Projekt Podnikatelského inkubátoru VŠB-TU Ostrava

Transkript

1 Dotace EU příležitost nebo hrozba pro vysoké školy? Projekt Podnikatelského inkubátoru VŠB-TU Ostrava Ing. Václav Lukeš Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Abstrakt Příspěvek hovoří o projektech Podnikatelského inkubátoru VŠB-TU Ostrava (dále jen PI ) a Regionálního centra transferu technologií (dále jen RCTT ), které byly spolufinancovány ze strukturálních fondů EU. Autor se ve svém příspěvku zaměřuje především na významné aspekty předprojektové, projektové a realizační fáze projektů až po fázi prokázání cílů projektů. Dále pak analyzuje výhody a nevýhody řízení projektu ve vztahu k rozhodování o volbě nositele (investora) investičně náročných projektů spolufinancovaných ze zdrojů EU zaměřených na problematiku podpory a rozvoje inovačního podnikání. Klíčová slova podnikatelský inkubátor, centrum transferu technologií, vysoká škola, dotace EU, zdroje projektu, fáze projektu, investiční projekt, inovační podnikání Abstract The paper concerns projects solved by the Business Incubator (BI) of the VŠB Technical University of Ostrava and by the Regional Technology Transfer Centre (RTTC) that were cofinanced by the EU structural funds. The author emphasizes especially significant aspects of the preparatory, project and realization phase of the projects leading to the project goals proof phase. The article continues with the analysis of the project management advantages and disadvantages in relation to deciding on the contractor (investor) of capital-intensive projects cofinanced by the EU funds concerning the area of innovation entrepreneurship support and development.

2 Key words The Business Incubator, the Technology Transfer Centre, the University, the EU subvention, project resources, project phases, the capital project, the innovation entrepreneurship Úvod - historický vývoj projektů Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (dále jen VŠB-TUO) je součástí systému veřejných vysokých škol jako nejvyššího stupně vzdělávací soustavy České republiky. V bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech zde studuje více než 21 tisíc studentů na sedmi fakultách. VŠB-TUO, na prahu 21. století, prochází dynamickým vývojem, který zasahuje jak do vzdělávací oblasti, tak do vědy, výzkumu a vývoje i do spolupráce s průmyslem a podnikatelskou sférou. Její ctižádostí je přispět, v nejvyšší míře, k ekonomickému a sociálnímu rozvoji moravskoslezského regionu. S tím souvisí i využití výzkumných kapacit, které škola již nabízí, a zároveň připravuje a postupně realizuje další rozvoj výzkumné a inovační infrastruktury v rámci projektu Centra pokročilých inovačních technologií (dále jen CPIT ). Její snahou je se zabývat perspektivními směry aplikovaného výzkumu a vývoje pro účinnou pomoc malým a středním podnikům s technologickou orientací a současně rozvíjet a zlepšovat tradiční spolupráci s průmyslem regionu, který po restrukturalizaci prochází etapou konsolidovaného rozvoje. Za tímto účelem bylo na VŠB-TUO založeno CPIT. Má se stát hlavním hybatelem rozvoje aplikovaného výzkumu a vývoje a zabezpečovat kompletní podporu inovačních procesů v rámci Moravskoslezského kraje. Zřizovatelem a provozovatelem CPIT je v plném rozsahu VŠB-TUO. CPIT představuje kompletní inovační proces zahrnující širokou škálu aktivit realizovaných od samotného prvotního nápadu až po jeho uvedení v život. Zahrnuje tedy tvorbu poznatků a znalostí pro technické inovace, cíleně aplikovaný výzkum a vývoj, problematiku průmyslově právní ochrany duševního vlastnictví a transferu technologií i podporu inovačního prostředí v regionu formou podnikatelského inkubátoru a centra transferu technologií.

3 Obr. 1 Inovační procesy VŠB-TUO-CPIT-PI Projekt Podnikatelského inkubátoru VŠB-TU Ostrava a Regionálního centra transferu technologií Projekt budování Podnikatelského inkubátoru VŠB-TU Ostrava (dále jen PI ) a jeho nedílné součásti Regionálního centra transferu technologií (dále jen RCTT ) je realizován pod názvem Technologický pavilón CPIT-TL2, Centrum pokročilých inovačních technologií a Start-up RCTT, Regionální centrum transferu technologií v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání, program 1.1 Prosperita (programovací období ). Předprojektová fáze projektu byla zahájena v roce 2005 a jeho dokončení je plánováno na květen letošního roku. Celkové náklady projektu činí cca 226 mil. Kč (cca 9 mil. ). Projekt je spolufinancován v objemu cca 149 mil. Kč (cca 6 mil. ) Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky. Na projektu se dále finančně spolupodílí město Ostrava, Třinecké železárny, EVRAZ Vítkovice Steel a OKD, a.s..

4 Obr. 2 Budova CPIT-TL2 jako sídlo PI a RCTT PI svou činností rozšiřuje výzkumné a vývojové aktivity VŠB-TUO směrem k podpoře a realizaci inovací podnikatelským způsobem. PI je chráněné prostředí určené pro začínající společnosti a inkubované firmy, které mají po přijetí do PI a za předem stanovených podmínek, možnost využívat zvýhodněné nájemné a služby PI. Naším záměrem je potenciálním klientům nabídnou prostory, které vytváří nové centrum podnikatelského dění s dynamickou a příjemnou atmosférou v centrální části vysokoškolského areálu Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava. Budova Podnikatelského inkubátoru VŠB-TU Ostrava nabízí osobitou architekturu, kvalitní napojení na dopravní infrastrukturu, moderní životní styl s nádechem blízkého akademického prostředí a s přímou vazbou na vzdělávací a výzkumnou infrastrukturu. Našim potenciálním nájemcům chceme nabídnout kvalitní kancelářské, poloprovozní a doplňkové prostory, které poskytují všechny podmínky pro úspěšné podnikání za výhodných podmínek a na dobré adrese. Veškeré prostory jsou navrženy jako maximálně variabilní. Tato skutečnost umožňuje prostory během okamžiku rozdělit příčkami nebo naopak jejich odstraněním

5 získat kanceláře typu "open space". Jsme tak schopni prostory přizpůsobit i těm nejnáročnějším požadavkům našich klientů. Obdobně lze upravovat i velikost ostatních prostorů. Obr. 3 Dominantní prvek vestibulu budovy CPIT-TL2 RCTT je pak nedílnou součástí PI, zajišťuje poskytování poradenských, konzultačních a technických služeb z nabídky PI pro inkubované firmy a zaměstnance VŠB-TUO. RCTT je výkonnou součástí Podnikatelského inkubátoru VŠB-TU Ostrava a je jeho nedílnou součástí. Jeho hlavním posláním je napomáhat komerčnímu uplatnění poznatků vznikajících na univerzitách a v organizacích zabývajících se VaV a inovacemi. Tím napomáhá podporovat nejen rozvoj těchto institucí, ale i dalších podnikatelských subjektů a přispívá ke zvýšení inovačního potenciálu regionu Moravskoslezsko a jeho hospodářskému rozvoji.

6 Prostřednictvím odborných konzultantů RCTT nabízí klientům PI podporu v menších celcích a ve flexibilním čase. Přímo či zprostředkovaně poskytujeme konzultační, rozvojové a technické služby formou tzv. Balíčků, které jsou uvedeny v nabídce našeho Podnikatelského inkubátoru VŠB-TU Ostrava. Investiční procesy projektu Podnikatelského inkubátoru VŠB-TU Ostrava Předprojektová fáze ( ) Předprojektová fáze projektu byla složena z těchto dílčích částí: 1. Dopracování logického rámce projektu 2. Zpracování podnikatelského záměru 3. Zpracování marketingové studie 4. Analýzy nákladů a výnosů, popř. zjednodušený finanční plán 5. Zpracování studie proveditelnosti 6. Zastavovací studie území pro rozvoj inovační infrastruktury v dotčené lokalitě 7. Dokumentace k hodnocení vlivu na životní prostředí (např. EIA, oznámení o vlivu projektu na ŽP apod. dle požadavků orgánů státní zprávy) 8. Zpracování projektové dokumentace pro územní rozhodnutí stavby vč. geodetického zaměření a vč. získání územního rozhodnutí 9. Zpracování kompletní dokumentace žádosti o dotaci projektu v rámci OP (OPPP 1.1 Prosperita) pro období Schválení žádosti o dotaci projektu v rámci OP (OPPP 1.1 Prosperita) pro období Podpis podmínek dotace projektu v rámci OP (OPPP 1.1 Prosperita) pro období

7 Projektová fáze (2006) Projektová fáze projektu byla složena z těchto dílčích částí: 1. Zpracování zadávací dokumentace pro výběrové řízení formou otevřeného řízení na zhotovitele navazujících stupňů kompletní projektové dokumentace stavby (dle 137/2006 Sb. Zákona o veřejných zakázkách) 2. Výběr zpracovatele navazujících stupňů kompletní projektové dokumentace stavby (dle 137/2006 Sb. Zákona o veřejných zakázkách) 3. Zpracování navazujících stupňů kompletní projektové dokumentace stavby: Dokumentace ke stavebnímu povolení vč. získání stavebního povolení (DSP) Dokumentace realizační, jako dokumentace pro výběr zhotovitele stavby (RDS) Realizační fáze (2007) Realizační fáze projektu byla složena z těchto dílčích částí: 1. Zpracování zadávací dokumentace pro výběrové řízení formou otevřeného řízení na zhotovitele stavby (dle 137/2006 Sb. Zákona o veřejných zakázkách) 2. Výběr zhotovitele stavby (dle 137/2006 Sb. Zákona o veřejných zakázkách) 3. Realizace stavby 4. Zpracování zadávací dokumentace pro výběrové řízení formou otevřeného řízení na dodavatele interiérového vybavení (dle 137/2006 Sb. Zákona o veřejných zakázkách) 5. Výběr dodavatele interiérového vybavení (dle 137/2006 Sb. Zákona o veřejných zakázkách) 6. Realizace interiérového vybavení

8 Fáze provozní a prokázání cílů (2008-?) Tato fáze v současnosti probíhá. Plný provoz objektu bude spuštěn v květnu tohoto roku. Ale již v současnosti probíhá dialog s uchazeči o vstup do PI a o služby z naší nabídky, které zabezpečují odborní konzultanti RCTT, popřípadě externí konzultanti. Dotace EU příležitost nebo hrozba pro vysoké školy? Přáním všech vysokých škol v České republice je stát se v budoucnosti jádrem produktivních kapacit a fungujícím efektivním motorem hospodářského rozvoje svých regionů, mít vynikající image s pohledu veřejnosti jak odborné, tak laické a být magnetem pro talentované uchazeče o studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech. Obr. 4 Budova CPIT-TL3 dílčí část investičního záměru projektu CPIT pro programovací období fondů EU Vysoké školy hovoří velmi hlasitě o tom, že jsou těmi silnými hráči na poli vzdělávacích, výzkumných, technologických a mnoha jiných příležitostí, že jsou místem kde se rodí myšlenky pro vznik nových průmyslových odvětví, produktů a služeb, že jsou střediskem obchodních sítí a průmyslových seskupení jako jsou například klastry. Ale k tomu, aby se vysoké školy skutečně staly hlavním manažerem ekonomického růstu v regionech, je nutno udělat ještě mnoho náročných krůčků.

9 Je nutné zabezpečit kvalitní a silné propojení inovací, vysokých škol a průmyslových seskupení navzájem, uskutečňovat výzkum, vývoj a iniciativy k prosazení vlastních idejí na trhu za účelem tvorby bohatství. Vysoké školy musí vytvořit silnou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, technologickou a inovační základnu tak, aby vytvořil dobré prostředí, ve kterém se to vše bude odehrávat, prostředí které bude pro partnery z průmyslu zajímavé a perspektivní. Vysoké školy již možná v předchozím programovacím období propásly svoji první šanci přiblížit se k očekávaným požadavkům investorů a odběratelů z průmyslu a nepokusily se na nabízené, poměrně dostupné finanční prostředky z fondů EU dosáhnout. Ale nyní je tu nové programovací období , které je z pohledu objemu finančních prostředků ještě štědřejší. Ovšem stejně jako v bitvě i zde bude platit pravidlo: Štěstí přeje připraveným. Jen ty vysoké školy, které přistupují k přípravě svých rozvojových záměrů zodpovědně, budou mít příležitost na tyto finance dosáhnout a naplnit své papírové vize v realitu. Na závěr je třeba si uvědomit, že peníze nejsou ještě vše. Infrastrukturu vybudovanou za peníze EU je třeba ještě oživit a důkladně rozhýbat a komerčně zužitkovat. Jde pak především o to vzájemně přiblížit spolupráci nově vzniklých pracovišť výzkumu a vývoje (univerzit) výrobě (průmyslu). Vysokoškolské výzkumné a vývojové cíle a komerční cíle jsou slučitelné a musí se vzájemně doplňovat. Pouze dokonalé propojení vysokých škol s průmyslem představuje základ pro kvalitní inovační proces, čili i pro vysoce efektivní model inovačního podnikání. Právě dobře fungující vysoké školy mohou ve spolupráci s průmyslem sestavit kvalitní management inovačního procesu, jehož základem je bravurně zvládnout investičně náročné akce.

10 Bibligrafický záznam LUKEŠ, V. Dotace z fondů EU DÁLNICE k prosperitě českých univerzit? Sborník 2. konference ŘÍZENÍ VĚDY, VÝZKUMU A VÝVOJE A JEJICH TRENDY. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007, ISBN LUKEŠ, V. Podpora rozvoje inovačního podnikání. Sborník konference ŘÍZENÍ VĚDY, VÝZKUMU A VÝVOJE A JEJICH TRENDY. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2006, ISBN LUKEŠ, V., ČERMÁK, T., KEBO, V. Centrum pokročilých inovačních technologií Inovační procesy Cesta k prosperitě MSK. Sborník příspěvků 2. ročníku Workshopu CPIT/CAIT INOVACE A TRANSFER TECHNOLOGIÍ, Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2006, ISBN X Další informace o projektech: