Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010"

Transkript

1 Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 21 Autorský kolektiv: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Doc. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. Roswita Lišková Brno, říjen 21

2 Obsah: 1. ZADÁNÍ A CÍLE STUDIE METODIKA ODBĚRU A HODNOCENÍ PŘEHLED SLEDOVANÝCH LOKALIT... 4 Veverská Bitýška... 4 (přístaviště) Střed... 4 Hráz... Sokolské koupaliště... ká zátoka... Svratka ZOO METODIKA HODNOCENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV HODNOCENÍ FYZIKÁLNÍCH A CHEMICKÝCH PARAMETRŮ VODY VÝSLEDKY MONITORINGU V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN Hlavní skupiny fytoplanktonu na Brněnské údolní nádrži v roce GRAFICKÉ VÝSTUPY VERTIKÁLNÍ PROFILY ABUNDANCE FYTOPLANKTONU VE VODNÍM SLOUPCI NA LOKALITĚ HRÁZ HODNOTY CHLOROFYLU-A V JEDNOTLIVÝCH PROFILECH NÁDRŽE V DANÝCH VZORKOVACÍCH TERMÍNECH ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ PARAMETRY VODY BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽE V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN VERTIKÁLNÍ PROFILY TEPLOTY A KONCENTRACE KYSLÍKU NA LOKALITĚ HRÁZ MIKROSKOPICKÉ ANALÝZY Závěr

3 1. ZADÁNÍ A CÍLE STUDIE Na základě objednávky č. 6/6/1 mezi Jihomoravským krajem a Sdružením Flos aquae o.s. na Monitoring sledování změn v množství a složení fytoplanktonních společenstev v Brněnské údolní nádrži v období květen říjen 21 byl sledován rozvoj fytoplanktonu v daném období. Ve vegetačním období byla pozornost zaměřena na planktonní druhy sinic. Současně byly sledovány základní fyzikálně-chemické parametry vody (koncentrace rozpuštěného kyslíku, ph, vodivost, teplota vody a průhlednost vody) ve vertikálním profilu Brněnské údolní nádrže. Odběr vzorků byl proveden dle technické normy TNV Jakost vod Stanovení planktonních sinic a platné legislativy. Výsledky provedeného monitoringu byly zpracovány do zprávy popisující průběh sledování struktury fytoplanktoních společenstev v nádrži. Odběry byly prováděny v období od 12.. do na lokalitách: Hráz, Střed,, Sokolské koupaliště,,, (přítok do nádrže neovlivněný vzdutím v nádrži), Veverská Bitýška a Svratka ZOO (odtok z nádrže vzorek byl odebírán v korytě řeky pod hrází). 2. METODIKA ODBĚRU A HODNOCENÍ Na nádrži bylo vybráno devět lokalit tak, aby bylo možné zaznamenat vývoj fytoplanktonu v celém podélném profilu nádrže: Bitýška, horní mělkou část nádrže reprezentují lokality -,, Veverská přechod mezi horní a dolní částí nádrže tvoří lokalita, ve vlastním těle nádrže jsou lokality Střed a Hráz, dvě zátoky v těle nádrže - Sokolské koupaliště (Sokolák) a ) lokalita ZOO - pro sledování složení fytoplanktonu v řece Svratce ovlivněné Brněnskou nádrží. Vzorky v daném období byly odebírány mezi 8. a 11. hodinou dopolední. Metodika odběrů byla dodržena dle ČSN ISO (7 71) Jakost vod Odběr vzorků Část 4: Pokyny pro odběr vzorků z vodních nádrží. Na každé z lokalit byl odebrán hladinový vzorek odběrákem typu Friedinger z profilu -3 cm. Přímo na místě byly měřeny fyzikálně-chemické parametry vody (průhlednost, teplota, ph, rozpuštěný kyslík, vodivost) a množství fytoplanktonu (chlorofylu-a) pomocí ponorného fluorometru. Výhodou kombinace dvou přístupů (ponorný fluorometr a mikroskopické analýzy) jsou výsledky zachycující nejenom složení (kvalitu) fytoplanktonu z profilu -3cm (hladinového vzorku), ale rovněž změny v kvantitě fytoplanktonu v celém profilu 3

4 vodního sloupce. Kombinací těchto dvou metodik společně s předpovědí počasí lze předpovídat změny ve vývoji fytoplanktonu v následujících dnech. 2.1 PŘEHLED SLEDOVANÝCH LOKALIT Veverská Bitýška Lokalita se nachází na samém začátku přítok do nádrže proti molu pro parníky (Veverská Bitýška) uprostřed koryta. Hloubka zde dosahuje zhruba 2, m. (přístaviště) Lokalita leží v horní mělké části nádrže, hloubka zde dosahuje maximálně 2, m. Lokalita svým charakterem připomíná spíš pomalu tekoucí řeku, čemuž odpovídá i složení fytoplanktonního společenstva, které je zpravidla tvořeno rozsivkami a zelenými řasami. Sinice se zde vyskytují v malém množství; výjimkou mohou být letní měsíce, kdy bývá biomasa sinic zavanuta větrem z nižších oblastí nádrže. Velmi mělká (1, m) lokalita na nánosové straně koryta řeky se silnými vrstvami organických sedimentů. Složení fytoplanktonu zde často bývá velmi pestré a odlišné od ostatních částí nádrže. přibližně m. Zátoka na pravém břehu koryta, leží v pomezí horní a dolní části nádrže. Její hloubka je Střed Dvě lokality představující volnou hladinu nádrže. Hloubka je zde přibližně 6m (Pláž), resp. 11 m (Střed). Lokalita Pláž byla pro monitoring sinic cíleně vybrána, jelikož se jedná o oblíbené koupací místo obyvatel města Brna. 4

5 Hráz Lokalita s největší hloubkou (cca 16 m). Odběry byly prováděny v oblasti žlutých bójek cca m od hráze. Tato lokalita bývá během letních měsíců nejvíce zasažena biomasou sinic, která je sem naplavena a navanuta. Sokolské koupaliště Boční zátoka na levém břehu přehrady s hloubkou 4 m, která je tak částečně izolována od vlastního těla nádrže. Společenstvo fytoplanktonu se z tohoto důvodu může lišit od ostatních částí nádrže. ká zátoka Zátoka na dolním konci nádrže, s hloubkou 6 m. Lokalita, na které bývá limit doporučené koncentrace biomasy fytoplanktonu pro rekreační nádrže (1 buněk/ml, µg/l chlorofylua) překročen zpravidla nejdříve ze všech výše jmenovaných lokalit. Svratka ZOO Odběry byly prováděny z mostu pro pěší nedaleko Zoologické zahrady (u hřiště). Cílem sledování této lokality je zjistit vliv Brněnské přehrady na kvalitu vody v řece Svratce. Složení fytoplanktonu obvykle odpovídá poměrům u hráze přehrady. 2.2 METODIKA HODNOCENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV Množství a podíly jednotlivých skupin fytoplanktonu na celkové biomase byly přímo na odběrovém místě stanoveny ponorným fluorometrem FluoroProbe (BBE Moldaenke, Kiel, Německo). Tento přístroj je schopen rozlišit 4 základní skupiny fytoplanktonu (zelené řasy, hnědé řasy, skrytěnky a sinice) na základě fluorescence fotosyntetických pigmentů přítomných v buňkách těchto organismů. Přístroj lze ponořit až do m hloubky a naměřená data jsou v sekundových intervalech zobrazována na připojeném PC. Během několika desítek vteřin lze získat přehled o jeho výskytu v celém vodním sloupci od hladiny až ke dnu. Na základě naměřených dat byl odebrán i vzorek pro další laboratorní analýzy prostřednictvím odběrového přístroje typu Friendinger (z hloubky -3 cm). Tyto analýzy zahrnovaly především mikroskopickou taxonomickou determinaci a kvantifikaci jednotlivých rodů a druhů fytoplanktonních organismů. Mikroskopické rozbory odhalí v rámci skupiny sinic potenciální producenty cyanotoxinů, v rámci zelené skupiny rozliší vlastní zelené řasy (Chlorophyta) a krásnoočka (Euglenophyta) a v rámci hnědé skupiny lze určit rozsivky (Bacillariophyceae), zlativky (Chrysophyceae) a obrněnky (Dinophyceae).

6 2.3 HODNOCENÍ FYZIKÁLNÍCH A CHEMICKÝCH PARAMETRŮ VODY Z fyzikálně-chemických parametrů kvality vody byly měřeny: ph koncentrace kyslíku rozpuštěného ve vodě teplota vodivost průhlednost vody. Průhlednost byla měřena Secchiho diskem, ph a vodivost přístrojem Combo HI od Hanna Instruments, rozpuštěný kyslík terénním optickým oxymetrem YSI ProODO luminiscenční optickou technologií. Terénní měřící přístroje obsahují zároveň měření teploty. Všechny tyto parametry byly měřeny 2 cm pod hladinou. Průhlednost vody závisí na množství látek rozpuštěných ve vodě. V průběhu sezóny tak dosahuje nejvyšších hodnot během června při tzv. clear-water phase, tedy období, kdy je jarní rozvoj rozsivek potlačen díky predaci zooplanktonními organismy a nedošlo ještě k letnímu rozvoji fytoplanktonu (obvykle sinic). Koncentrace kyslíku rozpuštěného ve vodě je závislá na teplotě, rozkladu organických látek, množství osvětlení a intenzitě fotosyntézy. Největších hodnot dosahuje ve dne v období s největším rozvojem fytoplanktonu, avšak ve stejném období v noci dochází naopak k jeho rychlému vyčerpání. K jeho poklesu dochází také při rozkladu odumřelé biomasy na podzim. Hodnota ph ovlivňuje chemické a biochemické procesy ve vodách, má vliv na dostupnost některých látek pro vodní organismy. Při velkém rozvoji vodního květu sinic významně stoupá. Vodivost (konduktivita) zprostředkovává poznatek o obsahu iontů, a tím o koncentraci rozpuštěných disociovaných látek. 6

7 3. VÝSLEDKY MONITORINGU V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 21 Při prvním odběru dne byla na většině lokalit zaznamenána jarní dominance rozsivek, především centrických (Stephanodiscus), zástupců typických pro jarní fytoplankton eutrofních nádrží. Sinice v průběhu května tvořily na většině lokalit pouze minoritní složku fytoplanktonu, jednalo se navíc o zástupce netvořící typické vodní květy sinic (rody Pseudanabaena) Místy se vyskytly rody Aphanizomenon a Planktothrix. Ke konci května se zvýšil podíl zelených řas (rody Desmodesmus a Scenedesmus). Na žádné z monitorovaných lokalit nebyl v květnu limit WHO překročen, celkový počet buněk na mililitr se pohyboval v rozmezí tis. b. / ml. V průběhu měsíce června nedochází k patrnému nárůstu biomasy, zůstává dominance zelených řas a rozsivek (rozsivky rodu Stephanodiscus, zelené řasy rodu Desmodesmus a Scenedesmus). Ze sinic je dominantní skupinou rod Pseudanabaena, který netvoří typické vodní květy. Ke konci června se počet buněk pohyboval na hranici hygienického limitu WHO (1 tis buněk/ml). Na začátku července dochází k nárůstu počtu buněk na mililitr, dochází k překročení hygienického limitu, avšak biomasa zůstává nízká, není tedy ohroženo zdravotní riziko pro rekreanty. Převažujícím rodem na nádrži je Planktothrix, dominantní skupinou jsou především sinice Pseuedanabena limnetica, rod Microcystis byl nalezen pouze v síťovém vzorku. Ke konci července se počet buněk na ml opět snižuje, dominantní skupinou jsou v horní části nádrže sinice, rozsivky i zelené řasy, v dolní části především zelené chlorokokální řasy. Biomasa sinic a řas je velmi nízká. Převažujícími jsou rody zelených řas Colelastrum, Pediastrum, Desmodesmus, Ankara, Stephanodiscus, ze sinic je to především Microcystis a Planktothrix agardhii. V průběhu měsíce srpna nebyl hygienický limit překročen. Na začátku tohoto období byly převažujícími rody na nádrži Colelastrum, Desmodesmus, Stephanodiscus, Microcystis a Planktothrix. V druhé polovině srpna se rodové složení významně mění, Microcystis byl zaznamenán na všech lokalitách, místy rod Aphanizomenon a Planktothrix. Jde o geonomy cyanobakterií, které pocházejí z povodí nad nádrží, nikoliv o biomasu, která byla jako v minulých letech oživena ze sedimentů. Na počátku září jsou na dvou lokalitách ( a Hráz) počty buněk na hranici hygienického limitu, dominantní skupinou jsou planktonní sinice, zvyšuje se abundance rozsivek, převažujícím rodem na nádrži je Microcystis. V polovině září jsou dominantní skupinou planktonní 7

8 sinice a penátní rozsivky, snižuje se biomasa sinic, abundance rozsivek se snižuje. Převažujícími rody v nádrži jsou Asterionella, Aulacoseira a Microcystis. V říjnu se celkově biomasa sinic a řas snižuje, přítoková část má vyšší abundanci sinic a řas, převažujícími rody na nádrži jsou sinice Planktothrix a řasa Desmodesmus. Maximum 12 tisíc buněk sinic je na lokalitě Veverská Bitýška, což prokazuje, že většina fytoplanktonu pochází z povodí nad nádrží. Celkově lze vegetační období roku 21 z hlediska rozvoje fytoplanktonu považovat za velmi příznivé vzhledem k předchozím obdobím, a to proto, že došlo pouze k mírnému překročení hygienického limitu a to na počátku července a to pouze v parametru počty buněk, ale biomasa, tedy i objem toxinů, byla pod hygienickými limity. Nádrž tedy mohla být využita ke koupacím účelům celou rekreační sezónu. Hlavní skupiny fytoplanktonu na Brněnské údolní nádrži v roce 21 Hlavní skupiny fytoplanktonu v nádrži v roce chlorofyl-a [µg/l] , datum měření zelené řasy sinice rozsivky skrytěnky celkový chlorofyl-a pozn.: hodnoty jsou průměrem hodnot získaných v daném datu v jednotlivých lokalitách pravidelného monitoringu 8

9 4. GRAFICKÉ VÝSTUPY 4.1 VERTIKÁLNÍ PROFILY ABUNDANCE FYTOPLANKTONU VE VODNÍM SLOUPCI NA LOKALITĚ HRÁZ

10

11

12

13

14

15 4.2 HODNOTY CHLOROFYLU-a V JEDNOTLIVÝCH PROFILECH NÁDRŽE V DANÝCH VZORKOVACÍCH TERMÍNECH Hodnoty chlorofylu-a dne chlorofyl-a [µg/l] hráz Sokolák střed lokalita Bitýška ZOO (Green Algae) zelené řasy (Bluegreen) sinice (Diatoms) rozsiv ky (Cry ptophy ta) skry těnky Hodnoty chlorofylu-a dne chlorofyl-a [µg/l] (Green Algae) zelené řasy (Bluegreen) sinice (Diatoms) rozsiv ky. hráz Sokolák střed Bitýška ZOO (Cry ptophy ta) skry těnky lokalita

16 Hodnoty chlorofylu-a dne chlorofyl-a [µg/l] hráz Sokolák střed lokalita Bitýška ZOO (Green Algae) zelené řasy (Bluegreen) sinice (Diatoms) rozsiv ky (Cry ptophy ta) skry těnky Hodnoty chlorofylu-a dne chlorofyl-a [µg/l] hráz Sokolák střed Bitýška ZOO (Green Algae) zelené řasy (Bluegreen) sinice (Diatoms) rozsiv ky (Cry ptophy ta) skry těnky lokalita 16

17 Hodnoty chlorofylu-a dne chlorofyl-a [µg/l] hráz Sokolák střed Bitýška ZOO (Green Algae) zelené řasy (Bluegreen) sinice (Diatoms) rozsiv ky (Cry ptophy ta) skry těnky lokalita Hodnoty chlorofylu-a dne chlorofyl-a [µg/l] hráz Sokolák střed lokalita Bitýška ZOO (Green Algae) zelené řasy (Bluegreen) sinice (Diatoms) rozsiv ky (Cry ptophy ta) skry těnky 17

18 Hodnoty chlorofylu-a dne chlorofyl-a [µg/l] 2, 2,, 1,,, (Green Algae) zelené řasy (Bluegreen) sinice (Diatoms) rozsiv ky (Cry ptophy ta) skry těnky hráz Sokolák střed Bitýška ZOO lokalita Hodnoty chlorofylu-a dne chlorofyl-a [µg/l] hráz Sokolák střed Bitýška ZOO (Green Algae) zelené řasy (Bluegreen) sinice (Diatoms) rozsiv ky (Cry ptophy ta) skry těnky lokalita 18

19 Hodnoty chlorofylu-a dne chlorofyl-a [µg/l] hráz Sokolák střed lokalita Bitýška ZOO (Green Algae) zelené řasy (Bluegreen) sinice (Diatoms) rozsiv ky (Cry ptophy ta) skry těnky Hodnoty chlorofylu-a dne chlorofyl-a [µg/l] hráz Sokolák střed lokalita Bitýška ZOO (Green Algae) zelené řasy (Bluegreen) sinice (Diatoms) rozsiv ky (Cry ptophy ta) skry těnky 19

20 Hodnoty chlorofylu-a dne chlorofyl-a [µg/l] (Green Algae) zelené řasy (Bluegreen) sinice (Diatoms) rozsiv ky (Cry ptophy ta) skry těnky hráz Sokolák střed Bitýška ZOO lokalita 4.3 Základní fyzikálně-chemické parametry vody Brněnské údolní nádrže v období květen říjen 21 Lokalita Hráz Hráz - teplota, ph, vodivost, průhlednost Hráz - kyslík O Datum teplota [ C] ph vodivost [µs/cm] průhlednost [cm] O2 [mg/l] O2 % 2

21 Lokalita Sokolák Sokolák - teplota, ph, vodivost, průhlednost Sokolák - kyslík O Datum teplota ph vodivost průhlednost O2 [mg/l] O2 % Lokalita Střed Střed - teplota, ph, vodivost, průhlednost Střed - kyslík O Datum teplota [ C] ph vodivost [µs/cm] průhlednost [cm] O2 [mg/l] O2 % Lokalita - teplota, ph, vodivost, průhlednost - kyslík O Datum teplota [ C] ph vodivost [µs/cm] průhlednost [cm] O2 [mg/l] O2 % 21

22 Lokalita - teplota, ph, vodivost, průhlednost - kyslík O Datum teplota [ C] ph vodivost [µs/cm] průhlednost [cm] O2 [mg/l] O2 % Lokalita - teplota, ph, vodivost, průhlednost - kyslík O Datum teplota [ C] ph vodivost [µs/cm] průhlednost [cm] O2 [mg/l] O2 % Lokalita Veverská Bitýška Veverská Bitýška - teplota, ph, vodivost, průhlednost Veverská Bitýška - kyslík O Datum teplota [ C] ph vodivost [µs/cm] průhlednost [cm] O2 [mg/l] O2 % 22

23 Lokalita Rakov ec - teplota, ph, v odiv ost, průhlednost Rakov ec - kyslík O Datum teplota [ C] ph vodivost [µs/cm] průhlednost [cm] O2 [mg/l] O2 % Lokalita ZOO ZOO - teplota, ph, vodiv ost ZOO - kyslík O Datum teplota [ C] ph vodivost [µs/cm] O2 [mg/l] O2 % 4.4 VERTIKÁLNÍ PROFILY TEPLOTY A KONCENTRACE KYSLÍKU na lokalitě Hráz Hráz Hráz t [ C], O2 [mg/l] t [ C], O2 [mg/l] hloubka [m] hloubka [m] t [ C] O2 [mg/l] t [ C] O2 [mg/l] 23

24 Hráz Hráz t [ C], O2 [mg/l] t [ C], O2 [mg/l] hloubka [m] hloubka [m] t [ C] O2 [mg/l] t [ C] O2 [mg/l] Hráz Hráz t [ C], O2 [mg/l] t [ C], O2 [mg/l] hloubka [m] hloubka [m] t [ C] O2 [mg/l] t [ C] O2 [mg/l] Hráz Hráz t [ C], O2 [mg/l] t [ C], O2 [mg/l] hloubka [m] hloubka [m] t [ C] O2 [mg/l] t [ C] O2 [mg/l] 24

25 Hráz Hráz t [ C], O2 [mg/l] t [ C], O2 [mg/l] hloubka [m] hloubka [m] t [ C] O2 [mg/l] t [ C] O2 [mg/l] Hráz t [ C], O2 [mg/l] hloubka [m] t [ C] O2 [mg/l] 2

26 . MIKROSKOPICKÉ ANALÝZY 26

27 Brněnská přehrada , Kvalitativní a kvantitativní mikroskopický rozbor fytoplanktonu Přehled o zastoupení jednotlivých taxonomických skupin (buněk/ml) BP síťový vzorek Veverská Bitýška Střed 2 Hráz Odtok (zoo) CYANO BACILLAR CHLOROmonad CHLOROkok CHLOROPHYCEAE trich. CHRYSOPHYCEAE XANTHOPHYCEAE DINOPHYCEAE CONJUGATOPHYCEAE EUGLENOPHYCEAE CRYPTOPHYCEAE celkem b/ml % sinic z toho (počet b. ne biomasa!) *při překročení hygienického limitu je rámeček označen červeně Zavěrečné shrnutí: zastoupení taxonomických skupin: dominantní skupinou řas jsou rozsivky hlavně centrické a v horní části vláknitá sinice Pseudanabaena, v síťovém planktonu hlavně rozsivky a Aphanizomenon počet druhů (taxonů): 71 taxonů převažující rody na nádrži: stephanodiscus, pseudanabaena síťový plankton, odhad (%) sinice 3%, rozsivky %, zelené řasy % hodnoceno stupnici dle Hindáka (+ až 6) sinice množství (b/ml): maximum 2. tisíc buněk sinic sinice druhové složení: rody Pseudanabaena, Aphanizomenon a Planktothrix Microcystis nezaznamenána 27

28 Brněnská přehrada , Kvalitativní a kvantitativní mikroskopický rozbor fytoplanktonu Přehled o zastoupení jednotlivých taxonomických skupin (buněk/ml) Veverská Bitýška Odtok (Zoo) CYANO BACILLAR CHLOROmonad CHLOROkok CHLOROPHYCEAE trich. CHRYSOPHYCEAE 63 XANTHOPHYCEAE DINOPHYCEAE 179 CONJUGATOPHYCEAE 179 EUGLENOPHYCEAE CRYPTOPHYCEAE celkem b/ml % sinic z toho (počet b. ne biomasa!) *při překročení hygienického limitu je rámeček označen červeně Zavěrečné shrnutí: zastoupení taxonomických skupin: dominantní skupinou řas jsou rozsivky Stephanodiscus a vláknité sinice Pseudanabaena počet druhů (taxonů): taxonů převažující rody na nádrži: stephanodiscus, pseudanabaena, aphanizomenon, desmodesmus, scenedesmus síťový plankton, odhad (%) sinice množství (b/ml): maximum 28. tisíc buněk sinic sinice druhové složení: rody Pseudanabaena, Aphanizomenon a Planktothrix předpokládaný vývoj v 14ti dnech: předpoklad nárustu biomasy řas a sinic 28

29 Brněnská přehrada , Kvalitativní a kvantitativní mikroskopický rozbor fytoplanktonu Přehled o zastoupení jednotlivých taxonomických skupin (buněk/ml) Hráz síťový vzorek Veverská Bitýška Sokolák Střed Hráz Odtok (Zoo) CYANO BACILLAR CHLOROmonad CHLOROkok CHLOROPHYCEAE trich. CHRYSOPHYCEAE XANTHOPHYCEAE DINOPHYCEAE CONJUGATOPHYCEAE EUGLENOPHYCEAE 78 CRYPTOPHYCEAE celkem b/ml % sinic z toho (počet b. ne biomasa!) #DIV/! *při překročení hygienického limitu je rámeček označen červeně Zavěrečné shrnutí: zastoupení taxonomických skupin: dominantní skupinou řas jsou rozsivky Stephanodiscus a vláknitá sinice Pseudanabaena počet druhů (taxonů): 67 taxonů převažující rody na nádrži: stephanodiscus, pseudanabaena, desmodesmus, scenedesmus síťový plankton, odhad (%) sinice 3%, rozsivky 3%, zelené řasy 3% sinice množství (b/ml): maximum 28. tisíc buněk sinic sinice druhové složení: rody Pseudanabaena a Planktothrix předpokládaný vývoj v 14ti dnech: předpoklad nárustu biomasy řas a sinic 29

30 Brněnská přehrada , Kvalitativní a kvantitativní mikroskopický rozbor fytoplanktonu Přehled o zastoupení jednotlivých taxonomických skupin (buněk/ml) Hráz síťový vzorek Veverská Bitýška Sokolák Střed Hráz Odtok (Zoo) CYANO BACILLAR CHLOROmonad CHLOROkok CHLOROPHYCEAE trich. CHRYSOPHYCEAE 188 XANTHOPHYCEAE DINOPHYCEAE CONJUGATOPHYCEAE EUGLENOPHYCEAE CRYPTOPHYCEAE celkem b/ml % sinic z toho (počet b. ne biomasa!) *při překročení hygienického limitu je rámeček označen červeně Zavěrečné shrnutí: zastoupení taxonomických skupin: dominantní skupinou řas jsou sinice především Pseudanabaena limnetica a centrické rozsivky, velké rozdíly jsou mezi horní a dolní části nádrže počet druhů (taxonů): 88 taxonů převažující rody na nádrži: stephanodiscus, pseudanabaena, desmodesmus, planktothrix síťový plankton, odhad (%) sinice 7%, rozsivky %, zelené řasy % více druhů sinic sinice množství (b/ml): maximum 67. tisíc buněk sinic sinice druhové složení: rody Pseudanabaena a Planktothrix hygienický limit byl překročen na čtyřech lokalitách předpokládaný vývoj v 14ti dnech: předpoklad nárustu biomasy řas a sinic 3

31 Brněnská přehrada , Kvalitativní a kvantitativní mikroskopický rozbor fytoplanktonu Přehled o zastoupení jednotlivých taxonomických skupin (buněk/ml) Hráz síťový vzorek Veverská Bitýška Sokolák Střed Hráz Odtok (Zoo) CYANO BACILLAR CHLOROmonad CHLOROkok CHLOROPHYCEAE trich. CHRYSOPHYCEAE 12 XANTHOPHYCEAE DINOPHYCEAE CONJUGATOPHYCEAE 2 EUGLENOPHYCEAE CRYPTOPHYCEAE celkem b/ml % sinic z toho (počet b. ne biomasa!) *při překročení hygienického limitu je rámeček označen červeně Zavěrečné shrnutí: zastoupení taxonomických skupin: dominantní skupinou řas jsou sinice především Pseudanabaena limnetica, velké rozdíly jsou mezi horní a dolní části nádrže počet druhů (taxonů): 91 taxonů převažující rody na nádrži: pseudanabaena, planktothrix síťový plankton, odhad (%) sinice 7%, zelené řasy 2%, rozsivky 1% více druhů sinic, Microcystis pouze v síťovém vzorku sinice množství (b/ml): maximum 8. tisíc buněk sinic, biomasa je ale nízká!!! sinice druhové složení: především vláknitý rod Pseudanabaena hygienický limit byl překročen na šesti lokalitách předpokládaný vývoj v 14ti dnech: předpoklad nárustu biomasy řas a sinic 31

32 Brněnská přehrada , Kvalitativní a kvantitativní mikroskopický rozbor fytoplanktonu Přehled o zastoupení jednotlivých taxonomických skupin (buněk/ml) Hráz síťový vzorek Veverská Bitýška Sokolák Střed Hráz Odtok (Zoo) CYANO BACILLAR CHLOROmonad CHLOROkok CHLOROPHYCEAE trich. CHRYSOPHYCEAE XANTHOPHYCEAE DINOPHYCEAE CONJUGATOPHYCEAE EUGLENOPHYCEAE CRYPTOPHYCEAE celkem b/ml % sinic z toho (počet b. ne biomasa!) *při překročení hygienického limitu je rámeček označen červeně Zavěrečné shrnutí: zastoupení taxonomických skupin: dominantní skupinou řas jsou v horní části nádrže sinice, rozsivky i zelené řasy, v dolní části nádrže především zelené chlorokokální řasy bimasa sinic a řas velice nízká (pravděpodobně došlo k propláchnutí nádrže) počet druhů (taxonů): 69 taxonů převažující rody na nádrži: coelastrum, pediastrum, desmodesmus, ankyra, stephanodiscus síťový plankton, odhad (%) sinice 4%, zelené řasy 6%, rozsivky % více druhů sinic, sinice množství (b/ml): maximum 1, tisíc buněk sinic na lokalitě sinice druhové složení: především Microcystis a Planktothrix agardhii hygienický limit nebyl překročen předpokládaný vývoj v 14ti dnech: předpoklad nárustu biomasy řas a sinic 32

33 Brněnská přehrada , Kvalitativní a kvantitativní mikroskopický rozbor fytoplanktonu Přehled o zastoupení jednotlivých taxonomických skupin (buněk/ml) Hráz síťový vzorek Veverská Bitýška Sokolák Střed Hráz Odtok (Zoo) CYANO BACILLAR CHLOROmonad CHLOROkok CHLOROPHYCEAE trich. CHRYSOPHYCEAE XANTHOPHYCEAE DINOPHYCEAE CONJUGATOPHYCEAE EUGLENOPHYCEAE CRYPTOPHYCEAE celkem b/ml % sinic z toho (počet b. ne biomasa!) *při překročení hygienického limitu je rámeček označen červeně Zavěrečné shrnutí: zastoupení taxonomických skupin: dominantní skupinou řas jsou v horní části nádrže sinice, rozsivky i zelené řasy, v dolní části nádrže především zelené chlorokokální řasy bimasa sinic a řas velice nízká (pravděpodobně došlo k propláchnutí nádrže) počet druhů (taxonů): 8 taxonů převažující rody na nádrži: coelastrum, desmodesmus, stephanodiscus, microcystis, planktothrix síťový plankton, odhad (%) sinice 8%, zelené řasy 13%, rozsivky 1%, eugleny 1% především Microcystis a Aphanizomenon sinice množství (b/ml): maximum 7,7 tisíc buněk sinic na lokalitě sinice druhové složení: především Microcystis a Planktothrix agardhii hygienický limit nebyl překročen předpokládaný vývoj v 14ti dnech: předpoklad nárustu biomasy řas a sinic 33

34 Brněnská přehrada , Kvalitativní a kvantitativní mikroskopický rozbor fytoplanktonu Přehled o zastoupení jednotlivých taxonomických skupin (buněk/ml) Hráz síťový vzorek Veverská Bitýška Sokolák Střed Hráz Odtok (Zoo) CYANO BACILLAR CHLOROmonad CHLOROkok CHLOROPHYCEAE trich. CHRYSOPHYCEAE 2 31 XANTHOPHYCEAE DINOPHYCEAE 7 12 CONJUGATOPHYCEAE EUGLENOPHYCEAE CRYPTOPHYCEAE celkem b/ml % sinic z toho (počet b. ne biomasa!) *při překročení hygienického limitu je rámeček označen červeně Zavěrečné shrnutí: zastoupení taxonomických skupin: dominantní skupinou řas jsou sinice a zelené řasy, biomasa sinic a řas je relativně nízká lze očekávat zvýšení abundance sinic počet druhů (taxonů): 81 taxonů převažující rody na nádrži: microcystis, planktothrix, pediastrum, desmodesmus síťový plankton, odhad (%) sinice 8%, zelené řasy %, rozsivky 1% především Microcystis a Woronichinia sinice množství (b/ml): maximum 23, tisíc buněk sinic na lokalitě sinice druhové složení: především Microcystis, Aphanizomenon a Planktothrix agardhii hygienický limit nebyl překročen, microcystis zaznamenán na všech lokalitách předpokládaný vývoj v 14ti dnech: předpoklad nárustu biomasy řas a sinic 34

35 Brněnská přehrada , Kvalitativní a kvantitativní mikroskopický rozbor fytoplanktonu Přehled o zastoupení jednotlivých taxonomických skupin (buněk/ml) Hráz síťový vzorek Veverská Bitýška Střed Hráz Odtok (Zoo) CYANO BACILLAR CHLOROmonad CHLOROkok CHLOROPHYCEAE trich. CHRYSOPHYCEAE XANTHOPHYCEAE DINOPHYCEAE CONJUGATOPHYCEAE EUGLENOPHYCEAE CRYPTOPHYCEAE celkem b/ml % sinic z toho (počet b. ne biomasa!) *při překročení hygienického limitu je rámeček označen červeně Zavěrečné shrnutí: zastoupení taxonomických skupin: dominantní skupinou řas jsou planktonní sinice biomasa sinic je vyšší, zvyšuje se abundance rozsivek přítoková část nádrže má výrazně nižší abundanci sinic a řas počet druhů (taxonů): 69 taxonů převažující rody na nádrži: microcystis síťový plankton, odhad (%) sinice 7%, zelené řasy 2%, rozsivky 23% především Microcystis sinice množství (b/ml): maximum 212,7 tisíc buněk sinic na lokalitě sinice druhové složení: především Microcystis, hygienický limit byl překročen na dvou lokalitách ( a Hráz) předpokládaný vývoj v 14ti dnech: předpoklad postupného poklesu biomasy sinic a nárůst početnosti rozsivek 3

36 Brněnská přehrada.9.21, Kvalitativní a kvantitativní mikroskopický rozbor fytoplanktonu Přehled o zastoupení jednotlivých taxonomických skupin (buněk/ml) Hráz síťový vzorek Veverská Bitýška Sokolák Střed Hráz Odtok (Zoo) CYANO BACILLAR CHLOROmonad CHLOROkok CHLOROPHYCEAE trich. CHRYSOPHYCEAE XANTHOPHYCEAE DINOPHYCEAE CONJUGATOPHYCEAE 31 EUGLENOPHYCEAE CRYPTOPHYCEAE celkem b/ml % sinic z toho (počet b. ne biomasa!) *při překročení hygienického limitu je rámeček označen červeně Zavěrečné shrnutí: zastoupení taxonomických skupin: dominantní skupinou řas jsou planktonní sinice a penátní rozsivky biomasa sinic se snižuje, zvyšuje se abundance rozsivek počet druhů (taxonů): 69 taxonů převažující rody na nádrži: asterionella, aulacoseira, microcystis síťový plankton, odhad (%) sinice 6%, zelené řasy 9%, rozsivky 3%, ostatní 1% především Microcystis sinice množství (b/ml): maximum 7, tisíc buněk sinic na lokalitě sinice druhové složení: především Microcystis a woronichinia, hygienický limit nebyl překročen předpokládaný vývoj v 14ti dnech: předpoklad postupného poklesu biomasy sinic a nárůst početnosti rozsivek 36

37 Brněnská přehrada , Kvalitativní a kvantitativní mikroskopický rozbor fytoplanktonu Přehled o zastoupení jednotlivých taxonomických skupin (buněk/ml) Hráz síťový vzorek Veverská Bitýška Střed Hráz Odtok (Zoo) CYANO BACILLAR CHLOROmonad CHLOROkok CHLOROPHYCEAE trich. CHRYSOPHYCEAE XANTHOPHYCEAE DINOPHYCEAE CONJUGATOPHYCEAE 2 63 EUGLENOPHYCEAE CRYPTOPHYCEAE 63 celkem b/ml % sinic z toho (počet b. ne biomasa!) *při překročení hygienického limitu je rámeček označen červeně Zavěrečné shrnutí: zastoupení taxonomických skupin: dominantní skupinou řas jsou planktonní sinice a zelené řasy celkově se biomasa sinic a řas snižuje přítoková část nádrže má vyšší abundanci sinic a řas počet druhů (taxonů): 66 taxonů převažující rody na nádrži: Planktothrix, desmodesmus, síťový plankton, odhad (%) sinice 4%, rozsivky 3%, zelené řasy 24%, ostatní 1% především Woronichinia naegeliana sinice množství (b/ml): maximum 12 tisíc buněk sinic na lokalitě Veverská Bitýška sinice druhové složení: především Planktothrix agardhii hygienický limit nebyl překročen předpokládaný vývoj v 14ti dnech: předpoklad postupného poklesu biomasy sinic a řas 37

38 6. Závěr Celkově lze vegetační období roku 21 z hlediska rozvoje fytoplanktonu považovat za abnormální, ale z hlediska hygienického za velmi příznivé vzhledem k předchozím obdobím, a to proto, že došlo pouze k mírnému překročení hygienického limitu a to na počátku července. Nádrž tedy mohla být využita ke koupacím účelům celou rekreační sezonu. Abnormálnost rozvoje fytoplanktonu byla způsobena jednak obecně pozdějším nástupem vegetační sezony, ale především předchozím letněním dna nádrže, takže klasický rozvoj řas a sinic byl pozastaven. To bylo velmi zajímavé především proto, že v červenci panovaly vysoké teploty vzduchu, které překračovaly 3 C, i vody. Za normálních podmínek by tyto teploty znamenaly rozvoj sinic rodu Microcystis, které by tvořily husté vodní květy až do podzimu. Koncem června a začátkem července sice v počtech buněk na ml byla překročena hranice 1 tis. buněk, ale protože šlo o velmi drobné buňky, jejich objemová biomasa (která podstatně lépe koresponduje s objemem toxinů) je u těchto taxonů menší než poloviční ve srovnání s běžnými sinicemi rodu Microcystis a proto lze prohlásit, že nehrozilo zdravotní riziko pro rekreanty. Toto je také patrné z grafů koncentrace pigmentů řas rozsivek a sinic, které korespondují s objemovou biomasou, tedy s obsahem toxinů, podstatně lépe než počty buněk. Sledování skupin řas a sinic v Brněnské přehradě v letní vegetační sezoně 21 prokázalo ještě jeden důležitý fenomén. Srovnání složení řas a sinic v sedimentech a ve vodním sloupci prokázalo, že většina řas a prakticky veškeré sinice pochází z povodí nad nádrží, tedy z přítoků, nikoliv ze sedimentů. Především koncem srpna a začátkem září vtekly do nádrže řekou Svratkou tuny biomasy sinic (předběžný odhad je 4-6tun biomasy), především rodů Microcystis a Aphanizomenon, které tvořívaly dominanty vodních květů v minulých letech. Tato biomasa byla viditelná u hladiny počátkem září prakticky po celé Brněnské přehradě. Proto bude v dalším období potřeba důrazně hlídat zdroje vodních květů sinic v povodí, v jednotlivých přítocích řeky Svratky, aby bylo možno určit prioritní opatření v povodí Svratky. Za kolektiv autorů Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. 38

SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2008

SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2008 Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 28 Autorský kolektiv: Doc. Ing.

Více

Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš

Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš Ročenka 2007/2008 1 Obsah OBSAH... 2 ÚVOD... 3 ROZVOJ FYTOPLANKTONU V JEDNOTLIVÝCH NÁDRŽÍCH...

Více

Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem

Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem Determinační kurz 2013 Bohuslavice, 10.-13.6.2013 Petr Pumann Moto: Pro posouzení rizika nezáleží na tom, zda je napočítáno např. 191 360 buněk/ml nebo odhadnuto

Více

Realizace opatřen. ení na. Ing. Jan Moronga

Realizace opatřen. ení na. Ing. Jan Moronga Realizace opatřen ení na Brněnsk nské údoln dolní nádr drži Ing. Jan Moronga Kritéria projektu snížení množství sinic v sedimentech o 50% zvýšení koncentrace kyslíku 1,0 m nade dnem na 2 mg/l Kritéria

Více

SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE

SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE 2001. Monitoring of plankton communities and hydrochemical parameters on Lednice ponds during the year 2001.

Více

Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání

Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání Seminář Laboratorní metody, vzorkování a způsoby hodnocení povrchových vod ke koupání Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i., 29.4.2014 Petr Pumann

Více

Profil vod ke koupání - koupaliště Džbán Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - koupaliště Džbán Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 529017 (IDPFVK) Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) koupaliště Džbán (i) Nadmořská

Více

Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae

Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ PŘEHRADĚ V OBDOBÍ ČERVEN ZÁŘÍ 26 Autorský kolektiv: Doc. Ing.

Více

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015 Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015 Monitoring nádrží: Monitoring jakosti vody zajišťuje státní podnik Povodí Labe prostřednictvím svých

Více

Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami

Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami Sdružení Flos Aquae Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami Autorský kolektiv: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. Ing. Marcela Lagová Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. Brno, květen 2013

Více

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524005 Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)

Více

Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae

Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ ČERVEN ŘÍJEN 27 Autorský kolektiv: Doc. Ing.

Více

Metody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN 75 7717

Metody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN 75 7717 Metody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN 75 7717 Petr Pumann, Lenka Šejnohová Determinační schůzka CCT 15.5.2009, Brno upraveno pro publikaci na internetu Metody pro stanovení fytoplanktonu mikroskopické

Více

ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH

ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH NÁDRŽÍ V POVODÍ MORAVY V ROCE 2012 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno Část 1 Úvod Pro sledování

Více

Vyhodnocení PT # V/10/2005 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a

Vyhodnocení PT # V/10/2005 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a Vyhodnocení PT # V//5 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann..5 upravená prezentace pro zveřejnění na internetu Počet účastníků stanovení

Více

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH

Více

Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015

Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015 Ing. Jan Potužák, Ph.D., RNDr. Richard Faina, RNDr. Jindřich Duras, Ph.D. České Budějovice, prosinec 2015 Název a sídlo organizace: Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8 150 24 Praha 5 Organizace realizující

Více

Druhá část: období od 1.7.2012 do 14.11.2012. Autor: RNDr. Ing. Karel Volf. Zpracováno pro: BAKTOMA spol. s r.o., ČSA 2, 783 53 Velká Bystřice

Druhá část: období od 1.7.2012 do 14.11.2012. Autor: RNDr. Ing. Karel Volf. Zpracováno pro: BAKTOMA spol. s r.o., ČSA 2, 783 53 Velká Bystřice Zpráva o kontrole povrchových vod v revíru Boričky I v souvislosti s aplikací bioenzymatického prostředku PTP, výrobce BAKTOMA spol. s r.o. Velká Bystřice Druhá část: období od 1.7.2012 do 14.11.2012 Autor:

Více

Sledování struktury fytoplanktonních společenstev v Brněnské přehradě v období květen září 2005

Sledování struktury fytoplanktonních společenstev v Brněnské přehradě v období květen září 2005 Association Flos Aquae Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny Sledování struktury fytoplanktonních společenstev v Brněnské přehradě v období květen září 2005 Doc. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. Mgr.

Více

POTLAČOVÁNÍ MASOVÉHO ROZVOJE SINIC NA BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI

POTLAČOVÁNÍ MASOVÉHO ROZVOJE SINIC NA BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI POTLAČOVÁNÍ MASOVÉHO ROZVOJE SINIC NA BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI 1) Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc., 1) Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., 2) Ing. Jiří Palčík, Ph.D., 2) Ing. Roman Sládek, 1) Botanický ústav

Více

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Biologická fakulta

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Biologická fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Biologická fakulta Bakalářská práce Srovnání fytoplanktonu rybníků s polním a lesním úvodím v okolí Branišova Tomáš Hauer Vedoucí práce : Prof. RNDr. Jiří Komárek,

Více

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech

Více

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA PODLE ČSN EN ISO/IEC 17043, REG. Č. 7001 Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 Vinohrady

Více

Základy limnologie pro vzorkaře

Základy limnologie pro vzorkaře Základy limnologie pro vzorkaře Seminář Vzorkování přírodních koupališť (co všechno by vzorkař mohl/měl znát) Státní zdravotní ústav, 10.5.2012 Petr Pumann (s vydatnou pomocí prezentací Jindry Durase)

Více

Různé metody hodnocení kvantit fytoplanktonu, fixace vzorků podle taxonomické skupiny a účelu. & Masarykova Univerzita

Různé metody hodnocení kvantit fytoplanktonu, fixace vzorků podle taxonomické skupiny a účelu. & Masarykova Univerzita Různé metody hodnocení kvantit fytoplanktonu, fixace vzorků podle taxonomické skupiny a účelu Lenka Šejnohová & kol. Determinační schůzka CCT, 8. 9. 2006 Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie

Více

J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková

J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková Rybník Svet na medirytine Pavliny Schwarzenbergove Vzorkování Vzorkování bylo v r. 2004 zahuštěno na týdenní intervaly. Celkem bylo odebráno 32 vzorků (každý zahrnoval

Více

Mikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic

Mikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic Profil vod ke koupání Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524006 (IDPFVK) (m) Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)

Více

Protokol PT#V/5/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a

Protokol PT#V/5/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a Protokol Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a Pokud jsou některé údaje chybné, neúplné nebo zastaralé, prosíme opravte je. Vyplňují se pouze

Více

N217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

N217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie ÚSTAV TECHNOLOGIE VODY A PROSTŘEDÍ N217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie Název úlohy: Hydrobiologie: Stanovení koncentrace chlorofylu-a Vypracováno v rámci projektu: Inovace a restrukturalizace

Více

Hydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny

Hydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny Hydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny Martin Neruda, Jana Říhová Ambrožová, Iva Machová, Karel Kubát, Ladislava Filipová, Michal Holec, Diana Holcová Název projektu: DOPADY

Více

Vliv aerace na množství sinic v sedimentech

Vliv aerace na množství sinic v sedimentech Vliv aerace na množství sinic v sedimentech Aerační technologie pro redukci klidových stádií sinic a biodostupnosti živin v sedimentech nádrží Projekt: NAZV QH81012 Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc.

Více

3. HYDROLOGICKÉ POMĚRY

3. HYDROLOGICKÉ POMĚRY Tunel Umiray Macua, Filipíny hydrogeologický monitoring Jitka Novotná1, Pavel Blaha2, Roman Duras3 1 GEOtest, a.s., Brno, Šmahova 112 novotna@geotest.cz 2 GEOtest, a.s., Brno, Šmahova 112 blaha@geotest.cz

Více

PT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)

PT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola) PT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola) Petr Pumann Státní Seminář k vyhodnocení PT#V/4/2012 14.6.2012 Státní

Více

Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007)

Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007) Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007) Zpracovala: RNDr.Olga Skácelová, Ph.D. Moravské zemské muzeum Zelný trh 6, 659 37 Brno Luží u Lovětína: odběry 11.8.2006

Více

Řasy, sinice a další biologické jevy pozorovatelné pouhým okem

Řasy, sinice a další biologické jevy pozorovatelné pouhým okem Řasy, sinice a další biologické jevy pozorovatelné pouhým okem Petr Pumann Státní zdravotní ústav, NRC pro pitnou vodu 8. celostátní pracovní setkání k problematice pitných a koupacích vod Praha, Státní

Více

PT#V/9/2006 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a

PT#V/9/2006 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a PT#V/9/2006 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Praha 30.11.2006 upraveno pro publikaci na internetu Nová literatura Hindák CD zelené řasy

Více

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického preparátu SEKOL Lakus aqua Pokusná aplikace na vodní nádrži Pod Santonem vegetační sezóna 2007 Zemědělská vodohospodářská zpráva Brno 2007 Zpracoval:

Více

Můžeme věřit údajům o výskytu sinic v našich koupacích vodách?

Můžeme věřit údajům o výskytu sinic v našich koupacích vodách? Můžeme věřit údajům o výskytu sinic v našich koupacích vodách? Petr Pumann Státní 51. pracovní konference České algologické společnosti 20.-23. září 2010, Olomouc Sledované přírodní koupací vody v ČR Státní

Více

PROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD

PROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD PROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD Petr Pumann, Tereza Pouzarová Státní Vodárenská biologie 2012 Praha, 1.-2.2.2012 Státní Zdroje dat IS PiVo data od roku 2004 Programy zkoušení způsobilosti

Více

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický

Více

ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ

ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ Mgr. ZLATICA NOVOTNÁ Doc. Ing. BLAHOSLAV MARŠÁLEK, CSc. Ing. MARTIN TRTÍLEK Ing. TOMÁŠ RATAJ CENTRUM PRO CYANOBAKTERIE A JEJICH TOXINY, BÚ AVČR Photon System Instrument,

Více

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Mapy a umístění rybník Zhejral VN Karhov Rybník Zhejral (49 º 13'12.975''N; 15º18 48.557''E) Zatopená plocha: 14,46 ha

Více

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - Druhy a typy vod Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - stojaté (lentické) a tekoucí (lotické) Z

Více

Funkční skupiny fytoplanktonu Rodan Geriš,, Povodí Moravy s.p. Fytoplankton, ve kterém dominují rozsivky! Obecně se vyvíjí v dobře e promích chávané, často chladné vodě v moři i i v jezerech! Jedna z prvních

Více

Sezónní dynamika fytoplanktonu dvou rybníků u Protivanova

Sezónní dynamika fytoplanktonu dvou rybníků u Protivanova Czech Phycology, Olomouc, 1: 45-51, 2001 45 Sezónní dynamika fytoplanktonu dvou rybníků u Protivanova Seasonal dynamic of the phytoplankton in two fishponds near Protivanov (Moravia, the Czech Republic)

Více

Stanovení sinic (revize ČSN ) a chlorofylu

Stanovení sinic (revize ČSN ) a chlorofylu Stanovení sinic (revize ČSN 75 7717) a chlorofylu Seminář Laboratorní metody, vzorkování a způsoby hodnocení povrchových vod ke koupání Výzkumný vodohospodářský T.G.M., v.v.i., 29.4.2014 Petr Pumann Seminář

Více

Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického přípravku PTP na kvalitu vody

Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického přípravku PTP na kvalitu vody Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Fakulta rybářství a ochrany vod Laboratoř vodní toxikologie a ichtyopatologie Zátiší 728/II 389 25 Vodňany Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického

Více

Revize normy ČSN 75 7717 Kvalita vod Stanovení planktonních sinic

Revize normy ČSN 75 7717 Kvalita vod Stanovení planktonních sinic Revize normy ČSN 75 7717 Kvalita vod Stanovení planktonních sinic Petr Pumann, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 2014 5.-6.2.2014, Praha Standardní metodiky pro mikroskopickou kvantifikaci sinic a předpisy

Více

Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie

Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie správné odpovědi, vy a komentáře PT#V/8/2016 Odběry vzorků přírodní koupaliště Připravil: Petr Pumann, Státní zdravotní ústav, 15. 6. 2016 Účastníci programu

Více

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ V ROCE 2014 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 602 00 Brno Úvod V roce 2014 jsme podobně jako v roce 2013 sledovali čtrnáct

Více

VYUŽITÍ SAPROBNÍHO INDEXU PRO HODNOCENÍ KVALITY SANACE ROPNÝCH LAGUN

VYUŽITÍ SAPROBNÍHO INDEXU PRO HODNOCENÍ KVALITY SANACE ROPNÝCH LAGUN VYUŽITÍ SAPROBNÍHO INDEXU PRO HODNOCENÍ KVALITY SANACE ROPNÝCH LAGUN AECOM CZ, s.r.o., Dr. Ing. Monika Stavělová VŠCHT, doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. ÚVOD - projekt sanace ropných lagun pro zahraničního

Více

Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová

Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová katedra botaniky Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích oskacelova@prf.jcu.cz

Více

správné odpovědi, vyhodnocení a komentáře

správné odpovědi, vyhodnocení a komentáře Test byl připraven v rámci projektu TA01020675 - Nové metodické přístupy pro kontrolu a hodnocení povrchových vod ke koupání. Malý test znalostí odběrových skupin: Přírodniny vyskytující se na Šeberáku

Více

Praktická část. Sinice a řasy v praxi. Přírodovědecká fakulta UK, Petr Pumann, Státní zdravotní ústav Lenka Šejnohová, MBÚ

Praktická část. Sinice a řasy v praxi. Přírodovědecká fakulta UK, Petr Pumann, Státní zdravotní ústav Lenka Šejnohová, MBÚ Praktická část Sinice a řasy v praxi Přírodovědecká fakulta UK, 19.-21.4.2013 Petr Pumann, Státní zdravotní ústav Lenka Šejnohová, MBÚ Sinice a řasy (a věci podobné) pouhým okem Státní zdravotní ústav

Více

Vliv teploty na růst

Vliv teploty na růst Vliv teploty na růst Zdroje živin, limitující prvky. Modely příjmu živin (Monod, Droop). Kompetice, kompetiční vyloučení, koexistence (Tilmanův model). Mixotrofie. Změny abundance v přírodních podmínkách

Více

Řasy a sinice ve vodárenství

Řasy a sinice ve vodárenství Řasy a sinice ve vodárenství Sinice a řasy ve vodárenské a hygienické praxi Přírodovědecká fakulta UK, 28.-29.3.2009 Petr Pumann, Rizikové faktory v pitné vodě Je dobré uvědomit, že sinice a řasy nejsou

Více

Hodnocení rozborů vody v přírodních koupalištích

Hodnocení rozborů vody v přírodních koupalištích Hodnocení rozborů vody v přírodních koupalištích Petr Pumann konzultační den SZÚ Hodnocení rozborů vody Praha 3.5.2007 Co považujeme za přírodní koupací vody? různě průtočné nádrže zatopené lomy řeky koupaliště

Více

Otázka: Řasy. Předmět: Biologie. Přidal(a): mrazkovalucka96

Otázka: Řasy. Předmět: Biologie. Přidal(a): mrazkovalucka96 Otázka: Řasy Předmět: Biologie Přidal(a): mrazkovalucka96 Řasy (algae=řasy) - různorodá skupina eukaryotických autotrofních organismů, které se vyskytují v moři, ve sladké vodě a méně často v půdě nebo

Více

Profil vod ke koupání - VN Lipno - pláž Horní Planá Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - VN Lipno - pláž Horní Planá Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) VN Lipno - pláž Horní Planá (m) (i) Nadmořská výška 729 m n.m. Plocha nádrže 4870 ha Základní hydrologická

Více

Fotodokumentace mikroskopických nálezů

Fotodokumentace mikroskopických nálezů Řešeno v rámci projektu TAČR č. TA 01020592 Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů (2011-2014). Fotodokumentace mikroskopických nálezů

Více

fyzikálně-chemických parametrů na sádkách.

fyzikálně-chemických parametrů na sádkách. TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Provozní ověření kontinuálního monitoringu základních fyzikálně-chemických parametrů na sádkách. Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno:

Více

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

Sezónní peridicita planktonu. PEG model Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé

Více

Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Běstovice Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 3611.5314.004.01 Název obce: Běstovice Kód obce (IČOB): 00323 (553760) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1252 (5314)

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém průzkumu

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém průzkumu GEOTECHNICKÝ ENGINEERING & SERVICE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém průzkumu Název úkolu : Krchleby, rekonstrukce mostu ev. č. 18323-1 (most přes Srbický potok) Číslo úkolu : 2014-1 - 072 Odběratel

Více

PT#V/5/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a

PT#V/5/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a PT#V/5/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Státní Seminář k vyhodnocení PT#V/5/2013 21.11.2013 upraveno pro zveřejnění

Více

Studny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě

Studny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě Studny 158 ZDENĚK ZELINKA Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě Studny Zdeněk Zelinka GRADA PUBLISHING Obsah Úvod... 7 1 Co je podzemní voda... 8 1.1 Voda průlinová...

Více

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Kristýna Bartůňková

Více

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným

Více

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ V ROCE 2013 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno Úvod V roce 2013 jsme podobně jako v roce 2012 sledovali čtrnáct

Více

PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ

PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ Ing. Ladislav Bartoš, PhD. 1), RNDr. Václav Dubánek. 2), Ing. Soňa Beyblová 3) 1) VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., Pařížská 11, 110 00 Praha 1 2)

Více

Výsledky ichtyologického průzkumu nádrže Nová Říše v roce 2013

Výsledky ichtyologického průzkumu nádrže Nová Říše v roce 2013 Výsledky ichtyologického průzkumu nádrže Nová Říše v roce 213 HYDROBIOLOGICKÝ ÚSTAV Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Na Sádkách 7 České Budějovice 375 tel.: +42 385 31 262 fax: +42 385 31 248 email: hbu@hbu.cas.cz

Více

ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 2015

ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 2015 ENVItech Bohemia s.r.o. Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích v roce 215 215 Obsah 1 Úvod... 2 2 Imisní limity... 3 3 Vyhodnocení kvality ovzduší v Otrokovicích... 4 3.1 Suspendované částice PM 1,

Více

Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění

Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění Czech Phycology, Olomouc, 2: 115-124, 22 115 Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění Changes of the trophic potential and

Více

POSSIBLE USING OF FLOTATION FOR REMOVAL OF PHYTO PLANKTON WITHIN PROCESSING OF DRINKING WATER

POSSIBLE USING OF FLOTATION FOR REMOVAL OF PHYTO PLANKTON WITHIN PROCESSING OF DRINKING WATER OVĚŘENÍ POUŽITÍ FLOTACE PŘI ODSTRAŇOVÁNÍ FYTOPLANKTONU V PROCESU ÚPRAVY PITNÉ VODY EVA KYNCLOVÁ POSSIBLE USING OF FLOTATION FOR REMOVAL OF PHYTO PLANKTON WITHIN PROCESSING OF DRINKING WATER ABSTRAKT Biologické

Více

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ V ROCE 2012 VYPRACOVALI: MGR. RODAN GERIŠ, MGR. DAGMAR JAHODOVÁ Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11 601 75 Brno Úvod V roce 2012 jsme sledovali čtrnáct vodárenských nádrží, ze

Více

Zpracování průzkumu návštěvnosti na komunikacích Krásná - Lysá hora a Trojanovice - Pustevny

Zpracování průzkumu návštěvnosti na komunikacích Krásná - Lysá hora a Trojanovice - Pustevny Zpracování průzkumu návštěvnosti na komunikacích Krásná - Lysá hora a Trojanovice - Pustevny Zpráva pro veřejnost za rok 212 Zpracovali: Bc. Eva Jirásková, Mgr. David Zahradník, RNDr. Marek Banaš, Ph.D.

Více

Základy stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann

Základy stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann Základy stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann Sinice a řasy v praxi 19.-21.4.2013, Praha Vyhláška č. 252/2004 Sb. mikroskopické ukazatele počet organismů živé organismy abioseston microcystin-lr

Více

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatickému

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatickému SANBIEN Trade s.r.o... :: f; % "ť '1 t Tlumen rozvoje sinic a řas pomoc mikrobiálněenzymatickému preparátu SEKOL Lakus aqua (Čisté jezrko Fischbacking) Pokusná aplikace na vodn nádrži,, Pod Santonem vegetačn

Více

Pro komisi pro životní prostředí města Třeboně

Pro komisi pro životní prostředí města Třeboně Zpráva z projektu "Rybníík Svět" za r.. 2014.. Pro komisi pro životní prostředí města Třeboně Rozsivka Aulacoseira granulata a sinice Synechococcus sp. v UV a ve viditelném světle J. Lukavský, H. Strusková,

Více

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních

Více

integrované povolení

integrované povolení V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014 Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2014

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2014 Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2014 Monitoring nádrží: V rámci monitoringu jakosti vody sleduje státní podnik Povodí Labe prostřednictvím

Více

Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky

Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky správné odpovědi, vyhodnocení a komentáře PT#V/8/2014 Odběry vzorků přírodní koupaliště Připravil: Petr Pumann, Státní zdravotní ústav, 7.6.2014

Více

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení Adresátům dle rozdělovníku Liberec 15. ledna 2009 Č. j.: KULK/1845/2009 Sp. zn.: ORVZŽP 1442/2008 Vyřizuje: Ing. Pavlína Švecová Tel.: 485 226 385 R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého kraje, odbor

Více

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie ÚSTAV TECHNOLOGIE VODY A PROSTŘEDÍ N217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie Název úlohy: Hydrobiologie: Biologický rozbor - Stanovení biosestonu Vypracováno v rámci projektu: Inovace a restrukturalizace

Více

POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ

POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ 2005-2009 Máchovo jezero: - rozloha 284 hektarů, průměrná hloubka

Více

Profil vod ke koupání - VN Orlík - vltavské rameno Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - VN Orlík - vltavské rameno Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Profil vod ke koupání - VN Orlík - vltavské rameno Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) VN Orlík - vltavské rameno (m) (i) Nadmořská výška 354

Více

VODOVOD VYŠŠÍ BROD : PŘÍKLAD OBNOVY A ROZŠÍŘENÍ VODNÍCH ZDROJŮ

VODOVOD VYŠŠÍ BROD : PŘÍKLAD OBNOVY A ROZŠÍŘENÍ VODNÍCH ZDROJŮ Citace Stara J.: Vodovod Vyšší Brod: příklad obnovy a rozšíření vodních zdrojů. Sborník konference Pitná 2008, s. 301-306. W&ET Team, Č. Budějovice 2008. ISBN 978-80-254-2034-8 VODOVOD VYŠŠÍ BROD : PŘÍKLAD

Více

Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích LAGUNA U BOHDALOVA

Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích LAGUNA U BOHDALOVA Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích Kyjevská 44, 532 03 Pardubice IČ: 71009477, DIČ: CZ71009477 e-mail: podatelna@zupu.cz, internet: www.zupu.cz LAGUNA U BOHDALOVA MONITORING 2009 ROZDĚLOVNÍK Výtisk

Více

Vodní prostředí. O čem to bude. Velký hydrologický cyklus v biosféře. Ze široka. Fyzikální vlastnosti vody. Chemické vlastnosti vody

Vodní prostředí. O čem to bude. Velký hydrologický cyklus v biosféře. Ze široka. Fyzikální vlastnosti vody. Chemické vlastnosti vody Vodní prostředí O čem to bude Fyzikální vlastnosti vody Chemické vlastnosti vody Koloběhy látek ve vodě Ze široka Velký hydrologický cyklus v biosféře Světové oceány pokrývají 70,8% zemského povrchu Povrchové

Více

Výběr substrátu při odběru fytobentosu

Výběr substrátu při odběru fytobentosu Výběr substrátu při odběru fytobentosu lze ovlivnit výsledky monitoringu? Mgr. Lenka Šejnohová BU AVČR, Brno Označení společenstev dle typu substrátů epifyton taxony uzpůsobené k osidlování mechorostů,

Více

Věc: Metodické doporučení SZÚ Národního referenčního centra pro pitnou vodu k ukazateli microcystin-lr a vyhlášce č. 252/2004 Sb.

Věc: Metodické doporučení SZÚ Národního referenčního centra pro pitnou vodu k ukazateli microcystin-lr a vyhlášce č. 252/2004 Sb. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV Datum: 31.5.2005 Naše čís. jednací: Vaše čís. jednací: CHŽP-326/05 Věc: Metodické doporučení SZÚ Národního referenčního centra pro pitnou vodu k ukazateli microcystin-lr a vyhlášce

Více

Kvalitativní rozbor sinic v mezilaboratorním porovnávání zkoušek

Kvalitativní rozbor sinic v mezilaboratorním porovnávání zkoušek Czech Phycology, Olomouc, 1: 113-120, 2001 113 Kvalitativní rozbor sinic v mezilaboratorním porovnávání zkoušek Qualitative analysis of cyanobacteria in interlaboratory comparison test Petr P u m a n n

Více

135/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 17. března 2004, ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

135/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 17. března 2004, ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 135/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 17. března 2004, kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch Změna: 292/2006 Sb. Ministerstvo

Více

7/2003 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o vodoprávní evidenci

7/2003 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o vodoprávní evidenci 7/2003 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2002 o vodoprávní evidenci Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí stanoví podle 19 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a

Více

Jsme zelené a kulaté, ale přesto nejsme Chlor(ella)ococcales kdo jsme? tváří se jak zelené ale jsou hnědé. RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D.

Jsme zelené a kulaté, ale přesto nejsme Chlor(ella)ococcales kdo jsme? tváří se jak zelené ale jsou hnědé. RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D. Děkuji za pozorn Jsme zelené a kulaté, ale přesto nejsme Chlor(ella)ococcales kdo jsme? tváří se jak zelené ale jsou hnědé RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D. Mikrobiologický ústav AV ČR, Třeboň Botanický ústav

Více

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta Bakalářská diplomová práce Řasová a sinicová flóra v zatopených lomech na Skutečsku Iveta Svobodová Školitel: RNDr. Jan Kaštovský, Ph.D.

Více

Rychlé screeningové metody hodnocení kvality vody a povrchů ve vodárenských provozech

Rychlé screeningové metody hodnocení kvality vody a povrchů ve vodárenských provozech Rychlé screeningové metody hodnocení kvality vody a povrchů ve vodárenských provozech Jana Říhová Ambrožová VŠCHT Praha, Ústav technologie vody a prostředí Cíle projektu Řešený projekt 1G58052 v roce 2006

Více