5.2. INTERPRETAČNÍ MOMENT

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "5.2. INTERPRETAČNÍ MOMENT"

Transkript

1 5.2. INTERPRETAČNÍ MOMENT Koncept zjevení v katolické teologii vychází z textů Starého a Nového zákona, avšak následující dějiny tradice od církevních otců po současné dokumenty magisteria nabízí důležité prvky jeho hermeneutiky a určitá kritéria, jak se mezi interpretacemi biblických pramenů orientovat. Na závěr této kapitoly si připomeneme modely zjevení, s nimiž pracujeme v současné teologii První zmínky o Zjevení v dokumentech magisteria Zjevení bylo samostaně pojednáno až na posledních dvou koncilech, zmínky však najdeme už na IV. lateránském koncilu (1215) a na koncilu Tridentském (IV. zas. 1546). Významné pro pochopení současného pojetí konceptu zjevení v textech magisteria jsou také texty první vatikánského koncilu, již budeme dále věnovat větší pozornost. 1 Ve středověku sílí sklon chápat Zjevení jako soubor nauk božského původu, které se týkají spásy. Toto pojetí přetrvá až do Prvního vatikánského koncilu. Středověké univerzity přišly s konceptem Zjevení chápaným jako zdroj poznání, který převyšuje poznávací schopnosti lidského rozumu. Zatímco rozum slouží poznání stvořených věcí, zjevení je nahlíženo jako jakýsi vyšší zdroj poznání, které je spojeno se spásou. Tomáš Akvinský přichází s myšlenkou, že lidé kvůli spáse museli být poučeni o božských skutečnostech prostřednictvím Božího Zjevení a krom toho bylo třeba, by tu byla posvátná nauka, která vychází z tohoto božského Zjevení, tedy vedle filosofických disciplín, které studuje lidský rozum. 2 Přesto pojem Zjevení u Tomáše Akvinského stejně jako u sv. Bonaventury ještě neoznačuje celek pravd, které jsou obsaženy v Písmu a církví předkládány ve vyznání víry. Smyslem zůstává odkázat na božský původ těchto pravd, či lépe Boží světlo, díky němuž proroci a apoštolové lépe porozuměli tomu, co měli zvěstovat. Na jiných místech výraz Zjevení u těchto středověkých autorů označuje sám úkon sdělení Božích pravd Kristem jakožto Božím Synem. U Tomáše navíc není Zjevení chápáno v protikladu k rozumu, ale jako jeho dovršení: přirozené tíhnutí člověka k blaženosti, která spočívá v kontemplaci Boha, může být dovršeno pouze Božím Zjevením. Toto přirozené propojení víry a rozumu, přirozenosti a milosti později vymizelo a zdůraznil se především rozdíl mezi přirozeným poznáním rozumu a nadpřirozeným zjevením. Z obsahů víry se postupně stal soubor nadpřirozených tajemství, samotné Zjevení se začalo chápat jako fakt sdělení těchto pravd. Tomuto modelu Zjevení, který převládl v katolické teologii potridentské doby, říkáme teoreticko-naukové pojetí zjevení a právě na něj později útočila osvícenská kritika náboženství. 3 1 v souvislosti s patristikou a jejím přístupem ke Zjevení hovoříme o tzv. epifanickém konceptu Zjevení u církevních otců. Patrističtí autoři vedle sebe kladou zjevení a spásu: Bůh se skutečně zjevuje, tedy stává přítomným jako ten, kdo tvoří, vede, soudí a přináší spásu. V prostředí, kde se křesťané vymezují vůči gnozi, přichází o něco více ke slovu interpretace obsahu zjevení jako poznání. Srov. GRECO, La rivelazione, 193n. 2 překlad podle citace tamtéž 194n, v kontextu viz TOMÁŠ AKVINSKÝ, Summa teologická I 1,1. 3 srov. C. GRECO, La rivelazione,

2 IV. Lateránský koncil mluví o Zjevení v první kapitole De fide catholica, definitio contra Albigenses et Catharos : Trojice darovala spásnou nauku nejprve skrze Mojžíše a svaté proroky a další své služebníky podle dokonale uspořádaného plánu, který se uskutečnil v běhu věků. Nakonec to byl jednorozený Boží Syn Ježíš Kristus, který se vtělil společným působením celé Trojice a počatý Marií vždypannou ve spolupráci s Duchem svatým, a stal se pravým člověkem, složeným z rozumové duše a lidského těla, jedinou osobou ve dvou přirozenostech on pak nejjasněji ukázal cestu života 4 Na koncilu v Tridentu v r se v Dekretu o přijetí svatých a tradice (sess. IV.) 5 setkáme s konceptem zjevení v souvislosti se snahou řešit vztah mezi Zjevením a tradicí (reaguje se tak na protestantskou zásadu sola scriptura). Bylo rozhodnuto, že zjevení je obsaženo v Písmu a v tradici: Písmo je tedy norma ultima pro všechny, ale nestačí k víře - je tu zapotřebí i živé tradice, obojí je vzájemně propojeno. Koncept Zjevení tu však opět vůbec nebyl užit, je řeč o evangeliu : první evangelium hlásali proroci, pak Ježíš vlastními ústy, pak apoštolové zvěstováním Ježíše. Zákony a zvyky pramenící z evangelia tvoří nepsanou tradici. Zjevení je obsaženo v psaných knihách a nepsaném podání, které apoštolové přijali z úst samého Krista, nebo byly předávny apoštolům působením (dictante) Ducha svatého a jakoby z ruky do ruky předány (quasi per manus traditae) došly až k nám. Proto také knihy Starého i Nového zákona, jejichž autorem je v obojím případě Bůh, ale i tradice, tykající se víry a mravů buď ústně od Krista nebo vnuknutím (dictatas) sdělené a trvale v katolické církvi uchované přijímáme se stejnou úctou První vatikánský koncil konstituce Dei Filius 5 Není bez významu vrátit se k pojetí Božího zjevení, které nastínil první vatikánský koncil v dogmatické konstituci o katolické víře Dei Filius (1870). 7 Abychom správně pochopili v jakém smyslu se tento koncil zmiňuje o zjevení, je třeba si připomenout dobový kontext s jeho (teologickými) problémy Dobový kontext Někteří významní novodobí myslitelé tváří v tvář rozštěpení západních křesťanů, kteří ve jménu víry ospravedlňovali své války a vzájemné násilí, ztratili důvěru v možnost křesťanské víry jako jednotícího a přínosného faktoru evropské společnosti. Řešení začali spatřovat především v idei racionálního výkladu skutečnosti a část z nich spatřovala východisko v deismu a v ateismu. Také náboženství se mělo podřídit cestě rozumu: a je-li rozum nejvyšším soudcem i v otázkách náboženství, zjevení Boha přestává být nutnou samozřejmostí. Boží příkazy stejně jako autorita církve se zdají čímsi pouze vnějškovým a zaměnitelným. Deismus přichází s myšlenkou plné autonomie a soběstačnosti rozumu, přičemž transcendentní působení Boha v dějinách je postaveno do role pouhé a nikoliv nutné hypotézy. Další myšlenkové směry navázaly na hegeliánský koncept zjevení, kde 4 Anglicky koncilní dostupné např. ( ) , IV. zasedání: De libris sacris et traditiones recipientis, č Anglicky koncilní texty dostupné in ( ) 6 srov. DS k prvnímu vatikánskému koncilu viz též K. SKALICKÝ, Teologie zjevení Prvního vatikánského koncilu a její dějinné předehry a dohry in DOKUMENTY PRVNÍHO VATIKÁNSKÉHO KONCILU. Pracovní překlad. Praha, Krystal OP 2006, Tamtéž jsou k dispozici i dokumenty tohoto koncilu, dogmatická konstituce o katolické víře, Dei Filius viz tamtéž,

3 zcela splývá svět a Bůh, takže lidský a Boží rozum se zásadně neliší a tudíž celé křesťanské zjevení není než jedna etapa ve vývoji rozumu směrem k absolutnímu vědění. V tomto kontextu je zřejmé, proč teologie začala využívat zmíněný teoreticko-naukový koncept zjevení a odkazovat na sféru poznání, která je z hlediska teologické reflexe pouhému rozumu nedostupná a potřebuje nadpřirozené Zjevení. Slovo Zjevení tu bude označovat také specifický předmět křesťanské víry. 8 Teologové přichází s naukou o dvojím řádu poznání (duplex ordo cognitionis), přirozeném a nadpřirozeném. Zjevení přitom předává nadpřirozené pravdy, jež by jinak zůstaly lidskému rozumu nedostupné. Zjevení se postupně začne ztotožňovat s touto sérií pravd, které nacházíme formulovány v dogmatech a dalších výrocích učitelského úřadu církve. Je třeba dodat, že také někteří teologové v té době podlehli svodu osvícenského racionalismu, anebo naopak fideismu a tradicionalismu. RACIONALISMUS či semiracionalismus, kam bychom dnes zařadili autory, jako byl Georg Hermes ( ) či Anton Günther ( ), byl původně pokusem o dialog mezi křesťanstvím a soudobými filozofickými proudy. Hermes vychází z Kanta, pokouší se o teologii kritického rozumu, kde rozum rozhoduje o zjevení: rozum poznává množství pravd, zjevení by tu bylo čímsi jako zkratkou obtížné filozofické práce, kratší cestou k téže pravdě (rozdíl měl být pouze ve způsobu poznání). Jak již bylo řečeno, nakonec zcela vymizel rozdíl mezi tím, co přirozeně objevuje mysl, a co je dáno k poznání Božím zjevením. A. Günther vychází z Hegela a snažil se rozlišit přirozenou pravdu a zjevení může existovat něco nadpřirozeného, co přesahuje člověka? 9 Člověk obdařený duchem je podle něj díky svému duchu přirozeně nade všemi přírodními mechanismy - je potřeba uvědomit si tohoto ducha, a pak můžeme i pravdy zjevení převést na prosté filozofické vědění. FIDEISMUS (a tradicionalismus 10 ), kam řadíme autory jako byl F. de Lamennais, L. G. A. De Bonald ad. se vyznačoval naopak absolutní nedůvěrou vůči rozumu a jistotu spatřoval pouze ve víře a tradici (odtud pojmenování tohoto měru). Tvrdí, že zjevení nemůže být platně doloženo rozumem, je tu místo jen pro slepou víru, jíž musí rozum přitakat. Na obě tyto pozici První vatikánský koncil reaguje. 11 V odpovědi na (semi)racionalismus tak koncil zdůraznil transcendenci zjevení: připomíná, že zjevení je transcendentní, proto rozumu nepřístupné. 12 Koncil respektuje historicitu zjevení: spekulativní myšlení (které uvažuje o faktech, jakoby to byly pouhé ideje) zde nedostačuje, protože zjevení se dává v historických skutečnostech, v dějinách. Nezbytný je dle koncilu postoj víry, neboť jsou tu pravdy, které pro rozum nejsou evidentní. 13 Víra a rozum však nestojí v protikladu: proti fideismu tak koncil říká, že víra není slepá. Člověk může poznávat nejen přirozenou pravdu, ale i Boha skrze jeho stvoření a rozumem lze dokázat věrohodnost zjevení a skrze analogii s již známým lze díky rozumu napomoci zjevení hlouběji pochopit. Kladný vztah 8 srov. k této pasáži C. GRECO, La rivelazione Podle Hermese ještě ano, rozdíl je ve způsobu poznání. 10 teologické hnutí reagující na Francouzskou revoluci, antiracionalistické: rozum je uzavřený do sebe a neschopný poznat Boha, člověk má vyslechnout zvěst o Zjevení a vírou ji přijmout, jen tak pozná Boha. Rozum je tedy tváří v tvář náboženské a morální pravdě pasivní. Srov. GRECO, koncilním výrokům připravili půdu teologové jako J. A. Möhler, J. H. Newmann a podle Skalického zejm. J. B. Franzelin, srov. K. SKALICKÝ, Teologie zjevení, Koncil připouští, že zjevení je série pravd, které mají být poznány nejsou ale ani prostě přístupny rozumu: kdyby je Bůh nesdělil, nikdy bychom je neodhalili 13 Není tu celková racionální evidence, neboť obsah zjevení si mohu přivlastnit ne skrze evidenci, tj. jako by závisel na našich schopnostech, ale díky Boží autoritě. 97

4 víry a rozumu je uspořádán do tzv. dvojího řádu poznání, 14 který má docenit rozumové schopnosti i nadpřirozenost víry: rozumu jsou svěřeny k poznávání pravdy přirozené, víře pravdy nadpřirozené. 15 Jde o o dva rozdílné, ale nekonfliktní systémy poznání, které mají jediného původce Boha Struktura a obsah dogmatické konstituce Dei Filius 16 (1870): a)téma Zjevení v konstituci Dei Filius Dogmatická konstituce o katolické víře Dei Filius nabízí stejné obsahy, avšak jinou perspektivu oproti pozdějšímu dokumentu Druhého Vatikána věnovanému Božímu Zjevení (Dei Verbum). Nedefinuje přímo Boží Zjevení, ale smysl, který mu připisuje, je zřejmý z toho, jak s tímto výrazem v textu zachází. Text konstituce Dei Filius již obsahuje zmínku o Božím sebezjevení, když formuluje: jeho moudrosti a dobrotě se však zalíbilo jinou, a to nadpřirozenou cestou, zjevit lidskému rodu sebe sama i své věčné úradky. - Není zde tedy řeč o pouhé sérii zjevených pravd, ale o zjevení sebe sama. Přesto z kontextu vyplývá, že důraz tu zůstává na kognitivní povaze Zjevení: událost zjevení nás má seznámit s božskými úradky, božskými tajemstvími, zjevenou pravdou, naukou víry. 17 Výraz zalíbilo se mu odkazuje k Boží svobodě: předpokladem zjevení je, že Bůh se chtěl zjevit, nikoliv tedy pouhá schopnost lidského rozumu. Spojení jeho moudrosti a dobrotě má vyjádřit, proč se Bůh zjevuje. Obsahem zjevení, jak již bylo řečeno, je Bůh sám a věčná ustanovení jeho vůle. K otázce, kde je zjevení uloženo vatikánský koncil opakuje, co říkal již Trident. Co se týče toho, jak se uskutečňuje zjevení, je zde sděleno, že nadpřirozenou cestou : Tatáž svatá matka církev drží a učí, že Bůh, původce a cíl všech věcí, může být s jistotou poznán přirozeným světlem lidského rozumu ze stvořených věcí. Co je u něho neviditelné, je možné poznat rozumem z toho, co stvořil. Jeho moudrosti a dobrotě se však zalíbilo jinou, a to nadpřirozenou cestou, zjevit lidskému rodu sebe sama i své věčné úradky, jak praví Apoštol: Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům skrze proroky. V těchto posledních dnech k nám promluvil v Synu. Díky tomuto božskému zjevení mohou všichni snadno, s pevnou jistotou a bez přimíšení omylu poznat ty božské věci, které za současných podmínek lidského rodu nejsou lidskému rozumu neproniknutelné. Z toho však neplyne, že zjevení by bylo naprosto nezbytné, nýbrž to, že Bůh ze své nekonečné dobroty určil člověka k nadpřirozenému cíli účastí na božských dobrech, která zcela přesahují chápání lidské mysli; vždyť oko nevidělo ani ucho neslyšelo ani do srdce člověka nevstoupilo, co Bůh připravil těm, kteří ho milují (1Kor 2,9). 18 První vatikánský koncil shrnuje dosavadní nauku církve o zjevení. Připomíná, že přirozeným světlem rozumu můžeme poznat Boha z jeho stvoření. Bůh však ve své moudrosti a dobrotě nám dal ještě cestu nadpřirozenou, kterou zjevil sám sebe a svou vůli. Tímto zjevením můžeme poznat v nynějším stavu správně a jistě i to, co náš rozum nepřesahuje; toto zjevení není absolutně nutné, je nutné vzhledem k nadpřirozenému cíli 14 Podobně bude i v Providentissimus Deus Lva XIII. (1893), Spiritus Paraclitus Benedikta XV. (1920) a Divino afflante Spiritu Pia XII. (1943) 15 Přirozené = aristotelsko-tomistické pojetí (připomeňme, že dnes toto vše promýšlíme v christologických pojmech, tj. jinak!). Přirozené mohlo náležet člověku či přírodě každá přirozenost má svou finalitu a k ní náležité prostředky, nadpřirozené se definovalo negativně: co člověku nenáleží z jeho přirozenosti, ale je mu dáno milostí (např. poznat Boží tajemství) 16 srov. K. SKALICKÝ, Teologie zjevení, srov. k tomu DS 3005; 3020; 3027; 3032; srov. DOKUMENTY PRVNÍHO VATIKÁNSKÉHO KONCILU, Pracovní překlad. Krystal, Olomouc 2006, 67n. 98

5 člověka, k účasti na božských dobrech, která lidské poznání naprosto přesahují (viz DS 3004n). Člověk má tedy schopnost přirozeného poznání Boha, nadpřirozené zjevení dává orientaci i v oblasti, která se rozumu nevymyká, ale toto poznání zůstává neúplné a jaksi ohrožené - pro vlastní tajemství víry je nutné Boží zjevení. 19 Do jisté míry lze Boha poznat rozumem z toho, co nás obklopuje - cosi dalšího a zásadního o Bohu lze však poznat jen vírou, avšak ne vírou slepou, jak se domnívá fideismus, ale vírou, jejíž základy lze rozumem dokázat (cum recta ratio fidei fundamenta demonstrat, ES 3019), a to díky zázrakům a proroctvím (miracula et prophetias), které jsou nejjistější a veškerému chápání přiměřená znamení božského zjevení (ES 3009). Všimněme si, že zázraky a proroctví tu nejsou považovány za důkazy, ale za znamení Božího zjevení. (To je důležité si uvědomit, protože řada textů, které po Prvním vatikánském koncilu vznikla, naopak velmi zdůrazňovala zázraky právě ve funkci důkazů věrohodnosti Zjevení.) 20 b) téma víry v konstituci Dei Filius: Pojetím víry se budeme zabývat v následující kapitole, můžeme však předeslat, že První vatikánský koncil zdůraznil, že víra má charakter nadpřirozenosti (existují i pravdy rozumu nepřístupné) a racionality (víra je lidský úkon, je možný souhlas víry s rozumem, což není totéž co racionální evidence, neboť nadpřirozené není totéž co iracionální, může být docela dobře rozumné. Víru lze před rozumem legitimizovat. Víra má také charakter svobody: vyžaduje svobodný lidský úkon souhlasu, přisvědčení. Svoboda vyžaduje aplikaci, zapojení, účast - pochyby samotné nestačí k nevíře. c) téma vztahu víry a rozumu v konstituci Dei Filius: Rozum může víře posloužit tím, že jí dodává preambula fidei (tj. pomáhá racionálně poukázat na její věrohodnost), analogia fidei (za pomoci analogie s racionálními pravdami) a umožňuje odpověď víry na námitky. * * * Všechny apologetické traktáty, které byly sepsány v době po Prvním Vatikánu, samozřejmě široce čerpaly z jeho prohlášení. Rozšířilo se pojetí Zjevení zdůrazňující jeho kognitivní aspekt a důraz na pravdy víry, u kterých se podtrhávala jejich nadpřirozenost, definitivita a neměnnost. Toto chápání Zjevení se ukázalo jako omezené v první polovině dvacátého století, když katolická teologie chtěla zdravě reagovat na moderní filozofii a také na rozvoj vlastních teologických oborů. Biblistika a patristika upozornily na původní biblické a christologické zakotvení Zjevení, spojené s dějinně-spásným Božím působením. Do popředí se dostalo vědomí, že sebesdělení Boha se uskutečňuje prostřednictvím slova a událostí, uprostřed dějin, jejichž vrcholem je Ježíš Kristus, a že toto Zjevení směřuje k tomu, aby člověku dalo účast na nitrobožském životě ZVĚŘINA, Teologie agapé I, k této otázce více viz GRECO, La rivelazione, srov. tamtéž,

6 5.2.3 Druhý vatikánský koncil konstituce Dei Verbum (1965) 22 Zatímco na Prvním vatikánském koncilu je zjevení pojednáno uvnitř otázky po víře, která je odpovědí na zjevení pravd o Bohu (tj. implicitně proto mluvíme o doktrinálním pojetí zjevení), s Druhým vatikánem dochází k proměně paradigmatu: mění se horizont porozumění a s ním i pojetí zjevení. První vatikánský koncil hovoří o Zjevení v kontextu polemiky (s racionalismem a fideismem) a objasňuje, proč lidstvo Zjevení potřebuje. Druhý Vatikán je prvním koncilem, který tématu Zjevení věnuje samostatnou konstituci a široce představuje povahu Zjevení, jeho způsob, předmět a cíl. Za tři základní rysy pohledu na Zjevení, tak jak ho prezentuje Dei Verbum, považujeme dialogicko-personální, dějinně spásný a christocentrický charakter zjevení. Od prvního vatikánského koncilu se tedy poslední koncil ve svém pojetí zjevení neliší obsahem, ale především perspektivou. Dialogicko personální dimenze Zjevení vyjadřuje důraz koncilu na skutečnost, že Bůh sám je obsahem Zjevení, ne pouze soubor nadpřirozených pravd (jak je prezentoval nikoliv První Vatikán, ale především předkoncilní apologetika). Dějinně-spásná dimenze odkazuje na to, že se jedná o dialog mezi osobami a že toto sdělení Boha se děje skrze skutky a slova. 23 Christocentrismus Zjevení značí, že toto Zjevení se definitivně naplňuje v příběhu Ježíše Krista, kde dialog Boha s člověkem v jeho dějinách dospívá k vrcholu. Všechny tyto charakteristiky si postupně přiblížíme, ale předtím si připomeňme samotný text konstituce, který pro nás bude směrodatný: Bůh se ve své dobrotě a moudrosti rozhodl zjevit sebe samého a oznámit tajemství své vůle 24 : že lidé prostřednictvím Krista, vtěleného Slova, mají v Duchu svatém přístup k Otci a stávají se účastnými božské přirozenosti 25. Tímto zjevením oslovuje neviditelný Bůh 26 ze své veliké lásky lidi jako přátele 27 a stýká se s nimi, 28 aby je pozval a přijal do svého společenství. (Dei Verbum 2) a) Dialogicko-personální charakter Zjevení Adresátem zjevení jsou lidé Bůh se na ně obrací jako na přátele. Božím záměrem je vytvořit svobodný subjekt jako partnera vztahu tj. jiného vzhledem k sobě. Zjevení je popisováno jako osobní setkání, dialog, konverzace směřující ke společenství ( Bůh oslovuje lidi a stýká se s nimi ): Bůh je tedy zdrojem Zjevení, který se ve své nezištné iniciativě rozhoduje sdělit člověku. Zatímco Zatímco První Vatikán se zabýval na prvém místě tím, že se Bůh zjevuje ve stvoření a teprve hovoří o Zjevení v dějinách, Druhý Vatikán začíná ihned osobním Zjevením Boha a jeho spásy. Zjevení je tedy především nezištnou Boží iniciativou, dílem 22 Viz např. Lorizio in CODA-CANOBBIO , ale také K. SKALICKÝ in Teologické texty 1 (2003) 22-23, G. GIRARDI, s 22-26, A. ROZTOČIL, Pojem zjevení v konstituci Dei Verbum in Getsemany 103 (únor) 2000, případně i WALDENFELS, tj. není redukováno pouze na slova či pouze na fakta, srov. Bultmann, Barth: teologie slova, Pannenberg: teologie dějin, jejich prezentace viz R. GIBELLINI, Teologické směry 20. století. Kostelní Vydří Srov. Ef 1,9 25 srov. Ef 2,18; 2 Petr 1,4 26 srov. Kol 1,15; 1 Tim 1,17 27 srov. Ex 33,11; Jan 15, srov. Bar 3,38 100

7 milosti, které se vymyká jakékoliv manipulaci ze strany člověka. Pouze a jen Boží lásce vděčíme za to, že se Bůh zjevil člověku v dějinách spásy. Oproti Prvnímu Vatikánu se zmiňuje nejprve Boží dobrota a až po ní moudrost: Zjevení není důsledkem nahodilého Božího rozhodnutí, ale vychází z Boží dobroty, odpovídá celkovému Božímu záměru spásy. Předmětem Zjevení je Bůh sám, tj. nevděčíme mu pouze za to, že nám cosi sdělil, ale je obsahem a cílem Zjevení. Zjevení je reálným a osobním sebesdělením Boha. Zároveň přitom Bůh zjevuje i tajemství své spásné vůle, prostřednictvím Krista, vtěleného Slova, mají v Duchu svatém přístup k Otci a účast na Boží přirozenosti. Zjevení je tedy dílem Trojice: dílem Otce, od něhož vychází iniciativa, dílem Syna, vyslaného Otcem, aby lidem zjeveil jejich synovství a dal jim účast na božském životě, dílem Ducha sv., který nás proměňuje v nitru v syny a působí naše přijetí Zjevení. Tento osobní, trojiční a christocentrický charakter činí pojetí Zjevení Druhého Vatikána oproti předchozímu koncilu bohatším. 29 b) Dějinně-spásný charakter Zjevení K dějinně-spásnému charakteru Zjevení můžeme v souvislosti s textem Dei Verbum dodat, že o Boží sdělování sebe sama je zde řečeno, že se uskutečňuje prostřednictvím činů a slov, které navzájem vnitřně souvisí. Skutky, které Bůh vykonal v dějinách spásy, ukazují a posilují nauku i skutečnosti vyjádřené slovy; slova pak hlásají tyto skutky a objasňují tajemství v nich obsažená. 30 Zjevení je tedy v DV představeno jako Boží osobní nabídka člověku: nabídka přátelského vztahu s Bohem, a to skrze události a slova, které spolu úzce souvisí a které tvoří obsah dějin spásy in toto a in partes. c) christocentrita Zjevení Zjevení je Božím sebe-sdílením, které má vrchol v daru Božího syna Ježíše Krista. Nejhlubší pravda, která se odhaluje tímto zjevením o Bohu i o spáse člověka, nám září v Kristu, který je prostředníkem a zároveň i plností celého zjevení (srov. DV 2). Jestliže v Kristu vidíme základ i vrchol dějin spásy i zjevení až do té míry, že jen v něm možný historický vztah s Bohem a to nepřekonatelně, Ježíš Kristus pak nemůže být považován za prostý nástroj Zjevení. Dokument Dei Verbum se postavě Krista věnuje také v čl. 3. a 4.: to, co Bůh o sobě dal poznat prostřednictvím Mojžíše a proroků byla příprava na jeho evangelium (čl. 3) v Ježíšovi Vtěleném Slově, se Bůh ukázal rozhodujícím a definitivním způsobem. Právě Ježíšova identita, jeho Boží synovství je základem toho, že svými slovy, ale i samotnou přítomností, znameními i zázraky, smrtí a vzkříšením a sesláním Ducha pravdy dovršuje Boží Zjevení. Bůh přitom nadále mluví k lidem každé doby právě prostřednictvím živého předávání jeho Zjevení církví (srov. DV 8). 29 k tomuto tématu viz GRECO, La rivelazione, Události a slova jsou natolik úzce spojeny, že tvoří jediný celek zjevení (viz ale též hebr. dabar či řecké logos, které tuto souvislost s jednáním, dějem již implicitně obsahují). Vyslovitelný aspekt Božího zjevení/manifestace je tedy úzce spojen s jeho historicko-událostním charakterem. Je tu sjednocující perspektiva onoho vzájemného propojení: událost o sobě je již výmluvná, je sdělením a slovo se děje, udržet tento komplexní vztah je tedy v pojetí zjevení velmi důležité. Podle Lorizia můžeme vysledovat jak ten který teolog v průběhu dvacátého století se přiklání spíše k verbální (Barth, Bultmann, místy i von Rad, ) či naopak k dějové dimenzi (Panneberg, heidelbergský kruh, Schlette, ad.), pokusem o sloučení obou by podle něj mohl být např. Oscar Cullman a pojetí historia salutis v podobě, v jakém bylo vyjádřeno na druhém vatikánském koncilu, srov. LORIZIO in CODA-CANOBBIO

8 Poslední téma nás nasměrovává k otázce předávání Zjevení. Budeme mu věnovat pozornost v závěrečné kapitole, avšak už zde můžeme říci, že: Abychom dospěli k víře v Krista, je zapotřebí svědectví druhých, které musí být spojeno s vírou v Ježíše. Jistota Zjevení nepochází z tradice připojené k Písmu, ale z Písma, které napojeno na tradici je tu jediný živý depozit Božího Slova, který svěřen Božímu lidu a plnomocně a věrně interpretován magisteriem, které slouží Božímu slovu. 31 Literatura k dalšímu studiu: Dei Filius in Dokumenty 1. vatikánského koncilu. Praha, Krystal 2006 (není povinné!) Dei Verbum 1-6 (úvod, povaha a předmět zjevení, příprava NZ zjevení, přijetí vírou, vztah k lidskému poznání) A. ROZTOČIL, Pojem Zjevení v konstituci Dei Verbum in A. DULLES, Víra a zjevení in FIORENZA, Systematická teologie, D. DUKA: Úvod do teologie, Praha, Krystal 1995, K. RAHNER H. VORGRIMLER, Teologický slovník H. WALDENFELS, Kontextová fundamentální teologie, O. PESCH, Existuje? Poznání Boha dnes, M. RYŠKOVÁ, Doba Ježíše Nazaretského, , VYZNÁNÍ VÍRY CÍRKVE ( německý katechismus ), ; anglicky: O COLLINS, Fundamental thology, R. LATOURELLE, heslo Revelation in DTF italsky: M. BORDONI: Dio in Gesú Cristo, in RUGGIERI C. GRECO, La Rivelazione. Fenomenologia, dottrina e credibilitá. Cinisello Balsamo G: TANZELLA-NITTI, Le lezioni di teologia fondamentále, Roma 2007, Neztrácí se tím samozřejmě rozdíl mezi zakládajícím momentem zjevení a momentem, který zjevení aktualizuje. 102

Fundamentální teologie - dějiny

Fundamentální teologie - dějiny ThLic. Mgr. Denisa Červenková Fundamentální teologie - dějiny 7. 11. 2009 Obsah: 1. Apologie od starověku po novověk 2. TF jako součást apologetické dimenze teologie (od renesance po IIVC) 3. Modely a

Více

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ZJEVENÍ A VÍRA

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ZJEVENÍ A VÍRA Tento učební materiál vznikl v rámci projektu Inovace studijního programu Pastorační a sociální práce ETF UK (CZ.2.17/3.1.00/33279) spolufinancovaného z prostředků Evropského sociálního fondu, státního

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

Církev a internetové společenské sítě

Církev a internetové společenské sítě Církev a internetové společenské sítě Téměř před 20 lety jsem zahlédl reklamu na mobilní telefony s nápisem: Důležité jsou vztahy, vše ostatní je technika. Myslím, že by to mohla být vůdčí myšlenka vašeho

Více

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s.

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i

Více

JEŽÍŠ KRISTUS BYL POČAT Z DUCHA SVATÉHO A NARODIL SE Z MARIE PANNY

JEŽÍŠ KRISTUS BYL POČAT Z DUCHA SVATÉHO A NARODIL SE Z MARIE PANNY 1 JEŽÍŠ KRISTUS BYL POČAT Z DUCHA SVATÉHO A NARODIL SE Z MARIE PANNY Úvodem Jsem si vědom potíží při hledání odpovědi na pravdy naši víry Potíže, jaké pociťovali mnozí Ježíšovi současníci, zůstávají nadále

Více

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Název: KŘESŤANSTVÍ Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 6.ročník Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Ověření: 10.5. a 16.5.2012 v 6.A a 6.B Metodické poznámky: prezentace je určena pro 6. ročník

Více

8. TRADICE. 8.1 Předávání zjevení v dějinách

8. TRADICE. 8.1 Předávání zjevení v dějinách 8. TRADICE 8.1 Předávání zjevení v dějinách A) Tradice Pojem tradice v dějinách teologie Zjevení a tradice Subjekt tradice Apoštolskost tradice Ecclesia semper reformanda Tři základní struktury přenosu

Více

MNOH HLASU JEDNA VI RA. Felix Porsch ---

MNOH HLASU JEDNA VI RA. Felix Porsch --- MNOH HLASU Felix Porsch JEDNA --- VI RA ZVON ČESKÉ KATOLICKÉ NAKLADATELSTVí PRAHA 1993 OBSAH Předmluval5 POVELlKONOČNÍ NOVÝ ZAČÁTEK: PRVNÍ SVĚDECTVÍ VÍRY O KRISTU Místo vzniku novozákonních knih: křesťanské

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida

Více

Věroučná konstituce o Božím zjevení. Dei verbum BISKUP PAVEL, SLUŽEBNÍK SLUŽEBNÍKŮ BOŽÍCH, SPOLU S OTCI POSVÁTNÉHO SNĚMU NA TRVALOU PAMÁTKU PŘEDMLUVA

Věroučná konstituce o Božím zjevení. Dei verbum BISKUP PAVEL, SLUŽEBNÍK SLUŽEBNÍKŮ BOŽÍCH, SPOLU S OTCI POSVÁTNÉHO SNĚMU NA TRVALOU PAMÁTKU PŘEDMLUVA Věroučná konstituce o Božím zjevení Dei verbum BISKUP PAVEL, SLUŽEBNÍK SLUŽEBNÍKŮ BOŽÍCH, SPOLU S OTCI POSVÁTNÉHO SNĚMU NA TRVALOU PAMÁTKU PŘEDMLUVA 1 Posvátný sněm naslouchá Božímu slovu se zbožnou úctou

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Náboženství Ročník: Prima Očekávané školní výstupy (kompetence) Učivo (osnovy) Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata)

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

Myšlenky katolické fundamentální teologie v letech 1948 až 1989 dílo exilových a tuzemských autorů a hledání odpovědi na protest ateismu ADAM PÝCHA

Myšlenky katolické fundamentální teologie v letech 1948 až 1989 dílo exilových a tuzemských autorů a hledání odpovědi na protest ateismu ADAM PÝCHA RECENZNÍ STAŤ Myšlenky katolické fundamentální teologie v letech 1948 až 1989 dílo exilových a tuzemských autorů a hledání odpovědi na protest ateismu ADAM PÝCHA Filozofická fakulta, Univerzita Palackého

Více

Křesťanství. Dan Hammer 397876

Křesťanství. Dan Hammer 397876 Křesťanství Dan Hammer 397876 Andrea Kristinová 397719 Martina Veselá 386134 Základní údaje křesťanství je nejrozšířenější náboženský směr, v současnosti 1 200 milionů vyznavačů slovo křesťanství pochází

Více

Několik informací ke křtu dítěte

Několik informací ke křtu dítěte Několik informací ke křtu dítěte Církev dostala poslání hlásat evangelium a křtít. Proto již od počátku křtila nejen dospělé, nýbrž i děti. V pochopení slov Páně: Nenarodí-li se kdo znovu z vody a Ducha

Více

8. PŘEDÁVÁNÍ ZJEVENÍ V DĚJINÁCH

8. PŘEDÁVÁNÍ ZJEVENÍ V DĚJINÁCH 8. PŘEDÁVÁNÍ ZJEVENÍ V DĚJINÁCH 8.1 Vztah tří základních prostředků předávání evangelia a depozitu apoštolské víry (Písmo, církev, tradice) Tato široká látka zde bude pojednána jen obrysově, s odkazem

Více

Základní principy křesťanství

Základní principy křesťanství STUDIJNÍ PRACOVNÍ SEŠIT PRO UČITELE A STUDENTY Základní principy křesťanství ZÁKLADNÍ BIBLICKÉ NAUKY (I) autor ROBERT HARKRIDER MLUVÍ, KDE MLUVÍ BIBLE A MLČÍ, KDE MLČÍ BIBLE TÉMA BIBLE OBECNÉ INFORMACE

Více

3. FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIE DĚJINY

3. FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIE DĚJINY 3. FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIE DĚJINY V následující kapitole tedy konečně přejdeme k fundamentální teologii jako promýšlení základů všech teologických disciplín. 1 Podobně jako v celé teologii docházelo k proměnám

Více

Já jsem dveře (J 10:7, 9)

Já jsem dveře (J 10:7, 9) Já jsem dveře (J 10:7, 9) - pomodlit se za kázání ÚČEL KÁZÁNÍ: Ukázat, že Ježíš Kristus je Jahve a jako takový má veškerou moc na nebi i na zemi. HOMILETICKÁ MYŠLENKA: Ježíš Kristus je Jahve (Hospodin),

Více

27. MIMOŘÁDNÉ SKUTEČNOSTI (ZJEVENÍ, ZÁZRAKY, ODHALENÍ, VIDĚNÍ...): JAK JE HODNOTIT?

27. MIMOŘÁDNÉ SKUTEČNOSTI (ZJEVENÍ, ZÁZRAKY, ODHALENÍ, VIDĚNÍ...): JAK JE HODNOTIT? 27. MIMOŘÁDNÉ SKUTEČNOSTI (ZJEVENÍ, ZÁZRAKY, ODHALENÍ, VIDĚNÍ...): JAK JE HODNOTIT? Co se chápe pod mimořádnými skutečnostmi? V tomto pojednání, když mluvíme o mimořádných skutečnostech, máme záměr zahrnout

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

1. Úvod do teologického myšlení

1. Úvod do teologického myšlení 1. Úvod do teologického myšlení Sám pojem teologie působí napohled velice prostě: teologie je řeč/mluvení o Bohu 1, najdeme v každé druhé encyklopedii i základní teologické příručce. Když začneme uvažovat,

Více

Knihy. PS056 Bible pro děti kolektiv autorů. Bible svatá podle vydání Kralického z roku 1613. PS029 Bible v českých zemích Merell, Jan

Knihy. PS056 Bible pro děti kolektiv autorů. Bible svatá podle vydání Kralického z roku 1613. PS029 Bible v českých zemích Merell, Jan Stránka 1 z 6 Knihy Seznam knih žánru Písma svatá (150) Novinka!!! Číslo Rezerva Název Autor PS103 Bible dnes a pro nás - Nový zákon Ravik, Slavomír PS102 Bible dnes a pro nás Starý zákon Ravik, Slavomír

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

J A N S C O T U S E R I U G E N A

J A N S C O T U S E R I U G E N A JAN SCOTUS ERIUGENA Jan Scotus Eriugena Homilie a Komentář k Janovu evangeliu VYŠEHRAD Tato publikace je výsledkem badatelské činnosti v rámci výzkumného záměru/grantu MSM0021620802 Hermeneutika křesťanské,

Více

VERBUM DOMINI. Svatý otec Benedikt. Apoštolská exhortace Benedikta XVI VERBUM DOMINI. V překladu České sekce Vatikánského rozhlasu

VERBUM DOMINI. Svatý otec Benedikt. Apoštolská exhortace Benedikta XVI VERBUM DOMINI. V překladu České sekce Vatikánského rozhlasu VERBUM DOMINI Svatý otec Benedikt V překladu České sekce Vatikánského rozhlasu Apoštolská exhortace Benedikta XVI VERBUM DOMINI ÚVOD 1. Slovo Páně trvá navěky, totiž slovo evangelia, které vám bylo zvěstováno

Více

přírodní (kmenové) náboženství šamana

přírodní (kmenové) náboženství šamana Světová náboženství Úvod již pravěcí lidé uctívali přírodní živly, zvířata i totemy jako božstva dodnes žijí ve světě kmeny, které vyznávají přírodní (kmenové) náboženství (důležitá postava šamana) náboženství

Více

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 MONOTEISTICKÁ

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Svatý Augustin. Dilige, et quod vis fac. Miluj a čiň, co chceš. In Ioanis Ep. 7,8 Všechno mohu v tom, který mě posiluje Fil.

Svatý Augustin. Dilige, et quod vis fac. Miluj a čiň, co chceš. In Ioanis Ep. 7,8 Všechno mohu v tom, který mě posiluje Fil. Svatý Augustin Dilige, et quod vis fac Miluj a čiň, co chceš. In Ioanis Ep. 7,8 Všechno mohu v tom, který mě posiluje Fil. 4, 11-12 Život *354-430 AD Narozen v Thagaste (severní Afrika) Vzdělanec učitel

Více

Láska jako srdce teologie

Láska jako srdce teologie 24 1 2011 Láska jako srdce teologie František Štěch Je to živý plamen lásky, který žhne v nejhlubším středu mé duše, neboť středem mé duše je Bůh. (Sv. Jan od Kříže) A za to se modlím, aby se vaše láska

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

Ježíš Kristus. Ježíš Kristus uprostřed světa. Interiorizace základních postojů člověka k Ježíši Kristu

Ježíš Kristus. Ježíš Kristus uprostřed světa. Interiorizace základních postojů člověka k Ježíši Kristu Ježíš Kristus Téma: Cíl: Obsah: Časová dotace: Doporučený věk: Ježíš Kristus uprostřed světa Interiorizace základních postojů člověka k Ježíši Kristu Meditace a aktivity vedoucí k nalezení a pochopení

Více

2. třída - Poznáváme Boží lásku

2. třída - Poznáváme Boží lásku 2. třída - Poznáváme Boží lásku Vazba učiva 2. ročníku na klíčové kompetence: Kompetence k učení V tematickém celku věnovaném stvoření a počátkům dějin spásy žáci získávají základy lidského a křesťanského

Více

Kompendium. katechismu katolické církve

Kompendium. katechismu katolické církve Kompendium katechismu katolické církve Italský originál: Catechismo della Chiesa Cattolica, Compendio Libreria Editrice Vaticana 2005 Překlad z italštiny: Josef Koláček Text neprošel jazykovou úpravou

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU NÁBOŽENSTVÍ (ČTYŘLETÉ STUDIUM) 1. Název vyučovacího předmětu: Náboženství. 2. Charakteristika předmětu

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU NÁBOŽENSTVÍ (ČTYŘLETÉ STUDIUM) 1. Název vyučovacího předmětu: Náboženství. 2. Charakteristika předmětu CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU NÁBOŽENSTVÍ (ČTYŘLETÉ STUDIUM) 1. Název vyučovacího předmětu: Náboženství 2. Charakteristika předmětu Obor přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím,

Více

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013 ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE Strašnice Středa 3.dubna 2013 Univerzální vlastnosti lidstva VE VŠECH KULTURÁCH V KAŽDÉM ČLOVĚKU Touha po životě Obava z budoucna Strach ze smrti Tajemno co je po smrti? Je nějaká

Více

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Slavnost Narození Páně 25. prosince (vigilie, v den slavnosti) V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. S touto vírou se modleme

Více

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Dokument Papežské rady pro laiky Marta Hošťálková, nemocniční kaplan ve FNOL Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě vznik v r. 1999:

Více

Pokyny k vyplňování dotazníku

Pokyny k vyplňování dotazníku Recepce filosofie na českých středních školách v souvislosti s užitými způsoby výuky Pokyny k vyplňování dotazníku Dotazník je původně určen k vyplnění přímo v hodinách za mojí asistence (s případným pokusem

Více

Stezka spravedlivých je jako jasné světlo, které svítí stále více a více, dokud nebude pevně založen den

Stezka spravedlivých je jako jasné světlo, které svítí stále více a více, dokud nebude pevně založen den O světle a pravdě a kontextu Probuď se spáči a vstaň z mrtvých a zazáří na tebe Kristus. Efezanům 5:14 1: Rozbor Přísloví 4:18 Stezka spravedlivých je jako jasné světlo, které svítí stále více a více,

Více

Historie výkladů a současné přístupy k Bibli

Historie výkladů a současné přístupy k Bibli Historie výkladů a současné přístupy k Bibli Výklad Bible během staletí Během staletí se vedly vášnivé debaty o významu Písma. Ve skutečnosti bylo svoláno mnoho církevních koncilů, aby ukončily to, co

Více

KONGREGACE PRO NAUKU VÍRY DEKLARACE. O jedinečnosti a spásonosné univerzalitě Ježíše Krista a církve

KONGREGACE PRO NAUKU VÍRY DEKLARACE. O jedinečnosti a spásonosné univerzalitě Ježíše Krista a církve 12 6. srpna 2000 KONGREGACE PRO NAUKU VÍRY DEKLARACE DOMINUS IESUS O jedinečnosti a spásonosné univerzalitě Ježíše Krista a církve VYDAL SEKRETARIÁT ČESKÉ BISKUPSKÉ KONFERENCE PRAHA 2000 (PRO VNITŘNÍ POTŘEBU)

Více

KONGREGACE PRO NAUKU VÍRY. Normy pro postup při rozlišování údajných vidění a zjevení

KONGREGACE PRO NAUKU VÍRY. Normy pro postup při rozlišování údajných vidění a zjevení KONGREGACE PRO NAUKU VÍRY Normy pro postup při rozlišování údajných vidění a zjevení Předmluva 1. Kongregace pro nauku víry se zabývá otázkami vztahujícími se k podpoře a ochraně nauky víry i morálky.

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA úvodní stránka strana - 1 - CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA NĚKTERÁ PROROCTVÍ A NĚKTERÉ OBRAZY se zdůrazněním toho: kým je co pro nás vykonal a co z toho pro nás vyplývá použit... ekumenický a kralický

Více

CO JE TEOLOGIE? Text Ovečka-Ryšková: Proč studovat teologii společná interpretace výňatku

CO JE TEOLOGIE? Text Ovečka-Ryšková: Proč studovat teologii společná interpretace výňatku Tento učební materiál vznikl v rámci projektu Inovace studijního programu Pastorační a sociální práce ETF UK (CZ.2.17/3.1.00/33279) spolufinancovaného z prostředků Evropského sociálního fondu, státního

Více

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE KRISTŮV RŮŽENEC 1 UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE Bůh každého z nás volá a vede. Každý na toto volání odpovídá podle rozhodnutí svého srdce v osobním projevu své modlitby. Křesťanství zná tři výrazové

Více

Judaista spíše odborník na judaismus, obor judaistika. Nutno odlišit Izrael jako biblický a historický Boží lid od novodobého státu Izrael.

Judaista spíše odborník na judaismus, obor judaistika. Nutno odlišit Izrael jako biblický a historický Boží lid od novodobého státu Izrael. Judaismus Důležité výrazy k judaismu Podle biblického vyprávění 12 kmenů izraelského lidu, kmen Juda (s částí kmene Lévi) přežil babylonské zajetí a reprezentuje Izrael; judaismus od kmene Judovců, české

Více

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým)

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ: 1. Pastorační rada (PR) je poradním a pracovním orgánem faráře, administrátora farnosti (kán.517 1 Kodexu

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká:

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Primice P. Jakuba Vavrečky 12. července 2014 5 EUCHARISTICKÁ MODLITBA Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký a žes všechna svá díla učinil v moudrosti

Více

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Záchrana pro každého 3/2010 PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Myslete na sbírku 13. soboty V tomto čtvrtletí jsou finanční dary 13. soboty určeny pro Transevropskou divizi (TED) se sídlem v Hertfordshire (Velká Británie).

Více

Protestantismus a reformace

Protestantismus a reformace Protestantismus a reformace Někdy bývá za projevy reformace považováno již hnutí albigenských (13. století jižní Francie, balkánští bogomilové, italští kataři), jindy husitství (15. století), jindy vystoupení

Více

DEKLARACE DOMINUS IESUS O jedinečnosti a spásonosné univerzalitě Ježíše Krista a církve

DEKLARACE DOMINUS IESUS O jedinečnosti a spásonosné univerzalitě Ježíše Krista a církve 1 / 12 6. srpna 2000 KONGREGACE PRO NAUKU VÍRY DEKLARACE DOMINUS IESUS O jedinečnosti a spásonosné univerzalitě Ježíše Krista a církve VYDAL SEKRETARIÁT ČESKÉ BISKUPSKÉ KONFERENCE, PRAHA 2000 (PRO VNITŘNÍ

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Milan Stiller Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CASPO.9.12 Vzdělávací

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa28. října 2707, příspěvková organizace www.skolalipa.cz

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa28. října 2707, příspěvková organizace www.skolalipa.cz Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Dostupné z: Autor Tematická oblast -Sada 39 Téma Typ materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0880 VY_32_INOVACE_761_Bible_pwp Střední odborná škola a Střední odborné učiliště

Více

Učení o smíření Církevní dogmatiky Karla Bartha. Úvodní teze paragrafů. 1 IV/1 (1953)

Učení o smíření Církevní dogmatiky Karla Bartha. Úvodní teze paragrafů. 1 IV/1 (1953) Učení o smíření Církevní dogmatiky Karla Bartha. Úvodní teze paragrafů. 1 Barth, Karl. Kirchliche Dogmatik IV/1-3, Zollikon-Zürich, 1953-1959. IV/1 (1953) 13. kapitola: předmět a problémy učení o smíření

Více

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících.

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. OBSAH MODLITEB I. Krátké modlitby 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. 4. Modlitba pro nevěřící při Varování I. 5. Modlitba pro nevěřící při Varování

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI PROČ A JAK SE MODLIT KŘÍŽOVOU CESTU? (zpracováno podle Vojtěcha Kodeta) MÁME JISTOTU, ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI Již dva tisíce let nás posiluje jistota víry, že na život nejsme sami. Těsně před svým návratem

Více

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.4.2. Vlastivěda A) Charakteristika předmětu Vlastivěda se dělí na část zeměpisnou a dějepisnou. V zeměpisném učivu je cílem především práce s mapou, atlasem a globusem. Využíváme zkušeností žáků z cestování.

Více

Petr Chalupa. DYNAMIKA SMLOUVY VDEUTERONOMISTICKÉM ZPRACOVÁNÍ DĚJIN Historické pozadí, projevy a další působení

Petr Chalupa. DYNAMIKA SMLOUVY VDEUTERONOMISTICKÉM ZPRACOVÁNÍ DĚJIN Historické pozadí, projevy a další působení Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Petr Chalupa DYNAMIKA SMLOUVY VDEUTERONOMISTICKÉM ZPRACOVÁNÍ DĚJIN Historické pozadí, projevy a další působení Olomouc 2008 Oponenti:

Více

Bible z řeckého výrazu /τὰ βιβλíα -ta biblia/ neboli knihy,svitky. Papýrusové svitky se vyráběly ve starověkém fénickém městě. zvaném Byblos,které se

Bible z řeckého výrazu /τὰ βιβλíα -ta biblia/ neboli knihy,svitky. Papýrusové svitky se vyráběly ve starověkém fénickém městě. zvaném Byblos,které se BIBLE Bible z řeckého výrazu /τὰ βιβλíα -ta biblia/ neboli knihy,svitky. Papýrusové svitky se vyráběly ve starověkém fénickém městě. zvaném Byblos,které se na tuto výrobu specializovalo. Další označení

Více

Epištola Židům. část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3)

Epištola Židům. část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3) Epištola Židům část - 3. Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš (viz Žd 3,3) Podklady: Nedělní kázání: 19. 07. 2015 Téma: Ježíš je hoden větší slávy než Mojžíš. Použit: Český studijní překlad Bible Sloužil:

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 ETIKA Ethos = z řeckého zvyk, obyčej, charakter Mos = z latinského morálka Etika

Více

KONSTANTIN A METODĚJ

KONSTANTIN A METODĚJ VY_32_INOVACE_05_Konstantin a Metoděj KONSTANTIN A METODĚJ Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://www.filaso.cz/katalog-znamky/889/1969-archeologicke-objevy-na-morave-a-na-slovensku

Více

Pluralismus a svobodná společnost

Pluralismus a svobodná společnost Kapitola 1 Pluralismus a svobodná společnost 1. Míra otevřenosti otevřené společnosti Uzavřená společnost, otevřená společnost. Problematiku naší práce vhodně vymezuje tento protiklad Karla Poppera (1945).

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

Téma: NERVY V KÝBLU. Téma: JE TO NA TOBĚ (UMÍME SE ROZHODOVAT?) Téma: JE TŘEBA BÝT IN? (aneb CO SE SVÝM VZHLEDEM?)

Téma: NERVY V KÝBLU. Téma: JE TO NA TOBĚ (UMÍME SE ROZHODOVAT?) Téma: JE TŘEBA BÝT IN? (aneb CO SE SVÝM VZHLEDEM?) Téma: NERVY V KÝBLU úvaha na biblický text Filipským 4, 6-7 Jak mi Bůh dal sílu překonat těžkou situaci (strach)? Proč prožíváme strach (úzkost) a jak s tím bojovat? Izaiáš 43, 1-2 1) Strach a obavy jsou

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

3. Boží přikázání: POMNI, ABYS DEN SVATEČNÍ SVĚTIL

3. Boží přikázání: POMNI, ABYS DEN SVATEČNÍ SVĚTIL 3. Boží přikázání: POMNI, ABYS DEN SVATEČNÍ SVĚTIL Ve třetím Božím přikázání nám Pán Bůh ukládá, abychom jeden den v týdnu zvláštním způsobem zasvětili jemu. Všichni lidé na světě za všech dob měli jeden

Více

Ženy v korintském sboru

Ženy v korintském sboru Ženy v korintském sboru 1. Ježíši krásný, panovníku jasný, Boží i lidský synu, tebe milovat a oslavovat žádám každou hodinu. 2. Krásné jsou kraje, pole, luhy, háje, zavítá-li jarní čas: nad vše vezdejší

Více

Slovo Boží přišlo k prorokovi Williamu Marrionu Branhamovi. Ježíš Kristus je Bůh

Slovo Boží přišlo k prorokovi Williamu Marrionu Branhamovi. Ježíš Kristus je Bůh Slovo Boží přišlo k prorokovi Williamu Marrionu Branhamovi Ježíš Kristus je Bůh Slovo Boží přišlo k prorokovi Williamu Marrionu Branhamovi Ježíš Kristus je Bůh No, a to je to zjevení Ježíš Kristus je Bůh.

Více

Jak je to s Desaterem? 2

Jak je to s Desaterem? 2 Jak je to s Desaterem? 1 Jak je to s Desaterem? Chris Badenhorst Překlad: Pavel Škoda, B.Th. Zdroj: http://www.lifeassuranceministries.org/studies/whataboutthetenc.html Jaká je role zákona v životě křesťana?

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Gymnázium, Praha 4, Postupická 3150, 141 00 Praha 4 DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Tímto dodatkem se upravují či doplňují některé body Školního vzdělávacího programu, který nabyl platnosti dne

Více

Gerlinde Baumann. Bible

Gerlinde Baumann. Bible Gerlinde Baumann Bible O knize Bible je bestseller. Ale kdo ji četl? Jak je to vlastně s Knihou knih? Kdo ji napsal? Písmo svaté a slovo Boží co to znamená? Hovoří Bible bezprostředně ke každému člověku,

Více

rozplynul a radost rostla. Při uvádění do kontemplativní

rozplynul a radost rostla. Při uvádění do kontemplativní ÚVOD V lidském životě existují okamžiky kontemplace. Během nich zazáří něco, nač člověk vlastně celou dobu čekal. Dávají tušit, že život nám může nabídnout víc než to, co prožíváme v šedé každodennosti.

Více

Zjevení - úvod. Úvod ke knize Zjevení Janovo. Jaký je účel knihy Zjevení? Srpen 2011

Zjevení - úvod. Úvod ke knize Zjevení Janovo. Jaký je účel knihy Zjevení? Srpen 2011 Zjevení - úvod Srpen 2011 Úvod ke knize Zjevení Janovo Kniha Zjevení výrazně ovlivnila křesťanské dějiny. Zejména v dobách krizí. V průběhu dějin vybízela a i dnes vybízí k čistotě víry, hledání Božího

Více

Anděl Páně - Angelus Domini

Anděl Páně - Angelus Domini Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen. Pane, děkujeme ti za naše společenství, kde můžeme prožívat chvíle společně. Děkujeme ti, že jsme se mohli znovu sejít. Ať sestoupí Duch Svatý mezi nás a obklopuje

Více

ITALSKÉ DOLOMITY. pastorační dům Velehrad. 13. 20. června 2015. Milí přátelé!

ITALSKÉ DOLOMITY. pastorační dům Velehrad. 13. 20. června 2015. Milí přátelé! Motto: Když hory vyprávějí, moudrý člověk mlčí ITALSKÉ DOLOMITY pastorační dům Velehrad 13. 20. června 2015 Nechat vyslovit své srdce, které se nezáludně k citům přizná, poodhaluje tajemství vzniku vděčnosti,

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

DĚJINY VE FILMU FILM VE VÝUCE DĚJEPISU

DĚJINY VE FILMU FILM VE VÝUCE DĚJEPISU Kamil Činátl Jaroslav Pinkas a kolektiv DĚJINY VE FILMU FILM VE VÝUCE DĚJEPISU Ústav pro studium totalitních režimů Praha 2014 Kniha vznikla v rámci projektu Dějepis v 21. století: multimediální aplikace

Více

KONFERENCE Poznámky pro účastníky

KONFERENCE Poznámky pro účastníky PROZKOUMEJTE velké životní otázky KONFERENCE pro účastníky Brno, Česká republika 13. 14. ledna 2012 SETKÁNÍ 1 Vize pro službu mladým lidem SETKÁNÍ 2 Co je Alfa pro mládež? Kurz Alfa pro mládež představuje

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Občanská nauka, 4. ročník, SŠ Přílohy. Bez příloh. Identifikační údaje školy

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Občanská nauka, 4. ročník, SŠ Přílohy. Bez příloh. Identifikační údaje školy VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Číslo a název materiálu Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU DĚJEPIS Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium (rozpis učiva):

Více

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru 6. třída - Objevujeme křesťanskou víru Vazba učiva 6. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Žáci rozumějí evangelním zprávám jako výpovědím víry o setkání člověka a Boha. Žáci umějí rozpoznat

Více

Otče náš.. 3 Zdrávas Maria 3 Andělé Boží, strážce můj 4 Zdrávas Královno. 5 Pod ochranu tvou. 6 Svatý Michaeli archanděli.. 7 Věřím v jednoho Boha.

Otče náš.. 3 Zdrávas Maria 3 Andělé Boží, strážce můj 4 Zdrávas Královno. 5 Pod ochranu tvou. 6 Svatý Michaeli archanděli.. 7 Věřím v jednoho Boha. 1 KNÍŽKA MODLITEB Otče náš.. 3 Zdrávas Maria 3 Andělé Boží, strážce můj 4 Zdrávas Královno. 5 Pod ochranu tvou. 6 Svatý Michaeli archanděli.. 7 Věřím v jednoho Boha. 8 Srdce Ježíšovo a Mariino 9 Modlitba

Více

ÚVOD. Tento svazek obsahuje tři dokumenty, které se týkají nové formule Vyznání víry (Professio fidei):

ÚVOD. Tento svazek obsahuje tři dokumenty, které se týkají nové formule Vyznání víry (Professio fidei): ÚVOD Tento svazek obsahuje tři dokumenty, které se týkají nové formule Vyznání víry (Professio fidei): - Vyznání víry a Přísaha věrnosti, kterou je třeba složit při převzetí úřadu vykonávaného jménem církve.

Více

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou TRITON Psychologická setkávání Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr

Více

Úvod. I. Metodologické předpoklady

Úvod. I. Metodologické předpoklady VYJÁDŘENÍ KONGREGACE PRO NAUKU VÍRY K DÍLŮM OTCE JONA SOBRINA SJ: JESUCRISTO LIBERADOR. LECTURA HISTÓRICO-TEOLÓGICA DE JESÚS DE NAZARET (MADRID, 1991) 1 A LA FE EN JESUCRISTO. ESAYO DESDE LAS VÍCTIMAS

Více

Milovaní, ať Ježíš chrání mé dcery a mé syny!

Milovaní, ať Ježíš chrání mé dcery a mé syny! Milovaní, ať Ježíš chrání mé dcery a mé syny! V červnu si připomínáme zvláštním způsobem svatého Josemaríu, protože právě v tomto měsíci, 26. června, je jeho liturgická vzpomínka, v Prelatuře slavnost.

Více