Návrh uživatelského rozhraní BBB RDR1. UI pro čtenáře. D1 deliverable

Transkript

1 Návrh uživatelského rozhraní BBB RDR1 UI pro čtenáře D1 deliverable Bambas Jaroslav Trnka Václav

2 Úvod Účel dokumentu Tento dokument představuje první část semestrální práce předmětu Návrh uživatelského rozhraní (A4M39NUR). Je zde rozebrané zadání, shrnutý a následně rozebraný uživatelský výzkum včetně rozboru problémů a návrhu řešení. Zadání Popis problému Na celém světě je základna komiksových fanoušků, jedná se o nadšené čtenáře, profesionální autory, nadšené amatéry, kteří si do šuplíku píší a kreslí svoje příběhy. S ohledem na to, že zavedená vydavatelství nemohou vydat každý komiks, řada námětů skončí v odpadkovém koši, kde si je nikdo nepřečte. Rádi bychom vytvořili aplikaci, která dokáže spojit autory se čtenáři, umožní objevovat nové talenty a plnit jejich sny. Klíčový problém Jak spravovat knihovnu komiksů v digitální podobě? Jak s komiksy interagovat? Co přináší digitální formát nového? Co vede čtenáře k přesunu z papíru na displej? Cíle Je třeba klást velký důraz na uživatelský výzkum s cílovou skupinou. Cílem je navrhnout interakční design a vytvořit High Fidelity prototyp. Uživatelský výzkum Uživatelský profil věk uživatele 15 až 50 let obě pohlaví alespoň základní vzdělání schopnost práce s PC a dalšimi elektronickými zařízeními vhodnými k četbě Cílové skupiny A. Nadšení čtenáři komiksů, kteří komiksy čtou pravidelně a zajímají se o ně, jsou členy komiksové komunity

3 B. Občasní čtenáři komiksů, kteří mají komiksy rádi, ale čtou spíše příležitostně, případně sledují komiksové filmy Interview Uživatelský výzkum byl proveden formou interview. K roztřídění respondentů a určení do jaké cílové kategorie daný respondent patří posloužil níže uvedený screener. Všechna interview byla nahrávána a následně analyzována. Výzkum byl proveden pro celkem 4 participanty. Screener V této části je sepsaný tzv. screener určený ke správnému zvolení participantů. Údaje v závorkách znamenají požadovaný počet osob s danou odpovědí. Číslo se znaménkem + znamená minimální požadovaný počet osob. 1. Čtete komiksy, případně zajímáte se o komiksový svět? a. Ano, komiksy čtu a zajímám se o ně (3+) b. Ano, občas si nějaký komiks přečtu (1+) c. Ne, komiksy nečtu a nezajímám se o ně (0) 2. Kolik vám je let? a. méně než 18 b (2+) c. 30+ (1+) 3. Jaká elektronická zařízení používáte? a. Chytrý telefon (2+) b. Tablet (2+) c. Počítač (2+) d. Elektronická čtečka knih (1+) e. Nepoužívám elektronická zařízení (0) 4. Čtete komiksy v digitálním formátu? a. Ano (3+) b. Ne Příprava interview V této sekci jsou sepsaná témata, která se v rámci rozhovorů probírala. Tyto témata byla určena týmem BBB RDR1 jako důležitá pro úspěšné určení HCI problémů a pokračování práce na tomto projektu. Ke každému tématu se vážou otázky, které určovaly rámec probíraného tématu. Tyto otázky jsou sepsané u tématu, ke kterému patří. Vztah ke komiksům I. Kdy a jak jste se poprvé setkal s komiksem? II. Jak často komiksy čtete? III. Při jaké příležitosti je čtete?

4 IV. Kde je čtete? V. Co teď čtete za komiksy? Oblíbený styl komiksů I. Jaký žánr/typ komiksů máte nejradši? II. Jací autoři jsou vaši oblíbení? III. Jaké je vaše oblíbené vydavatelství? IV. Jak se vyvíjel váš vkus na komiksy? V. Jaká filmová zpracování sledujete? Distribuční kanály a uchovávání I. Jak získáváte nové díly? II. Jaký distribuční model se vám osvědčil? III. Jak a případně kde získáváte informace o komiksech? IV. Co vás vede k přečtení komiksu, který už jste jednou četl? V. Co děláte s komiksy potom, co je přečtete? VI. Jak velkou máte sbírku komiksů? Preferovaná podoba I. V jaké podobě čtete komiksy? (digitální / tištěná /...) II. Proč svojí podobu upřednostňujete? III. Co vám na ní vadí? IV. S jakým dalším formátem jste se v poslední době setkal? V. V jakém jazyku/jazycích jsou komiksy, které čtete? VI. Co to pro vás znamená, když komiks není dostupný v češtině případně v jiném jazyce, který ovládáte? Digitální formát I. Jakou máte zkušenost s četbou na elektronickém zařízení a co na něm čtete? II. Jaká zařízení k tomu využíváte? III. Co se vám na stávajícím řešení líbí a co vám na něm chybí? IV. Jaký máte názor na čtení komiksů v digitálním formátu na úkor toho tištěného? V. Jakou formou a kolik jste ochotný platit za čtení digitálních komiksů? Přepis interview V této sekci jsou přepsaná jednotlivá interview, členěná jsou dle témat a dle jednotlivých participantů. Ti jsou označování na základě cílové skupiny, do které patří tedy například označení A1 znamená participant 1 z cílové skupiny A. Téma vztah ke komiksům A1: Participant A1 je s komiksy v kontaktu už od dětství, kdy četl český Čtyřlístek. Komiksy čte pravidelně, denně, ale pouze na internetu. Žádnou zvláštní příležitost nepotřebuje, stačí chvilka času, většinou to bývá předtím, než začne pracovat. Aktuálně má rozečtených několik děl, které vychází pouze na internetu.

5 A2: První kontakt s komiksem proběhl u participanta A2 již v době prvního stupně ZŠ, kdy dostával od svých rodičů a prarodičů komiksy Čtyřlístek, Kačer Donald nebo ABC. Čtení komiksů se věnuje pravidelně při přestávkách v zaměstnání a večer před spaním. Aktuálně má zakoupených několik komiksových knih k přečtení. A3: Participant A3 se podobně jako ostatní setkal s komiksem už v dětství. Čtení se věnuje pravidelně a to hlavně když chce vyplnit chvíli volna nebo čistě jen relaxovat. Respondent A3 čte komiksy jak doma, tak na cestách. Aktuálně má rozečtených několik komiksů a to hlavně v tištěné podobě. Konkrétně A3 zmínil japonský komiks Doremon. B4: Participant B4 se ke svému prvnímu komiksu dostal na základě filmu komiksového žánru. Nepatří ke sběratelům, ani není spojen s nějakou komunitou. Ke komiksům se dostává nepravidelně, většinou v okamžik, kdy ho zaujme některý film komiksového žánru a chce se o něm dozvědět více. Komiks čte večer před spaním místo knihy. Aktuálně nemá rozečtený žádný komiks. Téma oblíbený styl komiksů A1: Participant A1 nemá přímo vyhrazený žánr, komiksy si totiž vybírá hlavně podle vzhledu. Má rád minimalismus, líbí se mu, když autor dokáže jednoduše vyjádřit svou myšlenku. Už se mu stalo i to, že oblíbený komiks přestal sledovat, protože autor změnil svůj styl. Komiksy sleduje pouze na internetu, kam většinou přispívají přímo autoři, takže nemá oblíbené vydavatelství. A2: Participant A2 jako své oblíbené žánry uvedl humorné komiksy a satiru, naopak neprojevuje zájem o dramata nebo romantické komiksy. Přednost dává krátkým stripům před dlouhými příběhy. Na komiksu ho nejdříve zajímá vizuální stránka a technika kresby, až poté samotný obsah a děj. Konkrétního oblíbeného autora nemá, ale sleduje český a evropský nezávislý komiks. Filmová zpracování nesleduje z důvodu nedostatku času. A3: Čtenář A3 má podobně jako čtenář A1 rád minimalismus. Na komiksu ho zajímá jak vzhledová stránka, tak příběh a děj. Co se týká oblíbeného téma, tak se A3 zajímá hlavně o antiutopii, ve které je zdůrazněná kreativní a psychologická stránka. Participant A3 má svoje vytipované oblíbené autory, je si vědom i nezávislých autorů a známých studií jako je Marvel, ale zatím se k nim nedostal. B4: Když byl participant B4 dotázán na oblíbený žánr komiksů, odpověděl, že přímo oblíbený žánr nemá, ale ty, které se mu dostanou do rukou, jsou o superhrdinech. Jedná se zejména o komiksy světově známých studií DC a Marvel, které mají i filmová nebo seriálová zpracování (je pro něj důležitý děj a příběh). Jako příklad uvedl Fantastic Four, Flash, Hulk nebo Superman. Téma distribuční kanály a uchovávání A1: Participant A1 čte komiksy výhradně na internetu, nové díly tak získává s každou aktualizací oblíbených portálů. Tištěné komiksy nesbírá, ale udržuje si soubor záložek

6 s odkazy, které pravidelně navštivuje a čte. Informace o komiksech získává od známých, na sociálních sítích, nebo díky kontextové reklamě. Často se mu také stává, že se mu zalíbí komiks, který doporučuje jeden z jeho oblíbených autorů. Aktivně nové komiksy nehledá. Víckrát než jednou participant A1 komiksy nečte, protože si je většinou pamatuje. A2: Participant A2 získává digitální komiksy prostřednictvím internetu. Tištěné komiksy kupuje ve specializovaných prodejnách a na výstavách. Participant A2 není aktivním členem žádné komunity ani nesleduje fóra. K novým komixům se dostává prostřednictvím tzv. komiksových databází, blogů a doporučení komiksových autorů. Komiksy v digitální formě nijak neuchovává. Tištěné komiksy si uchovává ve své knihovně. A3: Participant A3 získává nová díla především v knihkupectví, kde je i aktivně hledá. Na internetu není přispívajícím členem komunity, ale má soubor záložek, na kterých získává komiksy v PDF formátu. Jeho záliba v komiksech je obecně známá, takže často dostává různá doporučení na známá i méně známá díla. Jeho sbírka je relativně obsáhlá, komiksy v tištené podobě kupuje rád, líbí se mu, že se k nim může vracet, což pravidelně dělá. B4: Ke komiksům se participant B4 dostává výhradně v elektronické podobě prostřednictvím internetu. Aktivně nesleduje vydávání nových komiksů, ani komiksy nesbírá. Když si chce přečíst daný komiks, hledá na internetu odkaz k jeho stažení. Po přečtení komiks maže a nijak dál neuchovává. K přečteným komiksům se vrací výjímečně. Téma preferovaná podoba A1: Čtenář A1 preferuje digitální podobu, má rád krátké skeče a obrázky. Na delší díla nemá čas. Digitální variantu upřednostňuje hlavně z toho důvodu, že jeho žánr v tištěné podobě moc nevychází. Líbí se mu, že mu stačí synchronizované záložky a může číst ve všech elektronických zařízeních. Problém je, že stránky většinou nejsou optimalizované pro mobilní telefon, takže je čtení na něm nepohodlné. Veškeré komiksy, které participant sleduje jsou dostupné česky, nebo anglicky. Setkal se i s komiksy v původně jiných jazycích, ale vždy byla k dispozici anglická lokalizace. A2: Participant A2 dle svých slov preferuje více digitální formu před tištěnou, zejména z důvodu pohodlnější konzumace obsahu a menší časové náročnosti. Jako nedostatek digitální podoby komiksu participant považuje chybějící pocity, které má u papírových komiksů (vůně, hmat, pocit že vlastní fyzický objekt). Jako další nedostatek vnímá pouze holý patkový text bez další stylizace. Komiksy se kterými je participant ve styku jsou v 90% v angličtině, zbylé v češtině. Anglický a český jazyk nepovažuje za žádnou překážku. A3: Čtenář A3 preferuje tištěnou podobu, má rád ten příjemný pocit, když může listovat komiksovou knihou. Některé komiksy, které čte, však v této podobě nevychází, setkává se proto pravidelně i s digitální podobou konkrétně ve formátu PDF. Participant A3 ovládá češtinu, angličtinu a vietnamštinu. S komiksy v jiném jazyce se nesetkal. B4: Participant B4 preferuje digitální podobu komiksů. Jako hlavní důvod uvedl na jeho poměry vysokou cenu a špatnou dostupnost tištěných komiksů. Ty se dle něj totiž dají koupit pouze ve specializovaných obchodech, kterých je málo. Jako problém uvádí rozdílnou

7 obrazovou kvalitu stažených komiksů. Takto distribuované komiksy jsou často pouze sken tištěné komiksové knihy nebo sešitu. Komiksy, které participant prozatím četl, byly v původním anglickém jazyce. Jiná než anglická, případně česká, jazyková lokalizace by pro něj představovala problém. S žádným takovým případem se ale ještě nesetkal. Téma digitální formát A1: Participant A1 pravidelně čte na PC, mobilu i tabletu. Má dobrou zkušenost s aplikací Flipboard, kterou využívá pro běžné články, u komiksů však funguje pouze omezeně. Jak se participant zmínil už v rámci preferované podoby komiksové portály weby nejsou pro mobilní zařízení optimalizované, čtení je nepohodlné. Čtení ho baví, chce mít radost, že může komiksem listovat, což mu stávající řešení nedává. Participant sám od sebe zmínil, že by ocenil aplikaci, která by dokázala shromáždit komiksy ze všech jeho oblíbených portálů a nabídla by je jako magazín na jednom místě. Za takovou službu by rád platil pravidelný poplatek. A2: Participant A2 pravidelně ke čtení digitálního formátu knih a komiksů využívá smartphone, tablet a laptop. Participant si stěžuje na aplikaci ibooks, kterou využívá ke čtení na tabletu. Uvádí, že při zobrazení celé stránky nelze přečíst text a v momentě přiblížení není možné pohodlně přejít na další stránku (musí stránku opět oddálit). Participant si pravidelně kupuje online obsah (hudba a videohry). Za digitální verze komiksů a knih je ochotný platit, ale nákup musí být snadný a rychle proveditelný. A3: Respondent A3 má zkušenost s četbou na PC a tabletu. Pravidelně však čte pouze na PC, protože se mu nedaří komiksy do tabletu přenášet. Četbu v tabletu by preferoval, kdyby bylo snazší do něj komiks přenést. I přes oblibu tištěné podoby je digitálnímu formátu otevřený, předpokládá, že časem k němu stejně přejde. Za digitální podobu je ochotný platit, preferoval by paušální platbu. Jako konkrétní příklad uvedl aplikaci Spotify, kdy je za určitý poplatek dostupný veškerý obsah. B4: Participant B4 má zkušenost s četbou knih na tabletu, smartphonu a elektronické čtečce typu Kindle. Komiksy čte participant B4 výhradně na elektronických zařízeních (tablet, smartphone). Na elektronickém zařízení mu chybí aplikace primárně určená pro komiksy. Říká, že aplikace na mobilech a tabletech jsou přizpůsobeny pouze ke čtení knih (textu) nebo se jedná o čtečku PDF souborů. Ani jedna z těchto možností není pohodlná pro komiksový žánr. Participant by byl ochotný platit za komiks ve kvalitním digitálním formátu, ale pouze v případě že by cena byla výrazně nižší než u tištěných sešitů a knih. Analýza a interpretace získaných dat V této části jsou shrnuté a názory a požadavky všech participantů. Shrnutí interview Respondenti z cílové skupiny A (nadšení čtenáři) čtou komiksy prakticky denně, první seznámení s komiksy u nich proběhlo už v dětství díky titulům jako je například Čtyřlístek. Čtením vyplňují přestávky v práci nebo tráví čas před spaním. Zástupce skupiny B (občasní

8 čtenáři) zná komiksy spíše z jejich filmových zpracování. Čte zejména v případě, kdy ho zaujme filmová předloha. Co se týká oblíbeného stylu komiksů, tak nadšení čtenáři se shodli hlavně v tom, že první věc, na kterou hledí při výběru je vzhled. Dokonce i participanté s vyhraněným žánrem považují příběh a děj až jako druhořadý. Většina nadšených čtenářů také preferuje krátké příběhy před dlouhými romány či novelami. Filmy většinou nesledují a to hlavně kvůli časovým možnostem. Zástupce občasných čtenářů preferuje spíše komerční styl velkých komiksových studií, z tohoto důvodu také upřednostňuje hlavní postavy, příběh a děj před vizuální stránkou. Všichni participanté se shodli, že preferují digitální formát. Bylo tomu tak z různých důvodů, někteří uváděli, že jejich oblíbené komiksy v tištěné podobě nevycházejí, další uvedli špatnou dostupnost tištěných komiksů nebo vysokou cenu. Nadšení čtenáři většinou při volbě nového komiksu dají na doporučení od známých a od autorů aktuálně rozečtených děl, hledají tak spíše pasivně. Občasný čtenář hledá komiksy aktivně, což je dané tím, že ho vždy zajímá jeden konkrétní titul. Všichni dotazovaní čtenáři využívají elektronická zařízení pro četbu. Všichni se však také shodli v tom, že tato zařízení nejsou pro četbu komiksů optimalizovaná. Pro všechny je četba z nějakého důvodu nepohodlná. U tištěných komiksů se jim líbí příjemný pocit při listování komiksu, takový pocit bohužel při četbě digitálně nemají. Všichni dotazovaní se shodli na tom, že jazyková bariéra pro ně není problém. Všechny komiksy, se kterými se setkali, byly dostupné v ovládaném jazyce. Respondenti se také shodli v tom, že jsou ochotní za četbu oblíbených komiksů platit, pokud bude platba dostatečně rychlá, jednoduchá a bezstarostná. Daná částka by také měla být nižší, než jakou čtenáři platí za komiksy v tištěné podobě. Analýza HCI problémů Klíčové problémy 1) Komplikované získávání nových komiksů Aktuálně neexistuje jeden univerzální a přímý způsob, kterým by čtenáři mohli vyhledávat a získávat nové komiksy. Pokud chtějí získat nový díl komiksu, musí procházet různé webové stránky a fóra komiksové komunity. 2) Správa své sbírky digitálních komiksů Respondenti komiksy v digitální formě často nijak neuchovávají a nevytváří sbírky jako u tištěných komiksů. Sbírka digitální formy často přestavuje pouze seznam záložek (odkazů) v internetovém prohlížeči. Hlavním nedostatkem tohoto řešení je nemožnost komiksy nějak třídit, filtrovat, případně v nich rozumně vyhledávat. Pro technicky méně založené čtenáře může být problém také synchronizace obsahu napříč zařízeními. 3) Způsob čtení/prohlížení Klíčovým problémem aktuálních řešení je způsob prezentace obsahu komiksů. Aplikace, které jsou určené pro zobrazování klasických článků na komiksy vzhledem k jejich obrázkové povaze nefungují. Při čtení v zařízeních a aplikacích určených pro četbu knih si

9 uživatelé stěžují, že při zobrazení celé stránky je text nečitelný. Naopak při přiblížení textu nejsou v kontaktu s ilustrací dané scény a je pro ně obtížné listovat na další stránky. Při četbě v digitálním formátu navíc čtenářům schází ten příjemný pocit, který mají při listování tištěným komiksem. 4) Platba za komiksy Nákup komiksů v digitálním formátu považují participanté za buď nemožný, nebo přinejmenším zdlouhavý a komplikovaný proces. Pokud je komiks dostupný, jeho koupě zahrnuje všechny kroky nákupu na eshopu od vložení do košíku, přes zadávání údajů až k platbě. Získaný formát navíc stejně nesplňuje požadavky uživatelů (např. zmiňovanou optimalizaci pro čtení na různých zařízeních). Participanté proto uvádí, že je mnohdy snazší komiksovou knihu najít a stáhnout na webovém úložišti. Tento problém je klíčový už kvůli tomu, že prakticky všichni jsou za komiks ochotní platit, pokud se k nim dostane v požadované kvalitě. Navrhovaná řešení 1) Komplikované získávání nových komiksů Možným řešením by bylo vytvořit systém respektive aplikaci, která bude sdružovat komiksy do jednoho celku. Tato aplikace by měla umožnit vytvářet seznamy oblíbených komiksů a na základě těchto seznamů upozorňovat uživatele na nové díly. Na základě nastavených preferencí by také měla umět doporučit komiksy, které by vyhovovovaly čtenářovu vkusu. 2) Správa své sbírky digitálních komiksů Navrhované řešení tohoto problému souvisí s předchozím řešením. Uvažovaná aplikace by měla umožňovat třídit komiksy dle čtenářových preferencí, měla by mezi nimi umět vyhledávat, filtrovat a také by měla umožňovat komiksy opětovně stáhnout. Aplikace by navíc neměla být závislá na platformě a měla by fungovat zejména v PC, tabletu, smartphonu. Všechna tato zařízení by měla obsahovat stejný aktuální obsah. 3) Způsob čtení/prohlížení Část navrhované aplikace určená ke čtení by měla být uzpůsobená právě pro čtení komiksů. Práce s ní by mělo být příjemné a intuitivní. Měla by podporovat gesta, které uživatelé ze svého systému znají. Čtenáři by se nejprve zobrazila celá stránka podobně jako v tištěném komiksu, následně by však mohl listovat po jednotlivých scénách. Toto procházení by mělo být vhodně animované, případně doplněné zvukem, aby se procházení digitálního komiksu co nejvíce přiblížilo pocitům, které čtenář zažívá s komiksem tištěným. 4) Platba za komiksy Nákup komiksu by měl být po pečlivém výběru jednoduchý a rychlý. Navrhovaný systém by měl proto umožňovat více variant platby. První variantou je zadání potřebných údajů k platbě do svého profilu podobně jako je tomu například v Appstore nebo Google Play. Nákup by pak bylo možné realizovat pomocí kliknutí a například načtení otisku prstu (případně zadání hesla). Další variantou je dobít si kredit, za který by bylo možné později kupovat komiksy. Tuto možnost by ocenil zejména člověk, kterému se příčí někam zadávat údaje ze své

10 platební karty. Třetí varianta by byla výhodná zejména pro pravidelné čtenáře. Jednalo by se totiž o pravidelný paušální poplatek, za který by nadšený čtenář získal přístup ke všem novým číslům sledovaných komiksů. Závěr D1 V rámci uživatelského výzkumu pro D1 byly provedeny čtyři rozhovory s komiksovými čtenáři. Tyto rozhovory nám poskytly dostatek informací k tomu, abychom identifikovali čtyři klíčové problémy, na které jsme se zaměřili a následně pro každý z nich navrhli řešení.