Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii

Transkript

1 Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii Zpráva pro organizaci Nová ekonomika Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem české republiky.

2 Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii Zpráva pro organizaci Nová ekonomika

3 obsah 4 Úvod 5 Struktura a metodologické pojetí zprávy 5 Poznámky ke studii: přehled 6 Poznámky ke studii: Vládní intervence do britské sociální ekonomiky 6 Poznámky ke studii: Podpůrný sektor sociální ekonomiky 7 Definice v sociální ekonomice 8 Historický vývoj postoje britské vlády k sociálnímu podnikání 9 Přehled 10 Současný stav sektoru - přehled 10 Poznámky k postoji britské vlády vůči sociální ekonomice 11 Hlavní sféry činnosti podpůrného sektoru sociálních podniků a sociálního podnikání ve Velké Británii 14 Přehledová tabulka vládních intervencí v sociální ekonomice od roku 1998 do současnosti 17 Přehledová tabulka hlavních aktérů podpůrného sektoru sociální ekonomiky ve Velké Británii Nová ekonomika Štefánikova Praha 5, Česká republika info@nova-ekonomika.cz Zprávu vypracoval Ben Metz, mail@benmetz.org Poučení o licenci V rámci licenčního systému Creative Commons je možné: dílo kopírovat, šířit, zobrazovat, veřejně prezentovat, využívat k tvorbě děl odvozených za následujících podmínek: uvedení autora je nutné uvést údaje o autorovi původního díla nekomerční využití dílo není určeno ke komerčnímu využití zachování licence dílo vzniklé úpravou, změnou nebo vycházející z tohoto díla může být šířeno pouze pod licencí shodnou s licencí tohoto díla. Každá z výše uvedených podmínek může být pominuta na základě souhlasu držitele autorských práv. Při každém použití a šíření díla musí být jeho adresáti seznámeni s licenčními podmínkami, které se na dílo vztahují. 22 přílohy 23 Příloha 1: Podrobnosti k vládním intervencím v sociální ekonomice od roku 1998 do současnosti 42 Příloha 2: Současné aktivity jednotlivých ministerstev v oblasti sociálního podnikání 46 Příloha 3: Skotsko, Wales a Severní Irsko: Decentralizované správní orgány Skotsko Wales Severní Irsko Anglické regionální rozvojové agentury 49 Příloha 4: Kategorizace hlavních aktérů podpůrného sektoru sociální ekonomiky ve Velké Británii 56 Příloha 5: Agentury pro rozvoj podnikání Organizace zaměřené na podporu sociálních podniků Organizace zaměřené na podporu sociálních podnikatelů Sektorově vymezené podpůrné organizace Vysokoškolské vzdělávání Odborná příprava Středoškolské vzdělávání Financování Granty Nadace Půjčky Komunikace Marketing a PR Lobbying Měření společenského dopadu / společenské návratnosti investic Důležitý komentář k podpoře sociální ekonomiky společnosti Rocket Science 71 Příloha 6: Definice pojmů používaných v sociální ekonomice ve Velké Británii Sociální podnik Sociální podnikatel / Sociální podnikání Sociální ekonomika Sociální financování

4 4 / 5 Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii Zpráva pro organizaci Nová ekonomika Úvod Struktura a metodologické pojetí zprávy Zpráva je vypracována na základě zadání organizace Nová ekonomika se sídlem v České republice. Účelem zprávy je zmapovat infrastrukturu sociální ekonomiky ve Velké Británii. Zadání: zmapovat hlavní sféry činnosti sektoru sociálního podnikání ve Velké Británii, podat přehled hlavních aktérů z veřejného, soukromého a neziskového sektoru a zjistit, jakou hrají roli. Popsat historický vývoj přístupu vlády k sociálnímu podnikání a podat komentář k tomu, do jaké míry opatření vlády napomohla rozvoji sociálního podnikání. Zpráva podává detailní informace o rozsahu činnosti podporované a prováděné státem a aktérech sektoru sociální ekonomiky v uplynulých cca dvanácti letech a připojuje komentář ke každé z uvedených vládních intervencí. Na začátku zprávy jsou uvedeny přehledové tabulky vládních opatření, následuje srovnávací analýza aktérů podporujících sociální ekonomiku provedená pomocí základních os X-Y na základě prostého hodnocení každé organizace s ohledem na její činnost. Poznámky ke studii: přehled Velká Británie je zcela nepochybně zemí s největším počtem vládou podporovaných intervencí ve prospěch sociální ekonomiky a nelze ji v tomto ohledu srovnat s žádnou jinou zemí. Proto také není cílem této zprávy srovnávat aktivity Velké Británie s aktivitami v České republice nebo jiných zemích. Podobné srovnání by bylo z hlediska zdrojů velmi náročné. Z hloubkových studií vlády i podpůrného sektoru sociální ekonomiky lze vyvodit mnohé závěry, které jsou shrnuty níže. Na vývoji a provádění vládních intervencí v sociální ekonomice se zásadním způsobem podílel soustavný tlak ze strany lobbyistických organizací. Tento lobbying obvykle probíhal za využití metody appreciative inquiry 1. Během tohoto šetření měli lobbyisté velké požadavky, ale zároveň byli vstřícní.jen zřídka projevili sklony ke konfrontaci nebo negativní přístup. Vytvořil se tak silný pracovní vztah mezi vládou a sektorem sociální ekonomiky, který nejlépe dokládají právě 1

5 6 / 7 probíhající výměny vysokých pracovních pozic mezi vládními ministry a řediteli podniků 2. Jak kvalita vládních intervencí, tak podpora ze strany podpůrných organizací však do značné míry kolísá. Od počátku vládních intervencí v sektoru došlo k mnoha případům špatného nastavení, opoždění nebo nesprávného načasování a ke špatnému provádění vládní politiky, legislativy a financování. Také podpůrné organizace často zavádějí neodpovídající služby, které jsou založené na ambicích spíše než na potřebách a jejichž nastavení je neefektivní. Nedostatek efektivity ve vládním i podpůrném sektoru bývá dále způsoben vysokými režijními náklady v poměru k objemu přidělěných prostředků určených k přímé podpoře. Tato fragmentace podpory snižuje dopad, který lze z omezených přidělených zdrojů vytěžit. Zdá se, že jak vláda, tak podpůrný sektor jsou obětí politické potřeby úspěchu, která zastiňuje příznivý dopad pravdivého hodnocení a transparentnosti na možnosti zlepšení kvality vládních intervencí a podpůrných služeb. Zjevnou nevýhodou Velké Británie je absence srovnání intervencí a celkového přístupu s podobnými aktivitami v jiných zemích. Je tomu tak proto, že Velká Británie má v oblasti vládních opatření a poskytování podpory značný náskok před většinou ostatních zemí. Pokud někde možnost srovnání byla, obvykle nebyla využita, pravděpodobně částečně kvůli poměrně introspektivně orientovanému postoji Velké Británie. Poznámky ke studii: Vládní intervence do britské sociální ekonomiky Úřad pro třetí sektor (Office of the Third Sector), který je součástí britského Úřadu vlády (Cabinet Office), se zasloužil o to, že je otázka sociálního podnikání brána natolik vážně, že figuruje v agendě hned osmi ministerstev. Za povšimnutí stojí oddělení a investiční fond sociálního podnikání ministerstva zdravotnictví (Department of Health), které na rozvoj sociálních podniků ve veřejném zdravotnictví vyčlenilo 100 milionů liber. Tento orgán také dal zaměstnancům Národní zdravotní služby 3 (National Health Service, NHS) možnost požádat o zvážení externalizace jejich odboru jakožto nezávislého sociálního podniku dodávajícího služby NHS. Dodávání služeb ve veřejném sektoru sociálními podniky vyvolává ve vládě trvalý a sílící zájem. Velká část vlády se určitým způsobem angažuje ve zvyšování významu sociálních podniků a tedy i společnosti v dodávání veřejných služeb, od uznání role komunitních organizací zabývajících se nakládáním s odpady při vytváření národní strategie odpadů (2000) přes vytvoření investičního fondu Futurebuilders s 215 miliony liber (2003) až po zdravotnický fond se 100 miliony liber (2009). Podpůrný sektor sociální ekonomiky se vypracoval do pozice, kdy je schopen ovlivňovat vládu na regionální i celostátní úrovni. Mnoho organizací, které měly původně podporovat sociální ekonomiku, si stále více osvojovalo roli prosazovatelů a lobbyistů, kteří se podíleli na prosazování a utváření politik, legislativy a způsobů financování. Skutečně by se dalo říci, že podpůrné služby byly úzce spjaté s intenzivním lobbyistickým úsilím sektoru sociální ekonomiky zaměřeným na vládu. Výsledkem úspěšného lobbyingu bylo často vytvoření fondů a služeb koncipovaných tak, aby podporovaly rozvoj sektoru. Úspěšně poskytovaná podpora následně inspiruje vládu a ovlivňuje nastavování služeb poskytovaných vládou. Můžeme tedy konstatovat, že v případě úspěšných lobbyistických snah nebo úspěšné podpory dochází k vytvoření účinného mechanismu, a naopak v případě, že podpora nedosahuje v očích vlády dostatečných výsledků, dochází ke stažení vládních fondů a služeb, což spouští mechanismus s negativním účinkem. Navíc stojí za povšimnutí, že zde existuje nebezpečí střetu zájmů v případě organizací méně dbalých etiky, které dávají přednost navyšování vlastních příjmů a budování vlastní organizace před uspokojováním potřeb sektoru, kterému mají sloužit. Je zřejmé, že důležití poskytovatelé podpory a služeb čelí určitému tlaku. Tento tlak můžeme chápat jako potřebu působit úspěšně, i když jsou služby v některých případech špatně nastavené, nesprávně cílené nebo jednoduše nekvalitní. Dárci vyžadují úspěch, takže je v zájmu podpůrných organizací dokázat, že jsou úspěšné, spíše než aby podávaly přesnější obraz o situaci, který by mohl poukázat na nedostatečný rozvoj sektoru, ve kterém působí, na neadekvátnost dodávaných služeb nebo na přehnané ambice podpůrných organizací. Snaha podpůrných organizací jevit se jako úspěšné ve skutečnosti vede ke snížení kvality a k pokračujícímu poskytování nesprávně nastavených služeb. Definice v sociální ekonomice Závěrečný oddíl zprávy stručně definuje několik klíčových pojmů, které se v sociální ekonomice ve Velké Británii vyskytují. Krátce zmiňuje také jejich historický vývoj pro případ, že by z něj vyplývalo nějaké poučení pro Českou republiku. Cílem tohoto oddílu není diskutovat o aktuálních otázkách, zda za sociální podnik nebo sociální podnikání může být považována i zisková činnost a jaký to má vliv na rovnováhu mezi užitkem plynoucím z činnosti aktérů sociální ekonomiky pro veřejný a soukromý sektor. Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii Zpráva pro organizaci Nová ekonomika Úvod Budoucnost sociálního podnikání ve Velké Británii je nejasná. Obě hlavní politické strany sociální podnikání ve svých politických prohlášeních jednoznačně podpořily. Je však zřejmé, že sociální podnikání a třetí sektor jako celek bude těžce postižen chystanými výdajovými škrty ve veřejném sektoru. Za těchto okolností se obecně očekává, že finanční mechanismy jako níže popsané dluhopisy se sociálním dopadem (Social Impact Bonds) se pravděpodobně dostanou do popředí a nahradí podstatnou část grantového financování, na kterém byla dosavadní účast vlády v oblasti sociálního podnikání založena. Již nyní komentátoři varují před ztrátou inovace, která je považována za klíčový rys sociální ekonomiky, a to v souvislosti s tím, že se pozornost obrací na ekonomické výsledky a vyčíslování dosažených úspor. Poznámky ke studii: Podpůrný sektor sociální ekonomiky Podpůrné služby sociální ekonomiky jsou ve Velké Británii dobře rozvinuté, avšak ne ještě zcela vyspělé. Vznikajícím a nedávno založeným sociálním podnikům a sociálním podnikatelům sektor spolehlivě poskytuje mnoho podpůrných funkcí, zejména pokud jde o geograficky a sektorově vymezenou podporu. V pozdějším stádiu vývoje již sociální podniky obvykle disponují prostředky pro nákup potřebných podpůrných služeb a mají také lepší přístup k podpoře tradičního podnikání poskytovaného ve Velké Británii, jakou je například Business Link 4. Středně velké sociální podniky často trpí nedostatkem vhodných podpůrných služeb Poznámka zadavatele: Britská Národní zdravotní služba odpovídá za financování, organizaci a poskytování zdravotní péče a je podřízena ministerstvu zdravotnictví. Řídí nemocnice, lékaře, zubaře a lékárny. 4

6 8 / 9 Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii Zpráva pro organizaci Nová ekonomika Historický vývoj postoje britské vlády k sociálnímu podnikání Přehled Sociální podnikání má ve Velké Británii dlouhou tradici, počínaje družstevními hnutími a vzájemnými organizacemi 5 v 19. století a konče dlouholetými obchodními aktivitami mnoha charitativních organizací 6. V průběhu druhé poloviny dvacátého století se družstva těšila různému stupni podpory od různých vlád. Toto období vyvrcholilo úplným stažením vládní podpory družstev na celonárodní úrovni za vlády Konzervativní strany v letech Během hubených let v osmdesátých letech a na počátku devadesátých let družstevní organizace a organizace pro komunitní rozvoj často žádaly o financování své práce z evropských programů. Později, podobně jako dnes, se o pokračování projektů zasluhovali angažovaní dobrovolní i placení jednotlivci, kteří projekty, organizace a iniciativy podporovali tím, že jim obětovali své úsilí, čas a někdy také finanční prostředky. V polovině devadesátých let část družstevních hnutí přejmenovala družstva na sociální podniky, což vedlo ke vzniku současného hnutí sociálních podniků. Tohoto konceptu se chopila také vláda. Velkým dílem k tomu přispěla koordinovaná kampaň družstev a sociálně podnikajících organizací. Prvním vládním dokumentem, který uznal sociální podniky jako skupinu organizací, které se starají o plnění sociálních a environmentálních cílů prostřednictvím obchodních aktivit, byla zpráva Akčního týmu pro přípravu politik 3 s názvem Podnikání a sociální vyloučení ( Entreprise and Social Exclusion ), zveřejněná roku Tato zpráva vedla k několika vládním intervencím a spolu se silnou lobby ze strany sektorových leaderů podnítila a nasměrovala prvotní zájem vlády o tento sektor. V roce 2002 vláda přijala Strategii pro sociální podnikání (Social Entreprise Strategy 8 ) a založila na bývalém Ministerstvu obchodu a průmyslu Oddělení pro sociální podnikání (DTI Social Entreprise Unit) pověřené její implementací. Oddělení pro sociální podnikání vzniklo alespoň částečně díky soustavnému tlaku na vládu vyvíjenému rodícím se sektorem sociálního podnikání a zejména nově vytvořenou Koalicí pro sociální podnikání (Social Entreprise Coalition). Oddělení bylo založeno v rámci Ministerstva obchodu a průmyslu a v roce 2006 se stalo součástí nově vytvořeného Úřadu pro třetí sektor 9 (Office of the Third Sector, OTS) spadajícího pod Úřad vlády 10, ústřední vládní instituci. Oddělení pro 5 Poznámka zadavatele: Typickým znakem mutual organisations, tj. vzájemných organizací, je sdílené vlastnictví. Více viz Doing/small_firms/MSR/index.shtml

7 10 / 11 sociální podnikání Ministerstva obchodu a průmyslu a pozdější Úřad pro třetí sektor se když ne zcela, tak alespoň částečně zasloužily o vytvoření příslušných oddělení na mnoha ministerstvech a o investice z veřejného rozpočtu určené pro rostoucí sociální podniky a podnikatele ve výši přes 500 milionů liber 11. Díky uvedeným orgánům vznikly také iniciativy jako Národní program pro zadávání veřejných zakázek subjektům třetího sektoru (National Programme for Third Sector Commissioning), v rámci kterého podstoupilo více než dva tisíce zadavatelů veřejných zakázek školení ohledně spolupráce s dodavateli služeb z řad sociálních podniků. Současný stav sektoru - přehled Ve Velké Británii existuje více než 62 tisíc sociálních podniků, které zaměstnávají více než půl milionu osob a jejichž celkový obrat přesahuje 27 miliard liber ročně. Sociální podniky představují pět procent z celkového počtu podniků, které mají zaměstnance, a podílejí se na ekonomice Velké Británie částkou 8,4 miliard liber ročně, což představuje téměř jedno procento ročního HDP 12. Pozoruhodným rysem sociální ekonomiky Velké Británie je dostupnost dat, která u ostatních zemí s rozvíjejícími se sociálními ekonomikami chybí. Drtivou většinu sociálních podniků ve Velké Británii lze považovat za malé podniky, pouze 19 % z nich dosahuje obratu přes milion liber. Obvykle sídlí ve městech (89 %) a přibližně 40 % zaměstnanců tvoří dobrovolníci 13. Podle neoficiálních dokladů také velká část sociálních podniků může být považována za podniky spojené s životním stylem - podnikatelé zde sledují myšlenky nebo činnosti, které je emocionálně či intelektuálně inspirují, spíše než aby se strategicky zaměřovali na potírání konkrétního problému. Není zcela zřejmé, zda jde o výsledek rozhodnutí sociálních podnikatelů souvisejících s životním stylem, nebo o nedostatek strategických schopností podpůrných organizací a zprostředkovatelů působících v sektoru (pravděpodobně jde o kombinaci příčin zahrnující oba uvedené, ale i další faktory). Poznámky k postoji britské vlády vůči sociální ekonomice V příloze 1 je uveden chronologický přehled vývoje vládní politiky související se vznikající sociální ekonomikou ve Velké Británii a vládní podpory tohoto sektoru. Stejné informace shrnuje níže uvedená tabulka. Každý prvek představuje klíčovou událost od vytvoření politiky přes dodání podpůrných služeb až po financování v praxi působících a podpůrných organizací sociální ekonomiky. Každý z uvedených oddílů obsahuje název a popis intervence, poskytuje prostor pro komentář (od autora a členů referenční skupiny 14 ), včetně analýzy úspěšnosti nebo neúspěšnosti a uvádí seznam pramenů pro získání dalších informací. Níže uvedený chronologický výčet v žádném případě není vyčerpávající, avšak snaží se zachytit všechny významné vládou provedené intervence k podpoře sociálních podniků a sociálního podnikání. Intervence jsou roztříděny podle typu na: rozvoj politiky, legislativu, financování, lobbying, poskytování podpory, propagaci a vládní reorganizaci. Z chronologického mapování intervencí vychází najevo rostoucí aktivita na jednotlivých ministerstvech. Z okrajové aktivity, která se do vládní agendy dostávala pouze díky neúnavnému tlaku ze strany sektoru, se stalo samostatné téma, které stále častěji figuruje mezi hlavními aktivitami mnoha ministerstev. Sociální podnikání se těší obecnému uznání ve vládě i v politických stranách, které si získalo zejména svým potenciálem transformovat služby ve veřejném sektoru. Je jedním z hlavních bodů mnoha návrhů na zlepšení kvality služeb veřejného sektoru v době, kdy v něm dochází ke stále větším výdajovým škrtům. Budoucnost sociální ekonomiky a její vztahy s veřejným sektorem se na první pohled jeví velmi pozitivně. Přesto zde však přetrvávají určité obavy. Jednou z nich je možnost, že se vláda zbaví svých závazků tak, že vyčlení služby nebo 11 Celková částka ze čtyř hlavních investičních fondů (UnLtd = 100 milionů liber, investiční fond sociálního podnikání Ministerstva zdravotnictví = 100 milionů liber, Futurebuilders = 225 milionů liber a Community Builders = 70 milionů liber) Projekt nadace UnLtd Velikost trhu (srpen 2007) zpráva je k dispozici na vyžádání 14 Poznámka zadavatele: Autor studie Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii ji předložil před dokončením britským odborníkům na danou problematiku, tj. referenční skupině, k připomínkám a komentářům. části vládních agend do nově založených vzájemných organizací 15 nebo sociálních podniků. Jedním z příkladů této eventuality je nedávné oznámení vlády o záměru transformovat společnost British Waterways (BW) na vzájemnou organizaci 16. BW v Anglii a Walesu spravuje 2200 mil vodních cest. Společnost sehrála klíčovou roli během průmyslové revoluce a její význam v posledních sto letech slábne. Proto je nyní závazkem, na který stát ročně přispívá dotacemi ve výši přes 30 milionů liber. Kompletní převod BW jako celku do sféry sociální ekonomiky jednoduše převede také tento závazek. Zároveň je však nutné provést hlubokou reformu struktury celkového vedení a operativního řízení organizace, aby se zajistilo, že bude spravována jako aktivum a že se její sporné využívání uzpůsobí tak, aby přinášelo komunitní a veřejný prospěch. V době, kdy byla tato zpráva psána, ještě nebylo jasné, zda si to vláda uvědomuje. Dalším zdrojem obav pro sektor sociálního podnikání je riziko, že vláda bude vnímat neziskový status sektoru jako záminku, která mu umožní provést zde rozpočtové škrty nutné ke snížení schodku veřejných financí. Zdá se, že si vláda často neuvědomuje, co slovo neziskový ve skutečnosti znamená: že přebytek má být použit pro veřejný prospěch, a nikoli že se žádný přebytek vytvářet nemusí. Sílící tlak na veřejné finance a bezprostředně hrozící hluboké rozpočtové škrty spolu se snahou sektoru dokázat, že může obstát, otevírá prostor pro záměrné zneužití sektoru vládou. Obecně však lze konstatovat, že rostoucí zájem vlády o sociální ekonomiku je velice pozitivní. Sociální ekonomiku uznávají všechny politické strany do takové míry, že to působí, jakoby se jedna s druhou předháněly v tom, která z nich v očích veřejnosti v sektoru nejvíce vynikne. Podle různých odhadů bylo na rozvoj sektoru vyčleněno mezi pěti sty miliony a jednou miliardou liber. Přínosy práce v sektoru sociálního podnikání a spolupráce s ním jsou považovány za stejně významné nebo dokonce ještě významnější než výhody plynoucí z práce v soukromém sektoru a ve spolupráci s ním. Rozhovory ve vládě, které se v devadesátých letech dvacátého století a na samém počátku dvacátého století vedly ohledně účinnosti úspor docílených prostřednictvím partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, se nyní zaměřily na možnost zvýšení efektivity a na společenskou atraktivitu, kterou nabízí sociální ekonomika prostřednictvím partnerství mezi veřejným a třetím sektorem. Hlavní sféry činnosti podpůrného sektoru sociálních podniků a sociálního podnikání ve Velké Británii. V příloze 5 jsou uvedeni hlavní nevládní aktéři, kteří se podíleli na formování rychle se rozvíjející sociální ekonomiky Velké Británie. Informace jsou shrnuty v tabulce, která následuje za tímto výkladem. Organizace lze zařadit do kategorií na základě následujících oblastí: Rozvoj podnikání Agentury pro rozvoj podnikání, které se formují podle služeb potřebných pro rozvoj podnikání, často zasahují do mnoha oblastí činnosti včetně lobbyingu ve vládě a v některých případech také poskytování finančních prostředků. Dělí se do následujících čtyř kategorií: Podpora zaměřená na sociální podniky Podpora zaměřená na sociální podniky vychází z dlouhé tradice podpory družstevního a komunitního rozvoje. Značná část hnutí podporujícího sociální podnikání má svůj počátek v devadesátých letech minulého století v sektoru rozvoje družstev, jak je popsáno v jiné části tohoto dokumentu. Organizace mohou být zařazeny podle celonárodního nebo regionálního zaměření. Jedná se o podpůrné organizace, které se zaměřují výhradně na sociální podniky, jako například Koalice pro sociální podnikání (Social Enterprise Coalition) a organizace, které poskytují služby neziskovému nebo třetímu sektoru jako celku, ale jejichž podpůrné služby jsou orientovány také na sociální podniky, jako například projekt udržitelného financování Národní rady pro dobrovolnické organizace (NCVO) a její oddělení poskytující všeobecné provozní poradenství. Poskytnutá podpora může mít mnoho forem, zejména jde o: právní ustavení a založení podniku, zpracování podnikatelského plánu a zahájení činnosti, školení, budování kapacit, podporu růstu, strategie sociálního franšízingu a replikace a financování. Pozornost se obecně více upírá na začínající a menší sociální podniky a jejich potřebu podpory. Je tomu tak nepochybně díky několika faktorům, mezi které patří zejména dostupnost finančních prostředků určených obvykle pro podporu v počátečním stádiu, převaha malých, nových organizací v raném stádiu jejich vývoje a soběstačnost větších organizací 15 Viz odkaz č. 5 na str Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii Zpráva pro organizaci Nová ekonomika Historický vývoj postoje britské vlády k sociálnímu podnikání

8 12 / 13 pokud jde o zajištění vlastního vývoje interně nebo za použití vlastních zdrojů. Podpora zaměřená na sociální podnikatele Podpůrné organizace zaměřené na sociální podnikatele byly v minulosti vytvořeny organizacemi jako Ashoka a u jejich zrodu stálo přesvědčení, že jednotlivci, nikoli organizace, jsou klíčovým bodem, do něhož je třeba investovat za účelem dosažení veřejně prospěšného výsledku. Podporu sociálním podnikatelům lze obecně charakterizovat jako podporu zaměřenou na potřeby jednotlivce bez ohledu na to, v jaké fázi vývoje se nachází, a to jak organizačně, tak osobnostně. Takto orientované organizace, jako například UnLtd nebo Škola sociálních podnikatelů (School of Social Entrepreneurs) si kladou otázku, jak pomoci jednotlivcům, aby dokázali vytvořit struktury a iniciativy potřebné k uskutečnění své vize. Tento přístup se v posledních letech těší rostoucímu zájmu. Zaměření na jednotlivce jde přitom do jisté míry proti kulturním tradicím ve Velké Británii, kde je, řečeno s určitou mírou zobecnění, obvyklejší zaměření na rozvoj institucí. Sociální podnikavost byla chudou příbuznou sociálních podniků, především v očích vlády, snad s výjimkou dotace ve výši sto milionů liber přidělené nadaci pro sociální podnikatele UnLtd za účelem poskytování malých grantů jednotlivcům působícím v sociální ekonomice. Sektorově vymezená podpora Podpůrných organizací zaměřených na jednotlivé sektory je velké množství a působí ve všech subsektorech sociální ekonomiky. Mnoho těchto organizací má svůj počátek v organizacích, které nyní podporují. Často byly vytvořeny na základě iniciativy strategicky uvažujících jednotlivců, kteří v těchto sektorech působí. Ačkoli záměr těchto organizací budovat kapacitu a vytvářet prosperující a úspěšné sektory je chvályhodný, často dochází k problémům v souvislosti s účinností a efektivitou sektorově vymezené podpory. Vzhledem k tomu, že náklady na administrativní zajištění a rozvoj se musejí rozložit mezi často relativně nízké rozpočty určené na nákupy služeb, mohou transakční náklady dosáhnout značné výše. Právě kvůli tomuto problému se nedávno začalo uvažovat o reorganizaci podpůrného rámce Business Link 17 s tím, že by teoreticky bylo možné dosáhnout výrazných úspor a holistického poskytování služeb tak, že by se snížil počet poskytovatelů podpory z tří tisíc (většinou regionálně a sektorově vymezených) na přibližně sto. Nevýhodou této racionalizace by však byla ztráta regionálně a sektorově vymezené odbornosti. Správné nastavení podpůrných funkcí, kterým by byla dosažena rovnováha mezi efektivitou a odborností, bude vyžadovat další výzkum. Poradenství v oblasti rozvoje podnikání a služby pro bono V posledních letech se objevilo hned několik poradenských služeb působících v oblasti rozvoje sociálního podnikání. Většina z nich se zrodila ze spolupráce mezi v praxi působícími sociálními podniky a družstvy a podpůrnými agenturami a udržuje si jen malou zaměstnaneckou základnu, přičemž podle potřeby najímá další konzultanty. Pro bono je výraz odvozený z latiny a znamená pro veřejné blaho. Ve světě podnikání jsou jako činnost pro bono označovány profesionální služby poskytované cílovým organizacím dobrovolně a zdarma. Služby pro bono jsou dodávány firmami v celé škále podnikových sektorů. Ve Velké Británii i na celém světě existuje dlouhá tradice poskytování pomoci pro bono potřebným jednotlivcům a organizacím (často spadajícím do třetího sektoru) v advokacii. Přední britská advokátní kancelář Lovells zaměřuje své služby pro bono na sociální podniky, další advokátní kanceláře a mezinárodní právnické sítě soustředí podstatnou část podpory do sociální ekonomiky. Služby pro bono by se neměly zaměňovat s činností, kterou lépe vystihuje pojem podnikové dobrovolnictví, kdy profesionálové věnují svoji práci v krátkých časových úsecích na pomoc nestátním neziskovým organizacím. Vzdělávání a odborná příprava Akademické studium sociálního podnikání ve Velké Británii se mezi vysokoškolskými vzdělávacími zařízeními obecně těší velkému zájmu, nicméně jen několik z nich (viz níže uvedené) zavedlo oficiální kurzy s tímto zaměřením. Podrobnosti o hlavních kurzech jsou uvedeny v následující kapitole. Tato tendence a obecně zvýšený zájem všech složek vlády vedly k tomu, že dřívější Ministerstvo pro inovace, univerzity a odborné záležitosti (Department for Innovation, Universities and Skills, DIUS, nyní spojením vzniklé Ministerstvo pro podnikání, inovace a odborné záležitosti Department for Business, Innovation and Skills, DBIS ) začalo nedávno pracovat na vytvoření strategie pro vysoké školství zaměřené na sociální podnikání. Ještě před spojením ministerstev zveřejnilo průvodce pro personál vysokých škol, který je věnován zakládání sociálních podniků 18. V době, kdy byla tato zpráva psána, nebylo ještě zcela jasné, jakým způsobem bude nové ministerstvo v práci pokračovat. Ještě za působení Ministerstva pro inovace, univerzity a odborné záležitosti oznámila Rada pro financování vysokého školství v Anglii (the Higher Education Funding Council for England, HEFCE) koncem roku 2009 vytvoření nového programu pro udělování cen ve spolupráci s nadací pro sociální podnikatele UnLtd 19. Program nazvaný Cena za sociální podnikání ve vysokém školství 20 je určen pro zaměstnance a studenty vysokoškolských zařízení, které HEFCE podněcuje k vytváření podnikatelských řešení sociálních problémů, jež mají souvislost se sektorem vysokoškolského vzdělávání. Ve středoškolských osnovách je vzdělávání související se sociální ekonomikou obvykle součástí dvou předmětů - občanské výchovy a podnikání. Stávající výuka však trpí nedostatkem cíleného zaměření konkrétně na sociální podnikání, výklad se v souladu s osnovami více soustředí na témata jako dobrovolnická činnost nebo komunitní rozvoj. Pro výuku sociální ekonomiky na středních školách byla rozhodující práce malého počtu zanícených představitelů třetího sektoru, kteří se zasloužili o zformování osnov a také o správné nasměrování finančních prostředků, které byly ve skromném množství vyhrazeny na výuku sociální ekonomiky ve středoškolském vzdělávacím systému nebo paralelně s ním. Odborná příprava v sektoru sociální ekonomiky má několik podob. Dvěma výraznými trendy jsou poskytování vzájemné podpory prostřednictvím pracovního prostoru se sdíleným řízením, jako je například The Hub, a podpora experimentálního rozvoje, které se věnuje například Škola pro sociální podnikatele. Financování Sektor sociálního financování je ve Velké Británii rozmanitý a těší se rychlému růstu. Pojem sociální financování (nebo také investice zaměřené na dopad impact investing) obvykle označuje poskytování finančních prostředků na podporu sociální oblasti nebo životního prostředí. Od filantropie se liší tím, že používá postupy uplatňované v konvenčním finančním prostředí. Sociální financování může být realizováno formou investiční filantropie venture philantrophy (příklady viz internetové stránky The European Venture Philantrophy Association - Evropské asociace pro investiční filantropii 21 ), při které se zároveň s udělováním grantů provádí nastavení cílů podobně jako u rizikového kapitálu a je poskytnuta odborná pomoc. Dále může být podpořeno také formou zcela komerčního financování prováděného za účelem maximalizace nefinančního přínosu. V moha ohledech je Velká Británie světovou jedničkou v oboru a disponuje obrovským počtem organizací a nových možností. Komunikace Sociální ekonomika disponuje velmi omezenou podporou pokud jde o specializovaný marketing a PR. Existující kapacitu obvykle představují větší podpůrné agentury jako UnLtd nebo malé poradenské agentury v oblasti rozvoje podnikání. Příklady jsou uvedeny výše. Omezená podpora pro bono je poskytována několika málo organizacemi ze soukromého sektoru. Hodnocení sociálního dopadu / sociální návratnosti investic Společenská návratnost investic (Social Return on Investment, SROI) je pro organizace napříč sociální ekonomikou stále zajímavější metodou, jak hodnotit investice podle konceptu trojího prospěchu (triple bottom line). SROI je stále ještě v počátcích jako obor s mnoha navzájem si konkurujícími standardy a sítěmi, které se snaží zajistit si pozici dodavatele jednotného hodnotícího rámce sociální ekonomiky. Kromě organizací, které se snaží zpracovat standardy SROI, zde existují také organizace provádějící původní výzkum a akční výzkum za účelem rozvíjení sektoru. Jednou z nich je například New Economics Foundation (Nadace nové ekonomiky). Další organizace dodávají ratingové služby pro dárce, kteří chtějí své prostředky investovat efektivně. Tyto organizace, jako například New Philanthropy Capital, se zaměřují spíše na hodnocení výkonnosti podniku v minulosti, než aby vytvářely algoritmy pro hodnocení současné nebo budoucí výkonnosti. Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii Zpráva pro organizaci Nová ekonomika Historický vývoj postoje britské vlády k sociálnímu podnikání

9 14 / 15 Přehledová tabulka vládních intervencí v sociální ekonomice od roku 1998 do současnosti Název Datum Odkaz The Compact 1998 Rámec, v němž se vláda a organizace třetího sektoru dohodly na respektování série zásad a pravidel, na základě kterých probíhá spolupráce a partnerství vlády s organizacemi třetího sektoru ve prospěch místních komunit. Zpráva Akčního týmu pro přípravu politik 3 Podnikání a sociální vyloučení (Policy Action Team 3 Enterprise and Social Exclusion ) Společný rozpočet pro obnovu (Single Regeneration Budget) a financování z ESF a ERDF Rozpočet pro investice vedoucí k úsporám (Invest to Save Budget) Pracovní skupina pro sociální investice (Social Investment Task Force) Rozvojový fond Phoenix (Phoenix Development Fund) Oddělení pro sociální podnikání Ministerstva obchodu a průmyslu (Department of Trade and Industry s Social Enterprise Unit) Zpráva o úloze dobrovolnického a komunitního sektoru 22 v dodávání veřejných služeb (Report on the role of the voluntary and community sector in public service delivery) Strategie pro sociální podnikání (The Social Enterprise Strategy) Den sociálního podnikání (Social Enterprise Day) léta 20. a poč. 21. stol. Zpráva zaměřená na podnikání jako způsob řešení sociálního vyloučení. Řada programů financování vytvořených britskou vládou a Evropskou unií s cílem podpořit vznikající sociální ekonomiku Vládní program financování propagující partnerství, efektivitu a inovace při poskytování veřejných služeb Komise mající za cíl zjistit, jak uvádět do praxe podnikatelské postupy tak, aby bylo dosaženo větší sociální a finanční návratnosti sociálních investic Fond určený k potírání sociálního vyloučení rozvíjením inovačních projektů poskytujících podporu podnikání ve znevýhodněných regionech První vládní oddělení určené k podpoře a rozvoji sociálního podnikání Mezirezortní revize provedená Ministerstvem financí v rámci pokusu vlády o radikální reformu poskytování služeb První oficiální vládní závazek k rozvoji sociálního podnikání. Vize dynamického a udržitelného sektoru sociálního podnikání jako prostředku posílení inkluzivní a rostoucí ekonomiky byla významným zlomem ve vládní podpoře sociální ekonomiky Oslavuje práci sociálních podniků a má inspirovat nové generace sociálních podnikatelů. Futurebuilders 2003 Poskytuje financování prostřednictvím půjček anglickým organizacím třetího sektoru, které potřebují investice, aby se mohly účastnit veřejných soutěží a získávat a realizovat veřejné zakázky, často v kombinaci s granty a profesionální podporou. Společnosti v komunitním zájmu (Community Interest Companies) 2004 Nová právní forma podniku se statutární blokací aktiv (Asset Lock) bránící v rozdělování aktiv a zisku, čímž zajišťuje, že prostředky budou použity ke komunitním účelům. Capacitybuilders 2004 Fond ve výši sto milionů liber, který má umožnit přístup anglických organizací třetího sektoru ke kvalitnímu poradenství a podpoře. uk/media/cabinetoffice/.../ pat_report_3.pdf Odkazy uvedeny níže file37787.pdf gov.uk/media/cabinetoffice/third_sector/assets/ se_strategy_2002.pdf uk/d/ccrvolsec02.pdf gov.uk/media/cabinetoffice/third_sector/assets/ se_strategy_2002.pdf gov.uk/third_sector/social_enterprise/social_enterprise_day.aspx Úřad pro třetí sektor Úřadu vlády (The Cabinet Office s Office of the Third Sector, OTS) Akční plán pro sociální podnikání (Social Enterprise Action Plan) Sociální podnikání jako součást průzkumu konvenčního podnikání Akční plán pro poskytování veřejných služeb třetím sektorem (Action Plan for Third Sector Public Service Delivery) Zpráva o budoucí úloze třetího sektoru v sociální a ekonomické obnově Program Ambasadoři (The Ambassadors Programme) Národní program pro zadávání veřejných zakázek subjektům třetího sektoru Akční výzkum komunitních akcií (Community shares action research) 2006 OTS vznikl sloučením Oddělení pro sociální podnikání (SEnU) Ministerstva obchodu a průmyslu a Oddělení aktivních komunit Ministerstva vnitra a má za úkol podporovat napříč vládou prostředí příznivé pro rozvoj třetího sektoru Akční plán OTS mající posílit a obnovit vládní závazek být silou umožňující rozvoj sociálního podnikání Zahrnutí sociálního podnikání do vládního průzkumu zaměřeného na konvenční podnikání Akční plán zaměřený na zvýšení objemu veřejných služeb poskytovaných třetím sektorem Revize budoucí úlohy třetího sektoru v sociální a ekonomické obnově přispívající k pokračujícímu vytváření politik včetně Akčního plánu pro sociální podnikání a Akčního plánu pro poskytování veřejných služeb třetím sektorem Program byl vyhlášen v rámci Akčního plánu pro sociální podnikání a má za cíl zvyšovat povědomí a posilovat kulturu sociálního podnikání v Anglii. Za tímto účelem bylo ustanoveno třicet ambasadorů / zástupců ze všech oblastí sociálního podnikání zastupujících sociální podnikání jako celek Program vytvořený za účelem zvýšit povědomí veřejného sektoru a jeho dovednosti při zadávání služeb dobrovolnickým organizacím 23 a posílit kapacitu organizací třetího sektoru, které chtějí rozvíjet své schopnosti v této oblasti Výzkumný program spojený s aktivním učením zaměřený na oblast komunitních akcií a dluhopisů. Communitybuilders 2009 Investiční fond se 70 miliony liber určený k budování soudržnosti, rozvoji pravomocí a zvyšování aktivity místních komunit. Jeho cílem je poskytnout víceúčelovým organizacím spravovaným komunitou finanční podporu a poradenství, posílit tak jejich odolnost a dát občanům a komunitám větší moc. Skutečná pomoc komunitám: dobrovolníci, charitativní organizace a sociální podniky (Real Help for Communities: Volunteers, Charities and Social Enterprises) organizace a sociální podniky (Real Help for Communities: Volunteers, Charities and Social Enterprises) Korporátní banka pro sociální investice (Social Investment Wholesale Bank) Dluhopisy se sociálním dopadem (Social Impact Bonds) 2009 Podpůrný vládní balíček určený pro třetí sektor sloužící k boji proti dopadům finanční krize a následné recese. Připravuje se Připravuje se Vládou ohlášený program pro získání nevyužitých aktiv ležících na mrtvých účtech a jejich investování pro veřejné blaho. Vládou podporované dluhopisy založené na možnosti pokrýt omezenou část nákladů na poskytování veřejných služeb financemi ze soukromých zdrojů, což by zlepšilo kvalitu dodávaných služeb, přičemž vláda by poté vyplácela podíl z těchto úspor investorovi a dodavateli služby. gov.uk/third_sector.aspx gov.uk/media/cabinetoffice/third_sector/assets/ se_strategy_2002.pdf file38247.pdf gov.uk/third_sector/public_services/public_service_delivery.aspx cm71/7189/7189.pdf org.uk gov.uk/third_sector.aspx org.uk org.uk/downloads/sib_report_web.pdf Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii Zpráva pro organizaci Nová ekonomika Historický vývoj postoje britské vlády k sociálnímu podnikání 22 Poznámka zadavatele: Doslovný překlad Voluntary and Community Sector jako dobrovolnický a komunitní sektor je zavádějící, protože v podmínkách ČR tomu odpovídá převážně pojem neziskový sektor. Z hlediska korektnosti překladu ponecháváme doslovný překlad. 23 Poznámka zadavatele: Doslovný překlad charitable organisations jako dobrovolnické organizace je zavádějící, protože v podmínkách ČR tomu odpovídá převážně pojem nestátní neziskové organizace. Z hlediska korektnosti překladu ponecháváme doslovný překlad.

10 16 / 17 Současná spolupráce se sociálními podniky napříč vládou podle ministerstev Probíhá Úřad pro třetí sektor koordinuje činnost vládních orgánů za účelem vytvoření prostředí příznivého pro rozvoj třetího sektoru, umožňuje sektoru prosazovat potřebné změny, poskytovat veřejné služby, propagovat sociální podnikání a posilovat komunity. Ministerstvo financí přijalo mnoho závazků souvisejících s podporou sociální ekonomiky. Na Ministerstvu financí byla vytvořena pracovní skupina PAT 3, která se podílela na několika významných změnách politik, které jsou nastíněny výše. Ministerstvo zdravotnictví ustavilo Oddělení pro sociální podnikání (Social Enterprise Unit) mající za úkol pracovat společně se sociálními podniky na dodávání inovačních zdravotnických služeb a služeb sociální péče a za účelem financování této činnosti vytvořilo fond se 100 miliony liber. Ministerstvo pro komunity a místní správu ustavilo za účelem plnění svého závazku posílit vztah se sektorem Výbor pro partnerství s třetím sektorem (Third Sector Partnership Board). Poskytuje prostředky pro celou škálu iniciativ zajišťujících financování a podporu o objemu mnoha milionů liber ve prospěch rozvoje třetího sektoru v komunitách. Ministerstvo práce a penzí spravuje Fond pro budoucí pracovní místa (Future Jobs Fund), dvouletý program s rozpočtem jedné miliardy liber s cílem vytvořit 170 tisíc pracovních míst, především pro mladé. Financování z tohoto fondu získalo mnoho sociálních podniků i podpůrných organizací. Ministerstvo pro podnikání, inovace a odborné záležitosti je nové ministerstvo vzniklé spojením Ministerstva pro obchod, podnikání a regulatorní reformu (BERR) s Ministerstvem pro inovace, univerzity a odborné záležitosti (DIUS). Jeho kompetence v oblasti sociální ekonomiky nejsou v této chvíli jasné, ale je pravděpodobné, že budou zahrnovat prvky zděděné od obou výše zmíněných ministerstev. Ministerstvo pro životní prostředí, výživu a venkov (DEFRA) významně podpořilo sektor komunálního odpadu v rámci sociální ekonomiky, ve které je toto odvětví novinkou. Ministerstvo se zavázalo, že bude více využívat znalostí třetího sektoru v nakládání s odpady a že zúročí výhody, které z toho plynou pro komunity v sociální, ekonomické i environmentální oblasti. Ministerstvo spravedlnosti nedávno zveřejnilo Snižování kriminální recidivy prostřednictvím sociálního podnikání, která uvádí způsoby, jak lze navazovat další plodná partnerství v oblasti sociálního podnikání, a to jak na místní, tak na celostátní úrovni. gov.uk/third_sector.aspx gov.uk/communities/ thirdsector/ environment/waste/thirdsector/index.htm Přehledová tabulka hlavních aktérů podpůrného sektoru sociální ekonomiky ve Velké Británii Název Odkaz Agentury pro rozvoj podnikání podpůrné organizace se zaměřením na sociální podnikání Londýnská agentura pro sociální podnikání (Social Enterprise London, SEL) Projekt udržitelného financování (Sustainable Funding Project, SFP) Národní rady pro dobrovolnické organizace (NCVO) Koalice pro sociální podnikání (Social Enterprise Coalition, SEC) Podpůrné organizace sociálního podnikání v regionech Britská družstva (Co-operatives UK) Časopis Social Entreprise První podpůrná organizace specificky zaměřená na sociální podnikání. Zaměřená na oblast Londýna, poskytuje podporu, vytváří sítě, lobbuje. Ze SEL vznikla Koalice pro sociální podnikání (SEC). SFP poskytuje nástroje, zdroje a odborné znalosti umožňující dobrovolnickým a komunitním organizacím rozvíjet a provádět strategie pro zajištění udržitelných příjmů. SEC je britským národním orgánem pro sociální podnikání. Zastupuje širokou škálu sociálních podniků, regionálních a národních podpůrných sítí a dalších souvisejících organizací. Podpůrné organizace s regionálními sídly podobné SEL. Střediska lobbyingu, zastupování, podpory a budování kapacit na regionální úrovni. Prosazuje zájmy družstev, zvyšuje povědomí a pochopení družstevních hodnot a zásad a podporuje růst a rozvoj nových i existujících družstev. Britský měsíčník věnující se poskytování přístupných a ucelených informací a praktické pomoci pro všechny, kteří se zajímají o sociální podnikání. Agentury pro rozvoj podnikání podpůrné organizace se zaměřením na sociální podnikatele Ashoka UnLtd Britské sociální firmy (Social Firms UK) Asociace rozvojových konsorcií (Development Trusts Associtation, DTA) Realliance a organizace podporující sektor komunálního odpadu Changemakers Prime Ashoka vyhledává a podporuje přední sociální podnikatele s neotřelými nápady, které mají šanci uspět alespoň na národní úrovni a které se vyznačují významným a přelomovým veřejným přínosem. UnLtd ve Velké Británii podporuje a rozvíjí úlohu sociálních podnikatelů jako síly přinášející pozitivní změnu, především prostřednictvím malých grantů určených jednotlivcům. SF UK se zabývá lobbyingovou a osvětovou činností, výzkumem a praktickými iniciativami na zvýšení počtu a zajištění potřebné kvality sociálních firem ve Velké Británii. DTA je podpůrná síť založená na členství, která pomáhá občanům zakládat rozvojová konsorcia a již existujícím rozvojovým konsorciím pomáhá vzájemně se učit a pracovat efektivně. Realliance je společný podnik Komunitní sítě pro kompostování (Community Composting Network), Britské komunitní sítě pro recyklaci (Community Recycling Network UK), Londýnské komunitní sítě pro recyklaci (London Community Recycling Network) a Sítě pro využití použitého nábytku (Furniture Reuse Network). Tyto organizace už více než patnáct let podporují a lobbují za sektor komunálního odpadu na celém území Velké Británie. Organizace Changemakers ( Hybatelé změn ) se stala jedním z prvních zástupců mladých lidí stojících v čele vlastních sociálních aktivit a změn. Během posledních šestnácti let se hybateli změn stalo přes 50 tisíc mladých lidí. Iniciativa Prime zdarma poskytuje informace, pořádá akce a školení na pomoc starším lidem, kteří chtějí znovu začít pracovat a založit vlastní firmu. Je také známa jako iniciativa Becoming self-employed ( Jak se stát OSVČ ). Ačkoli není Prime zaměřená výhradně na sociální ekonomiku, stojí za zmínku vzhledem k typu cílové skupiny a vzhledem k faktu, že do její působnosti spadá také problematika sociálního podnikání. Prowess je britské sdružení organizací a jednotlivců podporujících zvyšování množství firem vlastněných ženami. CTA byla vytvořena na podporu svých členů a je přední britskou organizací pro dobrovolnickou a komunitní dopravu. org.uk/sfp více odkazů - viz dále org/unitedkingdom co.uk/ org.uk/ org.uk Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii Zpráva pro organizaci Nová ekonomika Historický vývoj postoje britské vlády k sociálnímu podnikání Prowess Asociace pro komunitní dopravu (Community Transport Association, CTA)

11 18 / 19 Federace městských farem a komunitních zahrad (Federation of City Farms and Community Gardens) Plunkettova nadace (Plunkett Foundation) Supporters Direct Poradenské agentury v oblasti rozvoje podnikání Pro bono Vzdělávání vysokoškolské vzdělávání University of East London (UEL) Southbank University Herriot-Watt University Vzdělávání odborná příprava Škola pro sociální podnikatele (School for Social Entrepreneurs, SSE) The Hub Vzdělávání středoškolské vzdělávání Federace městských farem a komunitních zahrad podporuje, zastupuje a propaguje farmy spravované komunitami, zahrádkářské osady a další zelená prostranství a umožňuje tak růst místních komunit. Plunkettova nadace propaguje a podporuje družstva a sociální podniky ve venkovských komunitách (v Británii i celosvětově) tím, že poskytuje podporu, vytváří sítě a zprostředkovává přístup ke znalostem, čímž ve venkovských komunitách zvyšuje povědomí o praktických řešeních problémů, s nimiž se potýkají, a umožňuje pochopení a provádění těchto řešení. Supporters Direct propaguje a podporuje koncept demokratického vlastnictví fotbalových klubů fanoušky a jejich reprezentace prostřednictvím vzájemných neziskových struktur fotbalových klubů na celém území Velké Británie. V posledních letech se objevilo hned několik poradenských služeb působících v oblasti rozvoje sociálního podnikání. Většina z nich se zrodila ze spolupráce mezi v praxi působícími sociálními podniky a družstvy a podpůrnými agenturami a udržuje si jen malou zaměstnaneckou základnu. Činností pro bono se označují profesionální služby poskytované cílovým organizacím dobrovolně a zdarma. Služby pro bono jsou dodávány firmami v celé škále podnikových sektorů. Ačkoli se výraz pro bono užívá obvykle v advokacii, činnosti, kterou bychom mohli označit jako pro bono, se věnuje celá škála společností a firem. UEL nedávno otevřela bakalářský studijní program v oboru sociální podnikání ukončený vysokoškolským diplomem a s možností navazujícího studia. Southbank University vypisuje několik kurzů zaměřených na management charitativních a komunitních organizací. Herriot-Watt University se věnuje výzkumu, pořádá školení, provádí podnikové plánování a poskytuje vzdělávací a poradenské služby určené aktérům sociální ekonomiky. SSE poskytuje odbornou přípravu a možnosti, jak lépe využít tvůrčí a podnikatelské schopnosti ve prospěch společnosti. SSE vede praktické vzdělávací programy zaměřené na osobní rozvoj podnikatelů a zároveň na rozvoj jejich organizace. The Hub je řízený pracovní prostor pro sociální podniky, sociální podnikatele a etické podniky. Klade důraz na vytváření sítí a na vzájemné učení, které má zlepšit dovednosti a tím také úspěšnost osob, které The Hub používají. org.uk více odkazů - viz dále více odkazů - viz dále programmes/hss/ undergraduate/summary/socialenterpriseba.htm uk/socialenterprise/ Changemakers Viz výše uvedený přehled. org.uk Ukaž, co umíš (Make your Mark) Program Make Your Mark with a Tenner (Ukaž, co umíš s desetilibrovkou) půjčí každému ze zúčastněných studentů deset liber a podporuje je v realizaci podnikatelských iniciativ, čímž posiluje výuku podnikání. Organizuje také soutěž, při které odměňuje nejlepší nápad a dělá mu propagaci. Iniciativa Ukaž, co umíš je organizována jako součást národního týdne podnikání 24 financovaného vládou. The Big Boost a připravovaný program Young Unltd. Financování - granty Investiční filantropie Nadace Financování - půjčky Venturesome Big Issue Invest Social Investment Business, SIB Sociální financování (Social Finance) Komunikace Přehled V roce 2005 založila nadace UnLtd desetimilionový fond The Big Boost určený k odměňování mladých podnikatelů 25 a probíhající na dvou úrovních pro účastníky ve věkovém rozmezí od 11 do 25 let. V době, kdy byla tato zpráva redigována, se UnLtd nacházela spolu s Changemakers v pokročilé fázi vyjednávání s Velkou loterií (Big Lottery) o fondu s pěti miliony liber, který by umožnil opět tento program spustit pod pracovním názvem Young UnLtd. Investiční filantropie je metoda založená na věnování charitativních darů, přičemž kromě financování je poskytováno také poradenství a další podpora při budování kapacit. Jedná se o druh vysoce angažované filantropie, která využívá formalizované a strukturované metody, jež do své grantové politiky cíleně zahrnuje hlavní zásady investování rizikového kapitálu. Nadace hrají ve financování sociálních podniků a podnikatelů významnou roli. V minulosti byly nadace zdrojem značného objemu financování vznikající sociální ekonomiky formou grantů. Venturesome je sociální investiční fond založený roku 2002 na základě iniciativy Nadace na pomoc charitativním organizacím (Charities Aid Foundation). Poskytuje kapitálové investice charitativním organizacím a dalším organizacím se sociálním posláním, které je potřebují (pro zajištění růstu, pokrytí potíží s hotovostním tokem nebo k překonání těžkého období), ale mají k nim omezený přístup. Tyto finanční potřeby nemusí v některých případech splňovat kritéria poskytovatele grantu, ale jsou příliš rizikové na to, aby je bylo možné pokrýt bankovní půjčkou. Big Issue Invest nabízí sociálním podnikům financování prostřednictvím půjček s konkurenceschopným úrokem založeným na prognóze budoucích hotovostních toků nebo na aktivech společnosti. Social Investment Business vznikl z fondu Adventure Capital Fund a stal se největším sociálním investorem ve Velké Británii. SIB poskytuje financování, odborné znalosti a zkušenosti, které napomáhají rozvoji organizací třetího sektoru - zlepšují jejich infrastrukturu, navyšují kapacity, pomáhají jim při účasti ve veřejných soutěžích a při získávání veřejných zakázek. V současné době SIB spravuje fondy Futurebuilders, Community Builders, Investiční fond sociálního podnikání Ministerstva zdravotnictví (Social Enterprise Investment Fund) a Fond modernizace (Modernisation Fund). Dohromady spravuje fondy o celkové hodnotě přes 400 milionů liber. Organizace Sociální financování vyvíjí finanční produkty, které spojují potřeby investorů a třetího sektoru, podporuje organizace v jejich snaze správně využívat a získávat kapitál a hledá trhy a příležitosti pro sociální investice. Sociální ekonomika disponuje velmi omezenou podporou pokud jde o specializovaný marketing, PR a cílený lobbying. Existující kapacita je obvykle soustředěna ve větších podpůrných agenturách jako UnLtd nebo malých poradenských agenturách v oblasti rozvoje podnikání. org.uk/ více odkazů - viz dále více odkazů - viz dále org/default.aspx?page= org.uk/ Omezený počet viz níže Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii Zpráva pro organizaci Nová ekonomika Historický vývoj postoje britské vlády k sociálnímu podnikání

12 20 / 21 Měření sociálního dopadu / sociální návratnosti investic Nadace nové ekonomiky (New Economics Foundation, NEF) Síť pro společenskou návratnost investic (SROI Network) New Philanthropy Capital, NPC Síť sociálních auditů (Social Audit Network, SAN) Pro Bono Economics, PBE Nadace nové ekonomky je od svého vzniku v roce 1986 průkopníkem v oblasti měření dopadů. Jedná se o nezávislou, prakticky angažovanou expertní skupinu tzv. think-and-do tank, která podněcuje a dokládá skutečný ekonomický blahobyt. Její současná iniciativa Valuing What Matters (Vážíme si toho, na čem záleží) se věnuje několika projektům zaměřeným na sociální návratnost investic a měření dopadu. Síť pro společenskou návratnost investic je na členství založená organizace a síť, jejímž cílem je zajišťovat dodržování zásad a standardů společenské návratnosti investic, vyvíjet metodologii, šířit informace o ukazatelích a nástrojích používaných při analýzách společenské návratnosti investic, vzdělávat v praxi působící organizace SROI a poskytovat vzájemnou podporu. NPC je poradenská společnost a expertní skupina nabízející poradenství ohledně hloubkových studií v sociální problematice a ohledně vlastní unikátní metody pro analýzu charitativních organizací. NPC přichází s metodou hodnocení charitativních a nevládních organizací založenou na analýze investic prováděné pro investory. Provádí také výzkum v konkrétních oblastech za účelem vytváření rámců a strategií pro filantropické investice. SAN propaguje používání sociálního účetnictví a auditu jako nástroje pro posuzování činnosti organizací v sociální ekonomice. PBE si klade za cíl získávat ekonomy pro potřeby charitativního sektoru, například při řešení otázek kolem měření, výsledků a dopadů. org/ Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii Zpráva pro organizaci Nová ekonomika Historický vývoj postoje britské vlády k sociálnímu podnikání

13 22 / 23 Infrastruktura sociální ekonomiky ve Velké Británii Zpráva pro organizaci Nová ekonomika Přílohy Příloha 1: Podrobnosti k vládním intervencím v sociální ekonomice od roku 1998 do současnosti a The Compact (1998 rozvoj politiky a vládní reorganizace) Dohoda o vztazích mezi vládou a dobrovolnickým a komunitním sektorem v Anglii (The Compact) byla zveřejněna v listopadu Jedná se o dokument, který stanovuje klíčové zásady a pravidla ohledně toho, jak mají vláda a organizace třetího sektoru spolupracovat a vytvářet partnerství přínosné pro lokální komunity. Lokální dohody, které již platí nebo se připravují v 99 % oblastí spadajících do pravomoci místní správy, jsou dohody o spolupráci s místní platností. Komisař pro Dohodu nyní pracuje na zavádění jejích principů do praxe a bude se zasazovat o jejich rozšiřování a uplatňování napříč vládou. 26 Dohoda není právně závazná, ale funguje na principu důvěry a vzájemné dobré vůle, její váha je dána podporou ze strany vlády i samotného dobrovolnického a komunitního sektoru vyjádřenou během konzultačního procesu. 27 Dohoda se pravidelně stává terčem kritiky pro svoji nedostatečnou vymahatelnost a pro její dopad na chování partnerů. Jak se zdá, dochází k jejímu pravidelnému porušování zejména ze strany vlády, která nedodržuje zásady nebo postupy v ní definované. Z tohoto důvodu je na dokument nahlíženo zároveň jako na základní stavební prvek partnerství mezi vládou a třetím sektorem, a zároveň jako na iniciativu, která postrádá váhu a kterou tedy není nutné závazně dodržovat

14 24 / 25 b Zpráva Akčního týmu pro přípravu politik 3 Podnikání a sociální vyloučení (Policy Action Team 3 Enterprise and Social Exclusion ) ( rozvoj politiky) V roce 2001 byla zveřejněna Národní strategie pro obnovu sousedství (National Strategy for Neighbourhood Renewal). Tento nový závazek k obnově sousedství byl výsledkem práce osmnácti Akčních týmů pro přípravu politik (PAT) ustavených v roce 1998 za účelem vytvoření souhrnného programu pro politický rozvoj. Každý PAT byl zaměřen na konkrétní problémy znevýhodněných městských čtvrtí a skládal se ze zástupců vlády ze všech ministerstev, místních zástupců a odborníků na dané oblasti. PAT 3 byl zaměřen na podnikání jako způsob řešení sociálního vyloučení. PAT 3 odhalil tři hlavní problémy, které je nutné vyřešit: 1. Nedostatek dostupné kvalitní podpory podnikání, např. poradenství a školení v oblasti marketingu a finančnictví, 2. nedostatky trhu pokud jde o přístup k financování, které znamenají nedostatek kapitálu pro projekty s velkým přínosem pro společnost, 3. slabá kultura podpory podnikání v celé řadě místních i národních institucí, systém výhod a daňový systém je považován za příliš složitý a špatně srozumitelný 28. Bylo konstatováno, že sociální podnikání si pro svoji úlohu, kterou může hrát při obnově, zasluhuje uznání a podporu. Zpráva PAT 3 je dobrým příkladem tehdejších úvah vlády o podnikání v nejširším slova smyslu a její schopnosti chápat veřejný prospěch, který z něj plyne. Výklad ohledně Akčních týmů pro přípravu politik - Závěrečná zpráva PAT c Společný rozpočet pro obnovu (Single Regeneration Budget) a financování z ERDF (celá 90. léta 20. století a počátek 21. století financování) Britský Společný rozpočet pro obnovu 29 spolu s několika režimy financování pocházejícími z Evropské unie, včetně Evropského sociálního fondu 30 (ESF), Evropského fondu pro regionální rozvoj 31 (ERDF) (a fondu EQUAL 32, který fungoval v letech 2000 až 2006), byl zdrojem financí pro celou škálu aktivit týkajících se zaměstnanosti, obnovy a sociálního vyloučení. V případě ESF bylo potvrzeno, že program bude pokračovat do roku Financování z těchto fondů často využívali místní podporovatelé sociální ekonomiky nebo v praxi působící subjekty v době, kdy byla dostupnost zdrojů pro činnost vznikající sociální ekonomiky pouze omezená. Nákladný proces podávání žádostí a požadavky na zpracování zpráv však pravidelně vedly k neefektivnímu využívání fondů, kdy byla příliš velká část financování použita na administrativní účely. Tento problém je u tohoto druhu financování dobře znám, zejména u malých lokálních organizací. Dalším problematickým bodem byla vysoká míra odchýlení od záměru u žadatelských organizací, které se snažily zajistit financování mimo své hlavní cíle a zaměření. Uvedené fondy hrály důležitou roli při financování činnosti sociální ekonomiky v době, kdy se netěšila velkému zájmu ze strany vlády nebo standardních národních poskytovatelů grantů. Přínos financování často inovativních a nesnadno dostupných projektů musí být nicméně hodnocen s ohledem na výše zmíněné negativní aspekty. Každý z těchto velkých zdrojů financování (a tím spíše všechny dohromady) byl natolik rozsáhlý, že zde vznikla a byla financována celá řada správných, ale i nesprávných postupů. Společný rozpočet pro obnovu - ESF ERDF EQUAL d Rozpočet pro investice vedoucí k úsporám (Invest to Save Budget) (2000 financování a rozvoj politiky) Rozpočet pro investice vedoucí k úsporám (ISB) byl vládní program financování propagující partnerství, efektivitu a inovace při poskytování veřejných služeb. Fond byl přehodnocen po revizi výdajů z roku 2004, která se zaměřila na úlohu třetího sektoru v poskytování veřejných služeb v rámci lokálních komunit. Od roku 2004 představuje celkový objem investic do třetího sektoru přes sto milionů liber. Z revize ISB provedené v roce 2007 vyplynula mimo jiné následující zjištění: ISB si zaslouží uznání za spuštění projektů, které měly významný dopad. Tyto projekty dokládají hodnotu takovéhoto vládou ustaveného rizikového fondu pro veřejný sektor. ISB byl příležitostí vyzkoušet nové způsoby spolupráce a poskytování veřejných služeb v podmínkách, kdy jde o uspokojení zájmů mnoha agentur a resortů. Je nepravděpodobné, že by tyto projekty získaly financování ze standardních resortních rozpočtů. Některé z úspěšných projektů se však díky aktivnímu přístupu podařilo do standardních programů financování začlenit. ISB si také může přičíst velký úspěch při poskytování prostoru pro partnerství mezi veřejnoprávními a soukromými organizacemi za účelem podpoření nových přístupů k poskytování služeb, které s sebou nesou určitý stupeň rizika. Program se také zasloužil o vytváření příležitostí pro přední poskytovatele veřejných služeb ze státního a ze třetího sektoru, aby vyzkoušeli nové přístupy k poskytování služeb a strategicky formulovali rozvoj politik a nastavení služeb na úrovni centrální vlády. ISB dále poskytl potřebný počáteční kapitál, který umožnil nastartovat některé úspěšné a inovativní programy. Na druhou stranu byl méně úspěšný v dokumentování získaných poznatků a v jejich šíření. Program je založen na tom, že se vláda na různých svých úrovních aktivně zapojí do jednotlivých projektů. Toto zapojejí nebylo u všech projektů ISB shodné a bylo by třeba vytvořit silnější mechanismus, který by umožnil efektivněji realizovat a zakotvit úspěšné inovace v rámci orgánů veřejného sektoru. Další významnou překážkou při dosahování udržitelnosti je přístup k financování v pozdějším stádiu. Většina projektů, zejména ty, které realizují organizace třetího sektoru, čelí nejistotě pokud jde o zajištění dlouhodobého financování. Koncept okamžitých investic přinášejících budoucí úspory je stejně tak silný, jak je starý. Jeho současným projevem je níže popsaný program Dluhopisy se sociálním dopadem (Social Impact Bonds). Přestože potenciál tohoto přístupu je pro mnoho veřejných služeb převratný, ve skutečnosti bylo jeho uplatňování přinejmenším nerovnoměrné, což přiznává také vládní revize ISB. Při správném nastavení a přijetí na všech vládních úrovních by tento přístup mohl způsobit skutečný převrat v mnoha veřejných službách, ať už jsou do jejich poskytování zapojeny organizace třetího sektoru, či nikoli

15 26 / 27 e Pracovní skupina pro sociální investice (Social Investment Task Force ( lobbying a rozvoj politiky)) Pracovní skupina pro sociální investice (SITF) byla vyhlášena ministrem financí v dubnu Jednalo se o snahu navázat partnerství mezi Britským fórem pro sociální investice (UK Social Investment Forum, UKSIF) 33, Nadací nové ekonomiky (New Economics Foundation, NEF) 34 a Asociací rozvojových konsorcií (Development Trusts Association DTA). 35 Jejím předsedou se stal uznávaný rizikový kapitalista a vládní poradce Sir Ronald Cohen. 36 Posláním Pracovní skupiny pro sociální investice bylo: Zmapovat možnosti, jak využít podnikatelské postupy k docílení vyšší sociální a finanční návratnosti sociálních investic, uplatnit nové talenty a dovednosti v ekonomické obnově a uvolnit nové zdroje soukromých a institucionálních investic. Pracovní skupina by navíc měla prozkoumat inovativní možnosti zapojení dobrovolnického sektoru, firem a vlády jako partnerů v této oblasti. 37 Při zahájení činnosti skupiny v říjnu 2000 tehdejší ministr financí Gordon Brown zprávu přivítal včetně jejích pěti doporučení: 1. Komunitní investiční daňový úvěr, 2. rizikový fond komunitního rozvoje, 3. zveřejňování bankovních informací o půjčkách v oblastech trpících nedostatkem investic, 4. větší svoboda v oblasti investic do iniciativ komunitního rozvoje, 5. podpora finančních institucí podílejících se na komunitním rozvoji (Community Development Finance Institutions). Zprávy o pokroku činnosti směřující k provedení těchto doporučení byly zveřejněny v roce 2003 a Částečně díky vysoké zaangažovanosti vlády a silné lobby ze strany SITF bylo dosaženo u mnoha z nich významného pokroku. 1. Byla zavedena Daňová úleva na komunitní investice (Community Investment Tax Relief, CITR) ve výši 5 % ročně po dobu pěti let určená pro investory financující aktreditované finanční instituce podílející se na komunitním rozvoji, které dále poskytují půjčky podnikům, a na sociální projekty v komunitách trpících nedostatkem investic. Do dnešního dne bylo prostřednictvím CITR získáno cca 40 milionů liber. Ačkoli CITR nelze uplatnit u sociálních podniků, které nejsou finančními institucemi podílejícími se na komunitním rozvoji, zaslouží si být uveden v této zprávě. Význam tohoto nástroje spočívá v široce uznávaném faktu, že základní reformy legislativy upravující tyto otázky by umožnily výrazně zvýšit objem získaných prostředků a poskytnout tyto prostředky investorům v sociálním podnikání. 2. Byla ustavena Asociace pro financování komunitního rozvoje (Comunity Development Finance Association, CDFA). 39 CDFA byla založena roku 2002 jako obchodní sdružení finančních institucí podílejících se na komunitním rozvoji ve Velké Británii. Jejím úkolem je podporovat sektor a napomáhat jeho růstu. 3. Byla vytvořena vládou financovaná společnost Bridges Community Ventures. 40 V září 2002 získala Bridges Community Ventures 40 milionů liber, dvacet ze soukromého sektoru a dvacet jako doplňková investice vlády. Část těchto vládních investic byla subordinována, a tedy v první řadě vystavena riziku, a má tak omezenou návratnost. Možnost realizace těchto doplňkových vládních investic byla klíčová pro přilákání investic ze soukromého sektoru do odvětví, v němž zatím není prokázána návratnost. 41 Společnost Bridges nyní spravuje téměř 150 milionů liber rozdělených do tří skupin fondů: rizikové fondy, fond udržitelného majetku a fond pro sociální podnikatele. Tyto fondy disponují ještě dalšími vládními finančními příspěvky navíc k již investovaným dvaceti milionům liber Změny v pokynech Komise charitativních organizací ohledně sociálního investování. Pokyny Komise charitativních organizací (Charity Commission) 42 byly publikovány v květnu 2001 a aktualizovány v listopadu 2002 a sociální investování je v nich definováno jakožto legitimní způsob, kterým mohou charitativní organizace dosáhnout svých cílů. Tento dokument pomohl nastartovat mnoho velkých programově spřízněných investic na podporu sociální ekonomiky, které byly financované z nadačního jmění britských charitativních nadací. Dobrými příklady jsou Nadace Esmée Fairbairn 43 a Tudor Trust 44. Pracovní skupina pro sociální investice dosáhla řady úspěchů, a to především díky kombinaci vysoké účasti vlády a silné, viditelné a koordinované podpory a lobbyingu ze strany klíčových jednotlivců a organizací soukromého a třetího sektoru. f Rozvojový fond Phoenix (Phoenix Development Fund) ( financování) Rozvojový fond Phoenix (PDF) byl vlajkovou lodí mezi fondy spravovanými Službou pro malé podniky (Small Business Service) a fungoval v letech 2000 až Fond vznikl v reakci na zprávu PAT 3 Podnikání a sociální vyloučení. 45 Od roku 2001 do roku 2008, kdy fond ukončil svoji činnost, poskytnul 65 milionů liber na rozvoj nebo úvěrové záruky pro finanční instituce podílející se na komunitním rozvoji. Cílem PDF bylo řešit problém sociálního vyloučení prostřednictvím inovativních projektů na podporu podnikání ve znevýhodněných lokalitách a na podporu skupin obyvatelstva, které v současné době nepodnikají a nemají vlastní firmu. Podle hodnocení bylo fungování fondu úspěšné a velkou měrou přispělo ke zvýšení povědomí, která řešení při poskytování podpory podnikání za účelem zvýšení sociálního začleňování prostřednictvím podnikání jsou účinná, a která nikoli. 46 PDF poskytl počáteční základ, na němž byl založen pozdější rozvoj politik, investic do rozvoje sociální ekonomiky a její podpora. Stojí za povšimnutí, že investice určené finančním institucím podílejícím se na komunitním rozvoji a rozvoj těchto institucí jsou považovány za významnou etapu ve vývoji sociální ekonomiky. V době, kdy se začala hledat sociálně ekonomická řešení znevýhodnění a vyloučení, byly tyto instituce považovány za potenciálně klíčové aktéry. Po ukončení činnosti PDF se diskuse přesunula a zaměřila se více na sociální podniky jakožto klíčový prostředek řešení těchto problémů. Tato změna přinesla také změnu financování, pravděpodobně předčasnou, která odklonila podporu od finančních institucí podílejících se na komunitním rozvoji. Kritici této změny zaměření poukazují na to, že PDF tyto instituce nepodporoval dostatečně dlouho na to, aby došlo k jejich plnému vývoji, a tím vyplýtval mnoho významných finančních zdrojů. Hodnocení Rozvojového fondu Phoenix - g Vznik Oddělení pro sociální podnikání (Social Entreprise Unit, SEnU) Ministerstva obchodu a průmyslu (DTI) (2001 vládní reorganizace) V říjnu 2001 oznámil Douglas Alexander, odpovědný náměstek ministra obchodu a průmyslu, vznik Oddělení pro sociální podnikání v rámci resortu. Za účelem počátečního nastavení směřování SEnU byly ustaveny pracovní skupiny zaměřené na klíčové oblasti složené z vládních úředníků a investorů Shrnutí hodnocení fondu Phoenix -

16 28 / 29 Tyto pracovní skupiny odhalily vážné překážky pro zdravý rozvoj sociálního podnikání. Jednalo se zejména o: nedostatečné pochopení specifických možností a hodnot sociálního podnikání, nedostatek pádných důkazů k doložení dopadů a přidané hodnoty sociálního podnikání, nerovnoměrná dosažitelnost dostupného a vhodného poradenství a podpory, potíže pokud jde o dostupnost a využitelnost vhodných a dostatečných způsobů financování, nedostatečné zohlednění specifických rysů a potřeb sociálního podnikání v prostředí, které by umožňovalo jeho růst, složitost a nekoherence sektoru spojená s nerovnoměrností nashromážděných znalostí a dovedností. 47 Tyto překážky se staly podkladem při vytváření první britské strategie pro sociální podnikání, která je popsána níže, a která se stala pracovním programem SEnU. Vznik SEnU byl britským a zahraničním třetím sektorem a vládami mnoha zemí označen za průlomový krok. Od roku 2001 do roku 2006, kdy bylo SEnU nahrazeno Úřadem pro třetí sektor (OTS), se oddělení zasloužilo o mnoho pozitivních změn v politikách, legislativě a režimech financování a poskytlo tak významnou podporu při rozvoji rodící se sociální ekonomiky. SEnU bylo v tomto období důležitým střediskem, ve kterém byla vytvořena vládní definice sociálního podnikání, a které dalo potřebný impuls všem složkám vlády, třetímu sektoru a investorům. Z tradiční charitativní sféry sociální ekonomiky zaznívaly určité nespokojené hlasy a objevily se také protesty proti zařazení SEnU do Ministerstva obchodu a průmyslu, tedy resortu, který má na starosti propagaci obchodu a průmyslu. Někteří odpůrci prosazovali zařazení pod jiné ministerstvo s větším zaměřením na komunitní soudržnost a začleňování. h Studie Úloha dobrovolnického a komunitního sektoru při dodávkách (veřejných) služeb (The Role of the Voluntary and Community Sector in [Public] Service Delivery) (2002 rozvoj politiky) V rámci pokusu vlády o radikální reformu systému dodávání služeb uskutečnilo Ministerstvo financí v roce 2002 meziresortní revizi úlohy dobrovolnického a komunitního sektoru při dodávkách veřejných služeb. Ministerstvo přistoupilo na rozlišení mezi sociálními podniky a dobrovolnickými a komunitními organizacemi a uznalo klíčovou úlohu obou skupin v tehdy plánované reformě. Dále pověřilo vládu vytvořením rámce, v němž by sektor mohl nadále vzkvétat a dosáhnout potřebné síly a nezávislosti. 48 Díky této studii vláda poprvé uznala, že organizace třetího sektoru mají potenciál dodávat veřejné služby s přidanou hodnotou, to znamená služby, které jsou efektivnější a/nebo kvalitnější než v případě veřejného nebo soukromého sektoru. Vláda také uznala, že tyto organizace mohou být v lepší pozici než organizace z jiných sektorů pokud jde o přístup k obtížně přístupným skupinám klientů a mohou tak představovat ideální dodavatele určitých služeb. Studie dále přiznala potřebu budování kapacit, které by podpořily organizace třetího sektoru a umožnily jim dodávat veřejné služby s přidanou hodnotou, která se od nich očekává. Ačkoli byl dokument vyjádřením stanoviska nebo přehledem situace spíše než politickým dokumentem, liší se navíc od mnoha jiných politických dokumentů v tom smyslu, že na rozvoj sektoru vyčlenil značné finanční prostředky z nových zdrojů. Šlo především o přidělení poloviny rozpočtu s 188 miliony liber určeného pro Oddělení aktivních komunit (které se za nedlouho poté stalo polovinou OTS) na implementaci revize a přidělení 125 milionů liber na vytvoření fondu Futurebuilders, který je popsán níže. Dokument byl také důležitou etapou ve vývoji postoje vlády k pokroku sociální ekonomiky a znamenal aktivní zapojení Ministerstva financí, které zde začalo hrát vedoucí úlohu. i Strategie pro sociální podnikání Ministerstva obchodu a průmyslu (Social Enterprise Strategy) ( rozvoj politiky) Strategie pro sociální podnikání vydaná v roce 2002 Ministerstvem obchodu a průmyslu vůbec poprvé formulovala formální závazek vlády pokud jde o vývoj sociálního podnikání. Vize dynamického a udržitelného sektoru sociálního podnikání jako prostředku posílení inkluzivní a rostoucí ekonomiky 49 byla významným zlomem ve vládní podpoře sociální ekonomiky. Dokument nazvaný Sociální podnikání: strategie pro dosažení úspěchu (Social Enterprise: A strategy for success) definoval tříletý plán aktivit vlády v oblasti propagace a podpory činnosti sociálních podniků. Byly v něm určeny tři hlavní cíle: Vytvořit příznivé prostředí, udělat ze sociálních podniků fungující firmy, prosadit sociální podnikání jako hodnotu. Každá z těchto oblastí byla rozdělena na témata, která se stala základem plánování, kterým se mělo nadále řídit SEnU. V rámci jednotlivých témat byly nastaveny parametry práce oddělení s ostatními ministerstvy s tím, že strategie mu dává mandát pro práci napříč resorty. Podle strategie měla vláda za účelem realizace tohoto závazku vůči sociálnímu podnikání: 1. Ustavit meziresortní skupinu pověřených úředníků, 2. ustavit Externí konzultační skupinu investorů, 3. ustavit podskupiny zaměřené na konkrétní témata, 4. podle potřeby pořádat meziresortní ministerská zasedání. Oddělení pro sociální podnikání mělo na podporu strategie: 1. Koordinovat práci v rámci vlády a v regionech tak, aby byly prováděny změny tam, kde jsou zapotřebí, 2. pracovat s organizacemi působícími v praxi, prostředníky a dalšími důležitými zainteresovanými subjekty a poskytovat jim podporu při plnění jejich úloh ve strategiích, 3. plnit zvláštní úkoly, které byly oddělení přímo svěřovány. Posláním Oddělení sociálního podnikáni tedy bylo: 1. Fungovat jako středisko a koordinátor při vytváření politik týkajících se sociálního podnikání, 2. propagovat a hájit sociální podnikání, 3. věnovat se činnosti vedoucí k odstraňování překážek růstu sociálních podniků, 4. Určovat a šířit správné postupy. 50 Úloha mezirezortního koordinátora, kterou strategie přisuzuje SEnU, je pravděpodobně faktorem, který stojí za velkou angažovaností britské vlády v problematice sociálního podnikání. Tato angažovanost se odráží v činnostiech rozvíjející sociální podnikání, které se věnují mnohá ministerstva. Strategie dokázala sociální podnikání dostat ve vládě na pořad dne. A ačkoli je poskytování podpory nerovnoměrné a mechanismy jednání a spolupráce mezi vládou a třetím sektorem často přehnaně zbyrokratizované, strategie byla široce přivítána jak v praxi působícími organizacemi, tak i podpůrnými organizacemi. Studie v plném znění

17 30 / 31 j Den sociálního podnikání (2002 propagace) Den sociálního podnikání je oslavou práce sociálních podniků a má inspirovat novou generaci sociálních podnikatelů v nejrůznějších odvětvích. Na den sociálního podnikání připadá předávání Cen za sociální podnikání 51, které získávají nejlepší sociální podniky v různých kategoriích, a vyhodnocení soutěže věnované sociálnímu podnikání určené pro mladé - Ukaž, co umíš (Make your mark). 52 Slouží také jako platforma pro další akce. V roce 2009 uspořádal předseda vlády recepci Ambasadorů sociálního podnikání na Downing Street. 53 Den sociálního podnikání je oblíbenou akcí mnoha lidí působících v sektoru a je jakýmsi ústředním bodem v aktivitách pořádaných v rámci sektoru. Přesto se akce málokdy dostane do mainstreamových médií a její přínos je tak omezen na posilování morálky v rámci sektoru. Den sociálního podnikání se slaví v průběhu Týdne podnikání ve Velké Británii a Mezinárodního týdne podnikatelství. 54 Tyto akce probíhají současně s celou řadou dalších akcí pořádaných ve stejný den, takže často dochází k tomu, že se jednotlivé akce v celkové nabídce poněkud ztratí. Mezinárodní týden podnikatelství - k Futurebuilders (2003 financování) Fond Futurebuilders byl vytvořen na základě výše popsané průřezové studie Ministerstva financí věnované roli dobrovolnického a komunitního sektoru při dodávkách veřejných služeb publikované v září Fond poskytuje financování prostřednictvím půjček často v kombinaci s granty a profesionální podporou anglickým organizacím třetího sektoru, které potřebují investice, aby se mohly účastnit veřejných soutěží a získávat a realizovat veřejné zakázky. Cílem fondu je podstatně zlepšit finanční a strategický potenciál třetího sektoru tak, aby se posilovala jeho úloha při zlepšování kvality života lidí a komunit, kterým je určen. 55 Podporované organizace musejí splňovat následující kritéria: Být organizací třetího sektoru usilující o získání veřejných zakázek, potřebovat investice z fondu Futurebuilders k získání nových nebo zajištění stávajících příjmů z institucí veřejného sektoru, nejméně 51 % dlouhodobých příjmů projektu (nikoli organizace) musí přímo či nepřímo pocházet z veřejných zdrojů, organizace je ochotna a schopna vzít si půjčku, projekt nemůže být částečně nebo zcela financován prostřednictvím bankovního úvěru, potřebuje nejméně 50 tisíc liber, dodávaná služba musí přinášet prospěch především lidem žijícím v Anglii. Roku 2003 vláda vypsala soutěž na zajištění správy nového fondu Futurebuilders. Zakázku získalo konsorcium složené z Charity Bank, Národní rady pro dobrovolnické organizace a nadace Northern Rock. Konsorcium založilo společnost Futurebuilders England a pověřilo ji správou fondu. V roce 2007 vypsal Úřad vlády soutěž na zajištění správy druhé fáze fondu Futurebuilders ( ). Podle zpráv z dané doby bylo opakování tendru reakcí na špatné výsledky organizace spravující fond v první fázi. Především šlo o to, že finance nebyly uvolňovány tak rychle, jak se očekávalo. Ve druhé soutěži vyhrál Adventure Capital Fund 56 (ACF), který nyní spravuje fond v jeho druhé etapě. Koncem roku 2009 byl ACF přejmenován na Podnik pro sociální investice (Social Investment Business) 57. Fond Futurebuilders vyvolal kritiku svojí neochotou financovat rizikové projekty, protože od žadatelů požadoval jasné indicie jejich schopnosti získávat veřejné zakázky. Přitom podpora rizikovějších organizací by mohla stimulovat zajímavé inovace. Problémy související se správou fondu, zejména pokud jde o nízký počet zpracovaných žádostí a poskytnutých investic, vyústily v roce 2007 ve vypsání nového tendru. Dalším předmětem kritik byla bilance investic prostřednictvím grantů, kdy granty určené pro počáteční rozvoj nebyly dostupné v takové míře, která by odpovídala potřebám žadatelů. Je možné, že z dalších průzkumů vyplyne, že zjištěná špatná výkonnost fondu v letech 2003 až 2008 byla způsobena vysokými požadavky, jejichž splnění bylo na rozdíl od investic podmínkou pro udělení grantů, a tedy nesprávným nastavením fondu s ohledem na potřeby sektoru. Většina aktérů třetího sektoru se shoduje na tom, že investoři mají obecně nerealistický náhled na připravenost sektoru přijímat investice formou komerčního financování nebo financování blízkého komerčnímu. To může nejen u Futurebuilders, ale také u dalších fondů vést k problémům se splněním očekávání aktérů sociálního investování ve Velké Británii jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Přes výše popsané potíže a kritiku je fond Futurebuilders obecně považován za subjekt, který hraje významnou a inovativní roli při zajišťování prostředků, které umožňují třetímu sektoru poskytovat veřejné služby. Otázkou zůstává, zda má být prioritou organizací třetího sektoru i vlády právě poskytování veřejných služeb. Touto otázkou by se měli zabývat aktéři zapojení do projektu zaměřeného na Českou republiku dříve, než bude zahájena příprava potřebných politik, legislativy a finančních mechanismů. l Veřejně prospěšné společnosti (Community Interest Companies) (2004 legislativa) Zákon o společnostech (auditu, výzkumu a komunitním podnikání) z roku 2004 vytvořil legislativní rámec pro novou právní formu společnosti veřejně prospěšnou společnost. Jedním ze znaků veřejně prospěšných společností je statutární blokace aktiv, která až na zákonem povolené výjimky brání rozdělování aktiv a zisku. Tím se zajistí udržení zisku ve společnosti a jeho využití ke komunitním účelům nebo převod na jinou společnost s blokací aktiv, například na jinou veřejně prospěšnou společnost nebo charitativní organizaci. 58 Účel blokace aktiv je dvojí: zachovat zaměření organizací na veřejný prospěch a umožnit získávání kapitálu, aniž by hrozilo nebezpečí, že dojde k přeorientování činnosti mimo sféru veřejného prospěchu v případě, že by to požadovali akcionáři. Druhý z uvedených účelů blokace je dosažen tak, že jsou vydávány různé typy akcií, na něž jsou navázána různá hlasovací práva. Reakce na strukturu veřejně prospěšných společností byly poněkud smíšené. Některé části sektoru legislativu přivítaly jako způsob, jak zřetelně určit povahu veřejného přínosu vyplývajícího ze zaměření a struktury konkrétních organizací, jiní strukturu společností kritizují a poukazují na to, že blokaci aktiv a získávání akciového kapitálu bez hlasovacích práv bylo možné zajistit pomocí již dříve existujících právních struktur (kombinace společností a charitativních organizací, které jsou držiteli zlatých akcií obchodních společností) Kancelář předsedy vlády

18 32 / 33 Za pět let od zavedení legislativy bylo zaregistrováno 3300 veřejně prospěšných společností. Zdá se však, že pouze malé procento těchto společností využilo právní struktury k získávání kapitálu. To znamená, že i když tuto právní strukturu mnozí uvítali a využilo jí tři tisíce sociálních společností, zjevně není využívána k jednomu ze svých primárních účelů, tedy ke kapitalizaci společnosti, a slouží tedy především jako prostředek blokace kapitálu, přičemž této funkce bylo a nadále je možno dosáhnout s využitím již existující legislativy. Fungování blokace aktiv bylo navíc rychle prověřeno v případě jedné z prvních registrovaných veřejně prospěšných společností, ECT Recycling, která se dostala do finančních potíží a musela odprodat svůj majetek konkurenční firmě May Gurney 59 působící v soukromém sektoru. May Gurney nyní převádí aktiva ECT (hlavně smlouvy s britskými místními orgány) na hlavní společnost. Důsledkem toho je, že jedna z největších veřejně prospěšných společností (obrat 50 milionů liber, 1600 zaměstnanců) byla zbavena prakticky všech aktiv. Tento příklad dokazuje, že blokace aktiv u veřejně prospěšných společností má menší právní platnost než ustanovení o blokaci aktiv, která lze vytvořit u klasických společností tak, že svěří zlatou akcii přidružené charitativní organizaci. m Capacitybuilders (v roce 2004 pod názvem ChangeUp, poté v roce 2006 pod názvem Capacitybuilders poskytování podpory) Vznik programu Change Up 60 byl iniciativou Ministerstva vnitra koncipovanou jako podpůrný prostředek pro potřeby předních komunitních organizací. Program byl zahájen v roce 2004 jako reakce na potřeby třetího sektoru uvedené ve výše popsané průřezové studii Ministerstva financí věnované roli dobrovolnického a komunitního sektoru při dodávkách veřejných služeb publikované v roce Fond Capacitybuilders byl vytvořen jako samostatná organizace, která roku 2006 převzala ChangeUp. Úkolem fondu je umožnit přístup anglických organizací třetího sektoru ke kvalitnímu poradenství a podpoře. Od svého založení v roce 2006 poskytl fond 100 milionů liber na zlepšení podpory nabízené předním organizacím třetího sektoru. V letech 2009 a 2010 plánuje investovat dalších 30 milionů liber. 61 Činnost fondu je zprostředkovávána národními expertními středisky a místními konsorcii a zaměřuje se na poskytování pomoci organizacím třetího sektoru. Pokud jde o přístup k informacím a zdrojům, podporuje učení a rozvoj, propaguje osvědčené postupy řízení, vedení a zaměstnávání a zvyšuje prestiž sektoru z pohledu pracovního uplatnění. Úlohou Capacitybuilders je zajistit, aby organizace tvořící infrastrukturu sektoru měly k dispozici takové nástroje, aby mohly pomáhat i těm nejmenším organizacím v sektoru a budovat kapacity na úrovni komunity. Navzdory výše uvedenému tvrzení se Capacitybuilders a ChangeUp staly terčem ostré kritiky pro svoji údajnou neschopnost poskytovat dostatečnou podporu na nejnižší úrovni a přehnanou fixovanost na střední management, která vedla k růstu nákladů a snížení dopadu. spadá. Lobby bojovala o to, aby byl třetímu sektoru dodán větší význam úpravou vztahů s centrální vládou. Úřad zodpovídá za práci napříč vládou za účelem vytvoření příznivého prostředí pro rozvoj třetího sektoru (dobrovolnických a komunitních skupin, sociálních podniků, charitativních organizací, družstev a vzájemných organizací). Toto prostředí má umožnit sektoru bojovat za provádění potřebných změn, poskytovat veřejné služby, propagovat sociální podnikání a posilovat komunity 63. OTS byl vytvořen spojením Oddělení aktivních komunit (Active Communities Unit) Ministerstva vnitra, které se staralo o podporu a obecně o budování kapacit třetího sektoru, a Oddělení pro sociální podnikání (Social Enterprise Unit, SEnU) ministerstva obchodu a průmyslu. Dříve než k tomuto spojení došlo, diskutovalo se o tom, zda je optimálním řešením centralizovaný přístup k třetímu sektoru, nebo zda by nebylo lepší, kdyby jednotlivé resorty plnily podpůrnou funkci pro organizace působící v oblastech spadajících pod jejich pravomoc (např. SEnU by spadalo pod Ministerstvo obchodu a průmyslu, podpora sociálního financování pod Ministerstvo financí atd.). Globálně se vytvoření OTS jeví jako krok, který měl pozitivní dopad na vývoj sociální ekonomiky. Kritizovány byly do určité míry podpůrné programy a programy financování, ve kterých se musely potřeby sociální ekonomiky přizpůsobit potřebám dalších složek třetího sektoru. To platí zejména pro fond Capacitybuilders popsaný v jiné části této zprávy. Nicméně vzhledem k tomu, že oba typy programů před spojením obou oddělení Ministerstva obchodu a průmyslu a Ministerstva vnitra za účelem vytvoření OTS spadaly do pravomoci Ministerstva vnitra, dala se podobná zaujatost očekávat. OTS během svého působení podstatně posílil financování, podporu a politické nástroje ve prospěch rozvoje sociální ekonomiky. Pomohl také podnítit mnohá další ministerstva k vytvoření Oddělení pro sociální podnikání, zejména pak šlo o Ministerstvo zdravotnictví. Z ohlasů zaznívajících ze sektoru sociální ekonomiky lze vyrozumět pozitivní vnímání jednotného kontaktního a koordinačního místa, a na druhou stranu kritiku toho, že se OTS příliš zapojuje do mnoha zadaných projektů a zdrojů financování, a obvinění z neschopnosti pracovat s odstupem a ze zaujímání direktivních a arogantních postojů v některých případech interakce se sektorem. o Akční plán pro sociální podnikání (Social Enterprise Action Plan) ( rozvoj politiky) Akční plán pro sociální podnikání posílil a obnovil vládní závazek být hybnou silou umožňující rozvoj sociálního podnikání. Byl zveřejněn čtyři roky po vyhlášení vládní strategie pro sociální podnikání a krátce po restrukturalizaci resortů zaměřených na podporu třetího sektoru, která vedla k vytvoření Úřadu pro třetí sektor v rámci Úřadu vlády. Akční plán poukázal na následující oblasti, na něž je nutné se soustředit v zájmu dosažení rozvoje sektoru, a vytýčil kroky, které je třeba v každé oblast podniknout: n Vznik Úřadu pro třetí sektor (Office of the Third Sector, OTS) (od 2006 vládní reorganizace) OTS byl vytvořen v květnu 2006 částečně na základě uznání rostoucí úlohy třetího sektoru ve společnosti i v ekonomice 62 a částečně v reakci na silnou a dobře koordinovanou lobby ze strany třetího sektoru, do něhož sociální podnikání 1) Podporovat kulturu sociálního podnikání. i) Použít průkazná fakta ke zvyšování povědomí, ii) jmenovat dvacet ambasadorů sociálního podnikání, iii) vést kampaň o sociálním podnikání pro mladé (kampaň Make your Mark), iv) posílit výuku sociálního podnikání a zvyšovat povědomí o něm na středních a vysokých školách ) Zajistit dostupnost potřebných informací a poradenství pro sociální podniky. i) Posílit kapacitu agentury Business Link a podpořit tak sociální podnikání dodatečným financováním prostřednictvím agentur pro regionální rozvoj, ii) integrovat podporu sociálního podnikání do fondů Capacitybuilders a ChangeUp,

19 34 / 35 iii) zmapovat podpůrné sítě sociálního podnikání za účelem vyplnění mezer, iv) provést analýzu potřeb a možností sociálního podnikání. 3) Umožnit sociálním podnikům přístup k odpovídajícím zdrojům financování. i) Uvolnit deset milionů liber dodatečných investic, ii) zahájit kurzy pro zvýšení povědomí ve finanční oblasti pro sociální podniky pořádané Úřadem pro třetí sektor a Službou pro malé podniky, iii) revidovat daňovou úlevu na komunitní investice (CITR). 4) Umožnit sociálním podnikům spolupracovat s vládou. i) Vláda zveřejní meziresortní akční plán pro poskytování veřejných služeb třetím sektorem, ii) řešit otázky ohledně sociálních doložek ve smlouvách s veřejným sektorem, iii) vyčlenit menší objem finančních prostředků (0,8 milionu liber) na podporu organizací, které zastupují sociální podniky a ovlivňují veřejnou politiku. 64 Akční plán dále přiznává vládě úlohu aktéra umožňujícího rozvoj sociálního podnikání a dávajícího podnět ke změnám, které vedou ke zlepšování úrovně veřejných služeb a k řešení nejzávažnějších sociálních a environmentálních problémů ve Velké Británii. Proces vytváření akčního plánu byl velmi zdlouhavý. Velká část jeho obsahu pouze opakuje to, k čemu se vláda zavázala již dříve. Přesto byl přivítán jako pokračování a posílení vládního angažmá v rozvoji sektoru, zvláště v souvislosti s vytvořením nového vládního Úřadu pro třetí sektor (Office of the Third Sector, OTS). Akční plán rozšířil řady strategických partnerů, s nimiž začal Úřad pro třetí sektor spolupracovat, a přijal několik dalších finančních závazků a příslibů podpory, ke kterým se Oddělení pro sociální podnikání Ministerstva obchodu a průmyslu nezavázalo. Po roce a poté po dvou letech od vyhlášení akčního plánu vláda zveřejnila zprávu o pokroku, 65 a to vždy v listopadu v Den sociálního podnikání. Akční plán pro sociální podnikání - Shrnutí zpráv o dosaženém pokroku po roce a po dvou letech enterprise/action_plan.aspx p Zahrnutí sociálního podnikání do vládního průzkumu zaměřeného na konvenční podnikání (2006 vládní reorganizace) V roce 2005 vláda zahrnula sociální podniky do hlavního obchodního průzkumu podnikatelských aktivit ve Velké Británii 66. Jak rostl zájem o hnutí sociálního podnikání, někteří zástupci vlády a sektoru začali vydávat odvážná tvrzení ohledně jeho potenciálu, aniž by disponovali důkazy, kterými by tato tvrzení podpořili. Zahrnutí sociálního podnikání do průzkumu konvenčního podnikání poskytlo potřebné údaje, které potvrdily, a v některých případech také vyvrátily tato tvrzení, a tak vyrovnalo rétoriku s realitou. Jak je uvedeno výše, tyto údaje souvisí s pokračující diskusí ohledně definice sociálního podnikání nebo sociálně podnikatelské činnosti. Pokud by pro účely průzkumu bylo použito jiné definice založené na jiné úrovni obchodní činnosti, výsledná čísla by byla odlišná, méně působivá a nepochybně by vyvolala menší zájem o sektor. Výroční průzkum malého podnikání (2005) - Průzkum sociálního podnikání provedený Oddělením sociálního podnikání Ministerstva obchodu a průmyslu (2005) - q Akční plán pro poskytování veřejných služeb třetím sektorem (The Action Plan for Third Sector Public Service Delivery) (2006 rozvoj politiky) Partnerství ve veřejných službách: Za účelem posílení dodávek veřejných služeb třetím sektorem vyhlásil Úřad pro třetí sektor (Office of the Third Sector) roku 2006 akční plán pro zapojení třetího sektoru. Akční plán byl zaměřen na čtyři oblasti: zadávání zakázek, realizaci zakázek, budování kapacity sektoru a inovace. Akční plán vytýčil opatření pro další zlepšení situace pokud jde o zadávání a realizaci zakázek, a to propojením činnosti napříč vládou. Programy, které měly figurovat nebo se ještě rozšířit v akčním plánu byly následující: Národní program pro zadavatele veřejných zakázek subjektům třetího sektoru (National Programme for Third Sector Commissioners) podrobně popsaný níže, program Výměna inovací (Innovation Exchange) 69 zahájený v roce 2007 s cílem umožnit inovátorům z třetího sektoru přístup ke zdrojům, které potřebují, aby se mohli lépe zapojit do poskytování veřejných služeb, výše popsaný fond Futurebuilders, program komunitních aktiv (Community Assets Programme) 70 sloužící k posílení vlivu komunit převedením nedostatečně využitých aktiv místních orgánů na místní organizace. Jak se uvádí na internetových stránkách Úřadu pro třetí sektor, za dva roky od zveřejnění bylo dosaženo velkých pokroků. Zásady akčního plánu se implementují na všech ministerstvech, sektor se rozvíjí a poskytuje kvalitnější veřejné služby. 71 Důležitý je fakt, že akční plán vyvinul Úřad pro třetí sektor ve spolupráci s mnoha resorty, zejména s Ministerstvem zdravotnictví (DH), Ministerstvem práce a penzí (DWP), tehdejším Ministerstvem vzdělávání a školství (DfES), Ministerstvem obchodu a průmyslu (DTI), Úřadem pro obchodní záležitosti vlády (OGC) a Ministerstvem financí. V roce 2006 došlo ke zveřejnění těchto informací v dokumentu, podle kterého sektor čítal 55 tisíc sociálních podniků (nedávno byl tento údaj upraven na 62 tisíc 67 ) odpovídajících vládní definici sociálního podniku. (Podle informací autora změnila vláda těsně před zveřejněním tohoto průzkumu definici sociálního podniku a původní definici organizace založené za účelem veřejného prospěchu, které získávajíalespoň 50 % příjmů obchodními aktivitami upravila na 25 % příjmů obchodními aktivitami, čímž podstatně navýšila počet organizací klasifikovaných jako sociální podniky.) Těchto 55 tisíc podniků představovalo asi 5 % firem s celkovým obratem kolem 27 miliard liber a podílem na HDP kolem 8,4 miliard liber. 68 Tato spolupráce s resorty pomohla stimulovat rozvoj politiky zaměřené na sociální podnikání a rozvoj jejího financování na mnoha ministerstvech (viz níže uvedený přehled) a

20 36/ 37 r Zpráva o budoucí úloze třetího sektoru v sociální a ekonomické obnově (2007 rozvoj politiky) V rámci rozpočtu Velké Británie na rok 2006 vyhlásila vláda revizi budoucí úlohy třetího sektoru v sociální a ekonomické obnově. Revize byla provedena Ministerstvem financí a Úřadem vlády, stala se základem pro Souhrnnou revizi výdajů na rok 2007 (Comprehensive Spending Review) 72 a přispěla k pokračování vývoje politiky včetně Akčního plánu pro sociální podnikání a Akčního plánu pro dodávání veřejných služeb třetím sektorem. Revize určila čtyři hlavní cíle, na které by se měla vláda i třetí sektor zaměřit: zvýšit možnosti agitace, posílit komunity, provést transformaci veřejných služeb a podporovat sociální podnikání. Pro sociální ekonomiku jsou obzvláště důležité poslední dva cíle. V rámci cíle provést transformaci veřejných služeb se vláda zavázala ke splnění záměru, aby partnerství v dalších deseti letech odráželo všechny tyto role [tj. roli partnera v průběhu inovace a koncepce služeb a roli prosazovatele změn] a aby se veřejné služby nadále zlepšovaly tím, že budou plně využívat znalostí a zkušeností třetího sektoru pokud jde o koncepci, vývoj a dodávání služeb. 73 Pod touto hlavičkou přijala vláda následující závazky: 1. Investovat do odborné přípravy zadavatelů veřejných zakázek tak, aby měli přehled o všech dodavatelích, 2. pokračovat v práci se zadavateli a zavádět používání sociálních doložek, 3. podporovat místní orgány při vyhodnocování kvality vztahů s třetím sektorem, 4. zadat studii ohledně potenciální úlohy organizací třetího sektoru v dodávkách služeb zaměstnanosti, 5. nadále pracovat na analýze vztahů mezi financováním na základě poptávky a financováním třetího sektoru, 6. určit hlavní možnosti organizací třetího sektoru pokud jde o dodávání většího objemu a vyšší kvality veřejných služeb, 7. investovat 65 milionů liber do fondu Futurebuilders a poskytnout tak půjčky a granty organizacím, které chtějí dodávat veřejné služby ve všech oblastech. 74 V rámci cíle podporovat sociální podnikání se vláda zavázala ke splnění záměru, aby partnerství v dalších deseti letech [...] vytvořilo podmínky pro rozvoj tisíců nových sociálních podniků a umožnilo organizacím, které chtějí diversifikovat své příjmy, aby mohly podnikat více obchodních aktivit. 75 Pod touto hlavičkou přijala vláda následující závazky: 1. Pokračovat v investicích do zvyšování povědomí o obchodním modelu sociálních podniků tak, aby se dále rozšířily informace o možnostech, které se nabízejí při zakládání firem nebo při obchodování s nimi, 2. zajistit, aby se mladí lidé při studiu obchodu a podnikání dozvěděli o sociálním podnikání, výuka sociálního podnikání se od roku 2008 stane součástí základních osnov klíčových stupňů 3 a 4 (poslední dva ročníky před maturitou). Úřad pro kvalifikace a osnovy v této chvíli řeší, jakým způsobem nejlépe zařadit modely sociálního podnikání do studijních programů středních škol s podnikatelským zaměřením, 3. investovat do shromažďování průkazných fakt o dopadech a povaze sektoru sociálního podnikání prostřednictvím výzkumného programu pro třetí sektor, 4. pracovat na zlepšování podnikatelské podpory pro ty, kteří by rádi se sociálním podnikáním začali, 5. napomáhat růstu sociálních podniků prostřednictvím programu Business Link a budovat jejich kapacitu za podpory Capacitybuilders, 6. pracovat na zlepšení přístupu sociálních podniků k financování včetně nového kapitálového fondu s 10 miliony liber uváděného v Akčním plánu pro sociální podnikání a hledat nové možnosti pro posílení sociálních investic, 7. podporovat ministerstva v hledání možností, jak mohou obchodní modely sociálních podniků pomoci k realizaci politických programů a jejich výsledkům. 76 V oficiálních vyjádřeních lídři třetího sektoru zprávu přivítali. Neoficiálně zde byl patrný dojem, že vláda jen opakuje dřívější závazky a že vztah mezi rozvojem politiky a podnikáním konkrétních kroků je nevyvážený v neprospěch podnikání konkrétních kroků. Tato záležitost přesně odpovídá tomu, co se pravidelně stává předmětem kritiky vlády jako celku, a totiž že se příliš zaměřuje na politické úvahy a zanedbává konkrétní činy a poskytování prostředků. Plné znění zprávy s Program Ambasadoři (Ambassadors Programme) ( podpora a propagace) Program Ambasadoři sociálního podnikání byl vyhlášen v rámci vládního Akčního plánu pro sociální podnikání v listopadu 2006 a jeho cílem je zvyšovat povědomí a pomáhat rozvoji kultury sociálního podnikání v Anglii. Po workshopu se zástupci sektoru, který se konal v březnu 2007, byl v červnu 2007 vypsán tendr, na základě kterého získalo zakázku na vytvoření programu sdružení partnerských organizací v čele s Koalicí pro sociální podnikání (Social Enterprise Coalition). Nábor ambasadorů byl dokončen na podzim roku 2007, celkem jich bylo vybráno třicet. Skupina ambasadorů je velice různorodá a skládá se ze zástupců celého hnutí sociálního podnikání. 77 Ambasadoři fungují jako vzory pro osoby, které se zajímají o práci v sociálním podnikání. V rámci tří pracovních skupin pracují na zvyšování povědomí o sociálním podnikání mezi lidmi v oblastech týkajících se mládeže, podnikání a financí a veřejných služeb. Program Ambasadoři je podle komentářů ze strany třetího sektoru přijímán se smíšenými pocity. Obecně je v zásadě považován za dobrý nápad, jeho realizace však byla zpočátku velmi pomalá a posléze se dostal do problémů ohledně vymezení pojmů, na základě kterých museli někteří ambasadoři odstoupit z funkce. Ani ohlašovaná vysoká míra medializace programu zdá se nesplňuje očekávání a předmětem kritik se stala také jeho údajná velká nákladnost. t Národní program pro zadávání zakázek subjektům třetího sektoru (National Programme for Third Sector Commissioning) (2007 rozvoj politiky a poskytování podpory) Úřad pro třetí sektor (Office of the Third Sector) pověřil v roce 2007 Agenturu pro zlepšování a rozvoj 78 (Improvement and Development Agency), která podporuje zlepšování a inovace v orgánech místní správy, vypracováním a realizací celostátního Programu pro zadávání zakázek subjektům třetího sektoru (Programme for Third Sector Commissioning). Tento program vznikl s cílem zlepšit povědomí a schpnosti veřejného sektoru v oblasti zadávání zakázek dobrovolnickým organizacím a současně posílit schopnosti organizací třetího sektoru, které by rády rozvinuly své dovednosti v této oblasti. V květnu 2009 byla Agentura pro zlepšování a rozvoj pověřena vypracováním druhé fáze programu. Samotná realizace této nové fáze byla svěřena organizacím, které jsou pro tento úkol nejpovolanější a mohou vycházet ze svých každodenních zkušeností. Tak je přidělená finanční podpora využita nejlepším možným způsobem. 79 Tento přepracovaný přístup usiluje o zvýšení povědomí a lepší pochopení hodnoty, jakou pro veřejný sektor zadávání zakázek na dodávky produktů a služeb třetímu sektoru představuje. Tohoto cíle je dosahováno posílením účasti třetího sektoru v procesu zadávání zakázek. 72 Pravidelná revize výdajových priorit vlády

21 38 / 39 V první fázi programu prošlo 2000 zadavatelů veřejných zakázek školením o tom, jaký může být přínos třetího sektoru pro zadávání veřejných zakázek. Došlo k vytvoření internetové komunity pro praxi a navázání spolupráce s obchodními školami a univerzitami, které se zavázaly připravit a poskytovat akreditovaná školení. Tento program sehrál a nadále hraje důležitou roli v posilování vztahů mezi vládou a třetím sektorem. Díky jeho přispění se vláda nezaměřuje jen na to, jak by se třetí sektor měl zlepšit (v technických schopnostech / dovednostech / chápání postupů atd.), ale i na to, jak je třeba školit a vzdělávat zadavatele veřejných zakázek tak, aby byli obeznámeni s rozmanitostí a rozdíly v rámci třetího sektoru a věděli, jak dosáhnout požadovaných výsledků. Stojí také za zmínku, že jde o jediný vládní program svého druhu, jehož náplní je školit vládní zaměstnance v zadávání zakázek třetímu sektoru u Akční výzkum komunitních akcií (Community shares action research) (2009 financování a rozvoj politiky) V únoru 2009 oznámil Úřad pro třetí sektor (Office of the Third Sector) a Ministerstvo pro komunity a místní správu (Department for Communities and Local Government) vyčlenění finanční podpory na výzkumný program spojený s aktivním učením v oblasti komunitních akcií a dluhopisů. Výzkum řídí Asociace rozvojových konsorcií 80 (Development Trusts Association, DTA) ve spolupráci s organizací na podporu družstev Co-operatives UK 81 a britskou Sítí pro společenské návratnosti investic 82 (SROI). Dluhopisy nebo akcie využívá jako zdroj financování celá řada organizací. Tento výzkumný úkol si klade za cíl vypracovat přesvědčivější soubor důkazů dokládající potenciál vydávání komunitních akcií a dluhopisů pro posilování komunit, rozvoj sociálního podnikání a podporu širších vládních cílů a současně otestovat potenciál vládního pobídkového financování stimulovat financování z nevládních zdrojů. 83 Tato vládní iniciativa vznikla na základě publikace DTA nazvané Komunitní akcie a dluhopisy: nejostřejší nástroj v krabici ( Community Shares and Bonds: the sharpest tool in the box 84 ) zveřejněné v roce 2007 a publikace Komunitní investice: Využití legislativy průmyslových a pojišťovacích společností 85 ( Community Investment: Using Industrial and Provident Society Legislation ) vydané organizací Britská družstva (Co-operatives UK) v roce Úspěšné sociální podniky dostávají balíček financí a podpory. Jejich zkušenosti se zaznamenávají a vyhodnocují a Úřad pro třetí sektor uvádí, že budou využity při dalším rozvoji politiky v této oblasti. Tato iniciativa, ač omezená svým rozsahem a vyčleněnými finančními prostředky, byla sektorem přijata příznivě. Její výsledky budou známy v průběhu let a doufáme, že soubor takto získaných pozitivních zkušeností se skutečně stane důležitým podnětem při dalším směřování vládní politiky v této oblasti. v Communitybuilders (2009 financování) Investiční fond Communitybuilders byl zřízen Ministerstvem pro obce a místní správu (Department of Communities and Local Government, DCLG) v bílé knize s názvem Pravomoci komunitám: skuteční lidé, skutečná síla 87 ( Communities in Control: real people, real power ) zveřejněné v červenci Tento investiční fond disponující 70 miliony liber si klade za cíl vybudovat soudržnější, silnější a aktivnější komunity. Zřizovatelem fondu je Ministerstvo pro obce a místní správu a Úřad pro třetí sektor. Fond byl ustaven se záměrem posílit prostřednictvím finanční a poradenské podpory odolnost víceúčelových organizací řízených obcemi po celé Anglii a přinést tak větší moc občanům a komunitám. 88 Fond je spravován dlouhodobým kapitálovým fondem Adventure Capital Fund (ACF), který spadá pod Social Investment Business. Podpora rozvoje je poskytována odděleně jedním z hlavních britských rozvojových konsorcií Coin Street Community Builders. 89 Žádosti o příspěvky z fondu bylo možné podávat od konce roku K dnešnímu dni nebyly z fondu přiděleny žádné finanční prostředky. V pokynech je uvedeno, že typy organizací, které budou z tohoto investičního fondu podpořeny, musejí splnit následující podmínky: poskytování prostor k setkávání komunit podpora a propagace aktivních a zmocněných občanů a komunitních skupin poskytování a zprostředkování komunitních služeb mobilizace příležitostí a zdrojů uvnitř a směrem do místní oblasti Tyto pokyny jsou poměrně obecné, nicméně z průběhu vývoje a zřízení fondu je zřejmé, že tyto prostředky jsou určeny k použití pro rozvoj organizací přinášejících místním komunitám veřejný prospěch založený na aktivech. Data shromážděná během výzkumu budou využita v příští souhrnné revizi výdajů. K dnešnímu dni je podporováno deset organizací, které prokázaly, že: Jejich záměrem je získávat finance prostřednictvím komunitních investic, tzn. prodejem či nabídkou prodeje akcií nebo dluhopisů v hodnotě přes 10 tisíc liber komunitám nejméně dvaceti lidí za účelem financování projektů sloužících k prospěchu komunity, budou vydávat nepřevoditelné cenné papíry, mají angažovanou skupinu reprezentantů projektu a zavedenou skupinu pro řízení projektu, občanské sdružení, partnerství, asociaci či právnickou osobu, jejich projekt se těší podpoře ze strany komunity. 86 Iniciativa Communitybuilders se setkala s vřelým přijetím ze strany celého třetího sektoru a zejména hnutí rozvojových konsorcií. Terčem kritiky se však staly průtahy v jednání a konečném zřízení fondu. V důsledku tohoto zpoždění zbývá nyní na rozdělení veškerých prostředků fondu pouze 18 měsíců. To v sektoru, který trpí malou ochotou investovat, výrazně omezuje přidělení prostředků na menší a riskantnější projekty D423A667F4}&NRORIGINALURL=%2fwhatsnew%2fpressreleases%2fcommsharesPR.htm&NRCACHEHINT=NoModifyGuest builders.aspx 89

22 40 / 41 w Skutečná pomoc komunitám: Dobrovolníci, charitativní organizace a sociální podniky (Real Help for Communities: Volunteers, Charities and Social Enterprises) (2009 financování) Zprávu Skutečná pomoc komunitám: Dobrovolníci, charitativní organizace a sociální podniky zveřejnil v únoru 2009 Úřad pro třetí sektor (Office of the Third Sector). Zpráva hodnotí základní podporu, kterou vláda poskytla třetímu sektoru, aby mu pomohla vyrovnat se s důsledky finanční krize a následné recese. V souvislosti se spuštěním vládního projektu Skutečná pomoc komunitám: Dobrovolníci, charitativní organizace a sociální podniky formuloval Úřad pro třetí sektor řadu zásad. Tyto zásady byly vypracovány během summitu Národní rady pro dobrovolnické organizace (National Council for Voluntary Organisations, NCVO) věnovanému propadu ekonomiky, jemuž spolupředsedal ministr pro třetí sektor Kevin Brennan a který se konal v listopadu Cílem těchto zásad je zajistit, aby se tato vládou přijatá opatření zaměřila na správné části třetího sektoru a poskytovala nepřetržitou a účinnou pomoc postiženým komunitám. Zásady: přispívat k dosažení hospodářského růstu, rovnosti a sociální mobility nyní i v budoucnosti poskytovat skutečnou pomoc jednotlivcům, rodinám a komunitám zajišťovat soustředění co největšího množství zdrojů na stěžejní služby podporovat organizace třetího sektoru v tom, aby poskytovaly pomoc společně, a to nyní i v budoucnosti, rychle reagovat na existující a nově vyvstávající potřeby 90. Iniciativa Skutečná pomoc komunitám představuje finanční pomoc v hodnotě 42,5 milionů liber rozdělených v rámci několika programů: Naplňování poptávky po službách a boj s nezaměstnaností (Meeting Demand for Services and Tackling Unemployment) Investice v hodnotě až 10 milionů liber do dobrovolnického projektu pro nezaměstnané. Bude pro ně vytvořeno 40 tisíc příležitostí, jak získat nové dovednosti, a tuto pomoc budou komunitě moci vrátit formou dobrovolnictví. Skutečná pomoc komunitám: Fond pro cílenou podporu (Targeted Support Fund) Financování formou grantů ve výši 15,5 milionů liber pro malé a střední poskytovatele služeb ve třetím sektoru v komunitách nejvíce ohrožených dopady ekonomické krize. Skutečná pomoc komunitám: Fond pro modernizaci (Modernisation Fund) Finanční podpora ve výši 16,5 milionů liber určená životaschopným organizacím třetího sektoru, aby získaly přístup ke specializovaným službám za účelem restrukturalizace a staly se tak v situaci ekonomické krize odolnějšími a efektivnějšími. Investice do Školy pro sociální podnikatele (Investment in the School for Social Entrepreneurs) 0,5 milionu liber na rozšíření programu na podporu sociálních podnikatelů v rané fázi. Sektor tuto iniciativu uvítal, nicméně množství poskytnutých prostředků nedosáhlo ani poloviny požadované výše a ve srovnání s prostředky z veřejného sektoru určenými na podporu aktivit soukromého sektoru bylo velice nízké. nepoužívané peněžní prostředky (Commission on Unclaimed Assets). Po konzultaci s více než 1000 organizacemi třetího sektoru vydala tato komise v březnu 2007 zprávu doporučující využití těchto peněžních prostředků pro financování organizací třetího sektoru, podporu komunit při získávání pozemků či budov a pomoc v podnikání ve znevýhodněných komunitách. Za účelem výrazného usnadnění přístupu třetího sektoru ke kapitálu komise [také] doporučila využít prostředky z mrtvých účtů k vytvoření Sociální investiční banky, která by třetímu sektoru poskytla přístup k širší paletě investičních nástrojů a zvýšila tak jeho schopnost inovovat, růst a uspokojovat vyvstávající sociální potřeby. 91 Komise se domnívá, že sociální investice nejsou ve Velké Británii dostatečně rozvinuty, což omezuje potenciál třetího sektoru pro veřejný prospěch. Navrhuje proto zřídit podnikový a investiční fond za účelem vybudování kapacity pro finanční zprostředkovatele a přivést do třetího sektoru nový soukromý kapitál s cílem překonat překážky v rozvoji třetího sektoru. Komise je přesvědčena, že založením podnikového a investičního bankovního nástroje pro třetí sektor by došlo k naplnění celé řady funkcí: možnost uspokojení poptávky po službách poskytovatelů sociálního financování příliv nových kapitálových investic do sektoru poskytnutí záruk propagace a obchodování na sekundárním trhu s cennými papíry podpora využívání finančního poradenství a podnikatelské podpory pro organizace a zprostředkovatele třetího sektoru. V předběžné rozpočtové zprávě z prosince 2009 se vláda zavázala věnovat na zřízení investičního bankovního nástroje pro sociální investice až 75 milionů liber. Jde o výrazně nižší částku, než jaká byla požadována a o níž vláda dříve jednala, nicméně šlo o první jasný závazek ze strany vlády po téměř pěti letech. Během této doby přitom vláda na financování rozvoje třetího sektoru v rámci různých programů (Futurebuilders, Investičního fondu pro sociální podnikání zřízeného Ministerstvem zdravotnictví a fondu Community Builders, viz tento dokument) uvolnila prostředky ve výši přes 300 milionů liber. Při zpětném pohledu lze poznamenat, že tyto a další prostředky mohly být využity ke zřízení navrhované sociální investiční banky. Skutečnost, že se tak nestalo, odráží současnou úroveň koordinace sociálních investic uvnitř vlády. (Tento odkaz momentálně nefunguje a zřejmě neexistuje archiv s uloženou kopií zprávy.) Kopie jsou k dispozici u řady organizací na podporu třetího sektoru, například y Dluhopisy se sociálním dopadem (Social Impact Bonds) (2009, předpokládané zahájení 2010 rozvoj politiky a financování) Koncept dluhopisů se sociálním dopadem inspirovaný průkopnickými aktivitami v USA je založen na potenciálu snížení nákladů na realizaci veřejných služeb díky využití soukromého financování s cílem zlepšit poskytování služeb. Část těchto úspor pak vláda přidělí investorovi a poskytovateli dané služby. Jiný související a starší přístup je popsán v části o programu Rozpočet pro investice vedoucí k úsporám (Invest to Save Budget,viz výše). Rozvojem tohoto konceptu se ve Velké Británii zabývá Social Finance 92, nová organizace pro sociální financování založená jako přechodný můstek, který má položit základy pro navrhovanou Sociální investiční banku. x Návrh Sociální investiční banky (Social Investment Bank) (připravovaný projekt financování) V předběžné rozpočtové zprávě pro rok 2005 bylo oznámeno, že vláda, bankovní sektor a sektor bankovních spořitelen společně vyvinou program, jenž umožní přístup k peněžním prostředkům na mrtvých bankovních účtech jednotlivců a společností, a zajistí jejich investování ve veřejném zájmu. Po silném a úspěšném tlaku vlády oznámil premiér Gordon Brown zahrnutí dluhopisů se sociálním dopadem do bílé knihy Smarter Government 93 zveřejněné v prosinci V dokumentu se uvádí, že vláda spustí zkušební projekt dluhopisů se sociálním dopadem jakožto nový způsob financování třetího sektoru v poskytování služeb... Tyto dluhopisy představují potenciál pro radikální změnu ve vládním financování třetího sektoru, které by probíhalo formou odměňování sociálních V návaznosti na dohodu mezi Ministerstvem financí a bankami o uvolnění nepoužívaných finančních prostředků ležících na britských bankovních účtech déle než 15 let zřídil Scarmanův fond (Scarman Trust) v listopadu 2007 Komisi pro vládní dokument popisující vládní politiku a činnost.

23 42 / 43 investorů za práci, která snižuje sociální náklady do budoucna. 94 Pilotní dluhopisy by měly být spuštěny během roku V listopadu 2009 hlavní britské deníky oznámily, že skupina finančníků londýnské City v čele s předsedou organizace Social Finance a bývalým předsedou Pracovní skupiny pro sociální investice (Social Investment Task Force) a Komise pro nevyužívané peněžní prostředky (Commission on Unclaimed Assets) Sirem Ronaldem Cohenem zřizuje za účelem testování dluhopisů se sociálním dopadem pilotní fond v hodnotě 12 milionů liber. 95 Autor této zprávy se domnívá, že dluhopisy se sociálním dopadem mají velkou šanci stát se běžně používaným finančním nástrojem spojujícím organizace třetího sektoru a vládu, který zvýší objem (a zlepší efektivitu) zakázek veřejného sektoru zadávaných subjektům sociální ekonomiky. Tato myšlenka se těší široké podpoře napříč politickými stranami a v atmosféře výrazných rozpočtových škrtů ve veřejném sektoru má velkou šanci na úspěch. Kritici dluhopisů upozorňují, že úspor v poskytování služeb veřejnému sektoru lze dosáhnout uvnitř vlády či s vládním financováním a nikoli s pomocí soukromého financování. Příloha 2: Současné aktivity jednotlivých ministerstev v oblasti sociálního podnikání Tato část představuje shrnutí současných aktivit jednotlivých ministerstev v oblasti sociálního podnikání. Většina textu pochází z vládních internetových stránek. a Úřad pro třetí sektor (Office of the Third Sector, OTS) Úřad pro třetí sektor jakožto součást Úřadu vlády (Cabinet Office) je hlavním vládním orgánem na podporu prostředí pro rozvoj třetího sektoru (dobrovolnické a komunitní skupiny, sociální podniky, charitativní organizace, neziskovké organizace, družstva a vzájemné organizace), který třetímu sektoru umožňuje usilovat o změny, poskytovat veřejné služby, propagovat sociální podnikání a posilovat komunity. Úřad pro třetí sektor byl zřízen jako součást vlády v květnu 2006 v reakci na vzrůstající úlohu, jakou třetí sektor hraje jak ve společnosti, tak v ekonomice 96. Současné aktivity Politika sociálního podnikání se zaměřuje na činnost celé vlády s cílem vytvořit ve Velké Británii prostředí příznivé pro rozkvět sociálních podniků, a to prostřednictvím: rozvíjení kultury sociálního podnikání, zejména snahou inspirovat příští generaci k tomu, aby začala uvažovat o společenských dopadech podnikání zlepšování podnikatelského poradenství, informací a podpory odstraňování překážek v přístupu k financím umožnění spolupráce sociálních podniků s vládou. 97 Úřad pro třetí sektor koordinuje celou řadu meziresortních programů, které vede a zadává externím poskytovatelům, a funguje jako poradní orgán v oblasti sociálního podnikání pro ostatní ministerstva. b Ministerstvo financí (HM Treasury) HM Treasury je britské ministerstvo pro hospodářství a finance. Zodpovídá za vytváření a naplňování vládní finanční a hospodářské politiky. 98 Ministerstvo financí se dlouhodobě zasazuje o prosazování sociální ekonomiky. Vytvořilo například pracovní skupinu PAT 3, vydalo na toto téma zprávu a významně se podílelo na rozvoji politiky v této oblasti popsaném výše. Vedle toho se Ministerstvo financí účastnilo celé řady programů ve spolupráci s dalšími subjekty, které nejsou v této zprávě uvedeny, jako je například Iniciativa pro růst místních podniků 99 (Local Enterprise Growth Initiative, LEGI), která se zaměřila na otázku vyloučení a byla pro sociální podnikání jednoznačně přínosná. c Ministerstvo zdravotnictví (Department of Health, DH) Posláním Ministerstva zdravotnictví je zlepšovat zdraví a blahobyt lidí v Anglii. 100 V roce 2006 oznámilo Ministerstvo zdravotnictví zřízení Oddělení pro sociální podnikání (Social Enterprise Unit), které bude spolupracovat se sociálními podniky za účelem poskytování inovativních služeb v oblasti zdravotní a sociální péče. První fází této iniciativy je identifikace a financování průkopnických projektů. Takto získané zkušenosti a poznatky pak budou využity v celém sektoru zdravotní a sociální péče a budou přínosem pro ostatní aktéry ve zdravotnictví. V roce 2007 zřídilo Oddělení pro sociální podnikání Investiční fond pro sociální podnikání (Social Enterprise Investment Fund, SEIF) v hodnotě 100 milionů liber určených k financování úvěrů, grantů a podpory budování kapacit. Fond je spravován prostřednictvím investičního fondu Futurebuilders, který je sám spravován organizacemi Social Investment Business a Partnerships UK 101, příbuznou vládní organizací, jejímž posláním je podporovat obnovu infrastruktury, poskytovat kvalitní veřejné služby a s pomocí lepších a silnějších partnerství efektivně využívat veřejné zdroje. Organizace třetího sektoru vznesly námitky v tom smyslu, že kombinace grantů a úvěrů je příliš vychýlena směrem k úvěrům a jako taková neodráží potřeby rozvoje, současné investice a operativní připravenost sociálních podniků působících ve zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví také zavedlo postup Právo žádat (Right to Request), který zaměstnancům primární a komunitní péče umožňuje zakládat sociální podniky. Zaměstnanci tak dostanou příležitost inovovat a měnit služby novými flexibilními způsoby, prostřednictvím nezávislých organizací, s cílem zlepšit výsledky a poskytovat služby odpovídající potřebám komunit a lidí, kterým slouží. 102 Právo žádat teoreticky dává zaměstnancům Národní zdravotnické služby (National Health Service, NHS) právo zažádat o externalizaci služby, kterou řídí, převedením této služby na nově vzniklé sociální podniky. Kritické hlasy poukazují na nutnost využívat při začleňování takto vzniklých sociálních podniků zvláštních právních forem, což by mohlo omezit operační potenciál těchto nových organizací. Současné aktivity První investice z Investičního fondu pro sociální podnikání (SEIF) byly provedeny v roce 2009 a o jejich průběhu zatím nejsou známy žádné informace. Stejně tak ještě nejsou k dispozici žádné poznatky o úspěšnosti programu Právo žádat. Informace o Investičním fondu pro sociální podnikání (SEIF) - Socialenterprise/SocialEnterpriseInvestmentFund/index.htm Pokyny k programu Právo žádat - AndGuidance/DH_

24 44 / 45 d Ministerstvo pro komunity a místní správu (Department of Communities and Local Government, DCLG) Ministerstvo pro komunity a místní správu (DCLG) usiluje o vytváření bezpečných, vzkvétajících a zdravých komunit. Za tímto účelem: staví více kvalitnějších bytů a omezuje bezdomovectví zlepšuje místní veřejné služby provádí obnovu oblastí s cílem vytvořit nová pracovní místa přispívá k vytváření udržitelného prostředí řeší antisociální chování a extremismus. Ministerstvo vytváří politiku místní správy, bydlení, obnovy měst, územního plánování a požární ochrany. Zodpovídá za všechny otázky související s rasovou rovností a soudržností komunit v Anglii a za stavební předpisy, požární bezpečnost a některé otázky bydlení v Anglii a Walesu. 103 Současné aktivity Za účelem posílení spolupráce se třetím sektorem provozuje ministerstvo Výbor pro partnerství se třetím sektorem (Third Sector Partnership Board 104 ). V tomto výboru zasedá řada významných osobností ze sektoru podpory sociálního podnikání. V dubnu 2007 zveřejnilo ministerstvo svou strategii pro třetí sektor. 105 Tento dokument chápe sociální podnik jako klíčovou součást tohoto sektoru a určuje přístup ministerstva koblasti třetího sektoru. Ministerstvo také zřídilo tříletý Fond podpory (Empowerment Fund 106 ) v hodnotě 9,25 milionů liber s cílem podporovat organizace s charitativními, filantropickými či dobročinnými záměry působící v celé zemi a pomoci tak místním komunitám uvést do praxe návrhy bílé knihy Pravomoci obcím: skuteční lidé, skutečná síla. 107 Sociální podnik je jedním ze sedmi oblastí podpory tohoto fondu. Ministerstvo se také zasloužilo o zřízení investičního fondu Communitybuilders v hodnotě 70 milionů liber (viz výše). e Ministerstvo práce a penzí (Department of Work and Pensions, DWP) Ministerstvo práce a penzí provádí vládní politiku řešící některé z nejzávažnějších otázek, kterým země čelí prosperitu a reformu důchodů, a je také klíčovým aktérem v boji s dětskou chudobou. Je největším britským ministerstvem poskytujícím veřejné služby a slouží více než 20 milionům občanů. 108 Současné aktivity V rozpočtu na rok 2009 bylo oznámeno založení dvouletého Fondu pro budoucí pracovní místa 109 (Future Jobs Fund) v hodnotě 1 miliardy liber za účelem vytvoření pracovních míst zejména pro mladé lidi. Fond spravuje Ministerstvo práce a penzí společně s Ministerstvem pro komunity a místní správu. Fond poskytuje financování velkému množství sociálních podniků a organizací na podporu sociálního podnikání. f Ministerstvo pro podnikání, inovace a odborné záležitosti (Department for Business, Innovation and Skills, DBIS) Ministerstvo pro podnikání, inovace a odborné záležitosti vzniklo sloučením Ministerstva pro obchod, podnikání a regulatorní reformu (Department for Business, Enterprise and Regulatory Reform, BERR) a Ministerstva pro inovace, univerzity a odborné záležitosti (Department for Innovation, Universities and Skills, DIUS). Jeho posláním je vytvářet podmínky pro rozvoj podnikání, podporovat inovace, podnikání a vědu a poskytovat dovednosti a šance na úspěch všem lidem, a tak budovat dynamickou a konkurenceschopnou britskou ekonomiku. Za tímto účelem se bude zaměřovat na rozvoj univerzit světové kvality a podporovat otevřenou globální ekonomiku 110. Dosáhneme toho vytvořením podmínek pro podnikatelský úspěch, podporou inovací, podnikání a vědy a tím, že každému poskytneme potřebné dovednosti a šance na úspěch. 111 Současné aktivity Fungování ministerstva je ve své počáteční fázi, takže zatím není zcela jasné, jaká bude jeho působnost v oblasti sociálního podnikání. Na svých internetových stránkách ministerstvo uznává význam sociálního podnikání a uvádí, že bude společně s Úřadem pro třetí sektor spolupracovat na zajišťování potřebné podnikatelské podpory. 112 Zaniklé Ministerstvo pro inovace, univerzity a odborné záležitosti vyvíjelo strategii sociálního podnikání pro univerzity s cílem motivovat více absolventů k zakládání sociálních podniků, ale v tuto chvíli není jasné, zda v této iniciativě bude nové ministerstvo pokračovat. Na konci roku 2009 oznámila Rada pro financování vysokého školství v Anglii (Higher Education Funding Council for England, HEFCE) financovaná a řízená výše zmíněným ministerstvem spuštění nového programu, který bude probíhat ve spolupráci s nadací pro sociální podnikatele UnLtd 113. Program nazvaný Ocenění pro sociální podnikání ve vysokém školství 114 (Higher Education Social Entrepreneurship Awards) je určen zaměstnancům nebo studentům institucí vysokého školství podporovaných radou HEFCE a jeho posláním je umožnit jim zpracovávat podnikatelská řešení sociálních problémů v souvislosti se sektorem vysokého školství. K získání je přibližně 200 cen ve výši až 5 tisíc liber (na vývoj) nebo 15 tisíc liber (na rozšíření již existujícího projektu) g Ministerstvo pro životní prostředí, výživu a venkov (Department of Environment, Food and Rural Affairs, DEFRA) Posláním ministerstva je zajišťovat zdravé životní prostředí, v němž se bude dařit nám i příštím generacím. 115 Ministerstvo má na starosti otázky vztahující se k životnímu prostředí, udržitelnosti, klimatickým změnám, potravinám a záležitostem venkova. Ministerstvo dlouhodobě poskytuje významnou podporu sektoru komunálního odpadu, který je součástí sociální ekonomiky a průkopníkem v této oblasti. Ministerstvo se zavázalo více využívat odborných zkušeností třetího sektoru v oblasti nakládání s odpadem a zužitkovat tak mnoho jeho sociálních, ekonomických a environmentálních přínosů pro komunity. Mezi tyto širší přínosy patří zejména vzdělávání a pracovní místa pro znevýhodněné členy společnosti a poskytování levného nábytku a dalších domácích potřeb těm, kteří je potřebují

25 46 / 47 Současné aktivity Zatím poslední aktivitou ministerstva je tříletý grant ve výši 4 miliony liber určený novému orgánu pro koordinaci a podporu sektoru komunálního odpadu s názvem Realliance 117 prostřednictvím vládou financované organizace WRAP. 118 Ministerstvo zpracovalo také strategii pro třetí sektor, nedávno vydalo její revizi rok poté, 119 a svolává poradní výbor pro třetí sektor, který je jeho poradním orgánem v otázkách partnerství se třetím sektorem a jeho podpory. Přímým výsledkem těchto dokumentů byla celá řada výzkumných aktivit a aktivit usilujících o zvýšení povědomí o třetím sektoru. h Ministerstvo spravedlnosti (Ministry of Justice) Posláním Ministerstva spravedlnosti je chránit veřejnost, snižovat kriminální recidivu a poskytovat efektivnější, transparentnější a citlivější systém trestního soudnictví pro oběti a veřejnost. Poskytujeme také spravedlivé a jednoduché cesty k občanské a rodinné spravedlnosti. 120 Současné aktivity V lednu 2010 vydalo ministerstvo zprávu nazvanou Snižování kriminální recidivy prostřednictvím sociálního podnikání (Reducing Re-offending Through Social Enterprise 121 ). Zpráva uvádí způsoby, jak mohou Státní služba pro zacházení s pachateli trestných činů (National Offender Management Service) a třetí sektor navazovat další partnerství v oblasti sociálního podnikání, a to jak na místní, tak na celostátní úrovni. Zpráva dokládá, že sociální podniky jsou velice aktivní v oblasti poskytování vzdělání, školení a podpory zaměstnanosti s cílem snížit kriminální recidivu. Zpráva dále uvádí řadu doporučení ohledně rozvoje sociálního podnikání ve věznicích a probační službě a mohla by být chápána jako předchůdce příští resortní strategie. Příloha 3: Skotsko, Wales a Severní Irsko: Decentralizované správní orgány Po referendech konaných ve Skotsku a Walesu v roce 1997 a v obou částech Irska v roce 1998 převedl britský parlament řadu pravomocí na národní parlamenty či shromáždění a decentralizované vlády, aby tyto orgány mohly samy přijímat rozhodnutí týkající se jejich vlastního regionu V rámci těchto ústavních změn došlo také k předání některých pravomocí anglickým regionům. Celkově vedly tyto změny k větší účasti regionálních vlád na sociální ekonomice, už proto, že s navýšením jejich rozpočtů a působnosti v oblasti hospodářského a komunitního rozvoje vzrostla i jejich aktivita na tomto poli. Jelikož tyto změny měly vzrůstající charakter a odehrály se ve stejnou dobu jako rozvoj sektoru sociálního podnikání, lze poměrný význam regionální a centrální vlády pro rozvoj sociální ekonomiky obtížně posoudit. Jedno je však jisté: zájmy následují finanční prostředky a se zvýšením regionálních rozpočtů se i hnutí sociálního podnikání více zaměřilo na regiony. Skotsko Decentralizovaná vláda pro Skotsko zodpovídá za většinu oblastí dotýkajících se běžného života skotských obyvatel, včetně zdravotnictví, školství, spravedlnosti, záležitostí venkova a dopravy. Skotská vláda vznikla po prvních volbách do skotského parlamentu v roce 1999 pod názvem Skotská exekutiva (Scottish Executive). Současná vláda byla sestavena po volbách v květnu Skotská vláda zveřejnila v roce 2007 dokument Lepší podnikání strategie a akční plán pro sociální podnikání ve Skotsku (Better business - a strategy and action plan for social enterprise in Scotland 124 ). Tato strategie zdůrazňuje potenciál sociálního podnikání přispívat k hospodářskému růstu a rozvoji podnikání a současně naplňovat sociální cíle. Ministryně pro komunity Rhona Brankin oznámila, že vláda na tento akční plán vynaloží finanční prostředky ve výši 1,5 milionu liber s cílem podpořit čtyři strategické cíle: Zvýšit povědomí o sociálním podnikání a poukázat na jeho význam Otevřít trhy sociálnímu podnikání Navýšit finanční prostředky dostupné sociálním podnikům Rozvíjet obchodní dovednosti sociálních podniků lepší podnikatelskou podporou Současné aktivity Podpora sociálního podnikání ve výši 1,5 milionu liber během příštího roku bude zahrnovat: Publikace a akce představující osvědčené postupy zadávání veřejných zakázek a realizace výběrových řízení. Podpora snah o navýšení objemu finančních prostředků dostupných sociálním podnikům, včetně 75 tisíc liber určených na školení v oblasti finančního managementu pro vedoucí pracovníky a členy správních rad Podpora ve výši 400 tisíc liber v letech 2007/08 na podnikání. Zavedené společnosti již tuto podporu dostávají od místních podniků, nicméně některým z nich pomůže vyplnit mezeru v rozpočtu a rozvinout jejich potenciál. K dispozici budou také stipendia na Akademii sociálního podnikání (Social Enterprise Academy) a další formy vzdělávání. Pomoc sociálním podnikům při jejich propagaci, včetně finanční podpory přesahující 170 tisíc liber a rozvoj marketingové strategie a propagace u příští generace podnikatelů díky zařazení sociálního podnikání do školních osnov Wales Vytvořením Národního shromáždění Walesu v roce 1999 začala pro Wales nová éra. Velšští ministři a ministryně sídlící přímo ve Walesu mohli poprvé vyvíjet politiku a právní předpisy šité Walesu na míru a často odlišné od politiky a právních předpisů přijímaných v jiných částech Velké Británie. Po této decentralizaci došlo k dalšímu rozšíření pravomocí velšské vlády, například přijetím Zákona o Vládě Walesu (Government of Wales Act) v roce 2006, který velšským ministrům umožnil vytvářet velšské zákony (tzv. Assembly Measures). 126 Vláda Walesu (The Welsh Assembly Government) se zavázala k podpoře dynamického a udržitelného sektoru sociálního podnikání posilujícího růst hospodářství jako celku a za svou roli považuje zajistit, aby se sociálnímu podnikání dostalo potřebné podpory pro rozvoj, růst a rozkvět... ve všech fázích jeho vývoje. 127 Současné aktivity Velšské centrum družstev 128 (Wales Co-operative Centre) úspěšně žádalo Evropskou unii o prostředky určené na cíl konvergence pro poskytování podpory rozvoje sociálního podnikání po dobu pěti let. Tento program v hodnotě 7,1 milionu liber spolufinancovaný z 50 % Národním shromážděním Walesu bude poskytovat podporu sociálnímu podnikání,

26 48 / 49 tj. zvyšovat povědomí o přínosu sociálních podniků pro sociální a hospodářskou obnovu a poskytovat poradenství a podporu vznikajícím sociálním podnikům, poskytovat instruktáže, školení a odkazovat na další podpůrné agentury. Národní shromáždění Walesu svolává ministerskou poradní skupinu pro sociální podnikání 129, která náměstkovi ministra pro obnovu Walesu radí v otázkách rozvoje tohoto sektoru. Severní Irsko Národní shromáždění Severního Irska je decentralizovaným vládním orgánem Severního Irska. Zodpovídá za vytváření a schvalování zákonů o přenesených záležitostech v Severním Irsku. 130 Ministerstvo Severního Irska pro podnikání, obchod a investice (The Northern Ireland Department for Enterprise, Trade and Investment, DETI) na svých internetových stránkách uvádí: Sektor sociální ekonomiky je nedílnou součástí ekonomiky Severního Irska a DETI zaujímá k jeho rozvoji jakožto prioritní oblasti integrovaný přístup v rámci návrhu vládního programu Budování lepší budoucnosti (Building a Better Future 131 ) pro období Současné aktivity V říjnu 2009 uzavřelo DETI diskuzi o budoucí Strategii pro sociální ekonomiku a podnikání (Social Economy and Enterprise Strategy). O dalším vývoji této strategie nejsou v současné době známy žádné další podrobnosti. Anglické regionální rozvojové agentury Anglické regionální rozvojové agentury (Regional Development Agencies, RDA) byly spuštěny v roce V roce 2000 pak následovalo založení Londýnské rozvojové agentury. Jejich posláním je šířit hospodářskou prosperitu a příležitosti pro všechny v devíti anglických regionech. Toto poslání plní rozvojové agentury poskytováním strategického řízení ekonomického rozvoje, přičemž zajišťují, aby nebyly opomenuty potřeby a příležitosti žádného regionu. Usilují o dosažení trvalého zlepšení ve všech regionech a snížení rozdílů v míře růstu mezi jednotlivými regiony. 132 Všechny rozvojové agentury zmiňují podporu sociálního podnikání ve svých Podnikových plánech a Regionálních hospodářských strategiích. Některé z nich si stanovily také konkrétnější cíle týkající se zvýšení počtu nově vzniklých sociálních podniků a zvýšení počtu výběrových řízení na sociální zakázky veřejného sektoru 133. Akční plán Úřadu pro třetí sektor pro sociální podnikání také stanovuje, co mají regionální rozvojové agentury učinit do roku 2008, aby ve svém regionu zvýšily spokojenost s podporou podnikání. Patří sem: zavádění osvědčených postupů ve všech regionálních rozvojových agenturách zavádění, uvádění na trh a monitorování nabídky vhodné podnikatelské podpory dostupné sociálním podnikům poskytování informací agentuře Business Link o specializované podnikatelské podpoře, která je v daném regionu sociálním podnikům k dispozici podpora rozvoje kvalifikací díky zahrnutí sociálních podniků do regionálních sítí pro rozvoj kvalifikací Příloha 4: Kategorizace hlavních aktérů podpůrného sektoru sociální ekonomiky ve Velké Británii Níže uvádíme stručnou tabulku, která se snaží kategorizovat hlavní aktéry podpůrného sektoru sociální ekonomiky podle několika faktorů: Kategorie Sociální > komerční (1-5) Nováčci > zavedené organizace (1-5) Jednotlivec > organizace (j nebo o nebo obojí) Zaměření na sektor > obecné zaměření (s nebo o) Lobbying (stupeň 1-5) Podnikatelská podpora (stupeň 1-5) Geografická působnost (regiony) Podpůrná organizace poskytuje pomoc výhradně sociálně/environmentálně zaměřeným organizacím (1), nebo převážně komerčně zaměřeným subjektům (5). Podpůrná organizace zaměřená na nováčky (1), nebo na zavedené iniciativy / organizace (5). Podpůrná organizace se zaměřuje na jednotlivce / sociální podnikatele (j) nebo sociální podniky (o) nebo obojí. Podpůrná organizace se zaměřuje na konkrétní sektor (s) nebo poskytuje všeobecnou pomoc (o). Podle Zákona o regionálních rozvojových agenturách (Regional Development Agencies Act) z roku 1998 má každá agentura pět zákonných účelů, jimiž jsou: Podpora hospodářského rozvoje a obnovy Podpora efektivity podnikání, investic a konkurence Podpora zaměstnanosti Podpora rozvoje a využívání dovedností relevantních pro zaměstnanost Přispívání k udržitelnému rozvoji Současné aktivity Všechny regiony s výjimkou Severozápadní Anglie (North West England), kde má každý subregion svůj akční plán pro sociální podnikání a rozvojová agentura tyto plány podporuje, mají nějakou formu regionálního plánu pro sociální podnikání, který je propojen s dalšími strategickými plány, jako je Podnikový plán rozvojové agentury (Corporate Plan) a Regionální hospodářská strategie podnikatelské podpory pro sociální podniky zpracovaná Úřadem pro třetí sektor (Business Support for Social Enterprises Regional Economic Strategy, RES). Většina regionálních akčních plánů byla zpracována v rámci regionálních partnerství pro sociální podnikání s podporou dané rozvojové agentury. Podle těchto strategií a plánů spadá sociální podnikání do činnosti agentur v oblasti podnikání spíše než do oblasti obnovy a sociálního začlenění. Podpůrná organizace se zabývá lobbyingem (1 = ne > 5 = ano). Podpůrná organizace plní funkci podnikatelské podpory (1 = ne > 5 = ano). Umístění a působnost podpůrné organizace S využitím této struktury lze jednotlivé subjekty navzájem srovnávat, a to buď v jediném kontinuu, nebo kombinací dvou kategorií na ose X-Y. Tímto způsobem lze provádět základní rozdílové (GAP) analýzy britského podpůrného sektoru sociální ekonomiky nebo je nahradit subjekty působícími v České republice. Další úroveň analýzy, která přesahuje rozsah této zprávy, by bylo možné provést překrytím dostupných analýz potřeb s osami X-Y pro srovnání nabídky a poptávky

27 50 / 51 Přehledová tabulka hlavních subjektů britského sektoru podpory sociální ekonomiky podle jejich zaměření Název Sociální > komerční (1-5) Nováčci > zavedené organizace (1-5) Jednotlivec > organizace (j nebo o nebo obojí) Zaměření na sektor > obecné zaměření (s nebo o) Agentury pro rozvoj podnikání Organizace zaměřené na podporu sociálních podniků Londýnská agentura pro o o 4 2 Londýn sociální podnikání (Social Enterprise London) Projekt udržitelného financování (Sustainable Funding Project) NCVO o o 0 2 Velká Británie Koalice pro sociální podnikání (Social Enterprise Coalition) Podpůrné organizace Koalice pro sociální podnikání v regionech Britská družstva (Co-operatives UK) Lobbying (stupeň 1-5) Podnikatelská podpora (stupeň 1-5) Geografická působnost (regiony) o o 5 1 Velká Británie org.uk o o na region Více odkazů viz dále o o 4 1 Velká Británie Časopis Social Enterprise obojí o 0 0 Velká Británie Agentury pro rozvoj podnikání - Organizace zaměřené na podporu sociálních podnikatelů Ashoka j o 1 5 Velká Británie / celosvětová Odkaz UnLtd j o 3 3 Velká Británie Agentury pro rozvoj podnikání - Sektorově vymezené podpůrné organizace Britské sociální firmy (Social o s 3 2 Velká Británie Firms UK) Asociace rozvojových konsorcií o s 3 3 Velká Británie (Development Trusts Association, DTA) Realliance a podpůrné organizace o s 3 3 Velká Británie sektoru komunálního odpadu Changemakers obojí s 3 2 Velká Británie Prime j s 0 3 Velká Británie Prowess j s 0 3 Velká Británie Asociace komunitní dopravy o s 1 2 Velká Británie (Community Transport Association) Federace městských farem a komunitních zahrad (Federation of City Farms and Community Gardens) o s 1 0 Velká Británie Název Sociální > komerční (1-5) Nováčci > zavedené organizace (1-5) Jednotlivec > organizace (j nebo o nebo obojí) Zaměření na sektor > obecné zaměření (s nebo o) Lobbying (stupeň 1-5) Podnikatelská podpora (stupeň 1-5) Geografická působnost (regiony) Rozvoj podnikání Subjekty poskytující podnikatelské obojí o 0 3 Velká Británie Více odkazů viz dále poradenství Pro bono obojí o 0 2 Velká Británie Více odkazů viz dále Vzdělávání Vysoké školství Skollovo centrum (Skoll Centre) j o 0 2 Velká Británie / mezinárodní Odkaz skoll/pages/default.aspx University of East London j o 0 2 Velká Británie Southbank University j o 0 2 Londýn Herriot-Watt University obojí o 0 1 Skotsko Vzdělávání Odborná příprava Škola pro sociální podnikatele j o 4 3 Velká Británie (School for Social Entrepreneurs) The Hub obojí o 0 1 Londýn Financování - granty Investiční filantropie (Venture o o 0 3 Velká Británie Více odkazů viz dále Philanthropy) Nadace obojí o 1 1 Velká Británie Více odkazů viz dále Financování - půjčky Venturesome o o 3 3 Velká Británie aspx?page=6903 Big Issue Invest o o 2 2 Velká Británie The Social Investment Business o o 3 2 Velká Británie Social Finance o o 4 1 Velká Británie Komunikace Přehled komunikace Není k dispozici Omezené viz níže Měření společenské návratnosti investic Nadace nové ekonomiky (New o s 3 1 Velká Británie Economics Foundation) Síť pro sociální návratnost investic (SROI Network) o s 0 1 Velká Británie Plunkettova nadace (Plunkett Foundation) o o 1 4 Velká Británie / mezinárodní New Philanthropy Capital o o 0 1 Velká Británie org/ Supporters Direct o o 2 2 Velká Británie org/ Síť sociálních auditů (Social Audit Network) o s 0 1 Velká Británie org.uk/ Pro Bono Economics Velká Británie

28 52 / 53 Diagram č. 1 Diagram č. 1 srovnává klíčové organizace zaměřené na podporu sociálních podniků a sociálních podnikatelů podle jejich převažujícího zaměření na nováčky nebo naopak zavedené organizace a podle převažující sociální / environmentální nebo naopak komerční návratnosti. Velikost a rozsah každé organizace na diagramu odráží rozsah jejího pokrytí. Velké organizace poskytující výhradně sociální návratnost (velké charitativní organizace) mají podle očekávání malé pokrytí. Tyto organizace obvykle podpůrné služby internalizují nebo nakupují. Podobně také neexistuje žádná specifická podpora sociální ekonomiky pro malé, komerčně zaměřené organizace, které bychom většinou klasifikovali spíše jako malé firmy než jako sociální podniky. Z diagramu je patrná významná koncentrace podpory pro jednotlivce usilující o naplňování sociálních či environmentálních cílů v počáteční fázi jejich činnosti, zatímco podpora zaměřená na organizace je soustředěna spíše na zavedené sociální podniky. Diagram č. 2 Diagram č. 2 pokračuje ve srovnání diagramu č. 1, ale zaměřuje se na organizace specializované na podporu konkrétního sektoru. I zde konstatujeme absenci podpory pro větší / zavedené subjekty nevěnující se komerčním aktivitám. Významným rozdílem je přítomnost podpůrných organizací, které přizpůsobily svou činnost a zahrnuly do ní i sociální podnikatele, čímž do poskytované podpory vnášejí komerčnější zaměření. Opět konstatujeme významnou koncentraci podpory určené mladým a více sociálně zaměřeným podnikům a sociálním podnikatelům.

29 54 / 55 Diagram č. 3 Diagram č. 3 srovnává organizace na základě kombinace jejich zaměření na podnikatelskou podporu a lobbying. Většina organizací je soustředěna ve středu diagramu. Bylo by zapotřebí další analýzy pro zjištění, zda je sjednocení lobbyingu a podnikatelské podpory přirozeně vhodné a vytváří synergie, nebo zda jedno druhému škodí, což by znamenalo, že všeobecná konfigurace podpůrných organizací ve Velké Británii má trhliny. Diagram č. 4 Diagram č. 4 umísťuje poskytovatele finančních prostředků uvedené v této zprávě na stejné osy jako diagram č. 1 a 2. U poskytovatelů sociálního financování konstatujeme významné překrývání. Pro menší organizace jsou možnosti investičního financování (oproti grantům) velmi omezené vzhledem k transakčním nákladům a předpokládanému riziku.