Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu
|
|
- Vladimíra Mašková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Název projektu: Číslo projektu: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu TB050MPO001 Příloha č. 1 k metodice pro stanovování charakteristik nerostného bohatství vybraných zemí ANALÝZA KONCEPČNÍCH MATERIÁLŮ EU / ČR ORIENTOVANÁ NA VYMEZENÍ PRO EKONOMIKU ČR / EU STRATEGICKÝCH / NEDOSTATKOVÝCH NEROSTNÝCH SUROVIN Poskytovatel: Technologická agentura České republiky Hlavní příjemce: Další účastník: G E T s.r.o., Perucká 2540/11a, Praha 2 Vinohrady, IČ GEOMIN s.r.o., Znojemská 2716/78, Jihlava, IČ Doba řešení: Praha listopad 2016
2 Administrátor projektu (ARES): RNDr. Tomáš Pechar (G E T s.r.o) Řešitelský tým: G E T s.r.o. RNDr. Bohumil Brož Mgr. Jindřich Havránek Ing. Miloš Ječný, PhD. GEOMIN s.r.o. RNDr. Michal Černý RNDr. Jiří Šourek
3 Obsah 1. Koncepční materiály Evropské unie Koncepční materiály ČR Ostatní informační zdroje
4 Analýza koncepčních materiálů EU / ČR a dalších relevantních podkladů, orientovaná na vymezení pro ekonomiku ČR, resp. EU strategických / nedostatkových (ve smyslu Evropské komise kritických) nerostných surovin, včetně nástrojů dlouhodobě přispívajících ke stabilitě jejich dodávek. 1. Koncepční materiály Evropské unie V červnu 2010 zveřejnila Evropská komise (dále Komise) odbornou zprávu 1, v níž byla poprvé zpracována metodika pro stanovení surovin považovaných EU za kritické. Posouzení se zakládalo na kvantitativní metodě vycházející z následujících kritérií: - hospodářského významu, - rizika spojeného s dodávkami, - environmentálního rizika země. Riziko spojené s dodávkami zahrnovalo vyhodnocení dílčích kritérií jako politická a hospodářská stabilita, úroveň koncentrace produkce, potenciál pro substituci suroviny a míra její recyklace. Na základě této metodiky bylo vyhodnoceno 41 nerostných surovin, ze kterých byl vyhotoven seznam čtrnácti kritických surovin: antimon, berylium, kobalt, fluorit, gallium, germanium, grafit, indium, hořčík, niob, platinové kovy, prvky vzácných zemin, tantal a wolfram. Tento seznam kritických surovin představoval nástroj ke zvýšení pozornosti tvůrců příslušných politik, k podpoře koordinace vnitrostátních politik týkajících se dodávek nerostných surovin a kritických surovin, k ochraně před opatřeními, která narušují obchod a která se týkají kritických surovin, k analýze fungování trhů s nerostnými surovinami, k podpoře jejich výzkumu (průzkumu, substituce a recyklace), jakož i k podpoře přístupu k nerostným ložiskům v EU, k řešení problému nedovoleného vývozu výrobků s ukončenou životností obsahujících kritické materiály a k opatřením pro konkrétní nerostné suroviny. Komise ve svém sdělení tento seznam v roce 2011 formálně přijala a navrhla, že bude monitorovat záležitosti spojené s kritickými surovinami, aby byla schopná definovat prioritní akce, spolu s členskými státy a zúčastněnými stranami je prozkoumá a pravidelně alespoň každé tři roky bude seznam kritických surovin aktualizovat. S cílem přezkoumání zveřejněného seznamu kritických surovin do první poloviny roku 2014 a zohlednění výsledků a doporučení z veřejné konzultace a zprávy Evropského parlamentu příslušné odborné útvary útvary Komise zadaly zpracování studie, jejímž cílem bylo shromáždění údajů potřebných k výpočtu kritičnosti nerostných surovin, analýza dodavatelského řetězce, určení potenciálních problematických míst se zvláštním zřetelem ke specifické situaci vedlejších produktů, vypracování scénářů týkajících se nabídky 1 COM (2011): Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů. ŘEŠENÍ VÝZEV V OBLASTI KOMODITNÍCH TRHŮ A V OBLASTI SUROVIN 3
5 a poptávky, výpočet a zhotovení nového seznamu kritických surovin včetně vypracování příslušných doporučení. V rámci tohoto přezkumu bylo vedle 14 kritických surovin z roku 2010 shodnou metodikou analyzováno a vyhodnoceno celkem 54 neenergetických, nepotravinářských surovin. Tento rozšířený rozsah zahrnuje sedm nových abiotických surovin a tři biotické suroviny (kaučuk, celulóza a jehličnaté řezivo). V roce 2014 zveřejnila pracovní skupina Komise aktuální zprávu 2, která vedle výše uvedené analýzy obsahuje aktualizovaný (rozšířený) seznam nerostných surovin označených pro EU jako kritické. Definice tzv. kritických nerostných surovin a jejich seznam představuje jeden ze základních pilířů implementace tzv. Raw Materials Initiative s vazbou na legislativu a prováděcí dokumenty v oblasti těžebního průmyslu. Seznam kritických surovin z roku 2014 obsahuje dvacet kritických surovin, u kterých jsou rizika nedostatečných dodávek a jejich dopady na hospodářství vyšší než u většiny ostatních surovin. Z níže uvedené tabulky jednoznačně vyplývá, že nejvýznamnější zemí, pokud jde o světové dodávky 20 kritických surovin, je nadále Čína. Několik dalších zemí má dominantní postavení v dodávkách určité konkrétní suroviny, například Brazílie (niob). Dodávky ostatních surovin, například platinových kovů a boritanů, jsou rozmanitější, avšak stále koncentrované. Rizika spojená s takovouto koncentrací produkce jsou v mnoha případech prohlubována nízkou mírou nahraditelnosti a úrovní recyklace. Suroviny Antimon Hlavní producenti (2010, 2011, 2012) Čína 86 % Bolívie 3 % Tádžikistán 3 % Hlavní zdroje dodávek do EU (většinou v roce 2012) Čína 92 %(surový a práškový) Vietnam (surový a práškový) 3 % Kyrgyzstán 2 %(surový a práškový); Rusko 2 % (surový a práškový) Index nahraditelnosti* Míra recyklace po skončení životnosti** 0,62 11 % USA 90 % Beryllium Čína 9 % USA, Čína a Mosambik 3 0,85 19 % Mosambik 1 % Boritany Turecko 41 % USA 33 % Turecko 98 %(přírodní boritany) a 86 % (rafinované boritany) USA 6 %, Peru 2 % (rafinované boritany); Argentina 2 %(přírodní boritany) 0,88 0 % 2 COM (2014): Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů o přezkumu seznamu kritických surovin pro EU a o provádění iniciativy v oblasti surovin 3 Podléhá značným výkyvům 4
6 Jižní Afrika 43 % Jižní Afrika 80 % Chrom Kobalt Koksovatelné uhlí Kazachstán 20 % Turecko 16 % Indie 13 % Ostatní 4 % Demokratická republika Kongo 56 % Čína 6 %; Rusko 6 %; Zambie 6 % Čína 53 % USA 41 % Rusko 96 % (kobaltové rudy a koncentráty) USA 3 % (kobaltové rudy a koncentráty) Austrálie 18 % Austrálie 37 % Rusko 8 %; USA 8 % Rusko 9 % 0,96 13 % 0,71 16 % 0,68 0 % Čína 56 % Mexiko 48 % Fluorit Mexiko 18 % Čína 13 % 0,80 0 % Mongolsko 7 % Jižní Afrika 12 % Gallium 4 Čína 69 % (rafinované) Německo 10 % (rafinované) Kazachstán 6 % (rafinované) USA 49 % Čína 39 % Hongkong 8 % 0,60 0 % Čína 59 % Čína 47 % Germanium Kanada 17 % USA 35 % USA 15 % Rusko 14 % 0,86 0 % Čína 58 % Čína 24 % Indium Magnezit Hořčík Japonsko 10 % Hongkong 19 % Korea 10 % Kanada 13 % Kanada 10 % Japonsko 11 % Čína 69 % Turecko 91 % Rusko 6 %; Slovensko 6 % Čína 86 % Čína 8 % Čína 91 % Rusko 5 % Izrael 5 % Izrael 4 % Rusko 2 % 0,82 0 % 0,72 0 % 0,64 14 % Čína 68 % Čína 57 % Přírodní grafit Indie 14 % Brazílie 15 % Brazílie 7 % Norsko 9 % 0,72 0 % 4 Gallium je vedlejší produkt; nejnovější dostupné údaje se vztahují k produkční kapacitě, nikoli k samotné produkci 5
7 Niob Brazílie 92 % Kanada 7 % Brazílie 86 % (Feroniob) Kanada 14 % (Feroniob) 0,69 11 % Fosfátová hornina Čína 38 % Maroko 33 % USA 17 % Alžírsko 13 % Maroko 15 % Rusko 11 % 0,98 0 % Jižní Afrika 61 % Jižní Afrika 32 % Platinové kovy Rusko 27 % USA 22 % 0,83 35 % Zimbabwe 5 % Rusko 19 % Těžké prvky vzácných zemin Lehké prvky vzácných zemin Čína 99 % Austrálie 1 % Čína 87 % USA 7 % Austrálie 3 % Čína 41 % (všechny prvky vzácných zemin) Rusko 35 % (všechny prvky vzácných zemin) USA 17 % (všechny prvky vzácných zemin) 0,77 0 % 0,67 0 % Křemíkový kov Čína 56 % Norsko 38 % Brazílie 11 % Brazílie 24 % USA 8 %; Norsko 8 % Čína 8 % Francie 6 % Rusko 7 % Čína 85 % Rusko 98 % 0,81 0 % Wolfram Rusko 4 % Bolívie 2 % Bolívie 2 % 0,70 37 % Zabezpečení spolehlivého a nenarušovaného přístupu k surovinám je faktorem, který stále více ovlivňuje konkurenceschopnost EU, a tudíž má zásadní význam pro úspěch lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost. Kritická závislost EU na určitých surovinách ukazuje, že je čím dál nutnější přejít na hospodářství, které by bylo méně náročné na zdroje, a zaručit udržitelný rozvoj 5. Proto Komise zpracovala a v roce 2008 předložila návrh surovinové strategie EU, označený jako Iniciativa v oblasti nerostných surovin (The Raw Materials Initiative) 6, který definuje opatření pro zajištění a zlepšení přístupu k nerostným surovinám pro průmysl EU. 5 Udržitelný rozvoj se vztahuje na ekonomické, sociální a environmentální aspekty (KOM(2005) 658). 6 COM (2008) 699: Sdělení Komise evropskému parlamentu a Radě: Iniciativa v oblasti surovin uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě. 6
8 Tato integrovaná strategie je založena na 3 základních pilířích: 1) zaručení přístupu k surovinám z mezinárodních trhů za stejných podmínek, jaké platí pro jiné průmyslové konkurenty, 2) stanovení správných rámcových podmínek v EU s cílem podpořit udržitelnou dodávku surovin z evropských zdrojů, 3) zvýšení celkové účinnosti zdrojů a podpora recyklace s cílem snížit spotřebu primárních surovin v EU a také relativní závislost na dovozu. Kromě toho Komise doporučila, aby integrovaná evropská strategie za prioritní akci označila kritické suroviny pro EU. Ve vztahu k zajištění dodávek nerostných surovin ze zemí mimo EU Komise dále doporučuje: 1) rozpracovat strategickou diplomacii EU v oblasti surovin s důležitými průmyslovými zeměmi a zeměmi, které disponují bohatými zdroji, 2) zahrnout ustanovení o přístupu k surovinám a udržitelném řízení surovin do všech dvoustranných a vícestranných dohod o obchodu a podle potřeby také do regulačních dialogů, 3) určit a zpochybnit opatření narušující trh přijatá třetími zeměmi, a to za použití všech dostupných mechanismů a nástrojů, včetně jednání WTO, urovnání sporů a partnerství pro přístup na trh, přičemž se upřednostní opatření, která nejvíce oslabují otevřené mezinárodní trhy v neprospěch EU, 4) podporovat udržitelný přístup k surovinám v rámci rozvojové politiky, a to za použití rozpočtové podpory, strategií spolupráce a dalších nástrojů. Diplomacie EU v oblasti nerostných surovin (raw materials diplomacy) jako jeden ze základních pilířů surovinové strategie má v jejím naplňování velmi významnou roli. Jejím hlavním cílem je navázání a prohlubování dialogu se strategickými partnery EU, disponujícími významnými zdroji nerostných surovin. Hlavním nástrojem vedoucím k dosažení tohoto cíle je aplikace různě definovaných rámců bilaterální, regionální nebo multilaterální spolupráce s těmito státy či regiony. Tyto rámce jsou založeny na podepsaných memorandech o porozumění (Letter of Intent) v této oblasti nebo na jiných dohodnutých politických dohodách. Memoranda o porozumění podepsala Komise s Argentinou, Uruguayí, Kolumbií, Mexikem, Chile, Peru, Grónskem, Marokem, Tuniskem a Myanmarem. V roce 2015 byly uspořádány společné workshopy EU o problematice nerostných surovin s Grónskem, Africkou unií a Čínou, v roce 2014 se zeměmi Latinské Ameriky (Argentina, Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexiko, Peru a Uruguay). Komise udržuje politický dialog s Čínou, Ruskem, USA, Japonskem, Kanadou, Austrálií a se zeměmi Africké unie. Politický dialog se týká problematiky nerostných surovin pro výrobní 7
9 sféru, jejich obchodu a recyklace. Rovněž je řešena dostupnost kritických surovin, zejména prvků vzácných zemin. Komise rovněž podporuje aktivity OECD v surovinové problematice, zaměřené na jejich obchod, řešení vývozních omezení, propagaci osvědčených postupů v surovinových politikách a zodpovědnost dodavatelských řetězců. OECD rovněž poskytuje ekonomickou analýzu obchodu s nerostnými surovinami a fórum pro mnohostranná jednání. Komise se rovněž aktivně podílí na práci níže uvedených mezinárodních komoditních studijních skupin, které se pravidelně setkávají v Lisabonu s cílem diskuse trendů na trhu s nerostnými surovinami, problematiky jejich průzkum, těžby, výroby a rozvoje obchodu: - International Lead and Zinc Study Group (mezinárodní studijní skupina pro olovo a zinek) - International Copper Study Group (mezinárodní studijní skupina pro měď) - International Nickel Study Group (mezinárodní studijní skupina pro nikl) Vedle výše uvedených aktivit vzniklo pro oblast využití nerostných surovin nové evropské inovační partnerství (EIP), shromažďující mnoho subjektů, od orgánů státní správy členských států, přes průmyslové podniky, výzkumné organizace a iniciativy až po neziskový sektor. EIP zformulovalo strategický prováděcí plán (SIP), sestávající z uceleného souboru výzkumných a inovačních programů v rámci tří pilířů: technologický výzkum, netechnologický výzkum a mezinárodní spolupráce. Pilotní cíle strategického prováděcího plánu obsahují zahájení až 10 pilotních projektů na podporu technologií pro produkci primárních a druhotných surovin, nalezení náhrad kritických a vzácných surovin pro nejméně tři průmyslové aplikace, vybudování vědomostní základny nerostných surovin EU, vytváření lepších rámcových podmínek pro využití nerostných surovin v EU a vytvoření programu aktivní mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi. Základním finančním nástrojem pro rozpracování těchto projektů je evropský program vědy a výzkumu Horizon 2020 (období ), konkrétně společenská výzva č. 5: Opatření v oblasti klimatu, životního prostředí, účinné využívání zdrojů a nerostné suroviny. V jejím rámci bylo v prosinci 2015 zahájeno řešení projektu STRADE: Strategic Dialogue on Sustainable Raw Materials for Europe (koordinátorem je německý Institut pro aplikovanou ekologii - INSTITUT FUER ANGEWANDTE OEKOLOGIE, řešení do 11/2018, celková cena EUR). Projekt se mimo jiné zabývá problematikou zajištění dlouhodobé bezpečnosti a udržitelnosti dodávek nerostných surovin z evropských i mimoevropských zemí. Na úrovni EU by měl být zahájen dialog s producentskými zeměmi ohledně podpory evropských podnikatelských aktivit v těchto odvětvích v zemích mimo EU. Tyto aktivity bude také sloužit jako vstupní brána pro budoucí spolupráci mezi EU s dalšími zeměmi (producenty nerostných surovin) a řešit ekologické problémy v oblasti těžby a úpravy nerostných surovin. 8
10 2. Koncepční materiály ČR Prvním strategickým materiálem deklarujícím zájem státu v sektoru nerostných surovin a jejich zdrojů byla Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů 7, schválená Usnesením vlády České republiky č ze dne Tento materiál jednak uvádí přehled surovinové základny České republiky v členění palivoenergetické suroviny, rudy, nerudy, stavební suroviny a druhotné suroviny, který je u každé skupiny nerostů zakončen tabelárním zpracováním cílů, nástrojů pro jejich dosažení a vyjmenováním institucionálního zázemí. Dále jsou stanoveny konkrétní cíle (v členění na dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé) a nástroje, potřebné pro jejich dosažení (informační systém, legislativní, ekonomické) a institucionální zázemí. Vzhledem k době zpracování neobsahuje žádný rozbor strategických či kritických surovin včetně možností jejich zajištění a ani nepředpokládá se touto problematikou blíže zabývat. Z těchto důvodů musíme za základní koncepční materiál v ČR považovat poslední aktualizovanou verzi surovinové strategie s názvem Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, kterou zpracovalo MPO a která byla projednána vládou ČR Vláda ji svým Usnesením č. 77 ze dne 3. února 2016 vzala na vědomí a ministrům průmyslu a obchodu a životního prostředí uložila zajistit její posouzení podle ustanovení 10a - 10j zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (proces SEA). Po ukončení tohoto procesu ministr průmyslu a obchodu předloží tento materiál znovu vládě ČR, a to společně s návrhem na zakotvení jeho závaznosti. Dalším důležitým strategickým dokumentem ve vazbě na řešenou problematiku jsou Východiska ke koncepci surovinové a energetické bezpečnosti České republiky 8, který byl schválen vládou ČR dne Usnesením vlády č 619. Surovinová a energetická bezpečnost je jedním z klíčových faktorů ekonomického rozvoje. Bez stabilního, bezpečného a ekonomicky efektivního přístupu k surovinám a energiím nelze v současné době plně zajistit ekonomickou, sociální, politickou a ani globální stabilitu. Surovinová a energetická bezpečnost je důležitým politickým a bezpečnostním tématem, neboť dodávky surovin a energií jsou pro chod a fungování každého státu naprosto nezbytné. Předpokládaný časový horizont Koncepce surovinové a energetické bezpečnosti je období 20 let, tj. do roku Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů se poměrně detailně zabývá jak kritickými surovinami v rozsahu dvaceti surovin, zveřejněných pracovní skupinou Komise v roce 2014, tak hi-tech surovinami a rovněž uvádí přehled hlavních surovin zajišťovaných dovozem. 7 K dispozici na adrese: download.mpo.cz/get/26649/56833/611174/priloha004.doc 8 Celý dokument lze získat na adrese: 9
11 Zajímavý pohled na spektrum hlavních nerostných surovin a objemy jejich zdánlivé spotřeby (= vlastní produkce + saldo dovoz / vývoz) přinášejí následující tabulky: Zdánlivá spotřeba nerostných surovin v jednotlivých letech Surovina Ropa (mil. t) 7,925 7,113 7,153 6,757 7,435 Plyn (mld. m 3 ) 8,979 8,086 8,158 8,277 7,281 Černé uhlí energetické (tis. t) Černé uhlí koksovatelné (tis. t) Hnědé uhlí (tis. t) Železné rudy (mil. t) 5,937 7,364 5,867 6,266 6,291 Titanové rudy a koncentrát (tis. t) Kaolin (tis. t) Křemenné písky (tis. t) Živcové suroviny (tis. t) 266,5 248,9 279,9 246,0 266,7 Bentonity (tis. t) 81,4 55,8 108,2 108,4 196,8 Jíly kromě bentonitu (tis. tun) 340,4 387,5 384,7 374,0 393,8 Vápence (tis. t) Grafit (tis. t) 0,478 1,757 1,665 2,969 1,982 Sádrovec (tis. t) Kámen pro kamenickou výrobu (tis. t) Stavební kámen (tis. t) Štěrkopísky (tis. t) Cihlářská surovina (tis. t)* Zdánlivá spotřeba vybraných kritických surovin v jednotlivých letech Surovina Antimon 108,4 133,0 119,5 90,8 125,9 Boráty 10691,7 5777,9 4878, , ,1 Fluorit 4085,9 5450,6 5727,8 7109,5 4228,0 Wolfram 568,1 107,4 782,8 531,3 698,7 Chrom 8381,6 7304,2 7563,6 7366,5 6569,1 Kobalt 58,7 52,1 62,9 51,8 51,3 Kovy platinové skupiny* -9,7-1,6-1,7-1,9-9,1 Hořčík 44344, , , , ,9 Grafit 478,2 1756,6 1664,6 2968,8 1982,4 Prvky vzácných zemin 110,0 124,1 283,8 85,2 64,9 Fosfáty 15072, ,3 20,9 34, Z hlediska situace kritických surovin v České republice je konstatováno, že: pro tuto skupinu komodit většinově platí, že světová spotřeba není objemově vysoká, ale často dynamicky roste a jednotkové ceny těchto komodit jsou velmi vysoké, 10
12 většina z kritických surovin jsou suroviny nové, proto nebyly v minulosti systematicky sledovány a zkoumány chybí data a informace, některé možné primární zdroje jsou v současnosti uzavřeny, sanovány, rekultivovány, případně zlikvidovány, což způsobuje komplikovaný nebo nemožný přístup, některé suroviny v ekonomicky zajímavých koncentracích jsou/mohou být obsaženy v odpadech z minulé těžby (odvaly a odkaliště), ovšem chybí detailnější výzkum a průzkum, pro zjištění možnosti nových potenciálních primárních zdrojů v dosud nezkoumaných, ale nadějných lokalitách, nemá státní správa dostatek dat a informací. Z uvedeného rozboru nerostných surovin zajišťovaných dovozem vyplývá, že v mixu energetických surovin: je ČR soběstačná v produkci černého uhlí, ale v souvislosti s nejnovějším vývojem v OKD lze předpokládat, že bude narůstat objem černého koksovatelného uhlí, a to zejména z Polska, obdobně soběstačná je ve spotřebě hnědého uhlí, uran se jako primární surovina nedováží (dováží se již hotové palivové články), ropa se dováží převážně z Ruské federace, mezi další dodavatele ropy v posledním desetiletí patřil Ázerbájdžán, Kazachstán, Libye, Sýrie, Alžírsko, Norsko, Írán, Turkmenistán, Nigérie aj.; druh a množství dovážené ropy závisí na technologických a kvalitativních požadavcích na zpracování; dovoz ropy do ČR, vyplývající z nedostatku vlastních zdrojů této suroviny, reprezentuje každoročně významné finanční objemy v řádu desítek až stovek miliard Kč v závislosti na aktuálních světových cenách této komodity (106 mld. Kč v roce 2013; 117 mld. v roce 2014), což má zásadní vliv na saldo českého zahraničního obchodu, zemní plyn se dováží převážně z Ruské federace, část zemního plynu se dováží na základě tzv. norského kontraktu; v posledních letech je stále větší část zemního plynu získávána také v rámci trhu EU; obdobně jako v případě ropy, také nedostatek vlastních zdrojů zemního plynu reprezentuje značnou finanční zátěž pro saldo českého zahraničního obchodu v roce 2013 byl importován plyn v hodnotě cca 99 mld. Kč, za rok 2014 v hodnotě 60 mld. Kč. Z hlediska zajištění neenergetických surovin je ekonomika ČR závislá na dovozu: veškerých rud a kovů; dovoz rud a koncentrátů se týká zejména Fe, Mn a Ti-rud, které jsou v ČR zpracovávané; u ostatních komodit převažuje dovoz kovu v surovém stavu nebo u některých kovových komodit dokonce převažuje dovoz meziproduktů; objemově významný je zahraniční obchod se surovým železem, z neželezných kovů zejména dovoz hliníku, olova a zinku, 11
13 kritických surovin, což reprezentuje potenciální riziko z hlediska surovinové bezpečnosti státu; podle situace na světovém trhu kritických surovin EU se otevírá možnost přehodnocení rentability, možného využití některých domácích zdrojů, resp. jejich možného budoucího zařazení do státních hmotných rezerv. V nerudních surovinách lze vyčlenit skupinu surovin, které jsou ve významných objemech předmětem jak dovozu, tak i vývozu. Jsou to bentonity, vápence a polotovary vyrobené z vápenců cement a vápno. Do skupiny nerudních surovin, u nichž musí být importována větší část domácí spotřeby, lze zařadit např. dolomity a grafit. Další skupinou nerudních surovin jsou ty, které nejsou v ČR vůbec těženy, a celá jejich spotřeba musí být plně zajišťována dovozem. Jedná se zejména o fluorit, baryt, magnezit, mastek, perlit, přírodní fosfáty, sůl kamennou a síru. V kapitole 4 jsou definované tyto strategické cíle surovinové politiky: Bezpečnost dodávek surovin zajištění nezbytných dodávek primárních surovin pro spotřebitele, zpracovatele, a to i při změně vnějších podmínek (výpadky dodávek zdrojů, cenové výkyvy na trzích, poruchy během dodávek a vnější útok) v kontextu EU; cílem je garantovat rychlé obnovení dodávek strategických surovin v případě výpadku a současně garantovat plné zajištění dodávek strategických surovin držených ve státních hmotných rezervách, v rozsahu potřebném pro fungování ekonomiky při nouzových situacích. Konkurenceschopnost (surovinového průmyslu a sociální přijatelnost) = ekonomicky přijatelné ceny surovin pro zpracovatele a spotřebitele, nediskriminační přístup na světový trh nerostných surovin. Na konkurenceschopnosti dodávek surovin z domácích (evropských) i zahraničních (neevropských) zdrojů závisí do značné míry konkurenceschopnost celého evropského průmyslu. Udržení této konkurenceschopnosti je jednou z hlavních priorit EU. Udržitelnost (udržitelný rozvoj) - efektivní využití domácích zdrojů surovin, které je dlouhodobě udržitelné z pohledu životního prostředí (nezhoršování kvality životního prostředí), finančně-ekonomického (finanční stabilita těžebního sektoru a na něj navazující odvětví hospodářství a schopnost zajistit potřebné investice do obnovy a rozvoje včetně rekultivace), lidských zdrojů (technická vzdělanost), sociálních dopadů (zaměstnanost) a současně je třeba klást důraz na komunikaci s veřejností (otevřená informovanost, zapojení lokálních autorit, osvěta). Jednou ze čtyř vymezených priorit surovinové strategie (Priorita 3) je účinná surovinová diplomacie státu, další jsou bezpečnost dodávek surovin, efektivní a udržitelné využívání disponibilních zásob nerostných surovin, důsledná ochrana ložisek vyhrazených nerostů, podpora vzdělání, výzkumu, nových zdrojů a technologií. 12
14 Účinné prosazování oboustranně výhodné spolupráce v oblasti nerostných surovin na mezinárodní úrovni je významnou součástí strategie zabezpečení surovinami. V souladu se změnami situace na světovém trhu nerostných surovin a v návaznosti na evropskou surovinovou strategii, lze nově za jeden z nástrojů účinné surovinové politiky státu považovat také tzv. surovinovou diplomacii, jejímž smyslem je pronikat za využití přátelských metod spolupráce v rámci ekonomické diplomacie na trhy surovinově vybavených zemí. Za určitého, alespoň částečného předchůdce české obdoby surovinové diplomacie, který odpovídá principům surovinové strategie EU, lze považovat existenci některých úspěšných projektů zahraniční rozvojové spolupráce, zaměřených mimo jiné na geologický průzkum, vyhodnocování nerostně surovinového potenciálu či přípravy ložisek do těžby, jejichž realizace byla zeměmi příjemců vysoce hodnocena. Samotné a dnes spíše ojedinělé projekty rozvojové spolupráce zaměřené na udržitelné využívání nerostných zdrojů ve třetích zemích však nemohou zůstat jedinou složkou surovinové diplomacie, a to jak vzhledem k omezenému spektru prioritních zemí české zahraniční rozvojové spolupráce, tak vzhledem k omezené vazbě globálních rozvojových cílů na surovinovou oblast. S ohledem na kvalitu, tradice a mimořádně dobré jméno československých/českých geologů ve světě je však třeba jejich potenciál a zkušenosti využívat i mimo oblast vlastní rozvojové spolupráce. Uvedená oblast spolupráce má velký, dosud téměř nevyužívaný proexportní potenciál. Tuto oblast je třeba opětovně institucionálně zabezpečit. Cílový stav S využitím dosud dobrého jména československých/českých geologů či obecně pozitivního vnímání značky Československo/Česká republika navázat vzájemně výhodnou surovinovou spolupráci s vybranými zeměmi. Systémově podporovat české průzkumné, geologické a těžební firmy v zahraničních aktivitách ve třetích zemích, v souladu s cílem diverzifikovat český export mimo dosud dominantní EU. Využít v surovinové diplomacii ČR unikátního a v některých případech i velmi specifického know-how českých průzkumných a těžebních firem (např. Diamo). Využít multiplikační schopnosti těžebního průmyslu vázat na sebe další podnikatelské příležitosti k vytváření potenciálních návazných obchodních příležitostí pro české firmy působící v oblasti dodávek dobývací techniky či energetiky. Vytvoření funkčního systému podpory působení českých průzkumných a geologických firem v zahraničí. Strategie V souladu s druhým pilířem Raw Materials Initiative navazovat efektivní, vzájemně výhodné vztahy mezi členskými zeměmi EU a surovinově bohatými státy. Zařadit oblast nerostných surovin do národní agendy vzájemně výhodné ekonomické spolupráce s těmi zeměmi, kde to má opodstatnění. Vytipovat taková teritoria, která disponují dostatkem nám chybějících nerostných zdrojů a která současně nejsou již obsazena některým z aktivních globálních hráčů (Japonsko, Čína, Jižní Korea, USA apod.). 13
15 Posilovat informační roli zajišťovanou zastupitelskými úřady jako podporu českých průzkumných, těžebních a zpracovatelských firem pro rozšiřování jejich působnosti na mezinárodních trzích, a dále podporovat české účasti na těžebních veletrzích či roli mezinárodně-diplomatickou, zajišťovanou zařazením tématu nerostných surovin např. do Smíšených mezivládních komisí pro hospodářskou spolupráci. V rámci aktualizace dlouhodobé koncepce zahraniční rozvojové spolupráce najít odpovídající pozici pro projekty zaměřené na vyhledávání, průzkum, přípravu k těžbě a dodávky ekologicky šetrných dobývacích a zpracovatelských technologií. Využít dosud nevyužívaný proexportní potenciál takových projektů. Po vzoru vyspělých zemí zaměřit českou rozvojovou spolupráci více do ekonomické oblasti, včetně nosné oblasti surovin a vyžadovat, aby pro ekonomické (geologické) projekty požadavky na realizaci projektu odpovídaly logistickým, technickým a klimatickým podmínkám zájmové oblasti. Jako hlavní nástroje v oblasti zahraniční politiky a surovinové diplomacie tento materiál definuje: Koordinaci postojů k problematice využívání nerostných zdrojů V rámci zahraniční politiky v oblasti nerostných surovin zajistit průběžnou koordinaci mezi MZV, MPO, MŽP a ČGS při stanovování priorit a klíčových zájmů ČR, koordinaci účastí v pracovních skupinách, důležitých mezistátních jednáních a zajistit vzájemnou informovanost dotčených subjektů. Posilovat existující spolupráci zemí V4 v oblasti využívání surovin a snažit se koordinovat postoj ke všem významným dokumentům a rozhodovacím procesům v oblasti surovin v rámci EU. Koordinovat spolupráci s významnými producentskými a tranzitními zeměmi, které jsou pro ČR partnery z hlediska surovinové bezpečnosti. Geologický průzkum v zahraničí S využitím v zahraničí osvědčených modelů vytvořit systém na podporu podnikatelských subjektů provádějících geologický průzkum v zahraničí, včetně návrhu finančního a institucionálního zabezpečení. Využívat aktivity geologických, průzkumných a těžebních organizací jako prostředku pro získání přístupu ČR ke klíčovým deficitním surovinám. Využívat aktivity geologických, průzkumných a těžebních organizací jako prostředku pro dlouhodobou diverzifikaci českého zahraničního obchodu směrem k neevropským zemím. Využití projektů rozvojové spolupráce Pokračovat ve spolupráci s Českou rozvojovou agenturou a Ministerstvem zahraničních věcí na přípravě, identifikaci a evaluaci projektů zaměřených na efektivní a environmentálně akceptovatelné využívání přírodních zdrojů. Spolupracovat na vypracování dlouhodobé koncepce zahraniční rozvojové spolupráce, v rámci meziresortní diskuse, např. v Radě pro zahraniční rozvojovou spolupráci, usilovat 14
16 o možnost zařazení oblasti udržitelného využívání nerostných surovin mezi oborové priority české zahraniční rozvojové spolupráce po roce Obdobně usilovat o to, aby se projekty České rozvojové agentury zaměřily více do ekonomické, např. surovinové oblasti. Soft diplomacy Podpora průzkumných, těžebních a zpracovatelských firem prostřednictvím podpory účastí na těžebních veletrzích a mezinárodně-diplomatická podpora sektoru zajišťovaná zařazením tématu nerostných surovin např. do Smíšených mezivládních komisí pro hospodářskou spolupráci. Posílit diplomacii zejména v zemích producentských či tranzitních, a v tradičních cílových zemích našeho průmyslu i v rozvíjejících se zemích s velkým potenciálem trhu pro suroviny a zejména pro dobývací techniku a technologie zpracování surovin. Zaměřit se na informační podporu českých podniků, aktivní vyhledávání obchodních příležitostí a politickou podporu na místní úrovni. Dále podporovat české subjekty v činnosti na zahraničních projektech v oblasti výzkumu, vyhledávání, geologickém průzkumu a využití nerostných surovin. 3. Ostatní informační zdroje Důležitým zdrojem informací o struktuře primárních nerostných surovin v domácí ekonomice, objemech a trendech v jejich dovozu jsou statistické údaje, každoročně vyhodnocované a publikované Českou geologickou službou v digitální publikaci Surovinové zdroje České republiky Nerostné suroviny. 9 Analýza výše dovozů jednotlivých nerostných surovin v posledních pěti letech včetně dosahovaných dovozních cen umožňuje stanovit finanční náročnost jejich zajištění, trendy v jejich spotřebě a v cenovém vývoji. Zařazení části nerostných surovin je nejednoznačné, není zřejmé, zda se jedná o primární produkt, upravený koncentrát nebo výrobek, některá statistická data jsou nevěrohodná (viz tabulka na str. 13) a bez jejich kritické analýzy může docházet ke zkresleným závěrům. Kromě energetických surovin je nezastupitelný import Fe, Mn a Ti rud a dalších rudných koncentrátů (v roční hodnotě cca 17 miliard Kč), objemově (a rovněž finančně cca 40 miliard Kč ročně) významný je dovoz surových kovů (Fe, Al, Pb, Zn, Cu). Dovoz nerudních surovin se pohybuje v ročních objemech 1,4-1,5 mil. tun, což představuje hodnotu 1,4 miliard Kč, meziroční importy kritických surovin ve smyslu EU se pohybují kolem 45 tis. tun v hodnotě přes 3,3 miliardy Kč. Jedním ze základních materiálů, definujících teritoriální a sektorové priority české rozvojové spolupráce, je vládou ČR schválená Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na léta 9 Surovinové zdroje České republiky Nerostné suroviny str. - MS Česká geologická služba a Ministerstvo životního prostředí. Říjen
17 V rámci teritoriálních priorit směřuje česká dvoustranná ZRS v souladu s Koncepcí do deseti prioritních zemí. Pět zemí je tzv. programových: Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko a Mongolsko (má zpracovaný program spolupráce v konkrétních sektorech), Pět dalších je tzv. projektových: Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestinská autonomní území a Srbsko (jsou v nich žádoucí a potřebné rozsáhlejší rozvojové aktivity), dále je ZRS směřována do Zambie coby jedné z nejchudších zemí světa. Interní materiál MZV (Radou pro ZRS dosud neprojednaná a vládou neschválená verze) předpokládá, že teritoriální priority po roce 2017 se budou řídit hlediskem kontinuity ZRS ČR, zohlední také dělbu práce s dalšími donory a koncept společného programování ZRS v rámci EU. V návaznosti na Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj bude posíleno zaměření na nejchudší země světa LDC (oproti zemím středně příjmovým MIC). Důležitým zůstává hledisko celkových vzájemných vztahů (včetně existence zastupitelského úřadu ČR a výhledově kanceláře ČRA v zemi) a zájem dané země s ČR v rozvojové oblasti spolupracovat, včetně ochoty uzavírat a plnit příslušné dohody. Dvoustranná ZRS bude po roce 2017 pravděpodobně směřována do šesti prioritních zemí, Etiopie, Kambodže, Zambie (nejméně vyspělé země, LDC), Bosny a Hercegoviny, Gruzie a Moldavska (středně příjmové země, MIC), s nimiž bude sjednán program rozvojové spolupráce a dle možnosti též bilaterální dohoda o podmínkách realizace ZRS ČR (dosud uzavřena s Moldavskem a Srbskem). Co se týče sektorových priorit, návrhy plánu ZRS na rok 2017 a střednědobý výhled vycházejí z dosavadní Koncepce a zároveň již reflektují její střednědobé vyhodnocení a mezinárodní doporučení a pracují s pěti tematickými prioritami: Řádná (demokratická) správa věcí veřejných, Udržitelné nakládání s přírodními zdroji, Ekonomický růst, Rozvoj venkova a Inkluzívní sociální rozvoj. Při konkrétní volbě sektorů (dle terminologie OECD) v jednotlivých prioritních zemích jsou dále zohledněny zejména zkušenosti z dosavadní realizace ZRS ČR, konkrétní poptávka a specifické potřeby partnerské země a ohled na společné programování a dělbu s ostatními dárci. V seznamu prioritních zemí, do kterých bude po roce 2017 směřovat většina projektů české rozvojové spolupráce, jsou dvě země subsaharské Afriky, obě vnitrozemské (Etiopie, Zambie). Oběma však v navrženém programu zatím chybí sektor ekonomického rozvoje, v jehož rámci by bylo možné realizovat konkrétní projekty cílené na průzkum a osvojení surovinové základny vybraných, pro ekonomiku ČR strategických nerostných surovin. Z regionu Asie zůstává mezi prioritními zeměmi pouze surovinově poměrně chudá Kambodža a bezpečnostně velmi nestabilní Afghánistán. Naopak rozvojová spolupráce ČR se surovinově bohatým Mongolskem bude postupně ukončena
18 Návrh teritoriální a sektorové priority pro období po roce KATEGORIE P R I O R I T Y LDC MIC SPECIFICKÉ ZEMĚ ZRS* ZEMĚ Rozvoj venkova Udržitelné nakládání s přírod. zdroji TEMATICKÉ OBLASTI** Ekonom. rozvoj Inkluzivní sociální rozvoj Etiopie x x x Kambodža (x) x x Zambie x x Řádná dem. správa věcí veřejných Bosna a Herc. (x) x x x Gruzie x (x) x (x) x Moldavsko (x) x x x Afghánistán x x Palestina x x Ukrajina x x * Specifické země ZRS se mohou v průběhu platnosti navržené Koncepce měnit a doplňovat na základě usnesení vlády, mj. v návaznosti na zájem vlády ČR o migračně-rozvojová partnerství nebo o zapojení do postkonfliktní obnovy vybraných zemí. ** Konkrétní sektorové zaměření v rámci tematických priorit bude stanoveno a aktualizováno v programech spolupráce s prioritními zeměmi. Stanovení okruhu pro českou ekonomiku strategických nerostných surovin Domácí ekonomika je a nadále bude silně závislá na zajištění plynulých dodávek celé řady nerostných surovin. Prioritně jde o strategické energetické suroviny, především o ropu, zemní plyn, koksovatelné uhlí a případně i o uranové palivo pro jaderné elektrárny. Tyto suroviny jsou v rozvojovém světě až na malé výjimky ovládány nadnárodními těžebními společnostmi a politicky kontrolovány ekonomicky nejvyspělejšími zeměmi G8 a Čínou. Obdobná situace existuje i v segmentu těžby a produkce rud Fe, Mn, Al a dalších neželezných kovů potřebných pro hutní a strojírenskou výrobu, které bude domácí ekonomika nadále zajišťovat dovozem. S rostoucí snahou o snižování energetické náročnosti ekonomiky se bude dále snižovat význam hutnictví a těžkého strojírenství a vedle rozvoje tradičních oborů (sklářství, keramický průmysl) poroste význam moderních informačních technologií a obecně pak výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Lze proto důvodně očekávat, že spektrum průmyslem požadovaných nerostných surovin se bude postupně posouvat ve prospěch těch netradičních, které se svými unikátními vlastnostmi buď podílejí na snižování energetické náročnosti výroby, nebo mají vysokou užitnou hodnotu či přispívají ke snižování produkce skleníkových plynů a jsou šetrné k životnímu prostředí. Tyto strategické nerostné suroviny jsou z větší části zahrnuty v seznamu kritických surovin EU, zčásti se pak jedná o tzv. minoritní suroviny, jejichž celosvětový význam však v posledních dekádách výrazně roste prezentace náměstka MZV M. Tlapy ze dne na konferenci Česká rozvojová pomoc jako investice 17
19 V následující tabulce je uveden přehled kritických surovin EU včetně výše jejich importu do ČR a jeho celkové ceny v posledních pěti letech: Kritické suroviny Surovina Rok Antimon - rudy, koncentráty Beryllium Boritany Chrom - rudy, koncentráty Kobalt - rudy, koncentráty Koksovatelné uhlí Fluorit - pod 97 % CaF2 Fluorit - nad 97 % CaF2 Gallium Germanium Indium Magnezit - přírodní Hořčík - magnézie (MgO) tavená, slinutá Přírodní grafit Dovoz (kg) Prům. dovoz. cena (Kč/kg) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (kg) 1 N N N N Prům. dovoz. cena (Kč/kg) 2000 N N N N Celková cena (tis. Kč) 2 N N N N Dovoz (kg) N N N N N Prům. dovoz. cena (Kč/kg) N N N N N Celková cena (tis. Kč) N N N N N Dovoz (t) Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (kg) Prům. dovoz. cena (Kč/kg) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (tis. t) Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (t) Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (t) Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (kg) Prům. dovoz. cena (Kč/kg) > Celková cena (tis. Kč) N Dovoz (kg) Prům. dovoz. cena (Kč/kg) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (kg) Prům. dovoz. cena (Kč/kg) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (t) Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (t) Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (t) Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč)
20 Surovina Rok Niob + tantal (rudy, koncentráty) Fosfáty* Wolfram - rudy, koncentráty Dovoz (kg) N Prům. dovoz. cena (Kč/kg) N Celková cena (tis. Kč) N Dovoz (t) Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (kg) Prům. dovoz. cena (Kč/kg) 8,5 13,8 11,8 12,3 188,6 Celková cena (tis. Kč) Ostatní důležité suroviny Tantal surový Zirkonium - rudy, koncentráty Titan - rudy, koncentráty Dovoz (kg) Prům. dovoz. cena (Kč/kg) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (kg) Prům. dovoz. cena (Kč/kg) Celková cena (tis. Kč) Dovoz (t) Prům. dovoz. cena (Kč/t) Celková cena (tis. Kč) Pozn.: vzhledem k absenci statistických dat nejsou v seznamu kritických surovin EU uvedeny platinové kovy, lehké a těžké prvky vzácných zemin a křemík - kov. * údaje (výše dovozů, ceny) postrádají potřebnou věrohodnost Zvýrazněné jsou suroviny, jejichž roční dovoz převyšuje částku 30 mil. Kč Pomineme-li koksovatelné uhlí jako produkt zpracování černého uhlí (většinou dovážené z Polska), tak v ročních objemech převyšujících částku 1,5 mld. Kč je dovážen surový tantal jako klíčová surovina především pro výrobu kondenzátorů v podniku AVX Lanškroun, člena koncernu Kyocera Group. Tyto dovozy jsou natolik významné, že jsou spolu s dalšími 13 komoditami poměrně detailně rozebrány v rozvojové studii z roku 2007 Dopady české spotřeby na rozvojové země 12, financované ministerstvem zahraničních věcí. V reakci na produkci Ta-Nb koncentrátů a jejich obchod v zemích s občanskými válkami (DRC) společnost AVX od exkluzivně odebírá produkty z hutí, které mají verifikované dodržování odběrů produktů z bezkonfliktních zemí v souladu s kodexem EICC a iniciativou GeSI
21 Ve finančních objemech vyšších než 30 mil. Kč jsou dále každoročně dováženy suroviny, označované za kritické pro ekonomiku EU: chrom, jeho rudy a koncentráty, fluorit, koncentráty s nižším i vyšším obsahem CaF 2 než 97 %, hořčík (ve formě oxidu MgO), tavený, slinutý, přírodní grafit. Z dalších důležitých surovin je potřeba uvést: zirkonium rudy a koncentráty, titan rudy a koncentráty. Pokud pro roční finanční objem exportu zavedeme limitní hranici 100 mil. Kč, tak se nám výsledný seznam zúží na následující suroviny: fluorit, koncentráty s nižším i vyšším obsahem CaF 2 než 97 %, hořčík (ve formě oxidu MgO), tavený, slinutý, přírodní grafit, tantal surový, titan rudy a koncentráty. Všechny tyto komodity jsou s výjimkou surového tantalu typicky velkoobjemové, s relativně nízkou cenou, kde v procesu zajištění jejich dodávek hrají zásadní roli dovozní náklady. Navíc v případě fluoritu a grafitu jsou na místě úvahy o obnovení jejich domácí produkce, tradičním producentem a exportérem MgO je pak Slovensko. Vezmeme-li v úvahu budoucí strukturu domácí ekonomiky, požadavky na materiály a výrobky z nich (str. 13), můžeme s jistou mírou volnosti stanovit okruh nerostných surovin, které bude domácí průmysl požadovat a jejichž zajištění na světových trzích bude stále obtížnější. Vedle vybraných kritických surovin EU (rudy chromu, fluorit, hořčík ve formě MgO, grafit) se jedná o rudy tantalu (Ta), které se na primárních ložiskách prakticky vždy vyskytují společně s rudami niobu (Nb), a to v silně diferencovaných pegmatitech spolu s rudami Bi, +/- Sn, Li a Be (Mozambik, Brazílie, ale i Etiopie), nebo jako příměs greisenových ložisek Sn, W (Li). Především pro rudy Ti (rutil, ilmenit), Zr (zirkon), ale i Ta/Nb (tantaloniobáty typu tantalit, columbit) jsou velmi významná jejich rozsypová ložiska, vázaná buď na aluviální říční 20
22 sedimenty a terasové systémy (DRC, Ghana, Mongolsko), nebo na příbojové mořské sedimenty (tzv. plážové písky Tanzanie, Mozambik atd.), nebo na hluboce zvětralé výchozové partie primárních ložisek (Brazílie, Mozambik, DRC, Etiopie atd.). 21
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.5.2014 COM(2014) 297 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o přezkumu seznamu kritických surovin
VíceUwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 3. června 2014 (OR. en) 10457/14 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 26. května 2014 Příjemce: Č.
VíceStrategické suroviny ČR
Strategické suroviny ČR v kontextu Usnesení vlády č. 713 ze dne 11. října 2017 Ing. Tomáš Rychtařík Ředitel státního podniku DIAMO, státní podnik 1 Východiska 2016 Insolvence OKD 14. června 2017 UV ČR
VíceSDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.9.2017 COM(2017) 490 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o seznamu kritických surovin pro EU
VíceČeský zahraniční obchod s nerostnými surovinami. Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové politiky MPO
Český zahraniční obchod s nerostnými surovinami Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové politiky MPO kavina@mpo.cz Cesty nerostných surovin na český trh Většina zemí světa neprodukuje všechny
VíceXXVII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ
Mají praktický význam strategické dokumenty v oblasti surovin a energetiky? 1 XXVII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ 24. 1 až 26. 1 2017 - Luhačovice Ing. Pavel Bartoš předseda představenstva FITE a.s. prezident Sdružení
VíceSurovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci
Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu Důvody aktualizace surovinové
VíceOficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC)
Oficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC) Column1 ODA celkem 4 291,28 4 124,54 4 403,83 4 893,85 I.A Bilaterální ODA 1 298,03 1 115,57 1 298,90
VíceAktualizace energetické koncepce ČR
Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována
VíceSurovinová politika ČR
Surovinová politika ČR v kontextu evropské surovinové strategie Raw Materials Initiative aneb čím se zabývá státní surovinová politika a jak se dotýká území Libereckého kraje Mgr. Pavel Kavina, Ph.D.,
VíceStrojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj
Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita
VíceObsah ÚVOD... 24. Ekonomická situace podniků těžících nerostné suroviny... 35 Těžba celkem... 35
Vysvětlivky.... 11 Přehled použitých zkratek a technických jednotek.... 11 Směnné kurzy a inflace měn, v nichž se uvádějí ceny nerostných surovin... 13 Průměrná roční míra inflace v USA, Velké Británii,
VíceZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY. Letní škola rozvojových studií 2011, Olomouc
ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Letní škola rozvojových studií 2011, Olomouc Definice a cíle Odstranění chudoby a udržitelný sociálně-ekonomický rozvoj Plnění Rozvojových cílů tisíciletí
VíceEvropská strategie Raw Materials Initiative
Evropská strategie Raw Materials Initiative Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu Národní technická knihovna, 10.12.2012 Specifika
VícePřírodní zdroje. Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie Neobnovitelné Nerostné suroviny
Přírodní zdroje Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie Neobnovitelné Nerostné suroviny Energetické zdroje (primární) 1. Ropa 38,1% 2004: 83,0 mil. barelů denně 2. Uhlí 24,0% 3. Zemní plyn 23,6%
VíceDovozní závislost ČR v oblasti neenergetických komodit
Dovozní závislost ČR v oblasti neenergetických komodit (několik poznámek a několik souvislostí) Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové politiky MPO Praha, 18.11.2015, Diskusní setkání Surovinová
VíceNAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ
NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ IMPLEMENTACE EXPORTNÍ STRATEGIE Tisková konference MPO 5. 3. 2013 1 IMPLEMENTACE EXPORTNÍ STRATEGIE 2012 2020 Naplnění poptávky českých exportérů Zaměření exportní
VíceZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY
ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Milan Konrád, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Ministerstvo zahraničních věcí Letní škola rozvojové spolupráce 2012, Olomouc Definice a cíle
VíceOtevíráme nové trhy a služby pro exportéry
Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády Čeho chceme tedy strategií dosáhnout? Udržení tempa
VíceRole Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci
Role Svazu průmyslu a dopravy v proexportní strategii státu a v zahraniční rozvojové spolupráci Role Svazu průmyslu a dopravy v podpoře e exportu: 1. Podílíme se na tvorbě koncepcí a strategií 2. Poskytujeme
VíceNávrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky
Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa Na Františku 32, Praha 1 Kontaktní osoba
VíceZahraniční rozvojová spolupráce ČR v gesci MŽP se zaměřením na problematiku kontaminovaných míst
Zahraniční rozvojová spolupráce ČR v gesci MŽP se zaměřením na problematiku kontaminovaných míst David TOPINKA Ministerstvo životního prostředí Odbor ekologických škod Historie zahraniční rozvojové pomoci
VíceOtevíráme nové trhy a služby pro exportéry
Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
VíceČEB součást proexportní politiky ČR
ČEB součást proexportní politiky ČR Vznikla 1. 3. 1995 Akciová společnost ve vlastnictví českého státu Tvoří nedílnou součást systému státní proexportní politiky Zajišťuje zejména typy financování, které
VíceNová role plynu v energetickém mixu ČR a EU
4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu
VíceBALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU
VíceNAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci
Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona
Více6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU
6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním
VíceStátní energetická koncepce ČR
Třeboň 22. listopadu 2012 Legislativní rámec - zákon č. 406/2000 Sb. koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského
VíceVývoj zásob a těžby vybraných surovin v České republice po roce 1989
Vývoj zásob a těžby vybraných surovin v České republice po roce 1989 Jaromír Starý Assarel (BG): porfyrické Cu (Mo, MM) rudy http://www.geology.cz Kostelní 26, 17 6 Praha 7 jaromir.stary@geology.cz 1 Obsah
VícePolitika druhotných surovin ČR na období
Seminář Druhotné suroviny ve stavebnictví 25.4.2012 Envibrno Obsah prezentace Aktualizace Surovinové politiky ČR Rada vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR Druhotné suroviny a jejich přínos
Více10995/15 id/bl 1 DG C 2A
Rada Evropské unie Brusel 20. července 2015 (OR. en) 10995/15 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 20. července 2015 Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace CFSP/PESC
VíceŽofínské fórum Kvalitní potraviny pro české zákazníky! Otazníky přetrvávají
Žofínské fórum Kvalitní potraviny pro české zákazníky! Otazníky přetrvávají Marian Jurečka ministr zemědělství 3. 10. 2017 Strategie MZe s výhledem do roku 2030 Konkurenceschopnost a udržitelnost českého
VíceSVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN TĚŽKÝ A SPOTŘEBNÍ PRŮMYSL
SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN TĚŽKÝ A SPOTŘEBNÍ PRŮMYSL TĚŽEBNÍ PRŮMYSL Naleziště a následná těžba nerostných surovin = základ pro průmyslovou výrobu. / nerovnoměrnost/ Tyto státy světa
VíceDopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (
VíceEnergetické cíle ČR v evropském
kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální
VíceSurovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu
Název projektu: Číslo projektu: Surovinový potenciál vybraných neevropských zemí z hlediska potřeb českého průmyslu TB050MPO001 METODIKA PRO STANOVOVÁNÍ CHARAKTERISTIK NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ VYBRANÝCH ZEMÍ
VíceZahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014
Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2014 Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) je důležitou součástí zahraniční politiky České republiky, která přispívá k odstraňování chudoby v kontextu
VíceRegistrační číslo projektu CZ /0.0/0.0/15_037/ (MS2014+)
Projekt TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA STROJÍRENSKÁ VÝROBNÍ TECHNIKA III s cílem udržení a posílení konkurenceschopnosti průmyslové produkce oboru v měřítku Evropy i světa a s cílem zvýšení intenzity společných
VíceNávrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky
Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:
VíceStav ASEK, změny energetických zákonů, principy surovinové politiky
Stav ASEK, změny energetických zákonů, principy surovinové politiky, Ing. Marcela Juračková, Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. Ministerstvo průmyslu a obchodu Konference ENERGETIKA MOST, 24.9.2014 1 Energetická
VíceSTABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU
STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický
VíceModerní nástroje podpory exportu. Ing. Vladimír Bärtl Podpora exportu z pohledu MPO náměstek ministra
Moderní nástroje podpory exportu 1 Agendy MPO pro podporu exportu MPO jako policymaker - exportní pojištění a financování - podpora určená pro malé a střední firmy CzechTrade - české oficiální účasti -
VíceZpráva o činnosti Zelené linky pro export za období leden-září 2013
Zpráva o činnosti Zelené linky pro export za období leden-září 201 Zelená linka pro export (dále jen ZLPE), jako součást exportní strategie pro léta 2012-2020, pokračuje ve své činnosti i nadále. ZLPE
VíceIII. Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů
III. Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů červen 2015 ZÁKLADNÍ VIZE: EFEKTIVNÍ A UDRŽITELNÉ ZAJIŠTĚNÍ A VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH, RUDNÍCH, NERUDNÍCH, STAVEBNÍCH
VíceDotační program B2B. Seminář Indonésie a Filipíny exportní příležitosti pro české firmy Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Dotační program BB Seminář Indonésie a Filipíny exportní příležitosti pro české firmy Ministerstvo zahraničních věcí ČR Barbora Latečková, Česká rozvojová agentura Praha, 3..07 Česká rozvojová agentura
VíceProgram mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji KONTAKT II
Program mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji KONTAKT II Identifikační údaje programu, jeho členění na podprogramy, termín vyhlášení, doba trvání Název programu Kód programu KONTAKT II LH Termín vyhlášení
VíceNOVÉ PRIORITY ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY
NOVÉ PRIORITY ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Pavel Bobek ORS MZV ČR Rámec zahraniční rozvojové spolupráce ČR Legislativní rámec Strategický rámec Programy a plány Realizace Výsledky a
VíceČeský národní zájem. Praha,
Český národní zájem Praha, 14. 2. 2017 Národní zájem ČR silný minimálně závislý stát Buďme minimálně soběstační v tom co můžeme sami produkovat To co nemusíme kupovat produkujme sami To co musíme kupovat,
VícePlán ZRS ČR indikativně
Plán ZRS ČR 2018 + indikativně - Region / země 2018 TÉMATA ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE (ČRA) PRIORITNÍ ZEMĚ ZRS ČR (dle UV č. 631/2016) Udržitelné nakládání s přírodními zdroji Řádná (demokratická) správa věcí
VícePotencionální zdroje kritických surovin v ČR. RNDr. Petr Rambousek RNDr. Jaromír Starý
Potencionální zdroje kritických surovin v ČR RNDr. Petr Rambousek RNDr. Jaromír Starý 1 Nerostné suroviny provázejí téměř každou lidskou činnost od počátku existence lidstva. Samotné datování ranných historických
VíceJakou roli hraje energetika v české ekonomice?
18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v
VíceCirkulární ekonomika a recyklace
Cirkulární ekonomika a recyklace Praha 23. 5. 2019 Spotřeba zdrojů roste Celková těžba fosilních paliv, rud, nerostů a biomasy v letech 1900 až 2015, kdy celková těžba materiálu činila 84,4 Gt Předpověď
VíceSTROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015
STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 Exportní dovednosti a úspěchy společností Národního strojírenského klastru Aktuální příležitosti a překážky v zahraničním obchodě Milan Hovorka Česká republika: globální kontext
VícePříloha 2 Vzor Memoranda o porozumění Finanční mechanismus Norska
Příloha 2 Vzor Memoranda o porozumění Finanční mechanismus Norska 2014-2021 MEMORANDUM O POROZUMĚNÍ O IMPLEMENTACI FINANČNÍHO MECHANISMU NORSKA 2014-2021 mezi NORSKÝM KRÁLOVSTVÍM, (dále jen Norsko ) a
VícePředcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství
Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Odbor odpadů, MŽP Jaromír MANHART 1. Národní konference Předcházení vzniku odpadů CEMC/ČZÚ, Praha, 2. 10. 2014 STRATEGIE A PROGRAMY
VíceZpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů za rok 2016 Základní grafické podklady. duben 2018
Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů za rok 216 Základní grafické podklady duben 218 1 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213
VíceZapojení Svazu průmyslu a dopravy ČR do naplňování Exportní strategie
Zapojení Svazu průmyslu a dopravy ČR do naplňování Exportní strategie Role Svazu průmyslu a dopravy v podpoře exportu 1. Podílíme se na tvorbě a realizaci koncepcí a strategií státu v oblasti podpory exportu,
VíceDokument ze zasedání B7-****/2013. předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-****/2013
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Dokument ze zasedání 20. 6. 2013 B7-****/2013 NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-****/2013 v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu o obchodních
VíceOBCHODNÍ PŘÍLEŽITOSTI V SENEGALU
Velvyslanectví v Senegalu OBCHODNÍ PŘÍLEŽITOSTI V SENEGALU 21. 11. 2016 Mgr. Pavel Zástěra, ekonomický diplomat, ZÚ Dakar Základní informace o Senegalu Makroekonomika 2. největší ekonomika Západoafrické
VíceAkční plán pro biomasu
Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu
VíceNávrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky
Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Kontaktní
VíceStrategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí
Strategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí Dlouhodobý koncepční záměr pro léta 2016-2020 Projednáno poradou vedení CENIA a schváleno Rozhodnutím 12-2015, č.j. 3692/CEN/15 ze
VíceZákladní charakteristiky možného vývoje české energetiky. prezentace na tiskové konferenci NEK Praha,
Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky prezentace na tiskové konferenci NEK Praha, 4.7.2008 Obecný rámec Kultivace a rozvoj energetických trhů, poskytnutí prostoru podnikatelským subjektům
VíceVize strategického směřování. České exportní banky, a.s.
Vize strategického směřování České exportní banky, a.s. 2014-2018 Poslání Efektivním financováním exportu podporovat růst mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky. Základní poslání banky vyplývá
VíceAktualizace Státní energetické koncepce České republiky
Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky Ing. Vladimír Tošovský ministr průmyslu a obchodu Praha, 10. listopadu 2009 Energetický mix v roce 2050 Do roku 2050 se předpokládá posun k vyrovnanému
VíceDelegace naleznou níže plán uvedený v předmětu, ve znění předloženém předsednictvím.
Rada Evropské unie Brusel 6. března 2015 (OR. en) 6543/15 CO EUR-PREP 10 POLGEN 27 ENV 79 ENER 43 MI 110 RECH 33 COMPET 61 IND 24 ECOFIN 133 SOC 101 EDUC 39 TELECOM 52 JAI 109 EMPL 49 POZNÁMKA Odesílatel:
VíceReferát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA 10.-11.10.2005
Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA 10.-11.10.2005 Současné a perspektivní postavení jaderné energetiky v rámci energetické koncepce
VíceSVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY PODPORA ČESKÉHO EXPORTU ČTVRTEK, 22. LISTOPADU
SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY PODPORA ČESKÉHO EXPORTU ČTVRTEK, 22. LISTOPADU 2018 WWW.SPCR.CZ Svaz průmyslu a dopravy ČR kdo jsme Největší nestátní organizace zaměstnavatelů a podnikatelů v České republice.
VíceZměnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?
Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou
VíceEvaluace v zahraniční rozvojové spolupráci České republiky. PhDr. Zuzana Hlavičková MZV ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci
Evaluace v zahraniční rozvojové spolupráci České republiky PhDr. Zuzana Hlavičková MZV ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Evaluace v rozvojové spolupráci ČR do r. 2008 Rozvojové středisko
VíceObjem finančních prostředků 2019 (v tis. Kč) Ekonomický růst (peněžní dar pro UNDP BaH na pokračující projekt)
roky a 2019 TÉMATA ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE (ČRA) PRIORITNÍ ZEMĚ ZRS ČR (dle UV č. 631/2016) Udržitelné nakládání s přírodními zdroji Řádná (demokratická) správa věcí veřejných 24 000 38 000 38 000 20 000
VíceTematické okruhy. ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor. Mezinárodní rozvojová studia
Tematické okruhy ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor Mezinárodní rozvojová studia 2008 1 Geografie a regionální rozvoj (KGG/SZZRR) 1. Hydrologické podmínky a faktory rozvoje (zásoby vody na
Více9251/08 dhr/zc/mji 1 DG E II
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. května 2008 (20.05) (OR. en) 9251/08 PROBA 18 DEVGEN 65 AGRI 126 WTO 87 COAFR 141 RELEX 298 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Pracovní skupina pro komodity Datum: 14. května
VícePOVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.
POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. Konference Trendy Evropské Energetiky, Praha, 11.11.2014 ZÁKLADNÍ
Více8831/16 mp/lk 1 DG C 1
Rada Evropské unie Brusel 12. května 2016 (OR. en) 8831/16 DEVGEN 89 ACP 67 RELEX 378 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 12. května 2016 Příjemce: Č. předchozího dokumentu:
Více9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14
VíceJak učit o změně klimatu?
Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska
VíceBudoucnost české energetiky. Akademie věd ČR
Budoucnost české energetiky Václav Pačes Akademie věd ČR Nezávislá energetická komise (NEK) se m.j. zabývala těmito oblastmi 1. Jak snížit energetickou náročnost ČR 2. Jak uspokojit rozvoj společnosti
VíceEkonomická diplomacie jako nástroj podpory exportu. Ministerstvo zahraničních věcí ČR
1 Ekonomická diplomacie jako nástroj podpory exportu Ministerstvo zahraničních věcí ČR Martin TLAPA náměstek ministra zahraničních věcí Konference ekonomických radů Praha, 21. června 2016 Světový obchod
VícePŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.9.2014 COM(2014) 578 final ANNEX 7 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi státy západní Afriky, ECOWAS a WAEMU na jedné straně
VícePotenciál třetích zemí pro spolupráci v oblasti VaV
Potenciál třetích zemí pro spolupráci v oblasti VaV Zdeněk Kučera, Tomáš Vondrák Technologické centrum AV ČR Podpora mezinárodní technologické a výzkumné spolupráce se zeměmi mimo EU Praha, Spolupráce
VíceDOPORUČENÍ KOMISE. ze dne o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU)
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.9.2011 K(2011) 6362 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 16.9.2011 o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU) DOPORUČENÍ
VíceJak úspěšně exportovat do Ázerbájdžánu a Kazachstánu: mechanismus Mezivládní komise
Jak úspěšně exportovat do Ázerbájdžánu a Kazachstánu: mechanismus Mezivládní komise NADPIS PREZENTACE (upravit v předloze) Václav Йиржи Lídl Пытличек Vedoucí Начальник oddělení отдела SNS a СНГ dalších
VíceEnvironmentální politika v EU a ČR
Environmentální politika v EU a ČR Environmentální politika a udržitelný rozvoj 4.Přednáška 30.10.2014 KPŽP PF UK v Praze Doc.JUDr.Vojtěch Stejskal, Ph.D. Milníky vývoje environmentální politiky ES/EU
VíceAKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE
AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Aktuální problémy české energetiky 2. 4. 2013 Výchozí podmínky ČR ČR jako silně průmyslová země Robustní ES (přebytková bilance i infrastruktura) Rozvinutý systém
Více1. Příprava Aktualizace Státní energetické koncepce. Informace o ASEK, průběhu procesu SEA:
1. Příprava Aktualizace Státní energetické koncepce Informace o ASEK, průběhu procesu SEA: Aktualizace SEK vychází ze Strategického rámce udržitelného rozvoje schváleného vládou ČR v roce 2010 a současně
VíceZahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2015
Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky v roce 2015 Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) je významnou součástí zahraniční politiky České republiky, která se zasazuje o bezpečnost, stabilitu, prosperitu
VíceStrategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace)
272/B2 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace) 1. Úvod 1.1. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Materiál Strategie
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.12.2015 COM(2015) 614 final ANNEX 1 PŘÍLOHA [ ] SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Uzavření cyklu
VíceMVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Porada OEÚ 22. června 2015
Úřad vlády České republiky MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Porada OEÚ 22. června 2015 Úřad pro budoucnost Poprvé je ve vládě místopředseda vlády plně zodpovědný
VíceEnergetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010
Energetická bezpečnost Petr Binhack 30.1.2010 Bezpečnost a jistota dodávek ropy závisí pouze a jedině na rozmanitosti zdrojů. 2 Energetická bezpečnost: nové paradigma Studená válka dominuje vojensko-politické
VíceZóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013
Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013 CETA Cílem dohody je odstranit obchodní bariéry v předem daných oblastech a podpořit tím obchod mezi EU a
VíceVeřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje
Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle
VíceVNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY
S160/06 VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY Dokument Komise a generálního tajemníka, vysokého představitele určený pro zasedání Evropské rady ČELIT VNĚJŠÍM ENERGETICKÝM RIZIKŮM EU
VíceSPOLEČNOST HAMÉ. a expanze na zahraničních trzích
SPOLEČNOST HAMÉ a expanze na zahraničních trzích Skupina Hamé Je jedním z největších českých producentů a vývozců trvanlivých a chlazených potravin včetně kojenecké stravy, bagetového programu a polotovarů
VícePrezentace nové podoby Programu rozvojového partnerství pro soukromý sektor (zkráceně Program B2B) Praha, , MZV ČR
Prezentace nové podoby Programu rozvojového partnerství pro soukromý sektor (zkráceně Program B2B) Praha, 23.11.2016, MZV ČR Česká rozvojová agentura je státní organizace, která působí pod Ministerstvem
VíceZkušenosti z vyhledávání a průzkumu ložisek nerostných surovin v zahraničí. Dr. Pavel Lhotský, Dr. Tomáš Pechar
Zkušenosti z vyhledávání a průzkumu ložisek nerostných surovin v zahraničí Dr. Pavel Lhotský, Dr. Tomáš Pechar Kde společnost G E T působí: Vysvětlivky: země, ve kterých realizoval nebo realizuje projekty
VícePříprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,
Příprava na kohezní politiku EU 2014+ - nadnárodní, národní a krajská úroveň Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, 26. 4. 2012, Přerov Hlavní milníky Strategie Evropa 2020 3/2010 5. kohezní zpráva
VícePROEXPORTNÍ OPATŘENÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. České Budějovice 24. srpna 2017
PROEXPORTNÍ OPATŘENÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ ČR České Budějovice 24. srpna 2017 Agrární zahraniční obchod ČR AGRÁRNÍ ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR 2008 2017* Rok Vývoz (mil. Kč) Dovoz (mil. Kč) Saldo (mil. Kč)
Více