeme dva typy subjektu tradice: transcendentní a historický. Transcendentní subjekt je Duch svatý, který aktualizuje přítomnost Vzkříšeného, zajišťuje celý proces předávání a stará se o to, aby toto předávání uchovalo integritu zjevení. Základním momentem je tu formace biblického kánonu, kde Duch působí jako ten, který inspiruje, dalším momentem jeho zásahu je jeho asistence při interpretaci zjevení. Ne všechno, co se odehrává v dějinách křesťanského společenství je však garantováno Duchem svatým, existují však některé konkrétní formy, u kterých jsme přesvědčeni, že tuto podporu-garanci Ducha mají. Patří k nim Písmo, apoštolská posloupnost, svátosti, předsednická služba společenství. Historickým subjektem tradice je společenství církve jako organizovaný, jednotný a uvnitř členitý celek, v němž zvláštní místo připisujeme církevním otcům, které povazujeme za kvalifikované svědky apoštolské víry. Vedle nich však na procesu předávání zjevení mají aktivní roli všichni věřící (srov. dále sensus fidei a consensus fidelium), teologové či učitelé církve, proroci a různé charismatické osobnosti církve, svědkové/světci, pastýři/magisterium (s jeho trojí funkcí střežit, posuzovat a definovat, co náleží k tradici) 3. APOŠTOLSKOST TRADICE 9 srov. initium fecit in LG 5 10 Srov. G. GIRARDI, Teologia fondamentale, Verona 2001, 31; E. CATTANEO, Trasmettere la fede. Tradizione, Scrittura e Magistero nella chiesa. Percorso di teologia fondamentale, Cinisello Balsamo 1999,

5 Bůh ve své velké dobrotě zařídil, aby to, co zjevil ke spáse všech národů, zůstalo navždy neporušené a bylo předáváno všem pokolením. Proto Kristus Pán, v němž je dovršeno celé zjevení svrchovaného Boha, 11 dal apoštolům příkaz, aby evangelium, které už dříve přislíbili proroci a které on sám naplnil a vlastními ústy vyhlásil, kázali jako pramen veškeré spasitelné pravdy i celého mravního řádu všem lidem 12 a sdělovali jim Boží dary. To věrně plnili jednak apoštolové, kteří ústním kázáním, příkladem a ustavováním řádu předávali to, co přijali z Kristových úst, ze styku s ním a z jeho skutků, i to, čemu se naučili z vnuknutí Ducha svatého, jednak ti apoštolové a učedníci apoštolů, kteří z vnuknutí téhož Ducha svatého zaznamenali poselství o spáse písemně. 13 Aby se však v církvi stále zachovalo evangelium celé a živé, zanechali apoštolové jako své nástupce biskupy a postoupili jim své učitelské místo. 14 Tato posvátná tradice a Písmo svaté obojího Zákona jsou jako zrcadlo, ve kterém církev putující na zemi nazírá Boha, od něhož všechno přijímá, až do času, kdy bude přivedena k patření na něho tváří v tvář, tak jak je. 15 A tak apoštolské kázání, vyjádřené zvláštním způsobem v inspirovaných knihách, mělo být uchováno nepřetržitou posloupností až do konce věků. (DV 7-8) Nemůžeme přijmout evangelní zvěst bez svědectví apoštolů a těch, kteří je následovali souvisí s historickým vývojem nauky i praxe jak zajistit, aby tento vývoj byl legitimní, jak si udržet identitu? apoštolskost tradice neznamená fixovat depozit víry na dobu apoštolů, ale počítá s legitimním vývojem nauky či praxe, která vychází z apoštolské víry, o které svědčí Písmo návrat k tradici dnes zaznamenáváme i u nekatolických církevních společenství 4. ECCLESIA SEMPER REFORMANDA ortodoxie a ortopraxe jsou výsledkem neustálého procesu osvojování si pravdy, kde je důležité prohlubování autenticity tohoto osvojení, tj. neustálá konverze (intelektuální, morální, náboženská) od neautenticity k autentickému životu. Konverze se netýká jen jednotlivců, ale celé církve, odtud reforma nebo očista paměti u Jana Pavla II. pravdu se třeba uchopovat vždy znova, souvisí s neustálou konverzí a směřováním k autenticitě naše poznání pravdy totiž ještě stále roste, viz DV 8: Vzrůstá totiž chápání předaných věcí a slov, a to jak přemýšlením a studiem věřících, kteří je uchovávají ve svém srdci 16, tak hlubším pochopením duchovních skutečností z vlastní zkušenosti, tak také hlásáním těch, kteří s posloupností v biskupském úřadě přijali bezpečné charizma pravdy. Církev totiž během staletí směřuje k plnosti Boží pravdy, dokud se na ní nenaplní Boží slova. 5. TŘI ZÁKLADNÍ STRUKTURY PŘENOSU VÍRY: SLOVO, SLUŽBA, SVÁTOST Počítá se s třemi dimenzemi víry: vyznání, slavení a svědectví o víře, odtud také tři základní struktury přenosu víry, jimiž je už zmíněné Slovo, služba a svátosti. 17 Služba jako jedna ze základních struktur přenosu víry se rodí se smrtí apoštolů, ve snaze garantovat, aby originální poselství zůstalo živé a neporušené uprostřed různých dějinných proměn. Jde o mnohem širší kategorii než magisterium, tj. učitelský úřad církve. 11 srov. 2 Kor 1,20; 3,16-4,6 12 Srov. Mt 28,19-20 a Mk 16,15. Trid. koncil, Dekret o kanonických Písmech: Denz. 783 (1501). 13 Srov. Trid. koncil, uv. m.; 1. vat. koncil, Věrouč. konst. o katolické víře Dei Filius, kap. 2: Denz (3006). 14 Sv. Irenej, Adv. Haer. III, 3, 1: PG 7, 848; Harvey 2,9. 15 srov. 1 Jan 3,2 16 srov. Lk 2,19 a srov. GIRARDI, 32. 5

6 B) Historicita, vývoj a pluriformita křesťanské nauky a) Ukotvení výroků víry v dějinách Pravda a dějiny Jaký je vztah mezi dějinami a výroky víry, které považujeme za základní součást naší křesťanského vyznání? Neexistuje lidské poznání bez předpokladů, každé naše vědění i řeč o něm jsou podmíněn určitou strukturou předporozumění i strukturálními předsudky, tvrdí dokument Mezinárodní teologické komise z r s názvem O interpretaci dogmat. 18 Právě tato podmíněnost našeho myšlení i vůle určitou kulturou se setkává s univerzálními pravdami, které si uchovávají svou platnost a jsou anticipací čehosi definitivního, nepodmíněného a absolutního. jako pravdy je však uznáváme právě v historicky specifických situacích a kulturách. Zmíněný dokument, jak zřejmo už z jeho názvu pracuje s výrazem dogma, 19 který pochází z řec. dokein (mínit, zdát se, považovat za dobré) a původně označoval disciplinární příkazy, etické normy, nebo mínění určité školy a až od 8. stol. se začal vyskytovat v křesťanských textech v souvislosti s naukou víry. 20 Dnes tímto výrazem označujeme výroky víry, které mají zavazující a trvalou platnost pro všechny věřící. Dokument rozlišuje na jedné straně dogmata v širším slova smyslu, tj. předávané závazné svědectví církve o spásné Boží pravdě, jak byla přislíbena ve Starém zákoně a definitivním způsobem zjevena ve své plnosti Ježíšem Kristem. Tato pravda zůstává přítomna v církvi prostřednictvím působení Ducha svatého. 21 Na druhé straně mluví o dogmatech v užším slova smyslu, kde je dogma definováno jako určitá nauka, v níž církve předkládá definitivním způsobem určitou zjevenou pravdu, a to způsobem zavazujícím celek Božího lidu, takže popření této nauky je odvrhováno jako hereze a penalizováno vyloučením ze společenství církve. 22 Jakou pravdu obsahují dogmata? 23 Říkáme, že pravda, kterou obsahují tyto závazné a veřejně formulované výroky víry, je pravdou dějinně spásnou: neboť právě dějiny jsou místem, kde se uskutečňuje naše spása. Klasické západní pojetí pravdy, tak jak jsme ho přejali od Aristotela, směřuje k tomu, že pravda je adaequatio rei et intellectus, 24 tj. pravdou úsudku, která reprodukuje pravdu o věcech. Hebrejské pojetí spojuje pravdu s věrností, tj. zůstává vztahovou kategorií: být věrný Bohu znamená být v pravdě. Novozákonní alétheia poukazuje k neskrytosti, k tomu, co je možné vidět či poznávat viděním jako pravdivé. Ani jedna ani druhá biblická koncepce vlastně nepočítá s pravdou jako vlastnictvím pravdy, čímsi, co mi zcela náleží. Dějinný faktor Může se dogma vyvíjet? V jakém smyslu? Pravdy/dogmata ovšem mají být normativní a účinné, i proto je zde možnost nově je formulovat. Nemění se význam dogmatu, ten zůstává stejný, neboť je součástí pokladu víry, avšak to, co se mění, je způsob hlásání, jeho interpretace. 18 srov. MTK, O interpretaci dogmat in POSPÍŠIL, Hermeneutika mystéria, viz PAVELKOVÁ 20 srov. též KASPER, Dogma pod Božím slovem, MTK, O interpretaci dogmat, tamtéž, K pojetí pravdy v klasické západní tradici a v křesťanství viz např. W. KASPER, Dogma pod Božím slovem, tak např. TOMÁŠ AKVINSKÝ, De ver. +.1, a.2 ad.; Sth. I, q. 16 a.1 ad. 6

7 Domníváme se, že k nutnosti této proměny přispívá mj. komplexnost živé tradice, stejně jako omyly, spory, problémy, ale i limity dané možnostmi jazykového zachycení skutečnosti jako takové, nemluvě o vlivu dobového jazyka mentality, to vše přispívá k tomu, že konstatujeme jistou historickou podmíněnost dogmat, které tím však neztrácí na své normativitě. Při vývoji dogmat považujeme za hlavní faktory, které přispívají k prohlubování předávaných pravd: asistenci Ducha sv. teologickou reflexi učitelský úřad církve (magisterium) sensus fidei K prvým třem není třeba mnoho dodávat, poslední ze jmenovaných faktorů bude dobré objasnit poněkud blíže. Obecně sensus fidei překládáme jako smysl/cit pro věci víry. Jde tedy o smysl pro víru, který je vlastní Božímu lidu (smysl pro víru věřícího společenství) a dává mu účast na prorockém úřadu, je darem Božího Ducha (srov. LG 12). Sensus fidei působí na naši: Schopnost přijmout Boží slovo Schopnost hlubokého průniku do tajemství Božího oslovení Schopnost zdravého úsudku Aplikace poznaného na život Není však autonomní, není jediným měřítkem rozlišování v duchovních věcech, potřebuje být neustále konfrontován s magisteriem i teologií. Může být větší či menší podle hloubky našeho přilnutí ke Kristu. Existují určitá kritéria, kterými můžeme poměřovat, zda autenticita určitého tvrzení, které připisujeme našemu smyslu pro víru, je skutečně věrohodná. Sensus fidei má být 1. v souladu s depozitem víry 2. doplněn náležitou ortopraxí 3. univerzální: určité tvrzení musí být sdíleno všemi po dostatečně dlouhou dobu na různých místech Dále odlišujeme také sensus fidelium smysl pro víru, který je vlastní celému Božímu lidu jakožto společenství (srov. LG 12). Další kategorií je consensus fidelium, o němž blíže mluví např. dokument O interpretaci dogmat 25 a který znamená souhlas, přisvědčení všech věřících tomu, co tvoří poklad víry církve. Vztah teologie-magisterium-sensus fidei: Především je třeba konstatovat jejich hlubokou jednotu, danou jednak osobou (teolog může být biskupem se s.f.) a jednak předmětem (jediný předmět může být nazírán z různých úhlů, i napětí). Rozdíl mezi nimi spatřujeme ve třech funkcích, v jejich základě je lingvistické rozlišení. Rozeznáváme tak Konstatující, vědecký jazyk teologie Performativní, exhortativně-normativní jazyk magisteria Expresivně-komunikační, poetický jazyk sensus fidei Posvátná tradice a Písmo svaté tvoří jediný posvátný poklad Božího slova, svěřený církvi. Všechen svatý lid, sjednocený se svými pastýři, lne pevně k tomuto pokladu a setrvává ustavičně v apoštolském učení a společenství, v lámání chleba a modlitbě; tak se při uchovávání, uskutečňování a vyznávání předané víry vytváří jedinečný soulad biskupů a věřících. Avšak úkol autenticky vykládat Boží slovo psané nebo ústně předávané, který vykonává svou pravomoc ve jménu Ježíše Krista. Tento učitelský úřad však není nad Božím slovem, ale slouží mu tak, že učí jen to, co bylo předáno, 25 srov. O interpretaci dogmat,

8 neboť z Božího příkazu a za pomoci Ducha svatého Boží slovo zbožně slyší, svědomitě střeží a věrně vykládá a z tohoto jediného pokladu víry čerpá všecko, co předkládá k věření jako zjevení od Boha. Je tedy zřejmé, že posvátná tradice, Písmo svaté a učitelský úřad církve jsou podle moudrého Božího rozhodnutí tak spolu spojeny a sdruženy, že jedno bez druhých dvou nemůže být, a že všichni tři činitelé zároveň, každý svým způsobem, pod vlivem jediného Ducha svatého přispívají účinně ke spáse duší. Pluriformita a jednota církevní nauky - prakticky až do IIVC nemožné hovořit o různých formulacích věroučných otázek, s koncilem došlo ke změně předpokladů, která dovolila mj. přijetí ještě nedávno odsouzené theologie nouvelle a jejího důrazu na personální charakter zjevení a naznačení limitů novotomistické filozofie v kontextu soudobého myšlení - pluralismus v teologii nyní již možný, ale i se všemi obtížemi, které to přináší (fragmentárnost, ne každý pluralismus je přijatelný: ve jménu pluralismu nemohu měnit základní přesvědčení, jež jsou součástí naší víry) - pluralismus v teologii není nový jev, pouze v relativně krátkém období ( ) jsme se domnívali, že je možné se držet jediného typu teologie, jediného způsobu vyjádření víry - začíná se rozlišovat mezi výroky víry, které vyjadřují události víry a těmi, které nám podávají jistou interpretaci nebo úvahy nad vírou Magisterium a teologie v církvi A) Specificita a komplementarita úkolů Tomáš Akvinský rozlišovat magisterium cathedrae pastoralis a magisterium cathedrae magistralis. První náleželo biskupům, druhé teologům. Dnes používáme pouze termín magisterium či učitelský úřad, jímž míníme nauku biskupů. Těm je svěřeno magisterium authenticae, ve smyslu, že věřící jsou výrokům jejich úřadu zavázáni věřit. 27 Biskupové jsou Kristem pověření svědkové Slova, jejich prvním úkolem je hlásat evangelium a starat se o to, aby jim svěřené církevní společenství žilo podle víry. Více viz dokument Církevní povolání teologa (1990) a MTK Vzájemný vztah mezi magisteriem církve a teologií (1976). B) Teologická interpretace dogmat V dokumentu MTK, Teologická interpretace dogmat nalezneme důležitý důraz na prvořadé místo Slova, které má své místo i v interpretaci dogmat: jako věřící se máme zabývat událostmi, které prostředkují zjevení a víru. Dogma se nachází uvnitř paradosis (tradice) církve. Právě tak služba (včetně služby magisteria) je podřízena slovu, neboť jejím úkolem zůstává odkazovat na událost onoho základního předání/vydání Boha-Božího Syna člověku. Dogmata tak mají být interpretována jako Verbum rememorativum, demonstrativum, prognosticum, tj. slova, která jsou připomínkou dějin spásy, která ukazují, jak dnes můžeme vstoupit do této živé a aktuální spásné pravdy a konečně jsou slovem, které ohlašuje budoucí eschatologické dovršení dějin spásy. Všechna dogmata jsou christocentrická, apoštolská a univerzální a mají antropologické určení, tj. jsou zde pro člověka, aby mohly napomoci našemu přijetí Božího oslovení. 26 viz např. MEZINÁRODNÍ TEOLOGICKÁ KOMISE, L unitá della fede a pluralismo della fede (1972) 27 tj. nejde o autentické magisterium, jako by všechna ostatní byla neautentická 8

8. PŘEDÁVÁNÍ ZJEVENÍ V DĚJINÁCH

8. PŘEDÁVÁNÍ ZJEVENÍ V DĚJINÁCH 8. PŘEDÁVÁNÍ ZJEVENÍ V DĚJINÁCH 8.1 Vztah tří základních prostředků předávání evangelia a depozitu apoštolské víry (Písmo, církev, tradice) Tato široká látka zde bude pojednána jen obrysově, s odkazem

Více

8. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZJEVENÍ V DĚJINÁCH

8. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZJEVENÍ V DĚJINÁCH 8. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZJEVENÍ V DĚJINÁCH 8.1 Vztah tří základních prostředků předávání evangelia a depozitu apoštolské víry (Písmo, církev, tradice) Tuto poměrně širokou kapitolu si dovolíme pojednat spíše

Více

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd

Více

Fundament a jeho strukturace

Fundament a jeho strukturace Fundament a jeho strukturace Fundamentální teologie ThLic. Mgr. Denisa Červenková Obsah 1. Místo fundamentální teologie v celku teologické reflexe 2. Fundament-základ teologie, jeho strukturace A. Předmět

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida

Více

Petr Jandejsek 2007/08 CO JE TEOLOGIE?

Petr Jandejsek 2007/08 CO JE TEOLOGIE? CO JE TEOLOGIE? Teologie jako reflexe dialogu s Bohem v rámci křesťanských tradic, které o Bohu vydávají svědectví (Noble 2004: 5). - ekumenická disciplína - živý předmět (já a svědectví víry křesťanských

Více

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti

Více

Řád Křesťanského sboru Pyšely

Řád Křesťanského sboru Pyšely Řád Křesťanského sboru Pyšely Úvod Pro plnohodnotný křesťanský život a společné soužití členů Křesťanského sboru Pyšely (KSP) přijímáme následující články. Článek I Cíle a poslání (KSP) Cíle a poslání

Více

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým)

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ: 1. Pastorační rada (PR) je poradním a pracovním orgánem faráře, administrátora farnosti (kán.517 1 Kodexu

Více

Úvod do teologie. Teo-logie řeč (věda) o Bohu/bohu. Fundamentální teologie

Úvod do teologie. Teo-logie řeč (věda) o Bohu/bohu. Fundamentální teologie Teo-logie řeč (věda) o Bohu/bohu Teologie, v původním znění theologia, je složení řeckých výrazů theos kai logos, Bůh a slovo. Lépe řečeno rozhovor o Bohu, Bůh a studium. Platon užívá výrazu teologie ve

Více

PASTORAČNÍ VÝZVY PRO RODINU V KONTEXTU NOVÉ EVANGELIZACE

PASTORAČNÍ VÝZVY PRO RODINU V KONTEXTU NOVÉ EVANGELIZACE BISKUPSKÁ SYNODA III. MIMOŘÁDNÉ GENERÁLNÍ ZASEDÁNÍ PASTORAČNÍ VÝZVY PRO RODINU V KONTEXTU NOVÉ EVANGELIZACE Přípravný dokument Vatikán 2013 1 I. Synoda: rodina a evangelizace Poslání hlásat evangelium

Více

Křesťanství v raně středověké Evropě

Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství Nejrozšířenější světové monoteistické náboženství Navazuje na judaismus Učení odvozuje od Ježíše Nazaretského kolem roku 30 n.l. veřejně působil jako kazatel

Více

a to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce

a to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce 2. Rodina 17. Vytvářet rodinu Drazí mladí, mějte především velkou úctu ke svátosti manželství. Skutečné štěstí nemůže rodina nalézt, pokud si zároveň manželé nejsou věrní. Manželství je institucí přirozeného

Více

MNOH HLASU JEDNA VI RA. Felix Porsch ---

MNOH HLASU JEDNA VI RA. Felix Porsch --- MNOH HLASU Felix Porsch JEDNA --- VI RA ZVON ČESKÉ KATOLICKÉ NAKLADATELSTVí PRAHA 1993 OBSAH Předmluval5 POVELlKONOČNÍ NOVÝ ZAČÁTEK: PRVNÍ SVĚDECTVÍ VÍRY O KRISTU Místo vzniku novozákonních knih: křesťanské

Více

Věroučná konstituce o Božím zjevení. Dei verbum BISKUP PAVEL, SLUŽEBNÍK SLUŽEBNÍKŮ BOŽÍCH, SPOLU S OTCI POSVÁTNÉHO SNĚMU NA TRVALOU PAMÁTKU PŘEDMLUVA

Věroučná konstituce o Božím zjevení. Dei verbum BISKUP PAVEL, SLUŽEBNÍK SLUŽEBNÍKŮ BOŽÍCH, SPOLU S OTCI POSVÁTNÉHO SNĚMU NA TRVALOU PAMÁTKU PŘEDMLUVA Věroučná konstituce o Božím zjevení Dei verbum BISKUP PAVEL, SLUŽEBNÍK SLUŽEBNÍKŮ BOŽÍCH, SPOLU S OTCI POSVÁTNÉHO SNĚMU NA TRVALOU PAMÁTKU PŘEDMLUVA 1 Posvátný sněm naslouchá Božímu slovu se zbožnou úctou

Více

Odpovědi na osobní testy

Odpovědi na osobní testy 270 Odpovědi na osobní testy Lekce I 1. a Pravdivé b Pravdivé c Nepravdivé e Nepravdivé 2. a Pravdivé b Nepravdivé c Pravdivé e Pravdivé f Nepravdivé g Pravdivé 3. a Pravdivé b Nepravdivé c Pravdivé e

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Obor Pastorační a sociální práce Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE Student si vylosuje dvě otázky. První z části Otázky z filosofie a teologie, druhou z části Otázky z

Více

Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista

Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista Jon Paulien Pavlovy listy Tesalonickým Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista Obsah Osnova listů apoštola Pavla do Tesaloniky...9 První list do Tesaloniky...9 Druhý list do Tesaloniky...10 1.

Více

Květná neděle. Neboť ty jsi, Pane, zemřel, abychom my mohli žít. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Květná neděle. Neboť ty jsi, Pane, zemřel, abychom my mohli žít. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Květná neděle S vírou v Ježíše Krista, který se z lásky k nám ponížil a byl poslušný až k smrti na kříži, se modleme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se). Prosme za jednotu církve

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Katechetika 1 Ludvík Dřímal, 2016

Katechetika 1 Ludvík Dřímal, 2016 Katechetika 1 Ludvík Dřímal, 2016 2 Struktura předmětu Úvod 1. oddíl: Katecheze jako služba Božímu slovu 2. oddíl: Katecheze jako výchova křesťanské víry 3. oddíl: Katecheze jako činnost společenství církve

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

27. MIMOŘÁDNÉ SKUTEČNOSTI (ZJEVENÍ, ZÁZRAKY, ODHALENÍ, VIDĚNÍ...): JAK JE HODNOTIT?

27. MIMOŘÁDNÉ SKUTEČNOSTI (ZJEVENÍ, ZÁZRAKY, ODHALENÍ, VIDĚNÍ...): JAK JE HODNOTIT? 27. MIMOŘÁDNÉ SKUTEČNOSTI (ZJEVENÍ, ZÁZRAKY, ODHALENÍ, VIDĚNÍ...): JAK JE HODNOTIT? Co se chápe pod mimořádnými skutečnostmi? V tomto pojednání, když mluvíme o mimořádných skutečnostech, máme záměr zahrnout

Více

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Dokument Papežské rady pro laiky Marta Hošťálková, nemocniční kaplan ve FNOL Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě vznik v r. 1999:

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

Křesťanství. Dan Hammer 397876

Křesťanství. Dan Hammer 397876 Křesťanství Dan Hammer 397876 Andrea Kristinová 397719 Martina Veselá 386134 Základní údaje křesťanství je nejrozšířenější náboženský směr, v současnosti 1 200 milionů vyznavačů slovo křesťanství pochází

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

ervenková Fundamentáln lní teologie přednáškový cyklus pro I. ročník kombinovaného studia KTF UK

ervenková Fundamentáln lní teologie přednáškový cyklus pro I. ročník kombinovaného studia KTF UK ThLic. Mgr. Denisa Červenkov ervenková Fundamentáln lní teologie přednáškový cyklus pro I. ročník kombinovaného studia KTF UK Tento i další materiál je ke stažení na www.cestanahoru.org/denisa 1.Úvod do

Více

Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu

Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu http://www.phil.muni.cz/~horinkov/religionistika/nefesruachasarx.doc Lenka Kouřilová kombinace Ph-Vn ročník III. Východiskem řeckého myšlení je dualismus

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Název: KŘESŤANSTVÍ Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 6.ročník Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Ověření: 10.5. a 16.5.2012 v 6.A a 6.B Metodické poznámky: prezentace je určena pro 6. ročník

Více

Souhrn: Církev? Ježíš zopakoval své pozvání, aby se každý z nás stal jeho učedníkem-misionářem,

Souhrn: Církev? Ježíš zopakoval své pozvání, aby se každý z nás stal jeho učedníkem-misionářem, Souhrn: Církev? Ježíš zopakoval své pozvání, aby se každý z nás stal jeho učedníkem-misionářem, aby v tom objevil nejvzácnější poklad svého života a sdílel toto bohatství s ostatními lidmi, blízkými i

Více

5.2. INTERPRETAČNÍ MOMENT

5.2. INTERPRETAČNÍ MOMENT 5.2. INTERPRETAČNÍ MOMENT Koncept zjevení v katolické teologii vychází z textů Starého a Nového zákona, avšak následující dějiny tradice od církevních otců po současné dokumenty magisteria nabízí důležité

Více

OBSAH. První část. L id sk á str á n k a b ib le

OBSAH. První část. L id sk á str á n k a b ib le OBSAH PŘED M LU V A Ú V O D 1. Co je bible? 2. Členení bible 3. Židovské členění Písm a 4. Jak Bůh v bibli mluví? 4.1 Informace 4.2 Sebevyjádření 4.3 Výzva 5. D ei verbum o Boží řeči к člověku 6. Struktura

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

VSUVKY PRO RŮZNÉ PŘÍLEŽITOSTI. Na začátku školního roku:

VSUVKY PRO RŮZNÉ PŘÍLEŽITOSTI. Na začátku školního roku: VSUVKY PRO RŮZNÉ PŘÍLEŽITOSTI Na začátku školního roku: Prosme na počátku školního roku za žáky a jejich učitele a rodiče; zvláště pak za děti, kterým se učení nedaří nebo jsou od ostatních šikanovány.

Více

Křesťanská sociální etika. M. Martinek

Křesťanská sociální etika. M. Martinek Křesťanská sociální etika Jabok 2008 2008. . Úvod, literatura, definice, témata, metoda, biblické a historické inspirace 2008. 2 Předmět křesťanská sociální etika Je součástí teologické etiky, která se

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo

Více

ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ

ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru (Vzdělávací obsah je koncipován jako východisko pro povinný předmět na církevních základních školách) Charakteristika: Obor Římskokatolické

Více

Katechetika I. KŘESTNÍ KATECHUMENÁT: ZDROJ INSPIRACE PRO KATECHEZI V CÍRKVI

Katechetika I. KŘESTNÍ KATECHUMENÁT: ZDROJ INSPIRACE PRO KATECHEZI V CÍRKVI Katechetika I. KŘESTNÍ KATECHUMENÁT: ZDROJ INSPIRACE PRO KATECHEZI V CÍRKVI Inspirace katecheze prvky katechumenátu Poslání k národům = vzor veškeré misijní činnosti církve, křestní katechumenát, který

Více

OBSAH. Předmluva 17.

OBSAH. Předmluva 17. OBSAH Předmluva 17 1 UVEDENÍ 21 1.1 K dějinám disciplíny 22 1.2 K významu literárního úvodu jako vědeckého podoboru 32 1.3 Předběžné hermeneutické úvahy: Funkce jazyka 33 1.3.1 Jazyk jako organizování

Více

VÝSTUP PŘEDMĚTU OČEKÁVANÝ VÝSTUP UČIVO MOŽNÉ PŘESAHY A VAZBY

VÝSTUP PŘEDMĚTU OČEKÁVANÝ VÝSTUP UČIVO MOŽNÉ PŘESAHY A VAZBY VÝSTUP PŘEDMĚTU OČEKÁVANÝ VÝSTUP UČIVO MOŽNÉ PŘESAHY A VAZBY PROHLUBOVÁNÍ VZTAHU MEZI ZKUŠENOSTÍ A DUCHOVNÍM ROZMĚREM OSOBNOSTI ŽÁKA Porozumění biblickým příběhů EKUMENICKÝ ROZMĚR KŘESŤANSTVÍ A MEZINÁBOŽENSKÝ

Více

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s.

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i

Více

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru 6. třída - Objevujeme křesťanskou víru Vazba učiva 6. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Žáci rozumějí evangelním zprávám jako výpovědím víry o setkání člověka a Boha. Žáci umějí rozpoznat

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Křesťanství Ročník 2. Datum tvorby 17.9.2012 Anotace

Více

1. CESTA: Nemilujte svět (První Janova 2,15-17)

1. CESTA: Nemilujte svět (První Janova 2,15-17) 1. CESTA: Nemilujte svět (První Janova 2,15-17) Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není. Neboť všechno, co je ve světě, po čem dychtí člověk a co chtějí jeho

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Obor Pastorační a sociální práce Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE Studenti si vylosují dvě otázky, jednu z I. části souboru otázek z filosofie a teologie (ot.1-10), druhou

Více

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní

Více

nspirovanost Písma Jak rozumět tomu, že Bible je Boží slovo DAN DRÁPAL JIŘÍ HEDÁNEK Nakladatelství KMS

nspirovanost Písma Jak rozumět tomu, že Bible je Boží slovo DAN DRÁPAL JIŘÍ HEDÁNEK Nakladatelství KMS nspirovanost Písma Jak rozumět tomu, že Bible je Boží slovo DAN DRÁPAL JIŘÍ HEDÁNEK Nakladatelství KMS Praha 2013 ISBN 978 80 87904 17 6 Mgr. Dan Drápal, Mgr. Jiří Hedánek Vydalo Nakladatelství KMS, s.

Více

Slavný růženec - Věřím v Boha...

Slavný růženec - Věřím v Boha... Slavný růženec - Věřím v Boha... I. Ježíš, který z mrtvých vstal. - Otče náš... 1. První den v týdnu časně ráno přichází ke Kristovu hrobu Marie Magdaléna a spatří kámen od vchodu odvalený. - Zdrávas Maria...

Více

KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA.

KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA. Katecheze je zvláštní formou služby v církvi. V prvních staletích to znamenalo audire verbum naslouchat slovu. Po II. vatikánském koncilu se katecheze k tomu vrací

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

Středověká filozofie

Středověká filozofie Středověká filozofie Patristika období od 1. do 7. stol., v němž křesťanství do sebe vstřebává prvky antické moudrosti a zároveň se s ní kriticky vyrovnává první filosofické reflexe křesťanské víry vztah

Více

7. PŘIJETÍ ZJEVENÍ: VÍRA

7. PŘIJETÍ ZJEVENÍ: VÍRA 7. PŘIJETÍ ZJEVENÍ: VÍRA 7.1. POJETÍ VÍRY V PÍSMU 1 7.1.1. Víra ve Starém zákoně užité výrazy: více výrazů, často jsou odvozeny z kořene aman א מ ן (být pevný, stabilní, jistý), ale i z jiných, viz bata

Více

KONGREGACE PRO NAUKU VÍRY. Normy pro postup při rozlišování údajných vidění a zjevení

KONGREGACE PRO NAUKU VÍRY. Normy pro postup při rozlišování údajných vidění a zjevení KONGREGACE PRO NAUKU VÍRY Normy pro postup při rozlišování údajných vidění a zjevení Předmluva 1. Kongregace pro nauku víry se zabývá otázkami vztahujícími se k podpoře a ochraně nauky víry i morálky.

Více

Stručný komentář k Základům víry CČSH a některým jejich formulacím

Stručný komentář k Základům víry CČSH a některým jejich formulacím 1 Stručný komentář k Základům víry CČSH a některým jejich formulacím Návrh věroučné sekce naukového výboru VIII. sněmu CČSH Předloha č. 1 Sněmovní centrum CČSH Wuchterlova 5 166 26 Praha 6 e-mail: snem@ccsh.cz

Více

Církev a internetové společenské sítě

Církev a internetové společenské sítě Církev a internetové společenské sítě Téměř před 20 lety jsem zahlédl reklamu na mobilní telefony s nápisem: Důležité jsou vztahy, vše ostatní je technika. Myslím, že by to mohla být vůdčí myšlenka vašeho

Více

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI PROČ A JAK SE MODLIT KŘÍŽOVOU CESTU? (zpracováno podle Vojtěcha Kodeta) MÁME JISTOTU, ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI Již dva tisíce let nás posiluje jistota víry, že na život nejsme sami. Těsně před svým návratem

Více

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael Otázka: Scholastika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Scholastika (periodizace a charakteristika, představitelé, základní problémy, spor o univerzálie, myšlení sv. Tomáše) Periodizace

Více

Mgr. ThLic. Walerian Bugel, dr. Konfesní podmíněnosti péče křesťanských církví o nemocné a možnosti ekumenické spolupráce v této oblasti

Mgr. ThLic. Walerian Bugel, dr. Konfesní podmíněnosti péče křesťanských církví o nemocné a možnosti ekumenické spolupráce v této oblasti Mgr. ThLic. Walerian Bugel, dr. Konfesní podmíněnosti péče křesťanských církví o nemocné a možnosti ekumenické spolupráce v této oblasti Hlavní typy dělení křesťanských konfesí a tradic: zaužívaná terminologie

Více

OVĚŘOVÁNÍ PRAVDY KRITICKÁ OTÁZKA K VAŠEMU VYZNÁNÍ. Anthony Buzzard

OVĚŘOVÁNÍ PRAVDY KRITICKÁ OTÁZKA K VAŠEMU VYZNÁNÍ. Anthony Buzzard OVĚŘOVÁNÍ PRAVDY KRITICKÁ OTÁZKA K VAŠEMU VYZNÁNÍ Anthony Buzzard Každý Křesťan je povolán k hledání pravdy. Když ji najde stává se zvěstovatelem pravdy ochoten komunikovat pravdu ostatním v duchu lásky.

Více

K dějinám bádání: Th Zahn, E. Käsemann, M. Hengel B. H. Streeter, J. M. Robinson M.-J. Lagrange, F. Vouga

K dějinám bádání: Th Zahn, E. Käsemann, M. Hengel B. H. Streeter, J. M. Robinson M.-J. Lagrange, F. Vouga Gospels3a (Vznik evangelií) Význam tématu: liturgický teologický historický literární K dějinám bádání: Th Zahn, E. Käsemann, M. Hengel B. H. Streeter, J. M. Robinson M.-J. Lagrange, F. Vouga Raně křesťanské

Více

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů.

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů. Kněžské zrcadlo Naše moderní pedagogika je stále ještě specializována na zpracování slabin. Kdo je ve škole slabší v matematice, učí se ji tak dlouho, dokud není slabý i v jazycích. Chytřejší by - podle

Více

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc!

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Čtení: Lukáš 9:18 27 Asi před deseti lety se promítal film o třech přátelích z New Yorku, kteří se blížili ke čtyřicítce a měli velký zmatek ve svých životech, zaměstnáních,

Více

Ženy v korintském sboru

Ženy v korintském sboru Ženy v korintském sboru 1. Ježíši krásný, panovníku jasný, Boží i lidský synu, tebe milovat a oslavovat žádám každou hodinu. 2. Krásné jsou kraje, pole, luhy, háje, zavítá-li jarní čas: nad vše vezdejší

Více

ISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012

ISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012 ISLÁM Lucie Ložinská 9.A 2011/2012 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Muhammada, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená podrobení

Více

ÚVOD. Tento svazek obsahuje tři dokumenty, které se týkají nové formule Vyznání víry (Professio fidei):

ÚVOD. Tento svazek obsahuje tři dokumenty, které se týkají nové formule Vyznání víry (Professio fidei): ÚVOD Tento svazek obsahuje tři dokumenty, které se týkají nové formule Vyznání víry (Professio fidei): - Vyznání víry a Přísaha věrnosti, kterou je třeba složit při převzetí úřadu vykonávaného jménem církve.

Více

Franýois Vouga. Teologie Nového zákona

Franýois Vouga. Teologie Nového zákona Franýois Vouga Teologie Nového zákona KŇAZ5KÝ SBMINÁR sv. Františka Xilverského BANSKÁ BYSTRICA KNIŽNIC A zapísané dňa J prfrastkové číslo: il (ilfj značka:,ti;. I! /tj!i OBSAH PŘEDMLUVA....... I 1. ÚVOD

Více

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Záchrana pro každého 3/2010 PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Myslete na sbírku 13. soboty V tomto čtvrtletí jsou finanční dary 13. soboty určeny pro Transevropskou divizi (TED) se sídlem v Hertfordshire (Velká Británie).

Více

Ježíšova večeře (všechna evang.) Slavení Večeře Páně. Křest Křest a další bohoslužby

Ježíšova večeře (všechna evang.) Slavení Večeře Páně. Křest Křest a další bohoslužby KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Jabok 2007 6. POSLÁNÍ CÍRKVÍ: MARTYRIA 2 MARTYRIA - svědectví (služba slova) - slavení (bohoslužba) Činnosti církve Svědectví o Ježíšovi (J 21,24) Ježíšův příkaz

Více

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA úvodní stránka strana - 1 - CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA NĚKTERÁ PROROCTVÍ A NĚKTERÉ OBRAZY se zdůrazněním toho: kým je co pro nás vykonal a co z toho pro nás vyplývá použit... ekumenický a kralický

Více

HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO

HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO 10 HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO Činnost Ducha svatého je velmi bohatá a pestrá. Klademe si otázku: Existuje nějaká základní, ústřední činnost Ducha, k níž se všechno soustřeďuje? Můžeme najít podstatu,

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Informace ke slavení

Informace ke slavení Informace ke slavení Čtyři oltáře jsou inspirovány čtyřmi oblastmi, o nichž se ve farnostech také konají katecheze. Podle místních podmínek je možné použít všechna čtyři zastavení, nebo z nich vybrat jen

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění Nepovinný předmět 5.26 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: NÁBOŽENSTVÍ OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět náboženství rozvíjí a podporuje základní předpoklady křesťanského

Více

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ZJEVENÍ A VÍRA

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ZJEVENÍ A VÍRA Tento učební materiál vznikl v rámci projektu Inovace studijního programu Pastorační a sociální práce ETF UK (CZ.2.17/3.1.00/33279) spolufinancovaného z prostředků Evropského sociálního fondu, státního

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Náboženství Ročník: Prima Očekávané školní výstupy (kompetence) Učivo (osnovy) Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata)

Více

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká:

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Primice P. Jakuba Vavrečky 12. července 2014 5 EUCHARISTICKÁ MODLITBA Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký a žes všechna svá díla učinil v moudrosti

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

K am. směřuje česká katolická církev? Pavel Ambros

K am. směřuje česká katolická církev? Pavel Ambros Pavel Ambros K am směřuje česká katolická církev? Teologie obnovy místní církve v Čechách a na Moravě, její základní pastorační postoje a orientace pro třetí tisíciletí * Kniha vychází za laskavého přispění

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Já jsem dveře (J 10:7, 9)

Já jsem dveře (J 10:7, 9) Já jsem dveře (J 10:7, 9) - pomodlit se za kázání ÚČEL KÁZÁNÍ: Ukázat, že Ježíš Kristus je Jahve a jako takový má veškerou moc na nebi i na zemi. HOMILETICKÁ MYŠLENKA: Ježíš Kristus je Jahve (Hospodin),

Více

1. Věřit nebo ne, co je v dnešní době rozumnější pro člověka?

1. Věřit nebo ne, co je v dnešní době rozumnější pro člověka? 1. Věřit nebo ne, co je v dnešní době rozumnější pro člověka? a. Víra jako svoboda nebo otroctví pro člověka, který uvěřil. Věřit nebo ne, co je v dnešní době rozumnější pro člověka b. Víra jako rozhodnuti

Více

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 MONOTEISTICKÁ

Více

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE KRISTŮV RŮŽENEC 1 UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE Bůh každého z nás volá a vede. Každý na toto volání odpovídá podle rozhodnutí svého srdce v osobním projevu své modlitby. Křesťanství zná tři výrazové

Více

Základní principy křesťanství

Základní principy křesťanství STUDIJNÍ PRACOVNÍ SEŠIT PRO UČITELE A STUDENTY Základní principy křesťanství ZÁKLADNÍ BIBLICKÉ NAUKY (I) autor ROBERT HARKRIDER MLUVÍ, KDE MLUVÍ BIBLE A MLČÍ, KDE MLČÍ BIBLE TÉMA BIBLE OBECNÉ INFORMACE

Více

Pobožnost podle Františka Kalouse

Pobožnost podle Františka Kalouse Pobožnost podle Františka Kalouse D: - duchovní (liturg) O: - obec (bohoslužebné shromáždění) ÚVODNÍ PÍSEŇ APOŠTOLSKÝ POZDRAV ÚVODNÍ MODLITBY D: Hospodine, slavný Bože náš, tobě zasvětíme život svůj. O:

Více

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme?

Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme? Úvaha nad otázkou: Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme? předmět: Kultura a křesťanské misie v rozvojových

Více

1. Úvod do teologického myšlení

1. Úvod do teologického myšlení 1. Úvod do teologického myšlení Sám pojem teologie působí napohled velice prostě: teologie je řeč/mluvení o Bohu 1, najdeme v každé druhé encyklopedii i základní teologické příručce. Když začneme uvažovat,

Více

čtyři duchovní zákony? Už jsi slyšel

čtyři duchovní zákony? Už jsi slyšel čtyři duchovní zákony? Už jsi slyšel Stejně jako existují fyzikální zákony, které určují dění ve vesmíru, jsou i zákony duchovní, které určují náš vztah k Bohu. 1. Bůh tě miluje a má s tvým životem ten

Více

KONKORDIE REFORMAČNÍCH CÍRKVÍ V EVROPĚ... 2 I. CESTA KE SPOLEČENSTVÍ... 2 1. Společné aspekty počátcích reformace... 2 2. Změněné předpoklady v

KONKORDIE REFORMAČNÍCH CÍRKVÍ V EVROPĚ... 2 I. CESTA KE SPOLEČENSTVÍ... 2 1. Společné aspekty počátcích reformace... 2 2. Změněné předpoklady v KONKORDIE REFORMAČNÍCH CÍRKVÍ V EVROPĚ... 2 I. CESTA KE SPOLEČENSTVÍ... 2 1. Společné aspekty počátcích reformace... 2 2. Změněné předpoklady v dnešní situaci... 2 II. SPOLEČNÉ POCHOPENÍ EVANGELIA... 3

Více

Biblická škola CBH Studium při pobočce BTS. Základy křesťanské víry. Praktické vzdělávání. Blokové studium a Workshopy. Odborné vzdělávání

Biblická škola CBH Studium při pobočce BTS. Základy křesťanské víry. Praktické vzdělávání. Blokové studium a Workshopy. Odborné vzdělávání Základy křesťanské víry Modul I. (vyučování před křtem / 12. lekcí) Modul II. (vyučování pro členy / 12. lekcí) Modul III. (vyučování pro vedoucí / 12. lekcí) Biblická škola CBH Studium při pobočce BTS

Více