5.2. INTERPRETAČNÍ MOMENT

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "5.2. INTERPRETAČNÍ MOMENT"

Transkript

1 5.2. INTERPRETAČNÍ MOMENT Koncept zjevení v katolické teologii vychází z textů Starého a Nového zákona, avšak následující dějiny tradice od církevních otců po současné dokumenty magisteria nabízí důležité prvky jeho hermeneutiky a určitá kritéria, jak se mezi interpretacemi biblických pramenů orientovat. Na závěr této kapitoly si připomeneme modely zjevení, s nimiž pracujeme v současné teologii První zmínky o Zjevení v dokumentech magisteria Zjevení bylo samostaně pojednáno až na posledních dvou koncilech, zmínky však najdeme už na IV. lateránském koncilu (1215) a na koncilu Tridentském (IV. zas. 1546). Významné pro pochopení současného pojetí konceptu zjevení v textech magisteria jsou také texty první vatikánského koncilu, již budeme dále věnovat větší pozornost. 1 Ve středověku sílí sklon chápat Zjevení jako soubor nauk božského původu, které se týkají spásy. Toto pojetí přetrvá až do Prvního vatikánského koncilu. Středověké univerzity přišly s konceptem Zjevení chápaným jako zdroj poznání, který převyšuje poznávací schopnosti lidského rozumu. Zatímco rozum slouží poznání stvořených věcí, zjevení je nahlíženo jako jakýsi vyšší zdroj poznání, které je spojeno se spásou. Tomáš Akvinský přichází s myšlenkou, že lidé kvůli spáse museli být poučeni o božských skutečnostech prostřednictvím Božího Zjevení a krom toho bylo třeba, by tu byla posvátná nauka, která vychází z tohoto božského Zjevení, tedy vedle filosofických disciplín, které studuje lidský rozum. 2 Přesto pojem Zjevení u Tomáše Akvinského stejně jako u sv. Bonaventury ještě neoznačuje celek pravd, které jsou obsaženy v Písmu a církví předkládány ve vyznání víry. Smyslem zůstává odkázat na božský původ těchto pravd, či lépe Boží světlo, díky němuž proroci a apoštolové lépe porozuměli tomu, co měli zvěstovat. Na jiných místech výraz Zjevení u těchto středověkých autorů označuje sám úkon sdělení Božích pravd Kristem jakožto Božím Synem. U Tomáše navíc není Zjevení chápáno v protikladu k rozumu, ale jako jeho dovršení: přirozené tíhnutí člověka k blaženosti, která spočívá v kontemplaci Boha, může být dovršeno pouze Božím Zjevením. Toto přirozené propojení víry a rozumu, přirozenosti a milosti později vymizelo a zdůraznil se především rozdíl mezi přirozeným poznáním rozumu a nadpřirozeným zjevením. Z obsahů víry se postupně stal soubor nadpřirozených tajemství, samotné Zjevení se začalo chápat jako fakt sdělení těchto pravd. Tomuto modelu Zjevení, který převládl v katolické teologii potridentské doby, říkáme teoreticko-naukové pojetí zjevení a právě na něj později útočila osvícenská kritika náboženství. 3 1 v souvislosti s patristikou a jejím přístupem ke Zjevení hovoříme o tzv. epifanickém konceptu Zjevení u církevních otců. Patrističtí autoři vedle sebe kladou zjevení a spásu: Bůh se skutečně zjevuje, tedy stává přítomným jako ten, kdo tvoří, vede, soudí a přináší spásu. V prostředí, kde se křesťané vymezují vůči gnozi, přichází o něco více ke slovu interpretace obsahu zjevení jako poznání. Srov. GRECO, La rivelazione, 193n. 2 překlad podle citace tamtéž 194n, v kontextu viz TOMÁŠ AKVINSKÝ, Summa teologická I 1,1. 3 srov. C. GRECO, La rivelazione,

2 IV. Lateránský koncil mluví o Zjevení v první kapitole De fide catholica, definitio contra Albigenses et Catharos : Trojice darovala spásnou nauku nejprve skrze Mojžíše a svaté proroky a další své služebníky podle dokonale uspořádaného plánu, který se uskutečnil v běhu věků. Nakonec to byl jednorozený Boží Syn Ježíš Kristus, který se vtělil společným působením celé Trojice a počatý Marií vždypannou ve spolupráci s Duchem svatým, a stal se pravým člověkem, složeným z rozumové duše a lidského těla, jedinou osobou ve dvou přirozenostech on pak nejjasněji ukázal cestu života 4 Na koncilu v Tridentu v r se v Dekretu o přijetí svatých a tradice (sess. IV.) 5 setkáme s konceptem zjevení v souvislosti se snahou řešit vztah mezi Zjevením a tradicí (reaguje se tak na protestantskou zásadu sola scriptura). Bylo rozhodnuto, že zjevení je obsaženo v Písmu a v tradici: Písmo je tedy norma ultima pro všechny, ale nestačí k víře - je tu zapotřebí i živé tradice, obojí je vzájemně propojeno. Koncept Zjevení tu však opět vůbec nebyl užit, je řeč o evangeliu : první evangelium hlásali proroci, pak Ježíš vlastními ústy, pak apoštolové zvěstováním Ježíše. Zákony a zvyky pramenící z evangelia tvoří nepsanou tradici. Zjevení je obsaženo v psaných knihách a nepsaném podání, které apoštolové přijali z úst samého Krista, nebo byly předávny apoštolům působením (dictante) Ducha svatého a jakoby z ruky do ruky předány (quasi per manus traditae) došly až k nám. Proto také knihy Starého i Nového zákona, jejichž autorem je v obojím případě Bůh, ale i tradice, tykající se víry a mravů buď ústně od Krista nebo vnuknutím (dictatas) sdělené a trvale v katolické církvi uchované přijímáme se stejnou úctou První vatikánský koncil konstituce Dei Filius 5 Není bez významu vrátit se k pojetí Božího zjevení, které nastínil první vatikánský koncil v dogmatické konstituci o katolické víře Dei Filius (1870). 7 Abychom správně pochopili v jakém smyslu se tento koncil zmiňuje o zjevení, je třeba si připomenout dobový kontext s jeho (teologickými) problémy Dobový kontext Někteří významní novodobí myslitelé tváří v tvář rozštěpení západních křesťanů, kteří ve jménu víry ospravedlňovali své války a vzájemné násilí, ztratili důvěru v možnost křesťanské víry jako jednotícího a přínosného faktoru evropské společnosti. Řešení začali spatřovat především v idei racionálního výkladu skutečnosti a část z nich spatřovala východisko v deismu a v ateismu. Také náboženství se mělo podřídit cestě rozumu: a je-li rozum nejvyšším soudcem i v otázkách náboženství, zjevení Boha přestává být nutnou samozřejmostí. Boží příkazy stejně jako autorita církve se zdají čímsi pouze vnějškovým a zaměnitelným. Deismus přichází s myšlenkou plné autonomie a soběstačnosti rozumu, přičemž transcendentní působení Boha v dějinách je postaveno do role pouhé a nikoliv nutné hypotézy. Další myšlenkové směry navázaly na hegeliánský koncept zjevení, kde 4 Anglicky koncilní dostupné např. ( ) , IV. zasedání: De libris sacris et traditiones recipientis, č Anglicky koncilní texty dostupné in ( ) 6 srov. DS k prvnímu vatikánskému koncilu viz též K. SKALICKÝ, Teologie zjevení Prvního vatikánského koncilu a její dějinné předehry a dohry in DOKUMENTY PRVNÍHO VATIKÁNSKÉHO KONCILU. Pracovní překlad. Praha, Krystal OP 2006, Tamtéž jsou k dispozici i dokumenty tohoto koncilu, dogmatická konstituce o katolické víře, Dei Filius viz tamtéž,

3 zcela splývá svět a Bůh, takže lidský a Boží rozum se zásadně neliší a tudíž celé křesťanské zjevení není než jedna etapa ve vývoji rozumu směrem k absolutnímu vědění. V tomto kontextu je zřejmé, proč teologie začala využívat zmíněný teoreticko-naukový koncept zjevení a odkazovat na sféru poznání, která je z hlediska teologické reflexe pouhému rozumu nedostupná a potřebuje nadpřirozené Zjevení. Slovo Zjevení tu bude označovat také specifický předmět křesťanské víry. 8 Teologové přichází s naukou o dvojím řádu poznání (duplex ordo cognitionis), přirozeném a nadpřirozeném. Zjevení přitom předává nadpřirozené pravdy, jež by jinak zůstaly lidskému rozumu nedostupné. Zjevení se postupně začne ztotožňovat s touto sérií pravd, které nacházíme formulovány v dogmatech a dalších výrocích učitelského úřadu církve. Je třeba dodat, že také někteří teologové v té době podlehli svodu osvícenského racionalismu, anebo naopak fideismu a tradicionalismu. RACIONALISMUS či semiracionalismus, kam bychom dnes zařadili autory, jako byl Georg Hermes ( ) či Anton Günther ( ), byl původně pokusem o dialog mezi křesťanstvím a soudobými filozofickými proudy. Hermes vychází z Kanta, pokouší se o teologii kritického rozumu, kde rozum rozhoduje o zjevení: rozum poznává množství pravd, zjevení by tu bylo čímsi jako zkratkou obtížné filozofické práce, kratší cestou k téže pravdě (rozdíl měl být pouze ve způsobu poznání). Jak již bylo řečeno, nakonec zcela vymizel rozdíl mezi tím, co přirozeně objevuje mysl, a co je dáno k poznání Božím zjevením. A. Günther vychází z Hegela a snažil se rozlišit přirozenou pravdu a zjevení může existovat něco nadpřirozeného, co přesahuje člověka? 9 Člověk obdařený duchem je podle něj díky svému duchu přirozeně nade všemi přírodními mechanismy - je potřeba uvědomit si tohoto ducha, a pak můžeme i pravdy zjevení převést na prosté filozofické vědění. FIDEISMUS (a tradicionalismus 10 ), kam řadíme autory jako byl F. de Lamennais, L. G. A. De Bonald ad. se vyznačoval naopak absolutní nedůvěrou vůči rozumu a jistotu spatřoval pouze ve víře a tradici (odtud pojmenování tohoto měru). Tvrdí, že zjevení nemůže být platně doloženo rozumem, je tu místo jen pro slepou víru, jíž musí rozum přitakat. Na obě tyto pozici První vatikánský koncil reaguje. 11 V odpovědi na (semi)racionalismus tak koncil zdůraznil transcendenci zjevení: připomíná, že zjevení je transcendentní, proto rozumu nepřístupné. 12 Koncil respektuje historicitu zjevení: spekulativní myšlení (které uvažuje o faktech, jakoby to byly pouhé ideje) zde nedostačuje, protože zjevení se dává v historických skutečnostech, v dějinách. Nezbytný je dle koncilu postoj víry, neboť jsou tu pravdy, které pro rozum nejsou evidentní. 13 Víra a rozum však nestojí v protikladu: proti fideismu tak koncil říká, že víra není slepá. Člověk může poznávat nejen přirozenou pravdu, ale i Boha skrze jeho stvoření a rozumem lze dokázat věrohodnost zjevení a skrze analogii s již známým lze díky rozumu napomoci zjevení hlouběji pochopit. Kladný vztah 8 srov. k této pasáži C. GRECO, La rivelazione Podle Hermese ještě ano, rozdíl je ve způsobu poznání. 10 teologické hnutí reagující na Francouzskou revoluci, antiracionalistické: rozum je uzavřený do sebe a neschopný poznat Boha, člověk má vyslechnout zvěst o Zjevení a vírou ji přijmout, jen tak pozná Boha. Rozum je tedy tváří v tvář náboženské a morální pravdě pasivní. Srov. GRECO, koncilním výrokům připravili půdu teologové jako J. A. Möhler, J. H. Newmann a podle Skalického zejm. J. B. Franzelin, srov. K. SKALICKÝ, Teologie zjevení, Koncil připouští, že zjevení je série pravd, které mají být poznány nejsou ale ani prostě přístupny rozumu: kdyby je Bůh nesdělil, nikdy bychom je neodhalili 13 Není tu celková racionální evidence, neboť obsah zjevení si mohu přivlastnit ne skrze evidenci, tj. jako by závisel na našich schopnostech, ale díky Boží autoritě. 97

4 víry a rozumu je uspořádán do tzv. dvojího řádu poznání, 14 který má docenit rozumové schopnosti i nadpřirozenost víry: rozumu jsou svěřeny k poznávání pravdy přirozené, víře pravdy nadpřirozené. 15 Jde o o dva rozdílné, ale nekonfliktní systémy poznání, které mají jediného původce Boha Struktura a obsah dogmatické konstituce Dei Filius 16 (1870): a)téma Zjevení v konstituci Dei Filius Dogmatická konstituce o katolické víře Dei Filius nabízí stejné obsahy, avšak jinou perspektivu oproti pozdějšímu dokumentu Druhého Vatikána věnovanému Božímu Zjevení (Dei Verbum). Nedefinuje přímo Boží Zjevení, ale smysl, který mu připisuje, je zřejmý z toho, jak s tímto výrazem v textu zachází. Text konstituce Dei Filius již obsahuje zmínku o Božím sebezjevení, když formuluje: jeho moudrosti a dobrotě se však zalíbilo jinou, a to nadpřirozenou cestou, zjevit lidskému rodu sebe sama i své věčné úradky. - Není zde tedy řeč o pouhé sérii zjevených pravd, ale o zjevení sebe sama. Přesto z kontextu vyplývá, že důraz tu zůstává na kognitivní povaze Zjevení: událost zjevení nás má seznámit s božskými úradky, božskými tajemstvími, zjevenou pravdou, naukou víry. 17 Výraz zalíbilo se mu odkazuje k Boží svobodě: předpokladem zjevení je, že Bůh se chtěl zjevit, nikoliv tedy pouhá schopnost lidského rozumu. Spojení jeho moudrosti a dobrotě má vyjádřit, proč se Bůh zjevuje. Obsahem zjevení, jak již bylo řečeno, je Bůh sám a věčná ustanovení jeho vůle. K otázce, kde je zjevení uloženo vatikánský koncil opakuje, co říkal již Trident. Co se týče toho, jak se uskutečňuje zjevení, je zde sděleno, že nadpřirozenou cestou : Tatáž svatá matka církev drží a učí, že Bůh, původce a cíl všech věcí, může být s jistotou poznán přirozeným světlem lidského rozumu ze stvořených věcí. Co je u něho neviditelné, je možné poznat rozumem z toho, co stvořil. Jeho moudrosti a dobrotě se však zalíbilo jinou, a to nadpřirozenou cestou, zjevit lidskému rodu sebe sama i své věčné úradky, jak praví Apoštol: Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům skrze proroky. V těchto posledních dnech k nám promluvil v Synu. Díky tomuto božskému zjevení mohou všichni snadno, s pevnou jistotou a bez přimíšení omylu poznat ty božské věci, které za současných podmínek lidského rodu nejsou lidskému rozumu neproniknutelné. Z toho však neplyne, že zjevení by bylo naprosto nezbytné, nýbrž to, že Bůh ze své nekonečné dobroty určil člověka k nadpřirozenému cíli účastí na božských dobrech, která zcela přesahují chápání lidské mysli; vždyť oko nevidělo ani ucho neslyšelo ani do srdce člověka nevstoupilo, co Bůh připravil těm, kteří ho milují (1Kor 2,9). 18 První vatikánský koncil shrnuje dosavadní nauku církve o zjevení. Připomíná, že přirozeným světlem rozumu můžeme poznat Boha z jeho stvoření. Bůh však ve své moudrosti a dobrotě nám dal ještě cestu nadpřirozenou, kterou zjevil sám sebe a svou vůli. Tímto zjevením můžeme poznat v nynějším stavu správně a jistě i to, co náš rozum nepřesahuje; toto zjevení není absolutně nutné, je nutné vzhledem k nadpřirozenému cíli 14 Podobně bude i v Providentissimus Deus Lva XIII. (1893), Spiritus Paraclitus Benedikta XV. (1920) a Divino afflante Spiritu Pia XII. (1943) 15 Přirozené = aristotelsko-tomistické pojetí (připomeňme, že dnes toto vše promýšlíme v christologických pojmech, tj. jinak!). Přirozené mohlo náležet člověku či přírodě každá přirozenost má svou finalitu a k ní náležité prostředky, nadpřirozené se definovalo negativně: co člověku nenáleží z jeho přirozenosti, ale je mu dáno milostí (např. poznat Boží tajemství) 16 srov. K. SKALICKÝ, Teologie zjevení, srov. k tomu DS 3005; 3020; 3027; 3032; srov. DOKUMENTY PRVNÍHO VATIKÁNSKÉHO KONCILU, Pracovní překlad. Krystal, Olomouc 2006, 67n. 98

5 člověka, k účasti na božských dobrech, která lidské poznání naprosto přesahují (viz DS 3004n). Člověk má tedy schopnost přirozeného poznání Boha, nadpřirozené zjevení dává orientaci i v oblasti, která se rozumu nevymyká, ale toto poznání zůstává neúplné a jaksi ohrožené - pro vlastní tajemství víry je nutné Boží zjevení. 19 Do jisté míry lze Boha poznat rozumem z toho, co nás obklopuje - cosi dalšího a zásadního o Bohu lze však poznat jen vírou, avšak ne vírou slepou, jak se domnívá fideismus, ale vírou, jejíž základy lze rozumem dokázat (cum recta ratio fidei fundamenta demonstrat, ES 3019), a to díky zázrakům a proroctvím (miracula et prophetias), které jsou nejjistější a veškerému chápání přiměřená znamení božského zjevení (ES 3009). Všimněme si, že zázraky a proroctví tu nejsou považovány za důkazy, ale za znamení Božího zjevení. (To je důležité si uvědomit, protože řada textů, které po Prvním vatikánském koncilu vznikla, naopak velmi zdůrazňovala zázraky právě ve funkci důkazů věrohodnosti Zjevení.) 20 b) téma víry v konstituci Dei Filius: Pojetím víry se budeme zabývat v následující kapitole, můžeme však předeslat, že První vatikánský koncil zdůraznil, že víra má charakter nadpřirozenosti (existují i pravdy rozumu nepřístupné) a racionality (víra je lidský úkon, je možný souhlas víry s rozumem, což není totéž co racionální evidence, neboť nadpřirozené není totéž co iracionální, může být docela dobře rozumné. Víru lze před rozumem legitimizovat. Víra má také charakter svobody: vyžaduje svobodný lidský úkon souhlasu, přisvědčení. Svoboda vyžaduje aplikaci, zapojení, účast - pochyby samotné nestačí k nevíře. c) téma vztahu víry a rozumu v konstituci Dei Filius: Rozum může víře posloužit tím, že jí dodává preambula fidei (tj. pomáhá racionálně poukázat na její věrohodnost), analogia fidei (za pomoci analogie s racionálními pravdami) a umožňuje odpověď víry na námitky. * * * Všechny apologetické traktáty, které byly sepsány v době po Prvním Vatikánu, samozřejmě široce čerpaly z jeho prohlášení. Rozšířilo se pojetí Zjevení zdůrazňující jeho kognitivní aspekt a důraz na pravdy víry, u kterých se podtrhávala jejich nadpřirozenost, definitivita a neměnnost. Toto chápání Zjevení se ukázalo jako omezené v první polovině dvacátého století, když katolická teologie chtěla zdravě reagovat na moderní filozofii a také na rozvoj vlastních teologických oborů. Biblistika a patristika upozornily na původní biblické a christologické zakotvení Zjevení, spojené s dějinně-spásným Božím působením. Do popředí se dostalo vědomí, že sebesdělení Boha se uskutečňuje prostřednictvím slova a událostí, uprostřed dějin, jejichž vrcholem je Ježíš Kristus, a že toto Zjevení směřuje k tomu, aby člověku dalo účast na nitrobožském životě ZVĚŘINA, Teologie agapé I, k této otázce více viz GRECO, La rivelazione, srov. tamtéž,

6 5.2.3 Druhý vatikánský koncil konstituce Dei Verbum (1965) 22 Zatímco na Prvním vatikánském koncilu je zjevení pojednáno uvnitř otázky po víře, která je odpovědí na zjevení pravd o Bohu (tj. implicitně proto mluvíme o doktrinálním pojetí zjevení), s Druhým vatikánem dochází k proměně paradigmatu: mění se horizont porozumění a s ním i pojetí zjevení. První vatikánský koncil hovoří o Zjevení v kontextu polemiky (s racionalismem a fideismem) a objasňuje, proč lidstvo Zjevení potřebuje. Druhý Vatikán je prvním koncilem, který tématu Zjevení věnuje samostatnou konstituci a široce představuje povahu Zjevení, jeho způsob, předmět a cíl. Za tři základní rysy pohledu na Zjevení, tak jak ho prezentuje Dei Verbum, považujeme dialogicko-personální, dějinně spásný a christocentrický charakter zjevení. Od prvního vatikánského koncilu se tedy poslední koncil ve svém pojetí zjevení neliší obsahem, ale především perspektivou. Dialogicko personální dimenze Zjevení vyjadřuje důraz koncilu na skutečnost, že Bůh sám je obsahem Zjevení, ne pouze soubor nadpřirozených pravd (jak je prezentoval nikoliv První Vatikán, ale především předkoncilní apologetika). Dějinně-spásná dimenze odkazuje na to, že se jedná o dialog mezi osobami a že toto sdělení Boha se děje skrze skutky a slova. 23 Christocentrismus Zjevení značí, že toto Zjevení se definitivně naplňuje v příběhu Ježíše Krista, kde dialog Boha s člověkem v jeho dějinách dospívá k vrcholu. Všechny tyto charakteristiky si postupně přiblížíme, ale předtím si připomeňme samotný text konstituce, který pro nás bude směrodatný: Bůh se ve své dobrotě a moudrosti rozhodl zjevit sebe samého a oznámit tajemství své vůle 24 : že lidé prostřednictvím Krista, vtěleného Slova, mají v Duchu svatém přístup k Otci a stávají se účastnými božské přirozenosti 25. Tímto zjevením oslovuje neviditelný Bůh 26 ze své veliké lásky lidi jako přátele 27 a stýká se s nimi, 28 aby je pozval a přijal do svého společenství. (Dei Verbum 2) a) Dialogicko-personální charakter Zjevení Adresátem zjevení jsou lidé Bůh se na ně obrací jako na přátele. Božím záměrem je vytvořit svobodný subjekt jako partnera vztahu tj. jiného vzhledem k sobě. Zjevení je popisováno jako osobní setkání, dialog, konverzace směřující ke společenství ( Bůh oslovuje lidi a stýká se s nimi ): Bůh je tedy zdrojem Zjevení, který se ve své nezištné iniciativě rozhoduje sdělit člověku. Zatímco Zatímco První Vatikán se zabýval na prvém místě tím, že se Bůh zjevuje ve stvoření a teprve hovoří o Zjevení v dějinách, Druhý Vatikán začíná ihned osobním Zjevením Boha a jeho spásy. Zjevení je tedy především nezištnou Boží iniciativou, dílem 22 Viz např. Lorizio in CODA-CANOBBIO , ale také K. SKALICKÝ in Teologické texty 1 (2003) 22-23, G. GIRARDI, s 22-26, A. ROZTOČIL, Pojem zjevení v konstituci Dei Verbum in Getsemany 103 (únor) 2000, případně i WALDENFELS, tj. není redukováno pouze na slova či pouze na fakta, srov. Bultmann, Barth: teologie slova, Pannenberg: teologie dějin, jejich prezentace viz R. GIBELLINI, Teologické směry 20. století. Kostelní Vydří Srov. Ef 1,9 25 srov. Ef 2,18; 2 Petr 1,4 26 srov. Kol 1,15; 1 Tim 1,17 27 srov. Ex 33,11; Jan 15, srov. Bar 3,38 100

7 milosti, které se vymyká jakékoliv manipulaci ze strany člověka. Pouze a jen Boží lásce vděčíme za to, že se Bůh zjevil člověku v dějinách spásy. Oproti Prvnímu Vatikánu se zmiňuje nejprve Boží dobrota a až po ní moudrost: Zjevení není důsledkem nahodilého Božího rozhodnutí, ale vychází z Boží dobroty, odpovídá celkovému Božímu záměru spásy. Předmětem Zjevení je Bůh sám, tj. nevděčíme mu pouze za to, že nám cosi sdělil, ale je obsahem a cílem Zjevení. Zjevení je reálným a osobním sebesdělením Boha. Zároveň přitom Bůh zjevuje i tajemství své spásné vůle, prostřednictvím Krista, vtěleného Slova, mají v Duchu svatém přístup k Otci a účast na Boží přirozenosti. Zjevení je tedy dílem Trojice: dílem Otce, od něhož vychází iniciativa, dílem Syna, vyslaného Otcem, aby lidem zjeveil jejich synovství a dal jim účast na božském životě, dílem Ducha sv., který nás proměňuje v nitru v syny a působí naše přijetí Zjevení. Tento osobní, trojiční a christocentrický charakter činí pojetí Zjevení Druhého Vatikána oproti předchozímu koncilu bohatším. 29 b) Dějinně-spásný charakter Zjevení K dějinně-spásnému charakteru Zjevení můžeme v souvislosti s textem Dei Verbum dodat, že o Boží sdělování sebe sama je zde řečeno, že se uskutečňuje prostřednictvím činů a slov, které navzájem vnitřně souvisí. Skutky, které Bůh vykonal v dějinách spásy, ukazují a posilují nauku i skutečnosti vyjádřené slovy; slova pak hlásají tyto skutky a objasňují tajemství v nich obsažená. 30 Zjevení je tedy v DV představeno jako Boží osobní nabídka člověku: nabídka přátelského vztahu s Bohem, a to skrze události a slova, které spolu úzce souvisí a které tvoří obsah dějin spásy in toto a in partes. c) christocentrita Zjevení Zjevení je Božím sebe-sdílením, které má vrchol v daru Božího syna Ježíše Krista. Nejhlubší pravda, která se odhaluje tímto zjevením o Bohu i o spáse člověka, nám září v Kristu, který je prostředníkem a zároveň i plností celého zjevení (srov. DV 2). Jestliže v Kristu vidíme základ i vrchol dějin spásy i zjevení až do té míry, že jen v něm možný historický vztah s Bohem a to nepřekonatelně, Ježíš Kristus pak nemůže být považován za prostý nástroj Zjevení. Dokument Dei Verbum se postavě Krista věnuje také v čl. 3. a 4.: to, co Bůh o sobě dal poznat prostřednictvím Mojžíše a proroků byla příprava na jeho evangelium (čl. 3) v Ježíšovi Vtěleném Slově, se Bůh ukázal rozhodujícím a definitivním způsobem. Právě Ježíšova identita, jeho Boží synovství je základem toho, že svými slovy, ale i samotnou přítomností, znameními i zázraky, smrtí a vzkříšením a sesláním Ducha pravdy dovršuje Boží Zjevení. Bůh přitom nadále mluví k lidem každé doby právě prostřednictvím živého předávání jeho Zjevení církví (srov. DV 8). 29 k tomuto tématu viz GRECO, La rivelazione, Události a slova jsou natolik úzce spojeny, že tvoří jediný celek zjevení (viz ale též hebr. dabar či řecké logos, které tuto souvislost s jednáním, dějem již implicitně obsahují). Vyslovitelný aspekt Božího zjevení/manifestace je tedy úzce spojen s jeho historicko-událostním charakterem. Je tu sjednocující perspektiva onoho vzájemného propojení: událost o sobě je již výmluvná, je sdělením a slovo se děje, udržet tento komplexní vztah je tedy v pojetí zjevení velmi důležité. Podle Lorizia můžeme vysledovat jak ten který teolog v průběhu dvacátého století se přiklání spíše k verbální (Barth, Bultmann, místy i von Rad, ) či naopak k dějové dimenzi (Panneberg, heidelbergský kruh, Schlette, ad.), pokusem o sloučení obou by podle něj mohl být např. Oscar Cullman a pojetí historia salutis v podobě, v jakém bylo vyjádřeno na druhém vatikánském koncilu, srov. LORIZIO in CODA-CANOBBIO

8 Poslední téma nás nasměrovává k otázce předávání Zjevení. Budeme mu věnovat pozornost v závěrečné kapitole, avšak už zde můžeme říci, že: Abychom dospěli k víře v Krista, je zapotřebí svědectví druhých, které musí být spojeno s vírou v Ježíše. Jistota Zjevení nepochází z tradice připojené k Písmu, ale z Písma, které napojeno na tradici je tu jediný živý depozit Božího Slova, který svěřen Božímu lidu a plnomocně a věrně interpretován magisteriem, které slouží Božímu slovu. 31 Literatura k dalšímu studiu: Dei Filius in Dokumenty 1. vatikánského koncilu. Praha, Krystal 2006 (není povinné!) Dei Verbum 1-6 (úvod, povaha a předmět zjevení, příprava NZ zjevení, přijetí vírou, vztah k lidskému poznání) A. ROZTOČIL, Pojem Zjevení v konstituci Dei Verbum in A. DULLES, Víra a zjevení in FIORENZA, Systematická teologie, D. DUKA: Úvod do teologie, Praha, Krystal 1995, K. RAHNER H. VORGRIMLER, Teologický slovník H. WALDENFELS, Kontextová fundamentální teologie, O. PESCH, Existuje? Poznání Boha dnes, M. RYŠKOVÁ, Doba Ježíše Nazaretského, , VYZNÁNÍ VÍRY CÍRKVE ( německý katechismus ), ; anglicky: O COLLINS, Fundamental thology, R. LATOURELLE, heslo Revelation in DTF italsky: M. BORDONI: Dio in Gesú Cristo, in RUGGIERI C. GRECO, La Rivelazione. Fenomenologia, dottrina e credibilitá. Cinisello Balsamo G: TANZELLA-NITTI, Le lezioni di teologia fondamentále, Roma 2007, Neztrácí se tím samozřejmě rozdíl mezi zakládajícím momentem zjevení a momentem, který zjevení aktualizuje. 102

Fundament a jeho strukturace

Fundament a jeho strukturace Fundament a jeho strukturace Fundamentální teologie ThLic. Mgr. Denisa Červenková Obsah 1. Místo fundamentální teologie v celku teologické reflexe 2. Fundament-základ teologie, jeho strukturace A. Předmět

Více

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti

Více

Středověká filozofie

Středověká filozofie Středověká filozofie Patristika období od 1. do 7. stol., v němž křesťanství do sebe vstřebává prvky antické moudrosti a zároveň se s ní kriticky vyrovnává první filosofické reflexe křesťanské víry vztah

Více

Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista

Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista Jon Paulien Pavlovy listy Tesalonickým Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista Obsah Osnova listů apoštola Pavla do Tesaloniky...9 První list do Tesaloniky...9 Druhý list do Tesaloniky...10 1.

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

Úvod do teologie. Teo-logie řeč (věda) o Bohu/bohu. Fundamentální teologie

Úvod do teologie. Teo-logie řeč (věda) o Bohu/bohu. Fundamentální teologie Teo-logie řeč (věda) o Bohu/bohu Teologie, v původním znění theologia, je složení řeckých výrazů theos kai logos, Bůh a slovo. Lépe řečeno rozhovor o Bohu, Bůh a studium. Platon užívá výrazu teologie ve

Více

Fundamentální teologie - dějiny

Fundamentální teologie - dějiny ThLic. Mgr. Denisa Červenková Fundamentální teologie - dějiny 7. 11. 2009 Obsah: 1. Apologie od starověku po novověk 2. TF jako součást apologetické dimenze teologie (od renesance po IIVC) 3. Modely a

Více

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael Otázka: Scholastika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Scholastika (periodizace a charakteristika, představitelé, základní problémy, spor o univerzálie, myšlení sv. Tomáše) Periodizace

Více

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ZJEVENÍ A VÍRA

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ZJEVENÍ A VÍRA Tento učební materiál vznikl v rámci projektu Inovace studijního programu Pastorační a sociální práce ETF UK (CZ.2.17/3.1.00/33279) spolufinancovaného z prostředků Evropského sociálního fondu, státního

Více

Katechetika 1 Ludvík Dřímal, 2016

Katechetika 1 Ludvík Dřímal, 2016 Katechetika 1 Ludvík Dřímal, 2016 2 Struktura předmětu Úvod 1. oddíl: Katecheze jako služba Božímu slovu 2. oddíl: Katecheze jako výchova křesťanské víry 3. oddíl: Katecheze jako činnost společenství církve

Více

7. PŘIJETÍ ZJEVENÍ: VÍRA

7. PŘIJETÍ ZJEVENÍ: VÍRA 7. PŘIJETÍ ZJEVENÍ: VÍRA 7.1. POJETÍ VÍRY V PÍSMU 1 7.1.1. Víra ve Starém zákoně užité výrazy: více výrazů, často jsou odvozeny z kořene aman א מ ן (být pevný, stabilní, jistý), ale i z jiných, viz bata

Více

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Název: KŘESŤANSTVÍ Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 6.ročník Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Ověření: 10.5. a 16.5.2012 v 6.A a 6.B Metodické poznámky: prezentace je určena pro 6. ročník

Více

a to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce

a to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce 2. Rodina 17. Vytvářet rodinu Drazí mladí, mějte především velkou úctu ke svátosti manželství. Skutečné štěstí nemůže rodina nalézt, pokud si zároveň manželé nejsou věrní. Manželství je institucí přirozeného

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s.

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i

Více

Fundamentální teologie - dějiny

Fundamentální teologie - dějiny ThLic. Mgr. Denisa Červenková Fundamentální teologie - dějiny 22. 11. 2008 Obsah: 1. APOLOGIE OD STAROVĚKU PO NOVOVĚK a) Výraz apologie v Novém zákoně b) Apologie v patristice 2. TF JAKO SOUČÁST APOLOGETICKÉ

Více

1. Věřit nebo ne, co je v dnešní době rozumnější pro člověka?

1. Věřit nebo ne, co je v dnešní době rozumnější pro člověka? 1. Věřit nebo ne, co je v dnešní době rozumnější pro člověka? a. Víra jako svoboda nebo otroctví pro člověka, který uvěřil. Věřit nebo ne, co je v dnešní době rozumnější pro člověka b. Víra jako rozhodnuti

Více

Odpovědi na osobní testy

Odpovědi na osobní testy 270 Odpovědi na osobní testy Lekce I 1. a Pravdivé b Pravdivé c Nepravdivé e Nepravdivé 2. a Pravdivé b Nepravdivé c Pravdivé e Pravdivé f Nepravdivé g Pravdivé 3. a Pravdivé b Nepravdivé c Pravdivé e

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Obor Pastorační a sociální práce Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE Studenti si vylosují dvě otázky, jednu z I. části souboru otázek z filosofie a teologie (ot.1-10), druhou

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

Církev a internetové společenské sítě

Církev a internetové společenské sítě Církev a internetové společenské sítě Téměř před 20 lety jsem zahlédl reklamu na mobilní telefony s nápisem: Důležité jsou vztahy, vše ostatní je technika. Myslím, že by to mohla být vůdčí myšlenka vašeho

Více

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

1. CESTA: Nemilujte svět (První Janova 2,15-17)

1. CESTA: Nemilujte svět (První Janova 2,15-17) 1. CESTA: Nemilujte svět (První Janova 2,15-17) Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není. Neboť všechno, co je ve světě, po čem dychtí člověk a co chtějí jeho

Více

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV ŠKOLY: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082 NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: VY_32_INOVACE_4B_08_Německá klasická

Více

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida

Více

Zjevení (1) - konstitutivní moment. Fundamentální teologie

Zjevení (1) - konstitutivní moment. Fundamentální teologie Zjevení (1) - konstitutivní moment Fundamentální teologie 6.-13.12. 2008 Obsah 5.1 KONSTITUTIVNÍ MOMENT A. Zjevení v SZ B. Zjevení v NZ 5.2. INTERPRETAČNÍ MOMENT Otcové církve První zmínky o zjevení v

Více

PASTORAČNÍ VÝZVY PRO RODINU V KONTEXTU NOVÉ EVANGELIZACE

PASTORAČNÍ VÝZVY PRO RODINU V KONTEXTU NOVÉ EVANGELIZACE BISKUPSKÁ SYNODA III. MIMOŘÁDNÉ GENERÁLNÍ ZASEDÁNÍ PASTORAČNÍ VÝZVY PRO RODINU V KONTEXTU NOVÉ EVANGELIZACE Přípravný dokument Vatikán 2013 1 I. Synoda: rodina a evangelizace Poslání hlásat evangelium

Více

Řád Křesťanského sboru Pyšely

Řád Křesťanského sboru Pyšely Řád Křesťanského sboru Pyšely Úvod Pro plnohodnotný křesťanský život a společné soužití členů Křesťanského sboru Pyšely (KSP) přijímáme následující články. Článek I Cíle a poslání (KSP) Cíle a poslání

Více

Křesťanská sociální etika. M. Martinek

Křesťanská sociální etika. M. Martinek Křesťanská sociální etika Jabok 2008 2008. . Úvod, literatura, definice, témata, metoda, biblické a historické inspirace 2008. 2 Předmět křesťanská sociální etika Je součástí teologické etiky, která se

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Obor Pastorační a sociální práce Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE Student si vylosuje dvě otázky. První z části Otázky z filosofie a teologie, druhou z části Otázky z

Více

POJMY Náboženství Věda

POJMY Náboženství Věda POJMY Náboženství Věda Systém věrouky, konkrétních rituálů a společenské organizace lidí, kteří s jeho pomocí vyjadřují a chápou svůj vztah k nadpřirozenu - Bohu Pohled na svět svrchu Systém a nástroj

Více

HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO

HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO 10 HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO Činnost Ducha svatého je velmi bohatá a pestrá. Klademe si otázku: Existuje nějaká základní, ústřední činnost Ducha, k níž se všechno soustřeďuje? Můžeme najít podstatu,

Více

čtyři duchovní zákony? Už jsi slyšel

čtyři duchovní zákony? Už jsi slyšel čtyři duchovní zákony? Už jsi slyšel Stejně jako existují fyzikální zákony, které určují dění ve vesmíru, jsou i zákony duchovní, které určují náš vztah k Bohu. 1. Bůh tě miluje a má s tvým životem ten

Více

8. TRADICE. 8.1 Předávání zjevení v dějinách

8. TRADICE. 8.1 Předávání zjevení v dějinách 8. TRADICE 8.1 Předávání zjevení v dějinách A) Tradice Pojem tradice v dějinách teologie Zjevení a tradice Subjekt tradice Apoštolskost tradice Ecclesia semper reformanda Tři základní struktury přenosu

Více

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

MNOH HLASU JEDNA VI RA. Felix Porsch ---

MNOH HLASU JEDNA VI RA. Felix Porsch --- MNOH HLASU Felix Porsch JEDNA --- VI RA ZVON ČESKÉ KATOLICKÉ NAKLADATELSTVí PRAHA 1993 OBSAH Předmluval5 POVELlKONOČNÍ NOVÝ ZAČÁTEK: PRVNÍ SVĚDECTVÍ VÍRY O KRISTU Místo vzniku novozákonních knih: křesťanské

Více

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE ÚKOL 1 Kdo byl předchůdcem německé klasické filosofie? Která filosofická témata řešil? NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE jeden ze základních proudů v evropské filosofické tradici konec

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

Květná neděle. Neboť ty jsi, Pane, zemřel, abychom my mohli žít. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Květná neděle. Neboť ty jsi, Pane, zemřel, abychom my mohli žít. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Květná neděle S vírou v Ježíše Krista, který se z lásky k nám ponížil a byl poslušný až k smrti na kříži, se modleme za církev a za celý svět. (Budeme odpovídat: Pane, smiluj se). Prosme za jednotu církve

Více

OBSAH. První část. L id sk á str á n k a b ib le

OBSAH. První část. L id sk á str á n k a b ib le OBSAH PŘED M LU V A Ú V O D 1. Co je bible? 2. Členení bible 3. Židovské členění Písm a 4. Jak Bůh v bibli mluví? 4.1 Informace 4.2 Sebevyjádření 4.3 Výzva 5. D ei verbum o Boží řeči к člověku 6. Struktura

Více

Křesťanství v raně středověké Evropě

Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství Nejrozšířenější světové monoteistické náboženství Navazuje na judaismus Učení odvozuje od Ježíše Nazaretského kolem roku 30 n.l. veřejně působil jako kazatel

Více

Petr Jandejsek 2007/08 CO JE TEOLOGIE?

Petr Jandejsek 2007/08 CO JE TEOLOGIE? CO JE TEOLOGIE? Teologie jako reflexe dialogu s Bohem v rámci křesťanských tradic, které o Bohu vydávají svědectví (Noble 2004: 5). - ekumenická disciplína - živý předmět (já a svědectví víry křesťanských

Více

Průvodce tématem estetika -1.část

Průvodce tématem estetika -1.část Lukáš Ondra ODKUD SE BERE KRÁSA? 6. Estetika Průvodce tématem estetika -1.část 6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA? 6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY 6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO UMĚLECKÉHO DÍLA 6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA

Více

Já jsem dveře (J 10:7, 9)

Já jsem dveře (J 10:7, 9) Já jsem dveře (J 10:7, 9) - pomodlit se za kázání ÚČEL KÁZÁNÍ: Ukázat, že Ježíš Kristus je Jahve a jako takový má veškerou moc na nebi i na zemi. HOMILETICKÁ MYŠLENKA: Ježíš Kristus je Jahve (Hospodin),

Více

JEŽÍŠ KRISTUS BYL POČAT Z DUCHA SVATÉHO A NARODIL SE Z MARIE PANNY

JEŽÍŠ KRISTUS BYL POČAT Z DUCHA SVATÉHO A NARODIL SE Z MARIE PANNY 1 JEŽÍŠ KRISTUS BYL POČAT Z DUCHA SVATÉHO A NARODIL SE Z MARIE PANNY Úvodem Jsem si vědom potíží při hledání odpovědi na pravdy naši víry Potíže, jaké pociťovali mnozí Ježíšovi současníci, zůstávají nadále

Více

1. Přednáška K čemu je právní filosofie?

1. Přednáška K čemu je právní filosofie? 1. Přednáška K čemu je právní filosofie? Osnova přednášky: a) Co je filosofie a filosofování b) Proč vznikla právní filosofie c) Předmět a funkce právní filosofie Co znamená slovo filosofie? slovo filosofie

Více

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) Otázka: Pojetí filosofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petr Novák filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) klade si otázky ohledně smyslu všeho a zkoumá

Více

Slavný růženec - Věřím v Boha...

Slavný růženec - Věřím v Boha... Slavný růženec - Věřím v Boha... I. Ježíš, který z mrtvých vstal. - Otče náš... 1. První den v týdnu časně ráno přichází ke Kristovu hrobu Marie Magdaléna a spatří kámen od vchodu odvalený. - Zdrávas Maria...

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Filozofie, etika 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

VÝSTUP PŘEDMĚTU OČEKÁVANÝ VÝSTUP UČIVO MOŽNÉ PŘESAHY A VAZBY

VÝSTUP PŘEDMĚTU OČEKÁVANÝ VÝSTUP UČIVO MOŽNÉ PŘESAHY A VAZBY VÝSTUP PŘEDMĚTU OČEKÁVANÝ VÝSTUP UČIVO MOŽNÉ PŘESAHY A VAZBY PROHLUBOVÁNÍ VZTAHU MEZI ZKUŠENOSTÍ A DUCHOVNÍM ROZMĚREM OSOBNOSTI ŽÁKA Porozumění biblickým příběhů EKUMENICKÝ ROZMĚR KŘESŤANSTVÍ A MEZINÁBOŽENSKÝ

Více

ervenková Fundamentáln lní teologie přednáškový cyklus pro I. ročník kombinovaného studia KTF UK

ervenková Fundamentáln lní teologie přednáškový cyklus pro I. ročník kombinovaného studia KTF UK ThLic. Mgr. Denisa Červenkov ervenková Fundamentáln lní teologie přednáškový cyklus pro I. ročník kombinovaného studia KTF UK Tento i další materiál je ke stažení na www.cestanahoru.org/denisa 1.Úvod do

Více

Věroučná konstituce o Božím zjevení. Dei verbum BISKUP PAVEL, SLUŽEBNÍK SLUŽEBNÍKŮ BOŽÍCH, SPOLU S OTCI POSVÁTNÉHO SNĚMU NA TRVALOU PAMÁTKU PŘEDMLUVA

Věroučná konstituce o Božím zjevení. Dei verbum BISKUP PAVEL, SLUŽEBNÍK SLUŽEBNÍKŮ BOŽÍCH, SPOLU S OTCI POSVÁTNÉHO SNĚMU NA TRVALOU PAMÁTKU PŘEDMLUVA Věroučná konstituce o Božím zjevení Dei verbum BISKUP PAVEL, SLUŽEBNÍK SLUŽEBNÍKŮ BOŽÍCH, SPOLU S OTCI POSVÁTNÉHO SNĚMU NA TRVALOU PAMÁTKU PŘEDMLUVA 1 Posvátný sněm naslouchá Božímu slovu se zbožnou úctou

Více

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 Filosofie novověk Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 ANOTACE Kód DUMu: VY_6_INOVACE_3.ZSV.20 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: leden 2014 Ročník: 3. ročník střední zdravotnická

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Náboženství Ročník: Prima Očekávané školní výstupy (kompetence) Učivo (osnovy) Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata)

Více

Křesťanství. Dan Hammer 397876

Křesťanství. Dan Hammer 397876 Křesťanství Dan Hammer 397876 Andrea Kristinová 397719 Martina Veselá 386134 Základní údaje křesťanství je nejrozšířenější náboženský směr, v současnosti 1 200 milionů vyznavačů slovo křesťanství pochází

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 MONOTEISTICKÁ

Více

A) Sjednocená teorie Všeho?

A) Sjednocená teorie Všeho? OBSAH BUĎ SVĚTLO! 13 A) Sjednocená teorie Všeho? 1. ZÁHADA SKUTEČNOSTI 16 Dvojí záhada 17 Nový model světa: Koperník, Kepler, Galilei 18 Církev proti přírodním vědám 19 Vítězství přírodních věd 21 2. FYZIKÁLNÍ

Více

Souhrn: Církev? Ježíš zopakoval své pozvání, aby se každý z nás stal jeho učedníkem-misionářem,

Souhrn: Církev? Ježíš zopakoval své pozvání, aby se každý z nás stal jeho učedníkem-misionářem, Souhrn: Církev? Ježíš zopakoval své pozvání, aby se každý z nás stal jeho učedníkem-misionářem, aby v tom objevil nejvzácnější poklad svého života a sdílel toto bohatství s ostatními lidmi, blízkými i

Více

Myšlenky katolické fundamentální teologie v letech 1948 až 1989 dílo exilových a tuzemských autorů a hledání odpovědi na protest ateismu ADAM PÝCHA

Myšlenky katolické fundamentální teologie v letech 1948 až 1989 dílo exilových a tuzemských autorů a hledání odpovědi na protest ateismu ADAM PÝCHA RECENZNÍ STAŤ Myšlenky katolické fundamentální teologie v letech 1948 až 1989 dílo exilových a tuzemských autorů a hledání odpovědi na protest ateismu ADAM PÝCHA Filozofická fakulta, Univerzita Palackého

Více

Judaismus a kabala. M gr. A L E N A B E N D O V Á, VY_32_INOVACE_BEN29

Judaismus a kabala. M gr. A L E N A B E N D O V Á, VY_32_INOVACE_BEN29 Judaismus a kabala M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Kabala Kabala (je druh židovské mystiky). Mystika je obecně směr v náboženství, při kterém se ten, kdo jej praktikuje (mystik), snaží oprostit

Více

ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ

ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru (Vzdělávací obsah je koncipován jako východisko pro povinný předmět na církevních základních školách) Charakteristika: Obor Římskokatolické

Více

OVĚŘOVÁNÍ PRAVDY KRITICKÁ OTÁZKA K VAŠEMU VYZNÁNÍ. Anthony Buzzard

OVĚŘOVÁNÍ PRAVDY KRITICKÁ OTÁZKA K VAŠEMU VYZNÁNÍ. Anthony Buzzard OVĚŘOVÁNÍ PRAVDY KRITICKÁ OTÁZKA K VAŠEMU VYZNÁNÍ Anthony Buzzard Každý Křesťan je povolán k hledání pravdy. Když ji najde stává se zvěstovatelem pravdy ochoten komunikovat pravdu ostatním v duchu lásky.

Více

VET středověk a novověk (po 18. století)

VET středověk a novověk (po 18. století) VET středověk a novověk (po 18. století) Co nás čeká Křesťanství a jeho představitelé Renesance Racionalismus a empirismus, Kant Merkantelismus, Karmelismus Křesťanství Po dlouho dobu křesťanství uchovatel

Více

Dej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Dej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Dej 2 Osvícenství Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Osvícenství období i myšlenkový směr 17.-18. století, věk rozumu a osvěty

Více

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru 6. třída - Objevujeme křesťanskou víru Vazba učiva 6. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Žáci rozumějí evangelním zprávám jako výpovědím víry o setkání člověka a Boha. Žáci umějí rozpoznat

Více

CESTA K HRANICÍM A ZA NĚ. Filosofie náboženství

CESTA K HRANICÍM A ZA NĚ. Filosofie náboženství CESTA K HRANICÍM A ZA NĚ Filosofie náboženství 2 Průvodce: filosofie náboženství - 1.část 7.1 ÚVOD: ČLOVĚK JE KONEČNÁ BYTOST 7.2 ZROD FILOSOFIE NÁBOŽENSTVÍ Z KRIZE VĚROHODNOSTI MÝTICKÉHO VÝKLADU SVĚTA

Více

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo

Více

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc!

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Čtení: Lukáš 9:18 27 Asi před deseti lety se promítal film o třech přátelích z New Yorku, kteří se blížili ke čtyřicítce a měli velký zmatek ve svých životech, zaměstnáních,

Více

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ ÚKOL 1 VYTVOŘTE DVOJICE Co to znamená scholastika? Které období předchází vrcholné scholastice a kdo jsou jeho hlavní představitelé? CHARAKTERISTIKA fil. svět ovládnul

Více

V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů

V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů Přednáška s besedou V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů od pravěku, přes starověk, středověk a renesanci do současnosti Přednáška seznamuje s historií vývoje hudebních nástrojů, sleduje jejich

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Projevovat milosrdenství svým bližním

Projevovat milosrdenství svým bližním Projevovat milosrdenství svým bližním - poreferovat o English Campu, povzbudit k účasti na programu pro ženy s Marilyn Farnik - pomodlit se za kázání ÚČEL KÁZÁNÍ: Projevovat (činit) milosrdenství vůči

Více

Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu

Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu http://www.phil.muni.cz/~horinkov/religionistika/nefesruachasarx.doc Lenka Kouřilová kombinace Ph-Vn ročník III. Východiskem řeckého myšlení je dualismus

Více

8. PŘEDÁVÁNÍ ZJEVENÍ V DĚJINÁCH

8. PŘEDÁVÁNÍ ZJEVENÍ V DĚJINÁCH 8. PŘEDÁVÁNÍ ZJEVENÍ V DĚJINÁCH 8.1 Vztah tří základních prostředků předávání evangelia a depozitu apoštolské víry (Písmo, církev, tradice) Tato široká látka zde bude pojednána jen obrysově, s odkazem

Více

3. FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIE DĚJINY

3. FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIE DĚJINY 3. FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIE DĚJINY V následující kapitole tedy konečně přejdeme k fundamentální teologii jako promýšlení základů všech teologických disciplín. 1 Podobně jako v celé teologii docházelo k proměnám

Více

Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena

Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena Postavení České republiky ve světě a v Evropě 1) Charakteristika České republiky 2) Mezinárodní organizace, v nichž je ČR zastoupena Česká republika - demokratický stát - republika - vyspělý stát z hlediska

Více

Logika 5. Základní zadání k sérii otázek: V uvedených tezích doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín, slovo. Otázka číslo: 1. Logika je věda o...

Logika 5. Základní zadání k sérii otázek: V uvedených tezích doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín, slovo. Otázka číslo: 1. Logika je věda o... Logika 5 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených tezích doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín, slovo. Otázka číslo: 1 Logika je věda o.... slovech správném myšlení myšlení Otázka číslo: 2 Základy

Více

Duch svatý a Boží slovo

Duch svatý a Boží slovo Týden od 1. do 7. ledna 2017 1 Texty na tento týden 2Pt 1,20.21; 1K 2,11 14; Ž 119,159.160; J 5,36.46.47; 7,37.38 Základní verš Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k

Více

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká:

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Primice P. Jakuba Vavrečky 12. července 2014 5 EUCHARISTICKÁ MODLITBA Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký a žes všechna svá díla učinil v moudrosti

Více

10. neděle po svátku Trojice. 9. srpna 2015

10. neděle po svátku Trojice. 9. srpna 2015 10. neděle po svátku Trojice 9. srpna 2015 evangelium podle Jana 14 Ježíš řekl: 1 Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. 2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

-stanovení dogmat (základní články víry, učení nezpochybnitelné a neměnné)

-stanovení dogmat (základní články víry, učení nezpochybnitelné a neměnné) Otázka: Patristika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Patristika (charakteristika a periodizace, představitelé, vztah křesťanství a pohanské filosofie, apologeti, myšlení sv. Augustina)

Více

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA úvodní stránka strana - 1 - CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA NĚKTERÁ PROROCTVÍ A NĚKTERÉ OBRAZY se zdůrazněním toho: kým je co pro nás vykonal a co z toho pro nás vyplývá použit... ekumenický a kralický

Více

OBSAH. Předmluva 17.

OBSAH. Předmluva 17. OBSAH Předmluva 17 1 UVEDENÍ 21 1.1 K dějinám disciplíny 22 1.2 K významu literárního úvodu jako vědeckého podoboru 32 1.3 Předběžné hermeneutické úvahy: Funkce jazyka 33 1.3.1 Jazyk jako organizování

Více

5. POSLÁNÍ KŘESŤANŮ VE SVĚTĚ, TEOLOGIE MISIE A MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG

5. POSLÁNÍ KŘESŤANŮ VE SVĚTĚ, TEOLOGIE MISIE A MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG 5. POSLÁNÍ KŘESŤANŮ VE SVĚTĚ, TEOLOGIE MISIE A MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG 5.1 Mezináboženský dialog v dokumentu KN Mezináboženskému dialogu se explicitně věnují čl. 105-117 v třetí kapitole dokumentu a posléze

Více

DUCHOVNÍ DARY A PROROCTVÍ

DUCHOVNÍ DARY A PROROCTVÍ Týden od 11. ledna do 17. ledna 2009 DUCHOVNÍ DARY A PROROCTVÍ Biblické texty na tento týden: Sk 2,1 11; Ř 12,6 8; 1 K 1,6.7; 13,9; Ef 4,11; 2 Te 2,9.10 Základní verš Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž

Více

Základní vodítko: Milan Sláma, Příběhy spravedlnosti (Eurolex, Praha 2004). Obsahuje i základní a doporučenou literaturu k jednotlivým tématům.

Základní vodítko: Milan Sláma, Příběhy spravedlnosti (Eurolex, Praha 2004). Obsahuje i základní a doporučenou literaturu k jednotlivým tématům. Metodické listy pro kombinované studium předmětu: Tvorba a interpretace práva Lektor: docdrmilan Sláma Kontakt: slama@prfcunicz Úvodní sdělení: Předkládaná témata se pohybují v ohledávání předpokladů tvorby

Více

Kam vedou hovory o kulturní rozmanitosti... ll

Kam vedou hovory o kulturní rozmanitosti... ll Obsah Kam vedou hovory o kulturní rozmanitosti....... ll Jeden svět nás a těch druhých... 12 Společenské vědy a politika na scéně... 14 Tolerance a hodnotová opora... 16 Obecné tendence a jejich rizika...

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

Několik informací ke křtu dítěte

Několik informací ke křtu dítěte Několik informací ke křtu dítěte Církev dostala poslání hlásat evangelium a křtít. Proto již od počátku křtila nejen dospělé, nýbrž i děti. V pochopení slov Páně: Nenarodí-li se kdo znovu z vody a Ducha

Více