Karel Matějka. IDS Praha

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Karel Matějka. IDS Praha"

Radek Doležal
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 Porovnání přírodních podmínek a stavu lesů na Šumavě a v Krušných horách Karel Matějka IDS Praha Tato presentace byla vytvořena pro seminář Lesník 21. století, Kašperské Hory, Text příspěvku viz

2 Jaké jsou základnz kladní otázky tohoto příspěvku? V čem se liší a/nebo shodují dvě nejrozsáhlejší pohoří ČR, Krušné hory a Šumava? Co je potřebné si uvědomit ve vztahu k imisní kalamitě v Krušných horách? V čem se liší kůrovcová disturbance smrkových porostů na Šumavě od imisní kalamity?

3 Krušné hory - NATURA 2000

4 Šumava NATURA 2000

5 Terén n Krušných hor Data DMT sloužila jako podkladová vrstva k matematickému modelování lesních vegetačních stupňů (vyznačena spodní hranice 6. až 8. LVS)

6 Terén Šumavy

7 Krušné hory - geologie Proterozoikum Paleozoikum Matějka (2005) -

8 Šumava geologie Šumava geologie Matějka (2005) -

9 Geologie ID Jednotka PLO 1 PLO 13 1 Kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky) Vulkanické horniny terciérní (čediče, fonolity, tufy) Terciérní horniny (písky, jíly) Mezozoické horniny (pískovce, jílovce) Permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce) Tmavé granodiority, syenity (durbachitová řada) Granodiority až diority (tonalitová řada) Žuly (granitová řada) Vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) Paleozoické horniny zvrásněné a metamorfované (fylity, svory) Ortoruly, granulity a velmi pokročilé migmatity v moldanubiku a proterozoiku Proterozoické horniny assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly) Pestrá série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity s vložkami vápenců, erlánu, kvarcitu, grafitu a amfibolitu) Jednotvárná série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity) 53.7

10 Pedologie (z Pedologie (základn kladní půdn dní typy) typy) 0.0 Antrozem AN Organozem OR Glej GL Pseudoglej PG Podzol PZ Kryptopodzol KP Kambizem KA Luvizem LU Fluvizem FL Rendzina RZ Ranker RN Litozem LI 1 PLO 13 PLO 1 Půdní typ Zkratka ID

11 Krušné hory rekonstruovaná vegetace orig. Mikyška et al. (1968) Matějka (2005) -

12 Šumava rekonstruovaná vegetace orig. Mikyška et al. (1968) Matějka (2005) -

13 Rekonstruovaná vegetace ID Jednotka PLO 1 PLO 13 1 AU Luhy a olšiny: Alno-Padion, Alnetea glutinosae, Salicetea purpureae C Dubo-habrové háje: Carpinion betuli A Suťové lesy: Tilio-Acerion F Květnaté bučiny: Eu-Fagion LF Bikové bučiny: Luzulo-Fagion Fm Acidofilní horské bučiny: Luzulo-Fagetum, Verticillato-Fagetum Qp Šipákové doubravy a skalní lesostepi: Eu-Quercion pubescentis, Brometalia pp., Festucetalia vallesiacae pp Q Subxerofilní doubravy: Potentillo-Quercetum, P.-Q. pannonicum, Lithospermo- Quercetum Qa Acidofilní doubravy: Quercion robori-petraeae P Acidofilní bory a reliktní bory silikátových podkladů, travnaté porosty vátých písků: Dicrano-Pinion, acidoklinní Erico-Pinion, Koelerio-Corynephoretea Pc Horské (klimaxové) smrčiny: Eu-Vaccinio-Piceion Pch Podmáčené smrčiny: Bazzanio-Piceetum, Soldanello-Piceetum, Sphagno-Piceetum V Vrchoviště a přechodová rašeliniště: Oxycocco-Sphagnetea, Scheuchzerietalia, Caricetalia fuscae

14 Krušné hory: problémy identifikace LVS

15 Buldozerová příprava prava půdy p na kalamitních holinách v KH Historicky nejproblematičtější opatření v minulosti Krušných hor, které vedlo k totální destabilizaci ekosystémů, které byly v předcházejícím postiženy odumřením stromového patra a silnou acidifikací půd

16 Krušné hory: stav v 90. letech Okolí vodní nádrže Fláje v roce 1999 Na mnoha stromech je vidět nové poškození s výraznou vrcholovou defoliací

17 Problémy a co řešit Neexistuje studie, která by zhodnotila ekosystémový vliv buldozerové přípravy půdy v minulosti na současný stav tamních ekosystémů (na půdu, vegetaci a další společenstva) ale i na procesy probíhající v těchto ekosystémech. Chybí fytocenologická studie společenstev náhradních dřevin, a to jak dřevin původních (zvláště Betula sp., Sorbus aucuparia, Populus tremula), tak introdukovaných (z nichž má nejvýznamnější postavení Picea pungens). Neexistují experimentální důkazy týkající se efektu managementu porostů náhradních dřevin a ploch s buldozerovou přípravou půdy, které by měly ekosystémové výstupy (to i s přihlédnutím na současné znalosti, viz Slodičák et al. 2008). Jaký je vztah lesnického hospodaření a ochrany přírody v Krušných horách, zvláště spřihlédnutím k lokalitám systému Natura 2000 (protože vztah k maloplošným CHÚ je řešen v příslušných plánech péče)?

18 Co program revitalizace KH? Jak zasáhne vápnění do dynamiky uhlíku v ekosystémech? Nezpůsobí toto vápnění mobilizaci humusových látek v půdě, čímž by mohlo dojít k jejich zvýšenému vyluhování do vody. Za velmi sporný krok přeměn PND lze považovat "Příprava ploch před zalesněním mechanická a chemická příprava půdy, včetně rozhrnování valů." V silně nestabilních a zranitelných ekosystémech je tedy plánován zásah, který dále naruší aktuálně vznikající humusovou vrstvu půdy a dojde k další destabilizaci ekosystému! Nebylo by ekologicky i ekonomicky efektivnější při přeměnách PND maximálně využívat procesy přirozené sukcese, které by byly podpořeny výsadbami vhodných dřevin na místech lokálního uvolnění současných porostů? Kontraproduktivní cíl "Podpora zvýšení pastevní kapacity prostředí. Ve svém důsledku se totiž jedná o podporu populace zvěře, tedy o činnost, která je v přímém rozporu s hlavním cílem!...

19 Aktuáln lní věda upřednost ednostňuje bezzásahovost (např. Lindenmayer et al. 2017)

20 Dynamika společenstev enstev po rozpadu stromového patra na Šumavě PJ1 6. LVS: problémem bude silné zastínění půdního povrchu rozvojem hustých nárostů PJ3 8. LVS: minimální změny struktury společenstva, silně shlukovité nově vznikající stromové patro je přínosem

21 Bezzásahovost x asanace (Šumava) P20 bezzásahový režim (ČR) společenstva s malými změnami silná obnova s více druhy, shlukovitost, vysoké věkové rozmezí P20:0 holina (A) degradace společenstev (rostliny, houby, pancířníci, brouci) slabá regenerace Matějka et al. (2016) -

22 Závěr r (1) Přestože existují rozdíly přírodních podmínek Krušných hor a Šumavy, jsou si velmi podobné Rozdíl východní a západní části KH spočívá především v odlišné geologii, na tu se váží rozdíly v úživnosti půd a v charakteru vegetace. Rozdíl v poškození lesů východní a západní části KH je odrazem nejen rozdílů v imisní zátěži, ale především v přírodních podmínkách. Kůrovcová disturbance lesů Šumavy je výrazně odlišná od degradace lesů v důsledku imisní kalamity

23 Závěr r (2) Základním principem nakládání s jakýmkoli lesem musí být stabilizace jeho stavu. Ke stabilizaci vede využití přírodních procesů spontánní sukcese. Tvorba holin je vždy škodlivá. Extrémním příkladem nepochopení těchto přístupů je návrh rozhrnování valů po buldozerové přípravě půdy v KH.

Podobné dokumenty

Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, Praha 4;

Porovnání přírodních podmínek a stavu lesů na Šumavě a v Krušných horách Comparing environmental conditions and state of forests in Šumava and Ore Mountains Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143