O X I D Y. Ing. Lubor Hajduch ZŠ Újezd Kyjov

Transkript

1 O X I D Y Ing. Lubor Hajduch ZŠ Újezd Kyjov

2 CO TO JSOU OXIDY? Oxidy (starší název kysličníky) jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku a dalšího prvku, kromě vodíku. Mezi oxidy patří mnoho nerostů, průmyslových surovin, výrobků i odpadních látek. Sloučeniny kyslíku a vodíku nepatří mezi oxidy.

3 Názvy všech oxidů jsou dvouslovné. Skládají se z podstatného jména a přídavného jména. Podstatné jméno je OXID. Přídavné jméno je utvořeno z názvu prvku, který je sloučen s kyslíkem. Koncovku přídavného jména nám určuje oxidační číslo prvku sloučeného s kyslíkem.

4 Kyslík má v oxidech oxidační číslo vždy II. Součet oxidačních čísel všech atomů ve sloučenině je roven O. Ve vzorci je pořadí sloučených atomů prvků opačné než v názvu.

5 Oxidační číslo prvku sloučeného s kyslíkem Koncovka přídavného jména Název Příklad oxidu Vzorec Poměr počtu atomů prvků sloučených v oxidu I -ný oxid sodný Na 2 O 2:1 II -natý oxid vápenatý CaO 1:1 III -itý oxid chromitý Cr 2 O 3 2:3 IV -ičitý oxid uhličitý CO 2 1:2 V -ečný -ičný oxid fosforečný oxid dusičný P 2 O 5 2:5 N 2 O 5 VI -ový oxid sírový SO 3 1:3 VII -istý oxid manganistý Mn 2 O 7 2:7 VIII -ičelý oxid osmičelý OsO 4 1:4

6 Vytvoření vzorce z názvu Oxid železitý zapíšeme pořadí prvků doplníme oxidační čísla Fe O Fe III O -II použitím křížového pravidla doplníme indexy Fe III 2 O -II 3 výsledný vzorec Fe 2 O 3

7 Vytvoření vzorce z názvu Oxid uhličitý zapíšeme pořadí prvků doplníme oxidační čísla C O C IV O -II použitím křížového pravidla doplníme indexy C IV 2 O -II 4 Oba indexy jsou dělitelné dvěma můžeme krátitc IV 1 O -II 2 výsledný vzorec CO 2

8 Vytvoření názvu ze vorce Cl 2 O 7 doplníme oxidační čísla, oxidační číslo chloru dopočítáme; 7. (-II) = -14, ve vzorci jsou dva atomy chloru, proto -14 : 2 = -7, oxidační číslo chloru bude VII Cl VII 2 O -II 7 podstatné jméno přídavné jméno celý název oxid chloristý oxid chloristý

9 Vytvoření názvu ze vorce SO 2 doplníme oxidační čísla S IV O -II 2 Pozor kyslík má v oxidech oxidační číslo II, nelze použít křížové pravidlo. Oxidační číslo síry musíme dopočítat, aby byl součet oxidačních čísel O. podstatné jméno přídavné jméno celý název oxid siřičitý oxid siřičitý

10 PŘÍKLADY Vytvoř vzorec oxidu Oxid hořečnatý Oxid draselný Oxid dusičný Oxid železnatý Oxid manganistý Oxid chromitý Oxid osmičelý MgO K 2 0 N 2 O 5 FeO Mn 2 O 7 Cr 2 O 3 OsO 4

11 PŘÍKLADY Vytvoř vzorec oxidu Na 2 O NO 2 CO P 2 O 5 CaO Fe 2 O 3 Cl 2 O 7 oxid sodný oxid dusičitý oxid uhelnatý oxid fosforečný oxid vápenatý oxid železitý oxid chloristý

12 OXID SIŘIČITÝ Vzorec SO 2 Bezbarvá, plynná, ostře zapáchající látka Jedovatý, dráždí ke kašli Příprava hořením síry na vzduchu Spalováním méně kvalitního uhlí se dostává do atmosféry, kde způsobuje kyselé deště Používá se při výrobě papíru a celulosy ze dřeva, k dezinfekci (síření) sudů, sklepních prostor a včelích úlů Meziprodukt při výrobě kyseliny sírové

13 OXID DUSNATÝ A OXID DUSIČITÝ Vzorec NO NO 2 NO bezbarvý NO 2 hnědočervený Unikají do atmosféry jako součást výfukových plynů spalovacích motorů, kde způsobují kyselé deště Meziprodukty při výrobě kyseliny dusičné

14 OXID UHLIČITÝ Vzorec CO 2 Součást atmosféry Plynná bezbarvá látka, nedýchatelná, má větší hustotu než vzduch Nehořlavá hasící přístroje Produkt dýchání a spalování uhlíkatých paliv Společně s vodou je výchozí látkou při fotosyntéze Používá se v chladících zařízeních, k výrobě sodové vody V pevném skupenství se označuje jako suchý led

15 OXID UHELNATÝ Vzorec CO Bezbarvá, plynná, velmi jedovatá látka, bez zápachu Při vdechování se váže na krevní barvivo hemohlobin pevněji než kyslík a zabraňuje tak přenosu kyslíku v organizmu Nezachytí ho ani běžný filtr ochranné masky Vzniká při nedokonalém spalování v kouřových plynech a ve výfukových plynech

16 OXID VÁPENATÝ Vzorec CaO Bílá, pevná látka Vyrábí se ve vápenkách pálením vápence Ve stavebnictví znám pod názvem pálené vápno Používá se k výrobě hašeného vápna

17 OXID KŘEMIČITÝ Vzorec SiO 2 Pevná, velice stálá látka V přírodě se vyskytuje jako nerost křemen Nejvíce oxidu křemičitého se spotřebuje ve formě křemenného písku Ve stavebnictví se používá k výrobě betonu a vápenné malty Dále se oxid křemičitý používá k výrobě skla