HYDRO IZOLACE SPODNi STAVBY ZDENEK KUTNAR

Transkript

1

2

3 HYDRO IZOLACE SPODNi STAVBY ZDENEK KUTNAR

4 UvOD Hydroizolace spodni stavby pati'i mezi klasicke partie hydroizolacni techniky, rozvijene po staleti v cele Evrope. Za pocatek povlakovj"ch hydroizolaci spodni stavby lze pokladat eru asfaltovj"ch pasu z oxidovanych asfaltu na lepenkovj"ch vlozkach, spojovanych za horka tekutymi oxidovanymi asfalty. Pro jejich bezchybnou aplikaci byla v prvni polovine 20. stoleti vytvofena soustava pravidel, kteni se vztahovala nejen na vlastni povlak, ale i na materialy, konstrukce a technologie provedeni podkladnich a ochrannych vrstev. Vyroba prvnich natavitelnych pasu v Ceskoslovensku v 50. letech znamenala velkou technologickou zmenu v realizaci povlaku, ktera se ale nedotkla zasad navrhovani hydroizolacnich soustav a systemu. Take aplikace prvnich plastovj"ch folii v izolacich spodni stavby v polovine 60. let byla verna tradici. Plastove folie se zabudova.valy do tradicnich silikatorych souvrstvi. Az teprve koncem 70. let byly pochopeny a nesmele vyuztvany moznosti, ktere se v hydroizolacni technice nabizely aplikaci plastovj"ch a elastovj"ch folii. Bylo zfejme, ze jiz neni nutno vyzadovat pusobeni aktivniho tlaku na povlak, ze lze povlaky podstatne vice zatizit, ze lze alternativne k ochrane povlaku vyuzit ruzne plastove Ci pryzove pasy i desky apod. Ve vetsi mire se take uplatnuje princip plosne vertikalni drenaze. Nesmele se zacinaji ujimat myslenky kontrolnich a sanacnich systemu f6liorych izolaci, napf. na pfistavbe Narodniho divadla v Praze. Pokrok v oblasti foliovj"ch izolaci inicioval nove materialove provedeni asfaltovj"ch pasu. Siroce se uplat:iiuji zlepsene parametry asfaltu, dosahovane jejich modifikaci. Modifikovane asfaltove pasy se v ramci cele hydroizolacni techniky stavaji dominantnim systemem. Uvedene ale neplati pro spodni stavbu. Specificke podminky v izolacich a konstrukcich spodni stavby vedou k preferenci plastovych f6lii, zejmena v posledni dobe. Foliim zpravidla nevadi pohyby podkladu, zvj"sena vlhkost podkladu pri realizaci a dalsi, pro jine technologic nepfijemne okolnosti. Navic lze foliove izolace koncipovat v podobe systemu s aktivni vakuovou kontrolou hydroizolacni funkce pri realizaci i za provozu objektu, spolu se zabudovanymi sanacnimi systemy pro pripad oprav foliovych povlaku.

5 Povlakove hydroizolace spodni stavby prosly ve 20. stoleti zajimavym vyvojem, ktery vyu.stil v systemu osvedcenych konstrukcnich a technologicky-ch pravidel jejich aplikace. v praxi se ale tyto zasady casto nedodrzuji. PfiCin je vice. Muze mezi ne patfit i nedostatek informaci "jak to delat". Aby se predeslo zbytecnym chybam a souvisejicim ztratam, byl zpracovan soubor novj'ch CSN Hydroizolace, iicinny od , a v navaznosti na tento soubor i tato monografie, ktera nektere dulezite zasady navrhovani i realizace hydroizolacnich povlaku, systemu a soustav spodni stavby vysvetluje. Konkretni hydroizolacni reseni staveb se doporucuje realizovat dle detailnich projektti ve smyslu pozadavkti CSN. Doc. Ing. Zdenek KUTNAR, CSc. autorizovany inzenyr konzultacni inzenyr soudni znalec CVUT Praha, fakulta architektury ustav stavitelstvi 4 L

6 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNi STA VBY 1. HYDROIZOLACE SPODNi STAVBY Ukolem hydroizolaci spodni stavby je dlouhodobe zabninit pronikani podpovrchove vody do konstrukci i vnitfnich prostor podzemnich casti budov. K tomu ucelu se nejcasteji pouzivaji povlakove izolace, vytvafene pfevazne na bazi asfaltu ci plastu, chranici stavebni objekt z vnejsi strany. Dosahuje se jimi absolutniho hydroizolacniho U.Cinku. Spravne navrzene a kvalitne provedene izolace jsou pro vodu nepropustne, resp. vodotesne. Hydroizolace spodni stavby budov patfi v praxi mezi nejnarocnejsi ukoly stavebni techniky. Do teto polohy je pfedevsim fadi hydroizolacni rizika - rizika neuspechu. Ta jsou svazana s mimofadnymi pfimymi naklady na jejich opravy, danymi jejich nepfistupnosti, i nepfimymi naklady, vyvolanymi ekonomiceymi ztratami nepouzivanych casti budov. Proto je tfeba hydroizolacim spodni stavby venovat odpovidajici pozornost. Soubor pravidel navrhovani i realizace izolaci,~edou k uspechu, je soustfeden ve specialni discipline stavitelstvi- hydroizolacni technice. Citovane a souvisejici terminy a jejich definice: izolace: cast stavby (stavebni prvek) chrcmici stavebni konstrukci nebo jeji cast, popf. vnitfni nebo vnejsi prostfedi, pfed nezadoucim vnikanim vody, zvuku, tepla nebo jineho fyzikalniho U.Cinku. hydroizolace: izolace chranici stavebni konstrukci nebo jeji cast, popf. vnitfni nebo vnejsi prostfedi, pfed nezadoucim vnikanim vody. * Termin voda zahmuje vodu ve vsech skupenstvich. nepropustnost pro vodu: vlastnost prostfedi, materialu nebo konstrukce zamezit sifeni vody vodotesnost: nepropustnost pro vodu pusobici hydrostatickym tlakem povlakova hydroizolace; povlakova hydroizolacni vrstva: vrstva nepropustna pro vodu v kapalnem skupenstvi v dusledku hydroizolacnich vlastnosti pouzitych materialu a hydroizolacni celistvosti a spojitosti * Pro povlakovou hydroizolaci se tei pouiivaji terminy hydroizolacni povlak, hydroizolacni membrana nebo vodotesny povlak. hydroizolacni technika: cast stavebni techniky fesici ochranu staveb i prostfedi pfed nezadoucim pusobenim vody ve vsech skupenstvich i formach vyskytu. 1.1 Hydrofyzikalni expozice spodni stavby V horninovem prostfedi kolem stavby se muze podpovrchova voda vyskytovat v podobe zemni vlhkosti, prosakujici vody nebo podzemni vody. Okoli spodni stavby muze byt syceno puklinovou vodou. Spodni stavba budov muze zasahovat pod hladinu podzemni vody. Kolem stavby ll. 5

7 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNi STA VBY 1. HYDROIZOLACE SPODNi STAVBY Ukolem hydroizolaci spodni stavby je dlouhodobe zabninit pronikani podpovrchove vody do konstrukci i vnitfnich prostor podzemnich casti budov. K tomu ucelu se nejcasteji pouzivaji povlakove izolace, vytvafene pfevazne na bazi asfaltu ci plastu, chranici stavebni objekt z vnejsi strany. Dosahuje se jimi absolutniho hydroizolacniho U.Cinku. Spravne navrzene a kvalitne provedene izolace jsou pro vodu nepropustne, resp. vodotesne. Hydroizolace spodni stavby budov patfi v praxi mezi nejnarocnejsi ukoly stavebni techniky. Do teto polohy je pfedevsim fadi hydroizolacni rizika - rizika neuspechu. Ta jsou svazana s mimofadnymi pfimymi naklady na jejich opravy, danymi jejich nepfistupnosti, i nepfimymi naklady, vyvolanymi ekonomiceymi ztratami nepouzivanych casti budov. Proto je tfeba hydroizolacim spodni stavby venovat odpovidajici pozornost. Soubor pravidel navrhovani i realizace izolacir-~edou k uspechu, je soustfeden ve specialni discipline stavitelstvi- hydroizolacni technice. Citovane a souvisejici terminy a jejich de.finice: izolace: cast stavby (stavebni prvek) chranici stavebni konstrukci nebo jeji cast, popf. vnitfni nebo vnejsi prostfedi, pfed nezadoucim vnikanim vody, zvuku, tepla nebo jineho fyzikalniho ucinku. hydroizolace: izolace chranici stavebni konstrukci nebo jeji cast, popf. vnitfni nebo vnejsi prostfedi, pfed nezadoucim vnikanim vody. * Tennin voda zahmuje vodu ve vsech skupenstvich. nepropustnost pro vodu: vlastnost prostfedi, materialu nebo konstrukce zamezit sifeni vody vodotesnost: nepropustnost pro vodu pusobici hydrostatickym tlakem povlakova hydroizolace; povlakova hydroizolacni vrstva: vrstua nepropustna pro uodu v kapalnem skupenstvi v dusledku hydroizolacnich vlastnosti pouzitych materialu a hydroizolacni celistvosti a spojitosti * Pro povlakovou hydroizolaci se tei pouiivaji terminy hydroizolacni povlak, hydroizolal:ni membrana nebo vodotesny povlak. hydroizolacni technika: cast stauebni techniky fesici ochranu staueb i prostfedi pfed nezadoucim pusobenim vody ue usech skupenstvich i Jomuich uyskytu. 1.1 Hydrofyzikalni expozice spodni stavby v horninovem prostfedi kolem stavby se muze podpovrchova voda vyskytovat v podobe zemni vlhkosti, prosakujici vody nebo podzemni vody. Okoli spodni stavby muze byt syceno puklinovou vodou. Spodni stavba budov muze zasahovat pod hladinu podzemni vody. Kolem stavby 5

8 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNf STAVBY zalozene v nepropustnem horninovem prostfedi se muze v zasypech vytvofit sekundirni hladina zadrzene vody. Pfesne zjisteni mozne hydrofyzikalni expozice spodni stavby budov v prubehu jejich existence je prvotnim pfedpokladem spravneho navrhu hydroizolaci. Tomu slouzi inzenyrsko-geologicky pruzkum okoli stavby. Dulezita je i zkusenost ucastniku v:ystavby. Pozruimka 1: V ncwrhu spodni stavy se bere v iwahu i povrchovci, resp. srciikovci voda, ktera krome jineho ovlivfl.uje navrh hydroizolacniho feseni soklove casti budovy. Citovane a souvisejici terminy a jejich definice: hydrofyzikalni expozice; hydrofyzikalni namahani: vymezeni fyzikalni kvality i kvantity pit.sobiciho vodniho prostfedi na stavebni konstrukce a objekty podpovrchova voda: voda ve vsech skupenstvich i formach vyskytujici se pod zemskym povrchem zemni vlhkost: voda v plynnem a kapalnem skupenstvi vazana v p6rovitem hominovem prostfedi sorpcnimi a kapilamimi silami prosakujici voda; gravitacni voda 1 1: voda v kapalnem skupenstvi prosakujici vlivem gravitace nekapilamimi p6ry hominoveho prostfedi od povrchu uzemi nebo z povrchovych to kit. k hladine podzemni vody podzemni voda 1 1: voda v kapalnem skupenstvi vyplliujici p6ry zvodnelych homin; vytvafi plosne rozsahlou, hydraulicky spojitou hladinu a pit.sobi hydrostatickym tlakem puklinova voda 1 1: cast podpovrchove vody vyplliujici pukliny, zlomy i jinak vznikle prostory v hominach povrchova voda 1 1: voda v kapalnem skupenstvi stekajici po povrchu uzemi, odtekajici v tocich i voda v nadrzich * 1 1 V zavislosti na klimatickych podminkach a dalsich okolnostech muze dojit u v[jse uvedenych kategorii vod k stavove zmene v tuhou fazi; z hlediska mozneho pohybu vody a ochrany proti ni je v dalsim venovana pozomost jen kapalne Jazi. srazkova voda; atmosfericke srazky: vysledek kondenzace nebo desublimace vodnich par v ovzdusi nebo na zemskem povrchu, pfedmetech a rostlinach; rozlisuji se kapalne a tuhe sraiky 1.2 Pruzkum prostredi spodni stavby Navrh povlakorych hydroizolaci, resp. hydroizolacnich soustav, systemu a konstrukci vychazi z pruzkumu prostfedi stavby. Pruzkum musi podrobne a konkretne vymezit hydrofyzikalni, geotechnicke, klimaticke, mechanicke, korozni, provozni a dalsi podstatne vlivy pusobici na spodni stavbu. Charakteristiky horninoveho prostfedi se zjistuji inzenyrskogeologiclcym pruzkumem, ostatni vliyy se analyzuji na zaklade znalosti provozu v budove i okoli. 6

9 Zpra.va inzenyrskogeologickeho pruzkumu musi byt dolozena situaci sond, soucinitelem propustnosti zemin, popf. i kfivkou zrnitosti zemin. Ma charakterizovat skladbu pudniho profilu, ulozne pomery, stabilitu vrstev, unosnost zakladove pudy, ocekavany prubeh poklesu, zejmena v poddolovanych uzemich, popf. i zhodnoceni seismiceych vlivli. Musi obsahovat udaje 0 v:yskytu podzemni vody, pokud se vyskytuje, stanovit hloubku, ve ktere byla popf. zastizena uroveii jeji hladiny pfi navrtani i po ustaleni, uvest zmeny hladiny v prubehu hloubeni sond, stanovit zavislost kolisani hladiny na stavu vody v blizeych vodnich tocich, nadrzich a studnach, teplotu vody, popf. i smer a rychlost proudeni pfitoku vody do sondy pfi cerpani a udaje o rysledcich cerpacich zkousek. Zejmena je vsak nezbytne, aby v hydrogeologickem posudku byla uvedena nejvyssi mozna hladina podzemni vody. Vyska hladiny vody narazene nebo ustalene v pru.zkumne sonde je pouze informativni. Zprava inzenyrskogeologickeho pruzkumu musi obsahovat chemicey rozbor vzorku podzemni vody. Z mechaniceych vlivli je zejmena tfeba provefit v:yskyt narazli, otfesu i kmitani konstrukci a pusobeni soustfedenych i plosnych namahani, z chemiceych vlivu. moznost vsakovani povrchove vody nebo vod technologiceych s obsahem latek pusobicich nepfiznive na povlakove hydroizolace a konstrukce, dale pusobeni bludnych proudu, z tepelnych vlivu. zejmena teplotu medii prochazejicich v potrubich hydroizolacnimi souvrstvimi nebo vyskytujicich se v jejich blizkosti atd. Citovane a souvisejid terminy a jejich definice: narazena hladina podzemni vody: vyska, ve ktere byla voda zasti.zena pfi hloubeni prilzkumne sondy ustalena hladina podzemni vody: vyska hladiny podzemni vody v prilzlrumne sonde, zjistena ve vymezenem case od okamiiku naraieni maximalni hladina podzemni vody: nejvyssi moina vyska podzemni vody v danem miste sekundarni hladina pozemni vody: hladina dodatecne nahromadene vody v zasypech vykopil kolem objektil; zdrojem je obvykle sraikova nebo puklinova voda volna hladina podzemni vody: hladina nepusobid na nadlozni vrstvy hydrostatickym tlakem napjata hladina podzemni vody: hladina pit.sobid na nadloini vrstvy hydrostatickym tlakem rezim podzemni vody: charakteristicke kolisani hladiny podzemni vody ve vymezenem case, napf. v prilbehu roku; rozeznava se reiim rozvodnicovy, poficni, pfechodovy, krasovy a umely 7

10 1.3 Materialy povlakovj'ch hydroizolaci Hydroizolacni povlaky se na stavbe vytvafi bud' z naterovj'ch, sterkovj'ch nebo strikanych hydroizolacnich hmot, nanasenych v jedne nebo nekolika vrstvach na podklad, nebo s pomoci prefabrikovanych hydroizolacnich pasu, ktere se podle charakteru vyrobku na podklad nalepuji, natavuji, mechanicky kotvi nebo se volne kladou a zatezuji. Mezi sebou se pasy spojuji v plose i ve stycich lepenim nebo natavenim plamenem Ci horeym vzduchem, a to v zavislosti na konkretni materialove bazi a dimenzi povlaku. Do naterovych, sterkovych nebo stfikanych systemu se zpravidla pfi realizaci na stavbe vklada vj'ztuzna vlozka. Hydroizolacni pasy casto obsahuji nosnou vlozku. Citovane a souvisejici terminy a jejich definice: naterova, sterkova nebo strikana hydroizolacni hmota (asfaltova, plastova, epoxidova, polyuretanova, silikatova aj., nebo jejich kombinace): vyrobek z latek odolnych v danych podminkach vode, nanaseny na izolovanou konstrukci natiranim, sterkovanim nebo nastfikem za studena nebo za horka; po aplikaci na stavbe vytvafi bezesve povlakove hydroizolace nebo se stava soucasti povlakovych hydroizolaci kombinovanych; zpravidla se vyztuzu.je vlozkou vj'ztuzna vlozka povlakove hydroizolace: vrstva vlozena do povlakove hydroizolace v pn1behu jejiho zhotoveni na stavbe, zvysujici pevnost\ nebo pruznost povlaku; take umoznuje kontrolu minimalni tlousfky povlaku* i hydroizolacni pas (asfaltovy, plastovy, pryzovy aj.): plosny ohebnij~vfjrobek z hydroizolacniho materialu dodavany obvykle svinuty v roli; v zavislosti na provedeni muze mit i jine funkce, napf. separacni, expanzni, ochrannou a dalsi; zpravidla obsahuje nosnou, resp. vyztuznou vlozku; po aplikaci na stavbe vytvafi nebo se stava soucasti povlakove hydroizolace nosna vlozka hydroizolacniho pasu: nosna vrstva hydroizolacniho pasu, na niz )sou pfi vyrobe pasu nanaseny hydroizolacni hmoty " Po dobu funkce hydroizolacniho pasu v povlakove hydroizolaci zpravidla plni funkci vyztuzne vlozky povlaku. 2 Obvykle nosne vlozky: L- surova lepenka, ST- sklenena tkanina (tez GG nebo G), SR - sklenena rohoz, PR (tez PV nebo PES) - polyesterova rohoz (tez rouno), K - kovova (Cu, AI, Pb), KO - kombinovana (sprazena) (ST + PR), (SR + PR). 3 v jednom asfaltovem pasu lze pouzit i nekolik vzajemne oddelenych vlozek Asfaltova haze Mezi nejstarsi hydroizolacni hmoty pouzivane ve stavitelstvi patfi asfalty, resp. pfirodni asfalty. V hydroizolacni praxi donedavna pfevladalo pouzivani oxidovanych stavebneizolacnich asfaltu, pfip. asfaltu filerizovanych, ktere jsou v soucasnosti nahrazovany pruznejsimi asfalty modifikovanymi. Z tekutych materiaju se uzivaji jeste asfaltove hydroizolacni suspenze a 8

11 tmely. Dominantni postaveni vsak maji asfaltove pasy, pficemz puvodni technologie vytvafeni povlaku, kdy byly asfaltove pasy bez kryci asfaltove vrstvy, pfip. s kryci asfaltovou vrstvou, vlepovany do horke asfaltove hmoty, je prakticky vytlacena uzivanim asfaltovtch natavitelnych hydroizolacnich pasu, zejmena modifikovanych. Novejsi koncepce asfaltov.ych hydroizolacnich pasu pfedstavuji asfaltove pasy bezvlozkove a asfaltove pasy samolepici. Citovane a souvisejici terminy a jejich definice: asfalt: velmi visk6zni nebo temef tuh!), prakticky netekavy, pfilnavy a vodovzdomy material, odvozeny z ropy nebo pfitomny v pfirodnim asfaltu; tento material je uplne nebo temef uplne rozpustny v toluenu a uplne rozpustny v sirouhliku * Geske odborne nazvoslovi poui:iva obecny termin asfalt pro tzv. ropny asfalt, ziskavany destilaci ropy. V zahranici (k.rome USA) se stejna hmota, poui:ivana pro vyrobu hydroizolacnich pasu, oznacuje jako bitumen a hydroizolacni pasy se nazyvaji bitumenove. prirodni asfalt: asfalt z pfirodnich nalezist' obsahujici obvykle vetsi mnozstvi nerostnych latek oxidovany asfalt stavebni izolacni: asfalt pfipraveny pro hydroizolacni ucely oxidaci ropnych surovin vzduchem * Tei 'foukany asfalt" modifikovany asfalt: asfalt, jehoz reologicke vlastnosti byly pfi vyrobe upraveny pouzitim chemickych prostfedku (latek) * Termin "chemicky prostfedek" zahmuje pfirodni kaucuk, synteticke polymery, siru a nektere organokovove slouceniny, ne vsak kyslik nebo oxidacni katalyzatory jako chlorid ielezity, kyselinu fosforecnou a oxid fosforecny. Vlakna a anorganicke prasky (filery) se za modifikatory asfaltu nepovaiuji. Modifikovane asfalty se mohou vyrabet pfimou upravou zakladniho asfaltu nebo ve forme fedenych asfaltu, emulzi, nebo ve smesi, nap f. s pfirodnim asfaltem. polymerem modifikovany asfalt: modifikovany asfalt, v nemz pouzitym modifikatorem je )eden nebo vice organickych poly merit. * Pouiivaji se plastomery, napf. amorfni polypropylen (APP}, polyetylen (PE) aj., nebo elastomery, napf. styren - butadien - styrenovy kaucuk (SBS). hydroizolacni asfaltova suspenze: tekuta hydroizolacni hmota, obvykle bezrozpoustedlovy disperzni system na bazi asfaltu a vody, vytvafejici po odpafeni vody bezesvy hydroizolacni povlak hydroizolacni asfaltovt tmel: pastovita nebo kasovita hydroizolacni hmota na bazi asfaltu s konzistenci umoznujici vytvafeni povlakove hydroizolacni vrstvy o vetsi tloust'ce v jedne pracovni operaci; obvykle obsahuje i mineralni plniva asfaltovt hydroizolacni pas bez kryci vrstvy (tez typ A): pas, kter!) tvofi pouze nosna vlozka (obvykle lepenka} napustena asfaltem asfaltovt hydroizolacni pas s kryci vrstvou (tez typ R): pas s nosnou vlozkou a oboustrannou kryci asfaltovou vrstvou * Tloustka krycich asfaltovych vrstev do 1 mm. asfaltovt hydroizolacni pas natavitelny (tez typ S): pas s nosnou vlozkou a oboustrannou kryci asfaltovou vrstvou upraveny tak, aby jej bylo mozno pfi 9

12 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNf STAVBY realizaci povlaku natavovat plamenem nebo horkym vzduchem... 11ou8t1ca krycich asfaltov(jch vrstev je vetsi nez 1 mm, celkova tloust:ka pasu cini nejmene 4 mm. asfaltovt hydroizolacni pas bezvlozkovf: pas.bez nosne vlozky, asfaltova hmota musi byt samonosna asfaltovt hydroizolacni pas samolepici: pas s vlozkou nebo bez vlozky se samolepici vrstvou na spodni nebo i vrchni strane.. U celoplosne samolepiciho pasu Cini tlou8t:ka obvykle 3 mm, u ostatnich samolepicich pasil. zpravidla 4mm Ostatni haze v hydroizolacni technice se s uspechem pouzivaji i jine nez asfaltove materialy. Veleym rozvojem prochazi plastove hydroizolacni pasy (folie), v mensi mire i elastove hydroizolacni pasy (folie). Take silikatove hydroizolacni hmoty nachazi v oduvodnenych pfipadech uplatneni. Citovane a souvisejici terminy a jejich definice: plastovg hydroizolacni pas ifolie): pas s vlozkou nebo bez vlozky s hydroizolacnimi vrstvami z plastu, jako napf. polyvinylchloridu (PVC), polyetylenu (PE-HD, PE-LD), chlorovaneho polyetylenu (PE-C), polymemich plastii modifikovanych asfaltem (ECB), vinylacetatu (VAE) apod. elastovg hydroizolacni pas ifolie): pas s vlozkou nebo bez vlozky s hydroizolacnimi vrstvami z elastu, jako napf. EPDM, CR, PIB aj. silikatova hydroizolacni hmota: hydroizolacni viceslozkova hmota obvykle na bazi cementu a anorganick{jch plniv zpravidla s pfidavkem disperze polymerii, vytvafejici hydroizolacni povlak po hydrataci cementovych slozek a odpafeni vody 1.4 Povlakove hydroizolace spodni stavby z asfaltovjch pasii Povlakove hydroizolace z asfaltovych pasu jsou klasickou spolehlivou technologii, propracovanou desetiletimi pouzivani, prozivajici renesanci vyvolanou novou, vyssi kvalitou pasu. Na ceskem trhu jsou nabizeny desitkami vyrobcu a prodejcu v mnoha druzich Vybrani reprezentanti asfaltovjch pasii Pro pfiblizeni konstrukcni a technologicke problematiky hydroizolaci spodni stavby vybrany z dostupnych asfaltovych pasu natavitelne pasy modifikovane SBS o parametrech die tab. 1.1 a 1.2. Zvoleny dva obecne doporucitelne druhy, lisici se druhem nosne vlozky. 10

13 Tab. 1.1 Vlastnosti asfaltoveho pasu AP PYE (SBS) ST 200 S 4 (-25) z asfaltu modifikovaneho polymerem SBS s nosnou vlozkou ze sklenene tkaniny (pas X) Technicke udaje Uvazovane vlastnosti Delka pasu v roli I tolerance 7,5 mj_j 0, +40 mm Sirka pasu 1 stalost sire 1 mll + l-10 mm Tloustka pasu prum.lmin.l 14 mml3,7 mm Plosna hmotnost pasu cca gl m2 Hmotnost nosne vlozky min. 200 gl m2 Druh nosne vlozky sklenena tkanina Celkove mnozstvi asfaltove hmoty bez min gl m2 plnidel a posypu Trzne zatizeni pod. 1 pric. (N 150 mm) min I Ta2nost podelnal pricna (%) min. 313 Ohebnost na trnu o 0 30 mm -25 C Stalost za tepla beze zmen pri teplote 1 l +100 C Bod meknuti kryci vrstvy C. * 1 Beze zmen znamena nulove posunuti asf hmoty po vlozce, zadne zmeny barvy posypu, iadny propad posypu do asf hmoty, beze zmeny rozmenl. 2 Pas je obvykle na spodni strane opatfen PE f6lii, na homi strane jemnym mineralnim posypem. 3 Pas jako reprezentant cele skupiny pasu je v dalsim textu oznacen X. Tab. 1.2 Vlastnosti asfaltoveho pasu AP PYE (SBS) PR 180 S 4 (-25) z asfaltu modifikovaneho polymerem SBS s nosnou vlozkou z polyesterove rohoze (pas Y) Technicke udaje Uvazovane vlastnosti Delka pasu v roli I tolerance 7,5II0,+40mm Sirka pasu I stalost sire 1 m I I + I - 10 mm Tloustka pasu pnim. I min. I I 4 mml 3, 7 mm Plosna hmotnost pasu cca gjm2 Hmotnost nosne vlozky min. 180 g J m2 Druh nosne vlozky polyesterova rohoz Celkove mnozstvi asfaltove hmoty bez min g 1 m2 plnidel a posypu Trzne zatizeni pod.lpric.jn j 50 mm) min. 800 I 600 Ta2nost podelna 1 pricna (%) min. 40 I 40 Ohebnost na trnu o 0 30 mm -25 C Stalost za tepla beze zmen pri teplote 1 l +100 C Bod meknuti kryci vrstvy +120 C... * 1 Beze zmen znamena nulove posunutz asf hmoty po vlozce, zadne zmeny barvy posypu, iadny propadposypu do asf hmoty, beze zmeny rozmeru. 2 Pas je obvykle na spodni strane opatfen PE f6lii, na homi strane jemnym mineralnim posypem. 3 Pas jako reprezentant cele skupiny pasu je v dalsim textu znacen Y. II

14 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNI STAVBY Tabulka 1. 3 Klic ke znaceni asfaltovych posit 1 Druh v:yrobku: AP- asfaltov:y pas 2 Druh modifikace: PYE (polymer elast) - modifikace termoplastick:ymi elastome:ry 3 Druh modifikatoru: (SBS) - styren - butadien - styren 4 Druh nosne vlozky: ST - sklenena tkanina PR - polyesterova rohoz 5 Plosna hmotnost nosne vlozky 180 (200, 250) (gjm2) 6 Typ asfaltoveho pasu: S - natavitelny pas 7 Tlousfka pasu v mm: 4,0 8 Ohebnost na trnu o 0 30 mm ve C: (-25) PRiKLAD AP PYE (SBS} PR 180 s 4 (-25} asfaltory pas ohebnost na trnu -25 C modifikace elastomery tloustka pasu 4 mm styren-butadien-styren natavitelny pas vlozka z polyester. rohoze gramaz 180 g j m2 Jak vypl)tva z tabulek, pasy typu Y s polyesterovou nosnou vlozkou charakterizuje pomerne znacna ta2nost, pasy typu X s vlozkou ze sklenene tkaniny jsou naopak pruta2ne mene, lze je ale vyuzit k pfenosu tahorych sil v povlaku. Oba typy jsou velmi ohebne i za extremne nizeych teplot a pomerne teplotne velmi stabilni. Charakterizuji je trvanlive nosne vlozky Hydroizolacni kvalita povlakovj"ch hydroizolaci spodni stavby v zavislosti na hydrofyzikalni expoz1c1 podpovrchovou a povrchovou vodou a doporucene nejmensi dimenze hydroizolacnich povlaku vytvarenych z natavitelnych modifikovanych asfaltovj"ch pasu V zavislosti na hydrogeologiceych pomerech v okoli objektu a tvaru vznikaji charakteristicke situace jejich hydrofyzikalni expozice. stavby Spodni stavba umistena v propustnem horninovem prostredi zcasti pod hladinou podzemni vody Popisovany pfipad je zachycen na obr Plati tyto zasady: a/ V propustnych zeminach nad hladinou podzemni vody se konstrukce podlah izoluji protizemni vlhkosti (A). b I V propustnych zeminach nad hladinou podzemni vody se konstrukce 12

15 ("").. 0 I ' 5.. : E F ~ ~... ~--~---N I r+ - - I : - I. f+ + '! ~ c + i + D HPV Obr Charakteristicka hydrofyziktilni expozice spodni stavby objektu daneho tvaru umisteneho do propustneho horninoveho prostredi zctisti pod hladinu podzemni vody a odpovidajici dimenze hydroizolacniho povlaku A - izolace proti zemni vlhkosti -)eden natavitelny modifikovany asfaltovy pas B - izolace proti gravitacni vode prosakujici horninovgm prostredim kolem vertiktilnich ploch podzemi budov-)eden natavitelny modifikovany asfaltovy pas C- izolace proti gravitacni vode hromadici se na horizonttilnich plochtich podzemnich konstrukci a stekajici kolem ntze umistenych vertiktilnich ploch podzemi budovy - dva natavitelne modifikovane asfaltove pasy D- izolace proti podzemni vode o tlaku mensim nez 0,02 MPa- dva natavitelne modifikovane asfaltove pasy E- izolace proti podzemni vode o tlaku vetsim nez 0,02 MPa- tti natavitelne modifikovane asfaltove pasy F- izolace proti vade povrchove a odstnkujici vade srtiikove - )eden natavitelny modifikovany asfaltovy pas ~ 13

16 podzemnich sten izoluji proti gravitacni vode prosakujici paralelne okolnim horninovym prostfedim (B). c/ V propustnych zeminach nad hladinou podzemni vody se stropni konstrukce umistene v zemnim telese izoluji proti gravitacni vode. Pfilehle nize polozene svisle Ci sikme plochy, vyskytujici se nad hladinou podzemni vody, se izoluji v teze kvalite (C). d/ v propustnych zeminach pod hladinou podzemni vody se pfislusne casti objektu izoluji proti podzemni vode (D). Rozmezi v kvalite izolaci proti podzemni vode a zemni vlhkosti, pfip. gravitacni vode, se umisfuje 0,3 m nad maximalni vysku hladiny podzemni vody*l. 1 Maximalni hladina podzemni vody s vyskytem nap f. jednou za 100 let. e/ Pod hladinou podzemni vody se dimenze povlaku fidi pusobicim hydrostaticeym tlakem. Zpravidla se rozlisuji povlaky pro tlaky mens1 a vetsi nez 0,02 MPa. Rozmezi v kvalite povlaku urcenych proti podzemni vode se umisfuje 2 m pod maximalni hladinu podzemni vody (D, E), zvysene 0 bezpecnostni usek 0,3 m Spodni stavba umistena v nepropustnem horninovem prostredi Popisovany pfipad je zachycen na obr Plati tyto zasady: a/ Zaklada-li se objekt v nepropustne zemine, musi se cela jeho podzemni cast izolovat proti podzemni vode a nosna konstrukce objektu musi byt fesena s ohledem k moznemu pusobeni hydrostatickeho tlaku, a to bez zfetele ke skutecnosti, byla-li zjistena hladina podzemni vody Ci nikoliv. Izolace proti podzemni vode zacina v urovni upraveneho terenu, 2 m pod terenem meni svou kvalitu (obr a). b/ustanoveni pfedchoziho odstavce neni tfeba respektovat, je-li zajisteno trvale odvodneni zakladove spary, vylucujici vznik sekundarni hladiny podzemni vody ve stavebni jame, resp. v zasypech kolem objektu (obr b). Pozncimka 2: Spravne urceni hydroizolacni kvality izolacnich povlaku v konkretnich hydrogeologickych pomerech je jednim z klicovych problemu navrhovani hydroizolaci spodni stavby. Ve stavebni praxi se casta budovy realizuji bez in.zenyrskogeologickeho pruzkumu. Casto se nedoceni mala propustnost zemin v profilu stavebni }amy. V zasypech kolem objektu se pak nezfidka hromadi sraikova voda, ktera pronika nedostatecne dimenzovanymi povlaky do interieru budov, pfip. hydrostatickym tlakem zveda podlahy apod. Take sez6nni kolisani hladiny podzemni vody Ci sez6nni vyskyt puklinove vody muze vest k uplne jine hydroizo/acni situaci, neijaka sejevi v otevfene stavebnijame v prnbehu stavby. V nepropustnych jilovitych zeminach se hladina podzemni vody, vzhledem k charakteru prostfedi, ktere wnoiftuje sifeni vody pouze kapilaritou, nevyskytuje. V malo propustnych zeminach, kde se voda sifi pfedevsim nekapilamimi p6n_;, muie k vytvofeni souvisleho vodniho horizontu dojit. Jako kriteria pro zatfideni zemin z hlediska propustnosti lze uiit soucinitele propustnosti k (m.s-1). U nepropustnych zemin typu jilu a hlin se pohybuje v rozmezi zhruba 1.1 (}6 ai 1. 1 o-s. Z hlediska hydroizolacni spolehlivosti }sou mezi nepropustne zeminy zafazovany i piscite hliny a h1inite pisky o souciniteli propustnosti 1.1 (} 6 ai 1. 1 o-s. U zemin typu jemne ai stfedne zmiteho pi sku se soucinitel propustnosli k pohybuje v rozmezi 1. 1 o-s ai 1.1 (} 4 m.s l, pro velmi propustne sterky dosahuje hodnoty ai 3.1 (}2 m.s-l 14 L:::

17 F B Obr Charakteristicka hydrofyzikalni expozice spodni stavby objektu umisteneho do nepropustneho horninoveho prostredi bez vflskytu hladiny podzemni vody; varianta 1.4.2a - trvale odvodnena zakladovti spara varianta 1.4.2b- neodvodnena zakladovti spara, popr. odvodnenajen docasne po dobu vystavby objektu; vyznam symbolil A, B, D, E, F- viz legenda u obr Reseni hydroizolaci u terenu Popisovany pripad je zachycen na obr a Plati tyto zasady: a/ U nepodsklepenych budov se horizontalni izolace sten proti zemni vlhkosti umisfuji v takove rysce nad okolnim terenem, v zavislosti na klimaticeych a provoznich pomerech mista stavby, ktera zajisti, aby obvodov:y plasf nebyl smacen ani odstrikujici vodou, ani vodou z tajici snehove pokcyvky. Uvedena vzdalenost se obvykle voli nejmene 0,3 m. b/ U podsklepenych budov prechazi izolace proti vode podpovrchove spojite nad terenem ve svislou izolaci proti vode povrchove a vode snizkove. Vyska svisle izolace nad upravenym terenem se ridi stejnymi pravidly, jaka byla uvedena v predchozim odstavci. Hydroizolacni povlaky nutno v useku nad terenem ucinne chranit pfed mechaniceym poskozenim i vlivy povetrnosti. Citovane a souvisejici terminy a de.finice: hornina: zpevnena nebo nezpevnena smes zm jednoho nebo vice mineralil, popf. smes mineralil a ulomkil star.sich homin, vznikla pilsobenim geologickych procesil 15

18 skalni hornina: homina s pevnymi krystalizacnimi nebo cementacnimi vazbami zemina: nesoudnna nebo soudnna nezpevnena, snadno rozpojitelna homina propustnost zemin: schopnost zemin propoustet vodu V hydroizolacni technice se pokladaji zeminy o souciniteli propustnosti k ~ m. s -1 za propustne, k < m. s-1 za nepropustne Dimenze hydroizolacnich povlaku Nejmensi doporucena dimenze a materialova skladba hydroizolacnich povlaku z natavitelnych modifikovanych asfaltovych pasu ve spodni stavbe v zavislosti na hydrofyzikalni expozici je uvedena v tab Graficky je vyznacena na obr a Tabulka 1.4 Dimenze hydroizolacnich povlak:u z natavitelnych modifikovanych asfaltov{jch pasil v zavislosti na hydrofyzikalni expozici hydrofyzilailni expozice zemni vlhkost gravitacni voda prosakujici horninovym prostfedim kolem vertikalnich ploch podzemi budov gravitacni voda pusobici na horizontalni a pfilehle nize umisteni vertikalni plochy podzemni voda 0 tlaku mensim Ci rovnem 0,02 MPa I) doporucena dimenze a materiilova skladba hydroizolacniho povlaku z modifikovanych pasti (SBS), priklad X neboy GLASTEK 40 special mineral nebo ELASTEK 40 special mineral X nebo Y GLASTEK 40 special mineral nebo ELASTEK 40 special mineral X+Y X+Y GLASTEK 40 special mineral+ ELASTEK 40 special mineral GLASTEK 40 special mineral+ ELASTEK 40 special mineral podzemni voda o tlaku vetsim X+X+Y nez 0,02 MPa GLASTEK 40 special mineral + GLASTEK 40 special mineral + ELASTEK 40 special mineral 1 Hydrostat1ck)r tlak 0,02 MPa vytvan. - sloupec vody vysky.- 2m. Poznamka 3: Pasy typu X vyztu.zuji hydroizolacni povlaky. Samostatne se umis(uji na stabilizovane, zpravidla zelezobetonove monoliticke podkladni konstrukce. Je-li vice vrstev v povlaku, pasy typu Y se natavujijako posledni z vrstev hydroizolacniho povlaku. 16

19 1.4.3 Zasady navrhovani hydroizolacnich konstrukci spodni stavby s pouzitim povlakovtch izolaci z modifikovanych asfaltovj'ch pasu Na.vrh povlakovych hydroizolaci spodni stavby ovliviiuje fada materialovych, konstrukcnich, technologicky-ch a hydrogeologicky-ch okolnosti. Pozadavky, moznosti i zvyklosti se vzajemne prolinaji. Vysledkem je urcicy obecne respektovany zpusob reseni hydroizolacnich systemu, soustav a konstrukci, jehoz hlavni zasady jsou pfipomenuty v dalsim textu Vseobecne V podzemi objektu maji hydroizolacni povlaky obklopovat chranenou konstrukci spojite. Ka2de nevyhnutelne pferuseni celistvosti povlaku otvory nebo telesy rna byt hydroizolacne zabezpeceno zvlastnimi konstrukcemi - viz detaily v dalsi casti textu. Pod hladinou podzemni vody ma byt tvar izolovanych ploch co nejjednodussi, pokud mozno bez prostupu teles, potrubi apod. a bez dilatacnich spar. V podminkach gravitacni vody se dodrzeni uvedenych principu doporucuje. Nosny podklad asfaltovych izolacnich povlaku z modifikovanych pasu musi byt rovny, pevny a stejnosmerne jemne drsny, nesmi byt porusen zlomy, prasklinami nebo smrstovacimi trhlinami. V prostfedi podzemni vody musi asfaltovy izolacni povlak plnoplosne. L /,Apoeivat-na--pOOklaEil)Ykonstrukci, ke ktere je tlakem vody dotlacovan. v ~:'i~-~?_[~~4~ '~i; \ ~v dilatacnich sparach v prostfedi podzemni i gravitacni vody, kde by nemel izolacni povlak oporu o pevny podklad, a kde by hrozilo nebezpeci jeho namahani v tahu, pfip. smyku, musi byt navrzena zvlastni opatreni zajisfujici kontinuitu hydroizolacni ochrany Dovolene zatizeni povlaku v prostfedi podzemni vody rna byt izolacni povlak vystaven pouze silam kolmym kjeho povrchu, ktere maji byt co mozna rovnomerne rozlozeny. Napeti v tlaku nema u asfaltorych povlaku z modifikovanych pasu prekrocit 0,5 MPa pri teplote do 20 C. V podminkach gravitacni vody se dodrzeni uvedenych zasad doporucuje. Hydroizolacni povlaky z modifikovanych asfaltorych pasu nemaji byt trvale vystaveny teplote vyssi nez 40 C. t 17

20 Podklady hydroizolacnich povlaku na horizontalnich a sikmych plochach Nosne podklady hydroizolacnich povlaku se na vodorovnych a sikmych plochach zpravidla navrhuji z betonu 1 l v tlousfce nejmene 80 mm. Vyskytuji-li se v podzakladi propustne zeminy, kladou se primo na ne. V pripade nepropustnych zemin se podkladaji drenazni vrstvou ze sterkopisku v tlousfce cca 0,2 m krytou separacni vrstvou, napr. textilii, technickou f6lii Ci obema zaroven. Na ruzne stlacitelnych a ruzne ulehlych zeminach podzakladi se betonove podklady armuji. Okraje betonovych ploch se v sifi 0,8 m zesiluji na tlousfku 0,2 m. Stejne zesileni se uziva i v okoli dilatacnich spar. Do mist zesilenych podkladnich vrstev se doporucuje vkladat vyztuz, napr. rovinnou sit, a to nejlepe ke spodnimu i hornimu povrchu. Povrch podkladnich betonu je zpravidla nutne vyrovnat v tl mm podkladnim cementovym poterem. 2) Vyskytuji-li se v zakladove spare konstrukce pod hladinou podzemni vody vertikalni vyskove stupne, rna je izolacni povlak z asfaltovych pasu prekonavat po prechodovych klinech o sklonu nejvyse 45 C. Na sikmych prechodech se hydroizolacni soustava po 2,5 m stabilizuje stupni o protisklonu 1 : 10 sire min. 0,3 m. Pokud nosna deskova konstrukce svym tvarem sklon nesleduje, vyplnuje se klin nad izolaci betonem. Je-li objekt budovan osamele v otevrene stavebni jame na zelezobetonove desce, doporucuje se jej i pri vodorovnem prubehu hydroizolacniho povlaku zabezpecit proti posunu. Zpravidla se voli vhodna profilace zakladove spary. Tataz opatreni jsou nutna u dlouhych konstrukci zakladanych ve sklonu. Zde se uzivaji protisklonne stupne. Podklad povlakovj-ch hydroizolaci na stropnich deskach podzemnich objektu se doporucuje navrhovat ve sklonu 1 o k okrajum ploch. Ochranny plast: nutno zabezpecit proti skluzu, napr. betonovymi vystupky pri okraji Ci v plose stropni desky Podklady hydroizolacnich povlaku na svislych plochach Nosne podklady hydroizolacnich povlaku na svislych plochach vytvari v zavislosti na postupu realizace hydroizolacnich soustav bud' cihelne, 18

21 betonove Ci zelezobetonove steny putste, anebo nosne konstrukce sten objektu. Povrch nosneho podkladu je zpravidla nutno vyrovnat podkladni cementovou omitkou 2) v tlousfce mm. Cihelne steny nosneho plaste se navrhuji z plnych mrazuvzdornych, ostfe palenych cihel v tlousfce od mm v zavislosti na vj-sce sten. Zdi se do cementove malty Ochrana hydroizolacnich povlaku na horizontalnich a sikmych plochach Vodorovne a sikme plochy povlakovych izolaci z asfaltovj-ch pasu o sklonu do 45 se maji v prubehu stavby v podminkach podzemni i gravitacni vody chranit betonovj-mi mazanimimi vytvarenymi z cementove malty 2) tl. min. 50 mm. V podminkach zemni vlhkosti se zpravidla samostatnych ochrannych vrstev nepouziva Ochrana hydroizolacnich plochach povlaku na svislych Svisle casti asfaltovj-ch povlaku se pfed armovan1m a betonazi pfilehlych sten chrani omitkovj-m postfikem v tl. do 5 mm cementoveho pacoku nebo cementove malty 2l. V podminkach gravitacni vody se uvedeny zpusob ochrany doporucuje. Cihelne steny ochrannych plasfu se pfizdivaji ke svisly-m hydroizolacnim povlakum s mezerou s1re 20 mm, ktera je soubezne se zdenim vyphl.ovana cementovou maltou 2 l. K ochrane povlaku lze uzit i jinych vhodnych vj-robku, napf. desek z pryze ci pasu z polymernich materialu, pokud tato opatfeni zajisti spolehlivou ochranu hydroizolacnich povlaku pfi realizaci zasypu i pozdeji za provozu objektu. Poznamka 4: 1) Betony tfidy B 10 (C 8) dle CSN Betonova konstrukce, zakladni ustanoveni pro navrhovani. 2) Cementove malty pro potery, omitky a postfiky: MC (MCP)- 10- CSN ,3 Malty pro stavebni ucely (cement CP, kamenivo frakce 0-4, pomer cement- kamenivo 1 : 3) Rovinne i svinovatelne tvarovane ochranne pasy (s vj-stupky, zlabky, pnp. krycymi separacni mfizkou) se nad hladinou podzemni vody vyhodne vyuzivaji i k drenazni funkci hydroizolacnich systemu. Vyhodne je i pouziti ochrannych desek z nenasakaveho penoveho plastu, nebof soubezne s ochrannou funkci hydroizolacniho povlaku jsou feseny i termoizolacni vlastnosti stenove konstrukce. 19

22 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNI STAVBY Vliv postupu vjstavby na skladbu hydroizolacni soustavy V podminkach podzemni vody se hydroizolacni povlaky z modifikovanych asfaltov)tch pasu zpravidla realizuji do podkladni vany. Poznamka 5: Nestavi-li se v otevfene stavebni jame, oddeluji se steny vany od pazicich a opem{jch sten v{jkopu mezerou, vyplfwvanou pfi postupne betonciii sten dilatacnim a drenciinim zasypem ze sterkopisku. Minimalni sire mezery je dana moinou odchylkou pazicich a opem{jch sten od svislice smerem ke stavbe, zvetsenou o 0, 1 m. Jestlize dno vany zasahuje po obvodu stavby do hloubky nejvyse 1,5 m pod upraveny teren, navrhuje se zpravidla kladeni vodorovne i svisle izolace v jedne etape z vnitfni strany podkladni vany. Jestlize dno vany po obvodu stavby saha pod upraveny teren vice nez 1,5 m, navrhuje se zpravidla nizka vana, jejiz steny jsou v dolni casti definitivni, v horni casti provizorni. Izoluje se pak ve dvou etapach s pouzitim vratneho (obraceneho) spoje. Provizorni cast vany se vyzdiva na vapennou maltu a touto maltou se rovnez z vnitfni strany omita. Po odstraneni provizorni casti steny se izolacni povlak na nosnou stenovou konstrukci podzemi realizuje z vnejsi strany. Pfi izolacnich pracech provadenych do vysoke podkladni vany se pracuje po v)tskov)tch etapach Kotveny ochranny plast: Hrozi-li nebezpeci vzniku vyraznych tahov)tch ci smykovych sil v hydroizolacnich povlacich z modifikovanych asfaltov)tch pasu, napf. v dusledku poklesu objektu, je nezbytne ochranne plaste v ohrozene casti podzemi, zejmena pod hladinou podzemni vody, kotvit anebo jinak zabezpecit proti posunu. Kotveny ochranny plasf vytvafi zelezobetonova deska tl. min. 80 mm, spojena pomoci ocelovych kotev s nosnou konstrukci objektu. Kotvy se rozmisfuji 0,5 m od okraju kotvenych plasfu ve vzajemne vzdalenosti ve vodorovnem i svislem smeru 2-2,5 m. Povrch pevne pfiruby kotvy musi byt v jedne rovine s okolni podkladni vrstvou. Izolacni povlak se v miste kotvy zpravidla zesiluje asfaltovym pasem. Kotveny zelezobetonovy ochranny plasf se take zpravidla navrhuje na tech stenach izolovaneho objektu, zejmena pod hladinou podzemni vody, ke kterym pfilehaji nebo budou dodatecne pfilehat podzemni casti jinych budov, Ci kde dochazi k pfimemu kontaktu se skalnim vylomem, podzemni- 20

23 mi stenami apod. Kotveny ochranny plast se doporucuje oddelit od sousednich objektu, podzemnich sten, skalniho vylomu apod. dilatacni a separacni vrstvou, ktera je schopna deformace. Pozncimka 6: Kotvene plaste se v soucasne do be pouzivaji malo. Hrozi-li nebezpeci pfenosu vyraznych tahovych sil do hydroizolacnich povlakil., nahrazuji se asfaltove systemy systemy f6liovymi. Citovane a souvisejici terminy a de.finice: hydroizolacni material: stavebni material vyrazne omezujici nebo zamezujici sifeni vody Vlastnosti hydroizolacnich materialil. a zpil.sob zpracovani uvadi vyrobce. hydroizolacni prvek: stavebni prvek (cast stavby) zajisfujici pozadovanou ochranu stavby nebo prostfedi proti vode; ma plosnou nebo mistni hydroizolacni U.Cinnost hydroizolacni vrstva: plosn[j hydroizolacni prvek podkladni vrstva: vrstva vytvafejici vhodny podklad pro hydroizolacni vrstvu ochranna vrstva: vrstva chranici hydroizolacni vrstvu, popf. dalsi vrstvy stavebni konstrukce, pfed nepfiznivymi vlivy prostfedi i provozu drenazni vrstva: vrstva odvodiiujici prostfedi hydroizolacni konstrukce separacn1 vrstva: vrstva oddelujici due vrstvy stavebni konstrukce z vyrobnich nebo jinych diwodit hydroizolacni soustava: souvrstvi sestavajici z hydroizolacni vrstvy a podkladnich, ochrannych i dalsich vrstev obklopujicich hydroizolacni vrstvu a ovliviiujicich bezprostfedne jeji funkci hydroizolacni system: soubor hydroizolacnich prvkit zajisfujici pozadovanou hydroizolacni ochranu hydroizolacni konstrukce: plosne nebo prostorove uspofadani hydroizolacnich prvkit a obklopujicich stavebnich konstrukci, zajist:ujici pozadovanou hydroizolacni funkci stavby nebo jeji casti skladba hydroizolacni vrstvy: uspotadani hydroizolacnich a popf. dopliikovych materialit v hydroizolacni vrstve skladba hydroizolacni soustavy: uspofadani vrstev v hydroizolacni soustave skladba hydroizolacni konstrukce: uspofadani hydroizolacnich prvkit v hydroizolacni konstrukci podkladni beton: prosty nebo podle potfeby vyztuzeny podkladni beton, tvofici nosnou vrstvu ochranneho plaste podkladni poter; vyrovnavaci poter: podkladni vrstva z cementove malty upravujici povrch podkladniho betonu nebo vlastni izolovane konstrukce podle pozadavkit hydroizolacniho poulaku podkladni omitka; vyrovnavaci omitka: podkladni vrstva z cementove malty upravujici povrch steny podle poiadavkit hydroizolacniho povlaku podkladni plasf; nosny plasf: souvrstvi vytvatejici vhodn[j podklad pro hydroizolacni povlak ochranna textilie: textilie ze syntetickych vlaken 21

24 ochranne desky a pasy z plastu ci elastu: porezni desky z plastu, pfip. hutne desky a svinovatelne pasy z plastu i elastu ochranna mazanina: vrstva jemnozmne cementove malty tvofici ochranu nad hydroizolacnim povlakem, s pfipadnou vlozenou v{jztuzi ochranny omitkovj postfik: vrstva jemnozmne cementove malty nebo cementoveho pacoku ochranny plasf: souvrstvi chranici hydroizolacni povlak na strane pusobeni vody cihelna stena ochranneho plaste: trvale nebo docasne cihelne zdivo na maltu cementovou nebo nastavovanou, tvofici soucast ochranneho plaste Je-li casove realizovana po hydroizolacnim povlaku, nazyva ~e ochranna piizdivka. maltova vjplii: cementova malta spojite a bez dutin vypliiujici mezeru mezi ochrannou pfizdivkou a svislou izolaci pfi realizaci betonova stena ochranneho plaste: betonova ci zelezobetonova deska tvofici trvalou soucast ochranneho plaste podkladni vana: podkladni, resp. ochrann{j plasf vytvafejici podklad pro spojitou realizaci hydroizolacniho povlaku ve dne i na stenach izolovaneho objektu pfed realizaci jeho nosne konstrukce kotva: ocelov{j hydroizolacni prvek opatfen{j pevnou a volnou pfirubou, jehoz spojovaci tm prostupuje hydroizolacnim povlakem a zajisfuje pfikotveni ochranneho betonoveho plaste k nosne konstrukci objektu spojovaci trn: ocelov{j prvek prostupujici hydroizolacnim povlakem, slouzici k upevneni betonove steny ochranneho plaste k nosne konstrukci objektu Priklady reseni hydroizolacnich' konstrukci spodni stavby s pouzitim povlakovjch izolaci z modifikovanych asfaltovjch pasii Uvedeny pfiklady konstrukcniho a hydroizolacniho feseni spodni stavby pro pfipady, kdy hladina vody podzemni vody zasah.ne Ci nezasah.ne suterenni partie objektu a pfipad feseni spodni stavby v podminkach agresivni podzemni vody Spodni stavba nad hladinou podzemni vody Koncepci feseni hydroizolacnich konstrukci spodni stavby vyrazne ovlivnuji hydrogeologicke pomery staveniste. Na obr a a 1.4.3b je zachyceno mozne feseni spodni stavby budovy, jejiz nosny system vytvafi zelbet. skelet, pokud se zakladova spara nachazi nad hladinou podzemni vody (obr a), resp. pokud je zakladano v nepropustnem horninovem prostfedi a je zajisteno trvale odvodneni zakladove spary (obr b), ktere vylucuje vznik sekundarni hladiny podzemni vody v zasypech vykopu kolem stavby. 22 L..

25 a b Obr Konstrukcni a hydroizolacni koncepce spodni stavby izolovane modifikovanymi asfaltovymi pasy pfi zalozeni objektu nad hladinou podzemni vody; skladba hydroizolacnich soustav ve dne i na stenach, detail zpetneho spoje a detaily ukonceni hydroizolacni soustavy u terenu. Obr a propustne horninove prostredi a b c d popis detailu. Skladba hydroizolacni so/ustavy v podlaze podzemniho prostoru budovy, realizovana piimo na povrch dna stavebni jamy - propustny sterkopisek. Propojeni vodorovneho a svisleho povlaku v pate obvodove zelezobetonove steny skeletu pomoci zpetneho spoje. Charakteristicka skladba hydroizolacni soustavy podzemni steny pii realizaci nosne zelezobetonove konstrukce jako prvni a svisleho povlaku a ochrannych vrstev jako druhych v pofadi. Zaklad ochrannych vrstev vytvafi zdena stena plaste. Ukonceni hydroizolacni soustavy u terenu s napojenim na vyplfwve zdivo skeletu; v oblasti soklu je pod obkladem provedena armovana kotvena cementova omitka. Obr b nepropustne horninove prostredi, trvale odvodnene dno stavebni jamy popis detailu e Skladba hydroizolacni soustavy v podlaze podzemniho prostoru, realizovana na sterkopiskovy drenazni podsyp. f Propojeni vodorovneho a svisleho hydroizolacniho povlaku v pate obvodove ielezobetonove steny skeletu pomoci zpetneho spoje. g Charakteristicka skladba hydroizolacni soustavy steny pfi realizaci nosne zelezobetonove konstrukce jako prvni a svisleho hydroizolacniho povlaku jako druheho v pofadi. Ochrannou vrstvu povlaku vytvafi termoizolacni desky z extrudovaneho penoveho polystyrenu s vertikalne probihajicimi drenaznimi kanalky krytymi filtracni a separacni textilii. h Ukonceni hydroizolacni soustavy u terenu s napojenim na vyphi.ove zdivo skeletu; v oblasti soklu jsou k zelbet. konstrukci pfikotveny termoizolacni desky z XPS penoveho polystyrenu, kryte specialni omitkou. 23

26 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNI STAVBY Vyhovuje-li unosnost horninoveho prostfedi, budova se v tom pfipade zpravidla zaklada na patkach. Hydroizolacni soustava v podlaze suterenniho prostoru neni vystavena hydrostatickemu tlaku. Jeji slozeni zajisfuje pouze vhodny podklad a ochranu hydroizolacniho povlaku a pfenos zatizeni od podlahy a provozu do horninoveho podlozi. Hydroizolacni povlak je dimenzovan pouze proti zemni vlhkosti, nebof v podlozi se nachazi propustna zemina, napf. sterkopisek. Voda se v tomto prostfedi muze sifit pouze difuzi a kondenzaci, kapilarita je minimalni. Postacuje pouziti jednoho modifikovaneho asfaltoveho pasu. Na bocich suterenniho prostoru jsou mezi sloupy skeletu vlozeny zelbet. steny vetknute do sloupu, tvofici nosny zaklad vertikalne probihajici hydroizolacni soustavy. Hydroizolacni povlak podchazi pod stenou. V teto casti je realizovan pfed bednenim, armovfmim a betonazi steny, a to vcetne ochranne vrstvy. Na upraveny vnejsi povrch steny je proveden nasledne z vnejsi strany. Povlakova hydroizolace se v techto mistech dimenzuje proti prosakujici vode. I v tomto pfipade postacuje jeden modifikovany asfaltovy pas. Vzajemne spojeni horizontalniho a vertikalniho povlaku se uskutecnuje pomoci zpetneho spoje. Pasy se v kontaktnim useku delky min. 0,15 m vzajemne spojuji natavenim. Poznamka 7: Zpetn{J spoj b{jvajednim z kritick{jch mist realizace hydroizolace spodni stavby. Jednakje tfeba dbat na dostatecn{j pfesah povlaku pfed lie steny, tzn. pocitat s rozmerov{jmi tolerancemi stavby a pfesah delat radeji vetsi, tj. 0,2-0,3 m, pak nutno dbat na ochranu pfesahu povlaku jak pfi betonazi steny, tak i behem nasledujici casove prodlevy, nei se provede svisla izolace, coz mide b{jt i nekolik mesicil, a konecne pfi napojovani vertikalniho povlaku nutno fadne ocistit horizontalni plochu povlaku v miste napojeni. Nestane-li se tak, b{jva zpetn{j spoj mistem pru.salai. vody do suterennich prostor. Ochranny plasf je na uvedenem pfiklade feseni hydroizolacni konstrukce spodni stavby dle obr a navrzen klasicky - vyzdivany na pill cihly. v pate pfizdivky je uzit vyrovnavaci betonovy prah. Masivnejsi pfizdivka zaroven slouzi jako opora pro dlaidice okapoveho chodniku, kladene na sterkopiskovy zasyp vykopu. Nezbytna ochrana povlaku v soklove casti budovy je zajistena obkladem kladenym do tmelu na armovanou cementovou omitku, ktera je zakotvena skrze povlak do podkladni zelbet. konstrukce. Vnejsi lie obvodovych vyplnovych sten skeletu je pfedsazen pfed obklad soklu. Poznamka 8: Na pfedsazeni v{jplnove steny skeletu pfed obklad tfeba pamatovat ve f6.zi projektu! Pokud se opomene, vystupuje obklad pfed stenu, z cehoi plyne fada hydroizolacnich komplikaci. Ani oplechov6.ni, ani vloieni specialni kryci tvarovky na obklad problem nefesi. Pfedsazeni obkladu zpusobuje odstfik sr6.ikove vody od kryci it.pravy na fas6.du. Ta tim dost trpi. Trvanlivost fas6.dy je pak v techto mistech vyrazne mensi. Navic casto doch6.zi k mechanickemu poskozov6.ni krytu, pfip. i celeho pfedsazeneho obkladu. Absence termoizolacni vrstvy na vnejsi strane soklove casti suterenni steny vede k vyraznemu tepelnemu mostu. Proto je tfeba vhodny tepelny izolant :::: 24 L

27 !'"' : KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNi STAVBY umistit alespoii k vnitfnimu povrchu konstrukce. Vklada se bud' do bedneni, nebo se k vnitfnimu povrchu nosne konstrukce dodatecne pfilepuje, pfip. mechanicky kotvi. detail d Uvedene feseni s vnitfni termoizolacni vrstvou lze pouzit jen v pfipade nizkeho parcialniho tlaku vodni pary v interieru suterennich prostor, tj. zejmena pfi mzs1 teplote vnitfniho vzduchu. V opacnem pfipade hrozi nebezpeci kondenzace vodni pary ve struktufe steny pod termoizolacnim o bkladem. detail c detail b detail a 25

28 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNI STAVBY Naznaceny problem odstranuje umisteni termoizolacni vrstvy vne hydroizolacniho povlaku - viz obr b. To je v soucasne dobe mozne, na rozdil od minulosti, uzitim relativne noveho materialu a tim i noveho konstrukcniho principu, obkladu povlaku deskami extrudovaneho penoveho polystyrenu na strane pusobeni vody. Desky se pri realizaci zasypu zpravidla volne prikladaji k povlaku. Mohou mit i profilaci Ci jinou upravu. Pak se vyuzivaji i jako vertikalni drenaz. V miste soklu se desky kotvi. Soklove desky vsak vyzaduji jak mechanickou ochranu, tak ochranu pred vlivy povetrnosti. Uziva se tuhych ochrannych desek, ktere mohou byt i soucasti termoizolacniho sendvice, prip. sterkovych omitek, jak jsou zname ze zateplovacich systemu detail h detail g detail e detail f 26.l

29 Poznamka 9: Ochrann{J plast' hydroizolacniho povlaku lze vytvofit i kombinaci desek z extrudovaneho penoveho polystyrenu s pfizdivkou v useku pod terenem a napf. pfedsazen{jm obkladem v useku nad terenem. Uvedene feseni s termoizolacni vrstvou pfi vnejsi strane konstrukce odstranuje kondenzacni problemy a zaroven poskytuje zv{jsenou mechanickou ochranu povlaku. Pfedpokladem pouzite konstrukcni a hydroizolacni koncepce spodni stavby dle obr.1.4.3b pfi zakladani v nepropustnem horninovem prostfedi je trvale fungujici drenaz, odvadejici srazkovou a povrchovou vodu prosaklou do zasypu vykopu kolem stavby. Hromadeni vody u dna stavebni jamy se musi v ka2dem pfipade zabranit. Uziva se plosna i liniova drenaz. Pravidla navrhovani drenazi- viz dale Spodni stavba pod hladinou podzemni vody Zasahuje-li hladina podzemni vody objekt, musi byt spodni stavba navrzena tak, aby vzdorovala hydrostatickemu tlaku. Zpravidla se uziva vanova zelezobetonova konstrukce, ktera zaroveii zprostfedkovava pfenos zatizeni od budovy do podzakladi, je tedy zaroveii zakladovou konstrukci - viz schema spodni stavby na obr V prubehu realizace spodni stavby je tfeba hladinu podzemni vody snizit min. 0,5 m pod uroveii zakladove spary, a to po tak dlouhou dobu, dokud hmotnost stavby nepfesahne s 10 % rezervou hodnotu mozneho vztlaku podzemni vody, pusobiciho na vanovou konstrukci po vzestupu hladiny. Snizovani hladiny podzemni vody se realizuje podle specialnich projektu. Uvedene plati pro schema dle obr a. Zaklada-li se v nepropustnem horninovem prostfedi a nelze-li trvale odvodnit zakladovou sparu, musi se tak dit alespoii po dobu vystavby. Pod objektem se zfizuje plosna drenaz, pfip. v kombinaci s liniovou drenazi, a voda shromazdena ve stavebni jame se z jimek umistenych po obvodu vykopu nucene odcerpava. Hydroizolacni povlaky se zpravidla realizuji do podkladni vany v ucelenem sledu kladeni modifikovanych asfaltovych pasu bez delsich casovych pfestavek. Tim se potlacuje mozny vyskyt hydroizolacnich defektu, ktere casto provazi casova pferuseni praci. Podle vysky hladiny podzemni vody nad zakladovou sparu se uziva nizka ci vysoka vana (obr a, b). V pfipade nizke vany se asfaltove pasy povlaku napojuji vratnym spojem (obr a). Pricip spoje spociva v postupu, kdy se v prvni etape nekolik poslednich fad cihel podkladniho plaste vyzdiva na vapennou maltu, a ty se ve druhe etape praci po realizaci zelbet.. steny vany zase odstrani. Tim se odhali povrch povlaku. Na ocisteny povrch povlaku se napoji asfaltovy pas, realizovany na povrch zelbet. steny ve druhe etape praci z vnejsi strany. 27

30 Obr Konstrukcni a hydroizolacni koncepce spodni stavby v podminkach podzemni vody; skladba hydroizolacnich soustav ve dne i na stenach, detail vratneho spoje a detaily ukonceni hydroizolacni soustavy u terenu. Obr a Obr b zakladova spara pod hladinou podzemni vody v propustnem horninovem prostredi a b c popis detailil Skladba hydroizolacni soustavy ve dne vanove zelezobetonove konstrukce podzemi pfi zalozeni v propustnem horninovem prostfedi pod hladinou podzemni vody. e U spofadani hydroizolacni konstrukce ve dne a stene podzemi objektu pfi realizaci hydroizolacniho povlaku do nizke podkladni vany s napojenim hydroizolacniho povlaku ve druhe etape praci z vnejsi strany pomoci f vratneho spoje. Ukonceni hydroizolacni soustavy u terenu pfi uziti soklu z rezneho zdiva. zalozeno v nepropustnem horninovem prostredi bez moznosti trvaleho odvodneni zakladove spary (s rizikem vzniku sekundarni hladiny podzemni vody v zasypech kolem objektu) popis detailil d Skladba hydroizolacni soustavy ve dne zelezobetonove vanove konstrukce podzemi pfi zakladani v nepropustnem horninovem prostfedi. Uspofadani hydroizolacni konstrukce ve dne a stene podzemi objektu pfi realizaci hydroizolacniho povlaku do vysoke podkladni vany vyztuzene sloupky. Ukonceni hydroizolacni soustavy u terenu se zavedenim povlaku pod pfedsazeny obklad dvouplasfove vetrane steny; povlakova izolace proti srazkove vode je napojena na povlakovou izolaci proti vode podpovrchove pomoci zpetneho spoje. 28

31 HPV v detail b detail a 29

32 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNf STAVBY Pfesah pasu ve spoji Cini 150 mm. U vysoke vany lze u terenu pouzit pfevedeni povlaku na svrchni cast podkladni steny (obr b). Dimenze hydroizolacniho povlaku se fidi pusobicim hydrostaticeym tlakem. Pro tlaky vyvolane vyskou vodniho sloupce do 2 m se uzivaji dva modifikovane natavitelne asfaltove pasy, v mistech vice nez 2 m pod hladinou tfi modifikovane natavitelne asfaltove pasy. Pozntimka 10: V podminkach podzemni vody se hydroizolacni povlaky vytvafi ne;mene ze dvou modifikovanych asfaltovych pasil. Ty se vzajemne v plose mezi sebou i v pfesazich, ktere Cini 1 00 mm, spojuji natavenim, zpravidla detail f plamenem hofakil na propanbutan. Podminkou ocekavane absolutni hydroizolacni funkce povlakil je dokonale spojeni pasil. Toho se na stavbach zpravidla dociluje ve spojich pasil, nikoliv vsak v plose. Je to totiz, zejmena na svislych plochach, obtiznejsi. Nejsou-li ale pasy spojeny, pak muze dochazet k rozlevani vody mezi pasy v povlaku a vysledny hydroizolacni efekt vicevrstveho povlaku je roven povlaku jednovrstvemu se vsemi riziky propustnosti pro vodu pilsobici hydrostatickym tlakem. Proto je nezbytne kvalitu spojovani pasil na stavbach kontrolovat. detail e -: 30 l

33 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODN1 STAVBY V pfikladech podle obr a,b jsou v oblasti soklu i navazujicich sten obvodoveho plaste budovy zakresleny dvouplasfove vetrane konstrukce. V prvnim pfipade je uzito rezne zdivo, ve druhem pfipade obklad osazeny na distancni rost. V casti soklu vytvafi termoizolacni vrstvu extrudovany penovy polystyren zakryvajici povlak. Jedna se o funkcne spolehliva feseni. Pozntimka 11: Na rezne zdivo soklu nutno uzit ostfe palene cihly, vnejsi povrch cihelneho zdiva pod terenem se doporueuje opatfit naterov{jm povlakem na bazi asfaltu; prvky okapoveho chodniku )sou podsypany sterkopiskem. Citovane a souvisejici terminy a dejinice. pracovni spoj: spoj okrajit. rozpracovaneho hydroizolacniho povlaku v miste pferuseni izolacnich praci zpetny spoj: spoj umoznujici protismeme napojeni povlaku v nasledne etape izolacnich praci vratny spoj; obraceny spoj: spoj umo:b1.ujici napojeni povlaku z opacne strany konstrukce, nez z jake probihala realizace v pfedchozi etape Zasady navrhovani hydroizolacnich soustav povlakovjch izolaci z modifikovanych asfaltovj'ch pasu do prostredi agresivni podzemni vody Hydroizolacni asfaltove materialy jsou chemicky odolne vu.ci vsem v pfirode se vyskytujicim vodam. Odolavaji vlivu.m anorganicky-ch soli, alkalii a slabych kyselin. Oleje, tuky, pohonne hmoty, benzol, petrolej a jina rozpoustedla je rozrusuji a nesmi proto pfijit do pfimeho styku s nimi. ' r- Jsou-li podzemni vody klasifikovany podle CSN Betonovae. konstrukce, klasifikace agresivnich prostfedi, jako vody agresivni, musi\ pusobeni techto vod odolavat hydroizolacni povlak i ochranny plasf. Pozntimka 12: Pfisnejsi klasifikaci meznich hodnot pro stupne agresivniho chemickeho prostfedi z pitdy a podzemnich vod uvadi schvalena CSN PEN 206, jejiz vydani se pfipravuje. Navrh odolneho ochranneho plaste, zejmena materialu a vrstev vytvarenych na bazi cementu, se fidi ustanovenimi CSN Vodostavebny beton, CSN Betonove konstrukce, zakladni pravidla navrhovani protikorozni ochrany, CSN Betonove konstrukcie, klasifikace agresivnych prostredi a CSN Betonove konstrukcie, navrhovani primarnej protikoroznej ochrany. Betony uzite v prostfedi chemicky agresivnich vod musi byt vodotesne. Stupeii vodotesnosti se fidi velikosti pusobiciho hydrostatickeho tlaku a pozadovanym stupnem protikorozni ochrany ve smyslu ustanoveni CSN Vodostavebny beton. 31

34 V prostfedi mirne agresivnim postaci primarni ochrana vrstev ochranneho plaste. Primarni ochrana betonu, zelezobetonu i maltov:ych smesi spociva ve zv:yseni jejich odolnosti zmenou jejich slozeni nebo struktury pfed realizaci konstrukce Ci v jejim prubehu. Uziva se odolneho cementu, zvetsuje se tlousfka betonu kryjiciho v:yztliz apod. Betony musi byt vodotesne. V prostfedi stredne a silne agresivnim se kombinuje primarni ochrana s ochranou sekundarni. Sekundarni ochrana proti chemicke korozi spociva v omezeni nebo ve vylouceni pusobeni agresivniho prostfedi na ochranny plasf ci jeho podstatne casti. -:,1'/)._. /<,;,-'}.... ', ~::fi>:.... Obr Konstrukcni a hydroizolacni koncepce spodni stavby objektu zalozeneho na zelezobetonove vane v propustnem, resp. v malo propustnem hominovem prostfedi pod hladinou podzemni. vody o stfedni agresivite, s odvodnenim zakladove spary po dobu stavebnich praci. Skladba hydroizolacnich soustav popis detailu a Skladba hydroizolacni soustavy ve dne zelezobetonove vanove konstrukce podzemi v podminkach stfedne agresivni podzemni vody o tlaku do 0,02 MPa; podkladni mazanina z cementove malty dvoupasoveho hydroizolacniho povlaku je proti korozi chranena modifikovanym asfaltorym pasem; podkladni beton i vyrovnavaci pater z cementove malty ochranneho asfaltoveho pasu jsou vytvofeny zpusobem, ktery zajisti zv:ysenou odolnost proti pusobeni agresivniho prostfedi- viz CSN az 16. b Skladba hydroizolacni soustavy ve stene zelezobetonove vanove konstrukce podzemi v uspofadani odpovidajicim realizaci hydroizolacniho povlaku do podkladni vany, s ochranou silikatoveho plaste proti pusobeni stfedne agresivni podzemni vody modifikovanym asfaltorym pasem; ochranny asfaltory pas je vtici zasypu chranen textilii o hmotnosti min. 600 gm l

35 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNf STAVBY Sekundarni ochranu pbiste na plochach vodorovnych a sikmych ve stfedne agresivnim prostredi lze vytvofit z jednoho modifikovaneho natavitelneho asfaltoveho pasu realizovaneho na pomocne betonove Ci asfaltobetonove vrstvy. Stejny zpusob ochrany lze ve stredne agresivnim prostredi zvolit i vlici zdenemu plasti. Na omitnucy povrch ochranneho plaste se natavi jeden modifikovany asfaltovy pas, ktery lze pfed poskozenim zahozovou zeminou chranit pasy z tvarovanych plastu, pryzovymi deskami, popf. i textilii. Pfiklady hydroizolacnich konstrukci odolnych stfedne agresivnimu prostfedi jsou uvedeny na obr V silne agresivnim prostfedi vychazi volba protikoroznich opatfeni ze zvlastniho odborneho posouzeni. Poznc:imka 13: V silne agresivnim prostfedi se plciste mohou chrcinit napf. na plochcich vodorovn{jch vrstvou liteho asfaltu, nebo na plochcich vodorovn{jch a sikm{jch kyselinovzdomymi cihlami kladen{jmi do asfaltoveho tmelu na zpevnene sterkopiskove lo:le. Zdivo plciste se uytucifi z ostfe pcilen{jch cihel pevnostni znacky P 20 nebo cihel kyselinovzdom{jch kladenych do asfaltocementoue malty Ci asfaltovych tmelil. Proudeni agresiunich uod kolem stavebnich konstrukci, ktere evysuje korozivni ucinky podzemnich vod, lze v{jhodne omezit hydroizolacnimi clonami, napf. zjilu, bentonitu apod. detail b detail a 33

36 1.4.6 Zasady navrhovani detailii hydroizolacnich systemii a konstrukci z povlakovtch izolaci z modifikovanych asfaltovtch pasii Uvedeny zasady feseni detailu prostupu konstrukci a teles hydroizolacnimi povlaky, zasady navrhovani dilatacnich spar a hydroizolacnich pfepazek Prostupy konstrukci a teles Prostupujici konstrukce a telesa, na jejichz obvod se rna hydroizolacni povlak z modifikovanych asfaltov)tch pasu vodotesne pfipojit, musi byt pevne osazeny v konstrukci. Prostupujici konstrukce a telesa nemaji s izolovanou rovmou svirat mensi uhel nez 750. Prostupujici konstrukce a telesa musi mit od rohu a koutu takovou vzdalenost, aby bylo mozno na ne hydroizolacni povlak spolehlive napojit. Nejmene se voli 0,3 m. Vodotesnost napojeni hydroizolacnich povlaku z modifikovanych asfaltov)tch pasu na prostupujici telesa se nejspolehliveji zajisfuje sevfenim izolacnich vrstev mezi pevnou a volnou pfirubu. Pfiruby se zpravidla navrhuji z oceloveho plechu tl. min. 8 mm, sire mm, delky nejv)tse 2 m; spojovaci srouby se na pevne pfiruby umisfuji osove ve vzajemne vzdalenosti mm, a jsou pfipojeny vodotesnym svarem. Pevne pfiruby se k prostupujici konstrukci Ci telesu vodotesne pfivafuji. Osazuji se do roviny s okolnim podkladem izolace. Nelze-li pfiruby k prostupujicim konstrukcim a telesum pfivafit, uzije se plasfove ocelove tvarovky, kterou vlastni konstrukce ci t~leso prochazi. Mezera mezi ocelovou tvarovkou a prostupujici konstrukci ci telesem se tesni pryzov)tmi kliny, tmely, asfaltovanymi provazci a bandazi zhotovenou ze sklenene tkaniny a vhodne asfaltove hmoty. Na prostupujicich potrubich se doporucuje asfaltem nasycenou bandaz navic stahnout plechovym paskem. Plasfove trubky se take pouzivaji, je-li nutno hydroizolacni povlaky tepelne izolovat od prostupujicich medii, nebo tehdy, nelze-li instalovat prostupujici konstrukce a telesa pfed realizaci izolaci. : 34 l

37 V podminkach zemni vlhkosti a gravitacni vody se pfipousti prime napojeni hydroizolacnich povlaku z asfaltovych modifikovanych pasu na prostupujici potrubi a telesa pfeta.zenim izolacnich vrstev na jejich povrch s naslednym sta.zenim plechovym paskem. Tesnici usek musi mit delku minimalne 120 mm. Styk se jeste doporucuje tmelit a bandazovat. Nelze-li v podminkach zemni vlhkosti i gravitacni vody uskutecnit pfeta.zeni izolacnich vrstev na prostupujici konstrukce a telesa, napojuji se izolacni povlaky na pevne pfiruby rozmerove fesene die zasad platnych pro tesneni prostupu s volnou a pevnou pfirubou. Ocelove plasfove tvarovky musi byt chraneny proti korozi. Jejich vnitfni prumer se obvykle voli 0 40 mm vetsi, nez vnejsi prumer vkladaneho potrubi. Pfi seskupeni nekolika trubnich prostupu se zpravidla navrhuje spolecna pfiruba z oceloveho plechu. Je-li volna pfiruba sestavena z dilu, nema mezi nimi byt mezera vetsi nez 2 mm. Pfiklady feseni prostupu potrubi hydroizolacni soustavou jsou zachyceny na obr a Obr Prostup potru.bi suterenni stenou, reseny pomoci ocelove plasfove tru.bky s pevnou a volnou pfint.bou, s realizaci hydroizolacniho povlaku z vnejsi strany konstru.kce; polditelne pro vsechny hydrofyzikalni expozice; ocelove prvky chraneny protikoroznimi asfaltovymi natery. Obr Prostup oceloveho potru.bi suterenni stenou v podminkach gravitacni vody; dodatecne vlozene potru.bi do otvoru. ve stene a jeho zabetonovani, izolace jednim modifikovanym asfaltovym pasem z vnejsi strany, pfetazeni povlaku na potrubi a stazeni ocelovou tfidilnou objimkou. 35

38 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPOON! STAVBY Citovane a souvisejici tenniny a definice: prostup: pferuseni spojitosti hydroizolacniho povlaku prostupujicim telesem phisfova trubka: ocelova trubka s pevnou a volnou pfirubou, umoznujici vodotesne feseni prostupu potrubi hydroizolacnim povlakem Dilatacni spary Dilatacni spary je treba ve stavebni konstrukci umistit tak, aby hydroizolacni povlak spolu se zesilujicimi vlozkami probihal spojite v jedne rovine z jednoho dilatacniho dilu stavby na druhy. Nejmensi vzdalenost dilatacni spary od hran a koutu cini 400 mm. Vytisteni dilatacnich spar v koutech je pripustne jen v podminkach zemni vlhkosti. Dilatacni spara musi byt v celem prubehu spojite izolovana jedinym zpusobem, dimenzovanym proti nejvetsimu v uvahu pfichazejicimu hydrofyzikalnimu namahani. Zesilujici vlozky hydroizolacniho povlaku v miste dilatacni spary se doporucuje umisfovat na vnitrni stranu povlaku. Hydroizolacni povlaky prechazi pres dilatacni spary bez preruseni. Povlakove izolace z modifikovanych asfaltovych pasu se v oblasti expanznich, posuvnych a pohybovych dilatacnich spar v podminkach zemni vlhkosti a gravitacni vody u dilataci sten zesiluji jednim modifikovanym asfaltovym pasem typu Y sire min. 0,5 m, v pripade gravitacni vody pusobici na stropni konstrukce v zasypu tremi modifikovanymi asfaltovymi pasy. Pas typu Y sire 0,5 m se v tom pripade vklada mezi dva zakladni pasy povlaku (viz dimenzovani povlaku dle 4.4.2), dva kryci pasy typu y sire 1 m jsou umisteny na vnitrni a vnejsi povrch povlaku. Vsechny modifikovane asfaltove pasy jsou v miste uzavery dilatacni spary vzajemne v plose svareny. Povlakove hydroizolace z modifikovanych asfaltovych pasu se mohou alternativne v oblasti expanznich, posuvnych i pohybovych dilatacnich spar v podminkach gravitacni a podzemni vody zesilovat pryzovym pasem z chloroprenoveho kaucuku sire min. 400 mm, o tloustce kolisajici zpravidla mezi 4-8 mm v zavislosti na ocekavane velikosti vzajemnych pohybu dilatacnich celku. Pryzovy zesilujici pas se vlepuje do asfaltove hmoty a stabilizuje asfaltovym pasem sire 1 m. Vtlacovani hydroizolacnich povlaku do dilatacnich spar v podminkach podzemni vody brani pryzove profily 0 sifce rovne dvojnasobku sire dilatacni 36

39 spary. Pryzove profily se vkladaji do osy dilatacni spary na jeji uzaver pred betonazi na chranenou stranu konstrukce. Take podkladni a ochranne vrstvy hydroizolacniho povlaku musi byt v ose dilatace rozdeleny dilatacni sparou stejne sire, jaka je volena v nosne konstrukci. Presahuji-li pohyby dilatacnich celku v dilatacnich sparach 10 mm, resi se uzavera dilatacni spary individualne dle konkretnich podminek. Priklady reseni hydroizolacni konstrukce dilatacni spary ve strope a stene podzemi budovy v podminkach gravitacni vody jsou zachyceny na obr a Obr Zesileni hydroizolacniho povlak:u nad dilatacni sparou v ielezobetonove podzemni stenove konstrukci v podminkach gravitacni vody pfidavnym pryzovym pasem. Obr Zesileni hydroizolacniho povlak:u nad dilatacni sparou v zelezobetonove podzemni stropni konstrukci v podminkach gravitacni vody pfidavnym pryzovym pasem. Citovane a souvisejici terminy a de.finice: dilatacni spara: spara v hydroizolacni konstrukci, umoznujici vodorovne, svisle i prostorove pohyby jednotlivych dilatacnich celku stavby, vyvolane rozmerovymi zmenami nebo rozdilnym sedanim objektu expanzni a kontrakcni dilatacni spara: spara umoznujici nezavisle objemove zmeny mezi dvema dilatacnimi celky v pfevazne vodorovnem smeru posuvna dilatacni spara: spara umoznujici nerovnomemy posun mezi dvema sousednimi dilatacnimi celky v pfevazne svislem smeru pohybova dilatacni spara: spara umoznujici prostorove pohyby mezi dvema sousednimi dilatacnimi celky 37

40 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNI STAVBY Hydroizolacni prepazky K zajisteni spojitosti hydroizolacnich povlaku v tech castech konstrukci, kde je pfestupovano dovolene namahani hydroizolacnich povlaku z modifikovanych asfaltov)tch pasu, nebo tam, kde neni mozne ze staticeych duvodu pferuseni probihajici v)tztuze, se navrhuji hydroizolacni pfepazky, a to bud' z kovov)tch desek, anebo z naterov)tch povlaku ze synteticeych pryskyfic. Naterove hydroizolacni pfepazky vytvafi natery ze vhodnych synteticeych pryskyfic (epoxidy, polyuretany), nanesene na betonovou konstrukci v plose pfesahujici obrys nosnych konstrukci o nejmene 150 mm, a dale na ocistenou, rzi zbavenou v)tztuz do v)tsky 80 mm. Naterov:Y povlak lze vyztuzit sklenenou tkaninou. Princip feseni je zachycen na obr Hydroizolacni povlaky se po obvode konstrukce k naterovemu povlaku pfitavuji. Zobrazeny zpusob se pouziva v podminkach zemni vlhkosti. Pozncimka 14: Kovove hydroizolacni pfepazky vytvafi ocelova deska pfesahujici obrys konstrukce o 150 mm, skrze kterou je provleeena armatura, vodotesne pfivafend k ocelove desce. Hydroizolacni povlaky jsou po obvode konstrukce sevfeny mezi zakladni ocelovou desku a volne pfiruby. Vzdalenosti kotevnich sroubii i rozmery pfirub se fidi pravidly uvedenymi u trubnich prostupii. Uvedeny zpiisob lze uzit pro vsechna beznd hydrofyzikdlni zatizeni. ' '-' '-L " Obr Naterova hydroizolacnipfepazka ze synteticke pryskyfice v miste napojeni zelezobetonoveho sloupu nebo steny na zakladovou konstrukci pfi hydrofyzikalni expozici stykove plochy zemni vlhkosti 1. epoxidov{j penetracni nater a dvojnasobn{j kryci nater z epoxidove pryskyfice, 2.. epoxidov{j penetracni nater a dvojnasobn{j nater epoxidovou pryskyfici prolozen{j sklenenou tkaninou, 3. pasov{j povlak - jeden modifikovan{j asfaltov{j pas, 4. dvojnasobn{j nater epoxidovou pryskyfici prolozen{j sklenenou tkaninou, 5. kryci pruh z modifikovaneho asfaltoveho pasu 38

41 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNf STAVBY 1.5 Povlakove hydroizolace spodni stavby z plastovj'ch pasu Plastove pasy se v hydroizolacni technice pouzivaji od 60. let. Jejich prvotni aplikace vychazely ze zkusenosti a tradice asfaltovych izolaci, zejmena co se cyce skladby hydroizolacnich soustav i feseni nektecych detailu. Postupne se ale vyvinuly samostatne technologie, respektujid zvlastnosti, resp. pfednosti i nedostatky jednotlivych materialovych bazi plastovych pasu. Beznou, v soucasne dobe hojne pouzivanou materialovou variantou plastovych hydroizolacnich pasu jsou folie z mekceneho PVC. Tern je venovana nasledujici staf Vlastnosti folii z mekceneho PVC Pro hydroizolace spodni stavby se pfevazne pouzivaji nevyztuiene folie z mpvc. Na trhu jsou nabizeny desitky druhu. Jejich vlastnosti se pohybuji v sirsich mezich. Pro vytvofeni pfedstavy o obvyklych parametrech jsou nektere orientacni hodnoty uvedeny v tab Z udaju v tabulce je zfejma velka pruznost folii, coz je pfedurcuje, spolu se zpusobem volneho zabudovani ve stavebni konstrukci (viz drue), i k izolaci tech nejnarocnejsich konstrukci, v nichz se mohou tvofit z ruznych pficin trhliny. Tabulka 1. 5 Orientacni vlastnosti hydroizolacnich f6lii z mekceneho PVC Technicke udaje UvaZovane vlastnosti Tlousfka folie 0,6 mm az 2,0 mm Delka folioveho pasu v roli 10m az 50 m Sifka folioveho pasu 1,3 m az 2,05 m Plosna hmotnost folioveho pasu 0,75-2,5 kgm-2 Mez pevnosti v tahu pfi pfetrzeni* 10 az 20 MPa Pomerne prodlouzeni pfi pfetrzeni* 200 az 400% Rozmerova struost (80 C, 6 hodin)* +O,l%aZ1% Ohyb za chladu (-20 C) zadne trhliny Odolnost proti prorustani kofenu kofeny neprorustaji * Rozlisuje se podelne a napfic vyroby folioveho pasu. 39

42 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNI STAVBY Dimenze foliovjch hydroizolacnich povlaku z mpvc v zavislosti na hydrofyzikalni expozici spodni stavby Nejmensi doporucena tloustka jednovrstveho f6lioveho povlaku, resp. skladba a tlousfka dvouvrstveho povlaku vcetne aplikace pasivnich a aktivnich kontrolnich systemu, sanacnich systemu a kombinovanych hydroizolacnich systemu (viz dale) jsou uvedeny v tab Pro vymezeni hydrofyzikalni expozice spodni stavby v pfipade propustneho i nepropustneho horninoveho prostfedi plati zasady uvedene v casti az Tabulka 1. 6 Dimenze f6liovych hydroizolacnich povlakit z mpvc v zcwislosti na hydrofyzikalni expozici spodni stavby hydrofyzika.lni expozice doporucena nejmensi tlousfka folii, resp. pocet folii v povlaku, priklad zemni vlhkost 0,6mm ALKORPLAN 1,0 mm 6) gravitacni voda prosakujici 1,0 mm 1 l horninovym prostfedim kolem vertikalnich ploch podzemi budov ALKORPLAN 1,5 mm 6) gravitacni voda pusobici na 1,5 mm 1 l.2l horizontalni a pfilehle nize umistene vertikalni plochy ALKORPLAN 1,5 mm 6) podzemni voda tlakova 1,5 mm 1), 2), 3), 5) ALKORPLAN 2,0 mm 6) 1,5 + 1,0 mm 3), 4l. 5) ALKORPLAN 2,0 + 1,5 mm 6) 1) tlakova nebo vakuova kontrola vodotesnosti spoju f6lii 2) dtto 1) + folie se signalni vrstvou pfipadne perforace 3) plosny pasivni kontrolni system+ sanacni system 4) plosny aktivni kontrolni system+ sanacni system 5) kombinace f6lioveho systemu s vodotesnou stavebni konstrukci (vodotesnym betonem) 6) ALKORPLAN druh Zasady navrhovani hydroizolacnich konstrukci spodni stavby s pouzitim povlakovjch izolaci z folii mekceneho PVC Hydroizolacni soustavy, systemy a konstrukce spodni stavby izolovane f6liemi z mpvc se navrhuji do znacne miry shodne se zasadami platnymi pro povlakove izolace z asfaltovych pasu- viz cast

43 Jednim z hlavnich rozdibi je skutecnost, ze folie se na podklad volne kladou a v potrebne poloze v rozpracovane stavebni konstrukci se pouze bodove nebo liniove kotvi. Naproti tomu asfaltove povlaky jsou s podkladem spojovany plnoplosne (anebo alespon v pfevazne plose) a to zpravidla natavenim. V dusledku plosneho spojeni s podkladem jsou asfaltove povlaky citlive na vznik trhlin v podkladech. Hrozi-li nebezpeci vzniku trhlin vetsich nez vlasovych, nelze je pouzit. Naproti tomu hydroizolacni kontinuita foliovfch povlaku neni zpravidla vznikem trhlin v podkladech ohrozena. Tato nesporna vj-hoda je vsak vykoupena rizikem rozlevani vody mezi povlakem a podkladni konstrukci v pripade lokilni propustnosti folioveho povlaku. Toto nebezpeci je aktualni zejmena v podminkach podzemni tlakove vody. Celi se mu system em opatfeni popsanych v dalsim textu- viz cast Dalsim vyznamnym rozdilem je vetsi pfipustne mechanicke namahani f6liovych povlaku. Napeti v tlaku nesmi pfekrocit 5,0 MPa pfi teplotach do 20 C, pokud vyrobce nestanovi jinak. Z konstrukcnich rozdilu v tvarovani hydroizolacni soustavy je nutno upozornit zejmena na okolnost, ze se vyskove rozdily v podkladnich plastich zpravidla nepfekonavaji po nabezich, ale pfipousti se vertikruni stupne. K ochrane povlaku pied perforaci pri ukladani vj-ztuze na vertikilnich plochach podkladnich van se nepouzivaji postiiky cementovou maltou, ale textilie, resp. bezpecnejsi obklady z polotuhych desek PVC. Take kotveni ochrannych plasfu pomoci ocelovych kotev je jen vyjimecn:ym fesenim, nebof jednak lze do urcite miry pfipustit pfenos tahovych sil do f6liovych povlaku a krome toho se v konstrukcnich situacich, ktere by smefovaly ke kotveni, dava pfednost nezavisle poloze ochranneho plaste na pazeni sten vykopu. Kotveni by patrne pfichazelo v uvahu pouze pfi vystavbe na poddolovanem uzemi Priklady skladeb hydroizolacnich soustav s izolacni vrstvou z folie mekceneho PVC Vyjdeme-li z vyse popsanych obecnych zavad navrhovani hydroizolacnich soustav, pak mozne konkretni aplikace pro folie z mpvc pro ruzna hydrofyzikalni namahani vyplyvaji z nasledujicich pfikladu skladeb, zachycenych na obr az Expozice zemni vlhkosti, kdy se voda ke stavebni konstrukci sifi horninovym prostfedim pouze kapilaritou, pfip. vypafovanim, difuzi a kondenzaci vodni pary, seve stavebni praxi vyskytuje pouze u podlah nad urovni terenu, pfip. 41

44 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNI STAVBY u podlah a sten suterennich prostor pod urovni terenu v propustnych zeminach v mistech chranenych pfed jinymi formami vyskytu vody vyse situovanymi stavebnimi konstrukcemi. V techto pfipadech postacuje provest pnmo na rostly teren betonovou mazaninu, ktera je vhodnym podkladem pro ukony spojene s kladenim folioveho povlaku, tj. pro manipulaci s foliemi a jejich svafovani. Vyhovujici kvalita povrchu podkladni betonove mazaniny se ziska sta.zenim povrchu ocelovym, pfip. i dfevenym hladitkem, nebof se prakticky vzdy v nasledujicim technologickem kroku doporucuje podlozeni hydroizolacni folie podkladni textilii o hmotnosti 300 gm-2. Hydroizolacni funkci spolehlive zajisti jedna folie z mpvc o tlousfce 0,6 mm. Pfipousti se ale i tenci folie, zejmena u jinych materialovych bazi, napf. polyetylenu. Do podlah se zpravidla vklada termoizolacni vrstva. Tu obvykle vytvafi desky z penoveho polystyrenu, oddelene od folie separacni textilii, rovnez 0 hmotnosti 300 gm-2. Dale nasleduji separacni asfaltova lepenka, napf. A 400 H, pfip. polyetylenova folie tlousfky 0,25 mm, ktere maji zaroveii funkci pomocne hydroizolacni vrstvy vu.ci technologicke vode nasledujid vrstvy, a betonova mazanina vytvafejici podklad pro naslapnou vrstvu. Schema skladby- viz obr Popis skladby naslapna vrstva mazanina z cementove malty armovana siti separacniasf kpenka desky z penoveho polystyrenu textilie folie z mpvc tl. 0, 6 mm textilie betonova mazanina propustne podlozi Obr Skladba hydroizolacni konstrukce podlahy na propustnem hominovem podlozi - expozice zemni vlhkosti. V pfipade nepropustneho podlozi se popsane hydroizolacni souvrstvi podklada drenazni vrstvou ze sterkopisku, vytvafejici plosnou drenaz - viz dale. Drenazni vrstva ze Sterkopisku, rozprostfena na nepropustnem podlozi, 42

45 nahrazuje masivni propustne horninove prostredi, jake bylo predpokladano v predchozim pripade. Zajisfuje mensi hydrofyzikalni expozici. Schema skladby- viz obr Popis skladby naslapna vrstva mazanina z cementove malty armovana siti separacniasf lepenka desky z penoveho polystyrenu textilie folie z mpvc tl. 0, 6 mm textilie betonova mazanina sterkopiskovy nasyp nepropustne podlozi Obr Skladba hydroizolacni konstrukce podlahy na nepropustnem hominovem podlozi s trvalym odvodnenim zakladove spary - expozice zemni vlhkosti. Expozice gravitacni vodou se charakteristicky vyskytuje v propustnych zeminach. Prosakujici vodou jsou atakovany steny a stropy i nize umistene steny konstrukci obklopene zemnim telesem, na ktere gravitujici voda narazi a do urcite miry se na nich hromadi, resp. kolem ktecych prosakuje k hladine podzemni vody, prip. k drenaznimu systemu- viz dale. Hydroizolacni efekt u sten pfilehajicich k terenu lze zajistit jednou f6lii z mpvc tl. 1,0 mm, u stropnich konstrukcich f6lii tl. 1,5 mm. U stropnich a nize umistenych stenovych konstrukci lze uplatnit i plosny aktivni i pasivni kontrolni system, resp. system sanacni, nebof to jsou zpravidla jiz obtizneji pristupne konstrukce, jejichz oprava v pripade hydroizolacnich defektu povlaku, realizovana celoplosne bez indikace polohy vad, je prilis komplikovana. Ochranu foliovjch povlaku na stropnich konstrukcich se doporucuje realizovat pomoci betonovjch mazanin, nebof dobre odolavaji mechanickemu namahani pri zasypovych pracech (obr ). U stenovych konstrukci je konkretni podoba hydroizolacni soustavy zavisla na postupu realizace podzemi objektu. Bude-li v pate konstrukce uzit zpetny spoj, pak se ochranny plasf realizuje 43

46 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNl STAVBY jako posledni z vrstev hydroizolacni konstrukce a skladba muze mit podobu dle obr a2 6. Tento pfipad nastava tehdy, provadi-li se f6liova izolace nejprve ve dne objektu, pote se postavi nosna konstrukce podzemi a ta se nakonec z vnejsku "obali" f6liovou izolaci a chrani plastem. Popis skladby - nasyp ochranna betonova mazanina textilie - folie z mpvc tl. 1, 5 mm textilie spadovy beton nosna stropni konstrukce Obr Skladba hydroizolacni konstrukce stropu nad podzemnimi prostorami - expozice gravitacni vodou. Popis skladby zelbet. stena omitka textilie - folie z mpvc tl. 1, 0, resp. 1,5 mm textilie pfizdivka z plnych cihel na cementovou maltu, vypln mezery mezi pfizdivkou a ochrannou textilii cementovou maltou Obr Skladba hydroizolacni konstrukce steny pfi realizaci f6lioveho systemu z vnejsi strany s klasickym zdenym ochrannym plastem - libovolna expozice podpovrchovou vodou. Ochranne plaste f6liovych povlaku lze na stenach vytvofit klasicky zdene z plnych cihel (obr ), s vyhodou se ale pouzivaji tvarovane desky z plastu (obr ), nebof tim odpadaji mokre procesy a prace maji pouze montazni charakter, pfipadne se pouziji termoizolacni a ochranne desky z extrudovaneho penoveho polystyrenu (obr ). 44 L:

47 T' KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNi STAVBY Popis skladby zelbet. konstro.kce omitka z cementove malty textilie folie z mpvc tl. 1,0 mm tvarovana deska z polotuheho plastu napf. GUTTABETA N Obr Skladba hydroizolacni konstro.kce steny pfi realizaci folioveho systemu z vnejsi strany s ochrannym a drenaznim plastem z polotuh{jch desek z tvarovaneho plastu - expozice gravitacni vodou. Popis skladby zelbet. konstro.kce omitka z cementove malty textilie folie z mpvc tl. 1, 0 mm textilie deska z extro.dovaneho penoveho polystyrenu s drazkovanim pfekrytym textilii na vnejsi strane Obr Skladba hydroizolacni konstrukce steny pfi realizaci folioveho systemu z vnejsi strany s kombinovan{jm ochrann{jm a drenaznim plastem z desek z penoveho plastu v kombinaci s textiliemi - expozice gravitacni vodou. Oba posledne uvedene ochranne systemy se s vyhodou vyuzivaji i k drenazni funkci. Vertikalni drenaz umoznuje propad vody do horizontalniho drenazniho systemu, a tim sniruje hydrofyzikalni namahani povlaku. Uziti vertikalni drenaze je potfebne a uzitecne zejmena tehdy, jsou-li na zasypy uzity nepropustne zeminy. Poznamka 15 : Termin nepropustnci zemina oznaeuje vlastnost zeminy v rostlem stavu. Pou.Zije-li se ale tato zemina po vyteieni opet k zcisypu, coi je velmi caste, docasne vznikci velmi heterogenni, promenlive propustne prostfedi. Voda se v techto zcisypech i v kontaktni spcife mezi zeminou a objektem mtiie lokcilne hromadit a pusobit na hydroizolacni povlak hydrostatickym tlakem. A tomu prcive brcini vertikcilni drencii. Desky z extrudovaneho penoveho polystyrenu zajist:uji potfebne termoizolacni vlastnosti suterennich sten, zejmena v ccisti pfilehajici k terenu, a velmi ucinne eliminuji tepelne mosty k.onstrukci. 45

48 Existence hladiny podzemni vody, ktera zasahuje objekt, zpravidla vede k navrhu monolitickeho zelezobetonoveho krabicoveho podzemi, ktere vzdoruje tlaku podzemni vody a zaroven slouzi jako zakladova konstrukce pro celou budovu. Realizace objektu vyzaduje snizeni hladiny podzemni vody po dobu vystavby, resp. do doby, nez hmotnost budovy pfesahne vztlak vody. Snizeni hladiny podzemni vody je narocne inzenyrske opatfeni, ktere musi byt provedeno podle specialniho projektu. Obvyklou skladbu hydroizolacni konstrukce ve dne zakladove vany na propustnem podlozi, tj. na sterkopisku, zachycuje obr V pripade nepropustneho podlozi se pod hydroizolacni soustavu rozprostira sterkopiskovj' polstar - obr Jeho ukolem je jednak konsolidace a zvj'seni unosnosti horninoveho prostredi v zakladove spare a jednak odvodneni srazkove vody ze dna stavebni jamy po dobu vj'stavby. Popis skladby zelbet. zakladova vanova konstnt.kce mazanina z cementove malty desky z polotuheho plastu folie z mpvc tl. 1,5 mm textilie podkladni a betonova mazanina propustne podlozi Obr Skladba hydroizolacni konstnt.kce dna zelbet. zakladove vany v propustnem hominovem prostfedi s docasnym snizenim hladiny podzemni vody v pnlbehu vystavby - expozice podzemni tlakovou vodou. Obvykla skladba hydroizolacni konstrukce ve stene podzemi pn expozici tlakovou podzemni vodou, a pfi kladeni f6lioveho povlaku do podkladni a pozdeji za provozu objektu ochranne vany, tj. pri montazi f6lii na steny a dno ochranneho plaste z vnitfni strany stavby, je uvedena na obr

49 Hydroizolacni funkci v hydroizolacni konstrukci je schopna plnit jedna folie z mpvc v tl. 1,5 mm. Rizika nedokonaleho hydroizolacniho provedeni folioveho povlaku nebo jeho poskozeni, ktera jsou dle zkusenosti znacna, vedou v posledni dobe k aplikaci dvou folii, ktere umoznuji vytvofeni aktivniho kontrolniho systemu. v pfipade pouziti jedne folie je ucelne pouzit alespon pasivni kontrolni system- viz dale. Popis skladby konstrukce mazanina z cementove malty desky z polotuheho plastu folie z mpvc tl. 1, 5 mm textilie - podkladni betonova mazanina sterkopiskovy polstaf nepropustne podlozi Obr Skladba hydroizolacni konstrukce dna zelbet. zakladove vany na nepropustnem hominovem podlozi s docasnym odvodnenim zakladove spary v pni.behu vystavby - expozice podzemni tlakovou vodou. Popis skladby cihelna stena na cementovou maltu omitka z cementove malty textilie folie z mpvc tl. 1, 5 mm ochranna folie nebo deska z polotuheho PVC zelbet. stena Obr Skladba hydroizolacni konstrukce steny pfi realizaci folioveho systemu do podkladni zdene vany - expozice podzemni tlakovou vodou. 47

50 Pii realizaci nosne zakladove konstrukce jako posledni z vrstev hydroizolacni soustavy se doporucuje iicinnejsi ochrana folioveho povlaku pied moznosti mechanickeho poskozeni pri kladeni armatury i pri vlastni betonazi. Na horizontalnich plochach se uzivaji desky z polotuheho PVC v kombinaci s mazaninami z cementove malty - viz obr , na vertikalnich plochach desky z polotuheho PVC- viz obr Priklady reseni hydroizolacnich konstrukci spodni stavby s pouzitim povlakovjch izolaci z folii mekceneho PVC Uvedeny dva pfiklady mozneho technologickeho postupu realizace hydroizolacni konstrukce spodni stavby - kladeni f6lioveho povlaku z vnitfni strany konstrukce do podkladni vany a z vnejsi strany konstrukce na podzemni steny Realizace folioveho povlaku do podkladni vany Zvolme objekt se zakladovou sparou nad hladinou podzemni vody v podminkich nepropustne zeminy s moznosti odvodneni zakladove spary. Nosnou zakladovou konstrukci bude z dlivodu mensi iinosnosti zakladove zeminy zelezobetonova vana. Po vytezeni zeminy a rozprostfeni sterkopiskoveho polstare je casto vyhodne provest izolaci proti podpovrchove vode v jednom zaberu. Proto se po realizaci podkladni betonove mazaniny postavi zdene steny plaste s vnitfni cementovou omitkou. Nevyhovuje-li rovinnost betonove mazaniny ve dne vany, vyrovna se cementovym poterem. Do takto pfipravene formy se instaluje vlastni f6liovy hydroizolacni system (obr ). Na steny se uchyti textilie pomoci kotevnich pasu. K tomu ucelu se pouzivaji pasky z tuheho PVC nebo pasky z plechu platovaneho PVC. Kotevni a podkladni profily se umisfuji na vsechny hrany i do vsech koutu, resp. i do plochy steny po vzdalenosti pfiblizne 2 m. K silikatovemu podkladu se pasky kotvi rozpernymi nyty. Pasky umoz:ii.uji montazni fixaci folie k podkladu v potfebne poloze i rovinnosti. Spojeni mezi f6lii a pasky se dosahuje horkovzdusne. Po realizaci zelezo betonove konstrukce se hydroizolacni system dokonci z vnejsi strany. Propojeni f6lii SVISLA x SVISLA se uskutecni zpetnym spojem. v horni casti je f6liovy povlak ukoncen na kotevni pasek se zatmelenim. 48

51 Ochranu folie v casti nad terenem zajisfuje pfedstena z rezneho zdiva, osazena na ochranny plasf podzemi. Do dutiny za pfedstenou lze cs vyhodou umistit tepelnou izolaci z extrudovaneho penoveho polystyrenu. Mozna varianta tvarovani hydroizolacni konstrukce spodni stavby v soklove casti budovy u terenu a feseni f6lioveho hydroizolacniho systemu v techto mistech i v pate vany jsou znazorneny na obr a Obr Hydroizolacni konstrukce spodni stavby v podminkach gravitacni vody pfi zakladcmi na zelbet. vane v nepropustnem hominovem prostfedi s trvalym odvodnenim zakladove spary - jednovrstvy f6liovy system z mpvc realizovany do podkladni vany. / /..... rl/?/7 &~;;-~~ 49

52 Obr Detail tvarovcmi hydroizolacni konstrukce spodni stavby v soklove casti budovy u terenu, resp. detail reseni f6lioveho hydroizolacniho systemu v techto mistech - spojeni f6lii pomoci zpetneho spoje. >- Obr Detail spojeni f6lii z mpvc v pate podkladni vany Realizace folioveho povlaku na stenove konstrukce podzemi z vnejsi strany Jine pojeti f6liove izolace zakladove zelezobetonove vany podzemi, pnp. podzemnich sten jinych materialovych a konstrukcnich koncepci nez pojeti izolace do podkladni vany, popsane v pfedchozim pfipade, pfedstavuje pouziti zpetneho spoje v pate vertikalnich sten. Pfi tomto zpusobu se nejprve provede podkladni plast v cele plose dna zelbet. vany s pfesahem pres lie objektu cca 0,2 m, dale se polozi f6liovy povlak 50 : ~

53 / / /,... / / I<.L-...-' Obr Hydroizolacni konstrukce spodni stavby v podminkach zemni vlhkosti, pfip. gravitacni vody, pfi zakladani podsklepenych casti budovy na ielbet. zakladove vane v nepropustnem hominovem prostfedi s trvalym odvodnenim zakladove spary - jednovrstvy f6liovy system z mpvc realizovany na podzemni sti~ny z vnejsi strany se zpetnymi spoji v pate i hlave konstrukce. 51

54 KUTNAR HYDROIZOLACE SPODNI STAVBY v plose dna vcetne podkladnich a ochrannych vrstev, vyarmuji a vybetonuji se dno i steny podzemni konstrukce a na za.ver se z vnej si strany konstrukce realizuje f6liovy povlak i jeho ochranne vrstvy- viz obr Vzajemne spojeni f6lioveho povlaku v pate steny se provede zpetnym spojem -viz det. na obr U popsaneho detailu nutno dbat na spolehlivou ochranu f6lioveho povlaku v mistech pfesahu pres obrys konstrukce. Protoze se casto jedna o dlouhodoba pferuseni, voli se dukladnejsi ochrana, napf. dfevenymi kryty, betonovymi kryty podlozenymi separacni textilii apod., a to v obdobi pfed betonazi sten i po ni- viz detail na obr Obr Detail zpetneho spoje f6lioveho povlaku v pate steny po dokonceni hydroizolacni konstrukce. Obr Docasna ochrana pfesahu f6lioveho povlaku pres obrys nosne konstrukce pomoci dfeveneho krytu v miste zpetneho spoje - 1. etapa praci. 52

55 Navazuje-li f6liova izolace podzemnich sten na f6liove izolace podlah ulozenych na zemine, resp. v danem pfipade nepropustne zeminy v podlozi na sterkopiskove vrstve, pak lze rovnez pouzit zpetneho spoje - viz obr a17. Podkladni betonova mazanina podlahy se u podzemni steny op1ra o ochranny plasf. Zpravidla se vyztuzuje ocelovou siti umistenou pfi dolnim povrchu desky. Ve vrstvach podlahy se pfiznava dilatacni spara. Obr Detail zpetneho spoje f6lioveho povlaku v hlave steny v miste napojeni na podlahovou konstrukci po dokonceni hydroizolacni konstrukce. Obr Detail upevneni f6liove izolace v hlave steny v miste zpetneho spoje - 1. etapa praci 53

56 KUTNAR HYDROIZOLACE SPOON! STAVBY Zasady navrhovani detailu hydroizolacnich systemu a konstrukci povlakovj-ch izolaci z folii mekceneho PVC Uvedeny pfiklady reseni prostupu konstrukci a h~les f6liovymi hydroizolacnimi povlaky a zpusob feseni dilatacnich spa.r, Prostupy konstrukci a teles Detaily prostupu konstrukci a teles se fesi obdobne, jak je uvedeno pro povlaky z modifikovany-ch asfaltovych pasu. Pfednost se dava uziti ocelovych plasfovych potrubi s pevnou a volnou pfirubou, mezi ktere se vyztuzeny a podtmeleny f6liovy povlak vodotesne svira. Mezera mezi potrubimi se tesni polyuretanovou penou a tmely. Hydroizolacne seale spoleha na zabal z tkaniny a asfaltu, kter:y se vytvafi na vnejsi strane prostupujiciho potrubi v konci plasfove trubky. Schema detailu prostupu- viz obr Obr Prostup potrubi suterenni stenou resen{j pomoci ocelove plasfove trubky s pevnou a volnou pfirubou, s realizaci f6lioveho povlaku Z vne]sl strany konstrukce; pou Zitelne pro vsechny hydro Jyzikalni expozice 54

57 r KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNi STAVBY Dilatacni spary Hydroizolacni konstrukce obklopujici f6liove povlaky se v oblasti dilatacnich spa.r navrhuji dle stejnych zasad, jak uvedeno pro povlaky z modifikovanych asfaltovych pasu. Rozdil je v provedeni vlastni uzavery dilatacni spary. V miste dilatace se f6liovy povlak zesiluje pfidavnym pasem folie z mpvc. Do dilatacni spary se vklada deformovatelna vlozka. Poznamka 16: Znacnci pnlta.znost f6lii z mpvc a jejich vlozeni mezi textilie cini cel[j hydroizolacni system v okoli dilatacni spciry pomeme poddajn{jm, coz je nespomci v{jhoda f6liov{jch systemu, pfispivajici k vetsi hydroizolacni bezpecnosti feseni techto kritick[jch mist. I tak se vsak doporucuje pokud mozno dilatacni spciry ve stavbe umis(ovat nad hladinu podzemni tlakove vody. Schema feseni hydroizolacniho povlaku v miste dilatacni spary v1z obr. Obr Uzavera dilatacni spary ve f6liovem hydroizolacnim systemu z mekceneho PVC v nepropustnem hominovem prostfedi s odvodnenou zakladovou sparou. Ocekavaji-li se pohyby jednotlivych dilatacnich celku vetsi nez 10 mm, vklada se do mista dilatace specialni komurkovy dilatacni pas z PVC, sire cca 200 mm, vetknucy do podkladnich betonovych mazanin, na kter:y jsou f6liove povlaky napojeny. 55

58 Zasady navrhovani hydroizolacnich soustav povlakovjch izolaci z folii mpvc do prostredi agresivni podzemni vody Hydroizolacni folie z mpvc odobivaji vsem v prirode se vyskytujicim vodam. Specia.lni typy odola.vaji ropnym produktum i fade chemiceych latek. Podrobnosti stanovi udaje vyrobcu. Podobne jako u asfaltovych povlaku se Je tfeba v pfipade agres1v1ty pfirodniho puvodu soustfedit na ochranu vrstev podkladniho, resp. ochranneho plaste. K tomu ucelu lze s vyhodou pouzit modifi.kovane asfaltove pasy- podrobneji viz Hydroizolacni spolehlivost konstrukci spodni stavby izolovanych foliovjmi systemy z mekceneho PVC Zkusenosti z aplikaci hydroizolacnich systemu ruznych materialovych bazi ve spodni stavbe ukazuji, jak jiz bylo vpfedu naznaceno, ze cascymi pncmami hydroizolacnich poruch jsou nedokonale provedene spoje hydroizolacnich pasu, nedokonale vzajemne spojeni pasu v plose u vicevrstvych asfaltovych povlaku a take poskozeni povlaku pfed jejich zakrytim. Prvni a tfeti pficina se vztahuje i na folie z mekceneho PVC. Proto se u trvale nepfistupnych hydroizolacnich povlaku, zejmena v podminkach podzemni tlakove vody, doporucuje pouzivat dopliikova konstrukcni a technologicka opatfeni, ktera zvysuji hydroizolacni spolehlivost konstrukci, resp. jejich hydroizolacni bezpecnost. U folii se nabizi cela fada moznosti, pocinaje hydroizolacnim jistenim a kontrolou spoju, pres zdvojovani folii s aktivni vakuovou kontrolou vodotesnosti foliovych systemu v plose, az po vytvafeni kontrolnich sektoru a kombinace foliovych systemu s vodotesnymi nosnymi konstrukcemi spodni stavby vcetne pasivni kontroly tesnosti. Navic pfistupuje moznost koncipovat foliove systemy tak, aby umoznily dodatecnou sanaci pfipadnych hydroizolacnich defektu foliovych povlaku Hydroizolacni spolehlivost spoju foliovjch hydroizolacnich pasu Jednoduchy svar Vodotesneho spojeni jednotlivych foliovych pasu mezi sebou se dosahuje horkovzdusnym svafenim folii. Folie se pfekladaji pres sebe s pfesahem mm a v konci se svafi v sifi 30 mm. Z boku se sev jeste zaleva tekutou 56

59 f6lii, zejmena v pripade povlaku urcenych do podminek tlakove vody. Schema spoje - viz obr Spolehlivost vodotesneho spojeni f6lii se kontroluje vizualne, prip. i mechanicky ta.zenim ostreho hrotu po okraji svu. Ke kontrole lze pouzit i skleneneho vakuoveho zvonu, obvykle ale pouze v rovinnych usecich spoju. Uvedenou kontrolu lze pokladat za orientacni. Nekdy se hydroizolacni defekt, propustna sterbina ve svaru, nezachyti. Poznamka 17: Kvalita, resp. jinymi slovy hydroizolacni kontinuita spoje, je dana peclivou a spolehlivou praci, kterci v pfipade tlakove vody nesmi mit jedinou chybu. A toho doscihnout v realnych podminkach stavby casto v nepfiznivem pocasi, nekdy v obtizne pfistupne poloze spoje ve stavebni konstrukci a v pnlbehu tt;mef nepfetr2ite prace po dobu hodin denne, jak se casto vzhledem k terminilm vystavby deje, je velmi obtizne. Z vyse uvedenych duvodu se jednoduche svary doporucuje pouzivat pouze pfi hydrofyzikalni expozici zemni vlhkosti, prip. gravitacni vodou u svislych sten. Obr Skladba hydroizolacni soustavy v podlaze na terenu pfi expozzcz zemni vlhkosti; jednovrstvy f6liovy system, jednoduche svary. ~?7=r~7=~~~~~~=7=r=r=r~~~-- 1~ ~~~~~~~r9 Dvojity svar Dvojicy svar se vytvafi v presahu f6lii v sifi 2 x 10 mm s kontrolnim kanalkem mezi svary sire 8 mm. K vytvofeni dvojiteho svaru se pouzivaji specialni svafovaci pfistroje. Vodotesnost spoje se kontroluje pfetlakem vzduchu. Kontrola je objektivni. Schema spoje- viz obr

60 Obr Skladba hydroizolacni soustavy ve dne zakladove vany pfi expozici podzemni tlakovou vodou; jednovrstvy f6liovy system, dvojite svary, kontrola tesnosti spoju pfetlakem vzduchu. Pieplatovani spojii Dvojite svru:y nelze provest v rozich, koutech a v dalsich prostorove clenicych misted:... v techto usecich povlaku lze pouzit pfeplatovani spoju f6liovym paskem s vakuovou kontrolou tesnosti spoje. Pfeplatovani spoju lze pouzit i v plose -viz obr Dvojite svru:y a pfeplatovani spoju se pouzivaji pfedevsim v podminkach pozemni tlakove vody. Obr Skladba hydroizolacni soustavy ve dne zakladove vany pfi expozzcz podzemni tlakovou vodou; jednovrstvy f6liovy ~system, pfeplatovane spoje f6lii, vakuova kontrola tesnosti spoju. 58

61 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNi STAVBY Hydroizolacni spolehlivost foliovjch povlaku i vjslednych hydroizolacnich konstrukci v plose Plosna kontrola hydroizolacni funkce f6liovych povlaku, kombinovana s preventivne znzovanymi sanacn1mi systemy, patfi mezi progresivni koncepce spolehlive hydroizolacni ochrany spodni stavby Zdvojeny foliovj system - aktivni kontrolni system a sanacni system Hydroizolacni spolehlivost f6liovych povlaku lze podstatne zvysit uzitim zdvojeneho f6lioveho systemu. Schema systemu - viz obr Ten sestava ze dvou f6lii, hlavni a pojistne, polozenych na sebe, zpravidla Obr Skladba hydroizolacni soustavy ve dne zakladove vany pfi expozici podzemni tlakovou vodou; dvouvrstvy f6liovy system, vakuova kontrola tesnosti hlavniho (vnejsiho] hydroizolacniho systemu v plose i ve spojich. Legenda k obr az : 1 - pro vodu propustne sterkopiskove podlozi, 2 - nepropustmi vrstva, 3 - sterkopiskovy nasyp tl. 200 mm, 4 - betonova mazanina tl. 80 mm, 5 - _ poter z cementove malty tl.. 20 mm, 6 - podkladni textilie ze synteticeych vlaken 300 gm-2, 7 - hydroizolacni folie z mekceneho PVC tl. 1,0 mm, 8 - hydroizolacni folie z mekceneho PVC tl. 1,5 mm, 9 - ochranna textilie ze synteticeych vlaken 300 gm-2, 10 - ochranna folie z recyklo\ aneho PVC tl. 1 mm, 11 - podlaha z betonove mazaniny tl. 80 mm vyztuzena rovinnou siti, 12 - ochranna betonova mazanina tl. 50 mm, 13 - zelezobetonova deska, 14 - tepelna izolace podlahove skladby, 15 - betonova mazanina s povrchovou upravou podlahy, 16 - vodotesn) svar folii, 17 - zalivka spoje tekutou folii, 18- kryci pasek z PVC folie tl. 1,5 mm. 59

62 KUTNAR- HYDROIZOLACE SPODNI STAVBY Obr Skladba hydroizolacni konstrukce dna i steny zelbet. zakladove vany pfi expozici podzemni tlakovou vodou - dvojity f6liovy hydroizolacni system a dvojity kontrolni a sanacni system (dvouvrstvy f6liovy system s aktivni kontrolou tesnosti vakuem a zabudovanym sanacnim systemem, doplneny pasivni kontrolou tesnosti v urovni kontaktni plochy mezi f6liovym povlakem a nosnou zelbet. konstrukci, vcetne zabudovaneho druheho sanacniho systemu; deleni kontaktni plochy mezi f6liemi i mezi f6liovym dvojsystemem a nosnou konstrukci na sektory, propojeni kontrolnich ploch systemem kontrolnich trubic s interierem budovy). 60

63 oddelenych porezni vlozkou, svafenych ve vhodnych obrazcich (ctvercich, obdelnicich nebo jinych tvarech) o plose v rozmezi 10 az 100 m2 v zavislosti na clenitosti izolovane casti konstrukce. Tak se vytvofi uzaviena pole, naz)ivana take sektory, u nichz lze kontrolovat vodotesnost provedeni jak ve spojich tak neporusenost foliove izolace v plose, a to vytvorenim vakua mezi foliemi. Deje se tak pied zakrytim povlaku ochrannymi vrstvami, tzn. ze zjistene hydroizolacni vady lze okamzite odstranit. Navic lze zabezpecit trvaly monitoring funkce hlavni hydroizolacni vrstvy, za kterou se poklada folie na strane pusobici vody, kontrolnim propojenim kontaktni plochy mezi f6liemi s interierem budovy. K tomu ucelu se pouzivaji kontrolni trubky vodotesne napojene na vnitfni pojistnou folii, zakotvene v zelbet. konstrukci, s vodotesnyroi uzavery skrycymi v krabicich pfi vnitfni strane konstrukce, a to v podlahach i stenach. V pfipade hydroizolacnich defektu foliove izolace, ktere se projevuji vlhnutim povrchu sten i podlah v suterennich prostorach, pfip. i vyrony vody, lze vadne misto vyhledat pomoci kontrolnich trubic. Ve vadnych polich vyteka z odpovidajicich trubic po odsroubovani krytek voda. Popsany kontrolni system lze pouzit i k sanaci pfipadnych hydroizolacnich defektu f6liovych systemu. Kontrolnimi trubicemi lze dodatecne do pfislusneho vadneho pole vtlacit mezi folie tesnici latku. Schema upravy - viz obr Deleni kontaktni plochy mezi foliovj'm systemem a nosnou konstrukci na sektory - pasivni kontrolni system a sanacni system Protoze folie jsou mezi podkladni ci ochranny plasf na jedne strane a nosnou konstrukci podzemi na druhe strane pouze volne vlozeny, muze se voda pronikla skrze povlak v pfipade jeho hydroizolacniho defektu rozlevat na chranene strane mezi f6lii a konstrukci a vyplnit tak postupne kontaktni plochu po celem obvodu stavby az do urovne hladiny podzemni vody. Do interieru pak voda skrze nosnou konstrukci prosakuje v mnoha mistech. Aby se rozlevani vody mezi folii a nosnou konstrukci omezilo, vkladaji se do hydroizolacni konstrukce mezi povlak a nosnou konstrukci delici tvarovane pasy z PVC, vodotesne spojene s folii a z casti i s nosnou konstrukci. Deje se tak v urcicych vhodnych obrazcich, napf. 9 x 9 m ve dne a 3 x 9 m ve stenach zelbet. vany. Propoji-li se mezera mezi folii a nosnou konstrukci v jednotlivych sektorech s interierem pomoci trubic zpusobem vpfedu popsanym, lze jednak kontrolovat tesnost jednotlivych casti folioveho povlaku, ale hlavne lze dodatecne bez extremnich nakladu pfislusny sektor utesnit. Schema feseni- viz obr Pozncimka 18: Pfipustit rozlevani vody za f6liovym povlakem je krajne nevhodne, i kdyi se tak v praxi stale deje. Jedine defektni misto ve f6liovem povlaku znehodnoti rozsahle plochy izolaci. Dodatecne tesneni, ktere se obvykle realizuje ze strany interieru injektaiemi tesnici latky do oblasti mezi f6lii a nosnou konstrukci skrze dodatecne vrtane otvory v ielbet. konstrukci, je pracne a velmi drahe. : ~ L,, 61

64 KUTNAR HYDROIZOLACE SPODNi STAVBY Kombinovane hydroizolacni konstrukce podzemi F6liove hydroizolacni systemy, stejne tak jako hydroizolacni systemy z asfaltovych pasu, lze kombinovat s vodotesnou konstrukci zakladove zelezobetonove vany. Cilem je dosahnout co nejvetsi hydroizolacni bezpecnosti. Naznacena kombinace se muze zdat pfebytecnou. Navic nemusi byt jasne, ktery ze systemu rna dominantni hydroizolacni funkci. Vyjdeme-li vsak ze zkusenosti, ze vetsina zelezobetonovych vanovych podzemnich konstrukci projektovanych a realizovanych se zamerem vytvofit vodotesnou konstrukci trpi po realizaci prusaky, i kdyz zpravidla nikoliv rozsahlymi, pak rna smysl je chranit f6liovym povlakem. Na druhou stranu je vyhodne mit na vnitfni strane za f6liovymi povlaky vseobecne neprosakavou konstrukci (na rozdil od beznych zelezobetonorych van), ktera alespon do doby sanacniho zakroku na vadnem f6liovem systemu potlaci na pfijatelnou miru nepfiznive projevy vlhnuti vnitfnich povrchu v suterennich prostorach budov. Poznamka 19: Zdvojene f6liove systemy, vytvafeni sektorit i aktivni a pasivni kontrolni systemy veetne preventivniho zabudovani sanacnich systemil a kombinace f6liovych systemil s vodotesnymi ielbet. konstrukcemi se ve stavebni praxi zatim pouiivaji zfidka. 0 aplikaci se pokousi pouze nekolik firem. V pozadi jsou cenove naklady, i kdyi ty jsou pouze zlomkem nakladil, ktere je nutno vynaloiit na opravy vadnych hydroizolaci spodnich staveb budov, pokud se defekty skutecne vyskytnou. Pravdepodobnost jejich vyskytu je dle zkusenosti u samotnych jednovrstvych f6liovych systemil v podminkach podzemni tlakove vody vysoka. Citovane a souvisejici terminy a definice: porucha hydroizolace; defekt hydroizolace: snizeni nebo ztrata funkce hydroizolace vada hydroizolace: ztrata funkce hydroizolace zpusobena chybn{jm navrhem nebo chybn{jm provedenim hlavni hydroizolacni vrstva: vrstva s hlavni hydroizolacni funkci ve stavebni konstrukci, vystavena pfimemu namahani vodou pojistna hydroizolacni vrstva: vrstva chranici stavebni konstrukci nebo prostfedi pfed vodou v pfipade poruchy hlavni hydroizolacni vrstvy hlavni hydroizolacni system: soubor hydroizolacnich prvku hlavni hydroizolacni vrstvy pojistny hydroizolacni system: soubor hydroizolacnich prvku pojistne hydroizolacni vrstvy kontrolni system hydroizolace: soustava technick-{jch opatfeni a konstrukcnich feseni umoznujici kontrolu nepropustnosti hydroizolace pn realizaci pfed zakrytim v konstrukci, pop f. i po dobu funkce, a lokalizaci mista pfi.padne poruchy hlavniho hydroizolacniho systemu 62

65 aktivni kontrolni system povlakove hydroizolace: liniova, popf. plosna kontrola vodotesnosti hydroizolacniho povlaku pfetlakem, popf. podtlakem vzduchu pfi realizaci, popf. i po dobu funkce povlaku, nebo vizualni, mechanicka ci elektricka kontrola tesnosti spojit a celistvosti plochy povlaku pfi realizaci pasivni kontrolni system povlakove hydroizolace: kontrola pfipadnych vyverit vody ze signalnich trubic napojenych na kontaktni plochu mezi hydroizolacnimi f6liemi, nebo na kontaktni plochu mezi hydroizolacnim povlakem a chranenou konstrukci, popf. napojenych na injektazni pasy vlozene mezi hydroizolacni folie nebo mezi f6liovy povlak a chranenou konstrukci kontrolni iisek; kontrolni sektor: plosna cast hydroizolacniho systemu, popf. hydroizolacni konstrukce, uzpitsobena tak, aby umoziiovala kontrolu hydroizolacni funkce hydroizolacnich prvkit v kontrolnim useku injektazni pas: p6rezni pas nebo pas s tvarovanym povrchem, vkladany mezi hydroizolacni pasy povlaku nebo mezi hydroizolacni povlak a chranenou konstrukci, umoziiujici dodatecne celistve vyplneni struktury pasu tesnici hydroizolacni hmotou sanacn1 system hydroizolace: soustava technickych opatfeni a konstrukcnich feseni umoziiujici dodatecnou opravu defektni hydroizolace bez destrukcniho zasahu do hydroizolacni soustavy, nebo zfizeni dalsiho samostatneho systemu pro hydroizolaci stavby 1.6 Odvodneni horninoveho prostredi v okoli budovy Odvodneni horninoveho prostredi v okoli budovy se rozlisuje na docasne a trvale. Docasne odvodneni stavebni jamy se navrhuje, zasahuje-li objekt po4 hladinu podzemni vody, anebo zaklada-li se v nepropustnych zeminach, nelze-li zabezpecit odvodneni trvale. Snizuje-li se hladina podzemni vody docasne cerpan1m, musi se tak dit nepretrzite nejen do doby ukonceni hydroizolacni soustavy Ci do doby dokonceni hydroizolacnich konstrukci spodni stavby, ale do doby, nez hmotnost objektu prekroci s 10 % rezervou hodnotu vztlaku, kterym podzemni voda muze na stavebni dilo pusobit. Hladina podzemni vody musi byt snizena nejmene 0,5 m pod nejnizsi misto stavebni jamy. Snizeni hladiny podzemni vody nesmi nepfiznive ovlivnit stabilitu okolni zastavby. Trvale odvodneni zakladove spary se obvykle realizuje drenaznimi systemy, umistenymi po obvode spodni stavby nebo i v plose pod stavbou. 63

66 KUTNAR HYDROIZOLACE SPOON! STAVBY Plosny odvodiiovaci system se obvykle navrhuje jako dvouuroviiovj". Horni plosnou uroven odvodneni tvofi souvisla propustna, zpravidla sterkopiskova podkladni vrstva o vhodne tlousfce. Dolni uroven tvofi trubkova drenaz o stanovenem rozchodu. Dvouurovnovy drenazni system rna zpravidla pravouhle pudorysne uspofadani trubkovych drenu. Drenazni voda musi byt odvedena nejkratsim smerem k recipientu, do nehoz je vytistena gravitacne nebo pomoci cerpani. Pro udrzbu a kontrolu drenazniho systemu je treba realizovat kontrolni drenazni sachtice se sedimentacnimi prostorami tak, aby ka2dy trubkovy dren mohl byt Cisten tlakovym drenaznim hydrocisticem. Trubkove dreny se zpravidla navrhuji jako dvouprofilove. Vnejsi profil tvofi zpravidla derovana kamenina DN 150 u sbernych drenu a nejmene DN 200 u svodnych drenu. Vnitfni vlozene potrubi je flexibilni z PVC DN 80 nebo DN 100, bodove po obvode perforovane, a rna pfiznive hydraulicke vlastnosti a vysokou odolnost proti U.Cinkum silne agresivni vody. Kameninove potrubi tvofi jednak statickou klenbovou ochranu nad vlozenym flexibilnim drenaznim potrubim, jednak pnsp1va k vytvofeni tzv. sekundarniho drenazniho filtru v prostoru nad vlozenym flexibilnim drenaznim potrubim, ktere pak neni tfeba tak casto Cistit tlakovym drenaznim hydrocisticem. Dvouprofilove drenazni potrubi se uklada do melke drenazni ryhy se svislymi stenami o sifce DN +200 mm a nejmensi hloubce DN mm (DN se rozumi prumer derovane kameniny) na piskovy podsyp o tlousfce 30 a2 50 mm na dne drenazni ryhy. Drenazni potrubi se zasype sterkopiskem vyhovujicim kriteriim pro drenazni filtr. Pri vj"skytu silne agresivni podzemni vody se navrhuje ochranna dremiz podzemi budov a zakladovj"ch konstrukci, doplnena pasivni primarni a sekundarni ochranou konstrukci. Nejcasteji se pouziva v pfipadech vyskytu silne agresivni vody tam, kde hrozi nebezpeci siranove koroze u betonovych a zelezobetonovych konstrukci a v pfipadech silne agresivity uhlicite. Uvedene drenazni systemy se doporucuje kombinovat se svislou drenazi, vytvarenou napr. drenaznimi pasy prikladanymi k chranenym konstrukcim na strane pusobiciho vodniho prostfedi. Drenazni system muze byt i U.Cinnou soucasti protiradonove ochrany. Pro drenazni system je tfeba vypracovat provozni fad, obsahujici zejmena pokyny pro kontrolu hydraulicke funkce systemu, udrzbu kontrolnich drenaznich sachtic, Cisteni drenazniho potrubi tlakovym hydrocisticem a pro 64 L

67 odber kontrolnich vzorku drenazni vody. Dulezitou soucasti provozniho fadu jsou ustanoveni o bezpecnosti pfi vstupu do hluboeych kontrolnich drenaznich sachtic. Snizeni hladiny podzemni vody a trvala drenaz se zpravidla realizuji dle specialnich projektu. Pfi zpracovani projektu rykoporych praci je tfeba pamatovat na nezbytnou potfebu zabranit pfimemu zaplavovani stavebni jamy povrchovou vodou z okolnich ploch po dobu stavebnich praci, a to bud' upravou sklonu terenu smerem od stavebni jamy anebo vytvofenim hrazek na hrane jamy apod. Upraveny teren v okoli dokonceneho objektu se rna svahovat od budovy. Je-li objekt umisten ve svahu, doporucuje se nad nim v rostlem terenu zfidit zachytny pfikop, ktecym se povrchova voda svede mimo bezprostfedni okoli budovy. Srazkovou vodu se stfech i nepropustnych povrchu v okoli budovy se doporucuje odvest desfovou kanalizaci, pokud neni mozno vyuzit volneho odvodneni po svahu. Poznamka 20: Odvodneni hominoveho prostfedi v okoli stavby patfi mezi nepfime hydroizolacni metody, kter(jmi se sniiuje hydrofyzikalni namahani konstrukci. Krome odvodneni prostfedi nalezi mezi nepfime metody vyber staveniste, tvar objektu nebo konstrukce, umisteni objektu nebo jeho casti v prostfedi a nektere dalsi nepfime metody. V projektove praxi se je tfeba snazit o co nejvetsi uplatneni nepfimych hydroizolacnich metod. Konstrukce a stavby se tak stavaji hospodamejsi a spolehlivejsi. Zejmena pusobeni tlakove vody na stavby se je tfeba pokud mozno vyhnout Projekt hydroizolaci spodni stavby Projektovf navrh hydroizolaci spodni stavby vychazi z pruzkumu prostredi, do ktereho ma byt stavba umistena. Projektovt navrh by mel byt optimalni variantou hydroizolacniho reseni spodni stavby, zohlediiujici materialove, konstrukcni, realizacni, funkcni, provozni, ekologicke i ekonomicke moznosti a podminky i aspekty ochrany zdravi osob pfi realizaci i za provozu. Podle povahy hydroizolacniho reseni je treba v projektu presne a uplne graficky nebo slovne, popr. za pouziti obou zpusobu, stanovit druh, vlastnosti, polohu a rozmery hydroizolacnich konstrukci. Zejmena je treba zpracovat jejich skladby a detaily, ve slozitejsich pfipadech i v prostorovem znazorneni. 65

68 Projektove spolehlivj opatreni. reseni postup hydroizolaci spodni a zpii.sob realizace stavby vcetne musi vsech zohlednit i provizornich Poznamka 21: Projekt musi obsahovat vsechny podrobnosti hydroizolacnich soustav, systemu a konstrukci. Zpilsob hydroizolacni ochrany musi bgt resen soucasne s navrhem zaloieni objektu. Tvar zakladove spary i obvodov1/ch sten vcetne pnpadne navaznosti na jii stavajici nebo dodatecne budovane objekty nutno konstruovat z hlediska poiadavkit hydroizolacni techniky. Vpfienych fezech vykresove dokumentace musi bytjmenovite vyznacena a ok6tovana urovefi maximalni hladiny podzemni vody, popsana skladba vsech vrstev hydroizolacni soustavy s udanim jejich tlou8tek, s rozlisenim strany, ze ktere bude kladena svisla izolace, nebo jeji casti, a v jakem rozsahu. V pudoryse i pficnych fezech projektu musi byt zakreslena nebo popsana kompletni hydroizolacni soustava, vsechny stavebne-technicka opatfeni zabezpecufici hydroizolacni povlak jak behem jeho realizace, tak po jeho zabudovani. Mista pracovnich spoju pfi dlouhodobem pferu8eni mezi etapami musi byt vyznaeena na stavebnich vykresech a ok6tovana. ZpiLsob ochrany izolace musi byt dokumentovan detailnim nakresem v dostatecnem mefitku, ve sloiitejsich pfipadech v axonometrii (vratny spoj, zpetny spoj, uprava pracovniho spoje v dilatacni spare atd.). Vsechny prostupy musi byt zakresleny jak v pudorysu, tak i ve svislych fezech, k6tou musi byt vyznaeena jejich osa, dale musi byt udan profil a druh materialu, pfipadne teplota vnitfniho media. Musi byt popsano, v ktere etape bude prostup izolovan, zda-li z vnitfni, nebo z vnejsi strany. ZpiLsob izolace prostupu musi byt dolozen detailnimi vykresy. Detailne musi byt rozkresleny pfiruby ocelov!)ch ramu, uhelniky i pasnice vcetne rozmisteni sroubu. Vykresy musi obsahovat vykazy poctu a rozmery jednotlivych soucasti, pfip. i jejich hmotnost. Tesneni a uzavery dilatacnich spar musi byt detailne vykresleny v pficnem fezu, a to ve dne, ve stenach, pfipadne i ve stropni desce. Musi byt uvedeno, z ktere strany bude spara izolovana. U kotvenych betonovych sten ochranneho plaste musi projekt obsahovat detail kotuy, vykres vyznacufici rozmisteni kotev a popis, v ktere z obou pfilehlych sten bude kotva osazena nejdfive, nebo z ktere strany bude izolovano. U f6liovych povlaku musi byt zakreslena mista a zpusob kotveni f6lii i podkladnich a ochrannych vrstev. Dale musi byt zakreslena mista zesileni povlaku. Zvlastnipozomost tfeba venovat detailnimu navrhu zdvojenychf6liovych systemu a sanacnich systemu. Zejmena je tfeba zakreslit velikost jednotlivych sektoril, polohu delicich pasu a kontrolnich trubic. Zpusob pfipadne sanace hydroizolacnich defektu musi byt navrien jiz ve stadiu projektu, tzn. ze musi byt uvedeno, jakymi prostfedky a jakym postupem se bude tesnit vcetne odhadu ucinnosti a trvanlivosti opatfeni. Technickcl zprava k realizacnimu projektu hydroizolaci spodni stavby musi obsahovat zhodnoceni vsech vychozich podminek, ktere ovlivrl.uji skladbu hydroizolacniho povlaku i cele soustavy vcetne ochranneho plaste, resp. hydroizolacniho systemu a navazujicich hydroizolacnich konstrukci, a z toho vyplyvajici zdiwodneni projektu hydroizolace. Musi zahmovat popis pfislusnych stavebne-technickych opatfeni a detailu, informace urcujici postup a rozsah dilcich etap hydroizolacnich i stavebnich praci a v obtiznych usecich i jednotlivych pracovnich z6.beril. 66 l

69 KUTNAR HYDROIZOLACE SPODNi STAVBY 1.8 Realizace povlakovjch hydroizolaci spodni stavby Hydroizolacni prace je treba provadet podle specbilniho realizacniho projektu hydroizolaci. Tento projekt zpravidla vytvafi bud' konstrukcni atelier specializovany na izolacni projekty, nebo pfimo realizacni firma. V kaidem pfipade by mel byt investorem pozadovan a smluvne zajisten. Kvalitni realizace hydroizolacnich povlaku, resp. systemu, soustav 1 konstrukci, zasadnim zpusobem ovlivnuje spolehlivou, dlouhodobou a hlavne pozadovanou absolutni U.Cinnost hydroizolacnich opatfeni. Hydroizolacni prace lze svefit pouze. pracovnikum, ktefi jsou s konkretni technologii dobfe obeznameni, maji dostatek zkusenosti i potfebnou zodpovednost a disciplinu. V zadnem pfipade se nevyplaci spechat, nedodrzovat technologicka pravidla, menit neuvazene projekt, pouzivat nahradni nekvalitni materialy, nedodrzovat spotfebu materialu apod. Mnozstvi hydroizolacnich havarii, ktere provazi zejmena v oblasti spodni stavby soucasnou stavebni produkci, naznacuje, ze se to ne ve vsech pfipadech dafi. Naznacene neuspechy jsou dany i mimofadnou obtiznosti prace v nepfehlednem prostfedi stavby, klimaticky-mi vlivy, spatnou koordinaci praci mezi femesly atd. Pozncimka 22: dokumentaci. Konstrukce ptipravene k realizaci hydroizolacnich prad musi odpovidat projektove Pfed zapocetim hydroizolacnich prad musi b{jt zcela dokonceny pfedchozi prace a vlastni podklady pro izolaci musi byt dohotoveny s takov{jm casov{jm pfedstihem, aby byly dostatecne vyzrale, kvalitou povrchu odpovidajici poiadavkilm. Musi b{jt osazena pfipadna prostupujici telesa, k nimi se bude izolace pfipojovat. Musi byt zajistena i dalsi pomocna stavebne-technicka opatfeni pro zabezpeeeni zakladnich podminek hydroizolacni techniky a navrieneho postupu vystavby. Hydroizolacni povlaky se doporueuje realizovat za teplot + SoC a vyssich. Technologie kladeni modifikovanych asfaltov{jch pasu i f6lii z mpvc umoifi.uje prace i za niisich teplot. Kritickou se spise stava odolnost pracovniku a spolehlivost jejich dlouhodobe prace za mrazu. Hydroizolacni prace nelze provadet za deste. Vlhke podklady f6liove technologii nevadi. Povlaky z modijikovan{jch pasu lze realizovat jen na tak vlhke podklady, aby se po nataveni dosahlo vyhovujici soudrinosti s podkladem. Soudrinost se zkousi odtrhovou zkouskou. Vlastni provedeni hydroizolacnich povlaku se fidi fadou specialnich ustanoveni, ktera jsou soucasti komplexni technologie kladeni te ktere materialove baze. V teto veci se odkazuje na specialni pfedpisy. Vsechny povlaky, ktere jsou urceny k zabudovani do stavebni konstrukce, musi byt urychlene pfedany a opatfeny ochrannymi vrstvami. Pracovni spoje izolacniho povlak-u mezi dilcimi etapami se provizome chrani proti vlivum povetmosti, proti znecisteni nebo mechanickemu poskozeni takovymi ochrannymi vrstvami Ci konstrukcemi, ktere lze pfed napojenim hydroizolace odstranit zpilsobem, pfi kterem nedojde k jejimu poskozeni. 67

70 Vykopove svahy az do zabudovani dokoncene izolace se nesmeji opirat o steny podkladni vany. V urovni vratneho spoje musi byt volny prostor mezi stenou vykopu nebo svahem v sifi nejmene 0,8 m. Steny podkladni vany musi byt a.i do zabudovani dokonceneho izolacniho povlaku rozepfeny a zabezpeceny proti posunu. 1.9 Kontrola a prejiman1 hydroizolacnich souvisejicich konstrukci spodni stavby povlaku a U hydroizolacnich praci, vice nez u kterekoliv jine profese, se Je nutno systematicky venovat kontrole, a to v etape navrhu i realizace Kontrola projektu a prejimani pracoviste zhotovitelem hydroizolacnich praci Zhotovitel izolacnich praci kontroluje, zda-li navrzena skladba hydroizolacni soustavy vyhovuje podminkam a pozadavkum vystavby, vymezenym v technicke zprave realizacniho projektu. Soucasne kontroluje uplnost a spravnost projektove dokumentace, ucelnost navrzeneho feseni, uspofadani detailu i organizaci stavebnich etap atd. Pfed zahajenim izolacnich praci zhotovitel kontroluje kvalitu dodaneho hydroizolacniho materia.iu, zejmena z hlediska zjevnych vad. Soucasne zabezpecuje odborne uskladneni izolacnich hmot. Zhotovitel izolacnich praci na pracovisti ovefuje pfipravenost podkladovych konstrukci a pfistup k nim, i dodrzeni vymezeneho pracovniho prostoru, zejmena jeho sifky. Nedilnou soucasti pfevzeti pracoviste je provefeni vsech bezpecnostnich opatfeni. 0 vysledku pfevzeti pracoviste se sepise mezi zhotovitelem a objednatelem zapis Kontrola a prejimani hydroizolacnich praci V prubehu hydroizolacnich praci je zhotovitel povmen kontrolovat dodrzovani pfedepsanych technologicky-ch postupu a stanovenych opatfeni z oblasti bezpecnosti a ochrany zdravi a protipozarni ochrany. Stavebni dozor sleduje, zda jsou prace provadeny podle schvalene projektove dokumentace, technickych norem a souvisejicich predpisu. Zhotovitel je povinen vyzvat objednatele k provereni kvality izolaci, ktere v dalsim pracovnim postupu budou zakryty nebo se stanou nepristupnymi. 68

71 0 vysledku proverky je treba poridit zapis, ktery je nedilnou soucasti protokolu o odevzdani a prevzeti praci provedenych zhotovitelem. U vicevrstvych izolaci je povinnosti objednatele, resp. stavebniho dozoru, proverovat kvalitu a uplnost provedeni ka.zde vrstvy rozpracovane izolace, a pred jejim zakrytim dalsi vrstvou odsouhlasovat realizovane prace zapisem ve stavebnim deniku. Zhotovitel odevzdava a objednatel prejima dokoncene dodavky izolacnich praci, nebo jejich dokoncene casti, na jejichz samostatnem odevzdani a prevzeti se strany smluvne dohodly. 0 prevzeti dodavky nebo jeji casti se vyhotovi datovany zapis podepsany stranami. Literatura a podklady: Kutnar, Z.: Izolace proti vode a vlhkosti. Stavebni rocenka 1978, kapitola I., SNTL, Praha, 1977, 48 stran Kutnar, Z.- Kutnar, V.: Asfaltove hydroizolace staveb. Katalog. KUTNAR- IZOLACE STAVEB, expertni a znalecka kancelar + DEKTRADE Praha, 1997, 152 stran Kutnar, Z.- Kutnar, V.: F6liove hydroizolace staveb. Katalog. KUTNAR- IZOLACE STAVEB, expertni a znalecka kancelar + DEKTRADE Praha, 1997, 168 stran KUTNAR- IZOLACE STAVEB, expertni a znalecka kancelar Kutnar, Z.- Bozdech, Z.:- Dvorak, P.- Sokol,V.: CSN P Hydroizolace staveb - Zakladni ustanoveni, CSNI, Praha, 2000, 20 stran Kutnar, Z.- Bozdech,Z.- Knittl, M.: CSN P Hydroizolace staveb Povlakove hydroizolace- Zakladni ustanoveni, CSNI, Praha, 2000, 24 stran 69

72 70

73 ?f!"" OBSAH strana OVOD Hydroizo1ace spodni stavby...: Hydrofyzikalni expozice spodni stavby Pnizkum prostfedi spodni stavby Materiruy pov1akorych hydroizo1aci Asfaltova baze Ostatni baze Pov1akove hydroizo1ace spodni stavby z asfaltorych pasu Vybrani reprezentanti asfaltorych pasu Hydroizo1acni kvalita pov1akorych hydroizo1aci spodni stavby v zavis1osti na hydrofyzikalni expozici podpovrchovou a povrchovou vodou a doporucene nejmensi dimenze hydroizo1acnich pov1aku vytvarenych z natavitelnych modifikovanych asfaltorych pasu Spodni stavba umistena v propustnem hominovem prostfedi zcasti pod h1adinou podzemni vody Spodni stavba umistena v nepropustnem hominovem prostfedi Reseni hydroizo1aci u terenu Dimenze hydroizo1acnich pov1aku Zasady navrhovani hydroizo1acnich konstrukci spodni stavby s pouzitim pov1akov:ych izo1aci z modifikovanych asfaltorych pasu Vseobecne Dovo1ene zatizeni pov1aku Podklady hydroizo1acnich pov1aku na horizontalnich a silanych p1ochach Podklady hydroizo1acnich pov1aku na svis1ych p1ochach Ochrana hydroizo1acnich pov1aku na horizontalnich a silanych p1ochach Ochrana hydroizo1acnich pov1aku na svis1ych p1ochach Vliv postupu v:ystavby na skladbu hydroizo1acni soustavy Kotveny ochranny p1ast Piiklady feseni hydroizo1acnich konstrukci spodni stavby s pouzitim pov1akorych izo1aci z modifl.kovanych asfaltov:ych pasu Spodni stavba nad hladinou podzemni vody Spodni stavba pod h1adinou podzemni vody Zasady navrhovani hydroizo1acnich soustav pov1akorych izo1aci z modifikovanych asfaltov:ych pasu do prostfedi agresivni podzemni vody Zasady navrhovani detailu hydroizo1acnich systemu a konstrukci z povlakov:ych izolaci z modiflkovanych asfaltorych pasu Prostupy konstrukci a te1es Dilatacni spary Hydroizo1acni pfepazky Pov1akove hydroizo1ace spodni stavby z p1astov:ych pasu Vlastnosti f6lii z mekceneho PVC Dimenze f6liorych hydroizo1acnich pov1aku z mpvc v zavis1osti na hydrofyzikalni expozici spodni stavby Zasady navrhovani hydroizo1acnich konstrukci spodni stavby s pouzitim pov1akorych izo1aci z f61ii mekceneho PVC Pfiklady skladeb hydroizo1acnich soustav s izo1acni vrstvou z folie mekceneho PVC Pfiklady feseni hydroizo1acnich konstrukci spodni stavby s pouzitim pov1akorych izo1aci z f6lii mekceneho PVC Realizace f6lioveho pov1aku do podkladni vany...48 Realizace f6lioveho pov1aku na stenove konstrukce podzemi z vnejsi strany Zasady navrhovani detailu hydroizo1acnich systemu a konstrukci pov1akorych izo1aci z f6lii mekceneho PVC Prostupy konstrukci a te1es Dilatacni spary..., Zasady navrhovani hydroizo1acnich soustav pov1akov:ych izo1aci z f6lii mpvc do prostfedi agresivni podzemni vody..., Hydroizo1acni spo1ehlivost konstrukci spodni stavby izo1ovanych f6liov:ymi systemy z mekceneho PVC Hydroizo1acni spo1ehlivost spoju f6liov:ych hydroizo1acnich pasu Hydroizo1acni spo1ehlivost f6liorych pov1aku i rys1ednych hydroizo1acnich konstrukci v p1ose Zdvojeny f6liov:y system- aktivni kontrolni system a sanacni system De1eni kontaktni p1ochy mezi f6liov:ym systemem a nosnou konstrukci na sektorypasivni kontrolni system a sanacni system Kombinovane hydroizo1acni konstrukce podzemi Odvodneni hominoveho prostfedi v okoli budovy Projekt hydroizo1aci spodni stavby Realizace pov1akorych hydroizo1aci spodni stavby Kontro1a a pfejimani hydroizo1acnich pov1aku a souvisejicich konstrukci spodni stavby Kontrola projektu a pfejimani pracoviste zhotovitelem hydroizo1acnich praci Kontrola a pfejimani hydroizo1acnich praci OBSAH

74 Nazev publikace: HYDROIZOLACE SPODNi STAVBY Au tor: Vydal: Doc. Ing. Zdenek KUTNAR, CSc. KUTNAR- IZOLACE STAVEB expertni a znalecka kancelaf ICO: DIC: spolu se spolecnosti DEKTRADE, s.r.o. Kontaktni misto: KUTNAR- CENTRUM STAVEBNiCH IZOLACi Thakurova 7, Praha 6 tel. I fax: 02 I kutnar@kutnar.cz lwww.kutnar.cz Datum vydani: prosinec

75

76