Výstavba mobilních protipovodňových ochranných hrází z vaků Rubena a pytlů s pískem Klíčová slova: Anotace: Úvod Právní opora

Transkript

1 Hegar J., Kovařík J., Výstavba mobilních protipovodňových ochranných hrází z vaků Rubena a pytlů s pískem Sborník ke konferenci VŠB-TU, FBI "Ochrana obyvatel 2008", únor 2008 Klíčová slova: Povodeň, zvláštní povodeň, povodňový plán, jednotky požární ochrany, protipovodňová hráz, mobilní protipovodňové systémy, pryžotextilní vaky RUBENA. Anotace: Tento článek se zabývá části protipovodňové ochrany, která řeší využívání mobilních protipovodňových hrází se zaměření na vaky RUBENA a pytlů s pískem. Popisuje základní legislativní oporu v ČR pro realizaci protipovodňové ochrany. Popisuje zřizování mobilních protipovodňových zábran a uvádí zkušenosti z praktického použití vaků Rubena a pytlů s pískem v Ostravě Koblově. Úvod V Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 schválenou usnesením vlády ČR č. 417 ze dne 22.dubna 2002 se zapracováním změn schválených usnesením vlády ČR č.21 ze dne 5.ledna 2005 je deklarováno, že obce budou tvořit základní prvek veřejné správy při zabezpečování opatření ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích. Koncepce uvádí, že k plnění úkolů obcí v oblasti ochrany obyvatelstva budou využívány především jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí a také zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity a dobrovolníci. Realizaci ochranných opatření, jejichž rozsah je nad rámec možností obce při vzniku mimořádné události zabezpečují v prvé řadě základní složky integrovaného záchranného systému ve spolupráci s ostatními složkami záchranného systému. Do výstavby protipovodňové ochranné kombinované hráze z jednokomorových pytlů plněných pískem a pryžotextilních vaků Rubena plněných vodou k ochraně obyvatel před povodní v Ostravě-Koblově v březnu roku 2006 a v září roku 2007 se zapojily jednotky Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, povolané jednotky dobrovolných hasičů z Ostravy a příslušníci vojenského záchranného praporu z Hlučína. Regulaci dopravy v místě nasazení jednotek zajišťovali příslušníci policie ČR a Městské policie z Ostravy. Právní opora Ochranu před povodněmi řeší především zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon). Povodněmi zákon rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním sněhu, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň). Za nebezpečí povodně pak zákon považuje situace při: a) dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci, b) déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popřípadě prognózy nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů, c) vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy.

2 K zajištění ochrany před povodněmi je každý občan povinen umožnit vstup, nebo vjezd na své pozemky, popřípadě stavby osobám, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací záchranné práce. Ochrana před povodněmi je zajišťována podle povodňových plánů. Zákon o integrovaném záchranném systému č.239/2000 Sb., chápe ochranu obyvatelstva před povodněmi jako plnění dalších opatření civilní ochrany k zabezpečení ochrany života, zdraví, majetku obyvatelstva a životního prostředí. Povodeň je považována za mimořádnou událost, vyžadující provedení záchranných a likvidačních prací. Záchranné práce jsou přitom všechny činnosti směřující k odvrácení nebo omezení působení rizik vzniklých povodní a přerušení jejich příčin ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí. Likvidační práce jsou činnosti směřující k odstranění následků způsobených povodní. V přípravě na vznik mimořádné události související s povodní a potřebě provádění záchranných prací se použije integrovaný záchranný systém jako koordinovaný postup dvou nebo podle potřeby více jeho složek. Základními složkami integrovaného záchranného systému, které jsou a budou využívány při záchranných pracích při povodních jsou Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany a policie České republiky. Z ostatních složek integrovaného záchranného systému budou protipovodňová opatření provádět a zajišťovat zejména vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, městská policie, havarijní, odborné pohotovostní a jiné služby a to v rámci plánované pomoci na vyžádání. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) vymezuje stavbu jako veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Pokud při bezprostředně hrozící živelné pohromě je třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události je možno se odchýlit od postupů stanovených stavebním zákonem a to například tak, že opatření na pozemcích spočívající podle okolností v prováděním staveb, terénních úprav jimiž se předchází bezprostředně hrozícím důsledkům živelní pohromy, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným škodám, mohou být zahájeny bez předchozího souhlasu nebo jiného opatření daného stavebním zákonem. Stavebnímu úřadu však musí být oznámeno, že jsou tato opatření prováděna. Povodňové záchranné a zabezpečovací práce Povodňové záchranné zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů. Do provádění povodňových záchranných zabezpečovacích prací k ochraně obyvatelstva budou zapojovány zejména jednotky požární ochrany.v místech nasazení složek IZS a v prostoru předpokládaných účinků povodně provádí koordinování záchranných prací velitel zásahu. Zpravidla to je velitel jednotky požární ochrany nebo příslušný funkcionář HZS s právem přednostního velení. Povodňové záchranné zabezpečovací práce jsou technická opatření prováděná při nebezpečí povodně a za povodně ke zmírnění průběhu povodně a jejích škodlivých následků a to zejména: a) odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky, mosty) znemožňujících plynulý odtok vody, b) rozrušování ledových celin a zácp na vodním toku, c) ochrana koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a zajišťování břehových nátrží,

3 d) provedení opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází, e) provedení opatření proti přelití nebo protržení hrází vodních děl zadržujících vodu, f) provizorní uzavírání protržených hrází, g) zřizování protipovodňových zábran, h) provedení opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací, i) provedení opatření k omezení znečištění vody, j) provedení opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy. Zřizování protipovodňových zábran Při zřizování protipovodňových zábran se využívají mobilní protipovodňové systémy, jejichž komponenty jsou přemístitelné. Mezi dostupné mobilní protipovodňové systémy, které byly použity v Ostravě-Koblově a které lze výhodně vzájemně kombinovat patří: pytle plněné pískem, pryžotextilní vaky RUBENA plněné vodou. Pytlové hráze lze vytvářet z protipovodňových polypropylénových jednokomorových pytlů, které se vyrábějí v různých rozměrech. Nejčastěji se používají pytle o rozměru 50x80 cm. Hmotnost takto naplněného pytle je kg. Konstrukce tkaniny se vyznačuje vysokou pevností. Standardní šířky pytlů jsou 50, 56, 60, 65, 70, 75 cm. Výšku pytlů výrobce přizpůsobuje požadavkům zákazníka. Nejčastěji se používají pytle o výšce 80 cm nebo 110cm. Pytle se plní sypkým materiálem, nejlépe pískem ze země nebo pomocí násypek z korby vozidla. Pytle se uvazují napevno provázkem. Pytlové hráze jsou nejrozšířenějším druhem protipovodňové ochrany. Stavba hráze je jednoduchá a účinná při dodržení pravidel správného kladení. Pryžotextilní vaky RUBENA plněné vodou slouží ke zřízení hrází k zadržení nebo usměrnění záplavové vody. Vaky se v ohroženém prostoru spojí na potřebnou ochrannou délku a napustí

4 vodou v podstatě z jakéhokoliv zdroje. Při maximálním naplnění se dosáhne maximální stability. Při naplnění na 80-90% objemu se dosáhne maximálního těsnícího efektu. Odolávají vodě vysoké cca 0,8m, při výšce vody 0,9 m dochází ke ztrátě stability. Výšku hráze lze zvýšit cca na 1,5 m pyramidovou pokládkou. Vak může nahradit až 300 pytlů s pískem. Vaky při skladování zabírají málo místa a mají vícenásobné použití. Vaky lze snadno a rychle přemísťovat do ohrožených lokalit a lze je kombinovat s pytlovými hrázemi. Vaky jsou vyráběny v délce 5, 4, 3 a 2 m a šířce 2,2 nebo 1,7 m. postup při plnění vaků: při plnění vaků vodou musí být zavřeny vypouštěcí hrdla víčkem, ke kterémukoliv ze dvou horních hrdel připojíme spojku C nebo B, druhé hrdlo bez hadice se otevře a slouží jako odvzdušňovací ventil (vaky se plní vodou, nikoliv tlakují!), pustí se zdroj plnící vody, otvor odvzdušňovacího hrdla se při plnění udržuje povytahováním nad hladinou vody ve vaku aby nedocházelo k vytékání vody z vaku, zdroj vody se zastaví, když nelze pozvednutím odvzdušňovacího hrdla zamezit vytékání vody, plnící hadice se odpojí a obě horní hrdla se zavřou víčky. pravidla pro použití: pro přenášení jsou vaky vybaveny úchytkami s kovovými oky, před použitím se zkontroluje neporušenost (průrazy, obnažená tkanina), při manipulaci (mimo skladování) musí být hrdla uzavřena víčky, vaky se vyrábějí s různými délkami a lze je vzájemně kombinovat,

5 Parametry naplněného standardního vaku Typ A Typ B Délka m 5 5 Šířka m 2,2 1,7 Ochranná výška m 0,8 0,8 Objem l Hmotnost (prázdný díl) kg vaky lze pokládat na různé podloží, nejlépe na zpevněné (asfalt, beton, dlažba), při pokládce na nezpevněné podloží, musí být podloží zbaveno ostrých předmětů, aby nedošlo k poškození vaků, vaky lze k sobě svázat pomocí lana provlečeného kovovými oky, tím je dosaženo větší stability za cenu menší těsnosti, nejlepší těsnosti se dosáhne tím, že se spodní hrana bočního čela vaku podsune o cca 20 cm pod hranu vaku vedlejšího, čímž se docílí předpětí při sestavování vaků k sobě, výrobce připouští drobné průsaky vody na povrchu vaku kdy nejde o funkční závadu.

6 Organizace práce a optimalizace postupů při stavbě hráze z jednokomorových pytlů plněných pískem Při stavbě hráze z jednokomorových pytlů plněných pískem je zapotřebí dodržet následující postupy: zajistit těžbu a dovoz písku, způsob jeho nakládání na automobily a trasu přepravy (volit optimální vzdálenost od místa těžby písku k místu plnění pytlů a stavbou hráze), zabezpečit protipovodňové pytle, násypky, nářadí pro úpravu terénu a plnění pytlů,vázací provázek, nůžky (nůž), polyetylenovou folii, metr, pásmo, zajistit lidskou sílu na stavbu hráze, rekognoskovat terén v místě kladení a výškové zaměřením terénu geodetem při stavbě hráze s různorodou terénní konfigurací, zjistit způsob odkanalizování chráněného prostoru (území), mít přehled o počtech pytlů k použití, místech jejich odběru (uložení) a o spotřebě pytlů, seznámit osoby určené pro stavbu hráze s pracovním postupem a organizací práce na vlastním místě stavby, k odstranění náletových dřevin a křovin použít ruční motorové pily a zajistit odvoz vytěžené hmoty technickými službami obce, zajistit střídání pracovních skupin, stravu a pitný režim, zajistit odvoz nářadí a materiálu po postavení hráze, zajisti likvidaci písku a odvoz použitelných pytlů po opadnutí vody při likvidaci hráze. Způsoby stavby protipovodňových hrází z jednokomorových pytlů Při stavbě protipovodňových hrází z jednokomorových pytlů plněných pískem lze použit jeden z následujících způsobů kladení: Jednořadé jednosměrné kladení se používá při ochraně prostorů v okolí vodního toku. Jednořadým kladením lze zřídit protipovodňovou hráz o max. výšce 1,5m. Odklon pytlů od kolmého směru toku je 10 po směru toku. Kladení se provádí na cihlovou vazákovou vazbu, kdy horní vrstva při ukládání musí překrývat spáru mezi pytli vrstvy pod ní při střídání styčných spár. Zavázaná část pytle se pokládá na odvrácenou stranu toku.

7 10 Víceřadé jednosměrné kladení se volí v místech s větším množstvím rychleji proudící vody při výšce vody nad 1m. Převazování pytlů se zajišťuje na cihlovou vazbu. Maximální výška hráze je 1,5 m. Konce pytlů s úvazem se umísťují vždy přesazeny přes paty pytlů vnitřní řady (zatěžování úvazů pytlů prvé řady pytli druhé řady). druhá řada prvá řada Víceřadé kombinované kladení pytlů se provádí podélně a kolmo na osu hráze a to v případě potřeby chránit ohrožený prostor stabilní, pevnou a provázanou vazbou pytlů. Převazování pytlů se provádí na cihlovou křížovou vazbu střídavě po vrstvách. Tak lze zřídit hráz o

8 max.. výška hráze 2m. V případě stavby vyšší hráze je nutno vazbu zdvojit (vícenásobit). Poměr tloušťky k výšce hráze by měl vždy být 1:3. Mezi výhody při použití pytlů plněných pískem lze zařadit rychlé plnění pytlů při použití různých druhů plniček (zavěšená na korbě nebo umístěné na zemi). Pytle lze plnit i bez použití plniček z volně sypaného písku uloženého na zpevněnou plochu. Pomocí pytlů lze stavět hráze o libovolné šířce i výšce. Pytli lze utěsňovat různé otvory v kombinaci s PVC folii. Výrobci je garantována vícenásobná použitelnost pytlů při ekologické nezávadnosti pytloviny. Pytle s vysušeným pískem lze předem naplnit a uložit. Tím lze vytvořit zálohu k rychlému novému použití. Přitom je zapotřebí počítat s tím, že po výstavbě hráze bude hráz vykazovat větší propustnost vody. S vícenásobnou manipulací s předem naplněnými pytli dochází také k jejich častějšímu protržení.. Další výhodou je, že pytle plněné pískem lze snadno přepravovat.. Mezi nevýhody lze uvést menší pevnost vazby způsobená úvazky, které vytvářejí v hrázi otvory, jimiž může více proudit voda, což vede k možnému protržení hráze nebo sesunutí části vnější řady hráze. Další nevýhodou je náročnost na pracovní sílu, pracnost a také fyzická náročnost. Na pytle nesmí působit UV paprsky při jejich skladování. Pytle uložené ve skladech je zapotřebí chránit před působením slunečního zářením překrytím černou folii. Mezi základní pravidla při zřizování hráze patří optimálně naplňovat pytle (nepřeplňovat ani málo naplňovat), řádně utahovat vázací provázek a při pokládce pytlů zajišťovat cihlovou vazbu. Pracovní postup a organizace práce v místě stavby V místě stavby je nutno seznámit určené osoby pro stavbu hráze s pracovním postupem k její výstavbě. Pro stavbu hráze v Ostravě - Koblově byly použity jednokomorové protipovodňové pytle o rozměrech 50 x 80 cm. Hráz byla prováděna na dvouřadé jednosměrné kladení pytlů. Na jednu plničku bylo vytvořeno pracovní družstvo ve složení 2 nakládači písku, 2 plniči pytlů, 3 (i více) vazačů nosičů. Pro vlastní stavbu hráze z pytlů plněných pískem byly určeny 2 osoby, které zajišťovaly správné kladení pytlů. Při výstavbě hráze byly použity 3 plničky (2 zavěšené na bočnici, jedna umístěna za vozidlem). Počet násypek pak určoval

9 složení střídající pracovní čety v počtu 21 (i více) osob a 2 osob zajištujících správné kladení pytlů. Pracovní čety byly střídány po hodině práce a to po vyprázdnění písku z korby jednoho vozidla. Pro dodržení správného směru kladení hráze bylo použito vytyčovacího provázku. Pytle byly plněny pískem po horní nadpis. Výška hráze byla měřena metrem a dosahovala v přední části 1,5m. V zadní části byla provedena na 4 až 2 řade kladení podle výškového uspořádání terénu. Výstavba hráze z jednokomorových pytlů trvala 10 hodin. Pracovní čety byly vytvořeny z příslušníků Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, dobrovolných hasičů z města Ostravy a příslušníků záchranného praporu z Hlučína. Dovoz písku zajišťovaly 3 nákladní vojenské automobily Tatra 815 valník. Při stavbě hráze byl spotřebován písek, který se vešel na 10 nákladních vozidel a který byl dovážen z pískovny v Dolním Benešově. Valník přepravil cca. 6,5-7 m 3 písku. Při vlastní výstavbě hráze byla prověřena níže uvedená plánovací norma. Norma pro 2 řade jednosměrné kladení hráze na výšku 5 řad: spotřeba cca 300 pytlů 50x80 cm / 10m hráze / 1 NA T815 valník / 1 hodinu práce pracovní četou složenou z: 6 nakládačů písku, 6 plničů pytlů, 9 vazačů - nosičů pytlů a 2 osob zajišťující správné kladení při použití 3 plniček písku (2 plničky zavěšené na korbě vozidla, 1plnička umístěna za vozidlem).

10 Literatura: Ing. Jiří Matějka: Metodická příručka pro stavbu mobilních protipovodňových stěn s uvedenou literaturou podle obsahu MV, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Praha 2003 Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 MV, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Praha 2003 Ing. Milan Kovář: Ochrana obyvatelstva před přirozenými a zvláštními povodněmi, příručka pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické osoby a podnikající fyzické osoby MV, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Praha 2003 Ing. Jaroslav Hegar: Zkušenosti se stavbou kombinované protipovodňové hráze Ostrava Koblov 2006, Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, Ostrava 2006 Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon) Zákon č. 239/2000 Sb., o IZS ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Zákon č. 240/200 Sb., o krizovém řízení ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č.380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou, ve znění pozdějších předpisů Obrázky z archívu HZS Moravskoslezského kraje.