UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI NÁZORY UČITELŮ NA ICT NÁSTROJE JAKO PROSTŘEDKŮ PRO UPLATŇOVÁNÍ KONEKTIVISTICKÉHO PŘÍSTUPU K VYUČOVÁNÍ

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI NÁZORY UČITELŮ NA ICT NÁSTROJE JAKO PROSTŘEDKŮ PRO UPLATŇOVÁNÍ KONEKTIVISTICKÉHO PŘÍSTUPU K VYUČOVÁNÍ doc. PhDr. Milan Klement, Ph.D. katedra technické a informační výchovy Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci XXV. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu; , Hradec Králové

2 Zahraniční a domácí autoři zabývající se problematikou: - přínos ICT pro vzdělávání (R. Craig, 2006; D. Horváthová, 2005; J. Clark, 1991; B. Brdička, 2008; J. Zounek 2012 aj.), - vybavení škol ICT (O. Ryan, 2000; M. Chráska, 2006, R. Szotkowski, 2008; J. Dostál, 2012, A. Downes, 2012, ICILS 2013, ICILS 2015, ICILS 2017 aj.), - úroveň kompetencí učitelů při práci s ICT (P. Mishra, M. Koehler, 2006; J. Zounek, K. Šeďová, 2009; M. Klement, 2011; J. Kubrický, 2014 aj.), - vizuální gramotnost a využití vizuální složky multimédií (L. Chanlin, 1999; S. Stokes, 2002; R. Mayer; 2009; M. Fulková, 2012, V. Tvarůžka, 2013 aj.), - aktivita žáků při výuce podporované ICT (M. Roblyer, 2003; G. Lowerison, 2006; J. Mareš, 2007; L. Rohlíková, 2013; O. Neumajer, 2015 aj.), - dopad použití multimediálních prezentačních programů na výsledky vzdělávání (B. Lowry, 1999; G. Krippel, 2010; M. Chráska, 2013, Klement, 2017 aj.), - využití e-learningu ve vzdělávání (L. Eger, 2004; R. Schank, 2005; J. Mareš, 2006; J. Zounek, 2009 a 2012; L. Fernandez, 2013 aj.), - kvalita elektronických studijních materiálů určených pro e-learning (J. Anderson, R. McCormick, 2005; J. Frydenberg, 2002; E. Mechlová, J. Šarmanová, M. Malčík, 2008; M. Klement, 2012 aj.). VÝZKUMY ZAMĚŘENÉ NA VYUŽITÍ ICT VE VZDĚLÁVÁNÍ 2/13

3 Rozvoj konceptů reflektujících ICT ve vzdělávání Prostředek: ICT Role technologií: nosič výukového obsahu, procvičovací, opakovací a zpětnovazební. Počítačem podporovaná výuka (Computer-Assisted Instruction CAI) - individualizovaná, interaktivní a žák je při ní veden či řízen programem. Počítačem řízené učení (Computer-Managed Learning CML) - v těchto počítačových programech bylo jedním z hlavních úkolů zpracovávat a uchovávat informace o žákovi, jeho postupu v učení či jeho výsledcích. Učení podporované počítačem (Computer-Assisted Learning CAL) - zde je klíčový proces učení žáků, kdy je počítač vnímán jako nástroj pro automatizovanou podporu učení. Prostředek : ICT + Internet Role technologií: informativní, konstruktivní, kognitivní, komunikativní. E-learning (Electronic Learning) - vzdělávací proces, v němž jsou používány informační a komunikační technologie pracující s daty v elektronické podobě. Učení podporované webovými stránkami (Web- Based Learning WBL) - žáci využívají internet k získávání vědomostí, k dostupnosti podpory či zpětné vazby od učitele. Učení založené na zdrojích (Resource-Based Learning RBL) podpora žáka zaměřená na učení v masovém vzdělávání, a to prostřednictvím kombinace speciálně vytvořených výukových zdrojů či materiálů a interaktivních médií. ICT VE VZDĚLÁVÁNÍ Využití: sdělování - multimedialita Využití: sdílení interaktivita podpora individuální výuky žáka podpora nejen individuální, ale i kooperativní výuky žáka 3/13

4 Důvody a důsledky vedoucí k vyšší míře implementace ICT do vzdělávání - Vliv technologií na žáky změna požadavků na technologie Ke konceptu tzv. N-GEN (Tapscott, 1998), nebo-li digitální generace se brzy přidali další: digitální domorodci (Prensky, 2001, s. 5), homo-zappiens (Veen, Vrakking, 2006), digitálně narození (Palfrey, Glasser, 2008) a další nutnost vyšší míry zapojení ICT do vzdělávání aneb žáci to tak chtějí ICT VE VZDĚLÁVÁNÍ - Rozvoj pedagogické teorie změna požadavků na vzdělávání Koncept konektivismu (ang. connectivism) "jakožto teorie učení v digitálním věku" byl poprvé představen G. Siemensem a S. Dowensem (2005 a 2012) na základě jejich analýzy nedostatků dosavadních teorií učení. Klíčovým aspektem takto koncipované výuky je vytváření a udržování propojení na síti, a to s využitím ICT nástrojů, která v podstatě rozšiřují znalostní základnu jedince nad rámec jeho vlastní kapacity nutnost vyšší míry zapojení ICT do vzdělávání aneb sociální sítě vládnou všemu - Rozvoj technologií změna požadavků na učitele Vznikají nové požadavky na učitele, kteří musí být připraveni s moderními ICT prostředky pracovat a vytvářet pro potřeby takto koncipované výuky také vhodné vzdělávací materiály. Vymezení těchto požadavků je možné odvodit z modelu TPCK (Technological Pedagogical Content Knowledge) L. Shulmana (1986), který byl dále rozvinut P. Mishrou a M. Koehlerem (2006). Tento model operuje s třemi dimenzemi: (1) pedagogická dimenze; (2) obsahová dimenze; (3) technologická dimenze nutnost vyšší míry zapojení ICT do vzdělávání aneb usnadňujeme učitelům práci 2/13

5 Podstata a metodologie provedeného výzkumu Výzkumné zaměření: Explanace problematiky využívání moderních ICT nástrojů učiteli základních a středních škol, včetně problematiky vytváření potřebných kompetencí a ovládání příslušných metod takto koncipované výuky. realizace výzkumného šetření zaměřeného na problematiku dostupnosti a způsobů využívání moderních ICT nástrojů ve vzdělávání, realizace výzkumného šetření zaměřeného na optimalizaci modelu kompetencí učitelů nutných pro v smysluplné využití ICT nástrojů ve vzdělávání, realizace výzkumného šetření zaměřeného na netradiční pojetí výuky podporované ICT nástroji na základních a středních školách se zaměřením na kompetence učitele. Metoda sběru výzkumných dat: Jako výchozí prostředek pro získání dat potřebných pro realizaci výzkumného šetření byl použit dotazník, který tvořilo 42 otázek rozdělených do čtyř tematických oblastí (explanace stavu, úroveň kompetencí, použití netradičních metod, identifikace příčin odmítání). Položky dotazníku byly jak uzavřené s nabízenou odpovědí (4. stupňová škála), tak otevřené s volnou odpovědí. Dotazník byl distribuován mezi 850 pedagogických pracovníků (ředitelé, zástupci ředitelů, učitelé, asistenti pedagogů, vychovatelé) na 35-ti základních a středních školách. Návratnost dotazníku činila 30,6 % (260 vyplněných z 850 distribuovaných). ICT VE VZDĚLÁVÁNÍ REALIZACE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ 4/13

6 Podstata a metodologie provedeného výzkumu Výzkumný vzorek: Znak Skupina Četnost Četnost v % Celková četnost Celková četnost v % Pohlaví Muži 66 25,4% Ženy ,6% ,0% Vychovatel (-ka) 4 1,5% Asistent (-ka) 7 2,7% Pracovní zařazení Učitel (-ka) ,2% ,0% Zástupce ředitele 14 5,4% Ředitel (-ka) 24 9,2% do 5-ti let 35 13,5% 5-10 let 33 12,7% Délka praxe let 36 13,8% ,0% let 47 18,1% více jak 20 let ,9% MŠ 8 3,1% Typ školy ZŠ ,5% SŠ 81 31,2% ,0% jiné 6 2,3% do 100 žáků 14 5,4% od 100 do 200 žáků 57 21,9% Velikost školy od 200 do 500 žáků ,2% ,0% od 500 do žáků 64 24,6% nad žáků 5 1,9% Metody vyhodnocení pořízených dat: Výzkumnou metodou, použitou pro zpracování pořízených výzkumných dat, byla analýza četností (zjištění mocnosti odpovědí respondentů), t-testy (zjištění závislosti odpovědí na signifikantních znacích respondentů). ICT VE VZDĚLÁVÁNÍ REALIZACE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ 4/13

7 ICT nástroje ve výuce výsledky výzkumu četnosti a závislosti Znak Pohlaví Skup. 1 = muži Skup. 2 = ženy Délka praxe Skup. 1 = pod 10 let Skup. 2 = nad 10 let Typ školy Skup. 1 = MŠ + ZŠ Skup. 2 = SŠ Velikost školy Skup. 1 = do 200 žáků Skup. 2 = nad 200 žáků t-test; grupováno dle pohlaví, délky praxe, typu školy a velikosti školy, počet respondentů 260 Využíváte ICT nástroje ve Vaší výuce? Skup. 1 Skup. 2 p Plat. odp. skup. 1 Plat. odp. skup. 2 Směr. odch. skup. 1 Směr. odch. skup. 2 F - poměr P - rozptyl 1, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Nejčastěji vyskytující se činností, ke které pedagogičtí pracovních využívají ICT nástroje, je příprava podkladů pro výuku (15 % respondentů), dále pak realizace frontální výuky (6,9 % respondentů), řešení administrativních úkolů (3,1 % respondentů) a realizace individualizované výuky (1,5 % respondentů). ICT NÁSTROJE VE VÝUCE VYBRANÉ VÝSLEDKY VÝZKUMU 10/13

8 ICT nástroje ve výuce výsledky výzkumu četnosti a závislosti Znak Pohlaví Skup. 1 = muži Skup. 2 = ženy Délka praxe Skup. 1 = pod 10 let Skup. 2 = nad 10 let Typ školy Skup. 1 = MŠ + ZŠ Skup. 2 = SŠ Velikost školy Skup. 1 = do 200 žáků Skup. 2 = nad 200 žáků Znak Pohlaví Skup. 1 = muži Skup. 2 = ženy Délka praxe Skup. 1 = pod 10 let Skup. 2 = nad 10 let Typ školy Skup. 1 = MŠ + ZŠ Skup. 2 = SŠ Velikost školy Skup. 1 = do 200 žáků Skup. 2 = nad 200 žáků t-test; grupováno dle pohlaví, délky praxe, typu školy a velikosti školy, počet respondentů 260 Které ICT nástroje nejčastěji využíváte pro přípravu či úpravu podkladů pro výuku? Skup. 1 Skup. 2 p Plat. odp. skup. 1 Plat. odp. skup. 2 Směr. odch. skup. 1 Směr. odch. skup. 2 F - poměr P - rozptyl 2, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , t-test; grupováno dle pohlaví, délky praxe, typu školy a velikosti školy, počet respondentů 260 Které ICT nástroje nejčastěji využíváte pro realizaci frontální výuky? Skup. 1 Skup. 2 p Plat. odp. skup. 1 Plat. odp. skup. 2 Směr. odch. skup. 1 Směr. odch. skup. 2 F - poměr P - rozptyl 1, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ICT NÁSTROJE VE VÝUCE VYBRANÉ VÝSLEDKY VÝZKUMU 10/13

9 ICT nástroje ve výuce výsledky výzkumu četnosti a závislosti ICT NÁSTROJE VE VÝUCE VYBRANÉ VÝSLEDKY VÝZKUMU 10/13

10 ICT nástroje ve výuce výsledky výzkumu četnosti a závislosti ICT NÁSTROJE VE VÝUCE VYBRANÉ VÝSLEDKY VÝZKUMU 10/13

11 ICT nástroje ve výuce - shrnutí Možnosti a výzvy pro větší uplatnění ICT ve vzdělávání Pedagogické: širší uplatnění prvků konstruktivismu ve vzdělávání, využití nástrojů konektivismu jakožto konceptu moderního vzdělávání. Technologické: rychlý rozvoj technologií a stále širší možnosti uplatnění, klesající finanční náročnost pořizovaného zařízení. ICT NÁSTROJE VE VÝUCE Limity a bariéry zabraňující většímu uplatnění ICT ve vzdělávání Pedagogické: problémy spojené s přechodem od transmisivního učení ke konstruktivnímu učení, nemožnost rozvíjet přímé sociální vazby, problémy s přijímáním nové role učitele ve vzdělávání, potřeba připravovat kvalitativně jiné studijní materiály, respektování různých stylů učení a zkoumání jejich vlivu na vzdělávání. Technologické: rozvíjet potřebnou technickou a organizační infrastrukturu, nutnost stálé detekce potřeb vzdělávaných, snažit se eliminovat důsledky adorace. 13/13

12 DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST PhDr. Milan Klement, Ph.D. katedra technické a informační výchovy Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci