Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu

Transkript

1 Název projektu: Číslo projektu: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu TB050MPO001 METODIKA PRO STANOVOVÁNÍ CHARAKTERISTIK NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ VYBRANÝCH ZEMÍ A NÁVRHY NA SPOLUPRÁCI V OBLASTI NEROSTNÝCH SUROVIN A JEJICH VYUŽÍVÁNÍ Poskytovatel: Technologická agentura České republiky Evropská 1692/37, Praha 6, IČ Hlavní příjemce: G E T s.r.o., Perucká 2540/11a, Praha 2 Vinohrady, IČ Další účastník: GEOMIN s.r.o., Znojemská 2716/78, Jihlava, IČ Doba řešení: Praha listopad 2016

2 Nmet - Certifikovaná metodika: Metodika pro stanovování charakteristik nerostného bohatství vybraných zemí a návrhy na spolupráci v oblasti nerostných surovin a jejich využívání Tato metodika byla vytvořena s finanční podporou TA ČR. Je výsledkem projektu TB050MPO001 Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu, program Beta. Poskytovatel podpory: Příjemce podpory: Další účastník: Česká republika - Technologická agentura České republiky, Evropská 1692/37, Praha 6, IČ G E T s.r.o., Perucká 2540/11a, Praha 2 Vinohrady, IČ GEOMIN s.r.o., Znojemská 2716/78, Jihlava, IČ Administrátor projektu: Řešitelský tým: RNDr. Tomáš Pechar (jednatel G E T s.r.o.) RNDr. Bohumil Brož (G E T s.r.o.) Mgr. Jindřich Havránek (G E T s.r.o.) Ing. Miloš Ječný, PhD. (G E T s.r.o.) RNDr. Jiří Šourek (GEOMIN s.r.o.) RNDr. Michal Černý (GEOMIN s.r.o.) Odborný gestor: Ing. Martin Vlastník, CSc., vedoucí oddělení politiky nerostných surovin, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Na Františku 32, Praha 1 Oponenti: RNDr. Mgr. Martin Hrubeš (odbor geologie MŽP ČR) RNDr. Miroslav Raus (GeoVision s.r.o.) 2

3 OBSAH 1 Cíl metodiky Popis metodiky Metodika stanovení strategických a nedostatkových nerostných surovin Doporučené strategické a významné nerostné suroviny pro ekonomiku ČR Přehled základních politicko-ekonomických parametrů vybraných zemí včetně vývoje zahraničního obchodu Metodika stanovení základních charakteristik nerostného bohatství řešeného... teritoria Přehled legislativního rámce průzkumu a těžby nerostných surovin Matice rozhodovacího postupu Politicko-bezpečnostní kritéria Ekonomicko-legislativní kritéria Surovinová diplomacie Existence pro českou ekonomiku strategických / významných nerostných surovin Celkové hodnocení Lokální faktory Srovnání s původní metodikou Popis uplatnění certifikované metodiky Ekonomické aspekty Seznam použité literatury Seznam příloh

4 1 CÍL METODIKY Cílem zpracované metodiky je aktualizace charakteristik nerostné surovinové základny vybraných neevropských zemí z pohledu dlouhodobého surovinového zabezpečení české ekonomiky. Tyto charakteristiky obsahují současnou ekonomicko-bezpečnostní situaci na globálním trhu nerostných surovin včetně vymezení kritických a pro ČR do budoucna významných nerostných surovin. Takto nadefinovaný rámec umožňuje stanovit a prosadit moderní pohled na surovinovou diplomacii z hlediska budoucích potřeb primárních vstupů českého průmyslu, zvýšit prosaditelnost ČR v oblasti zahraniční odborné spolupráce v sektoru nerostných surovin, zvýšit efektivitu a kvalitu rozhodovacích procesů orgánů státní správy v této oblasti. Aplikace této metodiky umožní příslušným odborným útvarům Ministerstva průmyslu a obchodu ČR stanovit základní politicko-bezpečnostní, ekonomické a legislativní charakteristiky libovolné země nebo zvoleného teritoria (skupiny zemí) včetně jejich surovinového potenciálu. Tato analýza umožňuje následně provést kvalifikovanou formulaci konkrétních návrhů spolupráce v sektoru průzkumu a využívání pro ekonomiku ČR v budoucnu kritických a významných nerostných surovin. 2 POPIS METODIKY V úvodu této popisné části je potřebné zdůraznit, že se jedná o novou, dosud nezpracovanou metodiku, která je výsledkem řešení projektu aplikovaného výzkumu a jako taková přináší nové poznatky a dovednosti pro potřeby poskytovatele, využitelné v jeho činnosti, které v souladu se zněním 2, odst. 2, písm. i), bod 2 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), v platném znění, vznikly při plnění veřejné zakázky Technologické agentury ČR (TA ČR). Tato zakázka pod názvem Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu (TB050MPO001) byla řešena v rámci programu BETA, tj. jako součást veřejné zakázky ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy. Předložená metodika v maximální možné míře využívá výsledků analýzy příslušných sektorových dat a doporučení, získaných a zformulovaných v rámci zpracovaných dílčích podpůrných studií, orientovaných na: - vymezení pro ekonomiku ČR, resp. EU strategických / nedostatkových (ve smyslu Evropské komise kritických) a významných nerostných surovin včetně definice nástrojů, dlouhodobě přispívajících ke stabilitě jejich dodávek, - vymezení perspektivních, potenciálně produkčních oblastí těchto nerostných surovin z hlediska existence jejich ložiskových akumulací ve vybraných rozvojových zemích Afriky a Asie, - základní analýzu surovinového potenciálu vybraných rozvojových zemí Afriky a Asie včetně legislativních, politických a ekonomických faktorů, které ovlivňují přístup k osvojení 4

5 zdrojů pro ekonomiku ČR strategických a do budoucna významných nerostných surovin včetně možností jejich následného využití, - detailní analýzu surovinového potenciálu pilotních modelových zemí Afriky (Mali) a Asie (Mongolsko) včetně komplexní analýzy teritoriálních, legislativních, politických a ekonomických faktorů, které determinují současné i budoucí možnosti jejich průzkumu a následného využití. Struktura předložené metodiky je koncipována tak, aby obsahovala v maximální možné míře objektivní metodický postup stanovení strategických a pro českou ekonomiku do budoucna významných nerostných surovin, vyhodnocení základních bezpečnostních a politickoekonomických parametrů hodnocených zemí včetně vývoje zahraničního obchodu (export / import ČR), jeho struktury a objemu, případně charakteristiku projektů bilaterální rozvojové spolupráce (tam, kde jsou nebo v nejbližší budoucnosti budou ze strany ČR realizovány). Následuje stanovení základních charakteristik nerostného bohatství řešeného teritoria (státu) spolu s charakteristikou legislativního rámce, upravujícího aktivity v segmentu průzkumu a využívání nerostných surovin a hodnocení úrovně investiční atraktivity těžebního sektoru příslušné země. Další, z hlediska dosažení stanovených cílů této metodiky nejdůležitější segment pak tvoří základní modul multikriteriální rozhodovací analýzy, generující konkrétní témata a návrhy na spolupráci v oblasti využívání nerostných surovin pro posuzovanou zemi nebo skupinu zemí. Následný modul představuje kvalifikované posouzení jejich realizovatelnosti z hlediska míry rizika lokálních faktorů, které jsou zde přehledně uvedeny (riziková analýza). Závěrečný blok je reprezentován seznamem použitých informačních zdrojů, a to jak domácích, tak zahraničních. Navazujícím krokem systémového přístupu ke zvolené zemi či regionu musí být vedle formulace konkrétních surovinových příležitostí a témat rovněž zajištění jejich dlouhodobého financování, a to jak fáze přípravy a realizace geologicko-průzkumných prací, tak následných projektů těžby a úpravy konkrétních ložisek. 2.1 METODIKA STANOVENÍ STRATEGICKÝCH A NEDOSTATKOVÝCH NEROSTNÝCH SUROVIN Domácí ekonomika je a nadále bude silně závislá na zajištění plynulých dodávek celé řady nerostných surovin. Prioritně jde o strategické energetické suroviny, především o ropu, zemní plyn, koksovatelné uhlí a případně i o uranové palivo pro jaderné elektrárny. Tyto suroviny jsou v rozvojovém světě až na malé výjimky ovládány nadnárodními těžebními společnostmi a politicky kontrolovány ekonomicky nejvyspělejšími zeměmi G8 a Čínou. Obdobná situace existuje i v segmentu těžby a produkce rud Fe, Mn, Al a dalších neželezných kovů potřebných pro hutní a strojírenskou výrobu, které bude domácí ekonomika nadále zajišťovat dovozem. S rostoucí snahou o snižování energetické náročnosti ekonomiky se bude dále snižovat význam hutnictví a těžkého strojírenství a vedle rozvoje tradičních oborů (sklářství, keramický průmysl) poroste význam moderních informačních technologií a obecně pak výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Lze proto důvodně očekávat, že spektrum průmyslem 5

6 požadovaných nerostných surovin se bude postupně posouvat ve prospěch těch netradičních, které se svými unikátními vlastnostmi buď podílejí na snižování energetické náročnosti výroby, nebo mají vysokou užitnou hodnotu či přispívají ke snižování produkce skleníkových plynů a jsou šetrné k životnímu prostředí. Tyto strategické nerostné suroviny jsou z větší části zahrnuty v seznamu kritických surovin EU, zčásti se pak jedná o tzv. minoritní suroviny, jejichž celosvětový význam však v posledních dekádách výrazně roste. Důležitým zdrojem informací o struktuře primárních nerostných surovin v domácí ekonomice, objemech a trendech jejich dovozu jsou statistické údaje, každoročně vyhodnocované a publikované Českou geologickou službou v digitální publikaci Surovinové zdroje České republiky Nerostné suroviny. 1 Analýza výše dovozů jednotlivých nerostných surovin v posledních pěti letech včetně dosahovaných dovozních cen umožňuje stanovit finanční náročnost jejich zajištění, trendy v jejich spotřebě a v cenovém vývoji. Zařazení části nerostných surovin je nejednoznačné, není zřejmé, zda se jedná o primární produkt, upravený koncentrát nebo výrobek, některá statistická data jsou nevěrohodná (viz tabulka) a bez jejich kritické analýzy může docházet ke zkresleným závěrům. V následující tabulce je uveden přehled kritických surovin EU včetně výše jejich importu do ČR a jeho celkové ceny v letech : Kritické suroviny rok Antimon - rudy, koncentráty Dovoz (kg) Prům. dovoz. cena (Kč/kg) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (kg) 1 N N N N Beryllium Prům. dovoz. cena (Kč/kg) N N N N Celková cena (tis. Kč) 2 N N N N Dovoz (kg) N N N N N Boritany Prům. dovoz. cena (Kč/kg) N N N N N Celková cena (tis. Kč) N N N N N Chrom - rudy, koncentráty Kobalt - rudy, koncentráty Dovoz (t) Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (kg) Prům. dovoz. cena (Kč/kg) Celková cena (tis. Kč) Surovinové zdroje České republiky Nerostné suroviny str. - MS Česká geologická služba a Ministerstvo životního prostředí ČR. Říjen

7 Koksovatelné uhlí Fluorit - pod 97 % CaF 2 Fluorit - nad 97 % CaF 2 Dovoz (tis. t) Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (t) Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (t) Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (kg) Galium Prům. dovoz. cena (Kč/kg) > Celková cena (tis. Kč) N Dovoz (kg) Germanium Prům. dovoz. cena (Kč/kg) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (kg) Indium Prům. dovoz. cena (Kč/kg) Celková cena (tis. Kč) Magnezit - přírodní Hořčík - magnézie (MgO) tavená, slinutá Dovoz (t) Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (t) Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (t) Přírodní grafit Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč) Niob + tantal (rudy, koncentráty) Dovoz (kg) N Prům. dovoz. cena (Kč/kg) N Celková cena (tis. Kč) N Dovoz (t) Fosfáty* Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč) Wolfram - rudy, koncentráty Dovoz (kg) Prům. dovoz. cena (Kč/kg) 8,5 13,8 11,8 12,3 188,6 Celková cena (tis. Kč)

8 Ostatní významné suroviny Dovoz (kg) Tantal surový Prům. dovoz. cena (Kč/kg) Celková cena (tis. Kč) Zirkonium - rudy, koncentráty Titan - rudy, koncentráty Dovoz (kg) Prům. dovoz. cena (Kč/kg) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (t) Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč) Pozn.: vzhledem k absenci statistických dat nejsou v seznamu kritických surovin EU uvedeny platinové kovy, lehké a těžké prvky vzácných zemin a křemík - kov. * údaje (výše dovozů, ceny) postrádají potřebnou věrohodnost Pomineme-li koksovatelné uhlí jako produkt zpracování černého uhlí (většinou dovážené z Polska), tak v ročních objemech převyšujících částku 1,5 mld. Kč je dovážen surový tantal jako klíčová surovina především pro výrobu kondenzátorů v podniku AVX Lanškroun, člena koncernu Kyocera Group. Tyto dovozy jsou natolik významné, že jsou spolu s dalšími 13 komoditami poměrně detailně rozebrány v rozvojové studii z roku 2007 Dopady české spotřeby na rozvojové země 2, financované ministerstvem zahraničních věcí. V reakci na produkci Ta-Nb koncentrátů a jejich obchod v zemích s občanskými válkami (např. Kongo DRC) společnost AVX od exkluzivně odebírá produkty z hutí, které mají verifikované dodržování odběrů produktů z bezkonfliktních zemí v souladu s kodexem EICC a iniciativou GeSI. 3 Ve finančních objemech vyšších než 30 mil. Kč jsou dále každoročně dováženy suroviny, označované za kritické pro ekonomiku EU: chrom, jeho rudy a koncentráty, fluorit, koncentráty s nižším i vyšším obsahem CaF 2 než 97 %, hořčík (ve formě oxidu MgO), tavený, slinutý, přírodní grafit. Z dalších důležitých surovin je potřeba uvést: zirkonium rudy a koncentráty, titan rudy a koncentráty

9 Pokud pro roční finanční objem importu zavedeme limitní hranici 100 mil. Kč, pak se nám výsledný seznam zúží na následující suroviny: fluorit, koncentráty s nižším i vyšším obsahem CaF 2 než 97 %, hořčík (ve formě oxidu MgO), tavený, slinutý, přírodní grafit, tantal surový, titan rudy a koncentráty. Všechny tyto komodity jsou s výjimkou surového tantalu a rud a koncentrátů zirkonia typicky velkoobjemové, s relativně nízkou cenou, kde v procesu zajištění jejich dodávek hrají velmi významnou až zásadní roli celkové dovozní náklady. V případě fluoritu a grafitu lze do budoucna reálně uvažovat o obnovení jejich domácí produkce, tradičním producentem a exportérem MgO je pak Slovensko Doporučené strategické a významné nerostné suroviny pro ekonomiku ČR Vezmeme-li v úvahu předpokládanou budoucí strukturu naší ekonomiky a z ní vyplývající požadavky na vstupní materiály a výrobky z nich, můžeme s jistou mírou volnosti stanovit okruh nerostných surovin, které bude domácí průmysl požadovat a jejichž dlouhodobé stabilní zajištění bude na světových trzích stále obtížnější. Mimo výše uvedených velkoobjemových kritických surovin EU (rudy chromu, fluorit, hořčík ve formě MgO, grafit) se jedná o rudy tantalu (Ta), které se na primárních ložiskách prakticky vždy vyskytují společně s rudami niobu (Nb), a to v silně diferencovaných pegmatitech spolu s rudami Bi, +/- Sn, Li a Be (Čína, Mosambik, DRC, Brazílie, ale i Etiopie), jako příměs greisenových ložisek Sn, W (Li) nebo jako příměs v karbonatitech společně s Nb, Zr, U, prvky vzácných zemin (REE) a apatitem (Rusko, Mongolsko, Čína, Grónsko, Finsko, Tanzanie atd.). Především pro rudy Ti (rutil, ilmenit), Zr (zirkon), ale i Ta/Nb (tantaloniobáty typu tantalit, columbit) jsou velmi významná jejich rozsypová ložiska, vázaná buď na aluviální říční sedimenty a terasové systémy (DRC, Ghana, Mongolsko) nebo na příbojové mořské sedimenty (tzv. plážové písky oblast jihovýchodní Asie Vietnam, Myanmar, Tanzanie, Mosambik atd.) nebo na hluboce zvětralé výchozové partie primárních ložisek (Brazílie, Mosambik, DRC, Etiopie atd.). Budoucí programy průzkumu a možností zajištění produkce mimo oblast EU doporučujeme zaměřit na následující suroviny a jejich genetické typy: 1) rudy tantalu a niobu (Ta, Nb), především v těchto genetických typech: - silně diferencované pegmatity (spolu s rudami Bi, +/- Sn, Li a Be), - jako příměs greisenových ložisek spolu s rudami Sn, W a možnou produkcí Li, - jako příměs v karbonatitech společně s Nb, Zr, U, prvky vzácných zemin (REE) a apatitem (významný zdroj fosforu), - jako součást aluviálních rozsypových ložisek (spolu s rudami Ti, Sn a Zr). 9

10 2) rudy Ti (ilmenit, rutil) - jako součást rozsypových ložisek typu mořských plážových písků (spolu se zirkonem, případně monazitem/xenotimem), - jako součást aluviálních rozsypových ložisek různého stáří s Au, Sn, Zr atd. Současně doporučujeme v rámci průběžné aktualizace datových zdrojů surovinové politiky sledovat vývoj dovozů ostatních pro český průmysl významných nerostných surovin, zvláště pak z rud chromitu, z nerudních surovin fluoritu, grafitu a magnezitu. Pokud bude mít v následujících letech celkový objem jejich dovozu stoupající tendenci, mohou být doplněny do výše uvedeného přehledu pro ekonomiku ČR významných surovin a do struktury v dalším textu uvedeného rozhodovacího postupu s přiřazením odpovídajícího bodového hodnocení. Zároveň doporučujeme (a to s odkazem na údaje vycházející z přehledu dovážených objemů dvou kritických surovin EU - fluoritu a grafitu v uplynulých letech) vzhledem k příznivým ložiskově geologickým strukturám a potvrzené existenci ložiskových akumulací fluoritu a grafitu na území ČR za velmi žádoucí iniciovat u obou těchto komodit moderní přehodnocení jejich domácích zásob / zdrojů s cílem možného obnovení vlastní produkce. 2.2 PŘEHLED ZÁKLADNÍCH POLITICKO-EKONOMICKÝCH PARAMETRŮ VYBRANÝCH ZEMÍ VČETNĚ VÝVOJE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Základní makroekonomické ukazatele vybraných zemí a jejich tabelární přehledy jsou převzaty z tzv. bílé knihy exportu, zpracované kolektivem autorů pod vedením M. Tlapy a vydané v červnu 2016 ministerstvem zahraničních věcí pod názvem Mapa globálních oborových příležitostí Z této svým způsobem unikátní obsáhlé publikace jsou rovněž převzata data o struktuře českého exportu a importu s příslušnými státy, perspektivních obchodních sektorech a investičních příležitostech včetně perspektivních sektorů bilaterální rozvojové spolupráce. Podrobný popis metodiky stanovení vybraných příležitostí pro český export a sektorových rozvojových priorit příslušných zemí je pro případné zájemce uveden ve výše citovaném zdroji v jeho metodologické části (str ). U zemí, které nejsou z důvodu málo významných obchodních vztahů s ČR v Mapě globálních oborových příležitostí uvedeny, jsou tyto přehledy zpracovány na základě údajů aktuálních Souhrnných teritoriálních informací (STI), zpracovávaných jednotlivými zastupitelskými úřady pro země v jejich působnosti. Dále byla použita veřejně přístupná data z jednotlivých ministerstev a významných mezinárodních organizací (Mezinárodní měnový fond World Economic Outlook Database, Světová banka atd.). 4 Tlapa M. et al. (2016): Mapa globálních oborových příležitostí Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 2. vydání. 611 s. ISBN: Praha. 10

11 Struktura těchto dat a jejich rozsah je následující (demonstrováno na příkladu Etiopie jako země spadající do kategorie tzv. zájmových trhů pro export): Vývoz ČR do Etiopie 2015 (2014), hlavní sektory 11

12 Dovoz ČR z Etiopie 2015 (2014), hlavní sektory Vybrané příležitosti pro český export Energetický průmysl Většina využívané energie pochází z hydroelektráren. Pouze jen 1/10 obyvatelstva (v Addis Abebě 35 %) má k elektřině přístup. V perspektivě několika let počítá státní výrobce a distributor Ethiopian Electric Power s nárůstem kapacity až na více než MW, a to dokončením vodních elektráren Velká etiopská přehrada (s kapacitou MW bude největší vodní elektrárnou v Africe) a dále elektráren Beles, Gilgel Gibe, Tekeze a Gojeb. Uvedené projekty probíhají s účastí zahraničních investorů. Výstavba energetického sektoru je základním pilířem vládního Plánu růstu a transformace. Vedle velkých hydroprojektů rostou rovněž investice do menších hydro- a fotovoltaických projektů, které by doplnily národní energetickou strukturu bez nutnosti napojení na celoetiopskou elektrickou síť a které by zásobovaly odlehlé komunity. Dle Plánu růstu a transformace je potenciál Etiopie v oblasti hydroenergetiky až MW, výroba v r však byla pouze 2,1 MW. Do provozu bylo uvedeno několik projektů (vodní elektrárna Fincha Amerti Neshe, větrné elektrárny Ashagoda a Adama), pokračuje výstavba GERD a Genale-Dawa, Gibe III, Halele Werabesa, Geba, Chemoga-Yeda a Aluto. Stejně tak se předpokládá výstavba rozvodné sítě (Universal Electrification Access Program). Energetický sektor je v Etiopii ve stadiu budování, a proto existuje potenciál pro dodávky generátorů, transformátorů či dalších komponentů pro přenosové sítě. Konkurence jak z Asie tak Evropy je v tomto oboru intenzivní. Většina firem dovážejících tyto výrobky má v Etiopii trvalé zastoupení. V případě velkých vládních tendrů na dodávky přenosových soustav narážíme na fakt, že je většinou poptávána dodávka na klíč. Stavební průmysl Vláda financuje řadu velkých infrastrukturních i energetických projektů (výstavba silnic a železnic, vodní přehrady), je zde ovšem silná cenová konkurence čínských či indických dovozců techniky. 12

13 Vybrané příležitosti pro rozvojovou spolupráci Vláda Etiopie definovala své aktuální rozvojové priority ve strategickém dokumentu Druhý plán růstu a transformace (The Second Growth and Transformation Plan GTP II) na období 2015/ /20. Navazuje na předchozí Plán růstu a transformace (2010/ /15) a další rozvojové dokumenty, zejména PASDEP I (A Plan for Accelerated and Sustained Development to End Poverty). Do roku 2025 si etiopská vláda předsevzala zvyšovat HDP stabilně o 11 % každý rok. Aby se současný stav etiopské ekonomiky zlepšoval, chce se vláda zabývat řešením problémů v širokém spektru odvětví. K posílení konkurenceschopnosti má přispět zvýšení produktivity i budování infrastruktury. Etiopie se chce také aktivně zabývat sílící urbanizací, lidským rozvojem a rozšiřováním demokratických hodnot, stejně jako vytvářením a posilováním ekologického hospodaření. Sektor infrastruktury V rámci rozvoje ekonomické infrastruktury je stěžejním bodem zajištění pitné vody v městských i venkovských oblastech. V současnosti je pitná voda přístupná na 58 % území (městské oblasti 51 %, venkovské 59 %). Vláda plánuje do roku 2019/2020 dosáhnout toho, aby 83 % populace bylo připojeno k vodovodní síti. Vláda chce snížit stavební náklady při konstrukci vodovodních sítí a zajišťovat finanční i technickou pomoc. Prostřednictvím těchto změn budou vytvořeny lepší podmínky pro profesionální vrtání studní. Kromě zlepšení dostupnosti pitné vody je stěžejní také vylepšení kanalizačního systému a zjišťování, v jaké kvalitě a v jakém množství vodní zdroje v současnosti jsou. Mezi další stanovené cíle v oblasti vody a sanitace patří zavedení protipovodňových opatření. Sektor těžebního průmyslu Hlavním strategickým směrem v sektoru těžebního průmyslu pro dalších 5 let je expanze produkce minerálů a drahých kamenů pro generaci příjmů státního rozpočtu. 2.3 METODIKA STANOVENÍ ZÁKLADNÍCH CHARAKTERISTIK NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ ŘEŠENÉHO TERITORIA Přehledy surovinového potenciálu příslušných zemí a hodnocení jeho perspektiv pro ekonomiku ČR jsou primárně založeny na průběžně aktualizovaných datech a statistických přehledech geologické služby USA. 5 Vedle toho jsou pro Mali, Mongolsko a další země, hodnocené ve zpracované studii Možnosti zajištění nedostatkových surovin Asie / Afrika (příloha č. 2), ve značné míře využita data geologických služeb jednotlivých zemí, partnerských organizací a interní data zpracovatelů této studie (G E T s.r.o., GEOMIN s.r.o.)

14 2.4 PŘEHLED LEGISLATIVNÍHO RÁMCE PRŮZKUMU A TĚŽBY NEROSTNÝCH SUROVIN Právní rámec, upravující aktivity průzkumného a těžebního sektoru, je pro země Afriky převzat ze specializovaného serveru African Mining Legislation Atlas (AMLA) 6, kde jsou vedle základních charakteristik a struktury produkce nerostných surovin hlavních zemí i digitální verze zákonů, různých právních norem a předpisů v originálním jazyce. Ve výše citované podpůrné studii Možnosti zajištění nedostatkových surovin Asie / Afrika (příloha č. 2) je rozsah uváděných legislativních informací mnohem podrobnější, což lze úspěšně využít ve fázi hledání nejvhodnější formy majetkové (kapitálové) účasti v průzkumných (těžebních) společnostech a volbě vhodného typu licence, který garantuje časové období potřebné pro provedení a vyhodnocení navrženého průzkumného programu a následnou úplnou exploataci ložiska včetně zahlazení následků těžby a úpravy (sanaci a rekultivaci)

15 2.5 MATICE ROZHODOVACÍHO POSTUPU Předložený rozhodovací postup umožňuje uživateli s pomocí výše uvedených informačních zdrojů bodově ohodnotit dílčí použitá kritéria a následně s vysokou mírou objektivity stanovit, zda je konkrétní hodnocená země politicky stabilní a bezpečná z hlediska dlouhodobého působení českých subjektů (nutné z podstaty průzkumné a těžební činnosti, která je typicky dlouhodobou, vysoce rizikovou investicí), jak je investorsky příznivá a jaké jsou její reálné možnosti ve vazbě na možné budoucí zajištění strategických či pro ekonomiku ČR významných nerostných surovin. Tento základní modul rozhodovacího postupu je dynamické povahy, neboť umožňuje pracovat s nejnovějšími známými datovými soubory a analýzami. Další výhodou je, že množinu zvolených nerostných surovin je možné operativně rozšiřovat či zmenšovat o další komodity. Výstupem hodnocení podle čtyř hlavních hodnotících kritérií (základní modul hodnotící matice) je komplexní posouzení země, případně regionu z hlediska jeho politické stability, bezpečnostních rizik, ekonomické a legislativní atraktivity, priorit české surovinové diplomacie a jeho potenciálu zabezpečit požadované zdroje nerostných surovin pro budoucí potřeby ekonomiky ČR. Toto hodnocení má zásadní význam pro rozhodovací proces při umísťování či neumísťování dalších investic spojených se zajištěním předpokládaných minerálních zdrojů. Navazujícím výstupem přístupového procesu ke zvolené zemi či regionu musí být formulace konkrétních surovinových příležitostí v této oblasti, rozhodnutí o strategickém postupu při jejich plánovaném osvojení a sestavení programů, které umožní přípravu a realizaci geologicko-průzkumných a následně exploatačních projektů. Tyto projekty musí být před jejich vlastní implementací kvalifikovaně posouzeny podle míry rizika jejich realizovatelnosti z hlediska lokálních faktorů, které jsou přehledně uvedeny v závěrečném modulu (riziková analýza). 15

16 Předložené hodnocení příslušné země bude probíhat v dílčích krocích dle následující hodnoticí matice: Politicko-bezpečnostní kritéria Vysvětlivky: nízké nebo akceptovatelné riziko Ekonomicko-legislativní kritéria vysoké, neakceptovatelné riziko Surovinová diplomacie Významnost zdrojů pro ČR Vysoce riziková, příp. surovinově neatraktivní země/region Surovinově zajímavá země/region s nízkým nebo akceptovatelným rizikem Formulace příležitostí a projektových záměrů Omezení průzkumných aktivit Riziková analýza lokálních faktorů Příprava a realizace konkrétních průzkumných / těžebních projektů 16

17 2.5.1 Politicko-bezpečnostní kritéria 1. Je země politicky stabilní? Ano, dlouhodobě bezproblémová 10 b. Ano, byť nelze vyloučit drobné problémy 8 b. Spíše ano, do budoucna však nejisté 5 b. Nestabilní, prognóza spíše pozitivní 3 b. Velmi nestabilní, prognóza velmi negativní 0 b. Hodnocení doporučujeme založit na vyhodnocení politického rizika (Political Risk Assessment) v následujícím grafu a údajích studií renomované poradenské společnosti KPMG (0,50 vysoká stabilita, 0,80 velká nestabilita) Pro Afriku je celá studie k dispozici na webu: %20brochure.pdf, pro Asii: 2. Jsou v regionu známé politické nebo náboženské konflikty či nepokoje? Ne 10 b. Pouze výjimečně 7 b. Poměrně často 5 b. Ano, velmi časté 2 b. Ano, běžné 0 b. Hodnocení pro Afriku bude vycházet z map a očekávaného vývoje lokálních konfliktů publikovaných serverem ACLED (Armed Conflict Location and Event Data Project, Přiložená mapa z roku 2015 velmi názorně ukazuje nestabilitu a množství konfliktů na tomto kontinentu. 17

18 3. Jak je země hodnocena z hlediska korupce státní správy? Patří mezi nejlepší na kontinentu 10 b. až po řadí se mezi nejhorší 0 b. Pro toto hodnocení navrhujeme použít veřejně dostupná data organizace Transparency International, která již řadu let publikuje žebříčky vnímání korupce státní správy v jednotlivých zemích. Poslední výsledky z roku 2015 jsou k dispozici v tabulkové formě na webové stránce organizace ( Dílčí politicko-bezpečnostní hodnocení (otázky 1-3): bodů: Nízké riziko, existují velmi dobré předpoklady dlouhodobé politické a bezpečnostní stability, které jsou spolu s udržitelnou mírou korupce potřebné pro úspěšnou realizaci konkrétních projektů průzkumu a těžby nerostných surovin. 18

19 20-10 bodů: V zemi lze zahájit realizaci konkrétních projektů průzkumu a těžby nerostných surovin, ovšem je nutno kalkulovat se zvýšeným rizikem politické či bezpečnostní nestability. < 10 bodů: Politicko-bezpečnostní podmínky spolu s korupčním prostředím představují velmi vysoké riziko pro úspěšnou realizaci konkrétních projektů průzkumu a těžby nerostných surovin Ekonomicko-legislativní kritéria 1. Jak je země hodnocena z hlediska ekonomické svobody? Patří mezi nejlepší na kontinentu 10 b. až po Ne, řadí se mezi nejhorší 0 b. Pro toto hodnocení navrhujeme použít veřejně dostupná data organizace The Heritage Foundation, která spolu s Wall Street Journal již přes 20 let publikuje pořadí zemí podle jejich ekonomické svobody. Hodnocení v sobě zahrnuje právní systém (vlastnická práva, korupce), úroveň regulace obchodu, práce a měny, vládní výdaje a fiskální svobodu a úroveň otevřenosti trhu (tržní, investiční a finanční svoboda). Poslední výsledky hodnocení z roku 2016 jsou spolu se základními makroekonomickými údaji země (po kliknutí na její název v tabulce) k dispozici na webové stránce organizace ( 2. Má hodnocená země atraktivní surovinovou politiku a horní právo? Ano, patří mezi nejlepší na kontinentu 10 b. až po Ne, řadí se mezi nejhorší 0 b. Pro tuto otázku navrhujeme použít výstupy renomovaného kanadského Fraserova institutu 7, který každoročně publikuje analýzy a žebříčky zemí ve světě, založené na vyhodnocení korespondenčních odpovědí stovek respondentů z těžebních a průzkumných společností. V jeho poslední obsáhlé studii za rok 2015 (zveřejněné ) 8 je uvedeno pořadí států z hlediska komplexního posouzení atraktivity surovinových politik a horního práva (tab. 2 - PPI Policy Perception Index) a přístupu k průzkumu surovinového potenciálu. 3. Podporuje země průzkum svého surovinového potenciálu? Ano, patří mezi nejlepší na kontinentu 10 b. až po Ne, řadí se mezi nejhorší 0 b. Opět navrhujeme použít výsledků studie Fraser Institute (tab. 3 - Best Practices Mineral Potential Index zdroj viz předchozí otázka). V případě potřeby lze doplnit o aktuální informace z příslušných ministerstev, geologických služeb a webových stránek průzkumných společností

20 Jako součást hodnocení může být v tomto bodě rovněž zohledněna současná úroveň geologické prozkoumanosti země, způsob uchovávání výsledků geologicko-průzkumných prací a možnosti, jak lze uvedené údaje získat a dále s nimi pracovat při projektování dalších geologických prací. 4. Tvoří nerostné suroviny významné exportní položky? Ano 5 b. Ne, ale v posledních letech se podíl zvyšuje 2 b. Ne 0 b. Hodnocení doporučujeme založit na podílu hodnoty nerostných surovin z celkového exportu země a jeho trendu v posledních pěti letech. Za významný exportní podíl lze u zemí z teritorií Afriky / Asie považovat hranici 10 %. Hodnocení je založeno na vyhodnocení údajů o struktuře exportu příslušné země, pravidelně uváděných a aktualizovaných v tzv. Souhrnných teritoriálních informacích (STI), zpracovávaných zastupitelskými úřady ČR. Dostupné jsou na portálu BusinessInfo ( 9, provozovaném již od roku 1997 českou agenturou pro podporu obchodu CzechTrade. Alternativně je lze získat na webových stránkách příslušných zastupitelských úřadů. Dílčí ekonomicko-legislativní hodnocení (otázky 1-4): bodů: Nízké riziko, země je investičně atraktivní a existují zde velmi dobré předpoklady dlouhodobé ekonomické stability a zvyšování její svobody včetně podpory těžebního sektoru. Legislativní prostředí umožňuje úspěšnou realizaci konkrétních projektů průzkumu a následné těžby nerostných surovin bodů: V zemi lze zahájit realizaci konkrétních projektů průzkumu a těžby nerostných surovin, ovšem se zvýšeným investičním rizikem. < 15 bodů: Ekonomické podmínky a legislativní prostředí představují velmi vysoké riziko pro úspěšnou investici do konkrétních projektů průzkumu a těžby nerostných surovin

21 2.5.3 Surovinová diplomacie 1. Patří země mezi prioritní země ČR pro export nebo mezi 25 zájmových trhů? Ano, patří mezi prioritní země 10 b. Ano, patří mezi 25 zájmových trhů 5 b. Ne 0 b. Hodnocení vychází z koncepčního materiálu MPO Exportní strategie a v ní publikovaných seznamů 12 prioritních zemí pro český export a 25 zájmových trhů. Prioritní země: Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. Zájmové trhy pro export: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, JAR, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, SAE, Švýcarsko a Thajsko. 2. Tvoří nerostné suroviny ze země významné položky českého dovozu? Ano 5 b. Ne svým objemem, ale pro ČR jsou docela významné, příp. při nalezení vhodných surovinových zdrojů může být dovoz pro ČR významný 2 b. Ne 0 b. Hodnocení doporučujeme založit na vyhodnocení statistických údajů o struktuře dovozu, publikovaných v tzv. bílé knize českého exportu Tlapa M. et al. (2016): Mapa globálních oborových příležitostí Ministerstvo zahraničních věcí ČR. 2. vydání. 611 s. ISBN: Praha. 3. Jsou ve vybraných příležitostech pro český export uvedeny průzkum a těžba nerostných surovin, rozvoj stavebnictví nebo energetiky? Ano 5 b. Pouze částečně 2 b. Ne 0 b. Hodnocení opět vychází z analýzy informací, publikovaných v tzv. bílé knize českého exportu Tlapa M. et al. (2016): Mapa globálních oborových příležitostí Ministerstvo zahraničních věcí ČR. 2. vydání. 611 s. ISBN: Praha

22 4. Existuje současná nebo z minulého období tradice spolupráce v oblasti využívání nerostných surovin, na kterou je možné navázat? Ano, dlouholetá tradiční spolupráce 5 b. Pouze částečně, dílčími geologickými projekty 2 b. Ne 0 b. Dílčí hodnocení surovinová diplomacie (otázky 1-4): bodů: Země je z pohledu českého exportu a surovinové diplomacie atraktivní, existují velmi dobré předpoklady růstu importu nerostných surovin či exportu vybavení a služeb v oblasti průzkumu a těžby. Pokud je země v seznamu prioritních či specifických zemí české rozvojové spolupráce (do roku 2017 nebo po roce 2017), doporučujeme ve spolupráci s MZV a ČRA v rámci sektorů ekonomického rozvoje nebo udržitelného využívání přírodních zdrojů formulovat konkrétní rozvojové projekty s problematikou využívání nerostných surovin. Pokud sektory ekonomického rozvoje nebo udržitelného využívání přírodních zdrojů v rozvojovém programu příslušné země chybí, doporučujeme je dodatečně zařadit a zahájit v tomto směru odpovídající spolupráci bodů: Země je z pohledu české surovinové diplomacie v současné době málo atraktivní, v případě vhodné skladby jejího surovinového potenciálu však lze důvodně očekávat nárůst importu vybraných nerostných surovin či exportu vybavení a služeb pro oblast jejich průzkumu, těžby a úpravy. Pokud je země v seznamu prioritních či specifických zemí české rozvojové spolupráce (do roku 2017 nebo po roce 2017), doporučujeme ve spolupráci s MZV a ČRA v rámci sektorů ekonomického rozvoje nebo udržitelného využívání přírodních zdrojů formulovat konkrétní rozvojové projekty cílené na problematiku využívání nerostných surovin. < 5 bodů: Země je v současné době z hlediska priorit české surovinové diplomacie málo zajímavá a ani ve střednědobém horizontu nelze očekávat zásadní změnu. 22

23 2.5.4 Existence pro českou ekonomiku strategických / významných nerostných surovin Hodnocení dílčích otázek tohoto bloku je založeno na průběžně aktualizovaných datech a statistických přehledech nerostného bohatství jednotlivých zemí / regionů, publikovaných geologickou službou USA 11, dále aktuálních informacích specializovaných serverů InfoMine ( mbendi.com (Afrika), údajích gesčně příslušných ministerstev, databází a přehledů místních geologických služeb, těžebních a obchodních organizací s působností v hodnocené zemi / regionu. Rudy: 1. Patří země mezi producenty některé z níže uvedených rudních surovin? chromu, tantalu, niobu, titanu a zirkonia Ano, patří mezi významné světové producenty těchto rud 4 body Ano, je producentem těchto rud 2 body Ne 0 bodů 2. Patří země mezi producenty některé z níže uvedených nerudních surovin? Nerudní suroviny: fluorit, magnezit nebo hořčík ve formě MgO, grafit Ano, patří mezi významné světové producenty nerud 3 body Ano, je producentem těchto nerud 1 bod Ne 0 bodů Větší bodová váha pro rudy je stanovena s ohledem na jejich vyšší tržní hodnotu, lepší obchodovatelnost a nižší nároky na dopravu komerčních produktů až na výjimky (rudní koncentráty Ti a Cr) jde o tzv. maloobjemové komodity oproti velkoobjemovým nerudním surovinám. 3. Existují vedle těžených ložisek rud Cr, Ta, Nb, Ti a Zr další, dosud nevyužívaná ložiska s ověřenými zásobami / zdroji? Ano, tvoří významnou rezervu 4 body Ano, ale jejich potenciál není zcela objasněn 3 body Ano, ale úroveň ověření je nízká 2 body Nejsou známá 0 bodů

24 Hodnocení vychází ze stejných podkladů jako v předchozích bodech, větší váha je kladena na data geologické prozkoumanosti (příslušná ministerstva, geologické služby a jejich surovinové přehledy a informační systémy). 4. Existují vedle těžených ložisek těchto nerudních surovin i další, dosud nevyužívaná ložiska s ověřenými zásobami / zdroji? Ano, tvoří významnou rezervu 3 body Ano, ale jejich potenciál není zcela objasněn 2 body Ano, ale úroveň ověření je nízká 1 bod Nejsou známá 0 bodů 5. Existují perspektivní, dosud neověřené geologické struktury indikující možnou přítomnost ložiskových akumulací těchto rud? Ano, jsou známé a přítomnost těchto rud je doložena 3 body Ano, ale úroveň ověření je velmi nízká 2 body Nejsou známé 0 bodů 6. Existují perspektivní, dosud neověřené geologické struktury indikující možnou přítomnost ložiskových akumulací těchto nerudních surovin? Ano, jsou známé a přítomnost nerud je doložena 2 body Ano, ale úroveň ověření je velmi nízká 1 bod Nejsou známé 0 bodů Dílčí hodnocení strategické / významné nerostné suroviny pro ekonomiku ČR a) Rudní suroviny (otázky 1, 3, 5) hodnocení pro každou vybranou surovinu samostatně 11-9 bodů: V hodnocené zemi se nacházejí významné zásoby a zdroje pro ekonomiku ČR strategických a do budoucna významných rudních surovin, jejichž úspěšné ověření a budoucí dodávky by mohly dlouhodobě pokrývat potřeby našeho průmyslu. V závislosti na konkrétním druhu (druzích) suroviny a jeho ložiskovém typu lze doporučit zpracování detailních studií jako úvodních podkladů pro formulaci konkrétních projektů průzkumu, těžby či úpravy. 9-6 bodů: Země disponuje zajímavým potenciálem pro ekonomiku ČR strategických a do budoucna významných rudních surovin. V závislosti na konkrétním druhu suroviny a stupni jejího 24

25 geologického poznání lze doporučit zpracování základních geologických studií jako úvodních podkladů pro rozhodnutí dalšího postupu. < 6 bodů: Země disponuje omezeným potenciálem pro ekonomiku ČR strategických a do budoucna významných rudních surovin. V závislosti na výsledcích dalších dílčích hodnocení a vývoji zahraničně-politických priorit nelze v budoucnu vyloučit realizaci omezených aktivit směřujících k jejich osvojení. b) Nerudní suroviny (otázky 2, 4, 6) hodnocení pro každou vybranou surovinu samostatně 8-7 bodů: V zemi se nacházejí významné zásoby a zdroje pro ekonomiku ČR strategických nerudních surovin, jejichž ověření a budoucí dodávky by mohly dlouhodobě pokrývat potřeby našeho průmyslu. V závislosti na konkrétním druhu suroviny a přepravní vzdálenosti lze v případě zájmu doporučit zpracování úvodních studií jako základních podkladů pro formulaci konkrétních projektů jejich průzkumu, těžby a úpravy. 6-4 bodů: Země disponuje zajímavým potenciálem pro ekonomiku ČR strategických nerudních surovin. V závislosti na konkrétním druhu suroviny a stupni jeho geologického poznání lze doporučit zpracování základních geologických studií jako úvodních podkladů pro rozhodnutí dalšího postupu. < 4 bodů: Země disponuje omezeným potenciálem pro ekonomiku ČR strategických nerudních surovin. V závislosti na výsledcích dalších dílčích hodnocení a vývoji zahraničně-politických priorit nelze vyloučit realizaci omezených aktivit, směřujících k jejich osvojení Celkové hodnocení Základní hodnocení země / regionu vychází z dílčího bodového stanovení současné úrovně základních politicko-bezpečnostních a ekonomicko-legislativních kritérií včetně priorit surovinové diplomacie ČR. Dosažené bodové výsledky jsou vždy rozděleny do tří podskupin s odpovídajícím, poměrně podrobným slovním hodnocením (buď podle stupně rizika, nebo podle atraktivity). 25

26 Tyto výsledky fungují jako návěští (v tabulce níže pro názornost zvýrazněno barevně), které k datu hodnocení představuje závazný limit (omezení), a to bez ohledu na deklarovaný význam pro ekonomiku ČR strategických či do budoucna významných nerostných surovin. A. Politicko-bezpečnostní kritéria body nízké riziko zvýšené riziko < 10 vysoké riziko B. Ekonomicko-legislativní kritéria body nízké riziko zvýšené riziko < 15 vysoké riziko C. Surovinová diplomacie body země je atraktivní 15-5 málo atraktivní < 5 nezajímavá Naopak v případě surovinové diplomacie ani nízké bodové hodnocení (nezajímavá země / region) není limitujícím důvodem pro zpracování úvodních studií nebo pro formulaci konkrétních projektů průzkumu a těžby těchto surovin, pokud jsou v tomto regionu významně zastoupeny (indikuje, že pro jejich financování bude nutno hledat jiné zdroje než prostředky bilaterální rozvojové spolupráce ČR). Je pochopitelné, že země s nízkými politicko-bezpečnostními riziky či s atraktivním ekonomicko-legislativním prostředím budou v případě doložené přítomnosti konkrétních, pro ekonomiku ČR strategických či do budoucna významných nerostných surovin představovat primární cíle pro formulaci příslušných studií či programů spolupráce v sektoru jejich průzkumu a využívání. Jejich realizace musí být podmíněna pozitivními výsledky rizikové analýzy lokálních faktorů, a to v rozsahu, uvedeném v kap Druhá, pravděpodobně největší skupina pak bude v tomto smyslu tvořena zeměmi se zvýšeným rizikem jejich dlouhodobé politické a bezpečnostní stability či nižší úrovní ekonomické atraktivity a legislativního prostředí. Za předpokladu pozitivního trendu (prognózy) vývoje těchto ukazatelů lze při prokázání existence pro ekonomiku ČR strategických či do budoucna významných nerostných surovin přistoupit k formulaci úvodních studií jako základních podkladů pro formulaci následných projektů spolupráce při jejich průzkumu, těžbě a úpravě. Ty musí být podrobeny rizikové analýze lokálních faktorů v rozsahu kap , jejíž pozitivní výsledky jsou nutnou podmínkou následné realizace. 26

27 2.5.6 Lokální faktory Lokální faktory doporučujeme vyhodnotit ve formě rizikové analýzy, která bude nedílnou součástí navrhovaných surovinových programů nebo průzkumných projektů. Analýza by měla zahrnovat známé lokální skutečnosti, které mohou jak negativně, tak i pozitivně ovlivnit nejen přípravu a realizaci úvodní etapy geologických prací, ale rovněž i implementaci celkového záměru v dané zemi či v celém teritoriu. Při kritickém posouzení by měly být zhodnoceny především následující faktory: A) Přírodní podmínky - teritoriální dostupnost zájmové oblasti, - klimatické a geomorfologické faktory, - přítomnost exploatovatelných vodních zdrojů. B) Lokálně administrativní faktory - schopnost spolupráce s místními komunitami, - podpora průzkumných a těžebních činností místními autoritami a entitami, - stupeň regulace šedé ekonomiky v oblasti dobývání nerostů, - schopnost lokální státní správy implementovat do probíhající místní exploatace ložisek základní důlní a bezpečnostní pravidla, - zajištění průzkumných práv, udržitelnost získaného práva a jeho převoditelnost na exploatační licence, evidence práv v existující centrální databázi (mineral cadastre). C) Technicko-infrastrukturní a ekonomické faktory - aktuální exploatace lokálních minerálních výskytů a ložisek místními obyvateli formou small scale mining, - ekonomická a infrastrukturní rozvinutost oblasti, - transportní možnosti, - schopnost rozvoje místních kapacit, - ostatní podmínečné faktory, např. přístup k energetickým zdrojům. D) Půdně vlastnická a sociální struktura - vlastnická práva k půdě, - dostupnost lidských zdrojů, - jiná omezení vyplývající z místních zvyklostí, náboženských a historických tradic a jiných pravidel. E) Ochrana životního prostředí - limity a omezení vyplývající z ochrany přírodních zdrojů a životního prostředí na lokální úrovni. 27

28 3 SROVNÁNÍ S PŮVODNÍ METODIKOU Tato metodika je první svého druhu, nemá v České republice žádného předchůdce. Vznikla jako logický požadavek zpracovatele surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (odboru surovinové politiky a energetické bezpečnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR) na změněnou ekonomicko-bezpečnostní situaci na globálním trhu nerostných surovin v posledních dekádách a na výraznou změnu struktury domácí ekonomiky a potřeby jejího dlouhodobého zajištění primárními surovinovými vstupy. 4 POPIS UPLATNĚNÍ CERTIFIKOVANÉ METODIKY Předložená certifikovaná metodika zajišťuje příslušným odborným útvarům MPO a případným dalším uživatelům (MŽP, MZV, CzechTrade, ČRA) kvalifikované stanovení základních politicko-bezpečnostních a ekonomických charakteristik vybraných zemí či teritorií včetně analýzy jejich nerostného bohatství z hlediska zajištění budoucích potřeb domácí ekonomiky a v souladu s příslušnými legislativními požadavky pak následnou formulaci konkrétních návrhů programu jejich průzkumu a využívání. Úspěšná funkčnost této metodiky ve velké míře závisí na objektivitě, kvalitě a aktuálnosti použitých datových zdrojů včetně správného nadefinování portfolia pro EU / ČR kritických či do budoucna významných nerostných surovin s možností jeho flexibility, tj. případného rozšíření (zúžení) o další suroviny na základě rostoucích (klesajících) objemů jejich dovozu. Použitý rozhodovací postup umožňuje transparentním způsobem stanovit zájmové země (teritoria) a prosadit moderní pohled na surovinovou diplomacii z hlediska dlouhodobého zajištění primárních vstupů pro český průmysl, zvýšit prosaditelnost ČR v oblasti zahraniční odborné spolupráce v sektoru využívání nerostných surovin, zvýšit efektivitu a kvalitu rozhodovacích procesů v této oblasti. Při hodnocení popisu uplatnění této certifikované metodiky je třeba mít na zřeteli skutečnost, že jejím hlavním cílem je vytvoření systémového prostředku, jehož aplikace umožní určit vhodné mimoevropské země či teritoria s dlouhodobě přijatelnou mírou rizika a v nich vygenerovat konkrétní projekty bilaterální spolupráce, průzkumu či těžby z hlediska ekonomiky ČR kritických či významných nerostných surovin, jejichž realizace bude svěřena domácím geologickým, průzkumným a těžebním organizacím. 5 EKONOMICKÉ ASPEKTY Tato certifikovaná metodika spolu se svým přílohovým aparátem splňuje všechny předpoklady stát se jednou ze základních pomůcek při analýze surovinového potenciálu mimoevropských zemí z hlediska možností dlouhodobého zajištění pro domácí ekonomiku kritických / významných nerostných surovin, jejichž definice a uvedený rozsah je výsledkem analýzy jak koncepčních materiálů a politik EU a ČR, tak struktury a finančních objemů dovozu jednotlivých komodit pro zajištění požadavků domácí ekonomiky (kap. 2.1, detailní rozbor je součástí přílohy č. 1). 28