Studijní materiál - Manažer či pedagog?

Transkript

1 Studijní materiál - Manažer či pedagog? Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.3.05/ MODUL III Financování školy PaedDr. Zdeněk Souček, 2012, 40 stran Materiál je publikován pod licencí Creative Commons - Uveďte autora-neužívejte komerčně-nezasahujte do díla 3.0 Česko.

2 OBSAH 1 ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY FINANCOVÁNÍ VE ŠKOLSTVÍ Veřejný sektor a školství Financování škol v České republice HOSPODAŘENÍ ŠKOLSKÉ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Finanční hospodaření příspěvkových organizací Peněžní fondy příspěvkových organizací FOND KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB ÚČETNICTVÍ VE FINANČNÍM ŘÍZENÍ Účetnictví Způsob vedení účetnictví Soustava účtů DRUHY A NÁLEŽITOSTI ÚČETNÍCH DOKLADŮ MAJETEK Evidence majetku Inventarizace majetku Řízení oběžného majetku FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ Obsah finančního plánu Rozpočet jako nástroj krátkodobého finančního plánování VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM Řídící kontrola Interní audit Řízení rizik VNITŘNÍ PŘEDPIS O VEDENÍ ÚČETNICTVÍ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 40

3 1 ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon; poslední novela: č. 472/2011 Sb.) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (poslední novela: č. 153/2010 Sb.) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (poslední novela: č. 188/2011 Sb.) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (poslední novela: č. 365/2011 Sb.) Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě (poslední novela: č. 153/2010 Sb.) Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (poslední novela: č. 159/2010 Sb.) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu (poslední novela: č. 188/2011 Sb.) Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (poslední změna: č. 285/2009 Sb.) Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (poslední změna: č. 73/2011 Sb.) Zákon č. 187/2006 o nemocenském pojištění (poslední změna: č. 180/2011 Sb.) Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (poslední změna: č. 73/2011 Sb.) Vyhláška MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb (poslední novela: č. 365/2010 Sb.) Vyhláška MF ČR č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro ÚSC, PO, SF a OSS (poslední změna: č. 435/2010 Sb.) Vyhláška MŠMT ČR č. 492/2005 Sb., o krajských normativech (poslední změna: č. 110/2011Sb.) Vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky (poslední změna: č. 17/2008 Sb.) Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování (poslední změna: č. 463/2011 Sb.) České účetní standardy pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu (stav v únoru 2012) 2

4 2 FINANCOVÁNÍ VE ŠKOLSTVÍ 2.1 Veřejný sektor a školství Školství je jedním z resortů veřejného sektoru v České republice. Veřejný sektor je významnou součástí národního hospodářství ve smíšené ekonomice, kde zabezpečuje ty činnosti (funkce státu), kde soukromý, tedy ziskový sektor selhává. Veřejný sektor a sektor privátní jsou vzájemně prospěšným soužitím ve smíšené ekonomice. Oba sektory se vzájemně podmiňují a doplňují. Veřejný sektor je část národního hospodářství, která: zabezpečuje veřejné statky kolektivní spotřeby pro obyvatelstvo na neziskovém principu, je financována z finančních prostředků soustředěných v rozpočtové soustavě, zejména prostřednictvím veřejných rozpočtů, je řízen veřejnou správou (státní správou a územní samosprávou), jeho produkci rozhoduje tzv. veřejná volba a to zpravidla nepřímo volenými zástupci, podléhá veřejné kontrole ze strany občanů a to opět nepřímo, prostřednictvím jejich volených zástupců. Hlavním posláním veřejného sektoru je předcházení důsledkům selhávání trhu a řešení důsledků selhání trhu v ekonomickém růstu a sociálním rozvoji a to zejména: zabezpečení potřebných veřejných statků pro obyvatelstvo na neziskovém principu, přispění k ekonomickému růstu a to i vzděláním a zvyšováním kvalifikace pracovní síly, dosažení větší spravedlnosti v rozdělování, vytvoření podmínek pro růst zaměstnanosti, pomoc při vytváření podmínek pro fungování privátního sektoru. V současné době se posiluje postavení, pravomoci a odpovědnost jednotlivých článků územní samosprávy, tj. krajů a obcí za zabezpečování a financování veřejných statků. Jedná se o efektivní způsob nakládání s finančními prostředky veřejných rozpočtů, neboť nabídka veřejných statků v případě regionálního uspořádání vychází z konkrétních potřeb obyvatelstva daného regionu a přibližuje se tak občanovi. Diskutuje se otázka, jaká část veřejných rozpočtů by např. ve školství měla podléhat rozhodování krajů. Zastánci centrálního rozdělování poukazují na nebezpečí vyplývající z různých regionálních priorit a na to, že by například prostředky na platy pracovníků ve školství nebyly ve všech krajích využívány stejným způsobem a v rámci státu by tak vznikaly rozdíly. Představitelé krajů poukazují na to, že v rámci regionů se mohou více respektovat místní zvláštnosti a specifické potřeby a že mírné rozdíly ve financování mezi jednotlivými regiony by mohly přispět ke stabilizaci kvalifikovaných pracovníků v určitých místech a že navíc je rozdělování těchto veřejných prostředků regulováno obecně platnými zákonnými normami. 2.2 Financování škol v České republice Školství je důležitý resort veřejného sektoru. Financuje se z veřejných rozpočtů, jednak dotací poskytnutou ze státního rozpočtu a dále také příspěvkem zřizovatele na provoz. Existují i další způsoby získávání finančních zdrojů jako je například doplňková činnost. Nutnou prvotní podmínkou k tomu, aby škola nebo školské zařízení byly financovány z veřejných rozpočtů, je jejich zařazení do školského rejstříku podle 141 a 142 zákona č. 561/2004 Sb. (tzv. školský zákon). 3

5 Neinvestiční prostředky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR stanoví objem prostředků pro školy zřizované krajem a obcemi dohromady a tyto prostředky poskytne kraji formou dotace. Krajský úřad provede podle metodiky stanovené MŠMT rozpis dotace pro jednotlivé školy, předškolní a školská zařízení (krajská a obecní). Při rozpisu prostředků pro obecní školy kraj spolupracuje zejména při shromažďování údajů s pověřenými obcemi třetího stupně (tzv. obce P III), v jejichž působnosti se školy nacházejí. A) Neinvestiční finanční prostředky přidělované školám ze státního rozpočtu podle 160 zákona č. 561/2004 Sb. se obvykle rozdělují na tyto složky (dříve přímé vzdělávací náklady): Platy tj. platy a náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, Odvody výdaje na úhradu odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb, ONIV tzv. ostatní neinvestiční výdaje ostatní náklady vyplývající z pracovně právních vztahů (cestovné), výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, rovněž na výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) a na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, na další nezbytné neinvestiční výdaje spojené s provozem škol a školských zařízení. Finanční prostředky ze státního rozpočtu podle odstavců 1 a 2, 160, zákona č. 561/2004 Sb. se poskytují podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem, uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem, uvedeného ve školském rejstříku. Do skutečného počtu se započítávají i cizinci, kterým se podle 20 odst. 1 a 3 poskytuje vzdělávání nebo školské služby za stejných podmínek jako státním občanům České republiky. Finanční prostředky nad rozsah finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle odstavců 1 a 2 hradí právnické osoby, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, z dalších finančních zdrojů, zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele, popřípadě jiných osob. Financování škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky upravuje 161 školského zákona č. 561/2004 Sb.: Republikové normativy stanoví ministerstvo jako výši výdajů podle 160 odst. 1 písm. c) a d) připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, středního vzdělávání a vyššího odborného vzdělávání na kalendářní rok a zveřejňuje je ve Věstníku. Krajské normativy stanoví krajský úřad jako výši výdajů podle 160 odst. 1 písm. c) a d) připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a zveřejní je. Jednotkou výkonu je jedno dítě, žák, student, ubytovaný, stravovaný, lůžko, třída, studijní skupina, oddělení nebo jiná jednotka stanovená zvláštním právním předpisem. Součástí krajských normativů jsou příplatky na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů. 4

6 Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění. Ministerstvo rozepisuje na základě republikových normativů podle odstavce 1 a poskytuje krajským úřadům formou dotace na zvláštní účet kraje finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu na činnost a) škol a školských zařízení zřizovaných krajem na výdaje uvedené v 160 odst. 1 písm. d), b) škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí na výdaje uvedené v 160 odst. 1 písm. c). Krajský úřad v přenesené působnosti s vědomím zastupitelstva kraje prostřednictvím krajských normativů a v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle 170 písm. b) a) rozepisuje a poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje kraj, finanční prostředky podle 160 odst. 1 písm. d), b) rozepisuje a poskytuje přímo právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizují obce nebo svazky obcí, finanční prostředky podle 160 odst. 1 písm. c). Při rozpisu vychází z návrhů předložených obecními úřady obcí s rozšířenou působností. O rozpisu prostředků podle věty první informuje krajský úřad příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle odstavce 6 písm. b) v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem podle 170 písm. c) a krajskými normativy a předává je krajskému úřadu, zpracovává a předkládá krajskému úřadu rozbory hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle odstavce 6 písm. b) podle osnovy a postupu stanoveného ministerstvem podle 170 písm. d). Krajský úřad vypořádává finanční prostředky státního rozpočtu, které poskytuje na činnost škol a školských zařízení podle odstavce 6, a to podle pokynů stanovených ministerstvem podle 170 písm. e) a postupem stanoveným zvláštním právním předpisem a předává výsledky finančního vypořádání ministerstvu, zajišťuje sumarizaci účetní závěrky právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi nebo svazky obcí ve svém správním obvodu zpracovává a vyhodnocuje rozbory hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu přidělovanými podle odstavce 6 písm. a) podle osnovy a postupu stanoveného ministerstvem podle 170 písm. d) a e). Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, kterou zřizuje obec nebo svazek obcí, zpracovává a předkládá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností rozbor hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle odstavce 6 písm. b) podle osnovy a postupu stanoveného ministerstvem podle 170 písm. d). Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, kterou zřizuje kraj, zpracovává a předkládá krajskému úřadu rozbor hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle odstavce 6 písm. a) podle osnovy a postupu stanoveného ministerstvem podle 170 písm. d). 5

7 MŠMT vydalo dle 161 školského zákona Vyhlášku č. 492/2005 Sb. o krajských normativech, kterou se stanoví Jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů Členění krajských normativů a vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu Ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů Zásady pro zvýšení krajských normativů Zásady pro zveřejnění krajských normativů Výňatek z uvedené vyhlášky: 2 Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů (1) Pro stanovení krajských normativů je rozhodný ukazatel: a) průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka (Np), b) průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka (No), c) průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka (PP), d) průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po), e) průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV) 4 Základní částka se z ukazatelů uvedených v 2 odst. 1 stanoví vztahem a) u škol a školských zařízení, jejichž činnost je realizována pedagogickými i nepedagogickými pracovníky: 12 x 1,36 x (1/Np x PP + 1/No x Po) + ONIV 6 Zásady pro zvýšení krajských normativů Krajský úřad může provést zvýšení krajského normativu nad rámec vyplývající z hodnot ukazatelů uvedených v 2, pokud je toto zvýšení zabezpečeno v celkovém objemu finančních prostředků přidělených kraji prostřednictvím republikových normativů. 7 Zásady pro zveřejnění krajských normativů (1) Krajský úřad zveřejní stanovené krajské normativy, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení a koeficienty podle 4 odst. 5 způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 pracovních dnů po obdržení rozpisu rozpočtu z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. B) Ostatní vzdělávací náklady jsou neinvestiční náklady související se zajištěním provozu školy, především náklady na: energie, nájemné, opravy, materiál, ostatní služby, odpisy, nákup drobného dlouhodobého hmotného majetku a drobného dlouhodobého nehmotného majetku (DDHM, DDNM). 6

8 U škol zřizovaných obcemi a kraji se ostatní vzdělávací náklady hradí z příspěvku zřizovatele na provoz. To znamená, že základní a střední školy a ostatní školy a školská zařízení zřizované obcemi nebo kraji, dostávají jednak prostředky ze státního rozpočtu od kraje formou dotace a druhým zdrojem je příspěvek zřizovatele na provoz. Tyto dva zdroje financování se projevují v rozpočtu, výkaznictví a účtovém rozvrhu těchto příspěvkových organizací. Obec nebo svazek obcí zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle 161 odst. 6 písm. b) a z jiných zdrojů; v případě, že školský obvod přesahuje území jedné obce, zabezpečují výdaje základní školy v tomto školském obvodu a školských zařízení jí sloužících dotčené obce poměrně podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v jednotlivých obcích, nedojde-li mezi obcemi k jiné dohodě. Obec může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona. Obec nebo svazek obcí přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, dotace stanovené zákonem o státním rozpočtu k částečné úhradě výdajů na provoz a provádí s nimi finanční vypořádání. Kraj je povinen zajistit podmínky pro uskutečňování středního a vyššího odborného vzdělávání, vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, dále jazykového, základního uměleckého a zájmového vzdělávání a pro výkon ústavní výchovy. Za tímto účelem kraj zřizuje a zrušuje střední školy, vyšší odborné školy, mateřské, základní, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky se zdravotním postižením, základní školy speciální, školy při zdravotnických zařízeních, školská výchovná a ubytovací zařízení a zařízení školního stravování pro děti, žáky a studenty škol, které zřizuje, střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v 14, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, základní umělecké školy, školská zařízení pro zájmové vzdělávání a dětské domovy. Kraj může dále zřizovat a zrušovat o mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v 14, školská zařízení podle 115 až 120, školy a školská zařízení, které jinak zřizuje obec nebo ministerstvo, pokud kraj prokáže potřebné finanční, materiálové a personální zabezpečení této školy nebo školského zařízení. 7

9 C. Investiční prostředky Pokud je zřizovatelem školy obec nebo kraj (na rozdíl od škol zřizovaných MŠMT nebo soukromých a církevních škol), investiční prostředky školy získávají z těchto zdrojů: odpisy, pokud zřizovatel svěřil škole do správy odpisovaný majetek, zdrojem je příspěvek na provoz od zřizovatele nebo vlastní výnosy; investiční dotace z rozpočtu zřizovatele; výnosy z prodeje hmotného investičního majetku ve správě školy, pokud tak zřizovatel stanoví; dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům; převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem. Investiční prostředky může škola získat ještě jako: vlastní zdroje a zdroje z doplňkové činnosti získává přímo škola; dary poskytuje škole dárce; prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti poskytuje úřad práce škole prostřednictvím zřizovatele; prostředky programů vyhlašovaných MŠMT, dotaci obdrží kraj, kraj poskytne dotaci obci a ta poskytne příspěvek škole; prostředky programů EU podle pravidel jednotlivých programů. 3 HOSPODAŘENÍ ŠKOLSKÉ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Hospodaření příspěvkových organizací upravuje zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Příspěvkovými organizacemi, které zřizují územní samosprávné celky, kterými jsou obec nebo kraj, se zabývá v paragrafech 27 až 37. Tato ustanovení se vztahují na všechny příspěvkové organizace zřizované samosprávnými celky, nejen školy (ale např. také knihovny, divadla, atd.), takže nerozlišují dvouzdrojové financování, které existuje u obecních škol. Tento zákon řeší, jak má vypadat zřizovací listina, jak příspěvková organizace hospodaří s finančními prostředky, které fondy PO vytváří a jak s nimi hospodaří, nakládání s majetkem zřizovatele a další ustanovení vzhledem k hospodaření. Důležitá ustanovení zákona o hospodaření příspěvkových organizací jsou tato: 3.1 Finanční hospodaření příspěvkových organizací 28 Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí. 8

10 Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje. Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže a) její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, b) její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele, nebo c) porušila rozpočtovou kázeň. Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin. 3.2 Peněžní fondy příspěvkových organizací 29 Příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy a) rezervní fond, b) investiční fond, c) fond odměn, d) fond kulturních a sociálních potřeb. Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku. Příspěvková organizace tyto fondy vytváří z výsledku hospodaření za hospodářský rok, který je uložen na běžném účtu organizace a účetně se rozdělí do příslušných fondů. Toto rozdělení musí schválit zřizovatel a teprve potom se s prostředky může nakládat. Do fondů se nepřidělují zbylé prostředky z dotací ze státního rozpočtu, tedy na přímé vzdělávací náklady. Zřizovatel má právo organizaci nařídit odvod do svého rozpočtu, na druhou stranu v průběhu roku by neměl měnit stanovenou výši přidělených prostředků. Jak se nakládá s prostředky z jednotlivých fondů, po jejich schválení zřizovatelem, stanovují paragrafy 30 až 33: Rezervní fond 30 Rezervní fond slouží pro uplatnění hmotné zainteresovanosti příspěvkové organizace k dosažení lepšího výsledku jejího hospodaření. Lepší výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o převody do fondu odměn. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary. Rezervní fond používá příspěvková organizace a) k dalšímu rozvoji své činnosti, b) k časovému překlenutí rozdílů mezi výnosy a náklady, c) k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně, d) k úhradě své ztráty za předchozí léta. 9

11 Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu. Investiční fond 31 Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou a) odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu, b) investiční dotace z rozpočtu zřizovatele, c) investiční příspěvky ze státních fondů, d) výnosy z prodeje hmotného investičního majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí, e) dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům, f) převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem. Investiční fond příspěvkové organizace se používá a) k financování investičních výdajů, popř. investičních příspěvků, b) k úhradě investičních úvěrů nebo půjček, c) k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil, d) k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele, který příspěvková organizace používá pro svou činnost; takto použité prostředky se z investičního fondu převádějí do výnosů příspěvkové organizace. Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček. Fond odměn 32 Fond odměn je tvořen ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, a to do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 80 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy. Tvorbu fondu odměn provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem po skončení kalendářního roku. Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení prostředků na platy, jejichž výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu. Rozpočet školy Z prostředků, které škola obdrží jak na přímé studijní náklady, tak na provoz, vytvoří rozpočet na kalendářní rok. Rozpočet zahrnuje všechny předpokládané příjmy i výdaje a případné zdroje rezerv na fondech. Podle rozpočtu škola hospodaří po celý rok. Pokud dojde ke změnám v potřebách školy nebo v cenách některých služeb, příp. změnám příjmů (např. rozpočtová změna kraje), může škola kdykoli během roku provést rozpočtovou změnu, kterou na vzniklé podmínky zareaguje. Jedinou podmínkou pro rozdělení a čerpání prostředků je, že finanční prostředky veřejných rozpočtů (prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků) lze vynakládat jen na ty účely, pro které jsou určeny. Tyto účely jsou vymezeny např. zákony č. 218/2000 Sb., č. 250/2000 Sb., č. 561/2004 Sb., z. č. 306/1999 Sb., a dále mohou být upřesněny zřizovatelem např. ve zřizovací listině. Zákonné normy upravují též způsob využití prostředků jednotlivých fondů příspěvkových organizací zřízených MŠMT, obcí nebo krajem. 10

12 Škola může z veřejných finančních prostředků financovat pouze takové činnosti, které odpovídají jejímu rozhodnutí o zařazení do rejstříku škol. Nelze ani škole přidělit dotaci ze státního rozpočtu na více žáků, než kolik je uvedeno v rozhodnutí jako kapacita školy nebo oboru vzdělávání. 4 FOND KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB FKSP je jedním ze čtyř fondů, které příspěvková organizace povinně zřizuje podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, pojednává o něm 33. Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám. Další náležitosti FKSP stanovuje vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Tato vyhláška upravuje výši tvorby fondu a hospodaření s fondem v organizačních složkách státu a ve státních příspěvkových organizacích a příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky. Výše tvorby fondu Základní příděl, kterým je tvořen fond, činí 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a dále na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť. Hospodaření s fondem Organizace sestavuje rozpočet fondu a stanoví způsob jeho čerpání. Při používání fondu se postupuje v souladu se schváleným rozpočtem a lze z něj čerpat pouze výdaje podle 4 až 14 vyhlášky. Výše tvorby fondu Pokud jsou v rámci doplňkové činnosti vypláceny platy nebo mzdy, jsou i tyto základem pro výpočet základního přídělu fondu. Tvorba fondu je v těchto případech nákladovou položkou. Pokud jsou v organizaci vypláceny odměny z fondu odměn a tyto odměny jsou zahrnovány jak do výnosů, tak i do nákladů organizace, jsou i tyto odměny základem pro výpočet základního přídělu fondu (u PO se hradí z rezervního fondu). Zákony o rozpočtových pravidlech neumožňují žádný doplňkový příděl do FKSP ze zlepšeného hospodářského výsledku. 11

13 Hospodaření s fondem O rozpočtu fondu a stanovení způsobu jeho čerpání spolurozhoduje podle 19 ZP odborová organizace. Jak se bude toto spolurozhodování realizovat, se stanoví v kolektivní smlouvě. Pokud v organizaci nepůsobí odborová organizace, měly by být rozpočet fondu a způsob jeho čerpání stanoveny vnitřním předpisem. Prostředky z fondu se ukládají na samostatném účtu u peněžního ústavu. Poplatky za vedení účtu jsou rozpočtovým výdajem (nákladem) a úroky jsou rozpočtovým příjmem. Provádí se vyúčtování těchto nákladů (poplatky) a výnosů (úroky) mezi běžným účtem a FKSP (měsíčně podle výpisů) a skutečné refundace většinou čtvrtletně. Na poskytování příspěvků z fondu nebo jiná plnění z fondu není právní nárok. Zaměstnanec nemůže požadovat, že musí dostat např. příspěvek na stravování, na rekreaci, dar k životnímu výročí apod., ale pokud je tato možnost stanovena v rozpočtu fondu a v zásadách a rozpočet fondu je součástí kolektivní smlouvy, je toto pro zaměstnavatele závazné. Fond je určen zaměstnancům v pracovním poměru, tedy zaměstnancům, kteří mají se zaměstnavatelem uzavřenu pracovní smlouvu. Jedná se o hlavní pracovní poměr i o vedlejší pracovní poměr. Nejedná se o osoby, které pro zaměstnance pracují na základě dohod a prací konaných mimo pracovní poměr. Za zaměstnance je nutno považovat i ženy na mateřské a rodičovské dovolené, pokud je jim zachováván pracovní poměr u zaměstnavatele a muže na rodičovské dovolené (ne déle než do tří let věku dítěte). Na využívání prostředků fondu se mohou podílet i bývalí zaměstnanci důchodci (první odchod do starobního důchodu). V případech, kdy to vyhláška umožňuje, se mohou podílet též rodinní příslušníci zaměstnance (manžel/-ka, druh/-žka, nezaopatřené děti). Příspěvky na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců Může se přispívat nejen na provoz vlastních zařízení, ale i na pronájem cizích zařízení (např. vstupenky do bazénu, sauny, fitness centra, na masáže apod.). Z FKSP nelze hradit vstupní a preventivní prohlídky zaměstnanců. Vybavení ke zlepšení pracovních podmínek: fond je pouze doplňkovým zdrojem, neboť vybavení pracovišť je povinností zaměstnavatele podle ustanovení 139 ZP. Z fondu lze pořizovat takové vybavení, které je nad rámec povinného vybavení, např.: nápojové automaty, ledničky na pracovištích pro zaměstnance, televizory do sboroven ve školách, varné konvice pro zaměstnance k použití na pracovišti, počítače pro učitele. Z prostředků FKSP, ale ani z rozpočtových prostředků nelze hradit potravinové náplně do nápojových automatů. Pokud zaměstnavatel poskytne pracovní oděvy a obuv i zaměstnancům, kteří nesplňují podmínky pro povinné vybavení pracovními oděvy a obuví, může na tento pracovní oděv a obuv poskytnout příspěvek z FKSP. Příspěvkem může být i plná úhrada nákladů. Z fondu lze přispívat i na jednotné oblečení, pokud zaměstnavatel rozhodne, že zaměstnanci jsou povinni nosit na pracovišti jednotné oblečení, vymezí jeho charakter a podobu všech jeho součástí a označí je trvale a viditelně identifikačními znaky zaměstnavatele. Z prostředků fondu lze pořizovat i vybavení pro sportovní činnost a pro zájmovou činnost zaměstnanců. Tyto předměty jsou zaměstnancům půjčovány buď za poplatek nebo zdarma. Případné poplatky, které uhradí zaměstnanci, jsou používány na údržbu a provoz těchto předmětů. Pokud tyto poplatky nestačí, je nutno další náklady uhradit z fondu. 12

14 Stravování Náklady na závodní stravování a jejich úhradu v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky upravuje vyhláška MF ČR č. 84/2005 Sb. Při zajišťování závodního stravování ve vlastním zařízení závodního stravování hradí příspěvková organizace, jejíž zřizovatelem je územní samosprávný orgán, z nákladů na svou hlavní činnost veškeré věcné, osobní a další režijní náklady a strávník hradí pořizovací cenu surovin, na kterou mu až do výše 50 % může být poskytnut příspěvek z FKSP. Při zajištění závodního stravování na základě smlouvy s organizační složkou státu, právnickou nebo fyzickou osobou tvoří náklady na závodní stravování cena za poskytnutou službu sjednaná ve smlouvě. Organizace uhradí z nákladů na závodní stravování z ceny hlavních jídel až 55 % ze svých nákladů na hlavní činnost. Nejvyšší úhrada nesmí přesáhnout 70 % horní hranice stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního právního předpisu. Zbývající část ceny je považována za pořizovací cenu surovin a hradí ji zaměstnanec a lze mu poskytnout příspěvek z FKSP až do výše poloviny této hodnoty. Rekreace Pořídí-li organizace rekreaci pro svého zaměstnance od cestovní kanceláře, může poskytnout příspěvek i na všechny služby s tím spojené (letadlo, letištní taxy, all inclusive apod.). Musí se jednat pouze o nepeněžní plnění. Organizace vypracuje vnitřní pokyn pro poskytování příspěvku na rekreaci zaměstnanců, ve kterém se uvede způsob nepeněžního plnění organizace zaplatí za zaměstnance plnou cenu pobytu (služby) cestovní kanceláři a zaměstnanec organizaci doplatí rozdíl mezi celkovou cenou a výší příspěvku z FKSP. Za zájezd a rekreaci nelze považovat takové akce, které nemůže zaměstnavatel organizovat nebo pořídit a plně uhradit z fondu. To jsou např. příspěvkové lázně, kdy část nákladů je hrazena ze zdravotního pojištění, akce v rámci školní výuky pro děti zaměstnanců. Za rekreaci nelze považovat koupi samotné jízdenky nebo letenky. Kultura, tělovýchova a sport Lze přispívat zaměstnancům i jejich rodinným příslušníkům na vstupenky na kulturní, tělovýchovné nebo sportovní akce. I v těchto případech se musí jednat o nepeněžní plnění. Zaměstnavatel vstupenky pořídí a zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům je poskytne za cenu sníženou o příspěvek z fondu. Lze přispět i na dopravu na tyto akce, pokud ji organizace hromadně organizuje. Samotná vstupenka není dostatečným účetním dokladem (ale pouze faktura nebo jiný doklad o nákupu vstupenek). Za kulturní akci lze považovat např. setkání s důchodci, se ženami na mateřské dovolené, vánoční besídku pro děti zaměstnanců, oslavu významného výročí organizace. Přispět lze na všechny náklady, které s pořádáním akce souvisejí, např. pronájem sálu, kulturní pořad, pořadatele, případně i přiměřené pohoštění, které odpovídá charakteru pořádané akce. Samotné pohoštění není kulturní akce. Pokud se bude pořádat celovečerní kulturní akce, může pohoštěním být i večeře. Penzijní připojištění Výše příspěvku organizace na penzijní připojištění zaměstnanci není limitována. Smlouvu s penzijním fondem uzavírá zaměstnanec. Zaměstnanec písemně oznámí fondu, jakou 13

15 částku za něj bude platit zaměstnavatel (z této částky se neposkytuje státní příspěvek). Zaměstnavatel tuto částku posílá na účet zaměstnance u penzijního fondu. Dary Převod limitu na dary do příštího roku by měl být patrný z rozpočtu fondu a stanoveného způsobu čerpání prostředků fondu. Věcné dary jsou do výše 2 000,- Kč ročně u každého zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti. Hodnota věcného daru nad 2 000,- Kč ročně a celá hodnota peněžního daru podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti. Tato daň je srážková. Peněžní i věcné dary z FKSP jsou v řadě případů zahrnovány do základu pro výpočet pojistného na zdravotní a sociální pojištění (kromě výročí 50 roků věku a prvního odchodu do důchodu). Pokud je zaměstnavatel povinen uhradit příslušnou část pojistného, hradí toto pojistné jako zákonnou povinnost (rezervní fond). 5 ÚČETNICTVÍ VE FINANČNÍM ŘÍZENÍ 5.1 Účetnictví Účetnictvím každé účetní jednotky podle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví rozumíme: evidenci majetku a závazků sledování a vykazování hospodaření Výše uvedený zákon stanovuje povinnost vedení účetnictví a vymezuje různé pojmy týkající se účetnictví. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě poskytovala věrný obraz o předmětu účetnictví. Předmět účetnictví je definován zákonem jako stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, nákladů a výnosů, výsledku hospodaření. Objekty, které jsou předmětem účetnictví, jsou převedeny do soustavy účetních informací podle stanovených pravidel. Obsah pojmů uvedených v předchozí definici je možné vysvětlit následujícím způsobem: Majetek je definován jako věci a práva ocenitelná penězi a jsou výsledkem minulých transakcí a očekává se, že v budoucnosti přinesou ekonomický prospěch (a to i takový, že organizaci umožní kvalitně provádět její hlavní činnost). 14

16 Práva jsou především pohledávky, tedy právo přijmout úhradu, dostat zaplaceno. Dále to mohou být právy k využívání softwaru, licenční práva, atd., tedy nehmotný majetek. Závazek představuje povinnost účetní jednotky zaplatit ve stanovené lhůtě jinému subjektu za plnění, které vzniklo na základě smluvního vztahu nebo jiného právního úkonu. Příjmy jsou přírůstky peněžních prostředků, včetně přijatých darů a dotací a přijatých splátek půjček. Výnosy jsou výkony účetní jednotky oceněné penězi. Výkonem jsou provedené služby, vyrobené výrobky, získané věci apod. Výdaje jsou úbytky peněžních prostředků. Jedná se o veškeré nenávratné platby. Náklady jsou peněžním vyjádřením majetku, který se spotřeboval na činnost účetní jednotky. Všechny náklady jsou dříve nebo později výdajem, ale ne všechny výdaje jsou nákladem, neboť se mohou vrátit zpět jako příjmy (například vrácené zálohy). Výsledek hospodaření Je tvořen z nákladů a výnosů. 5.2 Způsob vedení účetnictví Je regulován kombinací právního předpisu a standardů. V rámci této regulace jsou definovány účetní zásady, neboli koncepční pravidla vymezující vlastní systém účetnictví, dále principy a účetní metody. Právní předpis je zaměřen na vymezení základních povinností účetní jednotky. Standardy představují konkrétní postupy běžného účetnictví a výkaznictví. Usnesením vlády č. 561 ze dne 23. května 2007 bylo schváleno vytvoření jednotného účetnictví státu od 1. ledna To představuje vytvoření moderního systému, který zajistí efektivní řízení hospodaření státu. Základními principy vytvoření jednotného účetnictví státu jsou: vytvoření účetnictví státu v analogii s účetnictvím podnikatelských subjektů vytvoření podmínek pro efektivní zajištění relevantních informací o hospodářské situaci státu a příslušných vybraných účetních jednotek odstranění nejednotnosti jednotlivých evidencí a výkazů účetních jednotek sestavení účetních výkazů za Českou republiku elektronizace a digitalizace účetních záznamů Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví Základem právního prostředí k vytvoření systému jednotného účetnictví je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, který byl naposledy z výše uvedeného důvodu novelizován zákonem č. 304/2008 Sb. 15

17 Vyhláška MF č. 410/2009 Sb. K novelizovanému zákonu o účetnictví ministerstvo financí vydalo vyhlášku č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky. Tato vyhláška platí pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu a reaguje na nová ustanovení zákona o účetnictví, zejména nové povinné části účetní závěrky, nové metody ocenění majetku a podrozvahové účty. Tato vyhláška obsahuje v přílohách č. 1 7 závazné vzory dokumentů, jakými jsou např. rozvaha nebo výkaz zisku a ztráty nebo směrná účtová osnova. České účetní standardy v návaznosti na 36, odst. 1 zákona o účetnictví jsou postupně vypracovávány a zveřejňovány ve Finančním zpravodaji MF ČR. Účetní jednotka je povinna vést účetnictví takovým způsobem, aby bylo: úplné musí být zaúčtovány všechny účetní případy a sestavena účetní závěrka průkazné všechny účetní záznamy jsou podloženy účetními doklady a účetní stav majetku a závazků je ověřen inventarizací srozumitelné přehledné věrně zobrazené účetní metody jsou použity způsobem, který poskytuje věrný obraz o majetku, závazcích a hospodaření účetní jednotky trvalé účetní záznamy musí být čitelné a srozumitelné po celou dobu jejich úschovy. Příspěvková organizace provádí podvojné účetnictví, které je charakterizováno souvztažností a podvojností. Zásada souvztažnosti účtů znamená, že účetní případy se zachycují současně na dvou účtech a tím se projevuje jejich působení na majetkovou strukturu nebo hospodaření účetní jednotky. To, na které účty se jednotlivé případy účtují, je dáno účtovou osnovou. Jedná se tedy o takové dvojice účtů, které jsou určeny pro sledování stavu a změn příslušné položky pasiv a aktiv tzv. podvojné účty. Rozvaha Majetek účetní jednotky sledujeme v účetnictví ze dvou hledisek: z hlediska jeho druhové skladby z hlediska zdrojů jeho krytí. Tento bilanční princip představuje sledování majetku účetní jednotky z výše uvedených dvou hledisek. Základním nástrojem pro sledování majetku účetní jednotky je rozvaha. Jedná se o přehled aktiv a pasiv, který je určitým způsobem uspořádán. Rozvaha poskytuje informace nejen o stavu a složení majetku, ale také o tom, z jakých zdrojů byl pořízen. Den, ke kterému se rozvaha sestavuje, se nazývá rozvahový den. Základní charakteristikou rozvahy je, že součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv. Tento vztah nazýváme bilanční rovnice a platí vždy bez ohledu na druh uskutečněných hospodářských operací. Změny příslušných položek aktiv a pasiv jsou kompenzovány jinými položkami tak, že je zachována rovnost v rámci bilanční rovnice. 16

18 Aktiva tvoří majetek uspořádaný podle druhového členění. Je to něco, co pro účetní jednotku má určitou účetní hodnotu a odpovídá těmto požadavkům: položka (věc) musí být v budoucnu schopna přínosu pro účetní jednotku očekávané přínosy jsou plně pod kontrolou účetní jednotky tato skutečnost již nastala Aktiva jsou v rozvaze členěna na: dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný, finanční) oběžný majetek (zásoby, pohledávky, peněžní prostředky) Pasiva zachycují majetek z hlediska zdrojů jeho krytí. Zahrnují zejména vlastní zdroje účetní jednotky, což u příspěvkové organizace jsou majetkové a finanční fondy, veškeré závazky účetní jednotky a úvěry. Pro pasiva existují tyto požadavky: existuje závazek, jehož plnění si v budoucnu vyžádá snížení majetku účetní jednotky (např. peněžních prostředků) tomuto plnění se nelze vyhnout vznik nároku vůči účetní jednotce již nastal 5.3 Soustava účtů Pro každou rozvahovou položku se zřizuje účet, který je základním prvkem a třídícím znakem podvojného účetnictví. Účty jsou vedeny v účetní knize, kterou nazýváme hlavní knihou. Každý účet je označen číslem podle směrné účtové osnovy a názvem, který vystihuje jeho ekonomickou podstatu. Na jednotlivých účtech sledujeme počáteční stav, pohyby za účetní období (přírůstky, úbytky) a konečný zůstatek. Účty se zřizují na počátku účetního období a stav aktiv a pasiv převzatý z rozvahy, se označuje jako počáteční stav. Na jednotlivých účtech se v průběhu účetního období provádějí příslušné zápisy a na konci účetního období se zjišťuje konečný stav účtů aktiv a pasiv. Platí tedy vztah: počáteční stav + přírůstky úbytky = konečný stav Účty se dělí na dvě kategorie: rozvahové účty (vznikají rozpisem počátečních zůstatků rozvahy). Rozdělují se na účty aktivní a pasivní. výsledkové účty (otevírají se na začátku účetního období ke sledování hospodářských operací, které nelze zachytit na rozvahových účtech a sledují náklady spotřebou majetkových složek, nákupem služeb apod. a výnosy vzniklé realizací výkonů). Rozdělují se na účty nákladů a výnosů. Jestliže se za určité období odečtou náklady od výnosů, zjistí se hospodářský výsledek účetní jednotky. Tím může být zisk nebo ztráta. Dosažené výnosy představují navýšení stavu majetku nebo snížení závazků účetní jednotky, náklady představují snížení majetku nebo zvýšení závazků. Zisk účetní jednotky je novým 17

19 zdrojem krytí jejího majetku. Z tohoto důvodu je hospodářský výsledek vykazován na straně zdrojů. Výnosy se tedy účtují na straně Dal a náklady na straně Má dáti. Účetní jednotka může také sledovat důležité skutečnosti, které ale nejsou předmětem evidence majetku v rozvaze. Jedná se např. o majetkové složky, které má účetní jednotka v používání, ale nevlastní je, nebo o odepsané pohledávky apod. Za účelem sledování těchto skutečností účetní jednotka zřizuje podrozvahové účty. Syntetická evidence tvoří soubor rozvahových a výsledkových účtů, na nichž se zaznamenávají aktiva, pasiva, náklady a výnosy v souhrnném vyjádření. Syntetické účty souhrnně zachycují všechny účetní případy v peněžním vyjádření. Vznikají rozpisem rozvahy a otevřením výsledkových účtů. Soustavu syntetických účtů pro vedení účetnictví příslušné účetní jednotky stanoví ministerstvo financí závaznou směrnou účetní osnovou. Směrná účtová osnova Souhrn všech syntetických účtů, které účetní jednotka v rámci svého účetnictví může použít, se nazývá účtová osnova. V rámci této osnovy jsou jednotlivé účty rozděleny do účtových tříd, třídy do skupin a skupiny na jednotlivé účty. Každá tato kategorie má deset nižších kategorií (účtová osnova obsahuje 10 účtových tříd, atd.). Uspořádání účtů v účtové osnově u příspěvkových organizací: účtová třída 0 Dlouhodobý majetek účtová třída 1 Zásoby a opravné položky účtová třída 2 Účty rozpočtového hospodaření, krátkodobý finanční majetek, úvěry a půjčky účtová třída 3 Zúčtovací vztahy účtová třída 4 Jmění, fondy, výsledek hospodaření, rezervy, dlouhodobé závazky a účtová třída 5 Náklady účtová třída 6 Výnosy pohledávky, závěrečné účty a zvláštní zúčtování účtová třída 7 Vnitroorganizační účetnictví účtová třída 8 Vnitroorganizační účetnictví (obsah těchto účtových tříd si určí sama účetní jednotka) účtová třída 9 Podrozvahové účty Jednotlivé účtové třídy se označují číslicemi 0 9. Účtové skupiny uvnitř třídy jsou označeny dvojmístným účetním znakem, který vznikne tak, že k číselnému znaku účtové třídy se přidá číselné označení účtové skupiny. Účtové skupiny se skládají ze syntetických účtů označovaných trojmístným číselným znakem. 18

20 Takže dělení a číslování může vypadat například takto: Účtová třída 5 Náklady Účtová skupina 50 Spotřebované nákupy: Syntetické účty 501 spotřeba materiálu 502 spotřeba energie 503 spotřeba jiných neskladovatelných položek 504 prodané zboží Účtová skupina 51 Služby: Syntetické účty 511 opravy a udržování 512 cestovné 518 ostatní služby atd. Analytická evidence Protože syntetická evidence nemůže rozlišit všechny účetní případy, pro podrobnější členění se účty syntetické evidence rozkládají na analytické účty. Jejich soustavu stanoví většinou účetní jednotka sama. Jedná se o tzv. analytickou evidenci, což je podrobnější evidence, která je zapotřebí pro potřeby řízení a kontroly účetní jednotky. Analytická evidence se vytváří k rozvahovým i výsledkovým účtům. Připojením dalších číselných znaků k syntetickým účtům vznikne soustava analytických účtů, které účtovou osnovou nejsou předepsány a představují detailní až vyčerpávající členění syntetických účtů pro potřeby účetní jednotky za účelem získání detailních informací. Tvorbu, členění a číslování analytických účtů si rozhoduje účetní jednotka sama podle stanovených hledisek pro jejich tvorbu. Účtový rozvrh Účetní jednotka vnitřní směrnicí vymezující strukturu, obsah a režim analytických účtů vypracuje účtový rozvrh, do něhož vybere z účtové osnovy účty, pro které má náplň. K jednotlivým syntetickým účtům vytvoří analytické účty vzhledem k tomu, jaké má požadavky na postupy účtování, na sestavení účetní závěrky a podle vnitřních potřeb účetní jednotky. Takže účtové rozvrhy jednotlivých účetních jednotek se mohou poněkud lišit svými analytickými účty a podrobností jejich členění. Analytická evidence je důležitou součástí účetnictví využitelnou pro řízení je v účetnictví. Obsahuje podrobnější informace, než syntetická evidence, na základě potřeb účetní jednotky. Analytické účty jsou součástí hlavní účetní knihy přesto, že se nevykazují v rozvaze. Je zde přímá věcná i formální návaznost na příslušné syntetické účty, na nichž je zobrazován předmět účetnictví. Musí platit, že součty zůstatků a obratů na analytických účtech se rovnají zůstatku a obratu účtu syntetického. Analytická evidence obsahuje informace, které manažer potřebuje pro správné rozhodování a kontrolu své činnosti. Proto se stává významným nástrojem ve finančním řízení a je důležitým zdrojem informací pro finanční analýzu a plánování. Tvorbě analytických účtů by měl manažer věnovat náležitou pozornost, neboť mu pomáhá zpřesňovat údaje v účetnictví potřebné pro jeho finanční řízení. 19