Podklad think-tanku Evropské hodnoty Vybrané aspekty energetické politiky Evropské unie
|
|
- Michaela Navrátilová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vybrané aspekty energetické politiky Evropské unie Jan Poruba Analytik think-tanku Evropské hodnoty
2 Shrnutí - Energetická politika patří do tzv. sdílených pravomocí Evropské unie (EU) a na její podobě se tedy podílejí členské státy i samotná EU. Role unijních institucí je tak převážně koordinační, přesto existují oblasti, ve kterých mohou Rada EU a Evropský parlament (EP) na návrh Komise schvalovat pro členské země právně závaznou legislativu. Jde například o nezbytná opatření zejména ve fiskální oblasti, která mají napomoci dosáhnout cílů energetické politiky stanovených článkem 194 Lisabonské smlouvy. Naopak nastavení energetického mixu, volbu dodavatelů energie či rozhodování o směřování energetické politiky ponechává Lisabonská smlouva v pravomoci národních vlád, což umožňuje odlišné přístupy jednotlivých členských států. Proto např. Francie je zásobována zejména jadernou energií, Německo prosazuje cestu obnovitelných zdrojů a většina střední a východní Evropy je z velké části nadále závislá především na uhlí. - V čele Generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku stojí Francouz Dominique Ristori a evropským komisařem pro energetiku je Němec Günther H. Oettinger. Cílem Evropské komise pro energetiku je skrze rozvoj a implementaci inovativních politik přispět jednak k formování jednotného energetického trhu a zajištění energie za dostupné a konkurenceschopné ceny, dále k podpoře udržitelné výroby, přepravy a spotřeby energie za současného respektování závazných cílů stanovených do roku 2020 včetně cílů snižování emisí skleníkových plynů, a v neposlední řadě k zajištění podmínek pro bezpečné dodávky energie a podporu solidarity mezi členskými státy. Veškeré tyto činnosti vyvíjí Komise za podpory Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace (EACI), Zásobovací agentury EURATOM (ESA) a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER). 1 - V EP se energetikou zabývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), jehož cílem je pomoci Evropě vypořádat se s nedostatky v oblasti energetiky. To znamená například zajistit dodávky energie pro občany a průmysl a zachovat jejich finanční dostupnost, zlepšovat energetickou účinnost, rozšířit využívání obnovitelných zdrojů energie a snižovat emise skleníkových plynů. Předsedkyní výboru je italská poslankyně EP Amalia Sartori zastupující poslanecký klub Evropské lidové strany. Jedním z místopředsedu výboru je i Evžen Tošenovský z ODS, členy výboru za Českou republiku jsou Jan Březina (KDU-ČSL) a Miroslav Ransdorf (KSČM) a náhradníky Věra Flasarová (KSČM) a Pavel Poc (ČSSD). - Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (TTE) se ve složení zástupců členských států pro energetiku schází zpravidla jednou za dva měsíce, přičemž Českou republiku obvykle reprezentuje 1
3 ministr průmyslu a obchodu. V rámci Rady se scházejí národní odborníci také v Pracovní skupině pro energetiku a Pracovní skupině pro jaderné otázky. - Postoje jednotlivých poslaneckých frakcí jsou značně odlišné. Od zastánců přísnějších cílů přes tichý souhlas se objevují i názory radikálního odmítání současného řešení energetické politiky a klimatických otázek. 1. Úvod Členské státy EU se musí vyrovnávat s výzvami, jako jsou klimatické změny, rostoucí závislost na dodávkách energie, rostoucí nároky na zdroje energie a potřebu zajistit udržitelnou, cenově dostupnou a bezpečnou energii pro veškeré spotřebitele. Proto zavedla EU rozsáhlou energetickou politiku, která pokrývá celé spektrum energetických zdrojů od fosilních paliv (ropa, zemní plyn a uhlí) přes jadernou energii po obnovitelné zdroje (solární, větrná, vodní, geotermální a přílivová energie a energie z biomasy) Ačkoli energetické otázky provází EU a Evropská společenství již od samého počátku, energetiku jako samostatnou politiku poprvé oficiálně zmiňuje a smluvně zakotvuje až Lisabonská smlouva ve článku 194 Smlouvy o fungování EU. Za cíl si klade za pomoci tržních a finančních nástrojů (převážně daní, dotací a systém obchodování s emisemi CO 2 ) a rozvoje technologií (hlavně technologie energetické účinnosti a obnovitelné nebo nízkouhlíkové energie) zajistit zejména bezpečnost energetických dodávek ve členských zemích, podporovat propojování energetických sítí, podporovat využívání udržitelných a konkurenceschopných zdrojů a zvyšovat energetickou účinnost a úspory energie. Mimo oficiální právní a institucionální rámec EU se však energetická politika vyvíjela již od založení Evropského společenství uhlí a oceli na začátku 50. let minulého století, přičemž společný dohled nad uhlím jako energetickou surovinou tolik potřebnou pro hospodářský růst zároveň pomáhal zajistit mír v poválečné Evropě. Záhy následovalo vytvoření i Evropského společenství pro atomovou energii, které dostalo pod společný dohled i energii z jádra. V roce 1986 položila základy společné energetické politice rezoluce ministrů Společenství, která stanovila obecné cíle pro energetickou politiku do roku V prosinci 1995 následovala Bílá kniha Evropské komise (Energetická politika pro EU) 2, která pojednávala o integraci trhu a zaměřila se zejména na oblast konkurenceschopnosti, spolehlivosti dodávek a životního prostředí. Zelenou knihu Evropské komise (Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a 2
4 bezpečnou energii) 3 z roku 2006 lze považovat za další impuls pro vznik společné energetické politiky. Zelená kniha vedla k přijetí dvou zásadních legislativních balíčků tzv. Třetího liberalizačního balíčku 4 a Klimaticko-energetického balíčku. Následovaly i další iniciativy s cílem dosažení účinného využívání energie v Evropě, vybudování funkčního celoevropského integrovaného trhu s energií, posílení postavení spotřebitelů a dosažení co nejvyšší úrovně bezpečnosti a zabezpečení dodávek energie. Další cíle od posílení vedoucího postavení Evropy v oblasti energetických technologií a inovací přes upevnění vnějšího rozměru energetického trhu EU a iniciativy k urychlení výstavby po modernizaci evropské energetické infrastruktury (ať již pro přepravu a skladování elektřiny, zemního plynu a ropy, pro zvyšování energetické účinnosti nebo pro infrastrukturu k nakládání s oxidem uhličitým a dalšími skleníkovými plyny) postupně přibývali. Aktuálně Evropská komise v lednu 2014 předložila nový návrh balíčku pro energetickou a klimatickou politiku s cíli do roku Jeho cílem je snaha o překlenutí problémů s přílišnou regulací, která je na úkor konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Z této široké škály oblastí, kterých se evropská energetika dotýká, je patrné, že problematika společné energetické politiky je velmi komplexní. Členské státy se snaží implementovat přijaté závazky, nicméně kvůli nedokončenému jednotnému trhu s plynem a elektřinou a kvůli neustálým snahám členských států o bilaterální vztahy s dodavatelskými zeměmi, má před sebou EU ještě spoustu práce na cestě ke společné evropské energetické politice. Tento podklad si neklade za cíl postihnout celou oblast energetické politiky, ale bude zaměřen na poskytnutí informací v oblasti vymezené následujícími otázkami: - Jak lze oživit uhlíkový trh a reformovat evropský systém povolenek s přihlédnutím k novému návrhu Komise? - Je nutné pro soulad ochrany klimatu a energetické politiky stanovit závazné cíle pro jednotlivé členské státy? Existují dostatečné nástroje (i legislativní) k jejich dosažení? - Jak lze překonat fragmentaci jednotného energetického trhu EU a začlenit obnovitelné energetické zdroje do flexibilního, harmonizovaného a soběstačného energetického systému? První část podkladu se bude zabývat základními aspekty energetické politiky a rozdělením kompetencí členských států a institucí EU. Ve druhé části bude pojednáno o aktuálních otázkách energetické politiky a poslední část podkladu zmapuje pozice poslaneckých frakcí v EP k otázkám společné energetické politiky. 3
5 2. Základní aspekty energetické politiky, rozdělení pravomocí Lisabonská smlouva, jež vstoupila v platnost 1. ledna 2009, řadí energetiku do tzv. sdílených pravomocí 5, což znamená, že se na její podobě podílejí členské státy i samotná Unie, přičemž do vymezení a provádění politiky a činností Unie, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje, musí být zahrnuty i požadavky na ochranu životního prostředí. 6 Ostatně, kapitola věnující se životnímu prostředí (Hlava XX Smlouvy o fungování EU, dále jen SFEU) symbolicky předchází kapitole o energetice (Hlava XXI SFEU). Důležitým aspektem unijní energetické politiky je uplatnění zásady solidarity mezi jednotlivými členskými státy, která znamená, že pokud bude některý členský stát čelit vážným potížím v oblasti zásobování energií, ostatní členské státy mu pomohou zajistit potřebné dodávky. Cílem energetické politiky v Evropské unii je: a) zajistit fungování trhu s energií; b) zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii; c) podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie; a d) podporovat propojení energetických sítí. 7 Lisabonská smlouva přidává pod společnou energetickou politiku i oblast jaderné energetiky, kterou pokrývala Smlouva Euratom. Evropský parlament a Rada EU rozhodují o přijetí nezbytných opatření řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů za účelem dosažení výše uvedených cílů energetické politiky. Lisabonská smlouva nicméně uvádí, že podmínky pro využívání energetických zdrojů, volba různých energetických zdrojů a skladba energetického zásobování zůstávají v pravomoci rozhodování členských států. Pokud se jedná o opatření v rámci politiky životního prostředí, které významně ovlivňuje volbu členského státu mezi různými energetickými zdroji nebo ovlivňuje volbu skladby zásobování energií, pak rozhoduje Rada zvláštním legislativním postupem po konzultaci s EP, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů jednomyslně. 8 U opatření v oblasti energetické politiky zejména fiskální povahy rozhoduje Rada zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci pouze s Evropským parlamentem. Za účelem rozvoje vnitřního jednotného trhu a posilování hospodářské, sociální a územní soudružnosti s plným využitím výhod vyplývajících z vytváření prostoru bez vnitřních hranic vymezuje EU 9 skrze 4
6 projekty společného zájmu hlavní směry, cíle, priority a hlavní rysy opatření pro rozvoj transevropských sítí mj. v oblasti energetické infrastruktury. Unie též může podniknout kroky nezbytné pro zajištění interoperability sítí, zejména v oblasti harmonizace technických norem, a může podporovat projekty společného zájmu jednak prováděním výzkumu jejich proveditelnosti či podporou jejich financování. Evropská komise může poskytovat užitečné podněty 10 k podpoře koordinace vnitrostátních politik mezi členskými státy, pokud tyto politiky mají vliv na rozvoj vnitřního trhu a posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Rada ve spolupráci s Evropským parlamentem a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijímá řádným legislativním postupem hlavní směry výše zmíněných projektů společného zájmu a další opatření pro rozvoj transevropských sítí. Lisabonská smlouva dále uvádí, že hlavní směry a projekty společného zájmu, které se týkají území členského státu, musí být schváleny tímto členským státem. 11 Mezi hlavní instituce a agentury EU, které se zabývají společnou energetickou politikou, patří: 1. Evropská komise - Generální ředitelství pro energetiku 2. Rada EU - Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (TTE) 3. Evropský parlament Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) 4. Hospodářský a sociální výbor sekce pro Dopravu, Energii, Infrastrukturu a Informační společnost (TEN) 5. Výbor regionů komise pro Životní prostředí, změny klimatu a energii (ENVE) 6. Evropská investiční banka program ELENA 12 (Evropská místní energetická pomoc) 7. Zásobovací agentura EURATOM 8. Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné fúze 9. Výkonná agentura pro malé a střední podniky 10. Aktuální problémy a možná řešení 11. Nové cíle do roku 2030 a reforma EU ETS Evropská komise v lednu 2014 zveřejnila zprávu, podle které jsou ceny energií v EU o mnoho vyšší než jinde ve světě. Cena elektřiny v EU dosahuje dvojnásobku oproti USA a cena zemního plynu je dokonce 3-4 vyšší v porovnání s cenami v USA či Rusku. EU se tak dostává do komparativní nevýhody v případě, kdy chce nalákat energeticky náročné investory. 13 Na vině je přitom nejen vysoká závislost na dodávkách energetických surovin ze zahraničí (zejména z Norska, Alžírska a Ruska), ale také ambiciózní závazky přijaté 5
7 např. v rámci Energeticko-klimatického balíčku či evropské hospodářské strategie Evropa 2020 s náročnými závaznými cíli v oblasti energetiky a ochrany klimatu. 14 Jedním z možných řešení, jak dosáhnout nižších cen energií, je podpora rozvoji v oblasti těžby břidlicového plynu v Evropě, ale také větší opatrnost při schvalování nákladných závazků. Materiál Komise tentokrát již reálně konstatuje, že EU je stále do značné míry industrializovaná, tudíž i velmi náročná na spotřebu energie. Přiznává, že ani vyhlídky do budoucna nejsou pro evropskou energetiku příliš příznivé. Komise k novým poznatkům navrhuje, aby se členské státy namísto na závazné cíle do roku 2020 soustředily na cíl snižování emisí CO2 do roku 2030, přičemž způsob, jakým každý stát snížení emisí dosáhne, ať už skrze posílení podílu obnovitelných zdrojů energie nebo skrze výrobu energie z jádra, ponechá Unie na rozhodnutí každého ze členských států. Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) kvůli dřívějšímu vydávání velkého množství emisních povolenek a jejich současné nízké ceně nefunguje tak efektivně, jak se v jeho návrhu počítalo. Proto Komise navrhuje zachovat aktuální pozastavení vydávání emisních povolenek (tzv. backloading). Nicméně zda toto opatření bude správným impulsem pro účinnost EU ETS, je otázkou. I s omezením emisních povolenek jejich nadále nízká cena nemotivuje k dlouhodobým investicím do obnovitelných zdrojů energie, a tak členské státy, pravděpodobně jen stěží splní závazné cíle do roku Postoje poslaneckých frakcí v Evropském parlamentu Frakce Evropské lidové strany EPP Frakce Evropské lidové strany nepodporuje návrh Komise na stažení 900 milionů emisních povolenek z trhu (tzv. backloading) trh je podle frakce třeba kompletně zrevidovat, nikoliv uměle zvedat cenu uhlíku na trhu. EU je podle EPP nyní na správné cestě ke snížení emisí o 21% do roku 2020, čímž budou naplněny cíle strategie EU a Umělé zvednutí cen energií by přitom mohlo mít za následek útěk průmyslu z EU, což by v globálním důsledku snahu o pokles emisí zhatilo. 15 Frakce Evropské lidové strany vítá nový klimatický a energetický balíček navržený v lednu Komisí, nicméně varuje před nekoordinovaným postupem podle frakce se klimatická politika EU nesmí stát antiprůmyslovou politikou. EPP volá po vytvoření multinárodní a multipartajní aliance s cílem posílit evropskou tranzici směrem k obnovitelným zdrojům a je zároveň pro závazné cíle na redukci emisí, větší produkci z OZE a snížení energetické náročnosti zdrojů. 16 6
8 EPP je pro co nejrychlejší dokončení jednotného trhu. Podle frakce je třeba konzumenta postavit na první místo a umožnit mu hrát aktivní roli ve stimulaci konkurence na trhu, investovat do energetické infrastruktury na propojení Evropy (podle EPP bude potřeba až jeden bilion euro), limitovat cenovou regulaci a postupně odstranit subsidie na obnovitelné zdroje, plně využít potenciál nekonvenčních energetických zdrojů v Evropě a odstranit jakékoliv evropské energetické ostrovy. 17 Skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu S&D Skupina S&D podpořila červencový návrh Komise na backloading emisních povolenek, jelikož je to podle skupiny cesta, jak odstranit imbalanci způsobenou nadměrným množstvím povolenek na trhu, nicméně dlouhodobá reforma trhu je podle S&D nevyhnutelná. Navíc podle frakce již nyní není pro Evropu cesta zpátky z cesty tranzice na nízkouhlíkovou ekonomiku. 18 S&D chce, aby všechny evropské země splnily své cíle ze strategie 2020 a aby implementovaly veškeré důležité předpisy z této oblasti, jakmile se stanou právně závaznými. Mezi ně patří zejména předpisy ohledně energetické efektivity, lepších konstrukčních standardů pro budovy, eco-designu, chytrého využití odpadního tepla z elektráren a pravidel na energetické označování výrobků a služeb. Navíc patří frakce k hlavním iniciátorům závazných cílů pro rok 2030, kdy skupina chtěla posunout závazný cíl až ku 45 % zástupu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v energetickém mixu. 19 Dobudování transevropských energetických sítí považuje S&D za prioritu v oblasti diskuze o společném energetickém trhu, která má přinést větší stabilitu dodávek za nižší ceny. OZE mají být podle frakce nedílnou součástí tohoto systému, protože jsou podle S&D společně s bezpečností investic klíčovou složkou průmyslového vývoje v Evropě. 20 Aliance liberálů a demokratů pro Evropu ALDE Systém EU ETS je podle Aliance výborný projekt svou povahou, ale je třeba ho reformovat. Podle ALDE by do systému měly být zařazeny i sektory nyní mimo ETS schéma. V rámci celkového limitu na budoucí uhlíkové emise by měl EU ETS dostat přednost v každém sektoru před jakýmkoliv jiným systémem úpravy emisí. 21 Podle ALDE by EU měla směřovat k nízkouhlíkové energetice, alokace prostředků by měla být primárně záležitostí trhů, aby ke snižování emisí docházelo co nejúčelněji. Plán Komise na až 95% snížení emisí do 7
9 roku 2050 by měl být implementován, ustanovení cílů pro rok 2020 bez ustanovení cílů pro další roky by bylo kontraproduktivní, proto je ALDE pro závazné cíle i pro další období. 22 ALDE volá po společných regulacích energetického trhu, celoevropský market coupling (tedy propojení energetických trhů), propojení sítí, systémových operací a vyrovnávacích trhů. Podle ALDE je třeba rovněž decentralizace výroby energií, která umožní zapojit OZE do struktury, nicméně i podpora velkých OZE projektů typu DEZERTEC. 23 Skupina zelených/evropské svobodné aliance Greens/EFA Dle Greens/EFA není v případě snižování emisí možné spoléhat na trh, jsou potřeba tvrdší regulace. Greens/EFA prosazuje závazné cíle pro redukci emisí do roku Frakce chtěla až 60% redukci, schválena byla nakonec 40% varianta. Součástí této redukce by zároveň mělo být i opuštění využití jaderné energie v Evropě a nemělo by ani docházet k rozvoji těžby břidličného plynu. Vzhledem k obecnému postoji Greens/EFA k OZE (tedy jejich maximální prosazování do energetického mixu daného státu) je třeba podle frakce celoevropsky přizpůsobit energetický trh na jejich začlenění. To vyžaduje masivní propojení trhu vzhledem k nutnosti vyrovnávat nestálé výkony OZE, prosazovat decentralizaci výrobních zdrojů, energetické úspory, dotace na podporu OZE apod. Evropská konzervativní a reformní skupina ECR Podle ECR měl současný systém EU ETS negativní dopad na ceny energií a zabránil novým investicím do energetických zdrojů v Evropě. Proto je třeba systém zcela opustit nebo výrazně reformovat a to nikoliv stylem jedno schéma padne všem. Podle některých členů ECR totiž EU v současné době nemá energetickou politiku ale pouze klimatickou politiku. ECR je proti dalšímu navyšování závazných cílů snižování emisí za rok 2020, byla i proti návrhu Komise na nové cíle pro rok Volba energetického mixu by měla zůstat v rukou členských států, zejména v případě, že chtějí rozvíjet svou jadernou energetiku. Podle ECR EU opakuje své staré chyby, když chce pokračovat i nadále směrem ke snižování podílu uhlíku na průmyslové výrobě a kráčí cestou, kterou nikdo jiný ve světě nechce napodobit. 24 8
10 ECR věří, že další liberalizace energetických trhů je cesta právním směrem, která povede k otevřenějším a transparentnějším trhům, které zajistí nižší ceny energií. Nízkouhlíková výroba energie je pozitivním aspektem v případě, že tato výroba vzniká na tržních principech. Konfederace evropské sjednocené levice a severské zelené levice GUE/NGL GUE/NGL podporuje závazné cíle redukce skleníkových plynů alespoň o 60 %, národní závazné cíle na 45% podíl OZE a 40 % energetické úspory do roku Podle frakce je současná debata o energetické politice EU vedena zejména velkými korporacemi, které do debaty promítají své zájmy. Podle frakce by se měly všechny rozvinuté cíle zavázat ke splnění střednědobého cíle spočívajícího ve vynaložení veřejných financí ve výší 60 mld. USD v období a k předložení konkrétního plánu pro splnění závazku vynaložit 100mld. USD ročně do roku 2020 prostřednictvím dalších zdrojů veřejných financí. 25 Evropa svobody a demokracie EFD Obecný přístup frakce k energeticko-klimatické politice EU nejlépe vystihuje výrok odborníků EFD na v oblasti energetiky: Politika EU 2020 je kompletně špatně. Jak premisou, tak provedením. Skupina nesouhlasí s backloadingem emisních povolenek (stáhnutím 900 mil. povolenek z trhu). 26 EFD skupina dokonce zpochybňuje vliv globálního oteplování jako celku a proto i jejich postoj k systému EU ETS jako takovému je skeptický. Podle skupiny jsou evropští občané nucení obětovat své blaho pro energeticko-klimatickou politiku EU. Aby bylo možné dosáhnout nových výrazných cílů v oblasti snižování emisí do roku 2030 a 2050, byly by podle skupiny třeba masivní investice, které by nebyly mnohdy tržně přirozené, ale byly by vynucené. Někteří představitelé strany jsou naplněni dojmem, že EU se v oblasti ochrany klimatu snaží být svatější než sám papež. 1 European Commission, Mission statement of DG Energy 2 White Paper of European Commision: An Energy Policy for The European Union
11 4 Třetí liberalizační balíček mj. navrhoval tzv. vlastnický unbundling, jež sjednotil nastavení vztahů mezi výrobou a přepravou energie. 5 Článek 4 Smlouvy o fungování Evropské unie. 6 Článek 11 Smlouvy o fungování Evropské unie. 7 Článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie. 8 Článek 192 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie. 9 Podle článku 170 a 171 Smlouvy o fungování Evropské unie. 10 Článek 171 Smlouvy o fungování Evropské unie. 11 Článek 172 Smlouvy o fungování Evropské unie. 12 Projekt ELENA (European Local ENergy Assistance) je součástí úsilí Evropské investiční banky na podporu cílů Evropské unie v oblasti klimatické a energetické politiky. zhlédnuto Evropská komise, Energy Economic Developments in Europe zhlédnuto Pro Českou republiku byl stanoven závazný cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 13% v roce 2020 a závazný cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy na hrubé konečné spotřebě energie v dopravě ve výši 10% v roce # %20A%20Liberal%20Perspective.pdf 22 Ibidem 23 Ibidem
Energetické cíle ČR v evropském
kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální
Víceenergetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky
VíceEvropský parlament. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu
Evropský parlament Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Strojírenství Ostrava 2011 Ostrava, 21. dubna 2011 Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu Aktuální otázky z energetiky projednávané
VíceEvropský parlament Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Jednotný evropský energetický trh Praha, 3. listopadu 2011 Ing. Evžen Tošenovský místopředseda Výboru ITRE Priority evropské energetiky
VíceBALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU
VíceŠkolící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách
Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček
VíceRozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků
Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků Roman Portužák ředitel odboru elektroenergetiky Obsah. OZE jako součást energetické strategie ČR 2. Podpora OZE 3.
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceSmart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek
Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0048/21. Pozměňovací návrh. Jordi Solé za skupinu Verts/ALE
8.3.2018 A8-0048/21 21 Bod odůvodnění D a (nový) Da. vzhledem k tomu, že podle článku 8 SFEU se EU zavázala k podpoře rovnosti žen a mužů a k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech svých činností
VíceStátní energetická koncepce ČR
Třeboň 22. listopadu 2012 Legislativní rámec - zákon č. 406/2000 Sb. koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského
VíceAKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE
AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Aktuální problémy české energetiky 2. 4. 2013 Výchozí podmínky ČR ČR jako silně průmyslová země Robustní ES (přebytková bilance i infrastruktura) Rozvinutý systém
VíceZákladní charakteristiky možného vývoje české energetiky. prezentace na tiskové konferenci NEK Praha,
Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky prezentace na tiskové konferenci NEK Praha, 4.7.2008 Obecný rámec Kultivace a rozvoj energetických trhů, poskytnutí prostoru podnikatelským subjektům
VíceAktualizace Státní energetické koncepce České republiky
Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky Ing. Vladimír Tošovský ministr průmyslu a obchodu Praha, 10. listopadu 2009 Energetický mix v roce 2050 Do roku 2050 se předpokládá posun k vyrovnanému
VíceBudoucnost české energetiky. Akademie věd ČR
Budoucnost české energetiky Václav Pačes Akademie věd ČR Nezávislá energetická komise (NEK) se m.j. zabývala těmito oblastmi 1. Jak snížit energetickou náročnost ČR 2. Jak uspokojit rozvoj společnosti
VíceSTABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU
STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický
VíceEvropská politika. soudržnosti. Návrhy Evropské komise. Politika. soudržnosti
Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Jaký je dopad politiky soudržnosti EU? 2. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 3. Jaké
VíceProhlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV
Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických
VíceZPRÁVA KOMISE. Druhá dvouletá zpráva Evropské unie podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.12.2015 COM(2015) 642 final ZPRÁVA KOMISE Druhá dvouletá zpráva Evropské unie podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (požadovaná podle čl. 18
VíceNÁVRH USNESENÍ. CS Jednotná v rozmanitosti CS B7-0000/2011. předložený v souladu s čl. 88 odst. 2 a odst. 4 písm.
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Dokument ze zasedání 10. 2. 2011 B7-0000/2011 NÁVRH USNESENÍ předložený v souladu s čl. 88 odst. 2 a odst. 4 písm. b) jednacího řádu Philippe Juvin, Pilar Ayuso, Jolanta Emilia
VíceVeřejná deklarace ČEZ k udržitelnosti rozvoje a reinvestici povolenek
Veřejná deklarace ČEZ k udržitelnosti rozvoje a reinvestici povolenek ČEZ vnímání společenské odpovědnosti ČEZ si je vědom společenské odpovědnosti za podstatný podíl emisí skleníkových plynů i jiných
VíceAktualizace energetické koncepce ČR
Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována
VícePOVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.
POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. Konference Trendy Evropské Energetiky, Praha, 11.11.2014 ZÁKLADNÍ
VíceEvropská politika soudržnosti 2014 2020
Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování
VícePOTENCIÁL A CENA ENERGETICKÝCH ÚSPOR V ČR DO ROKU 2030
POTENCIÁL A CENA ENERGETICKÝCH ÚSPOR V ČR DO ROKU 2030 Jan Harnych 320a činnosti podporující vzájemná jednání sociálních partnerů na celostátní nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů zaměstnavatelů
VíceCO EMIL ŠKODA V ROCE 1869 NETUŠIL
CO EMIL ŠKODA V ROCE 1869 NETUŠIL ŠKODA JS STÁLA U ZRODU ČESKOSLOVENSKÉ JADERNÉ VZDĚLANOSTI A PRŮMYSLU Jaderný průmysl se v ČSR rozvíjí od roku 1956, kdy společnost Škoda JS zahájila práce na projektu
VícePOLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE
POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE Návrh Ministerstva životního prostředí ČR ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, změna klimatu se stává každodenní realitou. Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře
VícePROSTŘEDNICTVÍM ETS NÁSTROJŮ MODERNIZAČNÍ FOND A BEZPLATNÁ ALOKACE PRO ELEKTŘINU
MODERNIZACE ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ PROSTŘEDNICTVÍM ETS NÁSTROJŮ MODERNIZAČNÍ FOND A BEZPLATNÁ ALOKACE PRO ELEKTŘINU 24. září, 2018 Barbora Vondrušková DISKUTOVANÉ AGENDA BODY Determinanty vnějšího prostředí
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro regionální rozvoj 2009 2008/0013(COD) 6. 6. 2008 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin k
VíceEnergetická [r]evoluce pro ČR
Energetická [r]evoluce pro ČR Shrnutí pokročil ilého scénáře Návrh potřebných opatřen ení Co s teplárenstv renstvím? Jan Rovenský, Greenpeace ČR HUB, Praha,, 6. června 2012 Shrnutí pokročil ilého scénáře
VícePolitika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky
0 1 Politika ochrany klimatu v České republice Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky Politika ochrany klimatu je příspěvkem k celosvětové aktivitě 80./90. léta 2005 2006 2007 2008 2009
VíceČeská debata o využití výnosů z aukcí EU ETS
Česká debata o využití výnosů z aukcí EU ETS Seminář - Jak budeme financovat přechod k energetickým úsporám? 16. dubna 2012 Pavel Zámyslický Odbor energetiky a ochrany klimatu MŽP Emisní povolenky v ČR
VícePŘÍLOHA. Aktualizovaný plán vytváření energetické unie
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.2.2017 COM(2017) 53 final ANNEX 1 PŘÍLOHA Aktualizovaný plán vytváření energetické unie SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU
VíceZákladní principy fungování Evropské unie. politické a ekonomické integrační uskupení 28 evropských států s 508 miliony obyvatel
Základní principy fungování Evropské unie Evropská unie (EU) politické a ekonomické integrační uskupení 28 evropských států s 508 miliony obyvatel EU vznikla v roce 1. 11. 1993 na základě Maastrichtské
VíceChytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica
Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit
VíceTEN-E (transevropská energetická síť)
ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, květen 2014 Ing. Zdeňka Kučerová Porada s kraji 5. 6. 2014 TEN-E (transevropská energetická síť) Legislativa EU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013 ze dne
VíceAktuální témata a výhled energetické legislativy EU a ČR
Aktuální témata a výhled energetické legislativy EU a ČR EU a ČR Náměstek ministra 1 Evropská energetika na rozcestí Trh budovaný od poloviny 90tých let se rozpadá Klasický model : struktury zdrojů, cenotvorby
VíceCelková charakteristika 21. světového kongresu WEC
Celková charakteristika 21. světového kongresu WEC Ing. Miroslav Vrba, CSc., předseda EK ČR/WEC Celková charakteristika 21. světového kongresu WEC Heslo Kongresu Hledejme řešení k problémům světové energetiky
VíceVYUŽITÍ OZE V MINULOSTI
VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla
VíceJak překonat fragmentaci jednotného energetického trhu EU
Jak překonat fragmentaci jednotného energetického trhu EU Pražské evropské energetické fórum 2014 MZV ČR Černínský palác Úvod Trh s elektřinou : Aktuální stav trhu s elektřinou Rizika a problémy Možné
VíceEMISNÍ POVOLENKY. Hradec Králové, Hotel Tereziánský dvůr, 18.dubna 2013
EMISNÍ POVOLENKY PŘÍLEŽITOSTI OBCHODOVÁNÍ VE 3. FÁZI Hradec Králové, Hotel Tereziánský dvůr, 18.dubna 2013 Analýza současného dění na emisních trzích a očekávaný vývoj cen povolenek do roku 2020 Mgr. Jan
VíceJak učit o změně klimatu?
Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska
VíceBudoucnost české energetiky II
Budoucnost české energetiky II Seminář Ústřední odborné komise ČSSD pro průmysl a obchod a energetické subkomise Návrh energetické politiky ČSSD Praha, 11. květen 2017 Princip energetické politiky Státní
VíceDelegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci.
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2010 (10.06) (OR. en) 10881/10 CO EUR-PREP 37 ECOFIN 359 COMPET 195 ENV 404 EDUC 113 RECH 226 SOC 411 POLGEN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Rada pro hospodářské a finanční
Více10995/15 id/bl 1 DG C 2A
Rada Evropské unie Brusel 20. července 2015 (OR. en) 10995/15 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 20. července 2015 Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace CFSP/PESC
VíceChytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí
Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit českou energetiku Obsahuje: příležitosti efektivního
VícePŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.3.2019 C(2019) 1616 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /..., kterým se mění přílohy VIII a IX směrnice 2012/27/EU, pokud jde o obsah
VíceStrojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj
Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita
VíceITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič
VYUŽIT ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY Pavel Noskievič Zelená kniha Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii COM (2006) 105, 8.března 2006 Tři i
VíceKonference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno
Konference Energie pro budoucnost XIII - efektivní nakládání s energiemi v průmyslu 30. září 2014 Brno OBSAH PREZENTACE: I. Směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 II. Legislativní provedení Směrnice
VíceRámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni
Zahájení diskuse na téma: Role a očekávaný přínos inteligentních dopravních systémů Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni Martin Pichl vedoucí oddělení ITS Odbor kosmických technologií a
VíceCesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje
Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní
VíceMAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti
MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro
VíceRada Evropské unie Brusel 31. května 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 31. května 2017 (OR. en) 9795/17 FIN 334 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 30. května 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 288 final Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
VíceB8-0195/2019 } B8-0198/2019 } B8-0199/2019 } B8-0200/2019 } B8-0202/2019 } B8-0203/2019 } RC1/Am. 1
B8-0203/2019 } RC1/Am. 1 1 Lynn Boylan, Younous Omarjee Bod 6 a (nový) 6a. vyzývá Evropskou unii, aby boj proti globálnímu oteplování zařadila mezi své základní hodnoty; B8-0203/2019 } RC1/Am. 2 2 Lynn
VíceNa cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství
Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro
VícePříležitosti moderní energetiky pro českou ekonomiku MARTIN SEDLÁK 25. ZÁŘÍ 2018, PRAHA ODBORNÁ KONFERENCE INTELIGENTNÍ ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA"
Příležitosti moderní energetiky pro českou ekonomiku MARTIN SEDLÁK 25. ZÁŘÍ 2018, PRAHA ODBORNÁ KONFERENCE INTELIGENTNÍ ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA" Zakládající skupina členů Energetický mix ČR, 2017 Rozvoj
VíceFinancování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu
Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací
Více9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14
VíceENERGETICKÁ KONCEPCE A DOSTAVBA NOVÉHO JADERNÉHO ZDROJE
ENERGETICKÁ KONCEPCE A DOSTAVBA NOVÉHO JADERNÉHO ZDROJE ČESKÝ NÁRODNÍ ZÁJEM 14. května 2019 Tomáš Pleskač místopředseda představenstva a ředitel divize nová energetika a distribuce 9. 5. 2019 10:00 VÝVOJ
VíceROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 6.7.2012
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.7.2012 C(2012) 4576 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 6.7.2012 o žádosti podle čl. 10c odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o přechodném přidělování bezplatných
VíceLEGISLATIVY A JEJÍ DŮSLEDKY PRO PROJEKTY BIOPLYNOVÝCH STANIC
LEGISLATIVY A JEJÍ DŮSLEDKY PRO XI. ročník konference o bioplynu v ČR Výstavba a provoz bioplynových stanic 13. 14. října 2011, Třeboň OBSAH 1. Aktualizace SEK 2. Výzkum, vývoj a demonstrace pro energetiku
VícePozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772)
Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) V 7 se na konec přidává odstavec následujícího znění: (8) Výdaje odpovídající
VíceAUDIT V OBLASTI UDRŽITELNÉ ENERGIE
AUDIT V OBLASTI UDRŽITELNÉ ENERGIE Příručka pro nejvyšší kontrolní instituce PRAHA, DUBEN, 2017 Audit v oblasti udržitelné energie Příručka pro nejvyšší kontrolní instituce Pomůcka pro provádění auditu
VíceEnvironmentální politika v EU a ČR
Environmentální politika v EU a ČR Environmentální politika a udržitelný rozvoj 4.Přednáška 30.10.2014 KPŽP PF UK v Praze Doc.JUDr.Vojtěch Stejskal, Ph.D. Milníky vývoje environmentální politiky ES/EU
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2015 COM(2015) 98 final 2015/0051 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA Smlouva o fungování Evropské
VíceAkční plán energetiky Zlínského kraje
Akční plán energetiky Zlínského kraje Ing. Miroslava Knotková Zlínský kraj 19/12/2013 Vyhodnocení akčního plánu 2010-2014 Priorita 1 : Podpora efektivního využití energie v majetku ZK 1. Podpora přísnějších
VícePOZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 25. 2. 2010 2009/2228(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 (PE439.100v01-00) o mobilizaci informačních a komunikačních
VíceNOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ
25/1/2012 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph. D. NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ 2014-2020 1 Výchozí strategické dokumenty pro tvorbu národních rozvojových priorit Strategie Evropa 2020 5. zpráva EK o hospodářské, sociální
VíceCíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům)
Popis Snížení spotřeby energie a odstranění plýtvání s energií patří k hlavním cílům Evropské unie. Změna klimatu a energetika je jedním z pěti tematických cílů, které mají být v rámci strategie Evropa
VíceSrovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012
Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012 Spotřeba HU a ZP v ČR Celková spotřeba hnědého uhlí a zemního plynu v ČR v letech 2002-2011 2 Emise
VíceVolební program TOP 09 ENERGETIKA. Jan Husák
17/09/2013 Volební program TOP 09 Jan Husák Energetika = klíčová oblast ekonomiky, Přímý vliv na bezpečnost a suverenitu státu. Strategické odvětví - nutnost dlouhodobého politického konsenzu napříč politickým
VícePodpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ing. Ondřej Ptáček odbor inovačního podnikání a investic 22. května 2014, Praha Konference Financování
VíceNÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015
EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.1.2015 COM(2015) 11 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 1 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2015 PŘIPOJENÝ K NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O EVROPSKÉM FONDU
VíceZMĚNY V EVROPSKÉM SYSTÉMU EMISNÍHO OBCHODOVÁNÍ (EU ETS)
ZMĚNY V EVROPSKÉM SYSTÉMU EMISNÍHO OBCHODOVÁNÍ (EU ETS) Mgr. Jan Šatra Aktuální legislativa ochrany ovzduší a její dopady do praxe 5. prosince 2013, Praha Proč nová legislativní úprava? v ČR od počátku
VíceDokument ze zasedání B7-0000/2013. předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-0000/2013
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Dokument ze zasedání 22. 4. 2013 B7-0000/2013 NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-0000/2013 v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu o mikrogeneraci
VíceCíle a limity ČR v oblasti obnovitelných zdrojů energie
obnovitelných zdrojů energie 1 Působnost státní správy LIMITY, OMEZENÍ NEBO PODMÍKY PODPORY? 2 Působnost MPO 1. Vyjednávání v orgánech EU při procesu tvorby a úpravy směrnic EP a Rady a další legislativy
VíceL 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014
L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
VíceÚvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec
Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 2020 3.6.2013 Liberec Plánovací období 2014-2020 na evropské, národní a krajské úrovni Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů
VíceEvropská politika soudržnosti
Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Jakou roli může sehrát Moravskoslezský pakt zaměstnanosti? Prezentace vychází z pracovních návrhů nové evropské legislativy Politika soudržnosti Zůstávají rozdíly
VíceDopady zimního balíčku na teplárenství a co nového chystá EU
XXIX. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ Dopady zimního balíčku na teplárenství a co nového chystá EU Ing. Martin Hájek, Ph.D. ředitel výkonného pracoviště 23. ledna 2019, hotel Harmonie Luhačovice Čistá planeta pro všechny
VíceDebata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem?
Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem? 2. října 2014 OBSAH PREZENTACE: I. Směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 II. Legislativní provedení Směrnice o energetické účinnosti
VícePriority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)
Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:
VíceÚřad vlády České republiky Výbor pro udržitelnou energetiku RVUR
Úřad vlády České republiky Výbor pro udržitelnou energetiku RVUR Stav a trendy ve zvyšování energetické efektivnosti a úsporách konečné spotřeby energie v ČR : jeden ze základních pilířů udržitelné energetiky
VíceNOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI
NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI Trendy Evropské Energetiky, Praha, 20.9.2010 Alan Svoboda Ředitel divize Obchod, ČEZ a.s. V ROCE 2008 PROPUKLA FINANČNÍ KRIZE 1 KRIZE SE NÁSLEDNĚ ROZŠÍŘILA NA CELOU
VíceN 062 / 10 / 02 a K 063 / 10 / 02
N 062 / 10 / 02 a K 063 / 10 / 02 10. funkční období N 062 / 10 / 02 a K 063 / 10 / 02 Usnesení Výboru pro záležitosti Evropské unie k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech
VíceHLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY
HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom Konference Nízkouhlíková budoucnost ČR 21. 9. 2015, Praha AGENDA Situace v energetice Hlavní drivery dalšího vývoje Jaká bude energetika v budoucnosti
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.4.2016 COM(2016) 183 final 2016/0094 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie, pokud jde o mezinárodní nástroj, jejž mají vypracovat
VíceDelegace naleznou v příloze závěry Rady o energetice a rozvoji, které Rada přijala na zasedání konaném dne 28. listopadu 2016.
Rada Evropské unie Brusel 28. listopadu 2016 (OR. en) 14839/16 DEVGEN 264 ACP 173 RELEX 990 ENER 402 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady
VíceZákladní informace o programu
Základní informace o programu Jitka Genserová, březen 2013 1 Obsah prezentace Strategické dokumenty související s H2020 O programu HORIZON 2020 Hledání prostředků na financování výzkumu ve zdrojích EU
VícePříloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP
Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.2.2015 COM(2014) 720 final 2014/0342 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zrušení rozhodnutí Rady 77/706/EHS, kterým se stanoví společný ukazatel Společenství ke snížení spotřeby
VíceEnergetická politika ČR a vývoj jednotného trhu proměny role národního státu v procesu integrace energetických trhů EU
Energetická politika ČR a vývoj jednotného trhu proměny role národního státu v procesu integrace energetických trhů EU EURO Konference PRIORITY ČESKÉ A EVROPSKÉ ENERGETIKY: JAK DÁL? Praha, 8. března 2011
VíceÚspory energie v budovách. Brno AMPER březen 2012
Úspory energie v budovách Brno AMPER březen 2012 Osnova: 1. Energie pro budoucnost, ELA a FCC Public, AMPER Brno 2012 úspory v průmyslu 2. Legislativa Evropské unie 3. Legislativa v České republice, národní
VíceDoporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 277 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2015 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Spojeného
VíceVliv malých a středních podniků na životní prostředí
Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v
VíceDopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) 7. 1. 2005 NÁVRH ZPRÁVY o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému
VíceVýbor pro průmysl, výzkum a energetiku
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 11. 11. 2013 2013/0242(COD) ***I NÁVRH ZPRÁVY o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Unie na evropském metrologickém
Více